Ano, ale co je Církev? Souhrn všech znovuzrozených z Ducha, nikoliv naše denominace.

A co je místní Církev? Společenství, které je v souladu s Božím zjevením v Písmech (ne jehož jednotlivci jsou dokonalí). Záleží, zda je v pořádku vnější rámec podle biblického modelu. Takže místní Církve dnes téměř neexistují...

Jistěže, určitě jich je dost, ale ti jsou anonymní. V dobách úpadku truhla Hospodinova přebývala v soukromých domech (ne v chrámu) - např. v domě Aminadaba nebo Obededoma. Tak je tomu i nyní. V době odpadnutí, kdy se čeká na jeho vyvrcholení v podobě vlády antikrista a následnému Slavnému příchodu Pána Ježíše.

A to tady někdo tvrdí, že přestává být Božím lidem?

  Znám pár lidí dobré vůle kteří žijí mimo církevní organizace, a ti se náboženskému životu vyhýbají, jak jen mohou a co tak mohu sledovat, tak jim náboženský život vůbec nechybí. Hodně jim k tomu pomáhá to, že znají více lidí žijících náboženským životem a jejich podporu pedofilním klanům či v nedálné době ten velký tunel z veřejných rozpočtů, na kterém se lidé žijící náboženským životem svorně shodli a navzájem si v něm pomáhali. Vyhýbat se náboženskému životu jim pomáhají i ty mnohé vraždy, které lidé žijící náboženským životem předvedli v poslední době a mnohé další věci, které nábožní lidé předvádí.

  To lidi dobré vůle příliš neláká a pomáhá jim to držet se od zlého pryč.

Kdybych někdy potkal osamělého křesťana dobré vůle tak bych si rád jeho vyprávění poslechnul a případně se s ním i pomodlil, kdyby měl zájem.

  Pak znám jednoho římského katolíka dobré vůle, co je budhistou. Ti zpívají různé písničky, meditují, dlouhé měsíce se postí, různý čas žijí i jako poustevníci, třeba několik měsíců a jedí třeba jenom čočku. Mají střediska a meditační domy, kde se schází. Čtou na kdeco narazí, hodně se jim líbí mariánská zjevení, protože to je totéž, co žijí sami, stejný duch. Pokud vím, tak také nekřtí ani sebe ani nikoho jiného a dohady nad uznáváním křtů jsou jim ukradené a trochu k smíchu. Bibli mají určitě, ale pokud vím, tak jí nečtou. Modlí se a žijí ekologicky, nejí maso, jsou obvykle vegetariáni, takže odhaduju, že ovčince by rozpustili. I když zrovna tenhle katolík budhista jí sušené vepřové z prasátek krmených ekologickými žaludy, ale to je vyjímka.

  Pak znám spoustu dalších lidí dobré vůle, jsou různí a bylo by to na dlouhé psaní.

  Osamělé křesťany dobré vůle neznám, o nich tedy těžko něco mohu psát.

Trefně vyjádřené...

Člověk osvobozený od církevních organizací žije v Kristově církvi. 

Za bližní pokládá všechny lidi kolem, které miluje a slouží jim, aniž by měl potřebu se nad ně povyšovat,  vést je či předělávat. 

Největší modlitba je praktická láska, i v pronásledování, ve vztahu s Bohem. 

Svoboda je určitě v Kristově církvi, kde si člověk může říkat co chce (svoboda slova, svoboda projevu, svoboda svědomí). 

Pokud to církevní organizece nedovolují, pak nejsou Kristovými církvemi. 

Ta skutečná svoboda je o dodržování řádu, je o braní osobní odpovědnosti na svá ramena za všechno, cokoli řeknu. Zda bude řečené ku prospěchu nebo ke škodě ostatním.

  Kam se tedy poděla "svoboda hřešit"? 

  Co se prosímtě s to tvou skutečnou "svobodou" hřešit a "svobodou" vybírat si dobro a zlo stalo?

Slovo "dělat" sis přidal sám, proto je taková diskuse, Oko, marná. 

Názorová svoboda projevu je něco jiného než třeba krást. I světské právo ctí a  zaručuje svobodu projevu,  naopak trestá určité činy (např. krádež, vraždy apod.).

To ano, ale myslel tím Kristovy apoštoly, což vyřazuje vaše papeže, kteří Krista nikdy neposlouchali...

To ty nemůžeš posoudit, když ničemu nerozuimíš....

Martino píše:

To ty nemůžeš posoudit, když ničemu nerozuimíš....

A čemu rozumí papež, když se paktuje s démonáři v Assisi? To hovoří za vše. Hlavně to říká, kam patří...

Já mám v mnohém podobné zkušenosti i názory jako Cizinec. 

Pokud jsi, Myslivče, duchovně dál, měj s námi, prosím,  trpělivost. Nelze vyčítat "jen ochutnávka svobody božích dětí", protože já jsem za každé málo v tomto hodně  vděčna a u nás mnohých jsou ty kroky prostě postupné, nikoliv osvobození ze dne na den o 100%.

Jinak s Okem bohužel moc diskutovat nejde, protože pokud se člověk dostane k nepohodlným závěrům, tak Oko buď začne spoludiskutujícího uhlazeně urážet, nebo přestane odpovídat. 

Jinak zajímavé téma - svoboda svědomí - svoboda svědomí v Bohu...

Toníku, díky za odpověď. 

Já jsem se s  možností svobody svědomí i uvnitř ŘKC dlouho "prala". 

Nicméně byli v menšině  i kněží a lidé, kteří svobodu svědomí alespoň do 90-ti %  respektovali - ale naopak většina se snažila nepohodlné názory měnit či později trestat. 

Každopádně mé zkušenosti z ŘKC jsou v tomto jako celek tragické (absolutistické zřízení jsi trefil správně). Bohužel dokud je člověk uvnitř, nejde to téměř rozpoznat, musí napovědět duchovní zrak a sám Bůh.

  Když se bavíš o svobodě a svědomí, tak to je dobré téma. 

  Zkus jít do nějaké institucializované církve, přečíst tam desatero z bible a říci, že ho ráda dodržuješ a že si myslíš, že desatero pořád platí. Asi najdeš málokterou církev, kde by tě nenapomínali a nesnažili se tě přesvědčit, že desatero z písma svatého už neplatí, že to je "starý zákon" a oni mají "milost" a desatero nedodržují. Tohle je například téma, na které za dvacet let v křesťanských církvích narážím znovu a znovu. Vždycky, když nějaký člověk uvěří, přijme Pána a čte si písmo, narazí na desatero, tak se zeptá jak to je. A zatím jsem v každé církvi potkal alespoň jednoho člověka, který se snažil svědomí dotyčného čerstvého křesťana zmanipulovat ke svému obrazu. A v několika církvích to byli i vedoucí. Ostatně, když jsem psal článek o církvi, byl v něm uveden postoj k Božím přikázáním jeden z ukazatelů "církve" a "necírkve".

  Záleží taky hodně na tom, v čem ta "svoboda svědomí" člověka spočívá. 

  Pokud "svoboda svědomí" nějakého člověka bude spočívat v tom, že se bude každý večer opíjet, že bude nosit amulet pro štěstí, že bude pravidelně sázet fortunu, že bude spát s kdejakejma holkama protože v desateru přeci není "nesesmilníš" ale "nezcizoložíš", že bude mluvit sprostě, hrubě, atd. tak by takového člověka měli v každé normální církvi docela normálně napomentout a neměli by dotyčného člověka nechat bezmocného jeho "svobodě hřešit".

  Toník

Ahoj Toníku,

tak já jsem   uvnitř ŘKC  svobodu svědomí téměř od počátku vnímala jako spíš ideál než skutečnost. Brzy po mé konverzi totiž pomluvili a odstranili jednoho výborného kněze - a velmi důrazně umlčovali a zesměšňovali lidi, kteří ho bránili. Byl to mimochodem kněz, který mne právě vyzval k širší činnosti v církvi (včetně práce s dětmi a mládeží). Ještě pak na jeho pohřbu  vedení církve včetně kardinála manipulativně odsuzovali "neposlušnost" těch, kteří se tohoto kněze zastávali. Tato situace odstranění jednoho z dobrých kněží pro mne znamenala právě větší vnímatelnost k odlišování (bez automatické poslušnosti) k nařízením církve, nemohla jsem být už "slepě poslušnou ovcí", ale začala jsem odlišovat poslušnost kněžím či církvi a poslušnost Bohu (ve svědomí). Naštěstí většina zpovědníků toto respektovala a netlačila mne k "neposlušnosti svědomí", plno z nich mluvilo jinak navenek a jinak pak v osobních pohovorech. Zvykli si, že mívám někdy odlišný názor, zajímal je , respektovali ho, někdy pak i sami svůj názor změnili. 

Jinak Desatero samozřejmě uznávám, v rozumném výkladu (bez přidávání tam toho, co tam není).

  Ty jsi žila nějakou dobu mimo ŘKC, proto jsi nebrala všechno tak, tak to je nastavené. Já jsem žil odmalička "uvnitř" ŘKC. Vše, co ŘKC byla, jsem bral jako normu.

  Měli jsme tehdy také kněze, který se staral o nás mladé. Vyprávěl mi, jaké intriky mezi sebou kněží mají, jak mu závidí, že mu do kostela chodí desítky a desítky mladých lidí. Samozřejmě musel navenek říkat něco jiného, než si myslel, ať už kvůli těm svým spolupracovníkům (znich mnozí byli proti pracovníci), nebo kvůli komunismu. Tehdy ještě bylo pacem in terris" a kněží, co byli STBáci ještě byli pro nás nepřátelé a kněží, co byli ženatí a ve skrytu a nebezpečí sloužili trpělivě a pokorně ostatním ještě ještě pro nás přátelé. 

  Bral jsem tehdy situaci se špatnými kněžími ve smyslu "jidášů" tak, jak to má hezky ukázkově z ŘKC naučené oko. 

  Dobu, kdy se to celé s "přáteli" a "nepřáteli" otočilo naopak, už jsem v ŘKC moc nesledoval a neřešil, to už jsem byl křesťanem a měl jsem dost starostí sám se sebou. Tak jsem nemusel řešit ani konflikt svědomí.

  

  Cokoliv napíšu, se vám v hlavě převrací k obrazu vašeho myšlení. 

  A někteří z vás dokonce mají tu drzost napsat, že v ŘKC bylo "všechno špatně"! (Asi soudíte situaci podle sebe a toho, co znáte ze svého života?)

  Toník

 

  Katolický kněz může být tak dobrý, jako třeba nějaký lhář, hulvát a sprosťák, který píše básničky. V něčem je mimo a v něčem se třeba i snaží.

  V písmu, které mám já, se o svěcení kněží nepíše, nemám to tam. O našem knězi a kněžství se ale v písmu, které mám, píše velmi podrobně.

  Jsem zvyklý psát o sobě a o tom, co o sobně znám a v rozumné míře o lidech, které znám osobně. Ne si vymýšlet nesmysly o druhých tak, jak to děláte vy se svými "bratry" zde v diskuzi a jak to máte dobře naučené od vašeho "otce".

  Cizinec

Mám stejnou zkušenost. 

Zato biskupství vždy drželo navenek  pohromadě. Přesto i tam se dějí hrozné věci uvnitř.

Když je farář pastoračně úspěšný, a začne si s lidmi rozumět, převelí ho jinam. To aby nenarůstala jeho obliba u lidí a tím vlastně moc. Na petice katolíků proti odvolání faráře biskupství nereaguje, a požadují všeobecnou poslušnost. Nebudou přece podporovat konkurenta, který ohrožuje jejich "biskupskou" moc. Odvolávání schopných farářů z farností po pár letech jejich působnosti je toho přímým důkazem. A faráři musí zase začínat jinde a znova. Vytvoření vztahu s lidmi trvá několik let. Jak se jim začne dařit, jsou zase převeleni jinam. Pro katolické faráře je to sisyfovská práce, a boj s biskupstvím.

Přesně tak. Ale teprve po odchodu z ŘKC to člověk dokáže systémově pojmenovat.

"Požadují všeobecnou poslušnost" (biskupové) - a dodávám:  oponenty manipulativně  zesměšňují, aby je umlčeli. 

  Tohle jsem osobně nezažil, jen mi to vyprávěl ten kněz, kterého jsem znal zblízka a který měl "problém" protože měl za komunistů ve vesnickém kostele stovku mladých lidí. A ten "problém" měl na všech stranách: U kolegů, co mu záviděli, u nadřízených, co z toho taky měli "problém" a samozřejmě u státního dozoru, který z toho měl největší "problém". 

  Ale ne u všech. I v ŘKC bylo mnoho lidí, kteří se z toho radovali, pomáhali.

  Mimo téma: Nenech se vyprovokovat k prolomení anonymity, uvádění jmen a lokací. Ty snahy k prolomení anonymity tu jsou dlouhou dobu a stále od těch samých lidí. Zkus ty, co se o prolomení anonymity druhých snaží, trochu pozorovat: Jsou to ti, co úzkostlivě nenapíší o sobě ani čárku aby něco neprozradili a svou anonymitu kryjí jak mohou aby ji neprolomili.

  Stejné je to se svědectvím. Pro každého normálního, pravdomluvného člověka je osobní, očité svědectví jiného člověka důkazem. Takové svědectví je důkazem i pro jakýkoliv spravedlivý soud. 

  Očité svědectví ale není a nebude důkazem pro lidi žijící ve lži, lidi, co mají lež v oblibě: Pro lháře, prášily, překrucovače, pomlouvače. Protože oni podle sebe a své situace posuzují i slova druhých a myslí si, že jací jsou oni, takoví jsou všichni.

  Toník

Ano, Toníku, máš pravdu. 

Cítím, jak někteří se nechtějí bavit ve smyslu sdílení zkušeností v cestě víry, ale hledají záminky jak mne ( i jiné diskutující)  napadnout, číhají na každé uklouznuté slovíčko, přidávají jim jiné významy, bohužel už i  i Standa - Oko třeba pod tímto článkem  (zkreslování významu přidáním slova "dělat", kde pak při usvědčení z této špíny při zkreslení významu už neodpovídá). 

Jinak názory i mnohých dalších už opravdu nemohu brát nijak vážně (Martino, Nokia apod.) a jsem ráda, že mezi nimi podobnými už nemusím být pod hlavičkou jednomyslného společenství. Obzvlášť Martino si zde otevřel "novou živnost slídění" a vzteky puká, pokud jeho živnost nesklízí jeho žádané inkviziční sklony. 

Proto sdílet zde můžeme, ale kvůli přítomným inkvizitorům je opravdu třeba nejmenovat, aby všeobecná diskuse byla ještě vůbec možná. 

Dlouhé citace a šermování citáty potřebují ti, kdož nemají osobní svědectví...

  Hezky to napsala Brusle: "Dlouhé citace a šermování citáty potřebují ti, kdož nemají osobní svědectví". Všimni si, že tu jsou lidi, kteří šermují veršíky, mají postavené konstrukce, ale když se zeptáš, jak je to v jejich životě nebo okolí, co prakticky zažili, téměř výhradně se odmlčí.

  Někdo sem přijde sdílet se s tím, co zažil, jiný sem přijde si to přečíst a ještě jiní sem chodí "zvítězit v diskuzním klání", ještě jiní si sem přijdou dokazovat sami sobě to, čemu věří a další sem chodí rýt do těch prvních, druhých, třetích nebo čtvrtých ;-) A těch prvních tu poněkud ubylo.

  Tonik

  

  Mojžíše, proroky, svatého Pavla, Petra, Jana, Jakuba a další poslouchám dlouhou dobu a nemůžu si to vynachválit. 

  Jejich slova jsou dobrá a spolehlivá, pravdivá a osvědčená.

presne tak... lidské registrace napr. vo Vatikáne sú nepodstatné, ba niekedy protibožské, to jest anti-Kristovké... ak niekto tvrdí že je námestník Krista, to znamená že je tu na zemi namiesto Krista... Duch bol zoslaný tiež namiesto Krista a preto nemôžu byť dvaja námestníci... iba že jeden je legálny námestník a druhý je tu namiesto (anti) Krista a potom je antikrist...

ivanp

...Vášho námestníka neustanovil nikto... cirkev 6. storočí ani len netušila že má v Ríme ,,námestníka,,... 

ivanp

no iste že nemám doktorát z histórie, ale Milánsky edikt nespájam s 6. storočím... toľko gramotnosti predsa len mám.... spájať pápežstvo s poverením Krista Petrovi ,,pas moje ovečky,, predsa len vyvoláva úsmev.. keďže si dobrý v histórii tak ti prikladám niekoľko citátov z histórie ktoré zaručene potvrdzujú neomylnosť pápeža, jeho nárok na hlavu cirkve a iste pochopíš kontinuite,,jednotu v učení v RKC,,.. to iba slepé oko by nevidelo a nepoznalo v rímskej cirkvi jedinú pravú Kristom zriadenú cirkev:

Aby složil armádu pro První Křižáckou Výpravu, papež Urban II.  slíbil okamžitý vstup do nebe bez očistce pro ty, 

kteří padnou  v boji za tento veliký cíl! 

