poslal demagog
Existuje však ještě jeden důvod, pro který svět nemůže přijmout Boží Zákon. Protože Zákon Boží člověku odnímá všechny věci, terých si váží svět.
Rozkoše, záliby, které jsou hříšné. Všechen získaný a osobní majetek, spojený s hříchem. Všelikou svévoli a tělesnou nevázanost, pro které přichází hněv a trest Boží. Zákon Boží odděluje člověka od světa, od zákeřných zájmů a zálib. Těmito uvedenými věcmi svět žije a nachází v nich uspokojení. A tak svět nepřijme přikázání Boží, ani se jim nepodvolí. Vyjímečně se objeví osoba, která se odváží dát v sázku celý svět i to lahodné, co svět nabízí, pro Ježíše Krista a pro Jeho Slovo. A tak je rozdíl mezi skutky z Boží vůle a skutky ze vzpoury zlovolných duší. Žádný zlý a světský člověk se nepodvolí Boží vládě, nezůstane pod ní, ba dokonce ji ani nepovažuje za dobrou, jenom ten, kdo se zrodí z Boha. Z tohoto výkladu můžeme poznat, co jsou skutky, ke kterým vede Bůh.
Kapitola 6.
Zcela opačně však vedou zákony mistrů, které stojí na tělesných vnějších zvycích. Rozdělují pokrmy na masité a masopustní, zavádí sváteční dny a období, ve kterých dávají pozor, aby se masitým jídlem neposkvrnili a naopak, masopustním posvětili. V tom tkví jejich snaha, toto považují za své břemena, které mají nést. Tím pokrytecky dávají najevo úctu, uctívají Boha teátrálními gesty. Na čas si omezí své tělesné potřeby, avšak jakmile pomine určená doba, zábrany odhodí a v ničem své tělesné žádosti
neomezí.A takovýchto nařízení, které teatrálně naplňují a jimi přehonosně Bohu slouží, mají mnoho. A tyto pravidla berou mistři velmi vážně, zatěžují svědomí těm, kdo je přestupují a obviňují je z hříchů. Když někdo jí maso v době pústu, odloučí ho od přijímání Těla Božího a přikážou mu celý rok maso nejíst. Takto tvrdé pokání udělují tito mistři, neboť si velmi zakládají na těchto zákonech.
Avšak kdo následuje tyto příkazy? Svět, který utekl od Krista i od Jeho Slova. Svět, který všechny přestupníky Kristových přikázání přijímá, miluje je, posiluje je v jejich nepravosti. Svět, který kacířuje ty, kteří odmítají či zlehčují tyto lidská pravidla, a násilím je nutí poddat se jim. To je důvod, proč si hříšníci celého světa vymysleli tento řád, čímž zavrhli Řád Boží. Z toho všeho vyplívá, že spolu nemají nic společného řád mistrů a Řád Boží. Podobají se děvkaři, který s děvkama smilní. Protože i kdyby měli částečně pravdu, která plyne z Božího Zákona, nebyly by jejich nařízení tak v souladu s přáním hříšníků. Proto není těžké pochopit, proč se k těmto pravidlům hříšníci tak lísají, neboť v nich hledají spásu bez změny svých zvyků. Tyto pravidla je neomezují v jejich žádostech a v příležitostech, pro které milují svět. Dávají se volně vést svou tělesností, svou nečistotu si zakrývají nařízeními mistrů, aby nebyli svým vnějším chováním odhaleni jako pohané. Proto se často pokrytecky klaní Bohu a lidské spravedlnosti nalezené podle zákonů mistrů. Veškeré duchovenstvo, veškeří služebníci kněžského stavu, se těmito lidskými ustanoveními řídí.
