Grano Salis - Nestrašme islámem

poslal ssns

Křesťanská literatura (pár článků na GS nevyjímaje) je plná zkreslení, polopravd a lží o islámu. Velmi oblíbeným nepravdivým tvrzením je, že islám předepisuje trest smrti pro toho, kdo od islámu odpadne. Pojďte se prosím se mnou podívat na to, co k této otázce islám skutečně říká.

Odpadnutí od víry [1]

Pod pojmem odpadnutí se v křesťanské literatuře obvykle myslí skutek, kdy muslim opustí islám a konvertuje k jinému náboženství nebo přijme za svůj ateismus. Kromě tohoto případu je však v islámu za odpadnutí považováno i to, kdy člověk nadále zastává názory (víru), která je islámskou obcí jako celkem odmítnuta. Takový člověk se nadále může považovat a označovat za muslima, ale ve skutečnosti je již odpadlíkem. [2] A konečně se člověk stává odpadlíkem v případě, kdy odmítne nějakou součást islámu, byť i nadále se za muslima považuje a označuje. [3]

Mluvme o skutečném islámu

Řekl bych, že právě vědomé či neúmyslné ignorování faktu, že ne vše, co si myslí ten či onen muslim [4] či co je součástí právního řádu většinově muslimského státu, je v souladu s islámem, je kořenem mnoha dezinterpretací islámu z per křesťanů. A měli bychom to být právě my křesťané, kdo by si na takový přístup měl dávat velký pozor. Skutečnost, že prakticky celá katolická Evropa včetně pozemské hlavy (papežů) svého času schvalovala popravy heretiků, v žádném případě přece neznamená, že takový přístup je v souladu s křesťanstvím. Ani fakt, že v této praxi pokračovali protestanté, nečiní z popravování heretiků/odpadlíků křesťanskou nauku. Takové chování je a vždy bylo v přímém rozporu s poselstvím Evangelia. A stejně tak jsou s ním v rozporu aktivity jako bylo nucené obracení na víru (Židů, původních obyvatel Ameriky a dalších), i když se toho ti, kteří nás ve víře předešli, nezřídka dopouštěli.

Korán o odpadlictví

Poměrně zajímavé svědectví o problémech s odpadlictvím nacházíme v 3,72-74 [5]:
Vlastníci Písma! [6] Proč nevěříte ve znamení Boží, když sami jste jejich svědky? Vlastníci Písma! Proč odíváte pravdu do lži a proč tajíte vědomě pravdu? Někteří z vlastníků Písma říkají: „Věřte na počátku dne v to, co bylo sesláno věřícím, a na jeho konci to popřete, snad se oni odvrátí od víry své. Nevěřte nikomu kromě těch, kdož následují náboženství vaše!“ Rci: „Jediné správné vedení je vedení Boži! Vy se obáváte, aby se nikomu nedostalo podobného tomu, čeho se dostalo vám, anebo aby se věřící nepřeli s vámi ohledně Pána vašeho.“ Rci: „Milost je věru v rukou Božích a On ji uštědřuje, komu chce - a Bůh je nesmírný, vševědoucí. On milostí svou vyznamenává, koho chce; a Bůh je pln dobrodiní nesmírného.“ [7]

Korán a svoboda víry [8]

Asi nejpopulárnějším výrokem Koránu o svobodě vyznání jsou slova z 2,256: Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí. [9] Další příklad najdeme v 10,99: Kdyby byl Pán tvůj chtěl, věru by byli všichni, kdož na zemi jsou, vesměs uvěřili. Chceš snad donutit lidi, aby se stali věřícími, když není duši žádné dáno, aby uvěřila jinak než z dovolení Boha, a když On uvaluje hněv Svůj na ty, kteří rozum nemají? [10] Další verše najdeme např. v 42,6 a 10,108.

Svoboda víry pro odpadlíky?

Odpadlictví je v Koránu chápáno jako velmi těžký hřích: Věru ti, kdož uvěřili a potom se stali nevěřícími a znovu uvěřili a opět se stali nevěřícími a pak ještě zvětšili nevěrectví své, těm Bůh věru nemůže odpustit a nepovede je správnou cestou. Oznam pokrytcům zvěst radostnou o tom, že pro ně je připraven trest bolestný. [11] V Koránu najdeme nemálo pasáží, které nedovolují trestat ty, kteří odmítnou [12] islám, např. 10,101-102 a 41,40 Ani v dalších verších[13], které se přímo věnují odpadlictví, se nedočteme nic o nějakých trestech z rukou lidí.[14] Naopak se vždy zdůrazňuje Boží svrchovanost takové výtečníky potrestat. [15]

Svědectví tradice

V tradici existuje jeden výrok Mohameda [16], který trest smrti za odpadlictví předepisuje. Velmi důležité je znění výroku: "Pokud někdo opustí své náboženství, zabij ho." Z hlediska islámského práva je však zcela nesprávné použít ho pro ospravedlnění trestu smrti pro toho, kdo odpadne od víry, a to z těchto důvodů:

