Grano Salis - Záchrana? Od/Z čeho a do/k čeho/čemu

poslal Willy

2Tm 1:8-10 Nestyď se tedy za svědectví našeho Pána ani za mne, Jeho vězně, nýbrž spolu se mnou snášej útrapy pro evangelium podle moci Boží; On nás zachránil a povolal svatým povoláním ne podle našich skutků, nýbrž podle vlastního předsevzetí a podle milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy a která se nyní ukázala zjevením našeho Zachránce Krista Ježíše. On zničil zničil smrt a skrze evangelium vyvedl na světlo život a neporušitelnost.

Ř 8:29-30 Neboť ty, které předem poznal, také předem určil, aby byli připodobněni obrazu Jeho Syna, tak aby On byl prvorozený mezi mnoha bratřími; které předem určil, ty také povolal; a které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.

Bůh poslal Zachránce - Krista Ježíše, tzn. Pomazaného Zachránce, který zachraňuje lidi od jejich hříchu/hříchů a jeho/jejich následků, tj. především ze smrti, kterážto záchrana spočívá v odpuštění hříchů (L 1:77).

J 5:24 Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší Mé slovo a věří tomu, kdo Mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života.

Díky Boží záchraně spočívající v odpuštění hříchů díky vylití krve Pána Ježíše Krista přechází člověk, který uvěří Bohu/Božímu evangeliu - Slovu Ježíšova svědectví, ze smrti do života. Takže problém hříchu a smrti byl vyřešen - jednou provždy na kříži Golgoty. Ale co život, do něhož věřící člověk přechází? K jakému životu Bůh věřící povolal? Mají žít dál svým vlastním lidským přirozeným životem?

J 3:16, 12:25 „Neboť tak Bůh miloval svět, že dal [svého] jediného (jediného svého druhu) Syna, aby žádný, kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ Kdo má rád svou duši, hubí ji; kdo nenávidí svou duši v tomto světě, uchrání ji k životu věčnému. To znamená, že každý, kdo věří v Pána Ježíše Krista, Syna živého Boha, má (ne bude mít - někdy v budoucnu) život věčný. K čemu má člověk Syna a s Ním Jeho život - věčný, Božský? No přece, aby Jím a skrze Něho žil (J 6:57)! Jak? Chozením/žitím podle Ducha (Ř 8:5-6) - Ti, kdo jsou živi podle těla, mají na mysli věci těla; ale ti, kdo jsou živi podle Ducha, myslí na věci Ducha. Myšlení těla znamená smrt, myšlení Ducha život a pokoj.
Žít podle těla, tj. svým přirozeným životem, znamená myslet na věci těla, což přináší smrt. Žít podle Ducha znamená život (věčný) a pokoj - rozuměj pokoj s Bohem, který dává Ježíš Kristus (J 14:27). Život věčný je v D/duchu, v němž přebývá Duch Boží, svědčící věřícímu, že je Božím dítětem (Ř 8:16). V duchu věřícího přebývá též spolu s Duchem Svatým Pán Ježíš Kristus, který se stal ve vzkříšení Duchem oživujícím (1K 15:45b) - oživujícím proto, že oživuje ducha věřícího člověka, který byl dříve mrtvý - viz Ef 2:1-3 Také vás vzkřísil, když jste byli mrtví pro svá přestoupení a pro své hříchy, v nichž jste kdysi žili/chodili podle věku tohoto světa, podle vládce mocnosti vzduchu, ducha, který nyní působí v lidech, kteří neposlouchají Boha. Mezi nimi jsme kdysi i my všichni žili v žádostech svého těla, dělali jsme to, co se líbilo tělu a mysli, a tak jsme byli svou přirozeností děti hněvu tak jako ostatní.
Kdysi jsme žili v žádostech těla a dělali to, co se líbilo tělu a mysli, tj. nám coby přirozeným lidem, poněvadž náš duch byl mrtvý. Tělo a mysl/duše byli živé až moc - mrtvý byl náš duch. Když Bůh oživí našeho ducha a dá nám nového ducha a srdce, zjistíme, že se nám už nelíbí to, co se líbilo tělu a mysli, nýbrž to, co se líbí Bohu. Tomu Bible říká milost! Milostí jsme byli zachránění od života v těle a mysli, znamenající smrt, do života v D/duchu, tj. v Bohu/Kristu a ve svém důsledku do života v Království Božím, jež je spravedlnost (vůči sobě), pokoj (vůči ostatním lidem) a radost (vůči Bohu) v Duchu Svatém (Ř 14:17), tzn. že Království je v našem duchu, v němž Duch Svatý přebývá, který z našeho ducha pak řídí náš život - naše tělo a mysl/duši, abychom byli s Královstvím v souladu.
Verše 4-7 (Ef 2) říkají: Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, pro svou velikou lásku, kterou nás miloval, i když jsme byli mrtvi pro svá přestoupení, obživil nás spolu s Kristem/v Kristu — milostí jste zachráněni — a spolu nás probudil k životu a spolu posadil na nebeských místech v Kristu Ježíši, aby ukázal v budoucích dobách/světech, které teprve přijdou, oplývající bohatství své milosti v laskavosti k nám v Kristu Ježíši. Aby Bůh mohl v budoucích dobách/v budoucím věku a budoucí věčnosti ukázat bohatství Jeho milosti v laskavosti k věřícím v Kristu Ježíši, musí věřící být a žít v Kristu nyní - v tomto světě/věku, jinak by Bůh neměl v budoucnu co ukázat. Bůh měl a má lásku k věřícím nyní a projevuje ji Jeho milostí, kterou věřící zachraňuje, a milosrdenstvím, jímž se nad nimi smilovává a dává jim být a zůstávat věrnými Bohu/Božímu Slovu/Slovu Pánovy vytrvalosti (1K 7:25b, Zj 3:10), když s důvěrou (Kraličtí: směle s doufáním) přicházejí k Jeho trůnu milosti (He/Žd 14:16).

Kéž se nad námi Bůh smiluje a dá nám žít Jeho životem v Kristu Ježíši, v Jeho Království, Jímž je nyní Jeho Církev, abychom maje v nenávisti naši duši, zapírali sami sebe a naši duši získali proměněnou Božským životem a zachovali ji ve věku budoucím k věčnému životu, Jímž je pro nás již nyní Syn Boží - Kristus, skrze Něhož žijeme. Amen.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace