Pán Ježíš za naše hříchy zemřel jednou na kříži. Pod tím křížem jsme shromážděni všichni - to znamená, my všichni lidé,kteří od alfa, do konce světa žili, žijí a budou žít. Kristus umírá na kříži za hříchy všech v čase. Na všechny kape Kristova krev. Stojíme pod křížem vedle sebe a On umírá za naše hříchy. 

Nematemne, jsi v čase pod křížem, jsi součástí tohoto dění v dějinách spásy, nejsi odhozen bokem. I za tebe umírá Pán Ježíš, a ty stojíš pod křížem. Ano, správně píšeš - očišťuje tě Krev Kristova. Když zhřešíš, je třeba litovat a prosit o odpuštění hříchu. Jsi pod křížem.

Jenom cynik se dívá na kříž a neprosí o odpuštění hříchů. Však co, dokonáno bylo před 2000 lety.

Hospodin je všudypřítomný v každém čase. Byl, je a bude.

Ty jsi nemohl být na Golgotě tenkrát, tak ti dal Pán Ježíš dar a můžeš jít na mši svatou, kde je jeho oběť zpřítomněna a můžeš přijímat Jeho Tělo a Krev, tak, jak to řekl.

Pán Ježíš umírá jednou - jednou, ale i za tvé hříchy.

Nějak mi uniká ve tvém vysvětlování, jak se chceš dostat na tu Golgotu pod kříž, když ses tam nedostal před těmi 2000 lety.

Snažím se ti říci, že stojíš se všemi lidmi pod křížem, že se na tebe nezapomnělo. Pod křížem stojí všichni lidé od alfa po omega a Pán Ježíš umírá za naše hříchy.

Můžeš mi nějak doložit, že nestojíš v čase se všemi lidmi pod křížem?

Pán Ježíš nám dal dar mše svaté a svou oběť na kříži nám zpřítomňuje, On ji neopakuje, ale mší svatou je zpřítomněna.

V Bibli je to dost jasně napsáno, takže jsem na to přišla v Bibli. Pán Ježíš umírá za mé a za tvé hříchy a stojíme pod křížem. Umírá za každý náš hřích.

Ano, apoštol Pavel lituje svých hříchů a je si vědom, že stále hřeší. Čti Bibli.

Proto stále musíme litovat hříchů a prosit Pána, aby nám je odpustil. Čas se nezastavil. Nic není jistého. Na kříži umírá Pán Ježíš a já mu nemohu říci, když na mě kape Jeho krev, tak já už to mám jisté tu spásu. Stačilo Pane, ne?

Ano, ty jsi v Přítomnosti Boží, ale tvoje lidská přirozenost stále hřeší. Ve své svobodě stále hřešíš.

No, a co s tím hřešením podnikáš?

no a zase z toho čtení vyjde to, že Pavel hřešíl, a že hřešíš i ty.

Hřeším i já a hřích vyznávám před Bohem, lituji ho a prosím o odpuštění.

Co s tím hříchem děláš ty, to nevím. Ještě jste tu tuto "pomýlenost" nevysvětlili.

Každý normální člověk si přizná, že udělá hřích.

Nevím jestli čteš, co píšu, ale píšu ti, že Kristus jednou - jednou - jednou umírá na kříži - v čase - za všechny tvé hříchy a ty stojíš pod křížem a kape na tebe Jeho Krev. Je slušnost říci. Odpusť, lituji.

Pán Ježíš za nás jednou umírá - umřel na kříži. Ty však s tím svým hříchem jsi pod tím křížem - v čase.

Ano Pán Ježíš nás všechny lidi vykoupil bez nás svou smrtí na kříži, ale to, abys byl spasen, k tomu musíš říci ve své svobodě - ANO.

No a je naprosto samozřejmé, že máme Boha neustále chválit, klanět se mu a děkovat. To mi ani nenapadlo, že bys to nevěděl.

:O)

:O)

Pán Ježíš umřel za všechny lidi v čase. Za tebe umřel taky - umřel za každý tvůj hřích. Jak ti přiblížit to, že umírá i za hřích, který uděláš, až to dočteš. Stojíš pod křížem a kape na tebe Kristova krev a ty tam stojíš s taštičkou plnou svých hříchů. V čase věčnosti Pán Ježíš umírá i za tebe.

Já mohu jít na mši svatou, která mi tuto oběť zpřítomňuje, ne opakuje, jak bys napsal -----že znovu a znovu křižuji Pána Ježíše. 

