Možná ani ten Ježíš nejednal podle Františkova očekávání, když uznával co je psáno ve SZ: Mt 4,10  Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: ‚Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.‘“

A protože má podvědomý strach z toho že soudí Boha, rozdělil si Ho na dvě osoby. Na tu hodnou, novozákonní, kterou miluje a neustále se o ni opírá a tu druhou, starozákonní o které nikdy nemluví jako o Hospodinu kterého je třeba uctívat, o které nemluví z toho důvodu, že to by pravý Bůh nikdy nemohl dělat ty věci s kterými František nesouhlasí, protože Boží spravedlnost se nemůže lišit od Františkovy. 

Přitom Bůh je sám spravedlnost, etalon, dle nějž se spravedlnost měří. 

Co s tím pravým Bohem, který má dvě tváře uděláš Františku?

Proč tedy ty sám prosíš Boha o trest pro někoho jiného? Proč ty sám mi vyhrožuješ zabitím? 

Musí to být strašná síla zla, kterou se snaží F 100 držet na uzdě. 

Asi mám jinou Bibli než ty. V té mé nic takového, co ty tady předvádíš, nikdo nedělal. Prostě přikázali démonu aby odešel a on musel jít. Přemýšlel jsi někdy nad tím, kdo tě takový způsob "boje" naučil? Myslíš si, že zlo odstraníš ještě větším zlem?

V mé Bibli se píše, že máme zlo přemáhat dobrem a že nemáme zlo oplácet zlem. To se apoštol podle tebe spletl?

Lžeš sám sobě i ostatním. Kdybys těmi svými útoky a provokacemi útočil na démona, tak bys nehaněl Františkovi rodiče, které neznáš. Démoni totiž žádné rodiče nemají a tak je nemůžeš špiněním Františkových rodičů vyprovokovat ke zlu. Za to je určitě těší, že s nimi tak ochotně spolupracuješ na likvidování lidí. Jednou dostaneš svou odměnu za ten Tvůj "duchovní boj".

Jsi Bylino vůči mě plný zášti.

To ty blbe vidět nechceš!

Zlo se máme učit přemáhat napřed v sobě, proto u mne tvoje zášť ani nenávistná špína od F100 nevyvolává stejnou odezvu. Ale párat se s vámi hošánkové nebudu. Když v pravdě nazývám to co je ve vás, nazvu v pravdě i tvé blbství. Jelikož chceš vidět co není a nevidíš co je! Již podruhé si mne osočil z toho co jsem nikde nenapsal a napsal to F100!

Nemel blbosti o vyhánění démonů, zde jsi v netové diskusi. Pokud chceš vést duchovní boj, musíš umět zlo duchovně rozpoznat. V tobě jasně rozeznávám zášť vůči mě, a zášť tě duchovně blokuje a je příčinou tvého blbství.

Ale Bumerangu, Bumerangu, Ty jsi vyprovokoval mne  hodně a já jsem Ti odplatil stejnými zbraněmi, jako máš Ty. Čekal jsem, že pokud máš v srdci Ježíše, na kterého jsi tak pyšný a rád druhé poučuješ, že použiješ  zbraně Našeho Pána. Bohužel jsi ukázal a stále ukazuješ, že Tvoje zbraně proti mne  a jiným nejsou od Boha.

Já Ti to zlé odpouštím, protože vím, že jsi v duši nešťastný člověk, a proto tak krutý. Čiň pokání a vyznej Pánu Ježíši, že jsi sprostý, vulgární a zlý a že takový být nechceš.

Já také takový být nechci a málem bys mne do toho dostal.

Jinak alkohol já ani moji rodiče nikdy nepili. To byl jen Tvůj další bezbožný útok a doufám, že poslední. Měj se hezky a už nebuď ani bratry katolíky ani nekatolíky tak hrubý. Nezaslouží si to  a nic o nich stejně nevíš.
A Bylinu nech na pokoji. Klidně si útoč na mne. Já jsem už na to zvyklý a imunní  a odpouštím Ti  a je mi tě líto. Pokoř se Pánu a uleví se Ti jako mně.

Jestliže máš u *****le Františkovy rodiče, pak máš jistě u *****le i samotného Františka. Tak tady nehraj divadlo, že chceš někoho vysvobozovat. Ježíš nás vysvobodil právě tím, že nás u *****le neměl. Třeba Ti to někdy dojde.

Včera před spaním mě napadla myšlenka, jestli Myslivec nemá něco společného s Leonetem. Najednou jste mi připadali takoví podobní, akorát že Myslivec je vulgárnější. No a jaké bylo mé překvapení, když jsem se dnes dozvěděl, že jste kamarádi.

Můžu vědět jak se jmenuje ta vaše sekta? To tu ještě nebylo. Vyhánění démonů pomocí urážek lidí, v kterých ti démoni jsou. To už jste dál než Ježíš. Ten se musel spokojit s tím, že těm démonům jen poručil ať odejdou a lidi musel milovat. To vy už nemusíte, jste přece pod tou vaší bezbřehou milostí, která vám dovoluje dělat druhým, co je vám libo.

I když si to určitě nemyslíš, upřímně vám přeju, abyste nakonec dopadli dobře.

Ale každý jsme něčím jedinečný a máme své přednosti či zadnosti, díky nimž je pak debata tak zajímavá. 

Nadhodím ti další slovo a pokračuj: karkulka

Jsem zvědavý na další pohádku. 

  Já se jen zeptal, zajímalo mne to, jak se vnímáš vzhledem k bumerangovi. Od počátku, co tu je, vím, že slouží někomu jinému, stejně jako František. Vyjářila jsi sympatie k tomu, jak tu vystupuje a dost mne tím překvapila. Proto se ptám.

  Budu tě mít rád, jsem rád, za tvoje příspěvky. Vidím, jak se do tebe František naváží, útočí, je hrubý, sprostý, lže o tobě a vylévá na tebe špínu co má sám v srdci a ty jsi v klidu a dobře mu odpovídáš. Vážím si toho a je to pro mne svědectví. A tím spíš nerozumím tomu, jak se stane, že si rozumíš s Bumerangem (alespoň mi to tak připadá?), který je stejný jako František a dělá totéž, co on. 

 Proto se ptám.

  Nespletla sis mne s někým? Kdyby ve mne z tebe převládal špatný pocit, vyjádřil bych to. Nejspíš nějakou ironií. 

  Zatím jsem se zeptal. Třeba až mi odpovíš, bude ve mne potom převládat ten špatný pocit  z tebe ;-)

  No, já chci rozlišovat mezi dobrem a zlem a ještě spíše mezi dobrým a zlým, ale nechci si vybírat mezi dobrem a zlem, zlého se chci chránit. 

 

  Takže chci taky žít pod milostí.

  toník

  

  Aha už vím. V církvi. 

  Hrubián, plný lží, špíny a sprosťáren, který věděl vždycky "dobře", co ten druhý dělá "špatně". I v manželství to věděl a byl stejně hrubý a sprostý na svojí ženu, duševně i tělesně jí týral, až od něj utekla. To mu nevadilo, vzal si písmo, převrátil si ho tak, že když od něj žena odešla, může si vzít jinou. Tak to udělal, nejdřív pár nanečisto, pak se pokusil i oženit.

  Jsem rád za tvoje lži a špínu, přiřadím si jí k tomu, co si o mne vymýšlí římští katolíci a františek, tvoji pokrevní bratři.

  Ježíš říkal učedníkům: 

„To, co z člověka vychází, to člověka znečišťuje. Neboť zevnitř ze srdce lidí vycházejí zlé myšlenky, smilstva, krádeže, vraždy, cizoložství, hrabivost, špatnosti, lest, bezuzdnost, závist, urážky, pýcha, pošetilost. Všechny tyto špatnosti vycházejí zevnitř a znečišťují člověka.“

  Ze žumpy vždycky poteče kejda. Z toho, co teče, vidíš co je vevnitř. Když je člověk v žumpě, celý svět mu připadá jako jeden velký hnůj, "podle sebe soudí druhé". Není schopen vidět čistotu: Domyslí si ze stavu svého srdce špínu i tam, kde není. Psal jsem tu o tom i článek, kterým jsem reagoval na tenhle způsob uvažování.

  Ta situace má jediné řešení: Vyměnit žumpu za čistý pramen. 

  Toník

Jak poeticky se dá říct to, co tak hrubě vystihoval ten bezbožník bumerang. Snad si z toho František něco vezme. 

Co to meleš? Ty jsi na mne poněkud "alergický" od dob, co mi jen moje sloní paměť sahá. To zde nebylo po Myslivcovi ani vidu ani slechu, kdy Tě urážela moje jistota spasení a kritika humanismu. Prskals na mně úplně stejně jako teď. Tak co to tu na mne hraješ? Myslíš si, že se mnou zas vydrbeš?

Jejej, co jsem ti udělal?

Nic, Toníku, neboj, vůbec nic. Akorát jsem měla pocit, že dát tady za pravdu Bumerangovi, hraničí s odsouzením, nebo minimálně se na mne budete dívat jako na blázna.

Od počátku, co tu je, vím, že slouží někomu jinému, stejně jako František.

Jo, tak Ty to víš? A víš to jistě? Ty ho znáš nějak lépe? Bavil jsi se s ním i mimo grano? Nebo ho znáš snad osobně? Nebo máš spíš jen takový dojem? Soudíš zbrkle, Toníku. Já to mám trochu jinak. Když mě někdo něčím šokuje, něčím, co neodpovídá tomu jak by se měl správný křesťan chovat, tak se snažím zjistit, proč tomu tak je. V případě Bumeranga to vím, takže nemám s ním problém. Takže já zase vím, že je na 100% Pánův, byť je pro mnohé naprosto, ale naprosto příšerný. Faktem je, že taky občas čumím jak péro z divanu, ale je to jeho věc, co tady píše. Já nejsem za něj zodpovědná a taky už vím, že on si je té své zodpovědnosti zcela vědom. Na rozdíl od Františka, z jehož komentářů číší zlomyslnost a snaha ublížit komukoliv, kdo nesdílí jeho názory.

Kdyby ve mne z tebe převládal špatný pocit, vyjádřil bych to.

Ok. Zatím jsi pouze překvapen;-)

  Ale na žumpu jde určitě dát spiroly, zasypat je hlínou a vysázet kytičky. A ženský mají kytičky rády a o to, co je pod nimi se obvykle moc nezajímají.

  Ale jestli se v životě budu v mýlit v takových lidech, bude to pro mne nová zkušenost. 

  Tak. Když se něco vymyká mojí představivosti a zkušenosti, tak se zeptám. A ty se vymykáš, protože se chováš z mého pohledu nelogicky. Proto jsem se taky zeptal.

  Pokud někdo, kdo není křesťan kvituje lži a nadávky, sposťárny a hulvátství, tak si řeknu: Jo, ukázalo se to, co už jsem viděl dříve. Pokud ale totéž kvituje někdo, kdo křesťan docela jistě je, tak je to pro mne někde díra v matrixu.

  Tak se docala těším na to, až se to vysvětlí. A mezitím tě budu mít docela jistě rád ;-)

  Toník

  Nebyl jsem důvěřivý ani k Františkovi, ani k Mikaelovi, Bumerangovi, Myslivci, Martinovi, Kjubikovi, Noname, Jaele ani vůči komukoliv dalšímu, kdo jedná stejně jako oni. Jejich jednání pro mne není že by statečně zachraňovali okolí a mazali se navzájem od cizí špíny, ale docela naopak. 

  Zatím na tom nehodlám nic měnit, protože nemám, co bych zapíral.

  Díky za upřesnění tvého pohledu a odpovědi na otázky.

  Toník

Klidně buď nedůvěřivý, to je přece v pořádku. A nepokládej mi takovéto ironizující otázky, snad nečekáš, že Ti na to budu odpovídat...

  Toník

  Pokud by tě opravdu zajímalo, komu důvěřuji, tak třeba Poutnickovi, který se tu nestydí za svojí víru a nekličkuje, odpovídá k tématu jak dokáže a píše tu velmi zajímavě o tom, jak uvažuje a je to poučné, protože se dá těžko představit, že by někdo mohl uvažovat jako on. Je tedy velkým přínosem. Důvěřuju mu, i když je přísně anonymní a přispívá jen v pracovní době a teď má asi zkrácený úvazek. 

  Důvěřuji JanuMiloslavovi, který tu píše o své rodině, dětech, práci a aktivitách. Důvěřuji Willymu, který se tu jako jeden z mála představil. Důvěřuji Momonce, Bylině i Rosmanovi, protože jsou dobří křesťané a žijou hodně podobné věci, jako já. Důvěřoval jsem i Ireně, když tu byla ze stejného důvodu. Důvěřuji Slávkovi ssns, byť tu teď není. V některých věcech důvěřuji i Standovi Oku, protože občas něco málo napíše i o sobě a není tu anonym. Důvěřuji někdy i Martinovi, když se chová slušně a diskutuje k tématu (byť se přiznám, že jsem si krátkou chvíli myslel, že je to další svatá krabice). Důvěřuji Brusli, protože tu velmi podrobně popsala svůj příběh, i když je tu anonymní. Důvěřuji Aničce, která jsem psala, protože zažila docela totéž, co já a svěřila se, i když mohla čekat, co jí zdejší hulváti provedou. Věřil jsem i opovi, že žije to, co píše, protože jsem slyšel více takových svědectví i od lidí, které znám osobně a jeho příspěvky byly velmi zajímavé. A věřím i Ferrovi. A mnoha dalším.

  Ten seznam, který jsi zkopíroval, nebyl seznam všech lidí, kterým nedůvěřuji. Byl to jen seznam lidí, kterým nedůvěřuji a kteří se tu chovají zhruba stejně hulvátsky či sprostě nebo obojí. Je tu ještě pár lidí, kterým nedůvěřuji, i když se chovají slušně, ale vážím si jich i jejich názorů: Například rudinec, leonet, pastýř či unshaken.

  Snad se někdo neurazí, že jsem na něj nezapoměl.

  Toník

 No, já chci rozlišovat mezi dobrem a zlem a ještě spíše mezi dobrým a zlým, ale nechci si vybírat mezi dobrem a zlem, zlého se chci chránit. 

Toníku, tady jsi vystihl možná nechtěně podstatu stromu poznání dobrého a zlého a stromu života. 

Díky za tu větu. 

  Pokud by tě zajímal můj pohled na svobodu a rozhodnutí, přečti si třeba tento článek. Píše se tam:

  Zákon byl dán jako vychovatel ke Kristu. A je mnoho lidí, které zákon dodnes ke Kristu vychovává. I mě vychovával zákon hříchu a smrti ke Kristu.

  Já říkám, že nežiju pod Zákonem, ale pod milostí. Jaký je mezi tím rozdíl jsem ti vysvětloval v samostatném článku. 

  Nevím o tom, že by Hospodin změnil nějaké podmínky spásy. Není podle mne důvod měnit něco, co neeexistuje.

  Proč se ti písmo, spasení a zaslíbení mění do "podmínek" jsem ti také vysvětloval v tom článku.

  Ani by mne nenapadlo horovat pro zachovávání soboty. Ale hodně tady horuju pro úctu k Božímu slovu. Součástí úcty k Božímu slovu je pro mne i poslušnost toho slova.  

  To se ptáš, abys to zjistil? 

  Mojí zkušenost jsem ti psal, odpovídá tomu, co říká Ježíš a je to zaznamenané v evangeliu svatého Jana, 8. kapitole.

  Můj život se v tomto neliší, Ježíš to popisuje věrně. Když se potřebuju zbavit hříchu, potřebuju nutně od Boha dar pokání.

  Ale o tom už jsme se bavili.

  

  Je tam určitě napsáno "Jdi a už nehřeš"? 

  Není tam náhodou v "okoverzi" napsáno: "Dávám ti svobodu hřešit. Kdykoliv se svobodně rozhodneš hřešit, tak já ti to dovolím. Každé zlo, které uděláš, ti nejdřív schválím. Máš naprostou svobodu vybírat si dobro a zlo!" tak jak to tu bezbožně a převráceně prezentuješ celá léta?

  Přeji ti, Stando, abys jednou poznal, co ten Ježíšův příkaz pro tu ženu znamenal. 

  Aby se k tobě taky jednou dostalo Boží slovo v moci, slovo, které mění život člověka, abys věděl, o čem to místo písma je a nedomýšlel si do nět svou "svobodu hřešit" a "souhlas se zlem".

  Toník

  

 To se ptáš, abys to zjistil?"...

Většinou se ptám, abych něco zjistil.
Normálně se tě ptám, když zhřešíš, zda tě někdo jiný k tomu nutí, nebo zda jsi si to svobodně zvolil sám.
Na to není tak těžké po pravdě odpovědět vlastními slovy a neschovávat se za citáty Písma, kterým stejně dobře nerozumíš.



..."Je tam určitě napsáno "Jdi a už nehřeš"? 

  Stando, to se ptáš, zajímá tě odpověď? Chtěl bys vědět, co tvrdím?

  To, co tvrdím k této věci je popsané v článku "Zákon hříchu a smrti a zákon ducha života."  

  Kdyby ti nebylo jasné něco z toho, co já tvrdím, a chtěl bys to vědět, tak se zeptej, rád ti odpovím. Jestli ti není jasné něco z toho, co sis vyrobil ty ve tvé hlavě, tak v tom ti nemůžu pomoci, nemám na to odborné vzdělání.

  Stando, to, že ty nerozumíš, že kdo hřeší je otrokem hříchu ještě neznamená, že tomu nerozumí jiní. Hřích si svobodně nevolím sám. Hřích není svoboda, ale opak svobody. Opět jsem ti k tématu odpovídal ve zvláštním příspěvku a podrobně popisoval, co žiji.

  

  Myslím si, že to bylo slovo milosti a pokání, to už jsem ti psal vícekrát. Tedy že ta žena už nezhřešila. Nevím, zda to byla manželka, nebo svobodná žena, ale věřím, že to byl její poslední hřích v této věci.

  Ne, Stando, Bůh nedovoluje hříchy.

  Jestli ti v těch tvých převrácenostech ještě zbylo kousek zdravého rozumu a světélka, bereš alespoň malinko vážně písmo a nemáš úplně zatemněno, zkus se prosím podívat do bible, jestli tam někde najdeš, že by Bůh lidem dovolil hřešit, že by lidem dovolil hřešit Ježíš, že by dovolili hřešit apoštolové nebo proroci.

  Kristus je Pánem nad celým světem, ale není diktátor. Jestli si to, že tě při hříchu nezabije a násilím nezastaví, vykládáš tak, že ti "dovoluje hřešit" a že ti "schvaluje zlo" jak jsi to tu popisoval, tak je mi tě líto a nemyslím si, že bys byl ten, kdo je schopen druhým ukázat že jsou v něčem vedle. A jednou budeš překvapen, protože lidi jako jsi ty Bůh jednou zastaví a už nebudou mít "svobodu hřešit".

  Když se řekne "první křesťané" tak tím myslíme lidi v Jeruzalémě, v první polovině prvního století, židy. Ne lidi v Římě v druhé polovině čtvrtého století v kultu boha slunce. "První křesťané" měli stejnou úctu k Božímu slovu jako mají "poslední křesťané". V tomhle se křesťané nijak neliší.

  První i poslední křesťané už také vešli do odpočinutí od zákona: Nemusí skutkařit, aby byli s Bohem. Náš život s Bohem není v tom kolik a jakých uděláme skutků, ale v tom, jaký skutek udělal Bůh. A ten skutek, který udělal Bůh neslavím jen jednou za týden v kostele abych pak žil život jako žije svět, jak to dělají ti vaš i "první křesťané ze čtvrtého století", ale ten skutek slavím každé ráno, když se probudím a každý večer a i přes den. 

  Protože ten skutečný Bůží odpočinek není jen pro jeden den v týdnu. Na rozdíl od toho odpočinku od práce tady na zemi.

  Toník

  To nic neměnilo na tom, že zachovávali Boží řád, šest dní pracovali a sedmý den odpočívali. Neměli tehdy totiž ještě "svobodu hřešit", kterou mají dnešní "křesťané". Protože měli úctu k Božímu slovu, k písmu svatému.

  Ne, nezměnil. A proč by taky měl? Nikdy by mne ani nenapadlo slavit sobotu a tak jsem nikdy sobotu neslavil a ani to neplánuji do budoucna.

  Psal jsem někde, že podle nějaké staré smlouvy slavím sobotu, jak sis to vymyslel ve své hlavě? 

  Psal jsem ti stokrát, abys podle svého převráceného srdce a podivných pochodů ve své hlavě nesoudil jiné lidi. Nežiju v náboženství, jako vy, abych slavil nějaký den jako vy slavíte den boha slunce, aby ten den byl oslaven.

  Sobotu není potřeba ani slavit, ani světit. 

  Nedělám nesmyslné věci, které nejsou potřeba 

 

  Psal jsem tu o tom, že z úcty k Božímu slovu respektuji desatero Božích přizázání. Desatero, které dal Bůh před Zákonem. Tedy uctívám Boha, nedělám si modly, neberu jméno Boží nadarmo, šest dní pracuji a sedmý odpočívám, ctím rodiče a tak dále a dokonce nezávidím. Není to proto, že bych byl tak "dobrý", ale je to proto, že Boží zákon dal Bůh do mého srdce, do nitra. To Boží slovo v nitru pak proměňuje mysl a jiné povrchní, vnější věci.

  A není to tak, že zásadně nepracuji sedmý den. Pokud mně nebo mému bližnímu spadne server do hluboké jámy, seberu se a jdu ho v klidu nahodit.

  Stejně tak z úcty k Bohu a Božímu slovu ctím příkaz, který psal Mojžíš o Kristu: Vyber si tedy život. Poslechl jsem ten příkaz a vybral jsem si život. A Bůh mi dal, to co jsem si vybral a nedal mi místo života kámen (svobodu vybírat si dobro a zlo).

  Toník

  Proč?

  To, že nemám svobodu stát se fialovou krávou mi taky nebrání v tom, abych si vybral život.

  To ti nedochází, že "podmínky", které sis pro sebe vytvořil ve tvojí hlavě, svazují jen tebe?

  Hodně hloupý a krátkozraký postoj. 

  Řekni ho třeba svojí manželce dnes večer: Tvoje rozhodnutí před mnoha lety, manželko, bylo docela bezvýznamné, pokud mi ho znovu a znovu nepotvrdíš. 

  Určitě tě za to bude milovat a stoupneš u ní v ceně.

  Stále žasnu, jak převráceně můžeš uvažovat po tolika letech života. Ale je jasné, že když jsi to jedno nejdůležitější rozhodnutí ještě neudělal a stále se ještě rozhoduješ mezi dobrem a zlem, že uvažuješ takto a snažíš se svůj stav všemožně omluvit a obhájit.

  Abys měl trochu srovnání: Zkus si tedy vzpomenout na manželství, na vztah muže a ženy. Je spousta takových lidí, kteří uvažují podobně jako ty, říkají že "jedno rozhodnutí nic neznamená", že "papír nic neřeší" a že je důležitý každodenní vztah. A žijí na hromádce, bez toho rozhodnutí a bez smlouvy. To už jsem ti také psal v článku. Samozřejmě, takhle uvažujete vy všichni ve světě, který nezná Boží smlouvy a zaslíbení a není jejich součástí a žije ze dne na den, bez rozmyslu jak zviřátka.

  Ale alespoň v manželství bys tomu měl jako římský katolík rozumět jinak, ne? Rozumíš snad tomu, že manželská smlouva, to rozhodnutí, to slovo, ten slib není nějaké "bezvýznamné lidské rozhodnutí", ale je naprostý základ manželského života? A ten základ života je to právě pro chvíle, kdy člověk nemá žádné "potvrzení" a "důkaz", než pro chvíle, kdy je člověk "hi" a všechno jede jak po drátku?

  Pokud alespoň tomuto rozumíš, tak stejné je to s naším rozhodnutím s Bohem. Tedy skoro stejné: Protože v manželské smlouvě se stane, že selžou oba partneři a nepodrží se navzájem. Ve smlouvě s Bohem se toto stát nikdy nemůže.

  Opět. Podle sebe a své situace nesuď druhé. 

  Přeji vám všem, co si takto stále vybíráte mezi životem a smrtí, mezi Bohem a ďáblem, mezi dobrem a zlem, abyste si už jednou vybrali. 

  Abyste Ježíše nepovažovali za holku na jeden večer (či nedělní dopoledne), ale za partnera, se kterým stojí žít celý život.

  Zřejmě jsi pracně hledal, že bych někde psal že slavím sobotu a nenašel. A to jsi fakt hledal marně, protože o slavení není ani řeči - opět sis něco domyslel do mých příspěvků.

  Jestli si tu nějaký takový spor vy vedete, Stando (zřejmě ty a Toník ve tvé hlavě), tak si ho nějak úspěšně vyřešte. Přeji vám k tomu hodně zdaru. 

  Pokud bys chtěl vědět něco o tom, co jsem psal já (tedy o Božím řádu, šesti dnech práce a sobotním odpočinku či jiném příkazu desatera a o respektu k Božím přikázáním a jeho slovu), rád ti to napíšu.

  Toník

  

  Pokud bys chtěl vědět něco o tom, co jsem psal já (tedy o Božím řádu, šesti dnech práce a sobotním odpočinku či jiném příkazu desatera a o respektu k Božím přikázáním a jeho slovu), rád ti to napíšu."...

  To máš pravdu, Stando. Nemám už trpělivost zkoumat tvoje spory, které si ve své hlavě vedeš a koukat na to, jak ignoruješ, co píšu o svém životě. Mám taky o dost méně času.

  Toník

  Zajímá tě odpověď na otázku a dané téma, nebo si jen chceš dále rozvíjet převrácené představy, co máš ve svojí hlavě a promítat si je do druhého?

  Já jsem si už zvolil život, zvolil jsem si sloužit Hospodinu, zvolil jsem si podřídit se pod jeho ruku, zvolil jsem si ho poslouchat, přijal jsem spásu. Tím pro mne platí Boží příkazy a neplatí promne "svoboda" od toho otce, pod kterým žijete vy a který vám dává do hlavy takové podivnosti.

  Platí tedy pro mne Boží příkaz abych byl střízlivý a bděl, abych všechnu svou starot uvrhnul na Boha, abych se pokořil před Bohem a postavil proti ďáblovi, stranil se bezbožných lidí, kteří se vydávají za křesťany, chránil se zlého a model a všechny další Boží příkazy, které Bůh dal svému lidu.

  Neplatí pak pro mne "svoboda", kterou máte vy: Nemám "svobodu" vzpírat se Bohu a jeho slovu a proti tomu nést a přijímat co ďábel naloží, ekumenovat s bezbožníky co se tváří jako křesťané, vybírat si svobodně dobro a zlo jak se vám to hodí a obhajovat a propagovat modly.

  Neplatí pro mne ani příkazy ani prokletí židovského zákona, nejsem žid, ale Čech. Příkazy Zákona pro mne tedy neplatily nikdy, z prokletí zákona mne vysvobodil Ježíš.

  Toník

  Leda tak okobůh, vymyšlený v tvojí hlavě.

  Zkus si někdy přečíst to místo písma. O žádném výběru na tom místě písma tam není ani řeči, naopak je tam několikrát (asi osmkrát) jasně napsáno, že Bůh něco přikazuje, dává příkaz. Když někdo něco přikazuje, říkám tomu "příkaz" a ne "doporučení" nebo "rada". 

  Samozřejmě, že bezbožník si to vyloží, jak se mu to zrovna hodí, jako takové "doporučení", kterým se řídit může, ale nemusí. Ale to už je vaše věc, jakou úctu budete mít k tomu, co Bůh přikazuje, jestli budete Boží příkaz respektovat, nebo zda se zařídíte po svém.

  Stando, zkus se třeba zamyslet nad jednoduchou věcí: Jestli váš bůh jenom "doporučuje", "nabízí" a dává vám "svobodu" hřešit, proč vás pak za hřích trestá? Jakou má logiku ten váš bůh, který vám dá "svobodně" vybrat a pak vás potrestá za to, že si "svobodně" vyberete jednu z možností, kterou vám "nabídnul"? 

  No, tak už si to konečně ujasni a uznej, co je třeba. Přeci jen se tu motáš do svých sítí několik let a na dané téma jsme si psali 100x.

  Dal Bůh člověku příkaz, aby si vybral si život, nebo nedal? Pokud ano a člověk si sám rozhodne poslechnout ten Boží příkaz a vybere si život, dostate to, pro co se člověk rozhodl, nebo mu dá Bůh místo života, který si člověk vybral, třeba kámen?

  Moje zkušenost je taková, že mi Bůh dal život. A dal ten život i mnoha jiným lidem, přidal nás do smlouvy, která je v Kristu vůči Abrahamovi. Ale tu svobodu jsem neměl sám ze sebe, nepřišla "z luftu" jen tak, ale tu svobodu mi přinesla církev.

  "Svobodu hřešit" jsem ani nikdy neměl.

  Jen kdysi, před mnoha lety, poblázněný náboženstvím soch, obrazů a pověr, jsem se bláhově domníval, že si JÁ můžu vybírat hřích. Ale jen nějakou dobu, byl jsem mladý a zblblý, teenager, to člověk uvěří kdejaké pitomosti. Když jsem pak trochu "rozum pobral", samozřejmě jsem ty blázniviny konfrontoval s realitou. A samozřejmě jsem si také četl písmo, které to nábožné blouznění uvedlo na pravou míru.

  Jestli se ptáš na to, co žiju a jak rozumím svobodě, vysvětloval jsem ti to v článku Svoboda nebo otroctví a Svoboda nebo bezbožnost a v dlouhém příspěvku pod nimi. Pokud by tě to zajímalo, přečti si je a kdybys chtěl reagovat na něco z toho, co píšu já a zeptat se na to, rád ti odpovím. 

  Toník

  Leda tak okobůh, vymyšlený v tvojí hlavě....



Tak se zase zkusme na chvilku vrátit do reality života. Obraz nebeského Otce nám přibližuje sám Kristus třeba v podobenství o marnotratném synu ( a milosrdném otci).
'Otče, dej mi díl majetku, který mi patří.' A tak jim rozdělil své jmění.

Bůh má jistě jako náš Stvořitel nezadatelné právo nám i přikazovat. A dělá to vždycky k našemu užitku. Ale máme my stálou možnost neposlechnout? Jistě tato možnost trvá u každého z nás neustále.

Tento otec (v podobenství) jistě své syny už předtím vychovával, přikazoval jim, jak se mají chovat.
Jistě nebyl rád, jistě s tím i nesouhlasil, aby mladší syn odešel do ciziny a tam promrhal své dědictví.
Přesto i toto jeho špatné rozhodnutí otec nakonec respektoval - protože nikoho nelze násilím ani žádným příkazem k lásce přinutit.
Proto Bůh dává vždycky člověku samotnému ve svobodě si vybrat a jen mu radí, jen mu objasňuje důsledky, které bude mít každé jeho každé rozhodnutí pro něho samotného.

  Každý bezbožník má "možnost" a "právo" si z Božích příkazů nic nedělat, ignorovat je a rozhodně si najde desítky způsobů, jak si svůj postoj obhájit. 

  O tom už píše Juda:

  Jak může ignorovat dítě vlastního otce?

  Když svému synu řeknu: "Ukliď si ve svém pokojíčku, nebo .... (a pak následuje výhružka, kterou nemohu uvést kvůli § 16 Zákona o sociálně-právní ochraně dětí)" tak to "nebo" neznamená, že svému synu dávám naprosto rovnocenné možnosti a "svobodu" si vybrat, ale to "ukliď si ve svém pokojíčku" je příkaz, který očekávam, že bude splněn. Byť bys ten příkaz nazval asi "upravený" a "neúplný": Ale on není upravený a neúplný. To "ukliď si ve svém pokojíčku" je naprosto úplný příkaz, který obsahuje 100% potřebné informace, kterou ten syn potřebuje z mého pohledu otce slyšet. To, co následuje za tím "nebo" je celkem nepodstatné.

