|
Právě je 424 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116471376 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Řím se nemění
Vloženo Pátek, 30. říjen 2009 @ 05:33:49 CET Vložil: Stepan |
poslal Nepřihlášený ODPOVĚDI NA OTÁZKY, TÝKAJÍCÍ SE NĚKTERÝCH ASPEKTŮ NAUKY O CÍRKVI
neoficiální, pracovní překlad
Úvod
2. vatikánský koncil v dogmatické konstituci Lumen gentium a v dekretech o ekumenismu Unitatis redintegratio a o východních Církvích Orientali Ecclesiarum
přispěl rozhodující měrou k hlubšímu porozumění katolické eklesiologie.
Papežové také přispěli k prohloubení tohoto tématu praktickými
směrnicemi: Pavel VI. encyklikou Ecclesiam suam (1965) a Jan Pavel II. encyklikou Ut unum sint (1995).
Následné úsilí teologů, směřující k lepšímu vysvětlení různých těchto
eklesiologických aspektů dalo podnět k velkému rozkvětu literatury o
této věci. Tématika se tedy vyjevila jako velice plodná, ale někdy měla
zapotřebí určitého upřesnění a záchytných bodů jako deklarace Mysterium Ecclesiae (1973), dopis biskupům katolické Církve Communionis notio (1992) a deklarace Dominus Jesus (2000). Všechny je publikovala Kongregace pro nauku víry.
Šíře argumentu a novost mnoha témat nadále vyvolávají teologickou
reflexi, která nabízí stále nové příspěvky ne vždycky imunní před
mylnými interpretacemi, které vzbuzují podiv a pochybnosti, z nichž na
některé byla upozorněna Kongregace pro nauku víry. Ta předpokládá
globální katolickou nauku o Církvi a má v úmyslu na ně odpovědět
upřesněním autentického významu některých eklesiologických výroků
učitelského úřadu, kterým v diskusi hrozí, že budou pochopeny špatně.
ODPOVĚDI NA OTÁZKY
První otázka: Změnil 2.vatikánský koncil předcházející nauku o Církvi?
Odpověď: 2.vatikánský koncil neměl v úmyslu tuto nauku změnit a
ani ji nezměnil, nýbrž ji pouze rozvinul, prohloubil a zeširoka
vyložil.
Právě to vyjádřil s krajní zřejmostí Jan XXIII. na začátku Koncilu [1]. Pavel VI. to potvrdil [2] a takto to vyjádřil během promulgace konstituce Lumen gentium:
„Zdá se, že nelze učinit lepší komentář, než říci, že tato promulgace
na tradiční nauce opravdu nic nemění. To co chtěl Kristus, chceme my
také. To čím byl, zůstává. To co po staletí Církev učila, učíme my
také. Jen to, co bylo jednoduše prožito, je nyní vyjádřeno; to co bylo
nejisté, je zřejmé; to co bylo rozjímáno, diskutováno a bylo částečně
kontroverzní, dostává nyní klidnou formulaci“ [3]. Tento úmysl chtěli biskupové opakovaně projevovat a uskutečňovat [4].
Druhá otázka: Jak má být chápáno tvrzení, podle kterého Kristova Církev subsistuje v katolické Církvi?
Odpověď: Kristus „ustanovil na zemi“ jedinou Církev a založil ji jako „viditelné a duchovní společenství“ [5],
které již od svého počátku a v průběhu dějin vždy existuje a bude
existovat, a v níž jedině zůstaly a zůstanou všechny ty prvky, které
sám Kristus ustanovil [6].
„To je jediná Kristova církev, kterou vyznáváme ve Vyznání víry jako
jednu, svatou, katolickou a apoštolskou… Tato církev, ustanovená a
uspořádaná na zemi jako společnost, subsistuje (uskutečňuje se) v
katolické církvi a je řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve
společenství s ním“ [7].
V dogmatické konstituci Lumen gentium[8]
je subsistence ona trvalá historická kontinuita a stálost všech Kristem
ustanovených prvků v katolické církvi, v níž konkrétně spočívá Kristova
Církev na této zemi.
Podle katolického učení, tedy lze tvrdit, že Církev Kristova je
přítomna a působí v Církvích a církevních společenstvích, které ještě
nejsou v plném společenství s katolickou Církví, vzhledem k prvkům
posvěcení a pravdy, které jsou v nich přítomny [9],
ale slovo „subsistuje“ může být připisováno výlučně samotné katolické
Církvi, poněvadž se vztahuje právě na poznámku o jednotě vyznávané ve
Vyznání víry (Věřím .. církev jednu); a tato „jedna“ Církev subsistuje
v katolické Církvi [10].
Třetí otázka: Proč je použit výraz „subsistuje“ a nikoli jednoduše slovesný tvar „je“?
Odpověď: Užití tohoto výrazu, který indikuje plnou totožnost
Církve Kristovy a katolické Církve, nemění nauku o Církvi; nicméně
nalézá svůj pravý důvod ve skutečnosti, že vyjadřuje jasněji, jak je
mimo její organismus „mnoho prvků posvěcení a pravdy“, „které jako dary
vlastní Kristově Církvi vybízejí ke katolické jednotě [11].
„Proto tyto odloučené církve a společnosti i přes nedostatky, které na
nich podle našeho přesvědčení lpí, rozhodně nejsou bez významu a váhy v
tajemství spásy, jejichž účinnost se odvozuje z plnosti milosti a
pravdy, která byla svěřena katolické církvi“ [12].
Čtvrtá otázka: Proč 2.vatikánský koncil připisuje jméno „církve“ východním Církvím odloučeným od plného společenství s katolickou Církví?
Odpověď: Koncil chtěl přijmout tradiční užití tohoto názvu,
„jelikož tyto církve, i když odloučené, mají pravé svátosti a především
vlivem apoštolské posloupnosti, mají kněžství a eucharistii, které je s
námi dosud těsně pojí“ [13], zasluhují titul „místní či partikulární církve“ [14], a jsou nazývány sesterskými církvemi katolických partikulárních Církví [15].
„Slavením eucharistie Páně se tak v těchto jednotlivých církvích buduje a roste Boží církev“ [16].
Poněvadž však společenství s katolickou církví, jejíž viditelnou Hlavou
je římský biskup a Petrův nástupce, není nějakým vnějším doplňkem
partikulární církve, ale jeden z jejích vnitřních konstitutivních
principů, vyznačuje se status těchto partikulárních církví, jak se
nazývají ona ctihodná křesťanská společenství, přesto určitým
nedostatkem [17].
Z druhé strany, pak vlastní univerzalita Církve, řízená Petrovým
nástupcem a biskupy, jež jsou s ním ve společenství, kvůli rozdělení
křesťanů naráží v dějinách na překážku svého plného uskutečnění [18].
Pátá otázka: Proč texty Koncilu a následujícího učitelského
úřadu nepřipisují titul „církev“ křesťanským společenstvím, která
vznikla během reformace v 16.století?
Odpověď: Protože podle katolické nauky, tato společenství nemají
apoštolskou posloupnost ve svátosti svěcení, a proto postrádají
bytostně konstitutivní prvek bytí Církve. Zmíněná církevní
společenství, která zvláště v důsledku absence služebného kněžství
nezachovala pravou a celistvou podstatu eucharistického Tajemství [19], nemohou podle katolické nauky být nazvány „církvemi“ ve vlastním smyslu slova [20].
Papež Benedikt XVI. během audience níže podepsaného kard. Prefekta
Kongregace pro nauku víry, schválil a potvrdil tyto odpovědi, přijaté
na řádném zasedání této Kongregace, a nařídil je zveřejnit.
Řím, sídlo Kongregace pro nauku víry, 29.června 2007, na slavnost sv. apoštolů Petra a Pavla.
William kard. Levada, prefekt
Biskup Angelo Amato, sekretář
Přeložil Milan Glaser
[1]
Jan XXIII., Promluva
z 11.října 1962: „…Koncil… chce předávat ryzí a celistvou katolickou
nauku, bez oslabovaní či zkreslování… za současné situace je však naší
povinností, aby křesťanské učení ve své úplnosti bylo všemi přijímáno s
obnoveným, jasným a klidným přijetím… Je nezbytné, aby křesťanský,
katolický a apoštolský duch v celém světě učinil krok kupředu, aby
tatáž nauka byla rozsáhleji a hlouběji poznána… Je třeba, aby tato
jistá a neměnná nauka, které náleží věrná poslušnost, byla rozvinuta a
vyložena způsobem, jaký vyžaduje naše doba. Jiná je podstata depositum
fidei, nebo pravdy, které jsou obsaženy v naší úctyhodné nauce, a jiný
je způsob, jakým jsou hlásány. Nicméně vždy ve stejném významu a
smyslu“: AAS 54 (1962) 791;792.
[2]
Srov. Pavel VI., Promluva z 29.září 1963: AAS 55 (1963) 847-852.
[3]
Pavel VI., Promluva z 21.listopadu 1964: AAS 56 (1964) 1009-1010 (ital.překlad v L´Osservatore Romano 22.listopad 1964, 3).
[4]
Koncil chtěl vyjádřit identitu Církve Kristovy s katolickou Církví. Nachází se to v diskusích o dekretu Unitatis redintegratio. Schéma dekretu bylo navrženo v Aule 23.9.1964 v Relatio (Act Syn III/II 296-344). V návrzích, které zaslali biskupové se objevují čtyři texty týkající se první odpovědi.
A) (In Nr.1 Prooemium Schema Decreti: Act Syn III/II 296,3-6)
„Pag. 5, lin 3-6: Videtur etiam Ecclesiam catholicam inter Ilias Communiones comprehendi, quod falsum esset.
R(espondetur): Hic tantum faktum, prout ab omnibus conspicitur,
describendum est. Postea clare affirmatur solam Ecclesiam catholicam
esse veram Ecclesiam Christi“ (Act Syn III/VII 12).
B) (In Caput I in genere: Act Syn III/II 297-301)
„4 – Expressius
dicatur unam solam esse veram Ecclesiam Christi; hanc esse Catholicam
Apostolicam Romanam; omnes debere inquirere, ut eam cognoscant et
ingrediantur ad salutem obtinendam…
R(espondetur): In toto textu sufficianter effertur, quod postulatur. Ex
altera parte non est tacendum etiam in aliis communitatibus Christiani
inveniri veritates revelatas et elementa ecclesialia“ (Act Syn III/VII 15). Srov. také ibidem bod. 5.
C) (In Caput I in genere: Act Syn III/II 296s)
„5 – Clarius dicendum esset veram ecclesiam esse solam Ecclesiam catholicam romanam…
R(espondetur): Textus supponit doctrinam in constitutione De ecclesia
expositam, ut pag. 5,lin. 24-25 affirmatur“ (Act Syn III/VII 15). Komise, která měla posuzovat pozměňovací návrhy k dekretu Unitatis redintegratio
vyjádřila zřejmost totožnosti Kristovy Církve s katolickou Církví a
její jednotu, a spatřuje založení této nauky v dogmatické konstituci Lumen gentium.
D) (In Nr. 2 Schema Decreti: Act Syn III/II 297s)
„Pag. 6, lin 1-24: Clarius exprimatur unicitas Ecclesiae. Non sufficit inculcare, ut in textu fit, unitatem ecclesiae.
R(espondetur): a) Ex toto textu clare apparet identificatio Ecclesiae
Christi cum Ecclesia catholica, quamvis, ut oportet, efferantur
elementa ecclesialila aliarum communitatum“.
„Pag. 7, llin.5: Ecclesia a succesoribus Apostolorum cum Petri
sukcesore capite gubernata (cf. Novum textum ad pag. 6, lin.33-34)
explicite dicitur „unicus Dei grex“ et lin. 13 „una et unica Dei
Ecclesia““ (Act Syn II/VII).
Obě citovaná vyjádření jsou z Unitatis redintegratio 2,5 a 3,1.
[5]
Srov. Lumen gentium, 8,1.
[6]
Srov. Unitatis redintegratio, 3,2; 3,4; 3.5; 4.6.
[8]
Srov. Kongregace pro nauku víry, Mysterium Ecclesiae, 1,1; Dekl. Dominus Jesus, 16,3; Notifikace o knize O.Leonarda Boffa, OFM „ Církev:charisma a moc“.
[9]
Srov. Jan Pavel II., encyklika Ut unum sint, 11,3.
[10]
Srov. Lumen gentium, 8,2.
[12]
Unitatis redintegratio, 3,4.
[13]
Unitatis redintegratio, 15,3; srov. Kongr.pro nauku víry, Communionis notio, 17,2.
[14]
Unitatis redintegratio, 14,1.
[15]
Srov. Unitatis redintegratio, 14,1; Jan Pavel II. Ut unum sint, 56.
[16]
Unitatis redintegratio, 15,1.
[17]
Srov. Kongr. pro nauku víry, Communionis notio, 17,3.
[19]
Unitatis redintegratio 22,3.
[20]
Srov. Kongregace pro nauku víry, Dominus Jesus, 17,2
|
Podobná témata
|
|
Re: Řím se nemění (Skóre: 1) Vložil: ekumenickykrestan v Pátek, 30. říjen 2009 @ 07:17:05 CET (O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.christiantoday.com/ | bratia katolici, na kolenach vas prosim, Ja velmi tuzim po tom aby som ako protestant mohol prijimat eucharistiu u vas. Zaznite plamen jednoty a lasky a dovolte nam to. Ano, my sme zbludile ovce ktore sa chcu navratit k Pastierovi |
Re: Re: Řím se nemění (Skóre: 1) Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Pátek, 30. říjen 2009 @ 07:23:33 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tobě někdo brání jít do katolického kostela a vzít si oplatku? |
]
Jednota na úkor pravdy (Skóre: 1) Vložil: Legulda v Pátek, 30. říjen 2009 @ 08:45:48 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ekumenický krestane (za předpokladu, že si neděláš srandu), nestačím se divit co to sem píšeš? Víš co je to jednota a láska? To také znamená jednotu v učení a lásku k pravdě. Pokud by protestanti měli přijít ke katolické církvi, tak by nejprve se museli vzdát svého nekatolického učení. Např. vzdát se myšlenek Jana Husa a prohlásit ho za bludaře, podobně se vzdát Augsburského vyznání apod. Katolická církev se však ničeho vzdávat nebude, s tím nepočítejte! Proč tedy nevstoupíš jako zbloudilá ovce do ŘKC aby si pociťoval ten plamen jednoty a lasky? Chceš-li se navráti k partýři (z kontextu chápu, že myslíš papeže), tak prostě učiň ten krok a přestup do katolické církve a přijmi veškeré její učení.
