Martino

Ano, souhlasím, je to v Písmu sv. napsané, že byli modláři. Ale jsme stále na půdě SZ. Pokud se dnes odvoláváš na KKC §2113, pak dnes pro modláře není očistec, ale “ohnivá pec“ – peklo. Ta pasáž je odkazem na skutečnost, že již ve SZ chápali a rozuměli, že je třeba za zemřelé přinášet modlitby a prosby. Stejně tak to vnímala a vnímá Církev Kristova. Pokud hledáš odkaz na žijící křesťany, pak je srozumitelné, že každý si životem neseme balvan, který se musí před vstupem do Království Božího odvalit. S ním tam nelze vstoupit, je to jako bychom chtěli vstoupit na svatbu v obleku horníka, který právě vyjel na povrch. Papež držitel veškeré moci na nebi i na zemi, od Krista pověřený může činit skutky milosrdné lásky, jako činil Kristus na Kříži. Ještě dnes se mnou budeš v ráji. To byla amnestie pro hříšníka, který projevil skutečnou lítost za své hříchy a nad smrtí Nevinného a Spravedlivého. Stejným způsobem může jednat každý “Petr“ z moci jemu svěřené od Krista. Ať se nám to líbí nebo nelíbí. Mě naopak často zaráží, jak jsou mnozí katolíci neinformováni, jak zanedbávají svoji výchovu v učení Církve. Kdo dnes z katolíků např. je informován, že kardinál Duka získal pro katolíky v ČR povolení na 7 let, že plnomocné odpustky pro duše v očistci lze získat nikoliv jen v tkz. dušičkové oktávě 1-8. listopadu, ale my máme možnost po dobu 7 let využívat rozšířenou možnost a to již od 25.října. Takže každý katolík by měl usilovat o ctnostný život podle Evangelia, usilovat o důsledné čerpání z pokladu Církve, pokud jde o udělené odpustky pro živé a nečekat na realitu, že po smrti již nebude nikdo, kdo by se za nás přimlouval z našich nejbližších a přátel. Odpustky nelze vnímat jako pokání, ale spíše jako amnestii od Boha. Máme něco zaplatit, ale nemusíme. Abychom dosáhli na tuto Boží amnestii, je třeba pokání. To jsou skutky opravdové milosrdné lásky, slovem, skutkem, půstem, obětí, modlitbou apd. podle stanov stanovených Církví. Myslím, že jsem jeden z mála tkz. “privilegovaných“ a to říkám s velikou pokorou, opakuji s velikou pokorou, neboť jsem před mnoha lety obdržel od jednoho kněze, zemřel v roce 1985 / byl zpovědníkem kardinála Berana a pak i kardinála Tomáška /zvláštní plnomocné odpustky pro hodinu smrti. Tuto moc obdržel tento kněz od papeže Pavla VI., a směl je udělovat jen duším, kterým byl zpovědníkem a duchovním vůdcem. Tolik ještě k odpustkům dnes.

Máš pravdu. Ono je to logické. Je zde podmínka, aby oba byli disponováni. Kněz sice platně udělí křest, ale příjemce není disponován křest přijmout. Jeho jednání je podvodné a jeho čin je tkz. simulace touhy, která není. Takže před Bohem, žádný křest udělen nebyl i když příjemce bude zapsán do matriky křtěnců.

Pokud jde o ty laxní kněze, zajisté obdrží odměnu svoji a bude tvrdá, tomu věř. Pokud jde o tu sestru Lucii, pak v té době nebyla praxe přijímat možnost jako dnes. Nyní můžeš např. při každém požehnání Urbi et orbi přijímat osobně na náměstí sv. Petra, prostřednictvím rádia a televize, včetně internetu…v roce 1917 mohla Lucie vykonat pouť do Říma a do čtyř potních bazilik a získala by plnomocné odpustky. Což jako chudá nemohla, takže dnes žijeme v době Milosti, neboť můžeme čerpat opravdu velmi často.

O tom tkz. prvním zázraku papeže Jana Pavla II., jsem slyšel ještě před atentátem, takže to muselo být od října 1978 – květen 1981. Informace jsem měl z rádia Vatikán a pokud máš tu knihu, kterou já zatím nemám, tak by to tam mělo být, hodně se o tom v té době mluvilo…je to od Paulínek, tak to si koupím,…mají dobré věci. Církev drží praxi, raději 100 pravých zázraků neuznat, než jeden nepravý…proto ta zdrženlivost. A pak se zveřejňují jen zázraky okamžité. Tedy Hned teď a nikoliv začal se postupně uzdravovat, až za měsíc bylo po nemoci.