Kdo řekne že nehřeší, lže. Hospodin, který zná naše srdce ví, že i když zhřešíme, uznáváme Jeho MOC a jsme Jeho

Kniha moudrosti 15, 1  - 3

• 1Ty, Bože náš, jsi dobrotivý a věrný, shovívavý a všechno spravující milosrdenstvím.
  
• 2Neboť i když zhřešíme, jsme tvoji a uznáváme tvou moc; nebudeme však hřešit, protože víme, že patříme tobě.
  
• 3V poznání tebe je celá spravedlnost a zvědět o tvé moci je kořen nesmrtelnosti.

K té druhé části, vypouštím to Tvé přímé svědectví, musí říct, že je to pravda. Také se mi dal poznat. Také to pro mě v tu chvíli, kdy si to uvědomím, nedovedu představit, že je to něco jiného než prokazatelné vědění. Já to prostě vím, co pro mě udělal. Také vím, že Ježíš je Pravda. A přesto pro mna platí i ta Tvá první část. Ale Já už nic nehledám, já už jsem našel. Ty jsi poznal pravdu o Bohu a to je dobře, protože je to důležité. Já jsem poznal i pravdu o sobě a pro mě je to také důležité. Proto jsem napsal tu úvahu o přístupu k víře.

 

Nemyslím si, že by statistický rozbor cokoli v námi probírané záležitosti vyřešil. Hoden své mzdy je přece i dělník, který přijde na poslední chvíli. My, kteří jsme stále ještě na vinici, opět nemůžeme vědět, zda na poslední chvíli přišel, čí nikoliv. Jeden syn řekl půjdu, ale nešel a druhý řekl nepůjdu, ale šel. Který z nich se tedy zachoval jako správný syn? Který byl synem i když se zdálo, že jím není?

Má otázka nezní "co kdyby" to tak bylo. Moje otázka zní, "nemůže  to být třeba takhle". V opačném případě mohu já tvrdit o tvém názoru, že Ty říkáš o svých tvrzeních , že stojí na "co kdyby". Uvědom si, že i před Tvá tvrzení se tahle slova dají předsunout. Ostatně, když se koukneš do téhle diskuze, najdeš tam svá slova o Tvé oblibě spekulativních otázek.

Islám a ostatní náboženství by jsem do toho nemotal. Nebo máš dojem, že křest malých dětí má svůj původ v koránu? Já jsem předložil jen některé myšlenky, na základě kterých se dá usoudit, že se o proti-biblické konání nejedná. Spíše netolerance vůči takovým křtům se mi jeví jako rozporná s Písmem. Proč to tak vnímám se snažím zde vysvětlovat.

 "...Ano, teď hned poprosím Pána, aby všichni na světě do týdne...adt" Přiznám se, že podobnou argumentaci jsem, na základě toho, co jsem zde od Tebe už četl zrovna nečekal, ale každý máme právo na slabší chvilku. Také je často mívám.:-)

Někomu to dá poznat Pán v dětství a někomu nad hrobem. To snad opravdu spadá do Jeho kompetencí, že jo?

No a na závěr:"...To by se některým líbilo. Jak by to bylo vše jednoduché. Postupně by si našli na vše obřad, kterým by nahradili vztah s Pánem v Duchu, aby nebyli Pánem otravováni při své činnosti..."Je zde snad málo lidí, na které tahle věta již platí? Tvrdějí, že už jsou spasení, že už nehřeší, jen se k tomu musí řádně celí vykoupat, aby náhodou Bůh jejich lázeň nepřehlédl.

Domnívám se, že je zřejmé a na očích to, že prvním křesťanem byl Ježíš. Před uskutečněním Jeho křtu, křtil Jan vodou, na znamení očištění od hříchů. Ježíš, tesař z Nazaretu, byl první pokřtěný Duchem svatým. Je o tom přece záznam v Písmu. Teprve od toho aktu se Ježíš Kristus pouští do veřejné činnosti. Nechal se tedy pokřtít, skutečně viděl na sebe sestoupit Ducha svatého, slyšel Boží hlas, uvěřil v plném rozsahu svému poslání a vydal se úzkou cestou skrz peklo. Vždyť, jakou hodnotu by měla Jeho oběť, pokud by on sám předem věděl, jak vše dopadne? Pod určitým úhlem pohledu by se vlastně jednalo o podvod. Bůh, který dokáže, co si umane, tedy i nehřešit, nám předvede v lidském těle, že to jde a po nás, kteří Jeho výkon zopakovat schopní nejsme, tohle pak vyžaduje. Čpěl by z toho cynismus a sarkasmus a další vlastnosti hodné satana, ale ne Boha, Lásky. Proto musel být i Ježíš věřícím. Není třeba, aby jsi mě teď začal ujišťovat, že mnohé věci Ježíš věděl jistě, jinak by nemohl přece učit, atd. To je pravda, které jsem si také vědom. Pro mne to vše znamená, že Bůh, přesto, že nám poodkryl potřebné, zůstává i nadále v mnohém tajemný. A to je přece dobře, ne?

:-)  Přesně tak , Lu.

Chci věřit, že meč, který Kristus přinesl, platí snad pro pokrevní příbuzenstvo, ale neměl by neplatit pro příbuzenstvo duchovní, tím spíš, že největší přikázání nabádají k lásce.

I ďábel souhlasí s tím, že je Bůh. Důležitá je důvěra a vztah s Bohem.