Grano Salis - Existence státu Izrael a pravdivost islámu

Jak spolu souvisí stát Izrael a islám, které je náboženstvím muslimů? Když jsem si pročítal Korán, hned při čtení první súry jsem narazil na neřešitelný problém. Je tam řečeno, aby Allah vedl muslimy cestou spravedlivých, ne cestou těch na něž je rozhněván.

Al Fatiha - 1. súra v Koránu verše 6-7:

6. veď nás stezkou přímou,
7. stezkou těch, jež zahrnuls milostí Svou, ne těch, na něž jsi rozhněván, ani těch, kdo v bludu jsou.

* ne těch, na něž jsi rozhněván - Židé
* ani těch, kdo v bludu jsou - křesťané (kvůli tomu, že Ježíše vyznáváme jako Boha)

Podle ustáleného islámského výkladu jsou ti, na něž je Allah rozhněván, Židé. Mohamed zajisté přišel s Židy do styku během svého života a znal jejich pohnutou historii. Je to historie ztráty vlastního státu, ztráty jejich vlastní identity. O možnosti ztráty již existujícího státu hovoří i Bible, kupříkladu pátá kniha Mojžíšova.

„Budete vyrváni ze země, kterou přicházíš obsadit. Hospodin tě rozptýlí do všech národů od jednoho konce země do druhého. Tam budeš sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové, dřevu nebo kameni.“ Bible, Pátá kniha Mojžíšova 28,63-64

Ztráta vlastního státu je výsledkem modlářství a nevěry židovského národa. Zkrátka a jasně řečeno, Boží hněv je vyhnání Židů do exilu a naopak Boží přízeň znamená opětovný návrat do země svých předků. Mohamed tedy zná židovskou historii, která se zrcadlí v jeho první súře. V této súře je ale jenom výpověď o Božím hněvu. Problém však nastává v okamžiku, když vznikl stát Izrael. Je to neočekávaná situace, se kterou se v Koránu nepočítá. Vždyť by podle naznačené logiky první súry, která je muslimy recitována v modlitbě nejméně pětkrát denně, měli být Židé stále bez vlastního státu, v rozptýlení, v diaspoře.

Realita je ale zcela odlišná. V roce 1948 vznikl stát Izrael. Skončilo tak těžké období hledání židovské identity. Hlavní úsilí teď židé věnují budování svého státu. Je to můj osobní názor, ale právě vznik státu Izrael významným způsobem „kompromituje“ svatou knihu muslimů - Korán. I když jsou Židé podle Koránu pod Božím hněvem, navzdory koránské výpovědi mají svůj vlastní stát. A tak v tomto okamžiku dochází ke střetu reality - skutečnosti státu Izrael, v kontrastu se svým vlastním tvrzením „o rozhněvaném Allahovi vůči Židům“, s kterým vyrukoval Korán. Existence samotného státu Izrael se totiž dotýká bolestivým způsobem islámu v jeho jediném neuralgickém bodě, kterým je pravdivost Koránu.

Zatímco se palestinští muslimové modlí, aby je Allah vedl cestou spravedlivých a ne cestou těch, na něž je rozhněván. Jenom o pár metrů dál mají Židé svá letoviska, hotely a supermarkety. A hlavně mají svůj židovský stát, na který zatím palestinský lid teprve čeká. Všímáte si, vážení čtenáři, tohoto paradoxu? Ti, kteří mají být pod Božím hněvem, tak nejsou podle tohoto měřítka vůbec identifikováni! Tady totiž nejde o konflikt izraelsko - palestinský, nýbrž o izraelsko - islámský. Existence izraelského státu ohrožuje pravdivost islámu. Pokud by muslimové akceptovali existenci státu Izrael, zpronevěřili by se své vlastní identitě, která „vyrůstá“ z Koránu. Tyto důvody pak vedou k nasměrování nepřátelské zahraniční politiky většiny muslimských států vůči Izraeli.

Proč je situace na Blízkém východě tak bezútěšná? Palestinský národ je pro mnohé státy jenom záminka, aby mohly vést protiizraelskou kampaň. Například aby poukázaly, jak je sionismus špatný. Palestinský národ s jeho naturelem je zneužit v mocenských zájmech jiných.

Pokud se ve svých úvahách nemýlím, nebude paradoxně v zájmu žádného arabského státu snaha o vytvoření svobodného Palestinského státu. Arabské státy by potom ztratily záminku, důvod ve své protiizraelské politice. Je jasné, že v arabských státech na Blízkém východě hraje islám jako převládající náboženství prim, a tak tyto státy nikdy nebudou usilovat o vytvoření samostatného Palestinského státu a uznání suverénního státu Izrael právě z důvodů, které jsem naznačil v tomto článku. Situace na Blízkém východě bude ještě více eskalovat ve vzájemném násilí obou zúčastěných stran konfliktu.

Nesouhlasím s případným násilím jak na izraelské, tak na palestinské straně. Sionismus ještě neznamená nutně souhlasit s každým rozhodnutím izraelské vlády. Nýbrž sionismus jako přesvědčení znamená říct jasné ano k biblické zvěsti o návratu Židů do své země, o čemž se sami, vážení čtenáři, můžete dočíst v biblických textech.

„Toto praví Panovník Hospodin: Hle, pokynu rukou pronárodům, k národům vztáhnu svou korouhev; v náručí přinesou tvé syny, tvé dcery budou neseny na ramenou. Králové budou tvými pěstouny a jejich kněžny tvými chůvami.“ Bible, prorok Izaiáš 49,22-23a

Doplnění k článku. Židé zůstávají v Boží zřeteli, ať už jsou zbožní nebo ateisté. Je to kvůli nějakému Božímu rozmaru? Nikoliv, Židé zůstávají milí před Bohem kvůli svým předkům a kvůli Božímu vyvolení, viz novozákonní biblický text apoštola Pavla o Židech:

„Pokud jde o evangelium, (Židé) se stali Božími nepřáteli, ale vám (křesťané) to přineslo prospěch; pokud jde o vyvolení, zůstávají Bohu milí pro své otce. Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná.“ Bible, list Římanům 11,28-29

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace