Žid.5,12 Ačkoli byste totiž po takové době již měli být učiteli, potřebujete, aby vás někdo znovu učil základním principům Božích výroků

 
Rozmařilosti té příčiny jsou dvě:přílišná jedněch k druhým důvěrnost a lenost.
Předně zaisté ,když lid učitelům svým příliš se důvěřuje myslíc,že oni jim toliko ty věci,kteréž již dokonale z Písem vyhledané a utvrzené jsou,přednšejí,
i zanedbávají sami do Bibli jíti a toho co se věřit má neb nemá,z Písem vyhledávati.
Učitelé a kazatelé obyčejne totéž činí:jednomu,dvěma,třem kdož před nimi psali,věříce,také sami z Písem z gruntu zpytovati nedbají; a tak jedni za druhými na cizí zprávu věříme,co oni,že se věřiti má,praví.Ale to zlé jest ; neb co,kdyby ti,kdož tě učí,místo pravdy nepravdu učili? Díš?Vedou Písmo.Odpovď:A co, kdyby v cizím smyslu Písmo vedli? Řekneš:Jsou pobožní,vážení,svědomím se vážící muži,lsti při nich není.Odpověď:Co tedy kdyby se mýlili? ty předce po nich?Mezi tím,byť i všecko bez omylu pravda bylo,nahlédna ty tam,odkud oni tu pravdu berou snáze ji vyrozumíš a mocně se utvrdíš./Jer.31,34/
Ale ,divná nedbanlivost lidská!
Protož také pokutu převěřování svého a nedbalosti své neseme,že víra neše kusá jest,neplná jest,nepevná jest,protože po kusích od lidí se učíme,mohouc od Boha
z Písem jeho mocně vyučeni býti.
Protož Kristus i apoštolé posluchače své pilne k Písmům vedli a k čítaní zpytováni jich napomínali a přidrželi.
/Jan 5,39/