Mše svatá je zpřítomnění oběti ---to je dar od Pána Ježíše. Takže když jdeš kolem kostela ve kterém je mše svatá, jsi na Golgotě, přímo pod křížem. Když jdeš do kostela, jdeš na Golgotu ---pak přijímáš Tělo a Krev Pána, jak je psáno v Bibli----to čiňte na mou památku.

V čase tedy stojíš pod křížem, na kterém umírá jednou Ježíš a on umírá i za tvé hříchy ---umírá za hříchy všech lidí. Není ti to líto???

Pán Ježíš tedy umřel, ale v čase stojíš i ty se svými hříchy pod křížem. Stojí tam od Adama a Evy všichni lidé až do konce světa.

A pravda je, že mše svatá nám zpřítomňuje tuto oběť na Golgotě. Mše svaté jsou slouženy na celém světě stále, takže náš svět vlastně prožívá Golgotu ---nekrvavou oběť. Můžeš se stále modlit pod křížem a prosit o odpuštění hříchů.

Souhrn:

1. Pán Ježíš nás všechny vykoupil bez našeho souhlasu a stojíme pod jeho křížem od Adama až po posledního člověka. Na nikoho nezapomněl.

2. Pán Ježíš nám dal dar  - což je zpřítomnění Jeho oběti  na kříži. Pán Ježíš umírá jen jednou, ale tímto darem nám umožnil být s ním na Golgotě, když on umírá. Mše svaté jsou slouženy po celém světě stále, takže s ním vlastně stále můžeme být na Golgotě. Říkal - to konejte na mou památku - toto je moje Tělo, toto je má Krev.

Já vnímám Golgotu takto. Jsem účastná tohoto velikého dění, kdy za mé hříchy umírá můj Pán a stojím pod křížem. Prosím o odpuštění hříchů. Miluji svého Pána a On miluje mne. Jdu tam, kam mě posílá.

No, Pán Ježíš, pravý Bůh a pravý člověk umírá i za hřích, který udělám právě teď. On umřel před 2000 lety na Golgotě v čase.

Bůh je Věčný a Všudypřítomný a vidí všechno od alfa po omega - vidí čas všech lidí od Adama po posledního člověka, má ho na dlani.

Dal nám svobodu.

Když hřeším, jsem v čase pod křížem a na tom kříži za mě umírá Spasitel, protože umírá za každý můj hřích. Já jsem součást tohoto dění. Nejsem mimo. Zhřeším a za hřích v čase umírá Král tohoto světa, můj Spasitel. Proto toho hříchu lituji. Udělala jsem ho ve své svobodě. Nezvládla jsem něco - svou přirozenost, touhu a něčemu jsem dala přednost před Bohem.

Stojím pod křížem a kape na mě Kristova Krev

Nemohu najít obraz, kde je to dobře znázorněno. Je kříž na nebi a na něm Spasitel. Pod křížem lidé - hlava na hlavě - od Adama, po posledního člověka. Všichni stojí pod křížem a za jejich hříchy umírá Ježíš. Stojím tam s nimi.

Salvátor Dali má ten kříž bez lidí:

No a pak,jako římskokatolička věřím, že Bůh nám dal dar: znáš to: to čiňte na mou památku:toto je moje Tělo, toto je má Krev. 

Dal nám dar mše svaté, a to znamená, že to je nekrvavé zpřítomnění oběti Pána Ježíše na kříži. To není znovuukřižování Pána Ježíše, ale zpřítomnění oběti. Takže, jdu-li na mši svatou, jdu na Golgotu pod kříž a kape na mne Jeho Krev.

A teď si spočítej, že po celém světě jsou neustále slouženy mše svaté, takže svět - lidé jdou neustále na Golgotu a jsou pod křížem. Celý svět upírá oči ke Golgotě, kde umírá Pán Ježíš. To je přece obrovský dar.  Pán Ježíš, náš Vykupitel je tu a my můžeme litovat hříchů. Dal nám sebe jako dar. Dal se nám v chlebu, abychom ho lámali na drobečky a přijímali, dal se nám ve víně, abychom ho po kapkách pili.

On NEJMOCNĚJŠÍ KRÁL se snížil k člověku. 

Proto děkuji za Golgotu, za kříž...

[www.youtube.com]

http://www.youtube.com/watch?v=r6LSwlTzL8s [www.youtube.com]

No, tak tady se mi nedaří

Oleum et opera perdidi

Nevadí,nepodařilo se. Kristus umřel za naše hříchy před dvěma tisíci lety.

