|
Právě je 454 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: Syntezator rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116561269 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Nedělní eucharistie svědectví lásky
Vloženo Čtvrtek, 24. červen 2010 @ 23:40:39 CEST Vložil: Stepan |
poslal Jaela Benedikt XVI.
Vatikán. Benedikt XVI. v úterý
zahájil třídenní sympozium římské diecéze, které se již stalo jedním z
oblíbených nástrojů stálé formace určené kněžím i věřícím laikům.
Tématem byla tentokrát „Nedělní eucharistie a svědectví lásky“.
Přinášíme vám podstatnou část papežovy úvodní přednášky:
„Víra nemůže být nikdy předpokládána, protože každá generace potřebuje
obdržet tento dar prostřednictvím hlásání evangelia a poznat pravdu,
kterou nám Kristus zjevil. Církev proto neustále všem předkládá poklad
víry. Jeho součástí je také nauka o eucharistii – ústřední mystérium,
které „obsahuje celé duchovní dobro církve, Krista samého, našeho
velikonočního Beránka“ (Presbyterorum ordinis, 5). Tato nauka
dnes, bohužel, není dostatečně chápána ve své hloubi a závažnosti pro
život věřících. Proto je důležité, aby prohloubené poznání mystéria Těla
a Krve Páně vnímala různá společenství naší diecéze jako potřebu. V
misijním duchu, kterého chceme živit, je zároveň nezbytné, aby
zakořenilo úsilí hlásat tuto eucharistickou víru a aby se každý člověk
setkal s Ježíšem Kristem, který nám zjevil „blízkého“ Boha, přítele
lidstva, a dosvědčovat ji výmluvným životem lásky.
Ježíš v celém svém veřejném životě prostřednictvím kázání evangelia a
zázračných znamení zvěstoval dobrotu a milosrdenství Otce vůči člověku.
Toto poslání vyvrcholilo na Golgotě, kde ukřižovaný Kristus zjevil tvář
Boha, aby člověku rozjímáním o kříži mohl rozpoznat plnost lásky (srov. Deus
caritas est, 12). Kalvarská oběť je tajemně předjímána v Poslední
večeři, kdy Ježíš sdílel spolu s Dvanácti chléb a víno, které proměnil
ve své tělo a krev, jež krátce nato obětoval jako nevinný Beránek.
Eucharistie je památka smrti a vzkříšení Ježíše Krista, jeho lásky k nám
až do konce; památka, kterou svěřil církvi, aby ji slavila během
staletí. Podle významu hebrejského slova zakar neznamená „konání
památky“ pouhou připomínku něčeho, co se stalo v minulosti, ale slavení,
jež zpřítomňuje onu událost, takže reprodukuje její moc a spásonosnou
účinnost. Tak „zpřítomňuje a aktualizuje oběť, kterou Kristus jednou
provždy přinesl Otci na kříži ve prospěch lidstva“ (Kompendium KKC,
280).
Drazí bratři a sestry,
V naší době není slovo oběť oblíbeno, ba dokonce se zdá jakoby patřilo
do jiných dob a do jiného způsobu chápání života. Avšak, je-li správně
pochopeno, je a zůstává slovem základním, protože nám zjevuje, jakou
láskou nás Bůh v Kristu miluje.
V oběti, kterou Ježíš činí ze sebe sama, nacházíme veškerou novost
křesťanského kultu. Ve starověku přinášeli lidé božstvům oběti zvířat
nebo prvotin úrody. Ježíš však nabízí sebe sama, své tělo a celou svou
existenci: On sám se osobně stává obětí, kterou liturgie přináší ve mši
svaté. Posvěcením se totiž chléb a víno stanou jeho pravým tělem a jeho
pravou krví. Svatý Augustin vybízel svoje věřící, aby se nepozastavovali
u toho, co se jeví jejich zraku, ale aby šli dále: „Uznejte v chlebu
totéž tělo, které visí na kříži – říkával – a v kalichu tutéž krev,
která vytryskla z jeho boku“ (Disc. 228 B, 2). Na vysvětlení této
proměny teologie zavedla slovo „transsubstanciace“ (přepodstatnění),
slovo, které zaznělo poprvé právě v této bazilice během IV. lateránského
koncilu, jehož 800. výročí konání bude za pět let. Při této
příležitosti byla do vyznání víry zahrnuta následující slova: „jeho tělo
a jeho krev jsou obsaženy opravdu ve svátosti oltářní pod způsobami
chleba a vína, poněvadž božskou mocí byl chléb přepodstatněn v tělo a
víno v krev“ (DS, 802). Je proto zásadní, aby v učebnicích víry pro
děti, dospívající a mládež, jakož i v pastoračních centrech, kde se
naslouchá Božímu Slovu, bylo zdůrazňováno, že ve svátosti eucharistie je
Kristus opravdu, reálně a podstatně přítomen.
Mše svatá sloužená při dodržování liturgických norem a s patřičným
doceněním bohatosti znamení a gest, usnadňuje a prosazuje růst
eucharistické víry. V eucharistickém slavení my nic nevynalézáme, ale
vstupujeme do reality, která nás předchází, ba dokonce objímá nebe i
zemi a tudíž také minulost, budoucnost a přítomnost. Tato universální
otevřenost, toto setkání se všemi syny a dcerami Božími je velikostí
eucharistie: jděme vstříc realitě Boha přítomné mezi námi v těle a krvi
Vzkříšeného. Liturgické předpisy stanovené církví proto nejsou něčím
zevnějším, ale konkrétně vyjadřují tuto realitu zjevení těla a krve
Krista a modlitba tak zjevuje víru podle antického principu lex
orandi – lex credendi. Proto můžeme říci, že „nejlepší katechezí o
eucharistii je dobře slavená eucharistie“ (Sacramentum caritatis,
64). Je nezbytné, aby v liturgii jasně vyšla najevo transcendentní
dimenze mystéria setkání s Bohem, které osvěcuje a povznáší také tu
horizontální dimenzi, totiž svazky společenství a solidarity, které
existují mezi těmi, kteří patří do církve. Když totiž převládne ta druhá
dimenze, přestává být srozumitelná krása, hloubka a důležitost
slaveného mystéria. Drazí bratři v kněžské službě, vám biskup svěřil v
den kněžského svěcení úkol předsedat eucharistii. Mějte stále na srdci
výkon tohoto poslání: slavte božská tajemství s intenzivní vnitřní
účastí, aby muži a ženy našeho města byli posvěceni, uvedeni do kontaktu
s Bohem, absolutní pravdou a věčnou láskou.
Mějme také na paměti, že eucharistie, spojená s křížem a vzkříšením
Páně, dodala novou strukturu našemu času. Vzkříšený se zjevil den po
sobotě, prvního dne v týdnu, v den slunce a stvoření. Křesťané od
počátku slavili své setkání se Vzkříšeným – eucharistii – v tento první
den, v tento nový den pravého slunce dějin, Zmrtvýchvstalého Krista. A
tak se čas stále znovu začíná setkáním se Vzkříšeným a toto setkání dává
obsah a moc životu každého dne. Proto je pro nás křesťany velmi
důležité, abychom sledovali tento nový rytmus času, setkávali se
Vzkříšeným v neděli a tak „přijímali“ tuto Jeho přítomnost, která
proměňuje nás a proměňuje náš čas. Kromě toho vybízím všechny, aby znovu
objevovali plodnost eucharistické adorace: před Nejsvětější svátostí
zakoušíme zcela zvláštním způsobem ono „přebývání“ s Ježíšem, které on
sám v Janově evangeliu klade jako nutnou podmínku toho, abychom mohli
přinášet hojnost plodů (srov. Jan 15,5), vystříhat se redukce
apoštolského působení na sterilní aktivismus a vydávat naopak svědectví
lásce Boží.
Společenství s Kristem je vždycky také společenstvím s jeho tělem,
kterým je církev, jak připomíná apoštol Pavel slovy: „Chléb, který
lámeme – není to účast v Kristově těle? Protože je to jeden chléb,
tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni máme účast na
jednom chlebě“ (1 Kor 10,16-17). Eucharistie totiž proměňuje
pouhou skupinu osob na církevní společenství: církev je vytvářena
eucharistií. Je tedy podstatné, aby slavení mše svaté bylo skutečně
vrcholem, „nosnou strukturou“ života každého farního společenství.
Vybízím všechny, aby co nejlépe pečovali také prostřednictvím
konkrétních liturgických skupin o přípravu a slavení eucharistie, aby se
její účastníci mohli setkat s Pánem. Je to Vzkříšený Kristus, který se
stává přítomným v našem dnešku a shromažďuje nás kolem sebe. Živíme-li
se Jím, jsme osvobozeni od pout individualismu a skrze společenství s
Ním se společně stáváme jedno, Jeho mystickým Tělem. Tak jsou překonány
rozdíly plynoucí z profese, postavení a národnosti, protože objevujeme,
že jsme členy jediné velké rodiny dětí Božích, v níž je každému dána
zvláštní milost ke společnému prospěchu. Svět a lidé nepotřebují další
sociální sdružování, ale potřebují církev, která je v Kristu jakoby
svátostí, „neboli znamením a nástrojem vnitřního spojení s Bohem a
jednoty celého lidstva“ (Lumen gentium, 1), a která je povolána
osvěcovat všechny národy světlem vzkříšeného Krista.
Ježíš přišel, aby zjevil lásku Otce, protože „člověk nemůže žít bez
lásky“ (Redemptor hominis, 10). Láska je totiž základní
zkušeností každé lidské bytosti; je tím, co dává význam každodennímu
životu. Také my, živeni eucharistií, podle příkladu Kristova žijeme
skrze Něho, abychom byli svědky lásky. Přijetím svátosti vstupujeme do
pokrevního společenství s Ježíšem Kristem. Krev označuje v hebrejském
pojetí život. Můžeme tak říci, že sytíme-li se Kristovým tělem,
přijímáme život Boha a učíme se vidět realitu jeho očima, opouštíme
logiku světa, abychom následovali božskou logiku daru a nezištnosti.
Svatý Augustin připomíná, že během jednoho vidění zaslechl hlas Páně,
který mu řekl: „Já jsem pokrmem dospělých. Rosteš a sytíš se mnou, aniž
bych se já proměňoval v tebe jako pokrm tvého těla, nýbrž ty se
proměňuješ ve mne.“ (srov. Vyznání VII,10,16). ti, Když přijímáme Krista,
láska Boží se v našem nitru šíří, radikálně proměňuje naše srdce a
uschopňuje nás k činům, které mohou v síle šířícího se dobra proměňovat
život těch, kteří jsou kolem nás. Láska je s to způsobit autentickou a
trvalou změnu společnoskdyž působí v srdcích a myslích lidí a je-li
žita v pravdě, „je hlavní hnací silou pravého rozvoje každé lidské
osoby i celého lidstva“ (Caritas in veritate, 1). Svědectví lásky
není pro Ježíšova učedníka přechodným pocitem, ale naopak tím, co
utváří život za všech okolností.“
To byla podstatná část přednášky Benedikta XVI. ze sympozia římské
diecéze v lateránské bazilice.
|
Podobná témata
|
|
Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 26. červen 2010 @ 07:01:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Mějme také na paměti, že eucharistie, spojená s křížem a vzkříšením
Páně, dodala novou strukturu našemu času. Vzkříšený se zjevil den po
sobotě, prvního dne v týdnu, v den slunce a stvoření. Křesťané od
počátku slavili své setkání se Vzkříšeným – eucharistii – v tento první
den, v tento nový den pravého slunce dějin, Zmrtvýchvstalého Krista....
Podle významu hebrejského slova zakar neznamená „konání
památky“ pouhou připomínku něčeho, co se stalo v minulosti, ale slavení,
jež zpřítomňuje onu událost, takže reprodukuje její moc a spásonosnou
účinnost. Tak „zpřítomňuje a aktualizuje oběť, kterou Kristus jednou
provždy přinesl Otci na kříži ve prospěch lidstva“... V eucharistickém slavení my nic nevynalézáme, ale
vstupujeme do reality, která nás předchází, ba dokonce objímá nebe i
zemi a tudíž také minulost, budoucnost a přítomnost. Tato universální
otevřenost, toto setkání se všemi syny a dcerami Božími je velikostí
eucharistie: jděme vstříc realitě Boha přítomné mezi námi v těle a krvi
Vzkříšeného.
Eucharistie totiž proměňuje
pouhou skupinu osob na církevní společenství: církev je vytvářena
eucharistií.
...sytíme-li se Kristovým tělem,
přijímáme život Boha a učíme se vidět realitu jeho očima, opouštíme
logiku světa, abychom následovali božskou logiku daru a nezištnosti. |
Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: ivanp v Sobota, 26. červen 2010 @ 09:22:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | ahoj oko
píšeš: ,,Eucharistie totiž proměňuje pouhou skupinu osob na církevní společenství: církev je vytvářena eucharistií,,
..to znamená že skupina osôb z ulice bez akéhokoľvek vzťahu k Bohu sa stretne v katolíckom kostole, zjedia oplatku, bez vína a už je z toho cirkev??? viem že to tak v katolicizme funguje...
....podľa písma cirkev je tam, kde sa dvaja alebo traja stretnú v Jeho mene, to znamená že je tu v prvom rade predpoklad viery...viery v ospravedlňujúcu milosť zdarma v Ježiši Kristu...to je základ a až potom toto spoločenstvo môže prímať telo a krv Kristovu...cirkev nemôže sprítomňovať to čo bolo vyknané iba raz v reálnom čase...cirkev si to môže pripomínať, alebo tú udalosť zvestovať...
Lebo kedykoľvek by ste jedli tento chlieb a pili z kalicha, zvestujete smrť Pánovu, kým nepríde! 1 kor 11,26
Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.
ivanp
|
]
Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: JMK v Neděle, 27. červen 2010 @ 09:59:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | TENTO chléb a TENTO kalich. Jaký kalich a jaký chléb to jen Ježíš asi měl na mysli. Že by ten, o kterém řekl "TOTO JE MOJE TĚLO" a "TOTO JE MOJE KREV"? To Ježíš jen tak plácnul do větru, Ivane, že? Určitě se dá "biblicky" zdůvodnit, že to tak nemyslel.
Jinak jako vždy mluvíš jen o ŘKC, přestože se to týká většiny, ne-li všech předreformačních církví (rozuměj těch, které tu byly dávno před reformací).
|
]
|
|
Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: rudinec v Sobota, 26. červen 2010 @ 09:47:38 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Ak je omša biblická nauka, prečo ste ju začali praktikovať až v roku 394 po Kristu ?
. |
]
Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: ivanp v Sobota, 26. červen 2010 @ 16:00:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | pointa je biblická viera a nie svatá tradícia... ivanp |
]
Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: JMK v Neděle, 27. červen 2010 @ 09:55:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Biblická víra....odkdy do kdy je to ještě biblické a odkdy je to tradice (předávání toho, co bylo před tím - biblické víry)?
Ostatně soudím, že si neustále pleteš tradici s učitelským úřadem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: ivanp v Neděle, 27. červen 2010 @ 11:28:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | učiteľský úrad je schopnosť vyložiť, aplikovať, vysvetľovať nemenné písmo sväté, ktoré bolo raz navždy kanonizované a prijaté aj rímskym biskupom... ...tradícia je všetko iné čomu verí a praktizuje cirkev...tradícia môže byť dobrá (v súlade s písmom) a falošná, nebiblická ak hovorí to čo je v rozpore s Písmom (odobratie kalicha,nútený celibát...), alebo ak hovorí a učí to čo nemôžme doložiť a dokázať písmom...(nanebovzatie Márie, modlitby k svätým,hierarchia svätých...)
ivanp |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: JMK v Neděle, 27. červen 2010 @ 13:12:50 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Souhlasím, tradice může být dobrá - v souladu s Písmem, nebo špatná - v rozporu s Písmem.
Ale nucený celibát není v rozporu s Písmem. Spíše je k Písmu neutrální. Je to disciplinární otázka a když by kněžím tak moc vadil, tak si ho zdobrovolnili už dávno.
No a odobratie kalicha by byla divná tradice, naštěstí k ní nikdy nedošlo. Vždy se při mši svaté proměňovalo jak tělo, tak krev Páně.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: Willy v Neděle, 27. červen 2010 @ 13:26:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | No a odobratie kalicha by byla divná tradice, naštěstí k ní nikdy nedošlo.
Byl jsem na mši několikrát a nikdo kromě kněze, který ji vedl, z kalicha nepil. A nemusíš mi k tomu nic vysvětlovat - co jsem viděl, to jsem viděl. V naší církvi něpřichází v úvahu, že by z kalicha pil jen nějaký vedoucí - vždyť on tam ani žádný takový člověk není. Tož tak.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: JMK v Neděle, 27. červen 2010 @ 17:42:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Asi jsme si nerozuměli. Nikdo nedošlo k tomu, že by se v rámci eucharistie proměňovalo při mši svaté jen tělo Páně a ne krev Páně. To, že z kalichu pije většinou jen kněz (což zdaleka není pravidlem, když je možnost nebo slavnostní příležitost, tak se přijímá podobojí), je otázkou spíše praktickou. Což přijímáme pod způsobou chleba jiného Krista než pod způsobou vína?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: Willy v Neděle, 27. červen 2010 @ 18:00:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Pán Ježíš řekl a apoštol Pavel od Pána přijal něco jiného (MT 26:27, 1K 11:26). Je-li vaše praxe odlišná od Pánova ustanovení památky Večeře Páně, pak je údajná "praktičnost" naprosto k ničemu, ne-li něco horšího. Tož tak.