Jednotlivé výroky Mohameda jsou členěny podle své váhy. Zjednodušeně lze říci, že čím silnější je tradice potvrzující autenticitu, tím je výrok závažnější a závaznější. U jednotlivých výroků se dokládá řetěz přenosu [17] a u tohoto je dochována pouze jedna jediná posloupnost a výrok je tedy klasifikován jako slabý.
Tento výrok spadá do kategorie výroků obecných, které se vyznačují tím, že pro aplikaci je nutná jejich (re)interpretace a nemohou se tedy použít tak, jak leží a stojí. Povšimněme si, že bez (re)interpretace by trest smrti hrozil každému, kdo změní jakékoli náboženství, tj. i pro křesťana, který přijme islám, což je jistě v rozporu s původním smyslem výroku. Podle islámského práva jsou takové výroky otevřené dalším interpretacím a tak se nezřídka interpretuje tak, že popravit někoho za odpadnutí od islámu je možné pouze v případě nejvyšší nouze, tj. např. války. [18]
Neexistuje žádné svědectví, že by Mohamed nebo jeho nejbližší druzi někoho k víře nutili nebo dokonce někoho zabili kvůli odpadnutí, což je z hlediska islámského práva velmi důležitý faktor.

Závěr

Korán jednoznačně svědčí proti trestu smrti pro odpadlíky a nezmiňuje žádné časné tresty pro ně. Jediný dochovaný výrok Mohameda je slabý a obecné povahy. Muslimové, kteří stále pokládají takový trest za součást islámu naplňují varování Koránu o upřednostňvání tradice otců před slovy Alláha. [19] Názor, že takový trest je přímo v rozporu s islámem, je mezi učenci z řad muslimů a muslimy samotnými poměrně rozšířen (hodně záleží na právní tradici toho kterého převážně islámského státu). Pro nás, kteří muslimům zvěstujeme Evangelium, je pak velmi dobré, pokud islám opravdu známe. Z vlastní zkušenosti vím, že otázka trestu smrti za odpadnutí od islámu přijde na přetřes skoro pokaždé. Poněkud podrobnější analýzu otázky jsem už předložil mnohokrát. Někteří se mnou zcela souhlasili. [20] Pár muslimů po naší debatě změnilo názor a nemálo jich se mnou nesouhlasilo. Mým cílem pochopitelně není přivádět muslimy zpět k poselství Koránu, ale i ti, kteří nadále trvali na tom, že trest smrti pro odpadlíka je nařízením islámu, byli najednou mnohem víc ochotni diskutovat o poselství Evangelia a zvažovat mé argumenty a Pán tak mohl skrze mě lépe působit, což vedlo - díky Pánu, ne mně - i k obrácením ke Kristu. Vezměme si tedy příklad z apoštolů, kteří při zvěstování Krista také vycházeli ze znalostí naboženské víry či filozofie adresátů, ať už to byli Židé nebo Řekové.

Poznámky:

