Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 237, komentářů celkem: 429553, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 423 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

Dzehenuti

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116475918
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Obetni charakter Vecere Pane...
Vloženo Neděle, 25. květen 2008 @ 20:12:59 CEST Vložil: Bolek

Ekumenismus poslal demagog

Nedavno jsme meli na "jednani tymu" navstevu bratra z luteranske cirkve, ktery nam poslouzil prednaskou na tema rozdilu mezi rimsko - katolickou cirkvi a jeho domovskou denonimaci. Ale tusim, ze tento nazor sdili s mnoha jinymi nekatoliky.

Hlavni rozpor vidi v obetnim charakteru Mse Svata v RKC liturgii. Konkretne tu cast, kdy RKC knez se modli k Bohu. aby prijal obet za kriz.

Ja osobne vsak tuto cast RKC za nebiblickou nepovazuji. V tomto clanecku shrnu body, proc ne.

Bratr luteran vyjadril nazor, ze se jedna o zopakovani obeti Krista, ktera odporuje listu zidum, kde je psano, ze Kristus byl obetovan Jednou pro Vzdy. Nazor, ze se jedna o zopakovani obeti, zastavaji i nekteri katolicti bratri. Myslim si vsak osobne, ze se jedna o nepochopeni a nedorozumeni...

Ano uznavam, ze je to drzost ode mne, nekatolika, rikat katoliku, ze spatne chape vlastni liturgii. Ale toto nespravne pochopeni je jednou z pricin, podle meho nazoru zbytecne, eucharistickeho rozdeleni. Opet chci na pocatku zduraznit, ze se mi nejedna o vlastni liturgii, ale o jeji chapani.

Co se tedy podle meho nazoru pri Vecere Pane deje?

11,23 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
11,24 vzdal díky, lámal jej a řekl: "Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku."
11,25 Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku."

Z listu do Korintu.

22,19 Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: "Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku."
22,20 A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá."

Z Lukasova Evangelia.

Při Večeři Páně se proměňuje chleb v Tělo Páně a vino v Krev. Nechme stranou, jake to telo je, jak ta promena probiha, jakym zpusobem, jestli fyzicky, duchovne, nebo symbolicky. Dulezite je, ze se jedna o Kristovo telo... Ale v jakem okamziku?

Jezis pri Ustanoveni Vecere rika, o jake telo a o jakou krev se jedna: Jedna se o Telo, ktere se vydava (nebo lame) a o krev, ktera se vyleva. Jedna se o zpritomneni obeti. Nejedna se o nejakou obet novou. Je to ta sama obet te same krve a toho sameho tela. Pri Veceri Pane krestane kleci pred Golgotskym krizem. Vsichni bratri ze vsech veku, vsichni svati, se pri vecere Pane zpritomnuji pred Golgotskym krizem, pri Golgotske obeti. Spolecne. Spolecne zde kleci svaty Augustin s Janem Husem, Petrem Chelcickym, Martinem Lutherem, apostoly, az po rekneme Gojima s Betmou. Vsichni spolecne.

Pri Msi se nejedna o Novou Obet, anebo o zopakovani predesle Obeti, ale o jeji Zpritomneni, o podilu na ni. Neni jedna obet na Golgote a jina v kostele jednadvacateho stoleti. olgotska obet je Nadcasova a SkrzeVekova. Neni to jenom udalost jednoho historickeho okamziku. Ale skrze Veceri Pane se zpritomnuje k namsim vekum a my se zpritomnujeme do doby Pilatovi a Kristovi.

Pri Veceri Pane prijimame telo Krista, ktere se lame za nas, vydava se v obet za nas, a krev Pane, ktera se za Nas Proleva. Prave v okamziku, at uz duchovniho nebo fyzickeho, prave v okamziku vydavani, lamani a proleti. Prave v okamziku Golgoty.

RKC knez odevzdava tuto obet Panu Bohu. Ale neodevzdava to svevolne. Jako Ud Kristova Tela to skrze Nej odevzdava Hlava Tela, Jezis Kristus, a take krestane, ktere zastupuje. A opet, nejedna se o nekolikere mnohe predani, ale o Jedno predani Jedne Obeti NadCasove a SkrzeVekove zpritomnele do soucasneho okamziku. V souladu s listem Zidum, 9,12.

Kritizujme RKC za to, co je u ni nebiblickeho, ne za to, co je u ni biblickeho.

9,11 Ale když přišel Kristus, velekněz, který nám přináší skutečné dobro, neprošel stánkem zhotoveným rukama, to jest patřícím k tomuto světu, nýbrž stánkem větším a dokonalejším.
9,12 A nevešel do svatyně s krví kozlů a telat, ale jednou pro vždy dal svou vlastní krev, a tak nám získal věčné vykoupení.
9,13 Jestliže již pokropení krví kozlů a býků a popel z jalovice posvěcuje poskvrněné a zevně je očišťuje,
9,14 čím více krev Kristova očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu! Vždyť on přinesl sebe sama jako neposkvrněnou oběť Bohu mocí Ducha, který nepomíjí.

Domnivam se tedy, ze v rozporu s Listem Zidum neni v tomto bode RKC liturgika, ale jeji chapani nekatoliku a mozna i katoliku :-)


Podobná témata

Ekumenismus

"Obetni charakter Vecere Pane..." | Přihlásit/Vytvořit účet | 68 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Liturgické vyjádření (Skóre: 1)
Vložil: Marobud v Neděle, 25. květen 2008 @ 20:24:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Popravdě řečeno nelíbí se mi moc pasáž římského kánonu "..přikaž svému andělu ať tuto oběť donese na nebeský oltář..." , pravověrnost si nehodlám soudit, ale přijde mi to spirituálně hodně vzdálené současné době. A i další místa se mi tam nezdají. II-IV. způsob římsko-katolické euchatistické moditby mi přijde v pohodě. Mimochodem z pravoslavného pohledu je největší důraz kladen na epiklezi-prosbu k Duchu svatému, ať učiní, že se chléb stane Tělem a víno Krví Páně. A ta je také u řím. kánonu divná, u II.-IV. kánonu OK. Kdyby neexistoval římský kánon, tak bych třeba byl římským katolíkem dodnes, ale ten mě tak sr..., že jsem to nerozdýchal.



Re: Obetni charakter Vecere Pane... (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Neděle, 25. květen 2008 @ 21:55:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj. Díky za zajímavý článek.

Domnívám se ale, že eucharistické rozdělení pramení hlavně v otázce reálné přítomnosti, tj. je-li chléb skutečné tělem. Katolíci podle mě zbytečně lpějí na termínu transsubstanciace, který je poplatný dneš již poněkud zastaralému filosofickému systému. Mimo něj (má-li ohledně substance pravdu např. Kant, Paulsen nebo Bavink, což nelze vyloučit, protože žádná filosofie a její termíny není neomylná) je tato nauka nesmyslná - stejně nesmyslná je ale i trojiční nauka. Katolíci by tedy měli najít odvahu oprostit se od jednoho konkrétního filosofického systému (tj. Aristotela v podání scholastiků a zejména Akvinského). Mnozí protestanté by si zase měli uvědomit, že Písmo jasně mluví o tom, že chléb je tělo (ne nějaký symbol - viz např. J 6,22-71!) a neměli by se chovat jako ti z učedníků, kteří Ježíše kvůli jeho slovům o těle a krvi opustili.

Bible neříká JAK, KDY a NA JAK DLOUHO (tj. zda-li napořád [ŘKC] nebo jen dočasně [Luther]) při bohoslužbě/mši je (stává se) chléb tělem, tj. je-li v rámci výše zmíněného systému správnější transsubstanciace, consubstanciace (Scotus) nebo svátostné sjednocení (Luther). Je tedy smutné, že křesťané jsou rozděleni tím, co by je mělo spojovat - jedni se nechtějí vzdát svých filosofických spekulací, druzí radši překrucují Písmo jen aby se od těch prvních odlišili.

To, že eucharistie není opakováním ale zpřítomněním oběti Krista by mělo být aspoň katolíkům zřejmé i z katechismu (V Novém zákoně dostává památka nový význam. Když církev slaví eucharistii, koná památku Kristovy velikonoční oběti a ta se zpřítomní: oběť, kterou Kristus přinesl jednou provždy na kříži, zůstává vždy časová: „Kdykoli se slaví na oltáři oběť kříže, v níž je ‘obětován náš velikonoční beránek, Kristus’, uskutečňuje se dílo našeho vykoupení.“ - KKC §1364) Eucharistie je ale chápána jako oběť (Svatý Augustin obdivuhodně shrnul tuto nauku, jež nás vybízí ke stále hlubší účasti na oběti našeho Spasitele, kterou slavíme v eucharistii: „Celá vykoupená obec, tj. shromáždění a společenství svatých, je obětována jako obecná oběť Bohu skrze Velekněze, který obětoval také sám sebe v umučení za nás, abychom byli tělem tak veliké hlavy, když přijal podobu služebníka … To je oběť křesťanů“ „I když je nás mnoho, jsme jediným tělem v Kristu“ (Řím 12,5). Té oběti se také církev zúčastňuje ve svátosti oltářní, věřícím známé, kterou se naznačuje, že v té věci, kterou obětuje, se obětuje sama.“ - KKC §1372)



Re: Obetni charakter Vecere Pane... (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 25. květen 2008 @ 21:59:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pri Msi se nejedna o Novou Obet, anebo o zopakovani predesle Obeti, ale o jeji Zpritomneni, o podilu na ni.

To je přesné. Nedovedu si představit, že by to nějaký katolík chápal jinak. To by byl úplně mimo.


Kritizujme RKC za to, co je u ni nebiblickeho, ne za to, co je u ni biblickeho.

S tím taky souhlasím, může to být užitečné pro všechny zúčastněné.



Re: Obetni charakter Vecere Pane... (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Pondělí, 26. květen 2008 @ 09:18:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Především nikde není psáno, že se chléb „stává“ tělem a krví, ale že jím je – „toto jest“. Zároveň je nutné mít na zřeteli, že se mluví o ději v minulosti. Jde o citaci výroku, který se vztahuje ke konkrétní historické události, a to oběti na kříži – proto jde o uctění památky, nikoliv o reálnou přítomnost táto oběti (tedy zpřítomnění). Jinými slovy:

  1. Symbol nikde v Písmu nebyl přeměněn do „podstaty“, jakkoliv můžeme žonglovat s pojmy „substance“ resp.  „podstata“ Krista. Stále (od začátku do konce) se mluví o požehnaném chlebu a kalichu,
  2. tento symbol není obětován, ale jde o připomenutí oné události („toto čiňte na mou památku“),
  3. nikde v Písmu se těmto symbolům nikdo neklaněl, nevzýval je a ani neuctíval.
Pokud by katolická církev bezostyšně netvrdila, že ona jediná je církví Kristovou a že se k ní musí přivtělit všichni, kdo již nějakým způsobem patří k Božímu lidu, moc bych o tom nepsal. Ale pokud mne někdo zve, abych se stal katolíkem, musím se s jejich učením seznámit a mít možnost jej odmítnout. Stálé stesky na ty, kteří si dovolí připojit k myšlenkám reformace, že je to neláska, nepochopení apod. nelze v tomto případě akceptovat.

Pastýř




Re: Obetni charakter Vecere Pane... (Skóre: 1)
Vložil: luteran v Pondělí, 26. květen 2008 @ 12:13:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sice to byl jiný luterán, o kterém se píše v článku, ale myslím, že rozumím tomu, o co mu šlo. Totiž o rozslišení, zda při VP (ať už je tam oběť jakkoli "zpřítomnělá") dělá věřící něco pro Boha (oběť), nebo Bůh v Kristu něco pro věřícího (svátost). Jak by odpověděli římští-katolíci, znalí svého katechismu?

luterán





Pánův stůl a Večeře Páně (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 26. květen 2008 @ 18:52:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
1K 10:14-17
Proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím! Mluvím jako k rozumným; sami rozsuďte, co říkám. Což není kalich požehnání, který žehnáme, společenstvím krve Kristovy? A což není chléb, který lámeme, společenstvím těla Kristova? Protože je jeden chléb, jsme jedno tělo, ač jsme mnozí, neboť všichni jsme toho jednoho chleba účastni.

1K 11:23-30
Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také předal, že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazován*ř.: vydáván, vzal chléb, vzdal díky, rozlomil jej a řekl: ‚[Vezměte, jezte.] Toto je mé tělo, které se za vás láme. Toto čiňte na mou památku.‘ Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: ‚Tento kalich je nová smlouva v mé krvi; toto čiňte, kdykoliv byste pili, na mou památku.‘ Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. Kdo by tedy jedl ten chléb nebo pil kalich Páně nehodně, bude vinen proti tělu a krvi Páně. Ať člověk zkoumá sám sebe, a takto ať z toho chleba jí a z toho kalicha pije. Neboť kdo jí a pije nehodně, jí a pije sobě odsouzení, neboť nerozsuzuje*nebo: nerozlišuje tělo [Páně]. Proto jsou mezi vámi mnozí slabí a neduživí a mnozí usínají nebo spí, tzn. zemřeli.

Pán Ježíš Kristus ustanovil Večeři Páně jednak přímo, jednak nepřímo skrze apoštola Pavla, který přijal od Pána zjevení o Pánově stole, u něhož se památka Večeře Páně slaví. O Pánově stole je stručné pojednání v 10. kapitole 1.Korintským a o Večeři Páně v kapitole jedenácté.

Několik vět o Pánově stole uvádí Pavel varováním a příkazem zároveň: UTÍKEJTE PŘED MODLÁŘSTVÍM! Jinak řečeno, dejte si pozor, abyste se u Pánova stolu nedopustili modlářstvím abyste z chleba a vína nedělali modlu! Kalich požehnání je (příležitost k) společenství krve Kristovy a chléb, který lámeme je společenstvím těla Kristova. Neboli u Pánova stolu jde o společenství s Pánem a mezi svatými pro naše potěšení. Na jiném místě v Písmu je použito sousloví HOD LÁSKY, neboť je to vskutku hostina, při níž hodujeme na Pánu.

Večeře Páně jako pravá památka znamená jedení chleba a pití vína neboli to, co máme činit na Pánovu památku, je jíst rozlámaný chléb a pít z kalicha požehnání víno jako symboly Kristova těla a krve. Tím zvěstujeme Pánovu smrt, dokud nepříjde. Jíst a pít nehodně znamená necenit si Pánovy smrti těla a vylití Jeho krve a neuvědomovat si, že jako je jedno Tělo Kristovo, tak jíme jeden chléb na znamení jednoty Těla Kristova a jako máme účast na jednom chlebu, tak jsme součástí jednoho univerzálního Těla Kristova; co se krve týče, jestliže někdo pije víno a necení si krve Kristovy, která ho vykoupila, pije nehodně. Kdo takto jí a pije, jí a pije sobě odsouzení, neboť nerozlišuje Tělo Páně, což má za následek slabost, neduživost, nemoc až smrt.

Dopouštět se u Pánova stolu modlářství je snad ta největší ohavnost, jaké se může věřící dopustit. Neboli klanět se nečemu nebo někomu jinému než osobněKristu, který se stal ve vzkříšení Duchem obživujícím (1K 15:45b) a je v našem duchu, tzn. se to klanění odehrává v našem duchu (Jan 4:24), byť by to mělo být obrazně, je vskutku ohavnost před Bohem. Tož tak.

Kéž je nám Bůh milostiv a dá nám světlo ohledně Pánova stolu a Večeře Páně, abychom měli potěšení z Pánova stolu a Pán Ježíš Kristus měl potěšení z nás při památce Večeře Páně a to podle Boží vůle a k Boží slávě. Amen.

willy




Re: Obetni charakter Vecere Pane... (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Čtvrtek, 29. květen 2008 @ 18:36:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na mňa zapôsobilo toto vysvetlenie Eucharistie: V Starom zákone, keď Izraelita spáchal hriech, bol nútený vziať zo svojho stáda bezchybného jednoročného baránka a ísť za kňazom. Hriešnik pred kňazom vyznal hriech a symbolicky položil ruky na zviera, ktoré potom kňaz obetoval, jeho krv vylial okolo oltára. Nejaká časť z obety sa spálila, nejaká - samozrjeme - pripadla kňazovi. Keďže kňaz podľa starozákonného chápania je prostredník medzi Bohom a ľuďmi, teraz po vyznaní svojho hriechu a prinesení obety za hriech, hriešnik môže spolu stolovať s kňazom pri jednom stole, teda zúčastniť sa na večeri...
.
A teraz si všimnite, čo som podčiarkol. Starozákonná obeta tohto druhu mala 4 prvky: 1/Obetný dar /zviera/, 2. Kňaz - obetník 3. Oltár - obetište, 4. Obetná večera, hostina, stolovanie. To, čo sa konalo v SZ, je predobraz NZ. Tu sú prvky obety Ježiša Krista na kríži za hriechy všetkých: 1. Obetný dar, Baránok - sám Kristus, 2. Kňaz, obetník - sám Kristus, 3. Oltár, obetište - kríž, 4. Obetná hostina = to je večera Pánova, sv. omša, Eucharistická obeta, sväté prijímanie... Tu sa nám dáva za pokrm sám Kristus...
.
Kristus to zariadil naozaj božsky: nebolo vtedy foto, nebolo kamery, videa... Ale to by bolo veľmi málo proti tomu, ako to urobil On: V predvečer, keď vedel, že na druhý deň už bude na kríži, urobil prvé sprítomnenie svojej obety vo Večeradle. To bola prvá sv. omša - dokonca pred historickým aktom, dejom, ktorý sprítomňuje, teda večera Pánova v predvečer smrti. Pri nej premenil Kristus chlieb a víno na svoje telo a krv /biblicky povedané: "Toto je moje telo... toto je moja krv" ´= "Toto som ja".../ Inak povedané: nech to vyzerá ako chce, nech to chutí ako chlieb a víno, čiže presne tak ako predtým, ale odteraz som to proste "Ja, Kristus"... Ježiš teda dal seba samého v podobe chleba a vína za pokrm svojim učeníkom. A teraz je toto dôležité: Tam boli len Jeho apoštoli /zaujímavé, že aj Judáš.../. Jedli a pili Ježiša... A tu im nakoniec On povedal: Toto / čo som ja teraz ubrobil s vami/ robte vy na moju pamiatku... až do konca sveta...
.
A tu sa musí predpopkladať historická kontinuita /teda žiadne také, že Cirkev kedyi nebola... bola skazená a pod.../. Ježiš totiž vlastne vysvätil svojich učeníkov na "veľkňazov", ktorí si budú ako štafetu odovzdávať túto moc /sprítomnňvať ľudom počas dejín/ v jeho mene a podľa jeho príkazu ďaľším, svojím nástupcom, ktorým odovzdajú, delegujú túto moc vkladaním rúk a modlitbou podľa zákonov, ktoré oni ustanovia na základe Kristovho splnomocnenia /Čo zviažete na zemi, bude zviazané i na nebi.../... /Spomeňte si na proroka: "Lebo od východu slnka až po jeho západ bude moje meno veľké medzi národmi, lebo na každom nmmieste mi budú primášať  môjmu Menu obetu čistú... /Malachiáš 1,11/

Pre niektorých môže byť však problémom, čo teraz poviem: Apoštoli preniesli túto moc, ktorú dostali od Krista, na ich nástupcov biskupov, a tí neskôr delegovali túto moc aj kňazom, ich pomocníkom a predĺženým rukám /dokonca v istej fáze sa zodpovední v cirkevných zboroch menovali rôzne: niekde to boli starejší, gr. presbyteroi, z toho kňazi, niekde zasa biskupi, episkopoi... Zrejme boli vtedy pod dohľadom ešte žijúcich apoštolov. Neskôr sa vytvoril monarchický episkopát.../.
.
To znamená, že len biskupi tých cirkví, ktorí majú túto apoštolskú postupnosť zachovanú až po naše časy, majú moc sprítomňovať Eucharistiu, čiže "dnes" sa tajomne zúčastniť akoby v prítomnosti na tom deje, ktorý sa odohral na kríži pred 2000 rokmi.... Tak sa to, bratia chápalo od najstarších čias v Cirkvi, a tak to doteraz sa chápe v Cirkvi Katolíckej a Pravoslávnej, kde je táto postupnosť zachovaná /neviem o iných.../.
.
Je to podľa mňa určitý paradox cirkevných dejín, že: Na základe povedaného: len tam, kde je apoštolská postupnosť, tak je pravé sviatostné kňazstvo Kristovo, a tam pri večeri Pánovej, pri Eucharistickej hostine ide naozaj o Telo a Krv Kristovu, o Krista pod spôsobom chleba a vína... To značí /pokiaľ viem/ len v Katolíckej a Pravoslávnej Cirkvi... Ostatní vlastne sviatostné kňazstvo zrušili, teda ich večera Pánova je /a to je ten paradox/ len "akoby"... Totiž, Kristus tam iste môže byť, ak sa stretávajú v Jeho mene, v Jeho Duchu... Ale je otázne, či je tam On prítomný takým spôsobom ako tomu veria katolíci. Zrejme nie, lebo tí ostatní naozaj tomu ani tak neveria, lebo nemajú ani také kňazstvo, a vlastne ani tak nechápu túto obetnú hostinu ako katolíci /a pravoslávni/. Nezdá sa vám to zajímavé?...  Tak to verila stará Cirkev až po naše časy v KC a PC... Stojí porozmýšľať nad tým...








Stránka vygenerována za: 0.47 sekundy