Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Jak je to s Ježíšovým křtem? Vždyť tehdy ještě nebyla ustanovena církev a svátosti, Jaký tedy měl jeho křest význam?


Ti, kdo přijímali Janovu výzvu, se nechali na znamení svého obrácení (vyznávali své hříchy) a odhodlání ke změně života pokřtít v Jordánu. Podstatou tohoto aktu bylo uznat Boží svrchovanost a spravedlivost, skutečnost, že každý stojí před Bohem v pozici hříšníka a jen Bůh sám může tuto situaci změnit.


Proč však přišel k Janovu křtu Ježíš, ten, který se z této obecné zapletenosti s hříchem vymykal?
Ježíš se v tomto aktu solidarizuje se svým lidem a již zde na sebe bere zástupně lidský hřích. Na Janovy námitky Ježíš říká: "Připusť/nech (to) nyní, takto se totiž sluší, abychom naplnili veškerou spravedlnost".

Oproti Janovu hlásání Božího soudu (spravedlnosti), Ježíš otevírá novou perspektivu - perspektivu lásky a solidarity s hříšníky jako cestu k prosazení Božího království (Boží vlády) na zemi.

Ježíšův křest v Jordánu tedy zjevuje světu Ježíšovu identitu, jeho poslání pro svět i cestu, kterou bude naplňovat a otevírá dobu jeho veřejného působení. Scéna křtu pak souvisí vnitřně se scénou ukřižování, která toto Ježíšovo poslání a dobu jeho uskutečňování pro svět uzavírá.
Co znamená Boží synovství se otevřelo v Ježíšově křtu a plně ozřejmilo v jeho výkupné smrti na kříži.
(Mareia Ryšková, katedra biblických věd).


Princip spravedlnosti spočívá ve vyrovnání dluhu, v zaplacení. Spravedlnost však nepopírá zástupnost, to, že naše dluhy za nás vyrovná někdo jiný.

Je - li mzdou za náš hřích smrt, k naplnění spravedlnosti musíme zemřít buď my sami, nebo za nás zemře někdo jiný. Ale spravedlnost musí být naplněna vždy. Proto není na místě nějak jásat: Haleluja, Bůh mi odpustí každý hřích - protože tu bolest, to utrpení za můj hřích, ji musí kdosi stejně odtrpět. Proto za nás Pán Ježíš musel zemřít, proto má smysl poklad církve.
Právě kvůli zástupnosti, že místo trestu toho, koho milujeme, nastavíme svá vlastní záda. I o tomto je oběť v křesťanství, o zástupnosti jednoho za druhého.
(Kol 1,24)
Nyní se tedy raduji ve svých utrpeních pro vás a svým tělem doplňuji to, co zbývá z Kristových soužení pro jeho tělo, jímž je církev.

Pokud toto křesťan pochopí, tak snadno dokáže pochopit i zástupnost křesťanů při křtu miminek.



Už svatý Ignác z Antiochie (učedník apoštola Jana, mučedník pro Krista r. 107) tvrdí, že Kristus byl pokřtěn proto, aby byla očištěna voda. Od té doby se v mnoha textech dávných křesťanů opakuje, že Pán přišel k Jordánu nikoli proto, že by to potřeboval, nýbrž proto, aby svým křtem očistil a posvětil jeho vody. Jordánem jsou všechny vody na zemi. Tím, že Ježíš sestupuje do Jordánu, stává se jakákoli voda místem, kde bude možné se znovu narodit.

V obřadech maronitské církve toto téma objevíme např. v následující modlitbě:
Chvála tobě, náš Pane, jenž ses stal pastýřem, který nás shromáždil vjedno. Byl jsi pokřtěn a očistil jsi nás, stal ses učitelem a poučil jsi nás, nazval ses chudým, ale obohatil jsi nás, neboť jsi nás posadil po pravici svého nebeského Otce. Tvé milosrdenství, Pane, se sklonilo, Tvůj soucit tě přiměl k tomu, abys oblékl naše tělo, nechal se od Jana pokřtít v Jordánu a posvětil pro nás svým křtem tuto posvátnou křestní vodu.
(Marie Campatelli, Křest).


 
Člověk se od vyhnání z ráje rodí jako vyděděné Boží dítě, s náchylností ke zlému.
Obléknutím Krista (pohřbením do jeho smrti) se očišťuje od všech hříchů a je Bohem přijímán už jako Boží dítě - jako dědic nebeského království.

Nelze se v životě znovuzrodit bez křtu.
Nejdříve je třeba nádobu vyčistit, umýt (utrpením Krista) a až pak naplnit Kristem, darem věčného života. Do špinavé nádoby hříchu nelze dát věci svaté.