  Ujišťuji tě, že ten syn si v pokojíčku uklidí a nebude mít jedinou šanci si vybrat jinou možnost, byť tam je "nebo".

  A tak je to i s člověkem, když se stane Božím dítětem.

  Ale to se neděje násilím a manipulací, jak jsi to zatím představuješ ze svého života, protože jsi to zatím nezažil. Děje se to stejně, jako když otec vychovává svoje děti. Normální otec.

  Toník

  Jistě, já vám váš svět neberu. Ani Bůh vám ho nebude brát.

  Ale všeho dočasu. Jednou váš svět skončí.

  Stando, můžeš si svojí situaci omlouvat mnoha slovy, můžeš hájit váš svět "svobody hřešit" jak chceš, máš na to jistě "právo".

  Ale taky se můžeš pokořit před Bohem. Rozhodnout se poslechnout, co Bůh říká. Přijmout ten život. Přijmout ten vnitřní postoj. 

  Máš-li tedy tuto možnost v arzenálu své "svobody" a nejsi otrokem hříchu, tak jako je svět, který má "svobodu" hřešit.

  A pokud tuhle možnost zatím nemáš ve variantách, které si ve své "svobodě" vybíráš, zkus jí hledat. To, co psal Mojžíš o životě, ten Boží příkaz, to nepsal o Zákonu. Zákon totiž není život, ale smrt.

  Ten Boží příkaz "vyber si tedy život" psal Mojžíš o Ježíši Kristu.

  Mojžíš totiž píše o spravedlnosti, která je založena na Zákonu: ‚Člověk, který je bude činit, bude v nich živ.‘ 

  Ale spravedlnost založená na víře Ježíši Kristu mluví takto: ‚Neříkej si ve svém srdci: kdo vystoupí do nebe?‘ (to je jako přivést Krista dolů): ‚kdo sestoupí do propasti?‘ (to je jako vyvést Krista z mrtvých). 

  Ale co říká písmo? 

  ‚Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;‘ 

  Je to slovo víry, které hlásáme: Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně, neboť Písmo praví: ‚Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben.‘

  A jestli to slovo není blízko tebe, ve tvých ústech a ve tvém srdci (jak to podle všeho co píšeš, obhajuješ a jak se ti všechno v hlavě převrací), ale stál bys o to slovo, tak hledej lidi, kteří mají to slovo a mají ho v takové moci, že ho dokážou dopravit až do blízkosti srdce, až na rozhraní duše a ducha. Takové lidi najdeš v církvi. Tam, kde se předává moc Ducha svatého nepřetržitě od jeho vylití až dodnes.

  Toník

  Stando, to ti "logika" neříká, že když ty nezažíváš Boží výchovu, neslyšíš Boží hlas a vychovávají tě až důsledky tvých voleb, že to neznamená, že to tak mají všichni? 

  Chápu, že se snažíš svůj stav omluvit, snad se ti to podaří omluvit si ho sám před sebou a "dokázat" si ve tvé hlavě, že to, co žiješ ty, žijí všichni.

  Zkusil sis někdy ve své hlavě připustit, že to tak není a že to, co žiješ ty, nemusí nutně žít všichni, jak si to představuješ?

  No, to je jasné. Protože každý žijeme něco naprosto jiného. Já tě samozřejmě nesoudím, že to slovo je od tebe zatím daleko a že zatím lavíruješ, jestli si vybereš život, něbo ďábla. Ježíš nás neposlal soudit lidi. 

  To, že ti věci narovinu napíšu neznamená, že tě soudím.

  Ty máš potřebu sám sebe ujišťovat že to, co žiješ ty, žijí i všichni, tím pádem musíš zcela ignorovat to, co jiní opravdu žijí.

  Já nemám potřebu brát ti tvůj svět a tvé "rozhodování v aktuálním okamžiku bez možnosti definitivního rozhodnutí". Pokud tak žiješ a vyhovuje ti to, je to tvoje věc, tvoje "svoboda". 

  Tvoje manipulace v tom směru, že se svou situaci snažíš hodit na druhé beru jen jako kolorit, běžný u člověka, který je spoutaný hříchem. To dělají i alkoholici, bezdomovci, zločinci a jiní lidé, kteří žijí v hříchu a myslí si, že celý svět žije tak, jako oni, není divu, že to dělají služebníci náboženství soch, obrazů a pověr. Je to dané tím že lidé v otroctví hříchu nemají jinou zkušenost, nebo jí mají, ale daleko v minulosti.

  Ty seš římský katolík. Jeden pán, co je taky římský katolík, napsal:

  Máš jako římský katolík jinou "marii"? Vede tě tvoje maria k tomu, co tu stále dokola a dokola ze svého života propaguješ? Když tě svádí provizornost, tak tě maria, se kterou máš ten třetí rozměr, vede k definitivnímu rozhodnutí, nebo ti ta tvoje maria říká, že to provizorium, co žiješ, je "normální" a že to tak žijí všichni stejně jako ty a že máš být v klidu a dát to ostatním najevo, že si myslíš, že žijí totéž, co ty?

  Samozřejmě můžeš zůstat adolescentem až do smrti, když už jsi to vydržel přes čtyřicet let. Ale taky se můžeš konečně rozhodnout, udělat definitivní rozhodnutí a vydat svůj život Ježíši Kristu tak jako on vydal svůj život tobě.

  Jestli je ovšem toto rozhodnutí v arzenálu tvojí "svobody" a nejsi svázaný nějakým hříchem či převráceností. Což z toho, co píšeš a žiješ, je zjevné. V tom případě potřebuješ moc Ducha svatého a církev na to, aby tě z té svázanosti rozvázala, abys měl svobodu se rozhodnout. To je to slovo evangelia, ta Boží moc ke spasení. 

 Ten hřích tě nejspíš bude mermomocí držet od církve co nejdál. Bůh ale není bezmocný.

  Mohu-li ti něco radit, až přijde ten čas, nezatvrzuj svoje srdce.

  Toník

  To bude asi tím, že jsi mi to rozhodnutí doteď zatajil, nepsal jsi o něm. Zato jsi tu mnohokrát psal, že se teprve rozhoduješ pro Boha nebo proti němu a že nevíš, jak se rozhodneš. To tedy na "definitivní rozhodnutí", které jsi udělal dávno, moc nevypadá. Ale v tvé "logice" snad ano.

  Samozřejmě, tohle musí platit pro lidi, kteří Krista nemají ve svém životě, nebo kteří si s ním hrají jako s pokusným králíkem a nevědí, jestli by ho chtěli, nebo ne.

  Rozhodnutí člověka nepotvrzuje Smrt, ale Bůh.

  Leda tak ve tvé hlavě.

  Už zase odbíháš od diskuze ke svým výmyslům o mne?

  Opět ti připomenu slovo, kterému věřím já, to Boží slovo, které jsi kdysi nazval "svérázným výkladem samorosta":

  Boží rozhodnutí má věčnou platnost. Je nezrušitelné. Není tedy možné, aby ho svým rozhodnutím zrušil člověk.

  Toník

  Knihy zákona (nejen deuteronomium) jsou pro mne autoritou a poslouchám, co Bůh přikazuje. Kdyby tě zajímalo můj život, rozhodl jsem se poslechnout to, co Bůh přikazuje. To byl také začátek věčného života. To místo, kde Bůh přikazuje aby si člověk vybral život, totiž předchází:

  V tom písmu je jasný příkaz co má člověk dělat. Žádné "dovolení hřešit" nebo "schvalování zla".

  Samozřejmě jsem se rozhodl přijmout to Slovo. A svobodně. Díky Bohu.

  Velmi často tu o tom píšu. Kdyby sis četl moje příspěvky místo domýšlení lží, věděl bys to.

 

  Já myslím, že ne. Pokud tě to slovo oslovuje a mluví k tobě, tak je dobré, aby ses jím zabýval a řešil ho. A určitě vám přeju, aby se to rozhodnutí stalo rozhodnutím každého z vás a je mi jasné, že ta volba je pro vás stále aktuální. A to je dobře. 

  A věř mi, že z celého srdce vím jak je těžké, když celé generace slouží všelijakým bohům ty bohy opustit a důvěřovat Hospodinu. Prošel jsem tím rozhodnutím před léty, vyházel modly po předcích a opustil jejich marný způsob života, který jsem zdědil, takže dobře a hodně hluboce vím, co to znamená.

  A myslíš si, že je to slovo podle tebe zbytečné jako to předchozí, nebo má smysl ho poslouchat? Co kdyby sis tak svobodně vybíral, že by ses nepokořil pod Boží ruku, starosti nesl sám, nebděl a chlastal, tak jak to tu celou dobu propaguješ?

  Uvažuješ dobře. Tuhle výzvu Ježíš určitě směřoval vám, kteří ten Boží příkaz "zvol si život!" zatím ještě neposlechli a vybírají si dobro a zlo.

  Toník

... V tom písmu je jasný příkaz co má člověk dělat. Žádné "dovolení hřešit" nebo "schvalování zla".

  Samozřejmě jsem se rozhodl přijmout to Slovo. A svobodně. Díky Bohu. ....


Tak an tom jsme stejně. I já se ve svobodě rozhodl pro toto slovo.

A jaká je dnešní realita?
Rozhodl ses a dodržuješ toto své dřívější rozhodnutí?
Nikdy jsi jej neporušil?

Nikdy jsi už nijak nezhřešil?


Pokud ano, jak je to možné bez svobody zhřešit či nezhřešit si stále vybrat třeba i hřích?

... V tom písmu je jasný příkaz co má člověk dělat. Žádné "dovolení hřešit" nebo "schvalování zla".

  Samozřejmě jsem se rozhodl přijmout to Slovo. A svobodně. Díky Bohu. ....


Tak na tom jsme stejně. I já se ve svobodě rozhodl pro toto slovo.

A jaká je dnešní realita?
Rozhodl ses a dodržuješ toto své dřívější rozhodnutí?
Nikdy jsi jej neporušil?

Nikdy jsi už nijak nezhřešil?


Pokud ano, jak je to možné bez svobody zhřešit či nezhřešit si stále vybrat třeba i hřích?

  A víš co?

  Bůh svoje slovo neporušil, ale dodržel.

Proto jsem ti také vyprávěl ten jeden příběh, který lidem říkáme, abys pochopil nesmyslnost "podmínek spasení ve vytrvání v dobrém", které jste si vymysleli. 

  Takový obraz.

  Člověk se v nebi ohlíží za svým životem, jak kráčel se svým Pánem. V jednom období šli pouští. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku, jedny toho člověka, ty druhé patřily Pánu. V jednom místě ty jedny stopy zmizely, zůstaly jen ty druhé. Bylo to právě v nějtěžších obdobích života toho člověka.

  A ten člověk to komentoval: „Pane, když jsem se tě vydal následovat, slíbil jsi, že celou cestu půjdeš se mnou a že mne nikdy neopustíš. A tady vidím, že v tom nejtěžším období mého života jsou jenom jedny stopy. To jsi opustil ty mne, nebo já tebe?

  Co na to asi řekne Ježíš? Ale "To tys nedodržel to svoje úvodní rozhodnutí a opustil's mne" to opravdu není. Když člověk totiž ví, jak vypadají ty životní stopy, nemusí se Ježíše ani ptát až v nebi, pozná a poznává to už tady na zemi.

  Toník

  

  Napovím ti: O hříchu v mém příspěvku není ani slovo, ten sis tam ve své hlavě domyslel.

 

  Je to ten příspěvek, ve kterém jsem ti odpovídal na tvoje tři otázky. Příspěvek, ve kterém není ani zmíňka o hříchu. Příspěvek, do kterého sis ve své hlavě hřích domyslel, když si na něj odpovídal.

  Všechno ostatní jsou už jen tvoje motaniny. Pokud máš svobodu krást v samoobsluze, spát se svojí sousedkou, klanět se modlám, lhát a vymýšlet si, z Božích příkazů si dělat doporučení, klít a nadávat, máš svobodu závidět či jakoukoliv jinou "svobodu hřešit", je to jistě tvoje "výsada" a nemusíš se tu motat do svých sítí a obhajovat to, co si chceš mermomocí držet.

  Já ti tvou "svobodu" neberu. Ani Bůh ti jí nebude brát.

  Až do času. Až do okamžiku smrti, který rozhodne. Až do té doby máš možnost zvolit si život.

  Nebo do chvíle, kdy překročíš určité hranice a tvoje "svoboda hřešit" bude donebevolající.

  Toník

  To, že ty žiješ ve svém životě nějakou převrácenost neznamená, že totéž, co žiješ ty, žijí druzí lidé. Už jsem ti to vysvětloval v článku Svoboda nebo bezbožnost.

  Máte dost těžký život a nezávidím vám ho.

  A baví tě to takto žít, vyhovuje ti takový život?

  Vím, že si promítáš svoje žití ze dne na den do ostatních lidí a asi nepřijmeš informaci o tom, že by někdo mohl žít jinak, než ty ve svém světě.

  U mě rozhodnutí v těchto věcech funguje jinak. Když jsem se učil autoškolu, naučil mne pan učitel pravidla, která mám dodržovat. Bral jsem to tak, že to jsou dohodnutá pravidla a pokud chci být na silnici, budu je dodržovat.

  Od té doby jsem na křižovatce nepřemýšlel a nerozhodoval se, zda zastavím na červenou nebo nezastavím. Protože jsem se rozhodl dodržovat pravidla, zastavil jsem na červenou. Svým vlastním svobodným rozhodnutím tedy tato pravidla respektuji a tím už ta pravidla nemusím řešit dnes a denně.

  

  Samozřejmě je mi jasné, že jiní lidé udělali rozhodnutí opačné a to že ta pravidla respektovat nebudou a stejně po silnicích jezdí. Ale těch je, díky Bohu, menšina a to výrazná menšina. 

  A ještě jiní neudělali rozhodnutí žádné, nevědí, jak se rozhodnou, jednou tak, jednou naopak, ani ryba, ani rak, ani horký, ani studený. Jednou pravidla dodržují a jindy zase ne.

  Jen nemáte tu trochu rozumu, abyste pochopili, že ne každý musí žít to, co žijete vy. To je dané tím, že si svůj stav a váš převrácený způsob života a "rozhodování" mezi dobrem a zlem potřebujete omluvit a hodit ho i na druhé, "namočit" je do vaší situace a neuvědumojete si, že to se vám může povést jen u lidí, kteří jsou v uvažování stejní, jako vy.

  Toník

Máte dost těžký život a nezávidím vám ho. A baví tě to takto žít, vyhovuje ti takový život"...

  Tak je před tím nezavírej, ne, když ti to nepomůže?

  Ve skutečnosti je to tak, že každé rozhodnutí člověka nemění ten právě aktuální bod života, nemění přítomnost, ale rozhodnutí člověka mění až ten časový bod následující. Rozhodnutí člověka nemění přítomnost, ale budoucnost, kratší či delší. 

  Rozhodnutí pro Krista pak mění věčnost.

  No, to jsem si uvědomoval už ve dvaceti. Velmi deprimující představa, píšu, že to máte v životě těžké.

  Tohle vědomí byl jeden z podstatných bodů pro který jsem svůj život vydal Ježíši a je to jeden z nejdůležitějších důvodů mé chvály a vděčnosti: Že v mém životě nejsou konečnou instancí, definitivou, moje chyby, ani chyby druhých, dokonce ani jejich hříchy.

  Mohl bys nějak blíže prozradit, jakou zase dokonalost jsi tou svojí "logikou" vybájil Toníkovi ve tvé hlavě?

  A to se ptáš, abys to zjistil?

  Stává se mi, že pravidla poruším. Dokonce jsem dvakrát v životě projel křižovatku na červenou a způsobil při tom dopravní nehodu. Ale ani v jednom z těch případů jsem se před tím nerozhodoval, že projedu nebo neprojedu křižovatkou na červenou: Jednoduše jsem udělal chybu a červenou jsem přehlídl. Kdybych jí nepřehlídl, nerozhodoval bych se také, ale na tu červenou bych zastavil.

  Pán Bůh mi totiž dal svobodu dodržovat dopravní předpisy, ale nedal mi svobodu být neomylný a bezchybný.

  To jsi psal teleti a ne bylinovi? Na dané téma už jsme se bavili vícekrát, četl jsem tvoje názory a to, co žiješ a je mi to cizí, nežiji to co ty a ani bych nechtěl.

  Toník

Dyť to říkám, že jsi kopie Franty100.

  Proto se dá celkem snadno poznat, odkud kopie pochází.

Nechal ses Frantou inspirovat v nepravosti a jednou se Ti to vymstí.

 Vložil: Frantisek100 v Pátek, 15. srpen 2014 @ 21:28:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )Padnout na kolena jako vybízel ten zasraný Amík po roce 89, který sám zabíjel Vietnamce  a pak jde dělat evangelizaci. Hnusák. Co chtěl ? Padat na zem před kapitalistickým Ježíšem, který jinde vraždí?? Volat, jaký jsem hříšník? Ty, zasranej blbečku, to už jsem  mockrát dělal  a je to leda k hovnu. Stejně jako Tvoje zasraný kecy o hříchu.
Stejně tak je k hovnu Tvoje zasraná víra. Večer se poser strachy, protože žádný Bůh není  pro Tebe. Chcipni hajzle!!!

Nechtěls to napsat takhle?

Já jsem na rozdíl od Tebe, která jsi jako svatá, upřímný, heč.

Jakou zkušenost měl s Pánem bohatý mladík? Negativní, Pán byl tvrdý a přísný, neměl lásku... rozdat všechen majetek? To by přeci Bůh nechtěl. Ananniáš a Zafira dost negativní zkušenost. Pokud budeme mít špatný pohled, tak naše zkušenosti nemusí být objektivní. Pokud budeme stát v pravdě (Pravdě) budeme pod mocí Ducha Svatého, tak dokážeme správně rozsoudit ovoce a pak viditelné zkušenosti budou rozsouzením ovoce. Začít ovšem musíme vlastním vztahem k Pánu a vlastní čistotou. Pokud v nás bude hořkost, můžeme mít zkreslené oko a zkušenost nás může svést. 

Jsme v době milosti, hledejme Pána ne v lidech, ale přímo u Zdroje. Smíření s Bohem, to je to oč tu běží. 

Ale jseš si opravdu jistá, že se to dělá provokováním, hrubostí, vulgárností a urážkami druhých? Kde v písmu nacházíš takový příklad? Řekl snad Ježíš tomu bohatému mládenci: "hele ty hnusný hamoune, koukej rozdat ten svůj špinavý majetek chudým, nebo mě nemůžeš následovat"? Mluvili takhle apoštolové k lidem? Řekl Petr Zafiře: "ty špinavá, odporná lhářko, teď chcípni jako tvůj manžel"?

Jestli sis totiž nevšimla, tak takhle mluví k lidem, co mu nezobaj z ruky, tebou tolik obdivovaný Myslivec alias Bumerang.

Co jsi viděla na Leonetovi a co vidíš teď na Myslivcovi tak kristovského, že je tak bezhlavě obdivuješ? Velice rád bych na to slyšel Tvou upřímnou odpověď.

Máš opravdu pocit, že upřímnost se pozná podle toho, že je někdo na druhého hrubej a vulgárně ho uráží? Je tohle podle Tebe cesta k tomu, jak druhému přinést poznání Krista?

Ještě bych měl na Tebe jednu prosbu: podle toho, co píšeš, jsi vdaná. Zajímalo by mě, jestli jsi svému muži ukázala jak píše Myslivec a co on na to říká. Také ho obdivuje jako Ty?

Jinak to rozpoznávání duchů praktikuji právě při čtení zdejších příspěvků a při odpovědích na ně. Skrze Ducha dávno vím, jaký je ve svém nitru František, čemu slouží Oko a co vede Myslivce k hrubosti a vulgárnosti. Vím jaký duch zde působí skrze Rudince. Čím srdce přetéká, to ústa hovoří.

Pak tu nastoupí dva lidi, kteří s tím začnou něco dělat, kterým není lhostejný stav těchto živoucích fosilíí, roky se neměnících a říkají jim pravdu do očí. 

Pravdu možná tvrdě podanou, ale pravdu. 

Ti ostatní to už vzdali, protože jejich taktika cukru a medu nefunguje a drsně podaná pravda se v křesťanských kruzích jaksi nenosí. Je potřeba si zachovat fasádu pracně lepenou a spravovanou léty odříkání. Je potřeba vypadat jako správný křesťan, i kdyby mi Duch svatý tvrdil stokrát, že nemám být vlažný (to znamená mrtvý). Jsem přece KŘESŤAN a podle lidských tabulek a etiket se mám chovat tak, abych byl etalonem měkkosti a ústupnosti ve všem.

Jenže bylo už potřeba tady vyvětrat a prásknout dveřmi, aby jste se ze své letargie probrali. jsme v duchovní válce a tam se jaksi etiketa nenosí. 

NA HRUBÝ PYTEL HRUBÁ ZÁPLATA. 

Jak jinak chceš tyto živé, mrtvé, roky se neměnící modláře, zbloudilce a jiné mimochodníky probudit, než tím, že v nich vyvoláš emocionálně něco nového, silného, co je donutí se nad sebou zamyslet?

Jak chceš změnit ráz krajiny bez zemětřesení? Hráběmi a hlazením  po povrchu?

Ne!

Je třeba zatřást s nitrem člověka a zasáhnout nejcitlivější místa, aby se něco uvnitř změnilo.

Vám nynější stav možná vyhovuje, vždyť se tak moc neděje, když oni jsou mimochodníci, my jsme tady ti praví, lepší a vyčníváme nad nimi. Tak proč to měnit! 

A když se tu pak zjeví někdo, kdo má dost znalostí a odvahy ten léta zažitý systém etikety změnit a zatřást s těmi lidmi aby se vzpamatovali, je potřeba ho rychle usměrnit, aby se zařadil do tupého stáda, které nemá potřebu měnit hierarchii hodnot zdejších diskutujících. 

Možná to nevidíš jako já, když jsem to rok pozoroval zpovzdálí, ale Momonka vedle Myslivce a Bumeranga ohromně vyrostla a dostala chuť to zaprděné prostředí vyvětrat. už jí nestačí osobní spasení, chce jít dál a pomáhat měnit i ty lidi, které jste už vy odepsali, protože by jste se mohli při nich sami zašpinit v očích těch uhlazených křesťanů, dodržujících striktně etiketu. 

Nech je pracovat tam, kde vy ještě nemáte povolení a dělej to, k čemu jsi povolán, jestli to cítíš a ne v mantinelech, které ti určí lidé. 

Howgh.

To je můj mantinel? Ten sis určil sám, když jsi se rozhodl pro cestu, na které se nacházíš. Pokud chceš plnit lidské mantinely, a jen vypadat jako to, cos měl původně být, tvoje volba.

 Pak ale netvrď, že jsi povolán Bohem ke službě, že jsi Boží služebník.  

Ty jsi si také zvolil svou cestu a důrazně jsi mi nyní dal najevo, že ji nehodláš měnit. Mám Tě snad přemlouvat, nebo Ti vyhrožovat, nebo po vzoru Myslivce Ti nadávat? Já jsem Ti své řekl a další je na Tobě. Ježíš nikdy nezůstával tam, kde ho odmítli. A démony vymítal z těch, co o to stáli. Zřejmě už si NZ dlouho nečetl, když Ti uniklo, že Ježíš při vyhánění démonů mluvil kategoricky a přísně (nikdy ne nadávkami) k démonům a ne k těm lidem, z kterých démony vyháněl. Přesně opačně než Myslivec. Na tom aspoň můžeš vidět, kdo je vlastně Tvým vzorem.

Nemám proti tobě žádné zášti, každý si jdeme tou cestou, a i když jsme se na ní ještě nepotkali, a já vím, že mně na ní dovedl Bůh a ty jsi ji našel sám.  

 Najednou mně za dokončení tvých myšlenek svými konspirativními teoriemi a psychologickými rozbory odhaluješ stylem - styď se, že lidi rozděluješ stejně jako já. 

Myslivce či Bumeranga ani neznám, v životě jsem si s nimi nepsal jinak, než před vámi, tak mě můžeš dále podezřívat z toho, co sis domyslel. Prostě někdy si dva či více lidí "sedne" po jedné větě, aniž by se znali, či chtěli poznat. 

Že mezi nimi až tak úplně nejsi (i když na začátku jsi byl), tě nemusí mrzet poté, co jsi tak bezchybně udělal mou psychologickoduševní pitvu. 

Maj sa 

O žádných frakcích jsem tu nemluvil. To je jen zas ta Tvá bujná fantazie. I Ty se měj.

Kde ses tohle dozvěděl? Snad ne ode mne? Špatně čteš, Karle. Napsala jsem, že já a můj manžel známe oba osobně, což neznamená, že se znají i oni dva mezi sebou!!! Stejně tak známe trošku i Feru a další. Ale oni se mezi sebou neznají. Chápeš? No a kdybys nebyl až ze severních Čech, tak bychom klidně rádi poznali i Tebe;-) Jsem investigativní, jak vidíš. Dal jsi mi indícii a už to jelo:-)

K té investigativnosti: dnes je opravdu lehké někoho najít, pokud znáš jeho jméno a on je veden jako osvč(i když bývalá). Ti sprosťáci tam dají bez tvého vědomí i mapu kde tě najít. Navíc jsem i na stránkách gymnázia. Nedávno mi zavolala známá, kterou jsem 20 let neviděl. Zeptal jsem se jí, kde vzala moje číslo. Ona na to, že zavolala na gymnázium a tam jí ho dali. Člověk už se dnes jen tak neschová. :) Ale já nemám proč se schovávat.

Kdyby ses nezmínil o tom gymnáziu, tak by mě nenapadlo si Tě vygooglit, neměla bych jistotu, že jde zrovna o Tebe. Byl tam na Tebe e-mail a měla jsem nutkání Ti na něj napsat, ale pak jsem si řekla, kdoví, kdy to budeš číst...

jsem rád, že jsi i mne vzal na vědomí ve svém zaujetí ruskými ukrajinskými hranicemi. :-)))

Možná to tak v mých komentářích nevypadá, ale v dnešní době nepřející pravé víře jsem rád za každého člověka, který byl povolán naším Stvořitelem k dokončení Jeho díla. 

Byl bych rád i za Františka, jenže je to jeden z nejčastěji píšících na stránkách, které jsou výjimečné v naší republice tím, že se snaží propagovat toho Jediného, kdo je schopen spasit člověka z těch sraček, které se nachází v tomto světě.

Bohužel, jeho urážky, nepřímé svalování viny a neúcta k Božím krokům v této fázi lidského vývoje mně nutí důvěřovat Bumerangovi, že se mu podaří zastavit veřejné nařčení a znesvěcování kroků mého Pána takříkajíc na tabuli hanby Františkem zmiňovanými a stále omílanými midjánci. 

Žádný krok, i kdyby byl víceméně nekošér, není neadekvátní, pokud se jedná o Boží čest!

A že se na tuto špinavou práci dal Bumerang, tak mu prosím nepodkopávejte nohy, jde o čest Toho, koho čest nesmí být pošlapána. 

Ferro, především nesmíme pošlapat čest Pána Ježíše. Ten nikdy nebyl hrubý, zlý, zlomyslný a lživý a ani trochu podobný Myslivci a spol.  Ten bohužel představuje duchovní  zmetek. Je v něm zabalený Satan. Tak ne mne působí a nejen, že mne nepřesvědčil, ale málem od Boha úplně odtáhl. Tady je cítit  a poznat ta jeho satanská síla.  To mi jsou milejší ateisté, kteří Boha neznají než ti, kteří prezentují Satana. Ale už jsem se s tím vyrovnal.

ať mě lidé klidně nazvou proletářskou sviní, opilcem, vším, co je opovrženíhodné, rád se ponížím či nechám nazývat pravým jménem pro velikost Boží slávy. 

On, svatý, Stvořitel, světlo, příčina mé existence se ke mě nehodnému sklonil a dal za můj život život Svůj, když přišel na zem v lidském těle cítícím bolest, aby bylo zadost učiněno Jeho spravedlnosti a učinil to, co bylo pro člověka nemožné.  

Dotknul se mě svým Duchem a od té doby jsem přestal být vězněm a stal se svobodným, jenž už není otrokem toho, který nás přišel zničit - satana.  

Obviňuješ Boha - nemáš strach, že se to obvinění obrátí proti tobě? To je tvůj vděk za to, že On za tebe položil svůj život, trpěl, abys ty Ho pak položil znovu na pranýř a stavěl svou spravedlnost nad Jeho?

Máme věřit jako malé děti svému otci! Nevíme, proč se to muselo odehrát s midjánci, ale důvěřujeme, že vše co dělá Bůh, je nanejvýš spravedlivé. 

Kristova krev tekla za ty, kteří fyzicky zemřeli nespravedlivě i spravedlivě, dle Božího úradku, tak chceš snad podat k ústavnímu soudu k přešetření, nebo budeš věřit jako malé dítě, že to, co On dělá, je nanejvýše spravedlivé a navazuje to k sobě tak, aby se naplnil Boží plán s Jeho stvořením a Jeho slovo nebylo jen větrem nesené semeno neznámo kam?

Kaj se, dokud je čas padni na kolena a přestaň před celým národem obviňovat Boha jako vraha midjánců, či jiných. Ještě je čas!

 

Ano, Satan se spojí  s kýmkoliv. Ostatně tyto jeho spojence jsem už poznal. Používají jen satanské zbraně.

Je sympatické, že přiznáváš, že tomu nerozumíš.

Horší je to, když mnozí tvrdí, že tomu rozumí  a že to bylo správné.

Horší je to, když toto jednání inspirovalo křesťany i židy k válkám  a násilí.

 

Ano nerozumíš. To zní správně.

 

Pak ještě by bylo dobré jít mezi lidi a ke zvěsti o evangeliu říci celou pravdu ze SZ. Že totiž Pán Ježíš nařizoval masové vraždění  a rabování.

 

Jde to dohromady???

 

Celý problém je pouze v tom, zda uvěříme. že židovská Bible je celá Boží Slovo  anebo je Božím Slovem z toho jen něco. To je hlavní problém. Je to celé Boží Slovo nebo je něco z toho židovská tradice a národní hrdost?

 

Takže nám nezbývá  než schvalovat to, co se dělo, protože to nařídil prostřednictvím Mojžíše a dalších vůdců Bůh a Pán Ježíš.

 

Moje chyba?

 

Chápu. Musíš věřit Bibli !!!  Že ti svědomí a vnitřní humanita říká něco jiného, to je k ničemu. Žádné svědomí přece není a nemáš.

 

Buď, jak Myslivec a spol. Bez citu, bez lásky, bez svědomí, krutý jako byli židé.

 

Jde mi to těžko. Není to otázka pokory. Je to naprostý konec člověka. Buď jak robot. Žádné myšlení a přijmi Ducha. Ale, co když ten Duch je Satan, jako u Myslivce a spol.

 

 

Jen Satan má zájem na tom, aby člověk byl automat. Takoví lidé jdou podobně jako židé zabíjet a rabovat. Bez citu, bez empatie, jdou vykonat pomstu. Čí pomstu.? Boží nebo lidskou?? A kolikrát se lidé už v dějinách takto mstili ??

 

Je to tedy Boží nebo lidské jednání???

 

Otázka?

 

Byla by pravda o Pánu Ježíši výrazně ochuzena, kdyby tato pasáž v Bibli  nebyla??

 

To vyznání jsi napsal moc hezky.