pisateľ listu Židom vysvetľuje Žalm 110...a chápe ho tak, daný výrok je rozhovor medzi Bohom a Synom, pričom argument spočíva v tom, že Syn je viac ako anjel-stvorená bytosť...celá 1. kap. listu Židom je argument o nadradenosti Syna nad všetko stvorenie, nad anjelov a Syn je dokonca stvoriteľom anjelov a vesmíru...autor listu židom asi chcel povedať že ,,Boh hovorí s Bohom,,...Kristus=Boh...

celý list Zidom je o vyvýšení krista.

Kristus je viac ako anjel 1 kap.

Kristus je viac ako Mojžiš 3.kap.

Kristus je viac ako veľkňazi 4.kap.

Kristus je viac ako Melchisedek kap.5

Kristus je viac ako Abrahám kap.5

Kristus je viac ako zákon...

Kristus je viac ako obete...

ivanp

No, pokud bys měl náhodou zájem o seriózní debatu, dej vědět:-)

a sám na ňu odpovedáš:

Já bych tak nějak řekl, že Bůh vždy byl vznešenější ...

v čom má spočívať tá seriózna debata?

ivanp

Jinak si ale všimni, že o Kristu je ve verši 1,4 řečeno, že se stal vznešenější (genomenos) než andělé, což je poněkud zvláštní, pokud už jako Bůh od počátku byl vznešenější. 

Mohl bys mi tedy aspoň ty osvětlit, v čem přesně je výklad hebrejského a řeckých textů v článku chybný? Nebo je to spíš tak, že po poutnickově dovolené si s ním rozumíš, protože jsi klesl na jeho úroveň?

Já pouze tvrdím, že se domnívám, že jeden z tradičně používaných veršů na podporu trojiční nauky je používán nesprávně, protože tuto nauku absolutně nepodporuje. Pokud chceš nějakou pasáž ohledně božství Krista, podívej se třeba do He 1,10 nn. V Písmu existují tisíce veršů, které o Božství Ježíše neříkají absolutně nic. No a co jako? Otázkou je, jestli nám Písmo aspoň někde říká, že Ježíš je Bůh. A tu v článku absolutně neřeším.

Jediné, o co mi šlo, bylo podívat se na skutečný význam Ž 110,1. Nemám vůbec zájem o nějaké to házení veršíky - navíc s někým, komu vůbec nejde o stejnou věc jako mně a ještě ke všemu o mně každou chvíli lže. Asi by bylo zajímavé projít si ty seznamy veršů, o kterých mluvíš. Takže mi ukaž, že se v textu někde pletu, ale nech si svá křivá svědectví od cesty.

Dokázal bys mi najít nějakou definici pojmu "osoba" v Písmu? Nebo se chceš bavit nad nějakými filozofickými spekulacemi?

Jinak tě chci ujistit, že vůče tobě nechovám žádnou zášť, ale nevidím důvod dohadovat se tu s někým, kdo buď není schopen pochopit smysl mnou napsaného textu, nebo je líný přečíst si to pořádně, nebo je nějak zlomyslný a vůči z jakéhosi důvodu zaujatý.

A pokud náhodou nevíš, proč to mezi námi s bylinou zaskřípalo, pak šlo poprvé o to, že jsem dal odkaz na stránky www.straznavez.cz a kvůli tomu názvu jsem výslovně zdůraznil, že se nejedná o stránky jehovistů. No a bylina se mě pak zeptal, proč tvrdím něco, co není pravda, když to jsou stránky NSSJ. Ať už si o mě myslíš cokoli, nemůžeš snad popřít, že se vždy snažím vše, co tvrdím, podložit prameny a fakty tak, aby se to dalo ověřit. A pak ale čekám, že pokud už na mě chce někdo reagovat, bude reagovat na to, co píšu (a otazník nad jedním jediným údajně božství Ježíše učícím veršem přece není odmítnutí té nauky) a když už se podívá do těch pramenů, podívá se pořádně. To je pro mě lepší, když už dotyčný nereaguje vůbec, protože mně osobně je blbé neodpovědět. No a pokud zjistím, že tu nikdo nemá zájem o moji formu debaty, nebudu sem psát třeba nic.

Já osobně věřím v božství Ježíše, i když si v debatě s Karlem klademe otázky, které třeba tebe vůbec nezajímají, což ti nezazlívám. Pokud existuje nějaké vysvětlení, které se zdá dávat větší smysl než to, které zastávám, jsem rád, když to mohu s někým probrat. 

Občas si říkám, že bych měl od Toníka koupit copyright na jeho nick Cizinec, protože si tak připadám. Co myslíš, kolikrát tu ještě zazní, že Jan Pavel II. přijal požehnání od nějaké pohanské kněžky, i když je tak snadno dokazatelné, že tomu tak nebylo - viz můj starý článek? Proč sem někdo nacpe tuhle blbinu, i když si očividně neověří pravdivost svého svédectví? Podívej se na témata článků za posledních x měsíců a zeptej se sám sebe, jestli tohle je to, co potřebujeme řešit. 

Mně je naprosto jasné, že na takovéto stránky chodí a píšou vesměs lidé, kteří mají svůj pevný názor. Nechci a nečekám, že někoho o něčem přesvědčím - bohatě mi postačí, když se aspoň někdo trochu zamyslí. Já bych ani nechtěl, aby někdo změnil názor jen proto, že jsem něco napsal. Pokud ho to zajímá, ať studuje. Já se mohu plést a on se tak díky mému omylu posílí v pravdě ... nebo zjistí, že jsem měl pravdu. 

No, tak jsem si postěžoval a je mi lépe:-)) Asi je fakt nejvyšší čas dát si od GS zase na pár měsíců či rok pauzu.

Pýcho marnivá je reakcí na článek            "pýcho" ...   znamená směr, kterým jsi se vydal, kam tě to dovede 

                                                        "marnivá"  ...  je výsledek, kterého se dobereš

 rive

Ale co přesně ti brání v tom ukázat mi můj omyl? Prostě a jednoduše mi osvětli správný překlad z hebrejštiny a bude to, ne? Já jen uvítám, pokud se ke Karelsovi přidá někdo další.

Ssns: Prostě a jednoduše mi osvětli správný překlad z hebrejštiny a bude to, ne? 

Nevím? Snad to osvětlí jeden tvůj sarkasmus:

rive

V článku NETVRDÍM, že Ježíš není Bůh. Tvrdím pouze to, že jeden verš víru v božství Ježíše nepodporuje. Z mého pohledu je naprosto irelevantní vypisovat sem verše, které jako mají víru v božství Ježíše podporovat. Pokud nesouhlasíš s mým názorem ohledně Ž110,1 pak uveď argumenty. Pokud souhlasíš, fajn.

Zvláštní proč se směješ těm, co nemají schopnosti naučit se cizí jazyk, tak dokonale, že by mohli  "odhadovat správně významy" slov.  Jak úžasné, že máme Písmo svaté v češtině.

Pokud někoho nezajímá INSPIROVANÝ hebrejský text Písma (a žádný překlad není inspirovaný - je to jen a pouze lidské dílo), může se tu snad i něco dovědět, ale proč by měl mít potřebu honem honem zkopírovat nějaké veršíky (třeba úvod Janova evangelia), když se to probírané otázky absolutně netýká?

Po roce?, co je to obstojně, jako že se stane odborníkem na nuance. 

:))) úsměvné tvrzení, že by znalost hebrejštiny dělala takové zázraky?

ssns: ale proč by měl mít potřebu honem honem zkopírovat nějaké veršíky (třeba úvod Janova evangelia), když se to probírané otázky absolutně netýká?

To znám, tuto alergii, na některé biblické verše (například úvod Janova evangelia)

Věříš, že Ježíš Kristus je Bůh? Nebo je pro tebe jen stvořená bytost?  

rive

Vidíš ssns,  ty vůbec neřešíš  pro křesťana tak zásadní věc. Takže budeš mít vřelé pochopení, že já zase nemám "životní kapacitu", ani intelektuální  řešit nějaký subjektivní výklad jednoho veršíku, navíc směřující k příklonu ke křesťanská nevíře.

Je to věc výběru, kterou cestou se dáš: zda  cestou jazykových nuancí, libování si v rozpitvání jednotlivých veršíků až na jednotlivé hlásky a následnému  intelektuálnímu domýšlení významu, často vedoucímu k vyhlášení falešné pravdy - tedy křesťanské nevíry. 

Já říkám NE!, tvému důrazu na intelekt,  tvému důrazu na jazykovou výbavu. 

Já si vybírám cestu Ducha: " Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti" 

rive

Tady vůbec nejde o důraz na intelekt. Věřím v inspirovanost Písma, ale inspirovaný text se nachází pouze v původních jazycích. Ačkoli třeba považuji ČSP za vynikající překlad, je to zase jen překlad inspirovaného textu a ne inspirovaný text sám. Chápeš vůbec, že první křesťané četli třeba NZ právě v řečtině?

Ssns: Chápeš vůbec, že první křesťané četli třeba NZ právě v řečtině?

Hmm,ale když čteš text, tak si  ho automaticky ve svém myšlení převádíš do rodné řeči. Takže co, někdo komu důvěřuji, to udělal za mě, takže mé myšlení  přijímá biblický text podobně jak tvoje myšlení, v rodném jazyku.  

Znalost Písma by se měla projevovat- především prohlubujícím se  vztahem s Bohem, proměněným chování, je to Boží slovo, Bohem inspirované slovo, které má moc měnit životy. Nikde v Písmu není zmínka o nadřazenosti jazyka - řecký-:)) kralický. 

Je to Boží duch, který nám Písmo "překládá"- vede nás, vyučuje, dává Moudrost skrze Boží slovo. 

Sorry já nemám ráda duchovní hádanky! Mohl by jsi napsat, jestli ty osobně věříš, že Kristus je Bůh, že vstal z mrtvých.

rive

rive

Buď od té dobroty a přestaň mlžit jako Willy a napiš mi naprosto konkrétně, v čem tvrzení, že Ž110,1 nepodporuje trojiční nauku něčemu odporuje. Klasický výklad už tu podal Oko - snad ti neuniklo, že Ježíš byl/je také člověk.

V kolika světových jazycích dokážeš naprosto plynně a bez překládání do češtiny mluvit a psát? Já jen, abych věděl, o jakých zkušenostech to mluvíš. Očividně ti vůbec nic neříká překladatelská tradice. Leč usvědčuješ sám sebe z toho, že jsi totálně neinformovaný. Porovnej si tedy ty překlady toho verše a sám uvidíš, že některé tam mají to, že Bůh mluví k Bohu a jiné že Bůh nemluví k Bohu - i v článku jsou příklady. A jak ty jako poznáš, který je správný?

jestli si si nevšimla, tak já jsem ti napsala, že mí přátelé!! vládnou jazykem.

A myslím, také, že jsem tady vysvětlila celkem jasně svůj postoj k výkladu. Výklad jednoho verše, ještě verše vytrženého ze Žalmu, nemůže popřít kontext celého Písma. Navíc se jedná jen o nějaké intelektuální špekulování nad textem bible nějakého anonyma, ještě s pro mě pochybným postojem k Písmu svatému (což většinou souvisí)

 Koukám, že jsi i tak nějak mimo, hmm trochu "dost" pomatena, ale budiž, co s tím ??? oslovuješ mě jako muže, přitom jsem žena. Chceš po mně nějakou obhajobu-rozbor tvrzení oka,  moje milá  to je taky hodně mimo mísu!!! Navíc vynucuješ si ode mě  trojiční výklad verše, to je taky pomatené, byla někdy o tom naše společná řeč, pleteš si mě s někým!! 

Já jsem  zapochybovala nad matoucím závěrám, podle kterého Kristus je stvořená bytost!!!  To jen pro pořádek, moje drahá. To ty ale neřešíš!!

Jsem ráda, že si uznal, že věnovat se nuancím zabere hodně více času. Já bych dodala ještě upozornění při hledání Pravdy, pozor na motiv hledání těch nuancí, na závěr, který z těch nuancí vyvozuješ, jestli tě to přibližuje k Bohu?, jestli to prohlubuje tvůj vztah s Kristem?, jestli to vzbuzuje v tobě touhu po oddanějším životě s Kristem?, tak si myslím, že je to určitě "dobrý čas". Protože  jak lze občas vystopovat v životě učených teologů, že někdy to může být  jen pýcha marnivá, svévole, a její ovoce nevíra.

rive

Jenže u Ž110,1 není třeba znát ani pořádně hebrejštinu. Stačí: 1) znát písmenka (a ještě ani ne všechna), 2) vědět, jaký je rozdíl mezi Adonaj (se slovesem v singuláru) a Adoni, 3) prohledat konkordanci či lexikon. Takže ověřit si to, co tvrdím, zabere tak tři hodiny. Tady tedy nejde o nuanci, ale o naprosto elementární věc.  

ssns napsal js

Napsal jsi posuďte "sami"?  Takže jsem si dovolila, posoudit. Takových učitelů běhá po světě "mraky", co vykřikují, tohle odporuje víře! 

:))) skutečnost "kdo jsem" můžeš klidně zúžit na " špatné časování", :(( ale skutečnost kdo je Bůh, zúžit na nějakou diskuzi o gramatice, tohle hodně mate, a způsobuje, že tě někteří přestanou poslouchat. O Bohu nelze takto špekulovat skrze gramatiku, jak s figurkami na šachovnici - to odporuje- to neodporuje... Hmmm věříš???  

rive

Zkusím ti na naprosto nekontroverzním příkladu objasnit, proč považuji znalost původních jazyků za velmi obohacující. V hebrejštině se otec řekne av (odvozenina je aba - tatínek, to "v" a "b" je vlastně jedno písmeno, ale to "b" je "v" s tečkou). Když ty tedy čteš český překlad, vidíš tam slovo "otec". Pokud ale vidíš tu hebrejštinu za tím, jsi obohacena. Slovo av je tvořeno písmeny "alef" (pod ním je samohláska "a") a vet. Alef má číselnou hodnotu 1 (to není numerologie či kabala - prostě písmena se používala jako číslice) a symbolizuje mimo jiné jedinečnost Boha a pak i vůdcovský princip. Písmeno vet je pak odvozeno (např. samotná podoba) od slova dům. A tak teď víš, že slovem otec je míněn "vůdce domu/rodiny". Jinak aba se píše: alef s a - b (vlastně v s tečkou) s a - alef (to se nečte).

Vezmi si třeba slovo pokrytec, které Ježíš několikrát použil. Ty samozřejmě víš, co to znamená. Pokud ale znáš tu řečtinu za tím, víš, že to slovo původně označovalo herce, který si podle okolností měnil masky na obličeji. A zase je člověk obohacen.

A nakonec je prostě faktem, že mezi dvěma jazyky je prakticky nemožné najít přesné protějšky. Jedno slovo v jednom jazyce lze přeložit do druhého vícero způsoby. Každý překladatel musí zvolit jeden způsob. A dobrý překladatel dbá na konkordantnost. Proč by ale člověk měl číst milostný dopis od Boha v neinspirovaném překladu a spoléhat se tak na vkus překladatele, když může vidět pestrost původního a inspirovaného textu? Navíc někdy musí nutně dojít ke ztrátě informace. Vezmi si dvě anglická slova - happy a lucky. He`s a happy man znamená něco úplně jiného než He`s a lucky man. Nevím, jestli umíš anglicky, takže v první větě se mluví o šťastném či veselém muži, ve druhém pak o muži majícím štěstí. Leč naprosto správný překlad do češtiny je u obou vět stejný:"On je šťastný muž." Když jde v Bibli o nějaké teologické otázky, snaží se obvykle překladatelé svým překladem osvětlit původní smysl. Ale vezmi sli řecká slovo sóma a sarx. Pokud vím, z českých překladů je důsledně rozlišuje jen ČSP (značkou), ale v jiných překladech prostě nepoznáš, jestli tam je sarx či sóma. A čistě "mezi námi děvčaty", jsem přesvědčen, že právě toto nerozlišování v překladech (např v J 6,51 (sarx) i Mt 26,26 (sóma) - tělo (ČEP, JB, Kralická a další) je příčinou mnoha zmatků. 

Na závěr takovou perličku pro pobavení, která se ale týká rovněž překladů. King James Version používá v 1 Kor 10,25 slovo shambles, aby přeložila spojení "masný trh či krám". Pikantní na tom je, že dnes to slovo znamená binec, čurbes, nepořádek.