Ty uděláš hřích dnes večer. I za ten hřích, který uděláš dnes večer Kristus umírá na kříži....ano? Nesedí na trůnu.Umřel v čase a vykoupil tě. Nejprve se tedy obrať ke kříži a lituj toho hříchu, který večer uděláš a pak se obrať ke trůnu.

No a zřejmě nejsi římskokatolík tak nemůžeš pochopit, co je v Bibli psáno dál: To čiňte na mou památku:Toto je Moje tělo, které se za vás vydává, a to je to zpřítomnění oběti Pána Ježíše na kříži....

Důležité je, abys Boha miloval a důvěřoval mu.... Ponoř se do Jeho Lásky....a neřeš to, čemu nerozumíš....

Bůh je Vševědoucí a Všudepřítomný a u něj je život od alfa po omega jako na dlani on je v každém čase přítomen.

Takže já udělám hřích a za ten hřích umírá Pán Ježíš ----je na mně, abych řekla sorry, lituji, udělala jsem to.

Pán Ježíš umřel jednou, ale i za ten hřích dnešní a zítřejší - v čase - Bůh vidí celek. 

Představ si,  že Bůh vidí celek, ne část jako ty. Mi to připadá logické -udělám hřích, lituji, prosím o odpuštění - ne.

Ano, Pán Ježíš umřel v čase, tady na zemi. Já dělám hřích v čase svého života a obracím se k Pánu Ježíši na kříži a prosím ho, aby mi odpustil a svého hříchu lituji.

Pro mě je skvělé, že mohu jít na mši svatou, a tam jdu na Golgotu.

Hříchu máme litovat ihned, když ho uděláme a může to být například někde v přírodě. Vždy si připomenu Pána Ježíše na kříži.

Pán Ježíš na kříži nevisí, je na trůnu, ale nemůžeš popřít, že umřel i za hřích,který uděláš zítra. Za to mu máš říci sorry, lituji.

To si musíš srovnat sám v hlavě.

Bůh vidí život všech lidí od začátku světa do konce světa v celku -ne tak, jako my lidé.

Pro mě je normální, abych, když zhřeším,hříchu litovala.

Kde píšu o tom, že Krev našeho Vykupitele je nečistá?

Píšu, že máš litovat každého hříchu, který uděláš. Stojíš pod křížem, na kterém umírá tvůj Spasitel. 

Ty jsi tak sebevědomý, že nepotřebuješ odpuštění?

Ano, náš Bůh sedí na trůnu, ale umřel za každý tvůj hřích a když ten hřích uděláš, tak právě v tu chvíli koukni na kříž -umírá na něm tvůj Pán. Není ti to líto. Pros o odpuštění a lituj hříchů a pak vzhledni ke trůnu. Nejprve lituj.

ty to nechápeš, kdo je spasen, už nemusí být vůbec dokonalý. Nemá důvod.

Problém je v tom, že když si mnozí tady na GS myslí, že jsou spaseni, tak by už měli být dokonalí, a to oni dokonalí nejsou i přesto, že píší, že jsou spaseni.

Jistota spasení přece znamená být dokonalý a dobrý, abych mohl jít do nebe. Znamená to tedy nebýt špatný.

Jsem-li spasený, tak to by mělo znamenat konec se všemi špatnostmi a začátek dokonalosti, ale ve skutečnosti to tak není.

Z čehož vyplývá, že jde o lež sobě, lidem a Bohu, a to je špatné. Může však jít o lež z neznalosti, což je polehčující okolnost, ale, jde-li o lež ze zatvrzelosti, tak to je zlé.

To máš snad blbé ty, ne? To je tvá demagogie.

Já miluji Pána Ježíše, a proto ho prosím o odpuštění hříchů a lituji jich. Připravil mi v nebi příbytek. 

tak to jsi pochopil jinak. To bylo myšleno, že ti co mají jistotu spásy, tak ti musí být tady na světě dokonalí a dobří.

No a pravda je, že nic nedokonalého a špatného se do nebe nedostane.

Ale nevíme,kdo to je. Nevíme, kdo půjde do nebe.

2Naprosto ne! Hříchu jsme přece zemřeli – jak bychom v něm mohli dále žít?

3Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt?

4Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života.

5Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání.

6Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili.                  (a byli z něho osvobozeni)

7Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.        (celou dobu se mluví o  osvobození, o zbavení moci, o neotročení)

8Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.

9Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje.

10Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu.

11Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu              (a tedy osvobozeni z moci hříchu),   ale živi Bohu v Kristu Ježíši.

