Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 236, komentářů celkem: 429552, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 434 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116472404
přístupů od 17. 10. 2001

Duchovní poradna: Prosíte za odpuštění nebo jen vyznáváte hříchy?
Vloženo Úterý, 22. duben 2008 @ 11:51:39 CEST Vložil: gojim

Kázání poslal gregorios777

Všichni, i věřící, jsme více nebo méně hříšní. Jak se ale chováme, když se stane, že zhřešíme? Často se chováme jako žebráci, kteří stojí před bankou a žebrají kolemjdoucí o peníze. Úpěnlivě prosíme Boha, aby nám náš hřích odpustil, a snažíme se své pokání posílit jakousi lítostí nad hříchem, či dokonce pláčem nebo si myslíme, že musíme nějakou dobu trpět, za to, co jsme spáchali.

Nic z toho však naši zbožnost ani naše pokání neposílí a neučiní nás zbožnějšími, či hodnějšími obdržet odpuštění. Takto se chováme jako žebráci před bankou, aniž bychom věděli, že o nic žebrat nemusíme. Není totiž jiný důvod odpuštění, než Kristova Oběť na kříži. Pán Ježíš nám totiž (obrazně řečeno) založil v bance účet na naše jméno a navíc ho podepřel NOVOU SMLOUVOU. Máme v bance podepsanou SMLOUVU o účtu. Pokud by to bylo jen zaslíbení, nemusela by mu naše omezená víra uvěřit. Proto to Bůh podepřel SMLOUVOU, aby tím zvýšil naši víru. Když někomu půjčíte peníze jen za slib, že vám je vrátí, nemusíte mu nutně jeho slova věřit. Jestliže však on vám napíše dlužní úpis (smlouvu) na příslušnou částku, vaše víra ve vrácení obnosu se mnohonásobně zvýší. Máme od Boha smlouvu na odpuštění hříchů. Abraham byl schopen uvěřit, že z jeho beder vzejde potomek, že bude mít potomstvo početné jako hvězdy. Velmi těžko však byl schopen uvěřit zaslíbení, že mu Bůh dá tak velké a rozsáhlé dědictví v podobě Kanánu. Jeho víra, že Bůh mu dá jednou celý Kanán, na tak velké zaslíbení nestačila. Proto do toho musela vstoupit SMLOUVA, aby Bůh jeho víru zmnohonásobil (Gn 15.kap.).

Bůh nám na základě KRVE SMLOUVY odpustil VŠECHNY naše hříchy. Minulé, přítomné i budoucí. Jak je možné, že i budoucí? Za prvé se tak stalo skrze Věčného Ducha (Žd 9,14), t.j. bez ohledu na čas a za druhé, v okamžiku Pánovy smrti na kříži, byly všechny naše hříchy ještě BUDOUCÍ. Dokonce i my sami jsme byli ještě v budoucnosti. Takže s tímto Bůh nemá žádný problém.

1Jan 1,9 říká:"Jestliže pak budeme VYZNÁVATI hříchy své, VĚRNÝ je Bůh a SPRAVEDLIVÝ, aby nám odpustil hříchy a očistil nás od všeliké nepravosti."

Zde máme dvě důležité věci. Nemáme prosit o odpuštění hříchů, ale máme je vyznávat. Protože ve Věčnosti (v Nebi) již k odpuštění na základě Kristovy Oběti dávno došlo. Ve Věčnosti (v Nebi) jsou už všechny naše hříchy úplně zapomenuty a nikdy se tam na ně ani nevzpomene (Žd 10,17). A zde v časnosti nám Bůh hříchy odpustí právě na základě našeho vyznání a VÍRY v toto JEDNO Věčné odpuštění hříchů. Vyznání a víra v Kristovo dílo vykoupení, totiž odpuštění hříchů, je jedinou podmínkou toho, aby nám zde v časnosti mohly být odpuštěny hříchy. Nikoliv prošení, pláč, ani sebemrskačství ani žebrání. Proč tomu tak je?

Protože Bůh je VĚRNÝ a SPRAVEDLIVÝ. Je věrný své Nové smlouvě. Nemůže být nespravedlivý a nedodržet smlouvu. Hříchy jsou nám tedy odpuštěny, ne na tom základě, že se nad námi Bůh SMILOVAL a odpustil nám, ale na základě PRÁVA - Jeho věrnosti SMLOUVĚ a spravedlnosti.

