Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jiří.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 180, komentářů celkem: 429681, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 276 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116552856
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným.
Vloženo Sobota, 07. březen 2009 @ 10:39:29 CET Vložil: Stepan

Ekumenismus poslal oko

Jsou i věci, které nás mohou spojovat.

Proč se zde vlastě většinou jen dohadujeme o tom, co nás rozděluje a nemluvíme o tom, co by nás mohlo obohacovat a spojit?

Většina z nás má společnou víru v Krista a mně by opravdu pomohlo, pokud bychom dokázali sdílet i praktické věci. 

Třeba jakým způsobem máte kdo zkušenost s vytvářením prostoru pro pravidelnou modlitbu v denním životě.
Protože bez ní to nejde, vztah víry z ní žije. I když člověk při práci s Bohem komunikuje třeba formou střelných modliteb, je potřeba si do života zavést určitý režim, určitý prostor (jak velký?), kdy jsme, mimo společnou modlitbu, sami v tichu jen s Bohem. A kolik času věnujete Písmu, nebo vzdělání ve víře?

Zachováváte v tomto pravidelný denní režim, nebo necháváte věci až jak se samy vyvinou?

Můžete se podělit o své zkušenosti, jak se to komu z vás daří? Nebo na to máte jiné názory?


Podobná témata

Ekumenismus

"Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným." | Přihlásit/Vytvořit účet | 16 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Sobota, 07. březen 2009 @ 18:14:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mdr 16,28 aby vešlo ve známost, že JE ti (=Hospodinu) TŘEBA děkovat dřív, než vyjde slunce, a s ranním úsvitem přicházet k tobě s modlitbou.

Já se přiznám, že každý den, hlavně v létě, toto nekonám, totéž, když si přispím. Spoléhám na modlitební stráže, že se o věc postarají :-(



Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. březen 2009 @ 08:06:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím, že každý cítíme, že na tomto poli máme nedostatky. Ale překvapile mě obecná nechuť toto nějak řešit. Uvítal bych cokoli, třeba i osobní zkušenosti, věci, které se někomu jinému osvědčily.

Domníval jsem se, že když se zde vyskytují lidé, kteří o sobě sebejistě tvrdí, že jim Duch svatý něco konkrétního zjevil, že to budou především lidé modlitby. Že se o své zkušenosti dokážou podělit i s ostatními. Ukázat cestu v modlitbě, protože ta je cestou k Bohu.



Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 08. březen 2009 @ 13:34:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj oko.

  Já jsem určitě první, který je za když se odhodí věci, které nás dělí a postavíme se pevně na to, co nás spojuje.

  K mojí osobní situaci ti dám takové zvláštní přirovnání.

  Generace mých předků žily jednoduchým způsobem. Ráno se probudili, všichni spolu vyrazili do práce, krmit zvířata, pak na pole. Pak šli spolu na oběd, na svačinu, večer si povídali. Všechno, co bylo, dělali spolu. Spolu žily pohromadě tři nebo čtyři generace od pravnuků po pradědy. Ještě já jsem za svého mala seděl na kraji pole a hrál si s bráchou, na poli babička s dědou makali a já jim občas "pomáhal". Socialistický luxus v podobě školky jsem tak (díky Bohu) nezažil.

  Asi to mám nějak v genech, že se mi příčí nastolený režim vstávat v přesném čase - nasnídat - cesta - práce - oběd - práce - cesta - večer televize a spát. Jsem už pěkných pár let doma na otcovsko-mateřské dovolené a prožívám poněkud zvláštní režim. Ráno jsem třeba vstal a dali jsme si společnou snídani, pak jsme se šli s dětmi učit (já angličtinu, fyziku, matiku, manželka češtinu a to vše ostatní).

  Pak jsme si dali oběd, vyrazili někam na výlet, povídali si. Odpoledne si dali kafe a koukali na děti, jak si hrají na zahradě. Když se mi chtělo (což je docela často), šel jsem pracovat. Když jsem neměl náladu na práci, jeli jsme třeba do kina, na jezero na koupačku, na kole na výlet. Večer jsme šli spát třeba o půlnoci na zahradu pod širák, koukat s atlasem na hvězdy - ráno se přece nemusí do práce ani "do školy". Zkrátka totální neřád.

  Je to zvláštní, ale celou tu dobu, přesto, že jsem pracoval mnoho hodin denně, jsem necítil ve vztahu k rodině nedostatek. Ani toho, že by mi rodina scházela. A nikdy jsem neměl potřebu dát si na pracovní stůl fotku manželky nebo dětí, abych si na ně vzpoměl (protože mi každou chvíli nějaké vlezlo ke stolu a něco potřebovalo).


  Tak je to i s Bohem. Tohle je trochu "průšvih" toho nového ducha. Ráno se probudím a už tam je. Večer jdu spát a ještě tam je. Tak silné vědomí toho, že Bůh je, že je se mnou. Zvláštní jistota.

  Takže: neřád. Nemám nějaký pevný čas, každé ráno ve 4:00, kdy budu dvě hodiny s Bohem a pak se "jde do práce, do školy, na výlet..." (už bez Boha). Ani to není můj sen.

  Ale z toho, co píšu, asi odhadneš, že jsem extrémista, takže moje zkušenost ti možná moc nepomůže.



Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: isim v Pondělí, 09. březen 2009 @ 12:22:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Oko,

je to různé, je to závislé i na povolání, jaké kdo má od Pána. Pokud je někdo povolán ke službě duchovní a pastýřské, tak by se měl skutečně modlit hodně často, nebo i dlouho, ale vždy to závisí na vedení Ducha Svatého.

Někdo se může modlit 5 nebo 10 minut, někomu postačí střelná modlitba ráno, když vstává a někdo se může skutečně modlit i hodinu nebo dvě denně a někdy může být i několikahodinový zápas.

Ap. Pavel píše: "Stále se modlete", to ale jistě neznamená, stále cosi drmolit, - ale žít stále s Bohem a pohybovat se stále v Duchu, a to i když jsem v práci, nebo kdekoliv jinde. Je to jistě ideál a Pán jistě dává také i odpočinek, ale takto by měli žít především Jeho služebníci i církev.

Pán Ti požehnej
isim



Stránka vygenerována za: 0.25 sekundy