12Nechť tedy hřích neovládá vaše smrtelné tělo, tak abyste poslouchali, čeho se mu zachce;        (abyste byli jeho otroky, neosvobození z jeho moci)

13ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti.

14Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí.

15Co z toho plyne? Máme snad hřešit, protože nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Naprosto ne!

16Víte přece, když se někomu zavazujete k poslušné službě, že se stáváte služebníky toho, koho posloucháte – buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spravedlnosti.

17Díky Bohu za to, že jste sice byli služebníky hříchu, ale potom jste se ze srdce přiklonili k tomu učení, které vám bylo odevzdáno.

18A tak jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se služebníky spravedlnosti.

19Mluvím názorně z ohledu na vaši lidskou slabost: Jako jste se dříve propůjčovali k službě nečistotě a nepravosti k bezbožnému životu, tak se nyní dejte do služby spravedlnosti k posvěcení.

20Když jste byli služebníky hříchu, měli jste svobodu od spravedlnosti;

21jaký jste tehdy měli užitek z toho, zač se nyní stydíte? Konec toho všeho je přece smrt.

22Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky Božími, máte z toho užitek, totiž posvěcení, a čeká vás život věčný.

23Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.



Proto tvrdím, že ten překlad, který používáš:
Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu.

je špatně. Vůbec nerespektuje kontext celku. A samozřejmě je jako asi málokterý takto přeložen. Jiné překlady jsou naprosto jinak.
 
Pavel jasně používá příkllad, analogii z běžného, přirozeného  života, podobně jako v kapitole 7., kdy hovoří o osvobození od Zákona smrtí člověka. Přirozenou, tělesnou smrtí.
Stejně tak z toho co pozorujeme, člověk, když zemře tělesně, není už pod mocí hříchu. Když kradl, smrtí přestane krást, když smilnil, smrtí přestane smilnit, když nenáviděl, smrtí přestane nenávidět. Hřích už nad ním nemá moci.
ALE TO VŮBEC NEZNAMENÁ, ŽE SMRTÍ JE Z TĚCHTO HŘÍCHŮ OSPRAVEDLNĚN !!

Když se zamyslíš, není šablona na hříchy -můj lehký hřích pro tebe může být těžkým hříchem a naopak.

Důležité jsou motivy před Hospodinem. 

Jdu do motivů, když si povídám s Hospodinem, proč jsem udělala to nebo ono.

Myslím si, že, když lituješ svých hříchů, vyznáš je a prosíš o odpuštění - Hospodin tě přivine k sobě a jak je psáno, i kdyby tvé hříchy byly jako šarlat, vybělí je.

Je dobré Hospodinu všechno říkat. Všechny radosti, starosti, neúspěchy, nedokonalosti, hříchy a bolesti. Neustále mu děkovat, prosit ho. 

Jak velmi Vznešený je Pán pánů a Král králů

víra je úžasný dar. Možná že to také tak prožíváš. Dej to do slov.

Jestli budu dokonalá za životu?

Snažím se žít v Přítomnosti Boží. To pro mne znamená, že mu všechno říkám, za všechno mu děkuji a neustále se mu klaním a chválím ho za všechno, co mi dal. Nejsem dokonalá, ale miluji Ježíše.

Jaelko,
ale my přece nejsme dokonalí díky svým skutkům, díky své jistotě spasení, nýbrž díky očištění skze Ježíšovu krev.
Jistota spasení znamená důvěřovat Bohu, že to co započal, také dokončí.

Shoda, očišťuje Bůh. Pán Ježíš přišel, aby nás Vykoupil.

Všechno je milost - ano, ale ty tu milost musíš přijmout. Pokud sloužíš tomu zlému, nemáš dostatek síly, ani chuti nějakou milost přijmout, máš jiné starosti a na milosti ti nezáleží.

Nezvítězili jste nad ničím.

Hřešíte stále. Jenom si vymazujete hlavy. Hřešit, je zlé. Vykulíš oči a poslechneš našeptávání zlého a uděláš hřích. Kde potom je milost.

Máš svého anděla, který ti říká: Fera, nedělej to, a ty stejně vykulíš oči a hřešíš.

Jenomže mi řekneš.: to ne já Jaelko, to hřích ve mně, to já nehřeším.

Tvoje svoboda ti nedovolí přijmout milost zvítězit nad hříchem. Tvá přirozenost a touhy jsou silnější než ty Fera.

Všechno je milost Fera.

Otrok se sám nevykoupí, to ne. Ty jsi vykoupený. Všichni lidé jsou vykoupení, protože náš Vykupitel přišel a umřel smrtí na kříži, za naše hříchy - nemusel jsi mu k tomu dávat souhlas.

Fera, ale abys byl spase, musíš říci lituji, odpusť Pane, Ano, chci žít s tebou věčný život v nebi v Nejsvětější Trojici.

Je to tvůj pohled lásky, který vyšleš k Pánu Ježíši - věř mi, je to o lásce.

Kdyby apoštol Pavel nesloužil jako otrok zákonu Božímu, neměl by nikdy sílu litovat toho hříchu, který udělá. Hřešíme přece stále všichni a je patologické si myslet, že nehřešíme. Zhřeším-li, musím předstoupit se svým hříchem před Hospodina a vyznat ho. MUSÍM toho hříchu litovat a prosit o odpuštění.

Když čtu Pavla vidím, jak slzy lítosti tekly po jeho tvářích,když zhřešil a svého hříchu litoval.

Když máš v srdci Pána a jsi otrok zákona Božího, jdeš jako Pavel a za Pána dáváš svůj život. Tak poznáš pravého apoštola. Pavlovy hříchy už zřejmě nebyly jako hříchy naše, ale LÍTOST Nematemne, tak ta lítost, tu si troufnu říci, že byla plná lásky k Ježíši.

My můžeme někdy litovat ze strachu z trestu nebo ne?

Znáš příběh Marie, která potřela Ježíšovi nohy nardem a otírala je svými vlasy. Mnoho milovala.

Nestrkám před sebe skutky - miluji Ježíše a On miluje mne. Jsem dítě Boží. Kdo mě odloučí od Jeho lásky - ty?

Zkus to?

Nemusím se upínat k nejisté jistotě, jako ty. Já prostě svému Vykupiteli  a Králi důvěřuji. Víš proč?

Je to Král králů, Pán pánů. Je to MOCNÝ Bůh, můj Spasitel. Zavolal mě jménem, je stále se mnou. Nikdy mě neopustí.

Zaradovala jsem se, když mi řekl, že půjdu do Jeho domu. Jak velmi krásný je Jeho příbytek.

Copak mi chceš nabídnout ty

Stavím na lásce. Kdo mnoho miluje, tomu je mnoho odpuštěno.

O jistotě bys měl popovídat ty. Jak tě ta jistota nese. Nese tě ta jistota?

Já miluji Pána, nese mě láska - a On to ví....

Zákon se totiž nedodržuje, aby byl člověk spasen, ale protože je spasen z lásky! a už nevím jak Ti to mám jinak vysvětlit. 

1) Ano, jsem, ale protože Biblí si umí svůj názor obhájit každý trouba, snažím se na to jít rozumem a srovnávat každou část Bible s kontextem celého jejího příběhu. V Tvé verzi je Bůh Nového zákona někým úplně jiným než tím, kterého známe ze Starého zákona. Kdyby Pavel nebo sám Ježíš popřeli zákon, ztrácí pro mě Nový zákon naprosto svou důvěryhodnost a my můžeme čekat na pravého mesiáše dál. Protože by to byl jiný bůh, než ten Abrahamův, Izákův či Jákobův. Bůh se nemění a spíše se rozsype nebe a země jako domeček z karet, než se změní cokoliv na zákonu lásky, na Bohu samotném. Znevažuješ-li Boží zákon, jenž je láska, stojíš na straně nepřítele.

2) Což vážně nechápeš, že Bůh sedmého dne odpočívat nepotřeboval? Odpočinek není o tom, že třeba každou sobotu prospím. Odpočinek je symbolem úzkého vztahu s Hospodinem a vyjádřen nepracováním. Stejně jako Bůh ustanovil manželství jako smlouvu mezi dvěma lidmi, ustanovil sobotu jako smlouvu mezi člověkem a Ním samotným. Gen 1 a 2. Že ten text chápeš jako příkaz pracovat 6 dní a jeden nepracovat, dokazuješ, že vůbec nemáš tušení, o čem je. Nepracování není podstatou, jíž je vztah s Bohem, ale je viditelným znamením Boží smlouvy s člověkem. Člověk nepracuje jednoduše proto, že Bůh nepracoval, a pak 6 dní koná své dílo, protože ho i Bůh konal. Zde nejde o žádný zákaz, ale o možnost být Bohu připodobněn, být jeho obrazem i v jeho stvořitelském díle a o to snad Hospodinovým vyznavačům jde, nebo snad ne?