Ssns

Tomu co píšeš, rozumím, :)) ikdyž  jak zřejmě ironicky pochybuješ o mých jazykových dovednostech.  Rozumím i navíc tomu,  o čem zatím nepíše, o úskalí subjektivního vnímání obsahu slova, například když řeknu  „blbec“, tak si každý z nás pod tím  slovem představíme zcela  jiný obsah slova.

Ale stejně jsem pro to proniknout do tohoto tématu celistvě, jen tato cesta je pro mě schůdná.  Někdo řekne „dívejte tady je rozpor“.  Popíše to podobně, jak ty píšeš – jazykově.  Ale!  Teď k tomu historie –  „rozporu“, protože mnohé rozporné výklady  mají svůj  vývoj,  teda který  teolog, v kterém století, co a jak řekl k danému rozporu, jak on to vykládá proč. )) Proto mě překvapilo, když si daný rozpor pojmenovat „všiml jsem si“. A celé je to o tvém vnímání. To je pro mě trochu málo. Protože k celistvému pohledu, jde ještě dohledat i nějaký výsledek archeologie – arch. nález.  Také biblické srovnání, kdyby byl tento „výklad“ – toto směrování platné, tak jak lze vnímat ostatní biblická sdělení, jestli není v tom zásadní rozpor víry. Některé rozpory nejsou lidskou logikou vysvětlitelné, a tak se zůstává jen sdělení, že tenhle teolog to vysvětluje tak, či jiný onak.  Ale budu vždycky pochybovat se suchým závěrem, které je v zásadním rozporu s křesťanskou vírou.

rive

Jak ty jako poznáš, který překladatel je veden Duchem? No to asi bude ten, kdo souhlasí s tebou a tvými čínskými mistry, že? Ale jak to vlastně poznáš právě v otázce trojice, když tu jejich nauku ani neznáš, je pro mě otázkou.

ivanp

Ale rovnou ti říkám, že mě překvapuje, že tu snad vůbec nikoho nezajímá, co se v Bibli opravdu píše. V čem je jako problém, pokud se ukáže, že Ž 110,1 není a nemůže být použit pro podporu nějaké nauky?

S tím Koránem máš podle mých informací pravdu.

V této souvislosti si pamatuju na příšerný zmatek, který při mé debatě v jedné egyptské mešitě vyvolal dotaz, kde přesně se v Koránu vyskytuje boží jméno YHWH, které je ve SZ obsaženo asi 6 500krát.

K tomu verši ve Sk. 2,36 - asi jsem se nevyjádřil úplně přesně. Není to tak, že kdykoli se objeví kyrios bez členu nebo s členem jde vždy o Boha. Tady je navíc zajímavé, že Bůh měl Ježíše učinit pánem a mesiášem. Tenhle koncept, že Bůh Ježíše nějak vyvýšil a učinil něčím je v Písmu naprosto běžný a vzhledem k trojiční nauce docela zarážející. Právě z kontextu bych ale řekl, že Bůh (Adonaj) učinil Ježíše pánem (Adon - mým pánem by jaksi nedávalo smysl).

Kdybys měl jasně ukázat, že Ježíš je podle Bible Bůh (ve smyslu HaŠem - HaShem), co bys uvedl? Samotné označení "bůh" nic neznamená, protože tak jsou opakovaně označováni i lidé (Mojžíš, soudci ...). Současně nás sice Písmo vyzývá k tomu, abychom ho uctívali, ale zase se tu používá slovo proskyneó, které je opakovaně používáno ve vztahu k lidem (třeba David), a ne latreuó. K tomu je třeba připočíst např. 1Pa 29,20-23. 

Mně přijde docela přesvědčivé to, co se píše v He 1,10, ale ten celkový koncept první kapitoly je docela zvláštní. Znamená např. 1,1+2, že předtím Bůh nemluvil v Synu? Znamená 1,4, že Bůh od Boha zdědil něco, co měl, a stal se něčím, čím už byl?

Ale rozhodně jsem rád, že aspoň někoho tu zajímá, co Písmo opravdu říká, a nespokojí jen se seznamem veršíků z katechizmu.

Shaliach je někdo, koho někdo druhý vyšle a pověří nějakým úkolem. Je to tedy jakýsi vyslanec, agent. Důležité ovšem je, že tento člověk je chápán a vystupuje jako ten, kdo ho poslal - samozřejmě v rámci udělených kompetencí.  Shaliach jedná v rámci svého pověření autonomně a hledí se na něj jako na doslova prodlouženou ruku toho, kdo ho vyslal. Platí o něm "kdo mluví se mnou, mluví s tím, kdo mě vyslal." To slovo se původně obsahově krylo s řeckým apostolos, ale k tomu se vrátím. Dobrá definice je v Židovské encyklopedii (tam je to na straně 232), a můžeš si to přečíst zde.

Poprvé se v Tóře tento princip objevuje ve 24 kapitole Genesis. Povšimni si, že se v celém textu absolutně neuvádí jeho jméno - příběh není o něm, protože vše co dělá, jakoby dělal Abraham. My tedy víme z Gn 15,2, že se jmenoval Elíezer. A k zásnubám i svatbě s Rebekou dojde, i když ona ani neviděla ani Abrahama a ani jeho syna. Leč podle toho principu ho vlastně viděla a mluvila s ním. Sňatek bylo samozřejmě následně nutné konzumovat (zpečetit) 24,67. No a teď se podívej na Ježíše, který stále dokola tvrdí, že ho vyslal Bůh. Několikrát jasně zmiňuje své kompetence (moc) a netají, od koho tu moc dostal. Pak samozřejmě dávají smysl i takové věci jako "Boha nikdo nikdy neviděl," a "kdo vidí mě, vidí otce." A rovněž tak "já a Otec jedno jsme." Nemohu činit nějaké závěry, protože jsem uprostřed studia této věci, ale zamysli se třeba jen nad jediným výrokem Krista:"Byla mi dána veškerá moc na nebi a na zemi." Na nebi a na zemi je samozřejmě idiom a znamená to "úplně všude". A teď - jak by vlastně mohl Bůh říct, že mu byla dána nějaká moc?

Sám Ježíš z titulu svého mesiášství také ustanovil své vyslance (shaliachim, apoštoly). A přesně v souladu s tím konceptem jim ukazuje, že kdo odmítne je, odmítá vlastně jeho. Krásně je to napsáno třeba v Mt 10,40: "Kdo příjímá vás, přijímá mě; a kdo přijímá mě, přijímá toho, který mě poslal." L 10,16 pak dodává:"kdo slyší vás, slyší mě". 

Jak říkám, zatím to studuju a konzultuju s různými profesory, ale princip Ježíše jako apoštola Boha mi upřímně řečeno dává poněkud lepší smysl než koncept Ježíše-Boha. Člověk pak asi není odkázán na ty uměle vytvořené koncepty o vůlích Krista. V J 4,34 Ježíš říká, že "jeho pokrmem je činit vůli toho, který ho poslal," (slova o konání vůle toho, kdo ho poslal se opakují často) a paradoxně to vysvětluje i muka v Getsemane (Mt 26,39nn) a slova v L 22,42 "ne má vůle ale tvá Otče" říkají dost, ne? Je docela krkolomné vidět v tom "ne má lidská vůle, ale tvá a má božská vůle". Jak pak mohl koncil v Chalcedonu prohlásit, že "lidská a božská vůle jsou neoddělené a nikdy si neodporují"?

Omlouvám se, že jsem se tak zakecal, ale tak trochu zneužívám toho, že je tu někdo, kdo mi může pomoci se studiem a nespokojí se jen s nějakým tím seznamem veršíků. Myslím, že je to důležitá otázka a studium bude běh na dlouhou trať. Ale s pomocí Boží snad doběhnu do zdárného konce.

Pokud jde ale o ten koncept vyslance, pak je to hodně důležité. Ježíš své učedníky ustanovil za apoštoly. Kdybychom nezprofanovali slovo apoštol, hned bychom věděli, o co tu jde. Následně přišly letnice, kdy se jim k už udělenému pověření dostalo i moci. Pokud totiž pak takový apoštol někoho uzdravil, bylo to chápáno tak, že uzdravení provedl sám Ježíš! A asi je ti jasné, že když někoho dáš ukřižovat jako falešného proroka, nebude se ti líbit, že ten falešný prorok po smrti a "údajném" zmrtvýchvstání ještě koná zázraky. Pokud apoštol někde mluvil, pak mluvil vlastně sám Ježíš. Ale tohle vše je přece z Písma jasné. Ježíš neříkal učedníkům, že až je budou někde vyslýchat, určitě přijdou na nějakou tu vhodnou obhajobu (Mt 12,12) a Pavel Barnabášovi (a lidem v Lystře) taky neřekl:"Hmm, to se nám to uzdravení povedlo, že?"

Velkou pozornost si zaslouží Mt 28,19. V řečtině je totiž předložka eis (ve jméno, do jména) a ne en (ve jménu). Je tedy pravda, že v NZ se vyskytuje eis i tam, kde by mělo být gramaticky en, ale musím projít všechna místa v Matoušovi, abych zjistil, jak s těmito předložkami nakládal. Pokud se totiž budeme držet toho, co ten text říká, pak jsme tu svědky předávání autority, tj. dalo by se povědět apoštolství. Pokud je to myšleno jako "ve jménu", pak o takové předání nejde. Ale to ber jen jako takovou úvahu a informaci o tom, jak taky člověk může řešit jednu předložku v textu i hodně dlouho.:-))

Mluvit a jednat v něčím jménu, tj. vystupovat jako jeho apoštol, bylo a mělo by být hodně závažné a závazné. K tomu potřebuješ autoritu, moc a jednat přesně v zájmu toho, kdo tě vyslal. Proto mi doslova běhá mráz po zádech, když si představím všechny ty věci, které byly udělány ve jménu Ježíše. Zabít někoho, protože se ti chce, je těžký přetěžký hřích, ale zabít někoho "ve jménu Ježíše" je k tomu příšerné rouhání, protože tak vlastně říkáš, že tvoji ruku vede On. 

Tím studiem jsem myslel otázku, do jaké míry je opravdu možné, že trojiční nauka je chybná. Naštěstí se mi podařilo dostat se do kontaktu s vynikajícími odborníky na řečtinu, hebrejštinu a Bibli, z nichž někteří zastávají tradiční nauku (Ježíš - druhá osoba Trojice) a druzí právě mluví o tom konceptu, který jsem nastínil (Ježíš - zplozený, stvořený vyslanec Boha, který je popisován ve SZ jako Slovo Boha či Moudrost - oboje je personifikováno, i když nejde o osoby). Sice mi občas zabere dost dlouho pochopit odpovědi, ale holt se mám hodně co učit. Osobně bych pak mohl zapomenout na úspěšné dokončení začleňování do pravoslaví (on už tam ostatně nastal problém ohledně otázky, jestli je správné mluvit o mši jako o oběti, neřkuli snad dokonce o oběti za hříchy, což bych tu hrozně rád probral, ale obávám se, že to zase skončí u pedofilie a dalších protikatolických řečí),  ale budu pro drtivou většinu křesťanů doslova zosobněním heretika - univerzalista věřící v Boha v jedné osobě (ne modalista!- Bůh jedna osoba, Ježíš - druhá osoba, ne Bůh). Já ti mám docela kliku, že jsem přijal křest v mládí (ne v dětství), protože pak už by mě nevzali skoro nikam - natož k pravoslavným. Někdy si fakt říkám, že jsem udělal životní chybu, že jsem vzal studium Bible vážně. Jestli ono by mi nebylo lépe, kdybych na tom byl jako mnoho ostatních, tj. přijal bych nějaké učení spolu s praxí a seznamem veršíků na vše. Ach jo.

Je možné, že jsem se někde zasekl. A je jisté, že se v mnohém pletu. Celkem logicky se mohu věnovat jen některým otázkám a moje povědomí a znalosti se liší případ od případu. Jenže právě koncepty "krevní smlouvy" (a smlouvy obecně), apoštolství (být přijat ve jméno a konat ve jménu) jsou pro pochopení Písma naprosto klíčové. Je nebetyčný rozdíl mezi tím, jestli něco dělám sám za sebe, nebo jestli to dělám "ve jménu někoho". Jak jsi si asi povšiml, jsem přesvědčen, že Písmo učí o univerzální spáse. Je to pro mě stejně pevná součást víry jako tvrzení, že Ježíš je můj Pán a Spasitel. Jenže - a je to důležité - s klidným svědomím prohlásím:"Ve jménu Boha ti říkám, že Ježíš Kristus nazaretský je Boží Syn a Mesiáš." To je exktrémně silné vyjádření a pokud tvrdím lež, pak si od Boha zasloužím přísný trest. Naprosto jiná věc je, pokud řeknu:"Věřím, že Ježíš Kristus nazaretský je Boží Syn a Mesiáš." A nechtěj ani vědět, co vše bylo sepsáno a uděláno "ve jménu Ježíše.":-(

Povšiml jsem si zdejšího odporu ke zkoumání "jazykových nuancí". Jenže tady jde o to, že studium právě těch jazyků a reálií nám umožňuje něco, co bylo pro lidi prvního století samozřejmé - pochopit, co se vlastně píše. Mohou tu pomoci různé komentáře, ale proč spoléhat na cizí názory, když člověk může proniknout přímo k prameni? Proč spoléhat na to, že překladatelé zvolili vhodná slova a dokonce i správný text, když mohu sám studovat kritická vydání NZ a SZ a přesně vědět, která varianta je v kterém rukopise? Když už nic jiného, člověk aspoň na vlastní oči vidí, že NZ je ze všech starověkých spisů bezkonkurenčně nejlépe doložená a co do textu nejspolehlivější. A není to tak, že tomu věří, protože chce či protože mu to někdo řekl, ale opravdu to ví a umí to obhájit, což se velmi hodí při debatách s muslimy. A pokdu něco víš o historickém vývoji textu Koránu a svědectví pro jeho text, pak je ti jasné, že to pro ně nebývá příjemná debata.

Druhá věc je, že ta vokalizace není podporována jen LXX ale samotným NZ. Pokud by tam mělo být l`adonaj, pak bychom v LXX i NZ četli tó kyrió a ne tó kyrió mú. Jenže ve Sk 2,34 čteme ejpen (ho) kyrios tó kyrió mú. 

měl jsem pocit, že jsi dříve trochu koketoval když ne s arianismem, tak alespoň se subordinacionismem. Možná to bylo i vlivem Karla Orlíka. Posunul jsi se v tom? Zdá se mi, že ano.

S pozdravem,

P.

Já teď tak nějak moc nechápu ta slova o té pasáži z Filipským. Psal jsi nevěříš v trojici, ale pokud jsem tě dobře pochopil, věříš, že Ježíš je a vždy byl Bůh. Leč teď to vypadá, jako kdybys to viděl jinak. Otázkou není, zda se můžeme k Ježíšovi modlit a uctívat ho (určitě ve smyslu proskyneó, otázka je u latreuó) atp. To jasně víme z Písma. Otázka je, jestli byl do takového postavení vyvýšen, nebo ho měl vždy.

Ty myslíš, že v tom Ž 110,1 Bůh využil lidský vynález qere ketib, aby nám něco sdělil? No, možné by to bylo, ale přeci jen se mi to ve vztahu k té LXX nějak nepozdává.

Pokud ti přijde snaha zjistit, co přesně se píše v Bibli, jako prázdné filozofování, tak si jdi zase nadávat na katolíky a adventisty. Tam sice plácáš nesmysly, ale aspoň se neprojevuješ jako někdo, komu je naprosto jedno, co se vlastně píše ve slově Božím. A pokud je tvůj odsudek projevem toho, že vlastně nemáš co říct (protože řecky a hebrejsky nemluvíš, Písmo neznáš ...), tak se přece nemusíš vyjadřovat, ne? Já tu nikde nikoho nepřesvědčuju o tom, že Ježíš nebyl/není Bůh. Nauka o jeho božství přece nestojí na tomto jednom verši a když se podíváš do novodobých knih k tématu, už se ani často nesetkáš s odvolávkou na ten žalm, protože je nad slunce jasnější (tedy těm, kteří vědí, o čem je tu vůbec řeč), že trojici a božství Ježíše nepodporuje.