K Emily Rose byl zavolán exorcista až v době kdy už umírala v důsledku vyčerpání a nadměrných dávek léků které jí podávali v nemocnici. To že jí byla odmítnuta z pověrčivosti lékařská pomoc je jedna z mnoha lží které provázejí tenhle případ. Byla bezvýsledně léčena po dlouhou dobu a propustili jí před smrtí, aby to nebylo na ně. Čímž nechci říct že se nesnažili jí pomoct. Jestliže chcete tak si můžete tenhle případ najít tady na Granu, před časem jsme ho tu podrobně rozebírali. Považuji za velice pravděpodobné že umřela čistá a že mělo její utrpení hluboký smysl a přineslo mnoha lidem dobro.
Rád bych touhle cestou varoval každého kdo by se chtěl o exorcismus pokoušet a nebyl řádně vysvěcený katolický kněz a neměl k tomu pověření od biskupa. Zvlášť pokud se rouhá Panně Marii a pochybuje o předmětech a praktikách které nám Bůh dává. V tom je s démony a jejich ctiteli zajedno už teď.

Smutné svědectví o lásce Boha.http://www.youtube.com/watch?v=2b0XK1tytTY&feature=related Zekija Ali Mosa

Každý fanatika terorista stojí nohama v krvi a ústy volá k Bohu. Tak na mě působí vaše svědectví. V jakém smyslu čekáte na mou lásku? Já na vás žádné bomby neházím a půjdete-li do Assisi, jistě vás tam římskokatolíci rádi uvidí, i když vy je nenávidíte a odsuzujete. Máte potřebu sdělovat, že jste lepší?Zekija Ali Mosa 

Andulko,

jestli ti můžu radit, nedohaduj se s Jaelou (Zekijí, nebo ať si říká, jak chce). Je to zbytečné, umí jenom osočovat, ačkoliv neustále mluví o Boží lásce - paradox.

Já ti fandím, odešla jsem od katolíků taky, můžeš si najít moje starší příspěvky, je to podobné - je to podobné u všech nás, koho Bůh vyvedl. Nenechej se otrávit. Vybírej si, s kým diskutuješ!

Pridávam sa k všetkému, čo si napísala. Jaela/Zekija evidentne po vzore svojho otca miluje karneval a tu sa predvádza v celej svojej "kráse" :o(

Aby bylo jasno - většinu toho, co popisuješ také neschvaluji (i když v případě těch husitů mám očividně opačný názor a u těch křížových výprav bychom museli jít pěkně jednu po druhé), ale nechápu, jak se jako chceš distancovat od dějinného působení své víry. Jan Pavel II. se k tomu postavil čelem. Uznal pochybení i zločiny a omluvil se za ně. My všichni křesťané jsme dědici všech těch skutků a na tom nic nemění ani situace, kdy se skryjeme pod názvem nějaké jiné denominace.

  No, snad doufám neznalosti. Já jsem uvedl příklady náboženského teroristického násilí na civilním obyvatelstvu, od kterých se distancuji a které mi jsou cizí. Je mi cizí i násilí starého zákona a té doby a je mi cizí násilí tradice "církve", kdy se kvůli náboženství vraždily či jinak terorizovaly dvě skupiny lidí v téže církvi a téhož vyznání (což je případ jak husitů, tak paulikiánů).

  Moje víra neobsahuje teroristické násilí, alespoň ne ze strany lidí, nemusím se tedy od ničeho distancovat. Moje víra je víra Štepána, který byl ukamenován náboženskými fanatiky ze své skupiny. Moje víra mne nevede ke vraždění a terorizování druhých, ale vede k lásce k nim, modlitbě za ně a žehnání jim.


  V tom se právě od té teroristické víry, ve které jsem léta jako mladý žil a kterou znám dost zblízka až dodnes, liší.

  Moje víra, ve které jem žil byla víra nenávistná, rozdělovala lidi. Největší opovržení měla k židům, "židák" byla nejhorší nadávka, kterou lidé znali. Stejně tak s nadhledem a pohrdáním se lidé mé víry dívali na ateisty, "na ty venku". Kvůli (svému, stejnému) náboženství se byli schopni k smrti pohádat a s tou hádkou v srdci umřít.

  Od téhle své víry, kterou jsem léta žil a která nemá s mou dnešní vírou nic společného, se distancuji a omlouvám se za to, že jsem se na jejím násilí, nenávisti a propagaci podílel. Nemůžu napravit to, co jsem dělal, mohu se jen omluvit těm, kterým jsem způsobil škodu.

  A nemá to pro mne ani nic společného s názvy denominací. Nejsem tu ten, kdo by tu mával flagem nějaké denominace za kterou by se skrýval. Jsem tu sám za sebe, jako jeden z mála veřejně s kontaktem na sebe.

Radši své rozhodnutí ještě zvažte, kdybyste někdy dospěla podobně jako ta dívka k poznání že něco není ve vašem životě v pořádku. 

Ta báseň je jenom takové podobenství, nesčetněkrát prakticky ověřené. Co všechno riskuje člověk který se nechá připravit o modlitební knížky, růženec a kříž a jakou tím udělá radost Božím nepřátelům.  Stejně jako když nepotřebuje třeba společenství, křest a jiné podobné věci. To že se přitom odvolává na Bibli jim kupodivu vůbec nevadí, ba právě naopak. Kdo tomu nevěří ten si to může velice snadno ověřit a přemýšlet proč tomu tak je. Nebo se zeptat.

Proto je velmi oslovující setkání v Assisi 2011.

Zekija Ali Mosa

Před časem jsem se setkal v jednom televizním pořadu se zajímavým názorem. Podrobně tam popisovali chrám Artemis v Effezu, dělali počítačové rekonstrukce a ukazovali kopie místního idolu. Zajímavé je že podoba Artemis v Effezu byla podstatně divočejší a démoničtější než jinde v antickém světě, podobně jako její kult na tomhle místě. Pak uvažovali o dopadu tohoto chrámu a kultu na celý antický svět a tvrdili že jeho pád byl pro antické náboženství naprosto fatální. Jako kdyby ztratilo na síle i věrohodnosti a nikdy už se z toho nevzpamatovalo. (Což tvůrcům pořadu pravděpodobně připadalo špatné). Tenhle názor mě velice překvapil a v tu chvíli jsem si vzpomenul na Pannu Marii. Která žila po léta společně se svatým Janem Evangelistou v malém domku na Slavičím vrchu nedaleko Effezu. je to jen můj osobní názor se kterým jsem se nikde jinde nesetkal ale vidím v tom možnou souvislost. Proč jí Bůh poslal právě tam.

Oko, připomínám, že jsem odpověděla ohledně toho orodovníka a to kolem, tak tu zas o pár dní později, nepiš něco jiného a že to s tím tématem nemělo nic společného...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prostřednice všech milostí (Skóre: 1)
Vložil: andulka v Sobota, 28. květen 2011 @ 13:07:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) Napsal jsi Oko: Přímluvce není totožný s prostředníkem. Je to zcela jiná činnost a tobě to splývá vjedno.
I přímluvců máme hodně.

- Oko nesplývá mně nic "vjedno", čtu Boží slovo a to mně říká, že mám přímluve Ježíše Krista, viz níže....Když poprosím bratry a sestry o modlitby, i oni se modlí k Ježíši, všechny naše modlitby míří přímo k Ježíši...
Co Ti není jasné z těchto Božích slov? Oko, Ty místo ježdění po vykopávkách a hřbitůvkách čti Písmo svaté a hlavně nejen čti, ale dle něj i žij...

Jan 1: Kdyby někdo zhřešil, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista, toho Spravedlivého. 2On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za celý svět.
3Jak můžeme vědět, že ho známe? Podle toho, zda dodržujeme jeho přikázání. 4Kdo říká: „Znám ho,“ a přitom se nechová podle jeho přikázání, ten je lhář a není v něm pravda. 5Kdo ale zachovává jeho slovo, v tom se láska k Bohu opravdu naplnila. Podle toho se pozná, zda jsme v něm. 6Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít, jako žil on.

Oko, ouha! Jak chceš vysvětlit evangelium třeba podle Jana viz výše? Napsal jsi, že přímluvce není totožný s prostředníkem-Ježíšem Kristem, avšak Písmo říká, že ano! To si vyřiď Oko tedy s Bohem, že Jemu něco splývá vjedno! - ne se mnou, já to neřekla, je to černé na bílém v Písmu!!! Mám takový pocit, že máš nějaké své vlastní písmo! Já se za bratry a sestry modlím k Ježíši, modlitba upřímného srdce, pravé víry je mocná v tom, že se modlím k přímluvci k Ježíši Kristu a že tak Němu přicházím - s tímto postojem.
V opačném případě se pak děje co se dějě: že např. ti "přímluvci blahoslavenní" se oslavují, ostatky jejich se vystavují, klaní se jim miliony věřících lidí, jejich obrazům, na poutích se prodávají ohavné sošky-napodobeniny kýčovitého vzhledu...Pozornost je strhávána ně samé a po Ježíši-přímluvci není pomale ani památky...To je ta ohavnost v Božích očích!
Moje víra v Ježíše Krista-Jeho oběť, skrze Něj získání věčného života dělá modlitbu spravedlivého mocnou, pokud je to, za co se modlíme Boží vůle, dá nám Otec všechno...
Oko já o zázracích nejen čtu, já je prožívám na svém životě a to doslova, je to krásné, je to Boží...
Přeji Ti to samé.

Tohle je přesně ten druh lásky kterým nás milují všichni čerti a který se poprvé projevil na stromě v Ráji. Had tehdy také našim předkům svědčil a sliboval a vykládal svoje rozumy a pravdy. Aby se zanedlouho dozvěděl o tom co ho čeká až přijde naše svatá Matka.

Povedlo se Vám zajímavé přirovnání. Obávám se že i ta nezaujatost a upřímnost je stejného druhu jako ta láska.

Kdyby aspoň nad tím dotyční trošku přemýšleli, když už se nikdo z nich k mé otázce nevyjádřil a jen dokola "útočí"...Mě by třeba vážně zajímalo jak to ze svého pohledu chápou a jak to obhajují, ovšem jsem se dočkala jen toho co si o mně kdo myslí...
A pak Oko a spol. za další den nebo stačí vlastně v jiném tématu třeba i ještě dnes tučným písmem napíšou - "všechno a rádi obhájíme Písmem, děláme snad něco jiného?" To mně přijde vážně směšný, nevím jestli bych tak vždycky i v minulosti dokázala vystupovat. To je jak když jsem narazila na exorcisty v čr - taky najednou klid, žádná odpověď a vzápetí zas velký "bububu" v jiném tématu...

Já bych si tu někdy celkem rád přečetl, co si vlastně tito lidé představují pod pojmem modlářství. Opakovaně jsem se pokusil ukázat, co tímto myslí Písmo, ale zřejmě to bylo k ničemu.

Oko, nemluv v množném čísle a za všechny, já jsem Ti odpověděla s těmi předměty a to několikrát bo si to napoprvé nepochopil!
Tady jde o něco, čemu stále nerozumíte nebo si u nás neuvědomujete. Pokud mně nějaké zjevení dá pokyn, abych nosila ten a ten předmět, že získám to a to, v tom případě, pokud to zjevení mám uposlechnout musí mě přesvědčit, že je to opravdu Boží návštěva z nebes, ale když to zjevení mluví tak, že se neshoduje s evangeliem, káže jiné evangelium než Ježíšovo, je mi jedno, že i pronáší, cituje Boží slovo, to mě nezláká k tomu, abych přes ty varovné pronesené výroky to zjevení měla poslouchat, protože se tam na tom místě dějí různé nadpřirozené věci a vizionáři vidí krásnou paní, to však neznamená, že já tomu musím věřít, že je to Marie...Navíc jak jsem psala, to zjevení mluví jinak jak Písmo a taky mám od Boha dar Ducha, který mi hlásí nějaké nebezpečí, dává varovné signály apod...
To jsou prostě stěžejní kombinace, s kterými rozpoznáme zcela jistě co je Boží dílo, vůle a co už nikoli a Bůh s tím nemá nic společného - jak s lidmi, tak se zjevením...
Tak je to i s těmi předměty, čemu věříme, že je to vůle od Boha, ale už se opakuju a jestli už tohle nepochopíte a stále čekáte na jinou-lepší odpověď, tak jste vážně "nechápaví"... - to však nepíšu jako urážku.

Já osobně nevěřím ani v jedno z těch zjevení a s církví požehnanými (posvěcenými) předměty fakt nemá problém.

On je podstatný rozdíl, jak k otázce přistupuješ. Podle mě je férové podívat se napřed na KC a zjistit, jestli je tam něco špatně. Jenže tady se setkáváš s poněkud odlišným způsobem - výchozím bodem je, že v KC je skoro vše špatně a pak se dohledávají pseudoargumenty.

Neumět odpovědět je podle mě normální. Je ale čestné přiznat to a nedělat mrtvého brouka, nebo se pokoušet horem pádem vymyslet nějaké to vysvětlení, což je snad ještě horší.

Ale není to hezké vizitka KC, když její bývalí dlouholetí členové ani nevědí, čeho je symbolem třeba olej.

Promiň.

Z wikipedie:    Sedmibolestný a sedmiradostný růženec

Vedle tradičních růžencových tajemství a desátků zmíněných výše existuje ještě např. růženec sedmibolestný a sedmiradostný. Oba tyto typy jsou schváleny církví.[5]

Sedmibolestný růženec je spojen se svátkem Panny Marie bolestné (15. září).[6] Předmětem rozjímání při tomto růženci je tzv. sedm bolestí Panny Marie. Sedmibolestný růženec se zrodil v řádu servitů.[7] V průběhu staletí byl potvrzen více papeži a za splnění určitých podmínek jsou s ním spojeny i odpustky.[8]

Původním záměrem bylo vytvořit pro laiky přístupnou modlitbu napodobující žaltář, který byl velmi rozšířenou pobožností v klášterech. Opakovaná mariánská modlitba je tedy náhradou žalmů, které si lidé nemohli zapamatovat, proto nahradili jejich počet (150) vhodným jednoduchým vzýváním Panny Marie. Nejstarší formy růžence se ale ještě lišily od toho, co známe dnes. Proměňovalo se nejen pořadí modliteb a jejich obsah, ale i modlitby samotné. Základní modlitba růžence - Zdrávas Maria - získala svoji dnešní podobu v 16. století.

Modlíte se dobře, jen na špatném hrobě.

Právě, byla jsem spíš vedena a ovlivňována, že modlitba - je vzor, šablona, kterou papouškuji, jaká svoboda, že k Bohu můžu přijít "jen tak" se svými vlastními slovy, do kterých dávám své srdce, říkám Mu, to co potřebuji, je to živé...Při chválách zažívám takovou radost, je to silné a nepopsatelné, jednou jsem řekla dvě slova plné vděku a lásky k Bohu a málem se mi rozkočil hrudník, cítila jsem tu síla, představovala jsem si, že ta "modlitba" musela vystřelit jak "raketa" k Božímu trůnu. :-)Ale vykládejte to tu nějakým lidem, tohle jsem před tím nikdy nezažila...A jestli bude mít zas někdo tendence odpovídat v tom smyslu, že to byly pocity od ďábla, tak vám říkám, že při chválách k Bohu skrze Ježíše upřímného srdce se daří pobývat démonům v blízkosti toho člověka hooooodně těžko, spíše je najednou kolem "čisto"...

Živý Bůh nepotřebuje slyšet "v tobě mrtvá slova", ale "v tobě živá slova", bořící svou silou hradby světského Jericha.

No jasne,dopredu spasena Irena :-))).Dufam, ze som ta nevyrusila z bezvedomia, kde prave preberas Bozie dary.