Kdyby odpuštění bylo závislé na Božím milosrdenství, nebylo by tak pevné, neboť Bůh by nebyl povinen nám odpustit. Mohl by se rozhodnout nám neodpustit a nebýt k nám milosrdný. Jestliže je ale odpuštění závislé na Boží věrnosti SMLOUVĚ a Jeho spravedlnosti, pak nemůže již být nic pevnějšího než toto.

Někdo si myslí, že Bůh si může dělat, co se Mu zachce. To však není pravda. Kdyby tomu tak bylo, nemohl by být spravedlivý, neboť by musel porušovat své smlouvy. Bůh se však dobrovolně OMEZIL tím, že s námi uzavřel SMLOUVY, zejména Novou smlouvu.

Proto není třeba Boha prosit o odpuštění, ale stačí vyznat hřích a věřit v JEDNU a NEOPAKOVATELNOU Kristovu Oběť za hříchy, kterou Bůh všechny naše hříchy navěky vyřešil. A Bůh je věrný a spravedlivý a proto nám na základě své smlouvy zcela jistě odpustí. Nemůže být nevěrný a nespravedlivý. Jediný případ prošení za odpuštění hříchu v Novém zákoně je ve Sk 8,13-24. Tam apoštol Petr vyzývá Šimona kouzelníka, aby prosil Boha o odpuštění. Šimon však byl ve žluči hořkosti a ve svazku nepravosti. Byl v podobném postavení jako Jidáš, který nikdy ve skutečnosti pod Novou smlouvou nebyl.

Pro novozákonní věřící však platí VYZNAT a VĚŘIT.


Podobná témata

Přednáška

"Prosíte za odpuštění nebo jen vyznáváte hříchy?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 68 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Prosíte za odpuštění nebo jen vyznáváte hříchy? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Úterý, 22. duben 2008 @ 12:12:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Již ihned od okamžiku vyznání hříchu máme znovu VĚŘIT v Pravdu svého bezhříšného postavení před Bohem, v to, že jsme JEDNOU Obětí učiněni DOKONALÝMI NAVĚKY (Žd 10,14). Tak nejrychleji dosáhneme znovuobnovení a regeneraci své duše do původního stavu (ze smrti do života). Není nejmenší důvod zůstávat byť jen třeba velmi krátce v jakémkoli máchání se v již vyznaném hříchu.



Re: Prosíte za odpuštění nebo jen vyznáváte hříchy? (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Úterý, 22. duben 2008 @ 12:19:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K tomu bych rada dodala, ze lide casto zapominaji to odpusteni prijmout a chovaji se jako kdyby musely trpet nebo byt nejak potrestani. Vsak to Gregorios v uvodu clanku pise. Je to vlastne nevira. Kdyz hrich vyznam a lituji, ze jsem zhresila, tak take dekuji Bohu jmenem Pana Jezise za odpusteni a verim, ze me bylo odpusteno, protoze to Buh v Pismu rika. Je dobre, ze jsi to sem Gregoriosi napsal. Kdyz to verici budou praktikovat, tak porostou ve vire.



Re: Prosíte za odpuštění nebo jen vyznáváte hříchy? (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Úterý, 22. duben 2008 @ 14:00:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky za výborný článeček. Dovolím si přidat jeden pěkný žalm, který se toho týká:

1  Davidův; poučující. Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt.
2  Blaze člověku, jemuž Hospodin nepravost nepočítá, v jehož duchu není záludnosti.
3  Mlčel jsem a moje kosti chřadly, celé dny jsem pronaříkal.
4  Ve dne v noci na mně těžce ležela tvá ruka, vysýchal mně morek jako v letním žáru.
5  Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: "Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti." A ty jsi ze mne sňal nepravost, hřích můj.
6  Proto ať se každý věrný k tobě modlí v čas, kdy lze tě ještě nalézt. I kdyby se vzdulo mocné vodstvo, k němu nedosáhne.
7  Tys má skrýše, ty mě chráníš před soužením, nad tím, že jsem vyvázl, zaplesá všechno kolem.
8  Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou půjdeš, budu ti radit, spočine na tobě mé oko.
9  Nebuďte jako kůň či mezek bez rozumu: toho zdobí ohlávka a uzda na zkrocení, jinak ho u sebe neudržíš.
10  Mnoho bolestí postihne svévolníka, toho však, kdo doufá v Hospodina, obklopuje milosrdenství.
11  Radujte se z Hospodina a jásejte, spravedliví, plesejte všichni, kdo máte přímé srdce!


Ve stejném duchu je i podobenství o marnotratném synu (L 15,11 - 32).





Re: Prosíte za odpuštění nebo jen vyznáváte hříchy? (Skóre: 1)
Vložil: Honza-H v Úterý, 22. duben 2008 @ 14:10:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
> Všichni, i věřící, jsme více nebo méně hříšní. Jak se ale chováme, když se stane, že zhřešíme? Často se chováme jako žebráci,
> kteří stojí před bankou a žebrají kolemjdoucí o peníze. Úpěnlivě prosíme Boha, aby nám náš hřích odpustil, a snažíme se své
> pokání posílit jakousi lítostí nad hříchem, či dokonce pláčem nebo si myslíme, že musíme nějakou dobu trpět, za to, co jsme
> spáchali. Nic z toho však naši zbožnost ani naše pokání neposílí a neučiní nás zbožnějšími

Jak tě to napadlo? Ještě nikdy jsi nelitoval něčeho, co jsi provedl špatného? Neříkal sis u toho, že "příště to uděláš jinak" a třeba jsi příště v podobné situaci obstál lépe?

Ovšemže naše lítost z hříchu je nutná a posiluje v nás zbožnost nebo třeba i víru, když vidíme, že nám Bůh odpustil.

> Nemáme prosit o odpuštění hříchů,

Aha, takže Ježíš jen tak vtipkoval, když říkal:

Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi na nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi. Náš denní chléb dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám. A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého. (Mt 6,9-13)

Ježíš vůbec neměl na mysli, že se máme modlit a říkat "A odpusť nám naše viny"?

Jak's na tohle přišel?

Ach jo, ono je super o Bibli přemýšlet. Ale bez vedení církve si v tom člověk lidovou tvořivostí udělá jenom guláš.

Nechci teď vyvolávat flame ware; chápu, že pro protestanty je tak těžké kvůli tradičnímu odmítání přijít do Církve. Ani Ježíšova slova nejsou dostatečnou motivací?

Ale vy nevěříte, protože nejste z mých ovcí. Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou (Jan 10, 26-27)


Já nevěřím, že by tu Ježíš neměl žádné ovce. Které uslyší jeho hlas.



Re: Prosíte za odpuštění nebo jen vyznáváte hříchy? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. duben 2008 @ 14:11:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Máme v bance podepsanou SMLOUVU o účtu! Máme od Boha smlouvu na odpuštění hříchů.

Takže můžeme vesele hřešit, protože už i všechny naše budoucí hříchy jsou odpuštěny. Od těch, co půjdou do pekla se vlastně lišíme jen předurčením a vírou, chovat se můžeme hůž než oni. Máme přece už všechno dopředu odpuštěno. to se nám to panečku žije!

A teď vážně.
Bez lítosti není odpuštění.
Takže já vytuneluju kampeličku, připravím důchodce o poslední úspory, vyznám to a věřím, že je mi odpuštěno. Opravdu to bude stačit? To máte divné představy o Bohu a jeho spravedlnosti.



"Hříchy jsou nám tedy odpuštěny, ne na tom základě, že se nad námi Bůh SMILOVAL a odpustil nám, ale na základě PRÁVA - Jeho věrnosti SMLOUVĚ a spravedlnosti."

Malachiáš 1,9
Tak tedy proste Boha o shovívavost, aby se nad vámi smiloval. Vlastní rukou jste to činívali. Cožpak mohu někoho z vás přijmout? praví Hospodin zástupů.
 

"Nikoliv prošení, pláč, ani sebemrskačství ani žebrání".
Vzpomeňte na lotra po pravici.

(Lukáš 23,39 - 43)
Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: "To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!"
Tu ho ten druhý okřikl: "Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen k stejnému trestu.
A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal." - (lítost a vyznání hříchu)
A řekl: "Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království."                                       - (prosba o smilování)
Ježíš mu odpověděl: "Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji."

Lukáš 17,13
a hlasitě volali: "Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!"

Lukáš 18,38
Tu zvolal: "Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"

Lukáš 18,39
Ti, kteří šli vpředu, ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: "Synu Davidův, smiluj se nade mnou!"





