Kapitola 3.
Stále ještě rozebíráme slovo Ježíše Krista: Co oni řeknou, to čiňte. Díváme se na názor mistrů, podle kterých tento verš vyzívá lid, aby je ve všem poslouchal a činil to, co oni učí.

Velký je rozdíl mezi učením Starého a Nového zákona. Protože pro jiný účel byl darován Starý zákon a pro jiný zákon Nový. Zákon Starý je tělesný, pojednává o věcech hmotných, jde zvnějšku dovnitř, používá literu. Všechny přikázání se zde mají plnit fyzicky, tak, jak řekl Bůh. Bůh určuje, kde zpálit krávu na popel, kde obětovat kozla za hřích, a kde zas berana k oběti pokojné. A tak dále. Všechny tyto věci se prováděli beze změn. Bez jakéhokoliv výkladu  se mělo to či ono tělesně  učinit  tak, jak vše bylo přikázáno.  A proto Pán Ježíš k takovýmto hmotným přikázáním zavázal lid, aby následoval učení mistrů, neboť ti nemohli tak snadno překrucovat zákon. Ten se měl naplňovat přesně, fyzicky, na základě litery, která nepotřebovala výklad. Ale Nový Zákon je duchovní, ten naopak potřebuje pravdivého a věrného vysvětlení, aby z něho mohl mít prostý lid užitek v následování, ve ctnosti, duchovní spravedlnosti, v dobrém svědomí a v Milosti Boží. 

Když se však na tyto věci zeptají kněze, nepřizná se. Odpoví, že nekáže sám ze sebe, ale čerpá z děl velikých svatých doktorů, plných Ducha Svatého, kteří moudře Zákon Boží vyložili. Zní to rozumně, ale nenese to pravé ovoce. Jestliže totiž hlásají Slovo Boží podle moudrosti pramenící z Ducha Svatého, pak by již přišel na svět Boží Zákon. Jenomže svět ovoce Božího Zákona nevidí, ale naopak, stojí naprosto vzdálen Boží vůli. To však znamená, že tito kněží a mistři lžou světu a k této lži využívají ony slavné výklady moudrých doktorů. I když mají k dispozici spoustu knih, a v nich plno moudrostí údajně z Ducha Svatého, přesto však nevidíme, že by skutky Ducha Svatého uvedli na svět. Naopak, zcela proti Němu rozdělili lid do tří tříd, postavili člověka proti člověku, aby jeden druhého vraždil, okrádal, křivdil a nenáviděl. A lid slepý, který nezná cesty Boží, si zamiloval světský život. To je ovoce těchto kněží a důsledek jejich "moudrých" výkladů Písma Svatého.

Proto nevěřím, že by Pán Ježíš přikázal svůj lid takovýmto prelátům a mistrům, když prohlásil: "Cokoliv vám řeknou, to zachovávejte a čiňte." Vždyť tak by otevřel cestu k oklamání celého světa. Jak by mohl na jedné straně takto poddat lid nevěrným duchovním a na straně druhé varovat: "Důsledně se střezte falešným prorokům, když k vám přicházejí anebo nad vámi panujím" a vy jim nohy líbáte... Přece věděl, že takto lstivě budou mluvit mistři a faráři, kteří se ani nedokáží rozhodnout, na čí stolici že sedí, jestli na Mojžíšově, nebo na Kristově.  Právě je Pán Ježíš označil za lotry a zloděje, kteří nevešli do ovčince dveřmi. A lotr nepřijde s jiným úmyslem, než ukrást Slova Boží lidu a zamordovat jej svými smrtelnými výmysly a tím je do zatracení odvést. Vždyť o takových falešných prorocích, takových lotrech, by Pán Ježíš nikdy neřekl: "Zachovejte všechno, co vám řeknou..." ale spíše: "Střezte se jich, abyste spolu s nimi neupadli do zatracení..." Měl by se snad lid uvázat k takovým vrahům lidských duší, anebo spíše naslouchat varování apoštola: "Nevěřte každému duchu, ale zkoušejte ho, jestli je od Boha..." A čím více se přezkoumá každý ducha, tím méně zmůže lživý výklad věty: "Zachovávejte a čiňte" a více prostoru dostane výrok: "Nevěřte každému duchu a nechoďte jeho cestami..."   

Proto vystup, Mistře, postav se proti stolici Mojžíšově, posaď na ni mistra sedmero umění a uvidíš, jak ho Pán Ježíš svrhne dolů k zemi. Měj si, kolik chceš, knih cizích, nemáš-li ducha Ježíšova, pak nejsi Jeho. Proto nemůžeš vlastnit Zákon, ani moc k poznání Boží Pravdy, aby jsi mohl lid v lásku vést, pouze jej otrávíš smrtelnými jedy, jak nyní tvé skutky ukazují. A tak neukáže žádný mistr, jak Ježíš veliké kněze posadil na Mojžíšův trůn, jak jim dal pravomoc, aby z toho trůnu zákon za zákonem vyhlašovali lidu a zvlášt křesťanům, a přikazovali jim ve jménu Kristově, cokoliv by jim na mysl přišlo.