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: JMK v Neděle, 27. červen 2010 @ 18:55:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Zajímalo by mě, jaká je vaše praxe, Willy. A neodpověděl si mi na otázku, zda je jiný Kristus pod způsobou chleba a jiný pod způsobou vína. My věříme, že jak v chlebu, tak ve vínu přijímáme stejného Krista.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: Willy v Neděle, 27. červen 2010 @ 20:03:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Při Večeři Páně všichni jedí nalámaný nekvašený chléb a pijí z kalicha víno s výjimkou dětí a nemocných, kterým je z kalicha odlito do kalíšku. Na tvou otázku neodpovím, poněvadž nevěřím, že to, co praktikujete při mši je slavení pravé památky Večeře Páně, neboť vaše víra nemá oporu v Písmu Svatém a tomu, čemu věříte, já nevěřím. Tož tak.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: JMK v Neděle, 27. červen 2010 @ 21:50:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Neodpovídání na otázky, to je správná a reformovaná evangelizace, jak má být! A hlavně biblická, Ježíš se také vyhýbal nepříjemným otázkám, že? :-)
Zajímavé, že také používáme nekvašený chléb a k tomu víno. Ale jsme v totálním rozporu s Písmem, vy to děláte správně, my úplně špatně, to se muší nechat. Tož tak. :-)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lás (Skóre: 1) Vložil: Willy v Neděle, 27. červen 2010 @ 21:55:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Kdybys řekl, že se mne ptáš, aby ses odpovědi vysmál, pak bych ti neodpověděl vůbec. Z Písma vím, že v posledních časech přijdou posměvači, ale nevěděl jsem, že patříš mezi ně. Ach jo.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví (Skóre: 1) Vložil: JMK v Neděle, 27. červen 2010 @ 22:00:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Smích a humor je Boží dar. Dokáže být ale i nástrojem agrese. Přesto, společnost, která si nedokáže ze sebe udělat legraci, je nezdravá. A když nesneseš ani trochu jízlivosti, pak je to s tebou špatné.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie svěde (Skóre: 1) Vložil: Willy v Neděle, 27. červen 2010 @ 22:07:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Smích a humor mezi Boží dary nepatří! Mě trocha tvé jízlivosti nevadí, nemám s ní problém, jelikož jsem byl ukřižován s Kristem. ale používáš-li ty jízlivost v komunikaci s bližním, pak je to špatné s tebou. Tož tak.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharistie s (Skóre: 1) Vložil: JMK v Neděle, 27. červen 2010 @ 22:19:10 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Tak to věříš v nějakého jiného Boha než já. Můj Bůh má smysl pro humor. Modli se a snad ti ho trochu také nadělí:-)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucharist (Skóre: 1) Vložil: Willy v Neděle, 27. červen 2010 @ 22:29:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Tak to věříš v nějakého jiného Boha než já. Konečně ti to došlo!
Ale aby nedošlo k mýlce - můj Bůh má také smysl pro humor, ale jiný než máš ty a možná tvůj bůh. Humor Mého Boha není jízlivý ani jinak zlý, nýbrž laskavý, dobrý, něžný, neuráží, ale hladí a upokojuje. Ale nepoužívá ho často. Mnohem častěji je vážný, poněvadž situace, v níž se nacházíme, je také vážná. Tož tak.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucha (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 29. červen 2010 @ 07:46:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Svatý Smutný je smutný svatý.
Takový do nebe ani nepatří, tam je přece jen radost a veselí.
A Bůh má rád humor.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucha (Skóre: 1) Vložil: Jaela v Úterý, 29. červen 2010 @ 18:07:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Willy
- Žalmy
2:4 -
Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi jsou k smíchu.
- Abakuk
1:10 -
Z králů si tropí žerty, hodnostáři jsou mu k smíchu, každé pevnosti
se směje, nahrne prach a dobude ji.
Můj Bůh se směje.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní e (Skóre: 1) Vložil: Jaela v Úterý, 29. červen 2010 @ 18:48:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Willy Udělám opravu - Abakuka si škrtni prosím Tě. Díky. Jaela
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nedělní eucha (Skóre: 1) Vložil: Jaela v Úterý, 29. červen 2010 @ 18:54:52 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Willy Žalmy
59, 9
9Ty se jim však, Hospodine, směješ, všechny pronárody
jsou ti k smíchu
Žalmy
2, 4
4Ten, jenž trůní v nebesích, se směje, Panovníkovi
jsou k smíchu.
|
]
Re: Re: Nedělní eucharistie svědectví lásky (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Pondělí, 28. červen 2010 @ 08:52:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Poprvé to bylo na Zelený čtvrtek, den před ukřižováním. |
]
|
|
|
|