Re: Prosíte za odpuštění nebo jen vyznáváte hříchy? (Skóre: 1)
Vložil: nula v Úterý, 22. duben 2008 @ 14:54:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Prosíte za odpuštění nebo jen vyznáváte hříchy?--

Ani jedno ani druhé



Re: Prosíte za odpuštění nebo jen vyznáváte hříchy? (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Úterý, 22. duben 2008 @ 15:17:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
Proto není třeba Boha prosit o odpuštění

Gregu, asi je teda potreba vopravit Otcenas ("...a odpust nam nase viny..."). Jak si to mohl Jezis dovolit, dat tuhle klauzuli do otcenase? No, neni to skandal? Jak vidis, ani na toho Jezise uz neni spoleh, ze bude znat spravne uceni. Zjevne musime prochazet obdobim Velkeoh odpadnuti.

Aviaf



Re: Prosíte za odpuštění nebo jen vyznáváte hříchy? (Skóre: 1)
Vložil: rive v Středa, 23. duben 2008 @ 00:22:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
(Svého času již něco podobné - podobnou nauku tady kopíroval seraphim - takže tento pohled určitě :)))))) není protestantský)

Chtěla bych se připojit k Honzovi,

Bible: Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.
Myslím, že stejnak v osobní chvíli s Bohem, to každý dělá podle sebe, tak jak to osobně v danou chvíli prožívá. Před Bohem není třeba mít trému, ani prožívat nějakou svázanost z toho, že když budeš hovořit s Bohem o hříchu, tak musí zaznít taková a taková slova, ale ne taková, protože to je nevíra. Usmívám se nad slovem nevíra, falešná pokora. Já bych řekla, že opak je pravdou, že osobní upřímná slova jsou projevem hluboké víry a vydání se Bohu. Vždyť přece ve slovech promiň, odpusť celkem jasně vyjadřujeme lítost nad svým jednáním, doznáváme se k tomu, že jsme si vědomi, že jsme činili věci špatně. 

Člověk se dívá na to, co má před očima“ (upíná se na vnější projev modlitby), „ale Hospodin hledí na srdce“. Srdce!!! Takže k upřímně myšleným slovům „odpusť“, automaticky patří i správný postoj srdce. Slova odpusť v modlitbě použijeme, jako slova projevující upřímnou lítost nad hříchem, odpusť jako doznání, možná odpusť může zaznít i jako prosba o zmírnění důsledků hříchu v dalším životě, odpusť jako prosba o druhou šanci, nebo odpusť jako prosba o zbavení pocitu viny, odpusť může zaznít i s prosbou o moudrost v hledání východiska z hříchu … atd… vždy je to v daný okamžik individuální  - nestrojené …tak jak nás vede Duch svatý, abychom naložili se svým hříchem.

Tak nevím, proč by upřímná prosba „ Kriste odpusť“ měla být projevem nevíry, projevem falešné pokory.

Který z lidí má takovou moc či odvahu to tvrdit? : )))))) Nebo nevíru? Čí snad jde o ještě jiný motiv??

rive



Re: Prosíte za odpuštění nebo jen vyznáváte hříchy? (Skóre: 1)
Vložil: rive v Středa, 23. duben 2008 @ 08:19:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už jsi přišel k Bohu a poprosil jsi, aby ti tvé provinění, tvou vinu odpustil? Někdy to bývá těžké: Člověk se nemůže smířit s tím, že udělal něco špatně, že utrpělo jeho image, že lidé v okolí to ví a dávají mu to najevo, a proto se rozhodne, že je pro něho důležitější probírat svou vinu s lidmi ( ješitnost), hledá ospravedlnění pro svůj čin u lidí: vysvětluje a vysvětluje svůj počin, obhajuje se. Tehdy se naskýtá otázka: Už jsi prosil Boha, o odpuštění??? …. tak proč ta veliká touha, snažení se u lidí, proč je pro tebe důležité, aby lidé ospravedlnili tvé počítání. Nebo je člověk k sobě tak náročný, že nechce přijmout fakt, že je naděje, že i tento čin může být odpuštěn. Takový člověk si velmi zřetelně uvědomuje , co udělal špatně (vyznává svou vinu), ale je velmi těžké vykonat "čin víry", to je přijít k Bohu a říct: Bože odpusť, zhřešil jsem.
Když se proviním, proti člověku, je přece v rámci lásky k bližnímu, vyrovnání vztahu s bližním, důležité, abych ho požádal o odpuštění. Ale podle Ireny a Gr. je jasným znakem nevíry, když takto poprosím o odpuštění Boha . Proč je člověk hoden větší úcty a lásky než Bůh?rive








Stránka vygenerována za: 0.58 sekundy