[1] Nemyslím, že je nutné text zaplevelit arabskými termíny či jejich přepisy.
[2] Učebnicovým příkladem by mohlo být hnutí Ahmadíja. V našem křesťanském světě bychom tak za takové odpadlíky mohli označit svědky Jehovovy, kteří nadále zastávají víru v úřad věrného a rozvážného otroka.
[3] Aplikujeme-li islámskou interpretaci obce věřících na křesťanství, pak odpadlíky v tomto smyslu jsou např. všichni, kteří odmítají víru v boholidství Krista.
[4] Nijak nezamlčuju, že s následujícím výkladem otázka trestu smrti ve vztahu k odpadlictví, nebude mnoho muslimů souhlasit. Pokud jsi jedním z nich, nebo s takovým budeš mluvit, prostuduj uvedené argumenty a z pramenů zjevení islámu prosím dolož (požádej o doložení) opak.
[5] První číslo určuje Súru (kapitola koránu, celkem 114), druhé pak verše, jde o překlad Hrbkův.
[6] Vlastníky Písma se v Koránu rozumí křesťané a židé. Mohamed původně očekával, že právě oni jeho poselství přijmou za své a celým Koránem se táhne nářek nad tím, že oni jeho, posledního v řadě proroků od Adama, přes Abraháma, Mojžíše a Ježíše, vesměs odmítli. Není úplně jasné, co vlastně Mohamed považoval za židovská a křesťanská Písma. V Koránu se u prvních mluví jen o Tóře a u druhých jen o Evangeliu.
[8] Velmi často se v této otázce doslova zneužívají mnohé verše Koránu, příkladem budiž 2,190-193. Jenže v této pasáži se mluví o bojování proti těm, kteří muslimy napadli (jde o nevěřící obecně a vůbec ne o odpadlíky) a za zmínku stojí opakovaná výzva k ukončení bojů, pokud nevěřící s útoky přestanou. Povšimněme si, že i tzv. islámští radikálové (Al-Kaída, Taliban) vždy zdůrazňují, že jejich akce jsou projevem obranné války. Za projev agrese ze strany Západu je pak vydávána např. přítomnost vojsk v islámských zemích.
[9] V historii pochopitelně najdeme nemálo příkladů, kdy se islámští dobyvatelé tímto neřídili a podrobeným obyvatelům dali na výběr mezi konverzí a popravou.
[10] Zajímavé je, že i Korán víru chápe jako nezasloužený dar od Boha viz. např. 10,99-100
[11] 4,137-138; Povšimněme si, že se tu přímo počítá s možností opakovaně odpadnout od víry. Taková možnost však není v rozporu s principem trestu smrti za odpadnutí. I ve státech, kde takovou právní úpravu mají, totiž není trest smrti nějakou automatickou záležitostí. Odpadlíkovi je totiž dána možnost navrátit se k pravdě islámu.
[12] V zájmu poctivosti však přiznávám, že z kontextu nelze tvrdit, že se vztahují i na ty, kteří ho odmítnou už jako muslimové.
[13] 2:217, 3:86-90, 4:88-91 ,4:137, 9:66, 9:74, 16:106-109, 47:25-27
[14] Je zajímavé, že Korán se vyznačuje absencí povinného trestu smrti jako takového. Islámské pravní systémy však znají trest smrti za úmyslnou vraždu a za šíření pohoršení, kam se v různé míře zařazují věci jako terorismus, homosexualita, znásilnění, cizoložství, pirátství a právě odpadlictví. Tento výklad je však pochybný. Je založen zejména na verši 5,32, kde se mluví o tom, co bylo zjeveno Hebrejcům. Korán často mluví o tom, co bylo zjeveno v minulosti a zdaleka ne vše je dnes povinné pro muslimy. Navíc záleží na tom, co do "pohoršení" zahrneme a ani zde není trest smrti předepsán jako povinnost, pouze jako možnost. Verš 5,33 se pak už týká válčení, kde je zabíjení naprosto v souladu s Koránem. A kvůli tomuto jsme předepsali dítkám Izraele, aby ten, jenž zabije jednoho člověka - nikoliv pro pomstu na někom anebo za to, že šířil pohoršení na zemi - byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré. A aby ten, kdo oživí jednoho, byl posuzován, jako by oživil lidstvo veškeré. A přišli k nim již dříve poslové naši s jasnými důkazy, avšak mnozí z nich i potom se dopouštěli přestupků na zemi. A odměnou těch, kdož vedli válku proti Bohu a Jeho poslu a šířili na zemi pohoršení, bude věru to, že budou zabiti anebo ukřižováni či budou jim useknuty jejich pravé ruce a levé nohy anebo budou ze země vyhnáni. A těm dostane se hanby na tomto světě, zatímco na onom světě je očekává trest nesmírný kromě těch, kteří se kajícně obrátí, dříve než nad nimi získáte moc. A vězte, že Bůh je odpouštějící, slitovný. Na jiných místech (např. 2,178) Korán trest smrti připouští, avšak jen jako jednu z variant trestu, čímž se liší od Starého zákona, kde byl trest smrti nezřídka jediným možným.
[15] S konceptem Boha v islámu je zcela nesluřitelná myšlenka univerzální spásy nebo zničení (anihilace) nespasených, kteří budou věčně obývat peklo.
[16] Sv. 4, kniha 52, č. 260
[17] Objasním na příkladu. Zapomeňme na chvilku, že evangelia jsou součástí Bible, které plní úlohu Koránu v islámu, a pojměmě je právě jako tu tradici. Pokud máme nějaký Ježíšův výrok jen v jednom evangeliu, pak by byl svědkem jen ten evangelista (v případě Marka bychom tak měli řetěz přímý svědek Petr - pisatel Marek). U výroku, který je všech 4, bychom měli 4 řetězce (pokud nebudeme předpokládat, že od sebe evangelisté opisovali), byl-li by ten výrok dochován ještě v jiném nezávislém zdroji (epištoly, spis církevního otce), měli bychom řetězec další.
[18] Tato interpretace je navíc v souladu s příběhem Musylama Al-Kath-kathaba (Musylama Lháře), který se nejprve stal muslimem, aby po nabytí moci od islámu odpadl a vedl válku proti muslimům. Nakonec byl zabit.
[19] 5,104 a 2,170 - před tímtéž paradoxně varoval i Ježíš
[20] Jakkoli to může znít neuvěřitelně, několikrát jsem slyšel, že tento trest je výmyslem židů, křesťanů a potažmo zednářů, kteří jím otrávili zvěst Koránu, aby se pak pro ně stal islám snadným terčem.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace