poslal Nepřihlášený 7.2.2012 pokračovala Poslanecká
sněmovna Parlamentu ČR v rozpravě k vládnímu návrhu zákona o majetkovém
vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Z rozpravy citujeme několik zajímavých či pozoruhodných myšlenek:
Poslanec Stanislav Huml:
Ve
věci církevní restituce je podáno trestní oznámení. Je dobře, že jej
podala chartistka. Kdokoliv jiný by byl obviněn z uctívání komunismu.
Státní zástupci by si měli přečíst projev místopředsedkyně Sněmovny z
pátku Kateřiny Klasnové, která říká: V rámci vyjednávání se doufám, i
když díky našemu tlaku, podařilo významně snížit podíl finančních
restitucí z původních 83 na 59 miliard. Z toho vyplývá, že jste se
pokusili dokonce nasypat svým kamarádům o 24 miliard víc. 24 miliard
tam, 24 miliard sem. Svědčí to o tom, že nároky restituce nejsou
podloženy relevantními čísly.
Poslanec Jiří Paroubek:
Současná
situace, kdy platy duchovních a další potřeby církví zajišťuje a hradí
stát, sice není ideální, ale v každém případě znamená rovný přístup ke
všem církvím a náboženským společnostem. Nemám k němu podstatné výhrady.
Vládou předložený návrh však otevírá cestu k obnovení ekonomického a
mocenského monopolu pouze jediné církve, k obnovení mimořádného vlivu
církve římskokatolické, vlivu, jaký měla před 28. říjnem 1918, nebo
dokonce před reformami císaře Josefa II. Národní a nekatolické církve
naopak dlouhodobě čeká nepochybné ekonomické oslabení, přičemž nelze
vyloučit - po omezení a ukončení jejich financování státem - ani jejich
zánik. Je tomu tak především proto, že drtivou většinu nemovitého
majetku podle tohoto návrhu zákona nárokuje sama římskokatolická církev,
přičemž na všechny nekatolické církve připadá jeho naprostý zlomek.
Jednorázové vydání nemovitého majetku by tedy znamenalo okamžitou
zásadní změnu váhy a poměru mezi národními a nekatolickými církvemi na
straně jedné a katolickou církví na straně druhé s její staronovou
vedoucí úlohou.
Přiznám se, že jsem nepochopil nekatolické
církve - tedy abych byl přesnější, jejich představitele - a chci
připomenout, že jsem věřícím jedné z nich, že právě toto nepochopili.
Kombinace obrovského majetku a peněz, které římskokatolická církev teď
jako dárek od pravicové koalice dostane, vytvoří z této církve velmi
bohaté dominium uvnitř státu, tedy jinak řečeno, stát ve státě. A církev
se stane přirozenou základnou konzervativního myšlení v zemi s
vlastními školami, domovy důchodců a sociální péče či nemocnicemi a
jinými zařízeními. Ano, slyšel jsem i s pivovary. Nic proti tomu, ale
proč to neříci otevřeně, o co jde. Řada nekatolických církví naopak po
ukončení financování ze strany státu do 17 let skončí. Prostě nebudou
mít dále peníze na svou činnost. Rozprodají majetek a konec.
Poslanec Bohuslav Sobotka:
Jsme
přesvědčeni o tom, že zákon by se měl spíše jmenovat zákon o poskytnutí
daru ve výši 134 mld. korun a od tohoto přesvědčení nás neodvrátila ani
diskuse, která se zde vedla v rámci prvého čtení projednávání tohoto
návrhu zákona. Jako sociální demokraté nemůžeme souhlasit s vyčíslením
hodnoty nemovitostí, za kterou má být poskytnuta finanční kompenzace ve
výši 59 mld. korun. Zejména s ohledem na zásadu rovnosti a spravedlnosti
při vypořádání ostatních restitučních skupin po roce 1989. Ocenění je
podle našeho názoru nadhodnoceno o více než 40 mld. korun.
Velmi
často se zde uváděl ze strany obhájců tohoto vládního návrhu zákona
argument na základě rozhodnutí Ústavního soudu, ale Ústavní soud nikdy
nerozhodl o tom, že má být vyplácena finanční kompenzace a v žádném
případě Ústavní soud nerozhodl o tom, že má být vyplacena právě takto
vysoká finanční kompenzace. Já bych rád požádal všechny, kdo argumentují
Ústavním soudem, aby jím argumentovali pouze a výhradně směrem k
majetku, který je blokován na základě blokačních ustanovení zákona o
půdě. To je onen majetek, který v tuto chvíli nemůže být využit k
rozvoji obcí a určitě všichni, jak jsme tady, usilujeme o to, aby se
podařilo tento majetek z blokace uvolnit a u těch několika desítek,
možná stovky obcí, pro které to představuje problém, tak aby bylo možné
ten problém vyřešit. Ale nelze argumentovat Ústavním soudem, pokud jde o
částku 59 mld. korun, které se tato vláda rozhodla darovat církvím
během příštích třiceti let.
Návrh zákona byl poslanci přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru.
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/033schuz/33-5.html#594/33-5.html#594
