Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 500 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116491037
přístupů od 17. 10. 2001

Odpuštění a smíření
Vloženo Středa, 30. červenec 2014 @ 12:39:09 CEST Vložil: Tomas

Služba bližním poslal BohemianAnonymus



Chtěl bych se zde ve zkratce podívat na určitý vývoj, pokud jde o odpuštění hříchů se zřetelem na to, že Spasitelova smírná oběť ukončila SZ odpuštění hříchů. Dále si kladu otázku, zda dnešní židovská bohoslužba vede ke smíření s Bohem; zda na základě nezrušitelné smlouvy s Bohem (1M. 17:7; 3M. 26:44) byly vyvolenému národu uděleny nějaké výjimky, které křesťané z pohanů nemají.

A. Starý Izrael

Toto období lze nazvat věkem Zákona. V něm existoval ve starém Izraeli systém obětí, z nichž nejdůležitější přinášel velekněz jednou za rok, kdy na den smíření, ve svatyni svatých obětuje za hříchy své i lidu.

Erich Sauer: SVÍTÁNÍ SPÁSY SVĚTA
7. kapitola: Životní cesta Zákona
A. Starozákonní společenství s Bohem   (str. 114)

"Základem mozaické obětní služby tudíž není jenom shlazení, nýbrž smíření, nikoliv pouhá odplata v rámci soudcovské spravedlnosti, nýbrž relativní obnovení společenství vykupující láskou. To usmíření však umožňuje mozaická oběť "přikrytím" hříchu. Odejmout hřích sice nemůže, "neboť nemožné jest, aby krev býků a kozlů shladila hříchy" (Žd. 10,4.11) - to může jen a jen oběť Kristova (Žd. 9,26) - ale z hlediska Golgoty může přikrýt hříchy spáchané v důsledku lidské slabosti tak, aby je Bůh neměl na očích. To byl její úkol - a ve vztahu ke kříži - i její síla."

Vysvětlivky:

Poznámka autora: Všude tam, kde se ve Starém zákonu našich Biblí vyskytují slova "shladit, odpustit", je v hebrejské verzi použito slovesa "kaphar", tj. "přikrýt přetřením", "zakrýt" (totéž slovo jako v 1M 6,14). Z téhož kmene je odvozeno i slovo "kapporeth", vlastně něco (hříchy) k "přikrytí", tj. slitovnice. Str. 114.

Mozaická oběť - Mozaika představuje nějaký obraz, složený např. z různobarevných kaménků. Různé starozákonní oběti byly obrazem té jedinečné oběti Pána Ježíše Krista - pozn, redakce. Str. 118.

B. Spasitelova přítomnost na zemi

Spasitelovým příchodem na zem započal věk milosti, ve kterém žijeme dosud, a který skončí vytržením církve (1Tes. 4:17). Spasitel se nikdy nevyjádřil v tom smyslu, že oběti přinášené Bohu v jeruzalémském chrámu nemají smysl. Jen zdůrazňuje, že cestou realizace obětí je nemožné zbavit se nároků, jež Bůh člověku ukládá. Jde hlavně o milosrdenství. (Mt. 9:13; 12:7). A milosrdenství dává Pán přednost před obětmi, zvláště když tyto oběti nevycházejí z pokorného srdce. Oběti bez milosrdenství jen popouzejí Hospodina

Spasitel odpouští hříchy přímo, na základě autority Božího Syna:

Mk. 2:5 "Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji."

Spasitelův postoj k zákoníkovi

Lk. 10:25-28 "A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím? A on řekl jemu: V zákoně co jest psáno? Kterak čteš? A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého. I řekl jemu: Právě jsi odpověděl. To čiň a živ budeš."

Z těchto textů je zřejmé, že v této době fungovalo vedle sebe SZ i Spasitelovo odpuštění hříchů. První text říká, že Spasitel odpouští "teď", tedy v tomto věku. Nicméně toto odpuštění má lokální charakter, neboť je omezeno pouze na Izrael. 

Mt. 15:24 "On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu izraelského." 

Text z Lk. 10 je zajímavý tím, že Spasitel nevyzval onoho zákoníka k následování, jako učedníky a např. bohatého mládence. (Mt. 19:20-22) proto, že k Němu nepřišel s čistými úmysly. Spasitel tedy zákoníkovi potvrdil možnost spasení na základě zachovávání Zákona, dokonce jinde potvrzuje jeho nezměnitelnost (Lk. 16:17), protože nepřišel Zákon zrušit, nýbrž naplnit (Mt. 5:17). 

