Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Předseda parlamentní komise pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi Jan Kasal požádal velvyslance České republiky u Svatého stolce Dr. Vošalíka, aby komisi podal informaci ve věci stavu ratifikace Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o úpravě vzájemných vztahů.

Dr. Vošalík připomněl, že uvedená smlouva byla sjednána v průběhu let 2000 až 2002.  

Vládou byla schválena na její poslední schůzi před volbami v roce 2002 a následně byla předložena Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení souhlasu s její ratifikací, což Poslanecká sněmovna odmítla. Od té doby nedošlo k žádným dalším krokům směřujícím k ratifikaci. To však neznamená, že by tato smlouva pro Českou republiku nebyla závazná. Smlouva je podepsána a v souladu se zásadami mezinárodního práva mají smluvní strany v takovém případě - pokud neučiní jasné prohlášení, že se necítí smlouvou býti vázány - povinnost zdržet se jakéhokoliv jednání, které by směřovalo proti smyslu a proti účelu smlouvy.


Za uplynulých sedm let od podpisu uzavřená smlouva nezpůsobila jediný problém. V průběhu diskusí nad vyjádřením souhlasu s ratifikací zaznívaly kritické ohlasy zejména na čl. 17 smlouvy, ve kterém se vláda České republiky zavazuje usilovat o co nejrychlejší dořešení  otázek týkajících se majetku katolické církve. A přesně to bylo smyslem předloženého vládního návrhu zákona i práce dočasné komise. V čl. 17 podepsané smlouvy je dále uvedeno, že v případě vypracování nového modelu financování bude zajištěno, aby proces jeho zavádění nebyl v přechodném období příčinou ekonomických problémů církví. I to přesně odpovídá smyslu předloženého návrhu zákona.

V tuto chvíli jsou čtyři možnosti, jak dále pokračovat v ratifikaci této uzavřené smlouvy:

1) po důkladné vnitrostátní diskusi se rozhodnout otevřít text smlouvy a začít vyjednávat text nové smlouvy. Toto je možné, otázkou však je, co by mělo být ve smlouvě měněno;
 
2) nepodnikat žádné další kroky v ratifikačním procesu - to poněkud snižuje důvěryhodnost České republiky jako smluvního partnera, a to zejména s ohledem na skutečnost, že tato smlouva je bilaterální. Není tedy možné hledat paralely u Římského statutu nebo u Lisabonské smlouvy; 

3) vyjádřit zřetelně vůli necítit se býti vázáni závazky obsaženými ve smlouvě. Devastující účinky takového kroku by ovšem byly enormní. Takový krok by byl považován za akt výslovně nepřátelský a v dosavadní historii české zahraniční politiky k ničemu podobnému nikdy nedošlo;

4) pokud by smlouva byla ratifikována před schválením vládního návrhu zákona, bylo by možné text smlouvy ponechat v podepsaném znění. V okamžiku, kdy Poslanecká sněmovna rozhodne - ať už kladně nebo záporně - o předloženém návrhu zákona, potom už uzavřená smlouva nemůže být předložena oběma komorám s žádostí o vyslovení souhlasu s ratifikací a je zapotřebí upravit její text v čl. 17.

K otázce předsedy Kasala, co by následovalo po případném opětovném odmítnutí ze strany Sněmovny, uvedl velvyslanec Vošalík, že po takovém případném odmítnutí by zřejmě nepřipadala do úvahy jiná možnost, než začít od samého začátku vyjednávat smlouvu novou.

Nicméně i s ohledem na předložený návrh zákona a s ohledem na dosavadní činnost dočasné komise se spíše jeví reálnější možnost nynější ratifikace smlouvy, jejíž sjednávání bylo zahájeno v roce 2000. Svatý stolec nepovažuje v tuto chvíli smlouvu za problematickou - byla podepsána, smluvní strany se jí cítí být vázány a za uplynulých sedm let nenastal jediný problém, který by šel proti obsahu smlouvy.

Proto ani očekávaná návštěva papeže by přímo smlouvou dotčena být neměla. Naproti tomu v průběhu plánované návštěvy prezidenta republiky ve Vatikánu lze očekávat, že toto téma může být otevřeno. 

Zdroj: Zápis ze 7. schůze Dočasné komise pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi