Jestli se nepletu, neděle se v ČR stala oficiálně sedmým dnem až v roce 2005, kdy jsme přijali normu ČSN ISO 8601, což je česká verze normy ISO 8601, která byla přijata v roce 1988.

[KB1613] Gn 4:7 Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.Kain (prvorozený syn Adama a Evy) věděl, že zabití je hřích. Když se chystal ke svému činu, Bůh mu řekl, že „hřích ve dveřích leží“. Boží hlas promluvil ke Kainovi o hříchu ležícím ve dveřích kvůli jeho plánu zabít Ábela, což je přestoupení jednoho z deseti přikázání. To je absolutní důkaz toho, že morální zákon byl v platnosti už v tak dávné minulosti. Je nemožné, aby hřích existoval tam, kde není zákon!A platili i v době Abrahama:obsaženými v desateru přikázání.  [KB1613] Gn 26:5 Protože uposlechl Abraham hlasu mého, a ostříhal nařízení mých, přikázaní mých, ustanovení mých a zákonů mých. (mishmarti mitzvotai hhukotai vetorotai, Transliterated Biblia Hebraica-EN)Další biblický důkaz je, že přikázání a další ustanovení a zákony již platily v době Abraháma, který je zachovával! Je zcela zřejmé, že onen zákon, který Abraham věrně zachovával, nebyl zákon Mojžíšův, protože ten byl vydán až o 430 let později. A z toho logicky plyne, že součástí přikázání daných Abrahamovi bylo i ustanovení o odpočinutí – sobotě, i když to Bible nikde více neupřesňuje. Taky se nezdá možné, aby bohabojný Abraham nebyl obeznámený se základními výnosy o dobrém a zlém obsaženými v desateru přikázání.Josef ukázal, že si byl vědom závaznosti téhož přikázání jako Abraham, když řekl Potífarově ženě:[NBK] Gn 39:9 [Sám] není v tomto domě větší než já, neodepřel mi nic kromě tebe, poněvadž jsi jeho manželka. Jak bych tedy mohl spáchat tak velikou hanebnost a zhřešit proti Bohu?" Věděl, že cizoložství je hřích, i když vydání desatera na hoře Sinaj bylo hudbou vzdálené budoucnosti. Opět je nemožné, aby hřích existoval tam, kde není zákon!Při odchodu z Egypta odešli nejen Izraelští, ale take I jiného lidu mnoho vyšlo s nimi!, mnoho Izraelitů a zřejmě i pohanů, již tehdy rozhodlo uznávat vedení a příkazy Hospodinovy. Takže I z toho lze usuzovat, že některé příkazy desatera znali již před vyjítím z Egypta nejen někteří Židé, ale nejspíš spolu s nimi i někteří “pohané”(proselyté) a také ho dodržovali. [KB1613] Ex 12:37 Tedy táhli synové Izraelští z Ramesses k Sochot, okolo šestkrát sto tisíc pěších, mužů toliko kromě dětí. [KB1613] Ex 12:38 Ano také jiného lidu mnoho vyšlo s nimi, ovec také a volů, dobytka velmi mnoho.Při svátku Přesnic, klade Bůh důraz kromě prvního dne i na sedmý den, ve kterém budou mít shromáždění svaté a ve kterém slavnost bude Hospodinova:[KB1613] Ex 12:16 A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás.[KB1613] Ex 13:6 Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.Zákon sděloval Hospodin v oné době ústně, stejně jako i lid mezi sebou![KB1613] Ex 13:9 A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta. (…torat ADONAJ, Transliterated Biblia Hebraica-EN)Zde Hospodin hovoří o zákoně, jehož součásti je i pravidelná slavnost Hospodinova dne sedmého neboli odpočinutí soboty svaté! A to vše ještě před Sinajem! [KB1613] Ex 16:4 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude. (…hayelekh betorati…)O šabatu - dnu odpočinutí - mluvil k Izraelcům Bůh na poušti již před sepsáním Desatera…Lid Izraele tak o sobotě věděl dříve, než přišel k Sinaji. [KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…)Sobota byla pro Hospodina důležitá natolik, že nechtěl, aby lidé v sobotu pracovali, ale naopak odpočívali a uctívali jej, proto jim mannu každou týdenní sobotu vůbec nedával, a to po celých 40 let, aby se to naučili! [KB1613] Ex 16:25 I řekl Mojžíš: Jeztež to dnes, poněvadž sobota jest dnes Hospodinu; dnes toho nenaleznete na poli. (…shabat…).[KB1613] Ex 16:26 Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní. (…shabat…). [KB1613] Ex 16:27 Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.Někteří si chtěli ale nasbírat i v sobotu, proto jim Bůh odpovídá:[NBK] Ex 16:28 Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jak dlouho budete odmítat zachovávat má přikázání a má ponaučení? (…mitzvotai vetorotai). tzn., že již v té době lid znal co je obsahem přikázání, i když je Bible zatím podrobně nepopisuje!Lid odpočívá v den sedmý![KB1613] Ex 16:29 Viztež, žeť Hospodin vám dal sobotu, a proto on vám dává v den šestý chleba na dva dni. Zůstaňte každý v svém, aniž kdo vycházej z místa svého v den sedmý.               (…hashabat…)[KB1613] Ex 16:30 I odpočinul lid v den sedmý. [KB1613] Ex 16:35 Jedli pak synové Izraelští mannu za čtyřidceti let, dokudž nevešli do země, v níž bydliti měli; mannu jedli, dokudž nepřišli k končinám země Kananejské.Nejdřív a napoprvé však Bůh přikázání vyhlásil silným hlasem za podpory blesků a hromů!Podle teorie JDP pramenů má text Ex 20 původ v tradici jeruzalémské, Dt 5 v severoizraelské. Za původnější dnes většina odborníků považuje verzi deuteronomní ( V.Trabalka [1] str.57). Dekalog je uveden jako celek, stejně jako další text Bible. Přikázání nejsou číslována. Členění veršů do jednotlivých příkazů není jednoznačné a rozdíly panují tedy i v číslování příkazů. Judaisté, pravoslavní a kalvinisté se drží číslování podle Exodu, katolíci a luterští dávají přednost verzi deuteronomní. Rozdílů je však více. Existuje několik tradic dělení textu De5 či Ex20 do deseti příkazů či dokonce do třinácti částí. Žádné dělení však nezískalo rozhodující platnost. /Mýty a skutečnost, Desatero/[CEP2001] Ex 20:1 Bůh vyhlásil všechna tato přikázání(s): (s) Dosl.: slova (vayidaber elohim et kol-hadevarim haele lemor) [KB1613] Ex 20:1 I mluvil Bůh všecka slova tato, řka:1.    [KB1613] Ex 20:2 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby.[KB1613] Ex 20:3 Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.2.    [KB1613] Ex 20:4 Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí.[KB1613] Ex 20:5 Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,        [KB1613] Ex 20:6 A činící milosrdenství nad tisíci těmi, kteříž mne milují, a ostříhají přikázaní mých. (…mitzvotai…)1.    [KB1613] Ex 20:7 Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo; neboť nenechá bez pomsty Hospodin toho, kdož by bral jméno jeho nadarmo. Opět jako u Gn 2:3, den sobotní požehnal a posvětil!2.    [KB1613] Ex 20:8 Pomni na den sobotní, abys jej světil. (…hashabat…)[KB1613] Ex 20:9 Šest dní pracovati budeš, a dělati všeliké dílo své;[KB1613] Ex 20:10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých. (shabat lADONAI, TBH-EN)[LXXE] Ex 20:10 But on the seventh day is the sabbath of the Lord thy God; on it thou shalt do no work, thou, nor thy son, nor thy daughter, thy servant nor thy maidservant, thine ox nor thine ass, nor any cattle of thine, nor the stranger that sojourns with thee. Zde si můžeme všimnout, že sobota není židovská a je to sobota Hospodina Boha tvého. Je to vlastně Kristův den – památník jeho tvůrčí moci. Sobota byla ustanovena při stvoření člověka o celá staletí dříve, než existoval židovský národ. Ježíš tuto skutečnost potvrdil slovy: „Sobota je učiněna pro člověka. (Mar. 2x27)Podle Exodu je oslava dána sedmým dnem božího odpočinku při stvoření světa, podle Deuteronomia připomíná sedmý den také vyvedení Izraelitů z otroctví.[KB1613] Ex 20:11 Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho. (…hashabat…)Ve formulaci čtvrtého přikázání v Ex 20,11 je minulý čas (učinil, odpočinul, požehnal, posvětil), proto se posvěcení a požehnání soboty odehrálo sedmý den stvořitelského týdne. Proto již tento sedmý den byl sobotou. (D. Ford) Čtvrté přikázání je nejdelší, nejobsažnější a jako jediné začíná „pamatuj...“ Proto ukazuje na Boha jako zákonodárce, dává základ pro uctívání a poslušnost. Bez 4. přikázání by desatero mohlo být produktem kohokoli, např. nějakého pohanského božstva. Je umístěno ve středu desatera obklopeno z obou stran věčně platnými přikázáními. (D. Ford).   [KB1613] Ex 20:12 Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.4. a 5. přikázání mají společný základČtvrté a páté přikázání jsou jediné dvě pozitivní přikázání a obě odkazují na instituce založené v Ráji, protože manželství i dnes stále platí, platí i sobota (D. Ford)  6.    [KB1613] Ex 20:13 Nezabiješ. Použité sloveso „rasah“ se však v hebrejské Bibli nikde nepoužívá ve smyslu zabití v boji, sebeobraně apod. Slovník TWOT nabízí přednostně překlad "murder" - "zavraždit". Novější rabínské překlady upřednostňují čtení "Nezavraždíš" či "Nevraždi".[6]  Také Překlad nového světa svědků Jehovových volí překlad "Nezavraždíš" a mnoho světových překladů (ESV, LXE, JPS, NKJ, NLT, TNK[8] aj.) čtou "murder" místo tradičního "kill". Podle[10] se jedná o oznamovací způsob. Přikázání by tedy mělo znít spíše Nebudeš vraždit, než Nezabiješ.   7.    [KB1613] Ex 20:14 Nesesmilníš. 8.    [KB1613] Ex 20:15 Nepokradeš. Stejně jako u předchozích přikázání by přesnější překlad mohl znít "Nebudeš krást."
 9.    [KB1613] Ex 20:16 Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví. 10.[KB1613] Ex 20:17 Nepožádáš domu bližního svého, aniž požádáš manželky bližního svého, ani služebníka jeho, ani děvky jeho, ani vola jeho, ani osla jeho, ani cožkoli jest bližního tvého.   [KB1613] Ex 23:12 Šest dní budeš dělati díla svá, dne pak sedmého přestaneš, aby odpočinul vůl tvůj i osel tvůj, a oddechl syn děvky tvé i příchozí.  Ano Mojžíš vyučoval opravdu všechna slova, otázkou je, co je myšleno těmi všemi slovy, když ne pouze Desatero jako např. zde viz níže Ex 34:1. Proč potom Bůh nenadiktoval ani poprvé, ale ani podruhé celé Desatero spolu s ostatními ustanoveními a soudy Mojžíšovi dohromady, ale psal je osobně celkem dvakrát zvlášť svým prstem na kamenné desky a ještě nejdřív úplně poprvé jej sdělil silným hlasem za burácení hromů a blesků všem shromážděným Židům a dalšímu lidu, který byl s ním ? Je víc než zřejmé, že Bůh chtěl Desatero odlišit a všem sdělit, že má mnohem větší důležitost než ostatní přikázání, ustanovení a soudy zapsány v knize Mojžíšově! [KB1613] Ex 24:3 Tedy přišel Mojžíš, a vypravoval lidu všecka slova Hospodinova a všecky soudy. I odpověděl všecken lid jedním hlasem, a řekli: Všecka slova, kteráž mluvil Hospodin, učiníme. (…kol-divre ADONAI veet kol-hamishpatim vayaan…,) [KB1613] Ex 24:4 Napsal pak Mojžíš všecka slova Hospodinova, a vstav ráno, vzdělal oltář pod horou, a dvanácte sloupů podlé počtu dvanáctera pokolení Izraelského. (kol-divre ADONAI, TBH-EN)Krví smlouvy nebyl kropen ceremoniální zákon daný Izraeli[NBK] Ex 24:6 Mojžíš vzal polovinu krve, nalil [ji] do misek a [tou] polovinou krve pokropil oltář.[NBK] Ex 24:7 Vzal také knihu smlouvy a předčítal [ji] lidu. [Ti] řekli: "Budeme dělat a poslouchat vše, co Hospodin řekl!" [NBK] Ex 24:8 Mojžíš tedy vzal krev a pokropil lid se slovy: "Hle, krev smlouvy, do níž s vámi Hospodin vstoupil podle všech těchto slov." (… al kol-hadevarim haele:)Přikázání v té době Bůh dal lidem, aby tito hříchem ovlivnění, mohli bezpečně poznat, co je dobré a co zlé! Desatero přikázání mělo v Božích očích takovou důležitost, že se rozhodl napsat je svým vlastním prstem. Nikdo si nemůže splést toto psaní se způsobem, jakým byl napsán Mojžíšův zákon.[KB1613] Ex 24:12 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vstup ke mně na horu a buď tam; a dám tobě tabule kamenné, zákon i přikázaní, kteráž jsem napsal, abys je učil. (podobně Dt 4:13)  (…vehatora vehamitzva…)Desatero neboli svědectví dáš do truhly[KB1613] Ex 25:16 A dáš do truhly svědectví, kteréž dám tobě. (venatata el-haaron et haedut asher eten Elena)[Sicher] Ex 25:16 Do schránky vlož [desky] svědectví, které ti dám. (…el-haaron et haedut…,)Desky Božího zákona byly vloženy do truhly smlouvy, tedy na nejsvatější místo na Zemi, místo, které představovalo Boží trůn. Bůh řekl:[NBK] Ex 25:21 Slitovnici pak položíš shora na truhlu a do truhly vložíš svědectví, které ti dám.[Sicher] Ex 25:21 Dej víko na schránku nahoru a do schránky vlož [desky] svědectví, které ti dám. (…veel-haaron titen et-haedut…)[NBK] Ex 25:22 Tam se s tebou budu setkávat. Z [místa] nad slitovnicí mezi oběma cheruby, kteří budou na truhle svědectví,s tebou budu mluvit o všem, co ti přikážu ohledně synů Izraele."(… al-aron haedut…) Pod Boží slávou „šekinach“ symbolizující Boží přítomnost, ležel onen svatý zákon, kterým byl definován hřích. Pozemská svatyně, ve které byla truhla smlouvy i s desaterem umístěna, byla kopií vzoru, který je v nebesích. Všechny její kněžské služby byly předobrazem a stínem práce Ježíše, skutečného Nejvyššího Kněze, na svatém a nejsvatějším místě nebeské svatyně, viz Židům 9x24, Zj.11x9.…Nebo to je znamením jest mezi mnou a Vámi… [KB1613] Ex 31:13 Ty pak mluv k synům Izraelským a rci: A však sobot mých ostříhati budete. Nebo to znamením jest mezi mnou a vámi po rodech vašich, aby známo bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvěcuji. (NBK… i po všechna vaše pokolení), (…akh et-shabetotai…)Kdo nebude světit sobotu, svatost Hospodinu, ten umře! Budete ji zachovávat, protože pro Vás je svatá!!![KB1613] Ex 31:14 Protož ostříhati budete soboty, nebo svatá jest vám. Kdož by ji poškvrnil, smrtí umře; a kdo by koli dělal v ní dílo, vyhlazena bude ta duše z prostředku lidu svého. (ushmartem et-hashabat ki kodesh…)  [KB1613] Ex 31:15 Šest dní děláno bude dílo, ale v den sedmý sobota odpočinutí jest, svatost Hospodinu. Každý, kdož by dělal dílo v den sobotní, smrtí umře. (shabat shabaton kodesh lADONAI)Aby světili sobotu smlouvou věčnou nebo znamení je na věčnost! [KB1613] Ex 31:16 Protož ostříhati budou synové Izraelští soboty, tak aby světili sobotu po rodech svých smlouvou věčnou. (…et-hashabat laasot et-hashabat ledorotam berit olam)[KB1613] Ex 31:17 Mezi mnou a syny Izraelskými za znamení jest na věčnost; nebo šest dní činil Hospodin nebe i zemi, v den pak sedmý přestal a odpočinul.[KB1613] Ex 31:18 I dal Pán Mojžíšovi po dokonání těchto řečí s ním na hoře Sinai dvě desky svědectví, desky kamenné, psané prstem Božím. (…shene luhhot haedut luhhot even ketuvim beetzba elohim) [KB1613] Ex 32:15 A obrátiv se Mojžíš, sstoupil s hůry, dvě desky svědectví maje v rukou svých, desky po obou stranách psané; s jedné i s druhé strany byly popsané. (…luhhot haedut beyado luhhot ketuvim mishene evrehem mize umize hem ketuvim)[KB1613] Ex 32:16 A desky ty dílo Boží byly; písmo také písmo Boží bylo vyryté na deskách. (vehaluhhot maase elohim hema vehamikhtav mikhtav elohim hu hharut al-haluhhot)Hospodin napsal dvé Desatero na kamenné desky, vlastním písmem, aby všichni obyvatelé země mohli chápat Jeho věčný, neměnný charakter! Musí být zachováván na věky věků, je neměnitelný tak jako zásady Jeho panování. [NBK] Ex 34:1 Potom Hospodin Mojžíšovi řekl: "Vytesej si dvě kamenné desky podobné [těm] prvním a [já] na ty desky napíšu slova, jež byla na těch prvních deskách, které jsi roztříštil. (…pesal-lekha shene-luhhot avanim karishonim vekhatavti al-haluhhot et-hadevarim asher hayu al-haluhhot…)[NBK] Ex 34:4 [Mojžíš] tedy vytesal dvě kamenné desky podobné [těm] prvním. Brzy ráno pak vstal, vystoupil na horu Sinaj, jak mu Hospodin přikázal, a v ruce nesl dvě kamenné desky. [Sicher] Ex 34:10 I pravil [Hospodin]: hle, ujednám smlouvu: před vším lidem tvým učiním zázraky, které se nestaly na celé zemi a mezi všemi národy, a všecek lid, v jehož středu jsi, bude viděti dílo Hospodinovo, jak úctyhodné jest to, co s tebou učiním. [KB1613] Ex 34:11 Zachovej to, což já dnes tobě přikazuji. Aj, já vyženu před tváří tvou Amorea a Kananea, Hetea a Ferezea, Hevea a Jebuzea.[KB1613] Ex 34:14 Nebo nebudeš se klaněti Bohu jinému, proto že Hospodin jest, jméno má horlivý, Bůh silný, horlivý jest.[NBK] Ex 34:18 Budeš zachovávat slavnost nekvašených chlebů. Po sedm dní budeš jíst nekvašené chleby, jak jsem ti přikázal, v určený čas měsíce Abíb, neboť v měsíci Abíb jsi vyšel z Egypta.  Bůh zakázal v sobotu pracovat, platilo to I pro dobu neodkladných prací! [KB1613] Ex 34:21 Šest dní pracovati budeš, dne pak sedmého přestaneš; v čas orání i žně přestaneš. [NBK] Ex 34:22 Budeš také slavit slavnost týdnů, [totiž slavnost] prvotin pšeničné sklizně, a slavnost sklízení na přelomu roku. [NBK] Ex 34:27 Potom Hospodin Mojžíšovi řekl: "Zapiš si tato slova, neboť podle těchto slov vstupuji do smlouvy s tebou a s Izraelem."(… ketav-lekha et-hadevarim haele ki al-pi hadevarim haele karati itekha berit veet-yisrael)   NBK] Ex 34:28 Byl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, aniž jedl chléb nebo pil vodu. A na ty desky napsal slova smlouvy, [totiž] deset přikázání. (…al-haluhhot et divre haberit aseret hadevarim…)Po návratu Mojžíš začíná vyučovat a sdělovat to nejdůležitější a začíná nejdřív slova o sobotě! [KB1613] Ex 35:1 Tedy svolal Mojžíš všecko shromáždění synů Izraelských, a řekl jim: Tato jsou slova, kteráž přikázal vám Hospodin, abyste je činili. (…alehem ele hadevarim asher-tziva ADONAI…)[NBK] Ex 35:2 Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne budete mít svatou sobotu, den odpočinku pro Hospodina. Každý, kdo by v ten [den] dělal [nějakou] práci, zemře. (heshet yamim tease melakha uvayom hashevii yihye lakhem kodesh shabat shabaton lADONAI kol-haose vo melakha yumat) [KB1613] Ex 35:3 Nezanítíte ohně nikdež v příbytcích svých v den sobotní. (…beyom hashabat) Poté následují v dalších verších „ceremoniální“ příkazy a nařízení, které přikázal Hospodin a jenž Mojžíš sděloval synům Izraelským.[KB1613] Lv 16:31 Sobota odpočinutí bude vám, a ponižovati budete duší svých ustanovením věčným. (shabat shabaton hi lakhem veinitem et-nafshotekhem hhukat olam)[KB1613] Lv 18:30 Protož ostříhejte přikázání mých, abyste nečinili ničeho z obyčejů ohavných, kteříž činěni jsou před vámi, aniž sebe jimi poškvrňujte: Já jsem Hospodin Bůh váš. (ushmartem et-mishmarti levilti …)                              [KB1613] Lv 19:3 Jeden každý matky své a otce svého báti se budete. A sobot mých ostříhejte, nebo já jsem Hospodin Bůh váš. (4. a 5. přikázání), (…veet-shabetotai…) [KB1613] Lv 19:4 Neobracejte se k modlám, a bohů litých nedělejte sobě: Já jsem Hospodin Bůh váš. (2. přikázání)[KB1613] Lv 19:11 Nekraďte a nelžete, a nižádný neoklamávej bližního svého. (9. přikázání)[KB1613] Lv 19:12 Nepřisahejte křivě ve jméno mé, aniž kdo poškvrňuj jména Boha svého: Já jsem Hospodin. (3. přikázání)[KB1613] Lv 19:13 Neutiskneš mocí bližního svého, aniž obloupíš ho. Nezůstane mzda dělníka u tebe až do jitra. (8. přikázání)[KB1613] Lv 19:17 Nebudeš nenáviděti bratra svého v srdci svém; svobodně potresceš bližního svého, a nesneseš na něm hříchu. (6. přikázání)[KB1613] Lv 19:18 Nebudeš se mstíti, aniž držeti budeš hněvu proti synům lidu svého, ale milovati budeš bližního svého jako sebe samého: Já jsem Hospodin.[KB1613] Lv 19:29 Nepoškvrňuj dcery své, dopouštěje smilniti jí, aby země nesmilnila a nebyla naplněna nešlechetností. (7. Přikázání)[KB1613] Lv 19:30 Sobot mých ostříhati budete, a svatyně mé báti se budete: Já jsem Hospodin. (4. přikázání), (et-shabetotai…)[KB1613] Lv 19:32 Před člověkem šedivým povstaň, a cti osobu starého, a boj se Boha svého, nebo já jsem Hospodin. (1. přikázání)[KB1613] Lv 19:35 Nečiňte neprávě v soudu, v rozměřování, v váze a v míře. (10. přikázání)Hospodinovy příkazy před vstupem do zaslíbené zeměOpět Hospodin jako první a nejdůležitější oznamuje, že sobota Hospodinova je sedmý den [KB1613] Lv 23:2 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Slavnosti Hospodinovy, kteréž nazývati budete shromáždění svatá, tyto jsou slavnosti mé:[KB1613] Lv 23:3 Šest dní dělati budete, dne pak sedmého sobota odpočinutí jest, shromáždění svaté bude. Žádného díla nedělejte, nebo jest sobota Hospodinova, ve všech příbytcích vašich. (sheshet yamim tease melakha uvayom hashevii shabat shabaton mikra-kodesh kol-melakha lo taasu shabat hiv lADONAI bekhol moshvotekhem)Soboty „ceremoniální“, tzv. „stínové“neboli soboty odpočinutí, nebo sobotu svou, apod. jsou jasně rozlišené od pravidelných sobot Hospodinových![NBK] Lv 23:21 V ten den vyhlásíte [slavnost]. Budete mít svaté shromáždění; nebudete dělat žádnou běžnou práci. [To je] věčné ustanovení pro [všechna] vaše pokolení ve všech vašich příbytcích. (…hhukat olam bekhol-moshvotekhem ledorotekhem)[NBK] Lv 23:24 "Mluv k synům Izraele: ‚Prvního [dne] sedmého měsíce budete mít [den] odpočinku, svaté shromáždění s památným troubením.(… lakhem shabaton zikhron…)[KB1613] Lv 23:27 Desátý pak den každého měsíce sedmého den očišťování jest. Shromáždění svaté míti budete, a ponižovati budete životů svých, a obětovati obět ohnivou Hospodinu.[KB1613] Lv 23:32 Sobotu odpočinutí míti budete, když ponižovati budete duší svých, devátého dne téhož měsíce u večer; od večera až do druhého večera držeti budete sobotu svou. (shabat shabaton hu lakhem veinitem et-nafshotekhem betisha lahhodesh baerev meerev ad-erev tishbetu shabatekhem)[KB1613] Lv 23:37 To jsou slavnosti Hospodinovy, kteréž slaviti budete, mívajíce shromáždění svatá, abyste v nich obětovali obět ohnivou Hospodinu, zápal, obět suchou, obět pokojnou, a oběti mokré, jedno každé ve dni svém,[KB1613] Lv 23:38 Kromě sobot Hospodinových, a kromě darů vašich, i všech slibů vašich a kromě všech dobrovolných obětí vašich, kteréž dávati budete Hospodinu. (milevad shabetot ADONAI)V bibli se mluví nejen o šabatu dnů, ale i roků. Bůh Izraelcům řekl, že až přijdou do zaslíbené země, mají dodržovat i šabaty let - tzn. že každý sedmý rok mají nechat zemi odpočinout - nezasívat ani nesklízet, s tím, že jim Bůh slíbil, že jim 6. roku dá úrodu na 3 roky. Kromě toho Bůh Izraelcům řekl, že si mají odpočítat 7 šabatů let (49 let), a padesátý rok vyhlásit "milostivé léto" - propuštění pro všechny její obyvatele. Každý se má vrátit na své vlastnictví, ke své čeledi. Pokyny pro 50. rok (milostivé léto) byly podobné jako pro šabat roků. Izraelci neměli zasévat, ani sklízet to, co samo vyroste, a neměli ani sbírat víno z neobdělaných vinic. Měli jíst úrodu přímo z pole.(Leviticus 25, 1-22). /Šabat, Libor Diviš/[KB1613] Lv 25:2 Mluv synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země, kterouž já dávám vám, odpočívati bude země, nebo sobota jest Hospodinova. (…haaretz shabat lADONAI) [KB1613] Lv 25:4 Sedmého pak léta sobotu odpočinutí bude míti země, sobotu Hospodinovu; nebudeš na poli svém síti a vinice své řezati. (uvashana hasheviit shabat shabaton yihye laaretz shabat lADONAI sadekha lo tizra vekharmekha lo tizmor)[KB1613] Lv 26:2 Sobot mých ostříhejte, a svatyně mé se bojte: Já jsem Hospodin. (et-shabetotai…)[KB1613] Lv 26:3 Jestliže v ustanoveních mých choditi budete, a přikázaní mých ostříhajíce, budete je činiti: (im-behhukotai telekhu veet-mitzvotai tishmeru vaasitem otam)[Sicher] Lv 26:34 Tehdy obdrží země splaceny své [roční] sabaty po celou dobu svého zpustošení, zatím co vy budete v zemi svých nepřátel, tehdy bude odpočívati země a splatí své sabaty. (…et-shabetoteha……et-shabetoteha). [Sicher] Lv 26:35 Po všechny dni zpustošení svého bude odpočívati [odpočinkem], kterým si neodpočinula v [létech] sabatů vašich, za kterých jste v ní bydleli. (…beshabetotekhem…) [Sicher] Lv 26:43 Země však musí zůstati opuštěna od nich, aby obdržela splaceny [roční] sabaty své, jsouc jimi pusta, a oni odpykají provinění své, proto a protože práva má zavrhli a ustanovení má měla v ošklivosti duše Jejich. (…et-shabetoteha...)Sosno mám pokračovat? Stačí si přečíst a prostudovat celou Bibli a pak pochopíš proč Desatero na rozdíl od Mojžíšova zákona platí dodnes, ale jen vytrhávat některé verše z Bible s tím, že sobota už pro nás neplatí když ani nikdy nebyla součásti Mojžíšova zákona a jimi se ohánět, to je sakra málo...  

U Gn 4,7 záleží na tom, jestli vezmeme v potaz masoretský text nebo Septuagintu, kterou používá Nový zákon. Nevím odkud to cituješ, ale nedá se to číst. Nejsi to nakonec ty, kdo tu lhal a tvrdil, že katolické překlady překrucují to o té sbírce v Korintu?

Pokud v příspěvku tak vesele používáš přepis hebrejštiny, chápu to dobře, že hebrejsky umíš? To by nám usnadnilo práci, protože bychom se pak nemuseli odvolávat na nějaké překlady.

Sosno? Tak ty jsi nakonec Myslivec? No, nepřekvapuje mě to. Znalost Bible nulová, schopnost argumentovat nulová. Pavel jasně říká, že je úplně jedno, který ze dnů bude kdo zachovávat. No já radši věřím Pavlovi a Janovi a ne té vaší falešné prorokyni Whiteové.

I když Sosno zní lépe než neurčitě znějící ssns, tak dobrá ssns asi jsi nečetl co jsem ti poslal, i když toho bylo více neměl jsem

předtím čas to třídit tak jsem zkopíroval celé, a zkopíruji tu část znovu, kdy se před Sinajem dodržovala sobota jo a na rozdíl od Tebe

 si na žádného odborníka se znalostí hebrejštiny nehrají, od toho tu jsou jiní, takže bavit se s tebou hebrejsky by tady na Granu asi

 vůči ostatním nemělo ani žádný smysl, když tomu většina nerozumí, jsem běžný biblický uživatel, který umí číst a který studuje Bibli

 a používám nejčastěji králickou Bibli + další české bible, které jsou součástí např. programu Davar3, kde jsou i další hebrejské či

 řecké texty i s překladem např. do angličtiny: 

Poprvé se, kdy se v Bibli KB1613 použije přímo slovo SOBOTA (šabbat)  O šabatu - dnu odpočinutí - mluvil k Izraelcům Bůh na poušti již před sepsáním Desatera…Lid Izraele tak 100% o sobotě věděl dříve, než přišel k Sinaji. [KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…).   Sobota byla pro Hospodina důležitá natolik, že nechtěl, aby lidé v sobotu pracovali, ale naopak odpočívali a uctívali jej, proto jim mannu každou týdenní sobotu vůbec nedával, a to po celých 40 let, aby se to naučili! [KB1613] Ex 16:25 I řekl Mojžíš: Jeztež to dnes, poněvadž sobota jest dnes Hospodinu; dnes toho nenaleznete na poli. (…shabat…).
[KB1613] Ex 16:26 Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní. (…shabat…).
[KB1613] Ex 16:27 Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.   Někteří si chtěli ale nasbírat i v sobotu, proto jim Bůh odpovídá: [NBK] Ex 16:28 Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jak dlouho budete odmítat zachovávat má přikázání a má ponaučení? (…mitzvotai vetorotai). tzn., že již v té době lid znal co je obsahem přikázání, i když je Bible zatím podrobně nepopisuje!
Ale věřím, že když znali Adam, Eva, Kain a Ábel přikázání "nezabiješ" a pak Abrahám 430 let před Sinajem  "nezcizoložíš", odkud to asi znali? Kdo jim to řekl, když ne Hospodin? Nebo si mám myslet, že i Adam a Eva v ráji nepřetržitě pracovali a ani jeden den neodpočinuli?
[NBK] Gn 2:15 Hospodin Bůh tedy vzal člověka a usadil ho do zahrady Eden, aby ji obdělával a střežil.A pokud odpočinuli, tak to muselo být logicky stejně jako Hospodin v sedmý den (sobotu), jiný den nepřipadá v úvahu.
[KB1613] Gn 2:3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
Když něčemu Bůh požehná a prohlásí za svaté, je to snad jen tak pro nic za nic? Nechtěl tím něco důležitého lidem sdělit?Oddělil 24 obyčejných hodin a vložil na ně zvláštní požehnání. Když se s ním právě tehdy setkáme, udělí nám zvláštní požehnání, posílí nás, dá do srdce pokoj a budeme i nadále prožívat, že je nám blízko. Posvěcení má význam pouze ve spojitosti s lidmi, posvětit často znamená veřejně ohlásit (Ex 19x22), proto se sedmý den po stvoření týká i lidí. Slovo „posvětit“ znamená oddělit ke svatému použití. Vztahuje se k něčemu, co je svaté, nevšední. Bůh je jediný, kdo může něco posvětit. Nikde Bible nehovoří o tom, že Bůh odpočinul, požehnal a posvětil den první, třetí nebo pátý den týdne.Jediný den, který kdy oddělil a posvětil byl sedmý den!

Můžeme v Bibli najít důkaz, že Desatero není součástí Mojžíšova zákona? Že nedošlo ke smísení „ceremoniálního“ a „morálního“ zákona do jednoho? Může být doloženo, že desatero přikázání je trvalé a stálé povahy, zatímco ceremoniální zákon řádů a nařízení dospěl ke konci, když Ježíš zemřel? Samotný Bůh dal poznat svému služebníku Mojžíšovi rozdíl mezi morálním a ceremoniálním zákonem. Desatero přikázání mělo v Božích očích takovou důležitost, že serozhodl napsat je svým vlastním prstem. Nikdo si nemůže splést toto psaní se způsobem, jakým byl napsán Mojžíšův zákon. Když Mojžíš promluvil na hoře Choreb k Izraelskému národu, mimo jiné řekl:Desatero:
[CEP2001] Dt 4:12 I promluvil k vám Hospodin zprostředku ohně. Slyšeli jste zvuk slov, avšak žádnou podobu jste neviděli; slyšeli jste jen hlas.
 [CEP2001] Dt 4:13 Oznámil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal dodržovat, desatero přikázání(d), a napsal je na dvě kamenné desky. (d) Dosl.: slov (…hadevarim vayikhtevem al-shene luhhot avanim)
Zde platí, že Desatero bylo napsáno samotným Bohem na kamenné desky a nikoliv do knihy zákona Mojžíšem a nebylo nikdy součástí jeho zákona a nemohlo tak být  zrušeno! Mojžíšův zákon:
[CEP2001] Dt 4:14 A mně Hospodin v oné době přikázal učit vás nařízením a právům, abyste je dodržovali v zemi, do které táhnete a kterou máte obsadit. (…hhukim umishpatim…)
nebo:[KB1613] 2 Kr 21:8 Aniž více dopustím, aby se pohnula noha Izraele z země, kterouž jsem dal otcům jejich, jen toliko budou-li skutečně ostříhati všeho, což jsem jim přikázal, a všeho zákona, kterýž jim vydal Mojžíš služebník můj. (…laasot kekhol asher tzivitim ulkhol-hatora asher-tziva otam avdi moshe)
 [KB1613] Da 9:11 Nýbrž všickni Izraelští přestoupili zákon tvůj a odvrátili se, aby neposlouchali hlasu tvého; protož vylito jest na nás to prokletí a klatba, kteráž jest zapsána v zákoně Mojžíše služebníka Božího, nebo jsme zhřešili proti němu. (..et-toratekha…,…betorat moshe…)
Znovu vidíme „tvůj zákon“ (Boží) a „zákon Mojžíšův“. Tentokrát je poukázáno na to, že se od sebe liší svým obsahem. V desateru přikázání, které napsal Bůh, nejsou zaznamenány žádné kletby, ale zákon, který napsal Mojžíš, obsahuje spoustu takovýchto kleteb a soudů.
V tomto verši vidíme přítomnost dvou zákonů:
- nejdříve zákon Boží, který byl přestoupen;
- potom zákon Mojžíšův, popisující prokletí, které by padlo na Izrael pro nedodržování Božích přikázání.
[KB1613] Da 9:13 Tak jakž zapsáno jest v zákoně Mojžíšově, všecko to zlé přišlo na nás, a však ani tak jsme se nekořili před tváří hněvivou Hospodina Boha našeho, abychom se odvrátili od nepravostí svých, a šetřili pravdy jeho. (…betorat moshe…)
A ještě přihodím další známý argument pro sobotu: Jaký den se bude slavit na nové zemi?
[KB1613] Iz 66:22 Nebo jakož ta nebesa nová, a země ta nová, kterouž já učiním, stane přede mnou, praví Hospodin, tak stane símě vaše a jméno vaše.
[KB1613] Iz 66:23 I stane se, že od novměsíce do novměsíce, od soboty do soboty přicházeti bude všeliké tělo, aby se klanělo přede mnou, praví Hospodin. (…shabat beshabato…)
[CSP] Iz 66:23 A novoluní co 15novoluní, sobotu co 15sobotu bude přicházet veškeré 56tělo,a aby se sklánělob 81přede mnou, praví Hospodin.
[SEB] Iz 66:23 Stane sa, že pri každom novmesiaci a sobotu čo sobotu sa každý príde pokloniť predo mňa, hovorí Hospodin.
[BHSTCZ] Iz 66:23  vehaja midde-hhodeš behhadšo umidde šabbat bešabbatto javo chol-basar lehištahhavot lefanaj amar ADONAJ:
Termíny od…do jsou velmi často uživány ve významu „ po celou dobu“ či „během“ (v průběhu) vymezeného času, což by v našem případě znamenalo „ v průběhu týdne začínajícího a končícího sobotou“, tedy „stále“. Jsou ovšem také mnohé případy, kdy termín „od…do“ je užíván ve smyslu tak často (např. Zach. 14x16 v kral. př.). Stanovisko znalců hebrejštiny a uznávaných lexikografů je jednoznačné. Uvádějí přesně, jak překládat tuto slovní vazbu, W. Gesenius – F. Buhl „Hebräisches und aramäisches Handwörterbuch über das Alte Testament (1962, str. 160): Hebr. „daj“ -2b „middej“ – tak často když/jak/, každý krát kdy.rok co rok: 1 Sam. 7x16, Zach. 14x16, 2 Par. 24x5každý novměsíc a každý sabat: Iz 66x23L. Köhler, „Lexicon in Veteris Testament libros . Wörterbuch zun hebräischen A.T. (1985 str. 208):Hebr. „daj“ – 2c „middej“ – z potřebyrok co rok: 1 Sam. 7x16, Zach. 14x16, 2 Par. 24x5měsíc co měsíc a sabat co sabat – Iz. 66x23 G. Fohrer, „Hebräisches und aramäisches Wörterbuch zum Alten Testament (1989, str. 57):Hebr. „daj“ – ve spojení s předložkou „be“/náš případ v Iz.66x23 – p.k./ = „co“, „tak často“. Příklad – „každý rok“ B. Pípal „Hebrejsko – český slovník ke Starému Zákonu“ (1974, str. 33): Hebr. „daj“ 2 „podle míry, pokaždé, tak často, častokrát
Přicházení klanět se Bohu se děje pokaždé v určené době, tj každý novměsíc a každý sabat a nikoli nepřetržitě stále! Sabat je zde periodickým slavnostním odpočinkem, dnem bohoslužby, požehnaným skrze Boží slovo (Iz. 56x1-7, 58x13,14,   L 23x52-56). Novměsíc/první den měsíce/ zde nemá smysl ceremoniálního – obřadního svátku, nýbrž zvláštního svátkuzdraví.          [NBK] Zj 22:2-3 Uprostřed ulice toho [města] po obou stranách řeky [je] strom života, nesoucí dvanáctero ovoce. Vydává své ovoce každý měsíc a listí toho stromu [je] k uzdravení národů. A nebude už nic prokletého. V tom [městě] budeBoží a Beránkův trůn a jeho služebníci mu budou sloužit.
A co udělala tvoje ŘKC s Desaterem? Jedno z přikázání ubrala a další změnila aniž by ji vůbec zajímal nějaký verš z Dt 4x2, ve kterém to Hospodin zakazuje!!![KB1613] Dt 4:2 Nepřidáte nic k slovu, kteréž já přikazuji vám, aniž co ujmete od něho, abyste tak přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž já přikazuji vám, zachovali. (…et-mitzvot ADONAI…)
[KB1613] Dt 5:29 Ó kdyby bylo jejich srdce takové, aby se báli mne a ostříhali přikázaní mých po všeliký čas, aby jim dobře bylo i synům jejich na věky! (mi-yiten vehaya levavam ze lahem leyira oti velishmor et-kol-mitzvotai kol-hayamim lemaan yitav lahem velivnehem leolam)

  Ve starém Egyptě byl zřejmě desetidenní pracovní týden.

[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…)
tak je asi každému jasné (jen ne Tobě a Sosnovi a Vám podobným), že v Bibli není uvedeno dříve přímo slovo Sobota!!! 2x jsem ti uvedl kdy se poprvé slovo sobota v Bibli objevuje. Mě ale osobně stačí k zachovávání soboty vědět, že Hospodin:
[KB1613] Gn 2:2 A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.
[KB1613] Gn 2:3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
To co znamená požehnal a posvětil jsem už vysvětlil dříve, nebudu se opakovat...
Dále mi stačí vědět, že když znal Kain a Ábel příkazání nezabiješ Gn 4:7 a Abrahám příkázání nezcizoložíš, je logické, že znali i další příkázání Desatera včetně soboty, i když to Bible nikde dále nepopisuje, že by jim Bůh ze svého Desatera řekl jen něco? Tomu nevěřím ani náhodou...tomu takhle může věřit jedině úplný trotl...
A Abraham již dávno před Mojžíšem Hospodinova přikázání dodržoval:
 [KB1613] Gn 26:5 Protože uposlechl Abraham hlasu mého, a ostříhal nařízení mých, přikázaní mých, ustanovení mých a zákonů mých. (mishmarti mitzvotai hhukotai vetorotai, Transliterated Biblia Hebraica-EN)
a pak mi stačí vědět, který je den sedmý pro odpočinutí Hospodina:
[KB1613] Ex 16:25 I řekl Mojžíš: Jeztež to dnes, poněvadž sobota jest dnes Hospodinu; dnes toho nenaleznete na poli. (…shabat…).
[KB1613] Ex 16:26 Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní. (…shabat…)
Tyhle verše mi stačí, abych věděl, že sedmý den je a byla vždy u Hospodina sobota  a ne jiný den v týdnu.
Sobotu zachovával i Kristus a učedníci, kdyby měla být změněna určitě by se o tom Kristus po svém zmrtvýchvstání a i později učednící zmínili (a to minimálně několikrát), ale to se nestalo. Proto i my máme žít a dělat vše jak On dělal, ale všichni víme jak to a další pravdy ŘKC podělala a změnila!!!
[CEP2001] 1 J 2:6 Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.
[KB1613] 1 J 2:3 A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázaní jeho ostříháme.
[NBK] 1J 2:4 Kdo říká: "Znám ho," a nezachovává jeho přikázání, je lhář a není v něm pravda.
[KB1613] 1 J 2:5 Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.
[KB1613] 1 J 2:7 Bratří, ne nějaké nové přikázaní píši vám, ale přikázaní staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázaní staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.
[KB1613] 1 J 3:24 Nebo kdož ostříhá přikázaní jeho, v němť zůstává, a on také v něm
[KB1613] 1 J 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme, a přikázaní jeho ostříháme.
[KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká
[KB1613] 2 J 1:4 Zradoval jsem se velmi, že jsem nalezl některé z synů tvých, an chodí v pravdě, jakož jsme přikázaní vzali od Otce
[KB1613] 2 J 1:5 A nyní prosím tebe, paní, ne jako nové přikázaní předkládaje tobě, ale to, kteréž jsme měli od počátku, abychom milovali jedni druhé.
[KB1613] 2 J 1:6 A totoť jest ta láska, abychom chodili podlé přikázaní jeho. Přikázaní pak toto jest, jakž jste slýchali od počátku, abyste v něm chodili.
[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy. 
[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města.
[CEP2001] Žd 4:9 Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou(l). (l) Tak musí Boží lid dosud slavit sobotu jako svátek odpočinutí. (ara therefore apoleipetai There remaineth sabbatismoj a rest tw to the law people tou qeou of God.)
Věřte si jak chcete a v co chete, já věřím Ježíši a Jeho pravdě a chci žít tak jak žil On včetně Jeho dne odpočinku soboty, kterou On nikdy nezměnil, nezrušil a odpočívá každou sobotu dodnes!!! /nikoliv nepřetržitě, tomu, že sedí Bůh 2000 let na trůnu a nic nedělá, tomu může opět věřit jedině úplný t....)
[KB1613] 1 Tm 6:14 Abys ostříhal přikázaní tohoto, jsa bez poškvrny a bez úhony, až do zjevení se Pána našeho Ježíše Krista
[NBK] 2 Tm 2:15 Usiluj, aby ses mohl představit jako osvědčený před Bohem, dělník, který se nemá za co stydět a který správně vykládá slovo pravdy. 
[KB1613] 1 Tm 1:5 Ješto konec přikázaní jest láska z srdce čistého, a  z svědomí dobrého a z víry neošemetné.

Nebylo. Vem si třeba svátek stánků v letošním roce:

15. dne sedmého měsíce = 15. Tišri 5775 = 9.10.2014 = čtvrtek

po sedm dní = 15. - 21. Tišri 5775 = 9. - 15. 10. 2014 (sedmý den je středa)

osmého dne = 22. Tišri 5775 = 16.10.2014 = čtvrtek = sabat = Šmini aceret (=osmý den)

devátého dne = 23.Tišri 5775 = 17.10.2014 = Simchat Tóra (=Radost/potěšení z Tóry) = sabat = konec cyklu čtení Tóry (uvádím pro diasporu, v Izraeli spadá na 22. Tišri)

A teď by mě zajímalo, jak adventisté drželi sabaty (soboty) 9/10 + 11/10 + 16/10. 17/10 jakožto nebiblický sabat ne. Brali si adventisté na ty dva sabaty dovolenou? Já mám v práci adventistu a ten si ji nevzal a normálně pracoval. 

Zbav se konečně té adventistické propagace soboty. Písmo zná označení sabat, což je jednak sedmý den v týdnu a jednak den svátku (v případě výše čtvrtky). 

Co ostatně čekáš od lidí, kteří opakovaně předpověděli druhý příchod Krista a když už jim to bylo trapné, udělali z toho cosi neviditelného. Jehovisti a adventisti jsou dětmi falešných proroctví a proroků. No, ono to docela platí i o velké části Hnutí víry a letničních církví.

Na druhou stranu nikdo si Církve nemůže vybírat, vždyť je jenom jedna, pokud hledáš Církev mezi náboženskými spolky, tak hledej podle skutků a učení. Církev nebude učit a konat nic jiného než její Pán. Ale stejně nejde o to hledat Církev, ale jde o to následovat Pána.

Pokoj tobě

Aha, pokoj ? Takže můžeme zase hřešit spokojeně dál. To je jen fráze, že máš pokoj. Tak proč ti lidé obrácení dál hřeší? Americký Bush byl údajně obrácený a co napáchal zla? Jaký pokoj, když pořád hřeším?  Proč je v modlitbě Otčenáš uváděno, že se máme modlit každý den, aby nám Bůh odpustil? Každý den potřebujeme pokání i milost a ne jednou při obrácení. Jinak je v nás jen pýcha a hřešíme dál  svědomím, že přece už nehřešíme.

Já  takovou víru, jak popisuješ znám, jako druh duchovní pýchy!!! Ti lidé nejsou lepší než ostatní!!!! Na co jsou tedy pyšní??!!! Čím se chlubí??

Mimochodem, ty také věříš jako EGW, že albigenští byli tou pravdu hlásající církví i přes to, že přesně oni jsou apoštolem Janem doslova označeni za antikristy?

opravdu je František 8. králem a budete se stěhovat z měst?

1) Ježíše Krista - byl člověk, zemřel a byl vzkříšen v těle?

2) Dualismus mezi hmotou a duchem a z toho plynoucí závěry ohledně Boha?

si tu o křesťanech vymyslí římští katolíci nebo lidé z jiných

náboženských společností. 

  Zažil jsem tu situaci, kdy na vyznání křesťana že "svět ve zlém leží"

či "tělo jde proti duchu a duch proti tělu" byl dotyčný

člověk identifikován jako dualista. Ve chvíli, kdy píšeme

o osobním poznání Boha skrze Ježíše, objeví se na talíři gnose.

  Jinak je ale celkem zajímavé sledovat v dějinách skupiny lidí,

které šelma a Matka všeho smilstva společně a nerozdílně 

nejvíce nesnášeli, pronásledovali je co mohli a posléze likvidovali byť jen

nejmenší zmíňky o nich. Ne všichni byli křesťané nebo židé, samozřejmě.

Ale mnozí z nich ano.

  Toník

  Máte trochu představu o tom, kolik z díla Cyrila a Metoděje se dochovalo a zda se dá nekde podívat na to, co celý život psali? Nebo jsou zničené veškeré jejich knihy a překlady?

Nic se nestalo :-)

OK, ale pomíjíš fakt, že křesťanský svět (pardon, jestli se ve Tvém případě mýlím) není jen na internetu. Já s adventisty dost často mluvím a celkem si neberu servítky. Tedy ne, že bychom se hádali, to podle mě do křesťanského společenství nepatří, ale známe myslím docela dobře své pozice a máme možnost dialogu a vzájemné inspirace. Já jsem tedy nejčastěji díky nim inspirován, kudy cesta nevede, ale i to je inspirace :-)

A další věc, nemyslím, že jde na těchto stránkách o komunikaci s adventisty, tedy v pravém smyslu slova komunikace. Ono má myslím u každého společenství smysl nejdřív pochopit, proč věří tak, jak věří. Pokud by se dala dělat psychoanalýza ne jednotlivce, ale celého společenství, jsem přesvědčen, že v hloubi většiny jejich specifik je potlačený stud za ten rok 1844 a snaha zuby nehty se s ním vyrovnat a zachovat si tvář.

No a pokud jde o kvakery a jejich mlčení, jestli narážíš na to, tak ono to naše společenství vzniklo vlastně v podobných poměrech, jaké panují na tomhle fóru. A nepřidávat se k tomu a raději společně naslouchat, je myslím to nejlepší, co se v dané situaci dalo a dá dělat.