Spasitel neodpustil hříchy zákoníkovi proto, že Ho o to ani nežádal - jen Ho přišel pokoušet. Nicméně mu nevzal možnost záchrany na základě dodržování Zákona, i když ho usvědčil z jeho nedodržování. Jaká velkorysost! Jaká milost!

C. Po Spasitelově vzkříšení

Kristus sám je smírnou obětí za hříchy lidstva. Tím navždy ukončil systém SZ obětí. On učinil "oboje jedno", Židy i pohany, když zbořil hradbu vedoucí na různo (Ef. 2:14).

Ř. 3:25 "Jehož Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů."

Žd. 9:28 "Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidí hříchů;"

Žd. 7:27 "Kterýž nepotřeboval na každý den, jako onino nejvyšší kněží, nejprve za své vlastní hříchy obětovati, potom za lid. Nebo učinil to jednou, samého sebe obětovav

Ř. 10:4 "Konec zajisté zákona jest Kristus k ospravedlnění všelikému věřícímu."

Ef. 2:14,15 "Nebo onť jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedno, zbořiv hradbu dělící na různo. A nepřátelství, totiž zákon přikázání v ustanoveních, vyprázdniv skrze tělo své, aby ty oboje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, tak čině pokoj."

Žd. 10:19,20 "Majíce tedy bratří, plnou svobodu ke vjití do svatyně skrze krev Ježíšovu, (Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,)"

Opona chrámová roztržena od vrchu až dolů!! Nyní máme skrze Spasitelovu oběť přímý přístup do svatyně svatých, tedy k Bohu Otci. (Mt. 27:51; Mk. 15:38; Lk. 23:45!!!)

Na základě smírné oběti je hlásáno odpuštění hříchů, a to i těch, které nemohly být skrze zákon Mojžíšův ospravedlněny.

Sk. 13:38,39 "A protož vám známo buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů. A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto, každý kdož věří, bývá ospravedlněn."

Toto odpuštění má již globální charakter - není již omezeno na Izrael a mohou ho dosáhnout všichni, kteří o to stojí


D. Dopady Spasitelova vzkříšení na Izrael

Cyklus SZ obětí byl Hospodinem hrozným způsobem ukončen vyvrácením Jeruzaléma a zničením chrámu v r. 70 n.l.
Proč?
Protože Izrael popouzel Hospodina, a město nepoznalo čas navštívení svého:

Lk. 19:46 "Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej však učinili peleší lotrovskou."

Lk. 19:44 "A s zemí srovnají tě, i syny tvé v tobě, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého."

Bůh, za exodu Izraele ponechal Amorejským 40 letou lhůtu milosti. Přibližně stejnou dobu ponechal Izraeli od smrti Spasitelovy po zničení Jeruzaléma a druhého chrámu v r. + 70. Jak Amorejští, tak i Izrael dobu milosti nevyužili. 

A protože této doby milosti nevyužili, neobrátili se ke Spasiteli a neplakali hořce jako nad jednorozeným (Zach. 12:10), pak je to v budoucnu (při druhém Spasitelově příchodu) teprve čeká.

Židé odmítli Spasitele a zvolili si Barabáše (J. 18:40). Proto byl obležený Jeruzalém v moci několika zločineckých skupin. Dále odmítli krále ve prospěch císaře (J. 19:15) - a císař pak skutečně přišel!!!

Dali přednost zločinci před Nevinným, nenáviděnému římskému císaři před vlastním člověkem. V kontrastu s touto zlobou, Spasitel na kříži za ně prosí (Lk. 23:34).

K tématu:

Jestliže tedy byl ukončen cyklus SZ obětí, pak dnešní židovská bohoslužba je z hlediska SZ neúplná.

Dnešní židovská bohoslužba je výrazem určitého zatvrzení, které je a bude jen dočasné, jak píše apoštol Pavel:

Ř. 11:25,26 " . . Zatvrdilost z částky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů. A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Sióna vysvoboditel a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba."

Ř. 9:27 "Izaiáš pak volá nad Izraelem řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové spaseni budou."

Toto zatvrzení se prezentuje jako závoj (zástěra), který znehodnocuje židovskou bohoslužbu:

2Kor. 3:14-16 "Pročež ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnes ta zástěra v čítání Starého zákona zůstává neodkrytá; nebo skrze Krista se odnímá. Protož až do dnes, když čten bývá Mojžíš zástěra jest položena na jejich srdci. Než jakž by se obrátilo ku Pánu, odňata bude ta zástěra."

Nicméně Izrael přijme Spasitele, i když to bude cestou utrpení:

Zach. 12:10 " . . I obrátí zřetel ke mně, kteréhož jsou bodli, a kvíliti budou nad ním, jako kvílením nad jednorozeným; hořce, pravím, plakati budou nad ním, jako hořce  plačí nad prvorozeným."

Zach. 8:22,23 "A tak přijdou lidé mnozí a národové nesčíslní, aby hledali Hospodina zástupů v Jeruzalémě a kořili se tváři Hospodinově. Takto praví Hospodin zástupů: V těch dnech chopí se deset mužů ze všech jazyků těch národů, chopí se pravím, podolka jednoho Žida, řkouce: Půjdeme s vámi, nebo slyšíme, že jest Bůh s vámi."

Židé byli bez velekněze i chrámu i po vyvrácení Jeruzaléma v r. -587. Oběti jim byly Bohem jistě prominuty, protože j nim neměli příležitost. Ale po zničení druhého chrámu v r. +70 mají šanci v Kristu (stejně jako i my), který se stal veleknězem všech věřících:

Žd. 7:26 "Takovéhoť zajisté nám slušelo míti nejvyššího kněze, svatého, nevinného, neposkvrněného, odděleného od hříšníků, a kterýž by vyšší nad nebesa učiněn byl."


E. Spasitel radikálně překvalifikoval cestu spásy

J. 10:7 " . . Že já jsem dvéře ovcí."
J. 10:9 "Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude."
J. 10:30 "Já a Otec jedno jsme."
J. 14:6 "Já jsem ta cesta, i pravda i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne."

Mimo Krista cesta k Bohu nevede!


F. Spasitel nastolil ostré rozdělení mezi svou církví a světem

Lk. 12:51 "Což se domníváte, že bych přišel pokoj uvésti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení."

J. 3:18 "Kdož věří v něho nebude odsouzen, ale kdož nevěří, JIŽŤ jest odsouzen, nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího."

J. 15:19 " . .ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí."

J. 17:16 "Z světať nejsou, jako i já nejsem ze světa."

G. Láska ke Spasiteli musí mít nutně nadpozemský rozměr

J. 14:21 "A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati a zjevím jemu samého sebe."

Mt. 10:37 "Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, není mne hoden; a kdož miluje syna nebo dceru více nežli mne, není mne hoden."

Z těchto textů vyplývá, že jen ten, kdo miluje Syna láskou přesahující lidský rozměr, bude milován Otcem a má naději na záchranu. Tedy tvrzení, že bude spasen každý dobrý judaista, muslim, či buddhista, je zavádějící, lživé.

Z tohoto biblického pohledu pohledu jsou na tom judaisté, muslimové, buddhisté k křesťané, jejichž lásky ustydla (Mt. 24:12) naprosto STEJNĚ. Pokud jsme vzdáleni od Boha, pak již nezáleží na tom, do jaké míry. Všichni jsme zhřešili a jsme daleko od Boží slávy (Ř. 3:23). 

Bůh nečiní rozdílu mezi Židy a pohany:

Sk. 10:34 "Tedy Petr otevřev ústa, řekl: V pravdě jsem shledal, že Bůh není přijímač osob." (Ř. 2:11)

Nebeský Otec si svého Syna a Jeho oběti tak cení, že zablokoval cestu spásy skrze Zákon. (J. 10:7,9; J. 14:6; Ř. 9:21-33; 1Pt. 2:6-8).

Ř. 3:20 "Protož z skutků zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před oblíčejem jeho; nebo skrze zákon poznání hřícha."

Řadu let jsem žil v přesvědčení, že dnešní věřící Židé (judaisté), jsou s ohledem na mnohá zaslíbení a nezrušitelnou smlouvu s Hospodinem Bohu milejší, než my kristovci. Jejich výsady jsem jim přál a přeji stále. Ale když se mi začal otevírat rozsah, dosah a dopady Spasitelovy oběti pro celý svět a vesmír, otevřel se mi nový svět, svět bez hranic, v jehož centru stojí Kristus. 

Kol. 2:2,3 " . . ku poznání tajemství Boha, i Otce i Krista. V němž jsou skryty všickni pokladové moudrosti a známosti."

K tématu:


Z těchto důvodů mám za to, že dnešní věřící Židé (judaisté) žijí v iluzi; úžasná a stále platná zaslíbení jim neotvírají cestu k Bohu mimo Krista. Naopak - skrze Krista se jim jako národu otevírá nádherná budoucnost!!! Je zvláštní, že si zatím židé nekladou (pokud vím) otázku, proč Hospodin dopustil zničení druhého chrámu a ukončení bohoslužby. Po r. 70 nastupuje rabínský judaismus jen jako jakási redukovaná forma židovské bohoslužby, ve 2. stol. pak saduceové úplně zmizeli. Chybějící svatá Písma (NZ) "nahradil" Talmud (hebr. "Učení"), skrze nějž, jako dílo lidské, upadli Židé ve své historii do řady potíží.  

Jestliže judaisté odcházejí nesmířeni s Bohem na věčnost, je to tragédie; Kristus je nadějí nejen pro ně, ale pro nás všechny. A to je důvod k modlitbám za hynoucí Izrael, potažmo celý svět; dokáží ale Židé tyto argumenty přijmout, a po veleknězi (Žd. 4:14) a Smírci (Ř. 3:25) se poohlédnout?  

BA



"Odpuštění a smíření" | Přihlásit/Vytvořit účet | 16 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Středa, 30. červenec 2014 @ 15:54:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oprava:

Bůh, za exodu Izraele ponechal Amorejským 40 letou lhůtu milosti. Přibližně stejnou dobu ponechal Izraeli od smrti Spasitelovy do zničení Jeruzaléma a druhého chrámu v r. + 70. Jak Amorejští, tak i Izrael dobu milosti nevyužili. 

Všem se omlouvá BA



Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Středa, 30. červenec 2014 @ 20:19:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nic proti článku. Docela pěkné shrnutí. Když však děláš závěry, zamyslel jsi se také nad tím, že spasen nebude nikdo podle příslušnosti ke křesťanství nebo judaismu, ale "kdo činí vůli mého Otce je můj bratr , moje sestra i matka"?



Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Středa, 30. červenec 2014 @ 21:25:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jistěže ano - ale nemohu psát o všem, téma je příliš bohaté. Tato slova (Mt. 12:50) pronesl Spasitel před svým ukřižováním. Jenže vzkříšení vše radikálně mění, což mnohým uniká. Kladu si otázku: Může činit vůli nebeského Otce ten, kdo odmítl Jeho Syna a jeho přijetí se zatvrzele (Ř. 11:25,26) vzpírá? Mám za to, že ne. 

Proto platí slova apoštola Pavla, že ze skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk (Ř. 3:20). A dále, kdyby bylo Izraele jako písku mořského, jen nemnozí spaseni budou. (Ř. 9:27). Nicméně tento národ čeká slavná budoucnost, i když apoštol Pavel nazývá jeho současný stav bezbožností. (Ř. 11:25,26)-dále viz článek. 
BA


]


Re: Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Čtvrtek, 31. červenec 2014 @ 10:45:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě dodávám:

Sami Židé přišli k názoru, že jejich bohoslužba je nedostatečná. Apoštol Petr jim nabízí řešení:

Sk. 2:37,38 "To slyševše, zkormouceni jsou v srdci a řekli Petrovi a jiným apoštolům: Což máme činiti muži bratří? Tedy Petr řekl jim: Pokání čiňte a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého." (BK)

NEBOŤ:

Sk. 4:12 "A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti." (BK)

DÁLE:

J. 12:32 "A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě." (EP)


"Všecky" - tj. Židy i pohany
Ef. 2:14,15 "Nebo onť jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedno, zbořiv hradbu dělící na různo, A nepřátelství, totiž zákon přikázaní v ustanoveních, vyprázdniv skrze tělo své, aby ty oboje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, tak čině pokoj." BA  



]


Re: Re: Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Čtvrtek, 31. červenec 2014 @ 15:28:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To s tebou souhlasím, sám jsem psal o svých poznatcích ze svědectví mesiánských židů, že své oběti nemohou považovat za dostatečné, byť si náhradu chrámových obětí dokáží teologicky zdůvodnit.

V Ježíšově výroku však není ani zmínka o nějakém omezení pro Jeho bratry a sestry. Podmínkou je pouze činění Pánovy vůle  (kde Pán = Hospodin). Ježíšův výrok je podpořen i několika jinými ze Starého zákona, počínaje Božím zaslíbením pro ty, kteří Ho hledají...

No, když o tom budeme hloubat více, tak okruh zachráněných nebude jen v rámci křesťanů. Ale to se již dostáváme mimo doktrinální meze křesťanství.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Čtvrtek, 31. červenec 2014 @ 19:25:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mt. 7:14 "Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji."

Sk. 14:22 "Potvrzujíce duší učedlníků, a napomínajíce, aby trvali u víře, a že musíme skrze mnohá ssoužení vjíti do království Božího."

BA


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Čtvrtek, 31. červenec 2014 @ 21:32:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sice přímou souvislost uvedených výroků s výše uvedenou teologickou diskuzí nechápu, ale sám si činím výčitky, že jsem ještě nedal dohromady článek vyjadřující šíři Boží milosti a skutečnost, že v Bibli najdeš četná místa hovořící o zdánlivě okrajových místech Božího království a cestách k nim.

Ale jinak se na ty výroky dá snadno odpovědět: Jak víš, že například chasidé (opravdu prostě a upřímně věřící židé) nenalezli tu úzkou bránu a "nevytrvali u víře"? A určitě to nebyli křesťané.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Čtvrtek, 31. červenec 2014 @ 22:38:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak jsem uvedl v kapitole E. Pro tebe uvádím znovu:

E. Spasitel radikálně překvalifikoval cestu spásy

J. 10:7 " . . Že já jsem dvéře ovcí."
J. 10:9 "Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude."
J. 10:30 "Já a Otec jedno jsme."
J. 14:6 "Já jsem ta cesta, i pravda i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne."

Mimo Krista cesta k Bohu nevede!

+++   +++   +++

Jestliže chasidé nalezli tu úzkou cestu, tedy Krista, jestliže vcházejí dveřmi k Bohu, tedy skrze Krista - pak to již nejsou chasidé
V tomto případě by se chytili Spasitele, potažmo Písma a odvrhli by kabalu, zvláště pak Zohar, který je cestou do pekel!!! Jinak nevím, co už bych dodal. BA


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Pátek, 01. srpen 2014 @ 22:06:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cituješ z Janova evangelia, tedy podle teologie (!!!) poznané obráceným křesťanem. A dodáváš k tomu své dogmatické přesvědčení. Tedy věříš ve svou vlastní víru. Ale zkus najít u synoptických evangelistů argument proti výroku o bratrech a sestrách, který jsem ti dříve uvedl. O nic jiného v naší dosavadní diskuzi nejde.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Sobota, 02. srpen 2014 @ 22:29:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj unshakene,

jsem z tebe skutečně unhappy. Na tvůj dotaz jsem již odpověděl v článku a komentářích - aspoň já to tam vidím. 
Ale jinak myslím, že ti rozumím: jde ti zřejmě o to, že  "okruh zachráněných nebude jen v rámci křesťanství", nebo o "zdánlivě okrajová místa Božího království a cesty k nim." 

Jinými slovy ti jde o cesty spásy mimo Krista - ty ale neexistují, protože Písmo je nepřipouští. Spasitel se vůči ostatním náboženstvím ostře vymezil v tom smyslu, že kdo není s Ním, je proti Němu. (Lk. 11:23).To rozhodně nebylo běžné - jen naléhavě  zdůraznil fakt, že  jiné cesty není.

Jinak řečeno, zachráněni nebudou tzv. "křesťané", nýbrž ti, kdo na Cestě a v Pravdě vytrvají až do konce, kdy Dveřmi vejdou k nebeskému Otci. (volně dle Bible).

Je mi jasné, že pro judaisty, nebo sympatizující s judaismem je můj článek nestravitelný. Nicméně judaismus zklamal, už zejména tím, že velerada neidentifikovala Pána Ježíše Krista se Synem Božím. Proto přišel Boží trest.

Br. Křesina v knize "K obraně evangelia" na str. 72 vidí problém takto:

Ti, kdo se obírali Zákonem, měli povinnost otevírat lidem, zpřístupnit jim vše, co bylo v pokladnici, hlavně ty prorocké drahokamy, které vrhaly barevné paprsky na Mesiáše a jeho příchod. 

Zákoníci neviděli v Zákonu "pěstouna ke Kristu" (Ga 3,24), jak tomu naopak bylo s Pavlem. Místo, aby sami "vešli a druhým otevřeli", vynalézali tvrdá nařízení a předpisy, jimiž jako těžkými břemeny zatěžovali lid. Ten, toužil po poznání Pravdy, chtěl "vcházet, ale zákoníci jim zabránili." Proto ten soud: "Běda vám!" 

Pán byl pravým opakem zákoníků! On svým učedníkům vždy zpřístupnil poznání svatých Písem a vykládal jim svá podobenství, jak je sděleno v Lk 8,10: "Vám je dáno poznat tajemství království Božího." (konec cit.)

Můj článek rozhodně nebyl míněn, či koncipován jako polemika s judaismem - ale jako SVĚDECTVÍ, jako služba bližním - což je ostatně uvedeno v upoutávce článku. Pokud jsem tím někomu posloužil, je to důvod k děkování Bohu. Pokud nikoli, je to důvod k modlitbám za tyto duše. Rozhodně ale nehodlám diskutovat o cestách spásy mimo Krista, o univerzální spáse, či liduprázdném pekle, protože zde jde o (jak jsem již uvedl) svědectví, které lze velmi dobře přijmout, jako i odmítnout. BA 






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 03. srpen 2014 @ 10:31:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Píšeš, že spásy mimo Krista neexistují. Pak vlastně ty miliardy lidí. kteří žili od vzniku světa a žijí dnes ve světě, kde nepoznali Krista, žili zbytečně? Zahynou? Před Kristem Krista nikdo neznal  a po Kristu opravdově znalo Krista jen velice málo lidí. A to platí i dnes. Jak mohli lidí znát všude Krista? Takže je to divné. Smrt potkala  či potká všechny. Zachráněno je jen pár, nepatrný zlomeček. Působí to moc divně a svým způsobem to člověka až děsí. Když si uvědomím jen kolem mne ,kolik zemřelo lidí, kteří o Kristu nevěděli celkem nic, ale nepáchali zlo, žili, pracovali, trpěli.... Konec. A pak přijde nějaký fanatik a řekne. Všichni měli možnost poznat Krista jako já, všichni...Ale když se ptali Pána Ježíše, tak jim ukázal, že zachránění nemusí být ti, co mu říkají Pane, ale ti, kteří a uvádí příklad Samaritána  a další a další. Ti přímo Krista neznali, ale neměli něco z Krista, aniž o tom věděli ????

Není to možná jinak, než si myslíme? Možná je Kristus v lidech, aniž o tom ti lidé hovoří  a chlubí se tím a tím i spása. A týká se to lidí od vniku světa, tedy i před Kristem a ve všech náboženstvích, kde věří v Stvořitele světa a života.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Neděle, 03. srpen 2014 @ 19:01:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Františku,
ti, co o Kristu neslyšeli, budou souzeni podle zákona svědomí - viz Ř. 2: 12-15. Tomuto tématu se zde věnoval (pokud se dobře pamatuji), oko, gregorios, i já. Ale ten, kdo o Kristu uslyšel, je postaven před rozhodnutí, kterému nelze uniknout - viz Lk. 11:23. A jsem přesvědčen o tom, že tím kardinálním mezníkem byla Spasitelova oběť - a protože je nekonečná, tak jiná cesta k Bohu neexistuje. Prostě Spasitelovu oběť nelze obejít.
Zdraví BA


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 04. srpen 2014 @ 10:56:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky. To je dobře. Mnoho lidí má jen to svědomí a to i v naší civilizaci


]


Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 01. srpen 2014 @ 09:21:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co když ten jinověrec denně slouží samotnému Kristu svou láskou ? Sytí hladového, napájí žíznivého, obléká nahého atd. Jako ten Samaritán. Který na tom byl zjevně lépe než ti kteří v lepším případě teoretizovali a v horším odsuzovali a nenáviděli. Nebo byli dokonce natolik vlažní že jim to bylo jedno že ten člověk umře. Podobné věci se našemu Pánu stávaly každou chvíli. Že se nějaký spravedlivý pohan vybarvil mnohem lépe než příslušník Vyvoleného národa, z čehož se dá předpokládat že byl Bohu blíž. Kromě toho se obávám že si podřezáváte větev na které sám sedíte. Popíráte to co je prozatím i Vaší nadějí. 



Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Pátek, 01. srpen 2014 @ 13:37:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je jasné, že jsi vůbec nepochopil, že Kristova oběť vše radikálně mění - že tudíž platí část E. Že ze skutků zákona není ospravedlněn žádný člověk nám říká apoštol Pavel (Ř. 3:20). A že víra bez skutků je mrtvá nám říká apoštol Jakub (Jk. 2:20,26). Tedy jen skutky pramenící z víry v Krista nás přibližují k Bohu. K Bohu nás nedostane naše "dobré srdce". Že bez víry je nemožné líbiti se Bohu nám říká apoštol Pavel (Žd. 11:6). A kdo o Kristu uslyšel, je vystaven rozhodnutí, kterému nelze uniknout - buď pro Krista, nebo proti Němu. 

Lk. 11:23 "Kdož není se mnou, proti mně jest . . "

Dnes, uslyšíte-li hlas jeho, nezatvrzujtež srdcí svých . . (Žd. 3:7,8). Není třetí cesty. Ten, kdo tvrdí, že se lze k Bohu dostat vlastními dobrými skutky jen Boha popuzuje a tím, že se snaží Kristovu oběť obejít, touto obětí pohrdá.

Pro Izrael platí:

Ř. 9:31-33 "Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel. Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků zákona ji hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky, Jakož psáno jest: Aj, kladu na Siónu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj nebude zahanben."

Nicméně dobré skutky bez víry mají zajisté svůj význam; Bůh je spravedlivý a všem odplatí na věčnosti. Nebude to však věčnost v Boží blízkosti . . . .BA


]


Re: Re: Re: Odpuštění a smíření (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Neděle, 17. srpen 2014 @ 16:26:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Chtěl bych zde popsat a doplnit můj pohled na nepřátelství, smíření a cesty v NZ.

A. Nepřátelství v NZ

Tomuto Spasitelovu výroku je obecně věnována malá pozornost:

Lk. 11:23 "Kdož není se mnou, proti mně jest; . ."

Tento výrok pokládám za nejostřejší, nejnesmiřitelnější z celé Bible. Ten, kdo není se Spasitelem, je proti Němu, což znamená, že je v nepřátelském vztahu s Bohem - je tedy Božím nepřítelem! 

Spasitel přišel nastolit rozdělení:

Lk. 12:51 "Což se domníváte, že bych přišel pokoj uvésti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení."

A toto rozdělení je doslova na ostří meče:

Mt. 10:34 "Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišel jsem, abych pokoj uvedl, ale meč."

Bůh tedy pokládá každého, kdo není s Kristem, za svého protivníka, či nepřítele, a to bez ohledu na to, zda aktivně vystupuje proti Kristu, či nikoliv. Neutralita neexistuje. Náhradou za SZ smíření vznikla nová, vyšší možnost smíření s Bohem skrze Krista (Ř. 5:10; 2Kor. 5:18). A kdo nesmířen s Bohem zemře, zůstává Božím nepřítelem již navždy - naděje tzv. "univerzalistů" jsou liché. Komu se Spasitelova slova zdají příkrá a nespravedlivá odpovídám, že nezáleží na tom jak sami o sobě smýšlíme - ale jen na tom, jak Bůh o nás smýšlí. 

B. Cesty v NZ

Jsou jen dvě: široká, vedoucí do zahynutí (Mt. 7:13) a úzká, vedoucí k životu (Mt. 7:14).  

J. 14:6 " . . Já jsem ta cesta, i pravda i život. Žádný nepřichází k Otci, než skrze mne."
J. 10:7 " . . Amen, amen, pravím vám: Že já jsem dvéře ovcí."
J. 10:9 "Já jsem dvéře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude."

Spasitelova slova potvrzuje i apoštol Petr:

Sk. 4:12 "A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti."

Tedy hovořit v souvislosti o spasení o "abrahámovských náboženstvích" shodujících se s křesťanstvím, nemá smysl. Nebudeme spaseni skrze Abraháma, ani jeho náboženství, ale jen skrze Krista, který je Cestou i Dveřmi vedoucími k Bohu Otci. Je veliká škoda, že podobné svědectví nezaznělo z úst papeže při jeho návštěvě Turecka. Zřejmě proto, že Vatikán v jedinou cestu spásy - totiž Krista, již nevěří. Viz 2. vatikánský koncil, Věroučná konstituce Lumen gentium, a další. 

A tuto cestu je nesnadné vůbec nalézt, i po ní kráčet:

Mt. 7:14 "Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu a málo jest nalézajících ji."

BA





]


Stránka vygenerována za: 0.30 sekundy