rastan

Pokud ti poskytnu seznam několika církví, budeš ochotný doložit mi, kdy a jak se oddělily od katolické církve či nějakého jiného společenství, které se dříve oddělilo od katolické církve?

K Hitlerovi bys tedy ve své pseudo lásce choval více než náklonnost. 

Na dlouhý čas jsme na používání svěcené vody v domácnosti téměř zapomněli ale v posledních letech dochází k nápravě i v tomto.

Tak na zdraví... 

A jak je to s kondenzací? Předpokládám správně, že pro tuto vodu platí rovnice

měrné skupenské teplo varu = n * měrné skupenské teplo kondenzace

kde n > 1?

Teda kam se na tento váš systém hrabe perpetuum mobile.

ssns, připouštím nejsou to jen některé katolické, ale jsou to i další ekumenické předklady, na kterých katolíci spolupracovali, které "sám u sebe" nebo "ve svém domě" či "doma" vynechávají:

namátkou porovnání:

[KB1613] 1 K 16:2 V každou neděli jeden každý z vás sám u sebe slož, schovaje podlé možnosti, aby ne tehdáž, když bych přišel, zbírky se dály.   [NBK] 1 K 16:2 Vždy prvního [dne] v týdnu ať každý z vás sám u sebe uloží, kolik se [mu] podaří nastřádat, aby se sbírky nekonaly [teprve] tehdy, když přijdu.   [NBK06] 1 K 16:2 Vždy prvního dne v týdnu ať každý z vás dá stranou, kolik si může dovolit, aby se sbírky nekonaly teprve, když přijdu.   [Bible21] 1 K 16:2 Prvního dne v týdnu ať každý z vás dá stranou, kolik si může dovolit, aby se sbírky nekonaly teprve, když přijdu.   [CEP2001] 1 K 16:2 V první den týdne nechť každý z vás dá stranou, co může postrádat, aby sbírka nezačala teprve tehdy, až k vám přijdu.   [CSP] 1 K 16:2 V první den týdnea sať každý z vás domat1 sdá sstranou (tolik, kolik bude moci uložit),t2 aby sse sbírky snemusely skonat teprve tehdy, až k vám přijdu.b  t1 ř.: u sebe t2 n.: a ukládá podle toho, jak se mu daří   [PNS] 1 Ko 16:2 Ať si každý z vás ve svém domě dá každý první den v týdnu něco stranou do zásoby podle toho, jak se mu daří, takže se potom nebudou konat sbírky, až přijdu   [ZilkaNZ] 1 K 16:2 Prvního dne v témdni každý z vás ať dá stranou a uloží, co je mu možno, aby se sbírky nedály teprve, až bych k vám přišel.   [PetruNZ] 1 K 16:2 Vždycky v neděli ať si dá každý z vás něco stranou a uloží, kolik bude moci, aby se se sbíráním nezačalo teprve, až k vám přijdu.   [Pavlik_NZCZ] 1 K 16:2 Vždycky prvního [dne] týdne nechť každý [z] vás sám u sebe ukládá a střádá, cokoli se mu daří [získati] G, aby se sbírky neděly až tehdy, když přijdu; (G) Jako „se...poštěstilo“ v .
[Sväté Písmo 1995] 1 K 16:2 Nech si každý z vás v prvý deň týždňa u seba odloží, čo môže, aby sa nerobili zbierky keď prídem.
[Roháčkov preklad] 1 K 16:2 V každý prvý deň týždňa nech jeden každý z vás uloží u seba odkladajúc podľa toho, ako sa komu darí, aby sa nerobily sbierky, vtedy keď prijdem.
[Russian Synodal 1876] 1 K 16:2 В первый день недели каждый из вас пусть отлагает у себя и сберегает, сколько позволит ему состояние, чтобы не делать сборов, когда я приду.
[KJV+] 1 Co 16:2 Upon the first day of the week let every one of you lay by him in store, as God hath prospered him, that there be no gatherings when I come.   [AKJ] 1 Co 16:2 On the first day of the week let every one of you lay by him in store, as God has prospered him, that there be no gatherings when I come.   [ASV] 1 Co 16:2 Upon the first day of the week let each one of you lay by him in store, as he may prosper, that no collections be made when I come.   [DARBY] 1 Co 16:2 On the first of the week let each of you put by at home, laying up in whatever degree he may have prospered, that there may be no collections when I come.   [WEB] 1 Co 16:2 On the first day of the week, let each one of you save, as he may prosper, that no collections be made when I come.   [JUB] 1 Co 16:2 Each first sabbath let each one of you set aside in store, as God has prospered him, that there be no collections when I come.   [WTNT] 1 Co 16:2 In some saboth day let every one of you put aside at home, and lay up whatsoever he thinketh meet, that there be no gatherings when I come.
(NASB) 1 Co 16:2 On the first day of every week each one of you is to put aside and save, as he may prosper, so that no collections be made when I come.   (NRSV) 1 Co 16:2 On the first day of every week, each of you is to put aside and save whatever extra you earn, so that collections need not be taken when I come.   (TNIV) 1 Co 16:2 On the first day of every week, each one of you should set aside a sum of money in keeping with your income, saving it up, so that when I come no collections will have to be made.   (CENT) 1 Co 16:2 On the first day of every week, each one of you is to put something aside and store it up, as he may prosper, so that no collections be made when I come.
(EVDEB) 1 Co 16:2 On the first day of every week each one of you should save as much money as you can from what you are blessed with. You should put this money in a special place and keep it there. Then you will not have to gather your money after I come.

Už jsem minule napsal jak to je a tady o pravidelném scházení v neděli pravdu není ani zmínka!!!

Z Pavlova listu podle mě rovněž plyne, že je docela možné, že se ty peníze o nedělích shromažďovali u některých lidí (neměli kostely a modlitebny a scházeli se po domech). Takový postup by pak usnadnil sbírku. Ten verš absolutně neznamená, že se jen v neděli konala shromáždění. Třeba Sk 2,46 ukazují, že křesťané se scházeli každý den. 

  Proč chceš vědět kde je v bibli o křtu pokropením? 

Nebo jsi snad také jsi snědl to protestantské schéma 

v článku i s navijákem?

  Víš to, že v ŘKC křest pokropením není dovolený 

a pokud by byl nějaký křest proveden pokropením, 

byl by nejspíše zpochybněn, považován za neplatný 

a dotyčný člověk by byl překřtěn? Nevím, zda to tak 

bylo i historicky ve středověku, ale za nás, před třiceti lety,

to tak bylo a jestli se to v ŘKC nezměnilo, bude to tak ještě 

dodnes.

  Cizinec.

Vyvolený národ by také musel s obřízkou čekat až do dospělosti. Až pochopí k čemu je dobrá.

  Slávek už ti psal, že křest pokropením je nesmysl. Ale ten problém je samozřejmě jinde: pokud někdo mluví o křtu pokropením a trvá na tom, je vidět, jak zoufale neinformovaný je.

  Zase: Záleží "jak starých dětí".

  Křtění miminek není porušením svobody a křtění větších dětí také ne. U těch prvních je zbytečný a u těch druhých je velmi důležitý, tak jako u dospělých, kteří přijmou Ježíše.

  U evangelia nejde o to, aby ho člověk pochopil hlavou, nejde o "užívání rozumu". Evangelium totiž není určené pro hlavu. Evangelium je určené pro srdce. Otázka na pochopení či rozum v souvislosti se křtem či evangeliem je nesmyslná.

  "Křest" miminek je také především nesmyslný. Pokud se "křtí" miminka neznabohů, vyjde z toho jen další politý neznaboh (pro pořádek, v pravoslavné církvi je mokrý celý). Pokud se "křtí" miminko křesťanů, lidí, kteří patří Bohu, je to zbytečná práce, protože i to miminko patří Bohu.

  Já jsem rodič více dětí a docela normálně nerespektuji jejich svobodnou vůli. Čím jsou menší, tím méně jejich svobodnou vůli respektuji. V jejich miminkovském věku nerespektuji třeba 90% jejich svobodné vůle, jediné, co se u miminka respektuje je jeho potřeba jíst. Ostatní věci, jako třeba mytí, převlékání, cvičení, procházky, cokoliv jednoduše nerespektujeme a miminko oblékneme či vykoupeme i když dává extra najevo, že se mu to nelíbí.

  Stejné to bylo s námi, když jsem se narodil do Božího království. To, co Bůh na začátku respektoval byla moje touha po Božím slovu a poznávání Jeho. Ve všem ostatním úplně v klidu nerespektoval mojí svobodnou vůli a zastavil mne, kdykoliv bylo potřeba. A dost často dost drsně a pevně.

  Trochu to popisuju v článku "Parchant", kdyby tě to zajímalo.

  Toník

"Ježíš není Mesiáš a Syn Boží."

"Ježíš byl ukřižován v roce 182 (nebo 920) našeho letopočtu."

Oba jsou podle mě nepravdivé. Budeme-li se bavit o tom druhém, pak každý, kdo o tom něco ví, předloží dostatek důkazů o tom, že je to historický nesmysl. Nějaká výmluva, že ta dvě data jsou přibližná, neobstojí. Je otázkou spásy vědět, kdy byl Ježíš ukřižován? Není - stejně to s jistotou nevíme a uvádíme rozpětí let. Je správné autora druhého výroku upozornit na chybu? Podle mě ano. Jednak si myslím, že ke křesťanství tak nějak patří pravda, a pak je tu riziko, že člověk, které té chybné informaci uvěří, učiní z ní chybné závěry.

I první věta je podle mě chybná. Nemohu tu předložit faktické důkazy a přesto je to otázka spásy! Podstatně radši bych se pletl v té druhé otázce.

To jestli se polevalo nebo kropilo v roce 200 mě nespasí,

Ne, nespasí. Jinde uvádím příklad povinné obřízky pro křesťany z pohanů. To bylo něco, co bylo v církvi hodně rozšířeno už ve čtvrtém desetiletí prvního století - tedy o cca 30 let dříve než křest politím. To je fakt, který mohu doložit. Je kvůi své starobylosti povinná obřízka správná? Není, protože je protibiblická.

Má to cenu. Výše vysvětluji proč. Pokud máme v dnešním světě svědčit o Kristu, pak musíme být co nejvěrnější pravdě. Pokud mi budeš z Písma ukazovat, že jen ponoření je správný biblický křest, budu ti i jako ateista naslouchat. Pokud mi řekneš, že křest politím byl zaveden až v roce 200, začnu pochybovat o tom, co vůbec o křtu říkáš, a pokud k tomu přidáš křest pokropením, který neexistuje, mávnu nad tebou rukou. To je prostě moje zkušenost s lidmi.

K ničemu. Já předpokládám, že mikim je křesťan a tak mu oponuji ve faktické rovině. Vem si to tak. Řekněme, že ty a mikim máte pravdu o ŘKC. Pak právem svědčíte katolíkům o Kristu. Co myslíš, bude katolík spíše naslouchat někomu, kdo bude mluvit pravdu ve věcech, které se dají prokázat, nebo tomu, kdo se bude v historii plést tady o 250 let, támhle o 900 let?

Jen pro informaci - nejsem a nebyl jsem římský katolík (Myslivec prostě lže), ale byl jsem v dospělosti pokřtěn v církvi, kde se nemluvňata křtí. Křest dětí není biblický (tj. nedá se z Bible dokázat), ale já ho na základě tradice církve akceptuji. A když říkám církev, pak myslím celou církev po dobu cca 1400 let.

Ale tady se asi neshodneme, i když nevím proč. Součástí víry církve je víra v nanebevzetí Thoetokos. To je něco, o čem v Bibli nic není. Neboj, znám Zj. 12 :-) Věříš v toto stejně jako věříš ve zmrtvýchvstání Krista? Proč? Protože v praxi aplikuješ to, co já a co aplikovali křesťané až do dob reformace - rozhodující je poklad víry církve (regula fidei). 

Mě tu mnozí označují za katolíka a já u tebe někdy mám pocit, že jsi tak nějak "protestantský". :-)) Já třeba v Písmu nevidím nic o jiném druhu křtu než ponořením, Martino tam vidí polití, já v Písmu nevidím nic o křtu dětí, ty asi ano a budeš mluvit o těch pokřtěných domácnostech (a možná máš pravdu). Můžeme se tedy přít o to, kdo z nás má ohledně Bible pravdu, ale podstatné, že církev uznala křest politím a křest batolat jako správný a bohulibý a tudíž to tak prostě beru. Vždyť i to Písmo beru, protože ho církev sestavila. Já jsem se nikdy neprokousával dochovanými evageliii, epištolami a apokalypsami ve snaze odhalit pomocí Ducha svatého, co mám mít v Bibli. A jak se tehdy vůbec posuzovalo, co tam patří? Tři kritéria byla: používáno při bohoslužbách, v souladu s učením církve a dosvědčený apoštolský původ. Jen u SZ se prostě vzala Septuaginta a tak já mám delší SZ než ty. :-)

Je tu třeba rozlišovat dvě věci. Je některý z těch bodů obsažen v Písmu? A pak druhá otázka: kdy se ta která víra či praxe rozšířila v církvi. Tvůj článek se týká druhého bodu a tam jsem ti ochotný ukázat, že ta data nesedí. A celkem logicky prosím o faktické historické potvrzení toho, co říkáš. Např. tvrdíš, že modlitby za mrtvé se začaly praktikovat v roce 400. Já chápu, že uvádíš přibližná data. Co je to však přibližné? Já ti tu uvedu Tertuliána (konec 2. století), Cypriána (první polovina 3. století) a nápisy v katakombách (1. až 5. století), což je namátkový výběr pramenů, které ukazují, že to tvoje 400 znamená v nejlepším 400 +/- 250 let. U celibátu jsi se spletl minimálně o 770 let, protože zákaz pohlavního styku pro kněze nařídil už koncil v Elvíře a tento byl nadále v západní církvi opakovaně potvrzován, třeba papežem Siriciem (konec 4. století). Situace byla taková, že světili i ženaté muže, ale ti museli žít s manželkami jako se sestrou.

Zcela jiná otázka je, jestli to či ono je biblická nauka. A tady přece nezáleží na tom, kdy to či ono církev začala praktikovat. Představ si, že příští rok papež vydá nařízení, že každý musí být před křtem obřezán. Pokud napíšeš, že povinná obřízka se v církvi objevila v roce 2015, budu oponovat a řeknu ti, že to byla celkem běžná praxe ve velké části církve už někdy kolem roku 40. A budu mít pravdu. Byla by však povinná obřízka v souladu s Písmem? Nebyla.

Chceš-li moji odpověď ohledně Bible, pak

1) křest nemluvňat není nikde v Písmu zaznamenán či nařízen/doporučen. Je to tedy ne-biblická věc. Máš pravdu ohledně těch křtů domácností - tady se je napřed třeba ptát, jaký je význam křtu. Pokud dnes někdo řekne, že "celá jeho rodina volila tu či onu stranu", pak ze znalosti reálií víme, že to "celá rodina" se nevztahuje na její členy mladší 18 let.

2) Písmo zná jen jeden způsob křtu a tím je ponoření.

                Lžeš záměrně, nebo jen předstíráš , že to nevíš?  Osobně si myslím své.

Církev věří a vyznává, že mezi sedmi svátostmi existuje jedna svátost určená zvláštním způsobem k tomu, aby posilovala ty, kteří jsou postiženi nemocí: pomazání nemocných: „Toto posvátné pomazání nemocných bylo ustanoveno jako opravdová svátost ve vlastním smyslu slova v Novém zákoně naším Pánem Ježíšem Kristem; byla sice naznačena u Marka, ale věřícím ji doporučil a uvedl ve známost Jakub, apoštol a bratr Pána.“ (§ 1511)

V liturgické tradici jak východní, tak západní, jsou od dávných dob svědectví o pomazání nemocných prováděném posvěceným olejem. Během staletí bylo pomazání nemocných udělováno stále výlučněji těm, kteří už umírali. Z toho důvodu dostalo název „poslední pomazání“. Navzdory tomuto vývoji liturgie nikdy nepřestala prosit Pána, aby nemocný znovu nabyl zdraví, může-li to prospět jeho spáse. (§ 1512)

Apoštolská konstituce „Sacram unctionem infirmorum“ z 30. listopadu 1972 v duchu 2. vatikánského koncilu stanovila, že v budoucnosti má být dodržováno v římském obřadu následující: „Svátost pomazání nemocných se uděluje nemocným v nebezpečí smrti tak, že se mažou patřičně posvěceným olejem (olivovým nebo jiným rostlinným) na čele a na rukou a říká se přitom jedenkrát: ‘Skrze toto svaté pomazání ať tě Pán pro své milosrdenství posílí milostí Ducha svatého, ať tě vysvobodí z hříchů, ať tě zachrání a posilní.’“ (§ 1513)

Pomazání nemocných „není svátostí jen pro ty, kdo se ocitli v krajním ohrožení života. Proto je příhodná doba pro její přijetí jistě už tehdy, když věřící začíná být v nebezpečí smrti pro nemoc nebo stáří“. (§ 1514)

Svátost nemocných můžeš dostat třeba desetkrát za život. 

Je to úplně stejný případ jako označení Římskokatolická církev. Pokud ho používáme, mluvíme o tom, co se jmenuje Katolická církev. 

                                       

Pomazání olejem (ne svěcenou vodou) se v církvi používalo od prvního století. Nejstarší dochovaný manuál (návod) je z roku cca 230 (když píšu u nějakého data cca, pak myslím +/- 10 let, protože se mi nechce hledat přesná data:-) ). Nejstarší mně známý dochovaný text od papeže pochází z roku cca 420 od Inocenta I. Tridentský koncil už tuším používá spojení extreme unction a říká, že se má udělovat nemocným, zejména pak těm, u kterých lze předpokládat blízkou smrt. Podobná praxe byla a je i v některých protestantských církvích, i když ji obvykle neoznačovali za svátost.

Rok 800 je tedy opět chyba (lze doložit hodně starších dokladů) a pokud jde o název, pak je pravda, že po nějakých cca 700 let se používal ten, který použil mikim (ale jen v latinské části KC), avšak ten se začal používat 400 let po datu, které mikim uvádí. Tato svátost byla celkem brzy (tady nevím datum) spojena s dalšími dvěma - zpovědí a eucharistií (té se říkalo pokrm na cestu). Perličkou je, že ve 3. století se vyskytl názor (nejznámější zastánce je Tertulián), že poslední svátostí má být křest. A právě od těchto lidí slyšíme poprvé v historii námitky proti křtu nemluvňat, protože chtěli, aby se křest co nejvíce odkládal (ideální doba pro křest bylo na smrtelné posteli), neboť ve křtu jsou odpuštěny všechny hříchy.

Oko tak vidíš, kam to ta tvoje nevěsta dotáhla, jenom samé lži, kdybys četl Bibli, tak bys věděl, že si máme hříchy vyznávat jeden druhému a modlit se za druhé a ne je někde sdělovat pouze osobě určené např. v kostelní budce farářovi, který si to beztak následně zapíše do počítače a odešle nadřízeným do centrálního archívu hříchů...takový případ jsem už někde četl...

[KB1613] Jk 5:16 Vyznávejtež se pak jedni druhým z hříchů, a modlte se jedni za druhé, abyste uzdraveni byli. Mnohoť může modlitba spravedlivého opravdová.

Myslivče,

Nevěděl jsem, že jsi tak dobrý nejen v poezii, ale i v próze. Navrnul bych tě na Nobelovu cenu. 

Člověk by se u toho i velice nasmál, ale na druhé straně je to i smutná věc, protože  je to ve většině případů realita, jak ji popisuješ, neboť  jsi sám kdysi býval katolíkem a jistě víš o čem píšeš. Kdybych to napsal já (i když ne takto zábavně)  , tak by mě jistě  polokatolík Cizinec zpražil, co je mi do víry druhých, potažmo co je mi do katolíků, jak jsem to kdysi zažil. 

To je ukázka, jak asi  funguje to jejich ex opere operato, když i kněží to ve většině případů berou jako džob, jako mechanické úkony a sami nemusí být křesťany a věřit tomu, co dělají, jen když mají tu posloupnost. 

Možná  v Blatnici pod svatým Antonínkem to bude světlá vyjímka a Oků to funguje jinak, ale rozumím tomu, že kritizuješ ten systém.

Já se rozhoduji skončit s útoky na "jedinou pravou církev,  bez níž není spásy", protože toho zde bylo napsáno už tolik, že by to vyšlo na několik knih a nikam to nevede - "brány pekelné" ji zkrátka nepřemohou.  Ale může se stát, pokud nebude nikdo kritizovat nebiblické bludy, že se z tohoto protestantského serveru stanou katolické noviny, propagující spásu za peníze nebo velkoobchod se svěcenou vodou nebo sádrovými soškami s Panenkou Marií, které možná budou i ronit krvavé slzy.

Četl jsem nedávno knížku od jednoho bývalého katolíka z Východního Slovenska, od mládí silného alkoholika notorika, kterému se podařilo odevzdáním života Ježíši, ale skrze nekatolické křesťany, této závislosti úplně zbavit a vést příkladný křesťanský život. Reakcí jeho katolických rodičů (mimochodem otec též alkoholik) bylo, že ho prokleli a prohlásili : Lépe být alkoholikem, ale zůstat katolíkem. Taková je tedy realita v této jediné pravé církvi.  

Ani v dobách, kdy se tomu říkalo poslední pomazání to nebylo pomazání ke smrti. Smysl té svátosti byl a je následující:

1) odpuštění hříchů (myslím, že se mluvilo jen o lehkých, ale tak dobře tu historii neznám) - o tom píše i Jakub

2) posílení nemocného - dávalo se a mělo se dávat v případech vážných nemocí - o tom také píše Jakub

3) uzdravení nemocného, je-li to Boží vůle - i o tom píše Jakub

Řekl bych, že čtvrtým bodem bylo a je odpuštění časných trestů, ale za to bych ruku do ohně nedal.

Pokud jde o vyznávání hříchů, existují čtyři formy:

1) Přímé vyznání Bohu v soukromé modlitbě

2) Vyznání kterémukoli člověku, vlastně jde o normální mezilidské "omlouvám se, že jsem ti řekl, udělal ..."

3) Společné vyznání v rámci liturgie. U katolíků je to takové to "vyznávám se všemohoucímu Bohu a vám všem, že často hřeším ..." v rámci bohoslužby

4) Vyznání knězi/biskupovi

Tak  proč to papež doporučoval  zejména k umírajícím ? To máš pravdu, modlení se za mrtvé je zase  jiná kategorie ( řádových odstavců a forem). Díky za fundované vysvětlení. 

Já nevím, jak často se ta svátost uděluje. Vím ale o člověku, který ji dostal už dvakrát a stále žije. 

Omlouvám se  ale  výroky papežů nesleduji.Čerpal jsem jen (volně)  z toho, co jsi mi psal o extreme unction ( poledním pomazání) ty:

Tak tomu nerozumím. Vždyť přece ta svátost podle Bible i učení KC přináší odpuštění hříchů vždy, ne? Cituji:

Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu!  Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně.  Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno.  Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.

Já tedy nejsem odborník na tyto otázky, ale mám za to, že je tu odpuštění spojeno právě s pomazáním. Mimochodem, při tom společném pomazání se maže jen na čelo?

Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu!  Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně.  Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno.  Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého.

Můžete mi někdo říct (oko, ssns, martino, noname, poutnick,..), proč z tohoto verše se vypreparovalo zrovna jako svátost
(svátost pomazání nemocných) potírání olejem ?
Proč také nebyla "uznána" jako svátost třeba modlitba? Evidentně ta je zde nejdůležitější. Modlitba víry zachrání nemocného, ne olej. Modlitba má velkou moc.


Proč není jako svátost považována jakákoli modlitba víry spravedlivého, má přece velkou moc.  Nejen modlitba s potíráním olejem za nemocného ?

A ještě jedna věc:
Kteří to jsou ti spravedliví, jejichž modlitba má velkou moc ?

Zřejmě ti uniká, že modlitba a vkládání rukou je součást té svátosti nemocných. Jestli tě to fakt zajímá, podívej se sem.

Já jsem tedy zvyklý nepoužívat slovo svátost ale tajina, což je staré slovo pro tajemství, řecky mysterion. Svátost je viditelné znamení, skrze které přichází k člověku Bůh. A tak pomocí něčeho viditelného přichází k člověku Boží milost. Modlitba soukromá je tuším v KC svátostina. 

1)
Proč se jako svátost ustanovila modlitba s potíráním olejem a modlitba bez potírání oleje nikoliv ?  Obzvlášť, když evidentně důraz je položen na modlitbu ?
       Vede se někomu zle ? -  ať se modlí
       Ať zavolá starší církve  - ať se nad nám modlí
         Modlitba víry zachrání nemocného.
         modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni.
       Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého


2)

Kteří to jsou ti spravedliví, jejichž modlitba má velkou moc ?

Třeba takový Erik Tvrdoň, když přijde s posledním pomázáním - patří také mezi ty spravedlivé ?

To je opravdu dobrá otázka. Podle mě je odpovědí Písma to, že spravedlivý je ten, kdo chodí s Hospodinem, kdo koná vůli Otce. 

Já toho člověka neznám a vím o něm jen ze dvou článků na netu. Pokud by ale někdo udělal to, z čeho je obviněn, pak není spravedlivý, protože nekoná to, co by konat měl.

Jenže s tou spravedlností to není až tak jednoduché. Představ si stupnici. Na jejím vrcholu bude jediný člověk - Ježíš. Na jejím spodku pak ten nejzkaženější člověk, co kdy žil. No a my všichni jsme někde mezi nimi. Písmo říká, že v Kristu je člověk ospravedlněn, tj. před tváří Otce má čistý štít. Bůh nehledí na tvoje a moje průšvihy, ale vidí Ježíše. Jenže to je pouze půlka pravdy. Ta druhá je, že člověk sám se má stát spravedlivým a ne jen ospravedlněným. A to je přesně důvod, proč mi přijde nesmyslné to věčné dohadování o víře a skutcích, protože to jsou dvě strany téže mince. Proto Jakub píše:"skutky je člověk činěn spravedlivým a ne jen z víry," a Pavel píše o tom průchodu ohněm, kde mnohému shoří jeho dům. Velkou chybou reformace bylo to, že otázku evangelia zploštila na otázku spásy. Byla to přehnaná reakce na soudobý katolicismus, kde to opravdu nezřídka vypadalo, jako by se lidé chtěli do nebe nějak propracovat. Sola fide je nebiblický názor, protože "ukaž mi svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích" - není divu, že Luther epištoly Jakuba a Judy odmítal jako neapoštolské. Smyslem Ježíšova působení nebylo a není jen to, abychom se dostali do nebe, ale abychom se stali spravedlivými. Klasický protestantský přístup mi připomíná situaci, kdy místo úklidu nahážu čurbes na půdu, nebo čurbes na zahradě překryju plachtou. Jenže biblický pohled je jiný - Bůh nehledí na ten čurbes, ale v našem vlastním zájmu chce, abychom ho s pomocí Ducha svatého (skrze dar pokání) uklidili. A právě tady mi jsou blízké pohledy grega a též pravoslavných a katolíků.

Pokud jde o svátosti (tajiny), pak v nich koná Bůh skrze nástroj. Zkusím to na podobenství. Řecký a hebrejský text, ze kterého vychází Český studijní překlad, je dílem velké spousty odborníků, z nichž bys za pravověrné křesťany označil jen zlomek. Vycházejí z rukopisů, které psali lidé, o nichž vesměs nic nevíme, ale byli mezi nimi i lidé hodně nespravedliví. Ten text přeložili a vytiskli. No a představ si, že nějaký lupič přepadl sklad, zabil vrátného a ukradl mimo jiné jeden výtisk ČSP. Ten výtisk prodal do antikvariátu a ty jsi si ho koupil. Dostal jsi do ruky Boží slovo (čisté), i přes to vše, co se kolem něj stalo.

Nebo jinak - byl by tvůj křest nějak neplatný, kdyby se o tom, kdo ti ho udělil, časem zjistilo, že znásilňoval nějaké ženy či děti?

Obecně platí, že svátosti jsou spojeny se službou církve, chceš-li starších, je s nimi spojen nějaký úkon (rituál, chceš-li) a současně se musí jednat o nějaký pokyn z Písma. K modlitbě jako takové přece nikoho nepotřebuješ, ne? Snad v každé církvi provázejí křest modlitby. Přesto křest je to, že nějaký křesťan použije vodu k tomu, že ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého pokřtí druhého člověka. Katolíci se modlí za uzdravení stejně jako ty, ale svátost je to v okamžiku, kdy se použije i ten olej a dojde k pomazání.

Ne že bych se cítil dostatečně zběhlý ve scholastice, abych se tu rozpovídal o opus operans, opus operatum a opus operantis, ale bylo by fajn, kdyby aspoň bývalí katolíci na GS této otázce rozuměli, protože pak bychom se vyhnuli spoustě zbytečných otázek a spekulací. Možná by mi bylo bližší ex opere communionis. 

Jak se vlastně KC vyrovnává s problémem simonie ve vztahu k ex opere operato? Aplikují se pravidla chalcedonského sněmu tak, že ten, kdo si koupí svěcení, je sice platně vysvěcený, ale následně je laicizován?

Ta pátá forma popsána v Písmu už neexistuje ? Odkdy ?

  Ahoj Timg.

  Nevěř všemu, co kdo o nás katolících napíše. 

  ŘKC má určité oficiální dokumenty, 

kterým by měli ŘK věřit a jedním z nich 

je tzv. Katechismus náboženství. 

Ten se postupně mění v čase jak 

je třeba a jak se vyvíjí situace,

ale přeci jen v dané době udává

učení, které ŘKC také učí.

  Katechismus, který jsme měli my, 

najdeš na internetu na stránkách 

http://katolicky-katechismus.cz/. 

  Jak se jmenovala v naší době 

ta dotyčná svátost je v sekci 

"Život v milosti posvěcující -> Poslední pomazání"

  Toník

chci jen věřit v to a  tomu, komu první  katolíci věřili . A Ten se ani  časem  nemění . 

 V (kontroverzní) dogma o neomylnosti papeže (resp. jurisdikční  primát a  etc....) , to tedy nebude.

Odpověď na otázku, kdo je hlavou  církve, Ty jistě  víš. 

  Ale pokud už jde nějaké téma, je dobré poskytnout i o sektě pravdivé informace a ne zavádějící.

  Nepsal, co bylo v historii.

  My jsme ještě svátost "poslední pomazání" měli a mému dědovi bylo "poslední pomazání" před smrtí uděleno. Dneska už se asi "poslední pomazání" nikomu neudílí.

U adventistů také myslím mají pomazání nemocných, ale netuším, jak to probíhá. Předpokládám, že se nad dotyčným modlí, pomažou ho a vkládají na něj ruce. Ale možná je to jinak.

Pokud jde o formu křtu, pak je to podobné jako s předešlým problémem. Řecké slovo baptizó znamená ponořit (doslova ponořit pod). Pokud jde o ten římský žalář, to už není v Bibli. Chápu, že tobě je to blízké už proto, že jeden z těch dvou bachařů se jmenoval Martiniano. :-) Stejně jako u toho křtu nemluvňat a dalších bodů ze seznamu v článku jsem tu uvedl odkazy na dobou literaturu. A pokud mi katechetická příručka církve z roku 70 říká, že křest se má dít ponořením do vody (buď tekoucí - řeka, jezero - nebo i bazén) nebo politím, pak to neřeším. 

Možná je tu mezi námi rozdíl v pochopení Písma a tradice. Vy katolíci tu často říkáte Písmo a tradice. Já naopak tvrdím, že Písmo je součástí tradice, která je pokladem víry církve. Kdybych před tebe narovnal všechna ta evangelia, epištoly a apokalypsy, co byly sepsány v prvních 4 stoletích (většina se nedochovala) a požádal tě, ať z nich vybereš všechny inspirované spisy a sestavíš tak Písmo, oprávněně by sis poklepal na čelo a řekl, že tuto otázku neřešíš, protože odpověď na ní víš odkud? No přece právě z víry a praxe církve. Tvrdit, že cokoli, co církev vyznávala a praktikovala před konečným rozpoznáním Písma (uzavřením kánonu, chceš-li), je v rozporu s Písmem, vyvolává dvě otázky:

1) Byli ti, kteří otázku kanonicity s konečnou platností vyřešili, idioti, kteří jako písmo Nového zákona vyberou něco, co odporuje jejich víře a praxi?

2) Pokud církev v těch prvních třech stoletích natolik zabloudila od pravdy, že v rozporu s evangeliem křtila nemluvňata, křtila politím, modlila se za mrtvé, žádala o přímluvu mučedníky (obecně svaté, ale tehdy šlo většinou o mučedníky), rozuměla Marii jako nové Evě, měla kněze a biskupy a patriarchy, věřila v eucharistii stejně jako dnes pravoslavní a katolíci (i když tedy ještě nemluvili o transsubstanciaci), používala ikony, věřila v trvalé panenství Marie atd., pak nemám pražádný důvod věřit jim, že pravdivě rozpoznala, které texty jsou inspirované a které ne. 

Protestanté tu jsou v poněkud paradoxní situaci. Kánon Starého zákona jim určili lidé, kteří Ježíše označovali za falešného proroka, lháře, kouzelníka, a Nový zákon jim určila církev, která byla z jejich pohledu zabloudilým, heretickým a modlářským spolkem. Tak to tedy říkají, i když ve skutečnosti jim to určilo pár lidí v 16. století.

Snad to není příliš troufalé, ale parafrázoval bych tu apoštola Jakuba:"Ukaž mi své Písmo bez tradice a já ti ukážu tradici církve na tvém Písmu." Pokud máme jednohlasné a podložené svědectví z pokladu víry církve (tradice) k nějaké otázce, je pak debata o tom, zda-li je to v Písmu, zajímavá, ale ne směrodatná pro moji víru. Pokud tradice připouští více variant (např. dva rozdílné kánony Starého zákona; tajinu myropomazání/svátost biřmování i u batolat; tvrzení, že "Duch svatý vychází z Otce, vychází z Otce a Syna, vychází z Otce skrze Syna), pak tu máme možnost volby. Sám víš, že katolík nepotřebuje nějaký dispens kvůli tomu, že věří, že 3. Makabejských je inspirovaná. Pokud se nějaký pravoslavný vrátí do katolické církve, nebude biřmován jako protestant kvůli tomu, že byl biřmován současně se křtem jako batole, i když v katolické církvi se ta svátost uděluje až někdy v 6 či 7 letech. K tomu filioque se moc vyjadřovat nemohu, protože nejsem teolog. Díky naší pradávné debatě jsem si to trochu více nastudoval, takže vím, že jsem tehdy nebyl správně informován. Minimálně pochopení filioque jako "z Otce skrze Syna! je totiž víra dosvědčená na Východě i Západě dlouho před rokem 1054. Tudíž mohu tento komentář použít jako omluvu tobě za svou tehdejší nedostatečnou znalost.

  Viděl jsem celkem dost křtů v ŘKC a žádný nebyl praktikován kropením. Když jsme se o křtu učili a učili se co je dovoleno a co zakázáno, bylo mezi dovolenými formami křtu lití a ponoření, což je uvedeno i v CIC, které jsem citoval výše. Pokud jsme se bavili o jiných formách provedení křtu - tedy například pokropením - byly přípustné pouze v nouzi, tedy například ve vězení či na poušti, kde by byl vody nedostatek, ale i tam by šlo nejspíše provést lití.

  Z čeho jste tedy vyrozuměl, že "křest se praktikoval politím nebo pokropením."?

  Jinak ohledně "ponoření" a křesťanského učení vám to snad již vysvětlili. 

  Samotné slovo, které je pro křest použito v křesťanském učení, znamená "ponoření" nebo také "úplné, celkové omytí, očištění". Význam toho slova můžete vidět například v křesťanských církvích, kde se křtěný opravdu celý ponoří pod vodu, nebo v církvi pravoslavné. kde miminko ponoří skoro celé do vody a omyje tak, že je celé omyté.

  Hezký den

  Cizinec.

  Toník

 Přesto si stále myslím, že pokropení nebylo nikdy jako forma křtu církví přijato. 

Když mluvím o pokropení, pak myslím to, že kněz smočí prsty ve vodě a pak jimi pokropí ("pocáká") někoho, nebo použije kropenku. Jinak v případě nouze můžeš i ty jako laik udělit platný křest. 

Pokud považuješ data za přibližná a slovem přibližná rozumíš to, že se v historických událostech spleteš tady o 800 let, jinde o 400, pak máme docela odlišné pochopení historie. Navíc jsi sám řekl, že ta data mám ignorovat.

Tady bych tě ale chtěl o něco poprosit. Pokud vím, nesáhl jsi nikdy k takovým výrazovým prostředkům jako Myslivec a brusle. Pár našich dřívějších debat bylo celkem ostrých a padlo i několik urážek z obou stran. Vím, že jsem vůči tobě zhřešil a mrzí mě to. Přesto, mohl bys zkusit ubrat na své diskuzní razanci? Věř mi, že chápu, že je obtížné debatovat s lidmi, kteří jsou naprosto neinformovaní, na věcné argumenty nereagují a ještě tě v jednom kuse urážejí, ale zkus to prosím. Není přece nutné druhým říkat, že jsou opilí, zdrogovaní atp. Daleko spíš než bratrské napomenutí je to bratrská prosba.

Já osobně se domnívám, že místní poblouznění jsou jen provokatéři, kteří mají v náplni své práce intenzivně bojovat proti Církvi a Kristu. Moje žena je původně evangelička, takže znám mnohé "odpadlíky" a jejich diskusní provokace, ale nikdy jsem se nesetkal s takovou tupostí a rezignací na zdravý rozum jako zde prezentují někteří fanatici.  Ale pokusím se změnit razanci jak doporučuješ. Budu v jednotě s Písmem sv., že se jedná o poblouzněné, kteří si sami nasadili smyčku Satanovu, jak konstatuje Písmo sv. Souhlasím, že mnozí jsou neinformovaní, ale má to háček. Oni jsou a žijí ve hříchu vědomé nevědomosti. Oni jsou zatvrzelí a zlí neboť se tak sami rozhodli, že takoví budou. Každý obdržel od Boha zdravý rozum, když umějí číst a psát a dokonce kladou i otázky, ale nikoliv pro svoje informační obohacení, ale z důvodu nás katolíky "nachytat", což se jim úspěšně nedaří a vyvolává to u nich diskusní zuřivost. Divíš se, že na diskusní fanatický zuřivý a nenávistný útok proti Kristu se dotyčných slušně zeptám, zda nejsou opilí, neberou drogy nebo jsou zdravotně nezpůsobilí? Ve svědomí žádný hřích necítím, neboť nemám vůči nikomu žádnou nenávist i když poblouznění s nižší inteligencí budou vřískat o tom, jaké hrozné vulgarity zde šířím, ale nikdy žádné nedoložili, když jsem je o to požádal. Na vulgarity je zde mistr Myslivec. Jeho urážky jsou Satanské a často překračují právní únosnost. Prima den.

Myslivec tě sejří co? Ty si fakt myslíš, že to co zde bliješ se mne nějak dotýká? 

Osobně se divím, že tě překvapuje, jak tu mnozí reagují ve vztahu ke katolické církvi. Proč tě udivuje, že mají neustále potřebu nadávat, plivat atp.? Mám za to, že považuješ katolickou církev za Církev Krista a určitě znáš Písmo sv. dost na to, abys věděl, že to jsou přesně ty reakce odpadlíků, kazatelů falešných evangelií a antikristů, před kterými nejen Ježíš varoval.

 

Uvidíme, třeba mi zablokují účet. :-) Na to mají samozřejmě právo. Předpokládám, že jako křesťané však ctí zákony této země. A pokud jde o Myslivce, pak v jeho zájmu "doufám", že se nepřipojuje z domova a pokud to dělá, že používá nějaký proxy server.

  V angličtině se k tématu používá zkratka DNFTT, 

je popsaná v tomto odborném článku. 

  Trollové jako vy či Myslivec jsou živi právě z reakcí lidí. 

Pokud se ve fóru sejdou dva trollové, dokáží se krmit 

celkem dlouho právě navzájem, ale časem jim krmení 

dojde a nutně potřebují nakrmit od někoho jiného 

aby neumřeli (což jsem právě udělal).

  Pokud jde o téma, tak lidé, kteří patří k Myslivci, 

Martinovi a dalším podobně píšícím by se o ně měli 

starat a napomenout je pokud jim záleží na tom, 

jak vystupují. 

  Ale také si myslím, že je jim jejich styl blízký a že jsou za ně rádi.

  Z pohledu diskuze a závěrů je dobrá svoboda slova. 

Když na křesťanském svobodném portálu vystupují 

i podobní lidé jako myslivec či martino, mohou lidé, 

kteří se zajímají o křesťanství, zjistit k čemu vede některé 

lidi jejich víra a vyznání a mohou se připravit na to, 

že v některých náboženských společnostech potkají 

i takové lidi, kteří svobodu slova nesnáší, nadávají druhým 

a prosazují svůj názor všemi prostředky, které mají k dispozici. 

A že je v takových společnostech mnoho dalších,

kteří je podpoří a budou s nimi souhlasit.

  To je užitečná informace a důležitá k tomu, 

aby si lidé na určité vzorce chování dali pozor.

  Hezký den

  Cizinec.

Ahoj Toníku, jeden z nás se mýlíme... Protože to, co píšeš o Myslivci, tak myslím není...

  Klidně je možné, že se v něčem mýlím. Ale to, co jsou jednotliví lidé zač je tady docela dost zřetelné, zvláště u těch, co napíší víc jak pět, deset příspěvků.

  Toník

  Na vás mám stejný pohled, jako na Nokii. V nějakých detailech se lišíte (například ve výrazových prostředcích), jinak je vaše vystupování v diskuzi velmi podobné. Hodíte se s Nokií či Martinem k sobě, věřím, že si dobře "podiskutujete". Ještě byste to mohl zkusit s Noname, Kjubikem či ssns.

  Cizinec.

  Na vás mám stejný pohled, jako na Nokii. V nějakých detailech se lišíte (například ve výrazových prostředcích), jinak je vaše vystupování v diskuzi velmi podobné. Hodíte se s Nokií či Martinem k sobě, věřím, že si dobře "podiskutujete". Ještě byste to mohl zkusit s Noname, Kjubikem či ssns.

  Cizinec.

Jaelo alias Nokio, 

Je fakt, že pravdu neříká s láskou, ale tohle taky moc nefunguje a má k tomu asi svůj důvod provokovat, poté co poznal v ŘKC to pokrytectví. Už jsem mu tu říkal, že je to kontraproduktivní. "Čím vic  se do h...a šťourá..... , však to znáš.  

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Slušňák GS ssns? 
Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Pátek, 28. listopad 2014 @ 21:31:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Myslivče, tento hyenismus je právě typický pro lidi v ŘKC k její obraně. 

Před ničím se nezastaví k obraně toho systému vůči těm, které své zkušenosti (pro ŘKC nepohodlné) říkají nahlas...

Nic nového pod sluncem, jen pokračování historické tradice. 

(Pokud nemyslíš velikost písmen Tvého nicku, která se pletou při rychlém psaní z mobilu... pak nemohu za Tebou zvolený nick...)

Ale protože se celkově chováš hodně uboze - a sprostě mne urážíš jako malého spratka (byť jinak kritizuješ vulgarity u druhých), nechce se mi s Tebou už dále diskutovat, ztratil jsi mou úctu normálního diskutujícího.

Ten už má svoji odměnu...

Je třeba číst více obsah psaného. Jsou situace, které jiné nevulgární výrazy už opravdu  lépe nevystihnou.

(Já třeba místo z***** používám had, hajzl, křivák, hnusák, podrazák, lhář atd., ale je fakt, že výraz z***** to vystihuje vše najednou  a lépe no.) :)

Já třeba místo z***** používám had, hajzl, křivák, hnusák, podrazák, lhář atd., ale je fakt, že výraz z***** to vystihuje vše najednou  a lépe no.) :)

Ježíš více chápal hrubé trefné výrazy než uhlazené pokrytectví.

Lhář a pokrytec apod. jsou i jeho slovník. 

Přečti si prosím níže výrazy Ježíše:  Běda, hadi, plemeno zmijí, svině apod. Nepoužívám drsnější výrazy, jen obdobné, pokud to situace vyžaduje...

Než odpovím na Tvou opakovanou otázku: Můžeš nám sama popsat své společenství a jeho rysy a znaky?

Děkuji za odpověď.

Já navštěvuji pravidelně Krista svým srdcem a jsem v Ním založené Kristově (universální) církvi. 

A jak se Ti líbí slovník Krista, noname? Znáš, kolikrát je v Bibli opakováno Jeho neuhlazené, nýbrž pravdivé a upřímné "Běda!!???"

Přála bych si, aby tomu tak nebylo...

Třeba se noname ještě a vzpamatuje a omluví    se, alespoň Bohu...

Matouš 7:6  Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás.

Proč Ježíšův slovník tolik vadí  právě ŘKC a jejím mnoha členům? Proč ŘKC vymýšlí další a další překrouceniny a nepravdy, ale tato Kristova slova jsou tak "špatná", když je opakujeme v podobných výrazech?

Představ si to. Hodina výuky náboženství a jeden žák řekne druhému:"Neser mě, ty z*****e!" No a paní učitelka brusle řekne co? Inu:"To jsi řekl moc pěkně, úplně jako Ježíš."

Tito lidé by si měli pořádně přečíst epištolu Jakuba, zejména pak 1,26 a 3,1-12.

Brusle je tragický případ malého člověka, kterému sebrali ten kousíček slávy a důležitosti, který měla. Ona přece učila, pořádala letní tábory, hrála na varhany! Z některých jejích výroků o její veledůležitosti to skoro vypadá, že jejím odchodem začal velmi rychlý konec celé katolické církve. To, co tu vidíš, je uražená ješitnost a pýcha. Najednou nebyla ta "paní učitelka", najednou nebyla ta "paní důležitá, bez které farnost zanikne." 

Mně v tomto kdysi pomohla jedna řádová sestra, která se starala o nemocné a postižené. Pracovala od nevidím do nevidím a byla fakt hodně obětavá. No a řekla mi, že její práce ji přivede na dlouhou dobu do očistce. To mě fakt zarazilo. Víš co, nečekáš od někoho takového, že tohle řekne. Protože jsem byl, jak ty říkáš, raněn duchovní slepotou, oponoval jsem jí. A ona mi řekla, že problémem je to, že často nezvládá pomáhat z čisté lásky, ale pro svůj dobrý pocit. Že se pak cítí dobře, že se jakoby "poplácává po zádech", jak se obětuje pro druhé, jak moc je dobrá. Že pociťuje pýchu nad tím, co dělá, že někdy hledí svrchu na nás ostatní, kteří nevěnujeme celé své životy službě druhým, že má pocit nenahraditelnosti, protože nikdo jiný by toho pro ty nemocné neudělal tolik jako ona. Věř mi, že v takovémto svědectví jsem obdržel více Božího požehnání a moudrosti než z četby celého Akvinského. Jakkoli nezpochybňuji veškeré to teologické úsilí mnohých v katolické církvi, domnívám se, že skutečnými poklady jsou takováto svědectví nebo třeba kniha od otce Kubíčka Vůle Boží - zbožná fráze? 

a tady máš 8 svých kamarádů papežů ze kterých si můžeš vzít příklad: (nebo radši ne)

http://www.jenpromuze.cz/mixer/14138-8-naprosto-nejsilenejsich-papezu-historie

Přiřaď si mě do té skupiny těch, kteří Martina berou vážně. 

Martino

Díky, ale riskuješ pověst nezaujatého diskutéra, budou Tě obviňovat, že pomáháš ŘKC, neboť zde se nevede diskuse o argumentech, ale otevřený fanatický boj proti Kristu. Místní poblouznění neznají vůbec Písmo sv. a vedou jen křečovitý a marný boj proti Kristu. Je norma, že ten kdo nezná Písmo sv., nezná Krista a zde se to plně potvrzuje. Jak mohla brusle vyučovat KKC, to nechápu. Prima den.

Máš úplnou pravdu.

Psal jsem i své stanovisko kardinálu Vlkovi, ať se k tomu nějak vyjádří. Ten to předal dalšímu vlkovi (Wolfovi), který mne jen ujistil že vše u nich  je OK a že ŘKC brány pekelné nepřemohou. 

Jsem rád, bratře, že si rozumíme. Co se dá dělat, budeme zde napadáni. Mezi slovními agresory vyniká jeden italský, či římský katolík, který dokonce má (a pokud se zde mýlím, tak mě prosím opravte a omluvte), svého syna knězem. Vede mu snad ruku? Myslím, že někdy ano - soudím tak z několika jeho komentářů které evidentně přesahují jeho duševní obzor, v němž se nacházejí velice  frekventované "perly", jako např. "rezignace na zdravý rozum", "myšlenkový průjem" a řada dalších. 

Ale zpět k problému:

Modlitby za mír konané společně s nevěřícími, ignorování Knížete, či Vládce pokoje (Iz. 9:6), nejen k cíli nepovedou, ale nutně vyvolají Boží hněv. Spasitele nelze obejít!!! O co se ti katolíci vůbec snaží??? Duch svatý (vzdor tomu, že se ho zde mnozí katolíci dovolávají) je takovým jednáním uražen. Pro toho, kdo poznal Krista, ale odpadl od něj, již není cesty zpět:

2Pt. 2:20-22 "Jestliže tedy ti, kdo poznáním Pána a Spasitele Ježíše Krista unikli poskvrnám světa, znovu se do nich zapletou a podlehnou jim, budou jejich konce horší než začátky. Bylo by pro ně lépe, kdyby vůbec nebyli poznali cestu spravedlnosti, než aby se po jejím poznání odvrátili od svatého přikázání, které jim bylo svěřeno. Přihodilo se jim to, co říká pravdivé přísloví: Pes se vrátil k vlastnímu vývratku a umytá svině se zase válí v bahništi."

Zajímají mě názory všech na Granu a hlavně protestantů, kteří jako já nesouhlasí se zavedenými lidskými tradicemi a katolickými bludy v průběhu dějin...a je také důležité varovat všechny, kteří to čtou, aby si na nebiblické katolické učení dávali pozor a slepě nepřijímali co jim třeba i jen náhodou někdo v kostele nebo na Granu nakuká jako 100% a jedinou pravdu, a přitom je to jen jejich lidská tradice a s Biblí to nemá vůbec nic společného.

I učedníci měli někde tradice svých otců...

Galatským 1:8  Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet!

Galatským 1:9  Jak jsem právě řekl, a znovu to opakuji: Jestliže vám někdo hlásá jiné evangelium než to, které jste přijali, budiž proklet!

Galatským 1:10  Jde mi o přízeň u lidí, anebo u Boha? Snažím se zalíbit lidem? Kdybych se stále ještě chtěl líbit lidem, nebyl bych služebníkem Kristovým.

Galatským 1:11  Ujišťuji vás, bratří, že evangelium, které jste ode mne slyšeli, není z člověka.

Výhodou našich proticírkevních nepřátel na Granu je to že když je člověk slyší tak by adventistům líbal ruce a nohy, bez ohledu na to co si o nás myslíte a říkáte a kdybyste nás chtěli tlouct kladívkem tak bych Vám ho snad přinesl a ještě se Vám omluvil za to že je tak těžké. :o))))))))))))))

biblický - je obsažen v textu Bible

v souladu se smyslem Písma - ačkoli to není přímo v Písmu, je to v souladu s ním (např. otázka potratů)

nebiblický - není obsažen v Bibli, ale Bibli neodporuje (např. nanebevzetí Marie není v Bibli zaznamenáno, ale nanebevzetí člověka - po smrti či před ní - není něco, co by bylo v rozporu s Biblí)

protibiblický - odporuje Písmu

nevím - prostě nevím

nerozumím - nerozumím, co tí článkem víry myslíš.

Jen doufám, že mi aspoň přiznáš možnost Brát v úvahu kánon Bible, který používám. Mám velký problém s tím, že data uvádíš špatně a neodvoláváš se na nějaký přesný text (dokument), ze kterého vy se dalo poznat, co vlastně těmi spojeními myslíš. A ještě jednou tě upozorňuji, Myslivče?, že nejsem katolík.

Tak jdeme na to:

začínají se křtít děti - nebiblický, v souladu se smyslem Písma

Tělo + dech života = duše živá (člověk)

Ezechiel 18:4  Aj, všecky duše mé jsou, jakož duše otcova, tak i duše synova mé jsou. Duše, kteráž hřeší, ta umře.

Ezechiel 18:20  Duše, kteráž hřeší, ta umře. Syn neponese nepravosti otcovy, aniž otec ponese nepravosti synovy; spravedlnost spravedlivého při něm zůstane, též bezbožnost bezbožného na něj připadne.

na internetu je o tom napsáno fakt hodně, souhlasím např. tady s tímto:

http://neuveritelnaodhaleni.cz/clanky/smrt-co-bude-potom.html

jsem zvědav, jaké odkazy mi na to co je biblicky použitelné pošleš a co na to řeknou ostatní...

Ježíš tu očividně popisuje člověka jako duši a tělo. Pokud by platilo to, co píšeš, pak ti, kteří mohou zabít tělo, mohli zabít i duši (člověka). 

a co je tohle, tento verš už jsem ti napsal jako první, nechápu jak jsi to myslel, tady je to zcela jasně řečeno...

Duše není jen nějaké fluidum apod.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kult_svatých

http://myslenivirou.webnode.cz/news/svice-uctivani-ostatku-svatych-a-relikvii/

přibližný rok 375 je tak naprosto v pořádku!

Modlitba za mrtvé: v protestantské bibli není o ní ani zmínka, to jen ve vaší katolické 2Mak. 12x46, a Makabejská je protestanty brána jako součást apokryfů.

Protestantské církve převzaly židovský palestinský kánon a starozákonní knihy, jež nebyly jeho součástí, označily za apokryfy, které stejně jako Židé nestaví na úroveň ostatních biblických knih.

Více zde:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Apokryf

http://www.vira.cz/Texty/Glosar/Modlit-se-za-zemrele.html

zde je uvedeno např. toto

Počátek uctvívání Marie: stačí zadat do Googlu a hned první ti vyjede toto: takže opět zcela nebiblické!

http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=56951&title=mari%E1nsk%FD%20kult&s_lang=2

Dlouhé spory vedené uvnitř církve o roli Panny Marie v křesťanské věrouce vyvrcholily na efezském církevním koncilu v roce 431, kde byla Maria oficiálně prohlášena za bohorodičku. Katolicismus vyhlásil některá dogmata (v roce 1854 o neposkvrněném početí Marie v lůně její matky Anny, v roce 1950 o nanebevzetí bohorodičky po smrti, v roce 1964 vyhlášení bohorodičky za matku církve), která pravoslaví a protestantismus odmítly. 

Víra v nesmrtelnost duše: to je dost obsáhlé téma, jedni argumentují jedněmi verši, které říkají, že duše která hřeší umře, tzn., a tak tomu věřím i já, že je duše smrtelná, k čemu by pak bylo asi vzkříšení a druhý příchod ježíše krista? a jiní věří, že duše po smrti žije např. katolíci a ohánějí se např. těmito 15 verši:

https://cirkev.wordpress.com/2014/03/19/duse-lidska-je-nesmrtelna/

 ale to je dost podrobné téma na nový článek, např. u Luk 16,19-31 je jasné, že je to jen podobenství, nikoliv skutečnost je to v EB i v nadpisu kapitoly, že se jedná o podobenství o boháči a Lazarovi... a našel bych zde další nesrovnalosti, které zde jsou...

a už se to tu milionkrát řešilo např. zde:

http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=3752

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_papežství

Vývoj papežského státu[editovat | editovat zdroj]Moc západořímských císařů byla úplně zlikvidována ostrogótským dobytím Říma roku 476 a sesazením Romula Augusta. Absence světské moci vedla ke zmatkům. Obyvatelé města prosili reprezentanty jediné existující moci, k níž měli důvěru, tj. papeže, aby se ujali i světské vlády nad Římem. Prvním papežem, kterému tento úkol připadl, byl v 5. st. sv. Lev Veliký.takže rok +- 538  je také v pořádku!Latinská bohoslužba: je zcela nebiblická!!! Je někde v Bibli uvedeno, že Bůh nařídil vést bohoslužby v jiném jazyce než byl běžný jazyk všech obyvatel daného státu, kteří v Římě mluvili tehdy řecky! Stejně i Bible byla v řečtině min. NZ. Proč se přepisovala do latiny? Aby jí nikdo z běžných lidí nerozuměl?http://www.ccsh.cz/view.php?id=1031 Východní církve respektovaly vždy princip lidového jazyka v bohoslužbě. Naproti tomu na západě byla situace jiná a prosazovala se zde jednotná řeč - latina. Řeč křesťanské obce v Římě byla ještě v době Hippolyta Římského (zemř. kolem r. 215 po Kr.) řecká. To není nic zvláštního, neboť do poloviny  3. století obyvatelé Říma mluvili nebo rozuměli řecky. Řečtina – koiné byla běžně rozšířeným jazykem té doby. Apoštol Pavel, který psal list křesťanům do Říma, jej psal řecky. Latinská řeč vstoupila do eucharistické slavnosti za papeže Damasuse I. kolem roku 380. Tento papež pověřil církevního otce Jeronýma vytvořením spolehlivého latinského překladu Bible. Před tím existovala sice již starolatinská Bible – Vetus Latina, ale bylo potřeba vytvořit nový překlad. Úkolu se ujal vzdělaný Jeroným, ovládající tři jazyky – latinu, řečtinu i hebrejštinu. Tento latinský překlad Bible zvaný Vulgáta, později rozšířený a kanonicky uznán, měl vliv na řeč liturgie. Názory badatelů v oblasti dějin liturgie se různí v tom, kde došlo nejprve k užití latiny. Jedna možnost je, že tomu bylo v Miláně, a nikoliv v Římě. Hlavní vliv měl podle tohoto pohledu církevní otec Ambrož. Ze 4. století pochází tzv. Ambrosiův milánský kánon, který byl latinsky(Ukázka uvedena u M. Salajky, Křesťanská bohoslužba. Praha 1985, s. 89). Jiní badatelé uvádějí jako místo, kde se začala slavit bohoslužba latinsky, Kartágo v severní Africe. Latina se stávala v té době stále více rozšířenou lidovou řečí. Tím došlo k rozporu mezi užívaným liturgickým jazykem – řečtinou a lidovou řečí – latinou. Církev vlastně „přeložila“ liturgii do latiny. Latinská mše byla tedy původně „překladem“ z posvátného řeckého jazyka do lidové řeči. V tomto činu je zřejmý biblický požadavek, že bohoslužba musí být srozumitelná lidem. Obec musí vědět, k čemu říká „Amen“ (1 K 14,16-17). To bylo důvodem vzniku římské mše. Tehdy ve 4. století po Kristu se církev odhodlala vzdát přejaté a tradované řecké eucharistické modlitby a vytvořila nový „kánon“, na rozdíl od pozdější doby, kdy se vytrvale zdráhala vytvářet překlady do lidových jazyků a dokonce je zakazovala. Takže tady uvedený rok 600 je o něco později, ale v tomto roce už latinská bohoslužba byla rozšířená v záp. Evropě...
K dalším se vyjádřím později až budu mít opět čas...

Víš co, mikime? Nemá cenu nadále diskutovat. Opakovaně jsem ti jasně napsal, že nejsem katolík a ty mi očividně nevěříš, takže nemá cenu, abych ti cokoli vysvětloval s vědomím, že mi zase nebudeš věřit. A pokud tě to opravdu zajímá, pak já nepoužívám katolický kánon Bible ale kánon východní. Pořiď si kompletní vydání Šestidílky a budeš mít představu. V mé Bibli najdeš třeba 3. knihu Makabejských, kterou bys u Oka či Martina hledal marně.

Mi stačí ke každému tebou označenému biblickému učení přidat pár veršů, a pak až mohu uvěřit, že je to biblické, apokryfní knihy nejsou pro mne biblické...jinak napsat, že je to biblické a ničím to biblicky nepodložit je jen plácnutí to tmy...

Jsou celkem 4 knihy Makabejských a ne jedna, v šestidílce jsou jen 3 a ta třetí je řazena jako první kvůli chronologii. První tři jsou historické, čtvrtá je spíš taková teologicko-etická úvaha. Pak se tento název ještě používá pro dvě další syrské knihy a následně jednu arabskou historickou (období cca 200 p.n.l. až 10 n.l.) a též se tento název v syrské edici používal pro jednu z knih Války židovské (myslím, že šestou). A teď otázka - kolik z těch 3 či 4 jsi přečetl?

Asi jako to s těmi překroucenými katolickými překlady?