"Když císař dorazil před papeže, odložil svůj císařský plášť,  pokleknul na obě nohy a položil se hrudí k zemi. Papež k němu  přistoupil a položil svou nohu na jeho krk, zatím co sbor  kardinálů mocně zanotoval: Šlapat budeš po baziliškovi, drtit lva  a draka." ..... Na druhý den Frederick Barbarossa.....  políbil Alexandrovu nohu,  pěšky vedl svého koně za uzdu a vrátil se po slavnostní mši, do papežského paláce....Papežství se nyní pozdvihlo do výše  grandióznosti jakou nikdy před tím nemělo. Meč Petra porazil meč Caesara!" (Citováno v R.W.Thompson, "The Papacy and the Civil  Power")4Dvě osoby, které mají rozdílné názory, nemohou mít obě  pravdu.  A přece papežové udělali z toho téměř notorický zvyk, protiřečit  si v hlavních otázkách a problémech. Agapetus (535-6) spálil  kletbu, kterou Bonifác II (530-2) slavnostně vydal proti papeži  jménem Dioscorus (530). Dioscorus je považovaný za anti-papeže, ale Agapetus, který byl na jeho straně, je na seznamu jako pravý  papež!  Hadrián II (867-72) vyhlásil, že světské sňatky byly  platné; Pius VII (1800-23)  je prohlásil za neplatné. Oba dva jsou  v seznamu jako právoplatní papežové. Mikuláš V (1447-55)  anuloval  všechno to, co nařídil Eugenius IV (1431-47) Dokumenty, procesy,  dekrety a zásahy proti Sněmu Basilejskému "jako by nikdy neexistovaly." (Dollinger).10 Přesto oba dva jsou na seznamu vikářů  Krista. 21 července 1773, papež Klement XIV vydal dekret, který  potlačoval Jezuity, papež Pius VII vydal dekret na obnovení Jezuitů v srpnu 1814. Eugenius odsoudil Janu z Arku (1412-31) aby  byla upálena na hranici jako čarodějnice a heretik. Pius X ,   prohlásil Janu  za blaženou a papež Benedikt XV (1914-22) Janu vyhlásil  jako svatořečenou v r. 1920. V dnešní katedrále Notre Dame jednou  z nejpopulárnějších svatých je "Svatá Jana z Arku" se stovkami  svíček "národní hrdinkou". Jak mohl "neomylný" papež odsoudit  svatou na hranici jako čarodějnici a heretika? Ovšem Eugenius IV  je na seznamu legitimních, údajně neomylných nástupců Petra.

ivanp

ivanp

  1. To jméno neznáš a nemůžeš poznat

  2. Není podle tebe možné vykonávat takovou činnost, jaká je uvedena v Matouš 28, 19?

  Obecně máš pravdu. 

  Pokud někdo poznal to vzácné Jméno a byl v něj ponořen a pak jdouce po světě činí učedníky ponořujíce je ve jméno otce, syna i ducha svatého, docela neomylně tím vznikají noví učedníci Ježíše Krista, z moci Ježíše Krista.

  Ano, správně. Tomu rozumíš také dobře.

  Proto se člověk musí narodit znovu, aby Boha mohl poznat.

  Když jsme se na dané téma nedávno bavili, psal jsi:

  No, pokud píšeš, že "do jména ponořit nejde", tak bys asi taky měl vědět, co ti v tom brání, ne?

  Podle mne by ti určitě bránilo to, že to jméno neznáš a nemůžeš poznat, že jsi do toho jména zatím nebyl ponořen. Dokonce jsi zatím nebyl ponořen ani do vody, natož do toho jména.

  Ten, kdo nejde v tom jménu, není schopen do něj ponořit ani někoho jiného. Schází mu totiž ten život, který je jen v tom jménu.

  Toník

  Omyl, protože píšeš o něčem co neznáš a nezažil jsi. 

  Apoštolové měli problém Ježíše poznat, protože se ještě nenarodili znovu. Otevřeli se jim oči ve chvíli, kdy se narodili znovu.

  Určitě bys ho "ponořoval do vody"? Nepoléval bys ho náhodou?

  Sazmořejmě, že bys nedělal to, co přikazuje Ježíš svým učedníkům a je to zapsané v Matouš 28,19 (protože ani nevíš, jak bys to udělal), ale dělal bys něco docela jiného, co jsme si vymysleli a v čem je proti Mat 28,19 ten podstatný rozdíl. 

  A je dobře, že to víš, že je to rozdíl. 

  Toník

  Stando, "ponořit někoho" a "polít někoho" na hlavičce není totéž.

  Vidím, že už máš potřebu zamluvit téma Matouš 28, 19 někam  mimo a nemá smysl dále pokračovat.

ak nám dojdu argumenty, tak zaberá odbočenie od témy... to robia naši politici... aj vaši ?   a niektorí kresťania...

ivanp

KONTRADIKCE, KONTRADIKCE. Dvě osoby, které mají rozdílné názory, nemohou mít obě  pravdu.  A přece papežové udělali z toho téměř notorický zvyk, protiřečit  si v hlavních otázkách a problémech. Agapetus (535-6) spálil  kletbu, kterou Bonifác II (530-2) slavnostně vydal proti papeži  jménem Dioscorus (530). Dioscorus je považovaný za anti-papeže, ale Agapetus, který byl na jeho straně, je na seznamu jako pravý  papež!  Hadrián II (867-72) vyhlásil, že světské sňatky byly  platné; Pius VII (1800-23)  je prohlásil za neplatné. Oba dva jsou  v seznamu jako právoplatní papežové. Mikuláš V (1447-55)  anuloval  všechno to, co nařídil Eugenius IV (1431-47) Dokumenty, procesy,  dekrety a zásahy proti Sněmu Basilejskému "jako by nikdy neexistovaly." (Dollinger).10 Přesto oba dva jsou na seznamu vikářů  Krista. 21 července 1773, papež Klement XIV vydal dekret, který  potlačoval Jezuity, papež Pius VII vydal dekret na obnovení Jezuitů v srpnu 1814. Eugenius odsoudil Janu z Arku (1412-31) aby  byla upálena na hranici jako čarodějnice a heretik. Pius X ,   prohlásil Janu  za blaženou a papež Benedikt XV (1914-22) Janu vyhlásil  jako svatořečenou v r. 1920. V dnešní katedrále Notre Dame jednou  z nejpopulárnějších svatých je "Svatá Jana z Arku" se stovkami  svíček "národní hrdinkou". Jak mohl "neomylný" papež odsoudit  svatou na hranici jako čarodějnici a heretika? Ovšem Eugenius IV  je na seznamu legitimních, údajně neomylných nástupců Petra.            Historie konkluzivně popírá jak apoštolskou posloupnost  a papežskou neomylnost, kterou odmítlo mnoho papežů, na příklad  Vigilius (537-55), Klement IV (1265-8), Řehoř XI (1370-8),  Hadrián VI (1522-3), Pavel IV (1555-9), a dokonce Innocent III,  (1198-1216). který vládl Evropě železnou rukou. Proč tedy byl  papež Pius IX tak rozhodnutý zvěčnit tento zřejmý podvod, jako  oficiální dogma?   Byl pro to speciální důvod: Papežská neomylnost měla být  poslední berličkou, která, jak Pius IX doufal, podpoří  rozpadající se strukturu Římsko Katolické dominace nad vládami  světa a jejich občany. Aby toto dogma - pro vždy - ustavil,  svolal papež Pius IX První Vatikánský Sněm v prosinci 1869.....................  

  Jestli pak to je dnes stále ještě takto, nebo už to dnes máte jinak?

  Dikce, kardinál Tomášek: Tyto všechny znaky má jediná Církev římskokatolická.

  Kontradikce, oko a dnešní postoj některých v ŘKC: Všechny tyto znaky má jediná církev římskokatolická spolu se všemi církvemi, které zůstávají v jednotě s papežem.

  Dikce, kardinál Tomášek: Kdo jde kolem kostela nebo kaple, kde je nejsvětější svátost oltářní a pozdraví ji nějakým zevním znamením, získává 100 dní odpustků.

  Kontradikce, oko: Dneska si nikdo nehraje na počty dnů, to je myšlení středověku. Vždyť ani nevíme, jak to tam s časem vůbec je (myšlen asi očistec, protože ses omylem domníval, že jsou to dny v očistci?).

  Dikce, Sv. Tomáš Akvinský: Žár očistcový je roven žáru pekelnému; týž oheň, trápící zavržené, očišťuje duše v očistci.

  Kontradikce, oko: Toto je babská představa katolické víry.

  

  To bych ani nečekal, že budeš tak otevřený, Stando. Takže předtím jen "myšlení středověku" a teď už rovnou "polopravdy a "lži"? A hanba má být mně? Za co? Za to, že jsem ti připoměl tvoje reakce?

  A co přesně jsou pro tebe ty "polopravdy" a "lži"? 

  Výroky pana Tomáška v katechismu, výroky pana Akvinského, nebo tvoje reakce na ně? 

Ano, hlavou Kristus.