Radim |
]
Re: Jednota na úkor pravdy (Skóre: 1) Vložil: ekumenickykrestan v Pátek, 30. říjen 2009 @ 09:14:52 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://cs.christiantoday.com/ | ale prečo by som mal? a preco stale spominame veci z pred 110, 300 alebo 600 rokov? Historiu si nevsimajme, teraz je NOVA DOBA a cas ako svetu ukazat nase omyli z minulosti prave tym ze budeme jednotni a v laske. |
]
Re: Jednota na úkor pravdy (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Pátek, 30. říjen 2009 @ 09:22:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ale no tak. Podívejte se na anglikány a na řecké katolíky. Ti také nemuseli nikoho prohlašovat za bludaře, Achaba či Jesabel. Reformátory, panovníky ani pravoslavné světce a světice. |
]
Re: Re: Řím se nemění (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Pátek, 30. říjen 2009 @ 09:18:05 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Podívejte se na anglikány. Ti také touží po jednotě v Kristu a jde to i bez podobných opičáren. Zůstal jim status i liturgie, ženatí duchovní,kostely i desátky nebo co oni to mají za systém financování. Pokud si myslíte že jim to nemusí vydržet tak se podívejte na řecké katolíky. Ti se podobnou cestou vydali před několika sty lety a pořád mají svůj východní obřad i ženaté kněze a naši jim to nezávidí, možná je tomu spíš naopak :o). To že si říkají katolíci (byť řečtí) je podle mého názoru důsledkem toho že větší část pravoslavných zůstala kde je a jejich krok nesla nelibě. Zajímavé je i to že když začali kdysi někteří z nich přestupovat k západnímu obřadu což mohlo být i z důvodu společenské prestiže tak to papež zakázal a zdůraznil vzájemnou rovnost. |
]
Re: Re: Re: Řím se nemění (Skóre: 1) Vložil: ekumenickykrestan v Pátek, 30. říjen 2009 @ 10:43:58 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://cs.christiantoday.com/ | ja tiez neviem coho sa protestanti boja. mohli by tancovat, skakat, mavat so zastavami a hadzat sa o zem, nikdo by im do toho nezasahoval. No povedzte zobrala by im katolicka cirkev toto? Ved sa to da aj spolocne s katolikmi, presne ako mal jeden nas kazatel ten sen ... Mne prave preto trosku vadi, ze ja ako protestant ale naopak nemozem pristupit k vasej omsi a eucharistii. Myslim, ze toto by ste mali dotiahnut lebo podla mna to ako prekážka určite je .. |
]
Re: Re: Řím se nemění (Skóre: 1) Vložil: Jaela v Neděle, 01. listopad 2009 @ 17:58:14 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ekumenickykrestan A tobě někdo brání přijímat eucharistii, někdo tě drží ? V římskokatolické církvi je místa dost a je všeobecná. Když se obrátíš na římskokatolického kněze, tak ti jistě poradí, co máš dělat, abys mohl eucharistii přijímat.
|
]
Jaelo (Skóre: 1) Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Pondělí, 02. listopad 2009 @ 07:19:57 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Poradí mu, aby se stal římským katolíkem, jinak se dopouští "svatokrádeže". :-)))))
|
]
Re: Jaelo (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Pondělí, 02. listopad 2009 @ 10:14:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslím že Jaela dobře ví o čem mluví a ví toho podstatně víc než já, podle toho co nám tu kdysi o sobě prozradila. Raději si s tím farářem promluvte osobně jestli máte opravdu zájem a nevkládejte mu odpověď do úst předem. Nebo vstupte do anglikánské církve a s důvěrou očekávajte běh věcí příštích. |
]
Re: Re: Jaelo (Skóre: 1) Vložil: garwin (garwin@seznam.cz) v Pondělí, 02. listopad 2009 @ 12:38:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tento komentář asi nebyl určen mně, předpokládám. |
]
|
|
Re: Řím se nemění (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Středa, 04. listopad 2009 @ 13:51:51 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Ty jsi Petr - Skála - a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. * Tobě dám klíče od nebeského království. Slovo skála není zrovna symbolem nestability a proměnlivosti.
|
|
|
|
|