Grano Salis - Olin definuje úřad římského biskupa

Milý demagogu, tvoje argumentace může sloužit maximálně k tomu, abychom se ujistili u tom, co víme, totiž že služba papeže má jakoustakous oporu v Bibli. To ujištění ale potřebuje v první řadě papež. Je bezpochyby, že je to argumentace nanejvýš účelová. katolíci ji používají, protože už papeže mají. Před tisíci lety tomu bylo jinak.

Jistě, existoval v Římě vládce, který měl titul papa. Ale nebyl žádným globálním pastýřem. Vlastně vůbec nebyl pastýřem. Byl "portálem" pro - nadneseně - podnikatelské římské rodiny, které skrze něj měly přístup k církevnímu majetku. A to ne majetku nějaké globální církve, ale pouze římské - ovšem dosti bohaté - církve. Církev na Západě tehdy byla rozložená, ale hlavou její největší části byl císař. Ne papež.

V těch časech vyrostl v církvi ještě jeden, alternativní vůdce s mimořádnou autoritou po celém západě: clunyjský opat. Clunyjští opati byli skutečnou duchovní hlavou křesťanstva na západě (to jest s vyjímkou pravoslavných), a nakonec se stal jeden z nich i vůdcem hnutí, které bychom moderně nazvali "probuzení". Jeho vůdcovský a učitelský vliv byl dalekosáhlý. Jenomže - V celé Bibli, k které se Cluny a všichni jeho žáci vážně obraceli, nenajdeš ani zmínky o clunyjském opatovi nebo vůbec o nějakém opatovi. A oni to věděli. A tak hledali a znovunalezli slova evangelia, která uvádíš. Uvědomili si, že úřad pastýře nad veškerým lidem včetně apoštolů už mají, neboť podle dobového chápání tu byl stále nástupce Petrův. To oni a jejich žáci prosadili, aby papa přestal dělat bankovní portál pro nějakou rodinu, a stal se tím, čemu dnes říkáme papež: pastýřem nad pastýři se zvláštním amalgamem formální a neformální autority.

Zatímco papežova pozice byla biblická, ale zato velmi křehká - bez reálné moci, bez opory, obklopen nepřáteli, v permanentní nejistotě, opatova pozice byla bezpečná, vlivná, ale nebiblická. Pamatuji, jak jsem jednou viděl dobovou ilustraci, kde jsou spolu papež, clunyjský opat a císař. "božská trojice". Tři hlavy západního křesťanstva. A císař před papežem klečí.... To bylo naprosté novum, neboť před tím byl papa něco jako jeden z císařových pomocníků, jako "starších".

Od té doby uplynulo mnoho vody, a občas přišla doba, kdy si katolická církev musela papeže předefinovat. Naposledy to bylo v XIX. stol. Tehdejší definice jim vydržela dodnes, přežila i 2.vaticanum. My dva a další lidi okolo nás musíme s papežem počítat, že tady je. To je tak všechno. Skutečnost, že jsou v Písmu slova, která jsi vzpoměl, mě už několikrát vedla k tomu, abych se vrátil - já osobně - k pastýřské službě, a zamyslel se nad tím, co dělám. Jsem snad papežem? Nebo jsem si měl říci - aha, na tohle jsme zapoměli - a jít hledat evangelického papeže? Ne, ani náhodou to ke mně takto nemluví. Ke katolíkům to tak mluví, ale instrumentálně. Oni papeže zdědili a potřebují si to zdůvodnit. No tak dobře, no! Když už papež jednou je, tak ať je co nejlepší. To jim přeju. Kdyby nebyl, byl by někdo jiný nebo jiní. Někdo by se jistě za apoštola prohlásil, o tom nepochybuji.

Olin

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace