poslal karels Chalkedonský koncil (8. října – 1. listopadu 451) byl čtvrtý ekumenický koncil, který zasedal v Chalkedonu v Bithýnii v Malé Asii. Jako závazný jej pro svou nauku považují katolická církev a pravoslaví. Koncil odsoudil Eutychův monofyzitismus a vyhlásil Chalkedonské vyznání víry, které vyznává plné lidství a plné božství Ježíše Krista, druhé osoby Nejsvětější Trojice. Koncil odmítají orientální církve.
Něco málo z toho překládám, i když nezvěřejním vše, s nějakými latinskými větami se budu sdílet. Hned někde v úvodní definici (Prooemium definitionis) se píše:
... et unam naturam esse carnis et divinitatis stulte confingentes
et passibilem Unigeniti divinam naturam per confusionem prodigiose dicentes,
propter hoc illis omnem machinationem contra veritate ...
et unam naturam esse carnis et divinitatis stulte confingentes
Já přeložil následovně:
A jedné přirozenosti je tělo (z masa a kostí) a božství, což pošetile vymýšlejí.
Nalezl jsem zde docela zajímavou slovní hříčku. Většinou v tomto vyznání je participium zástupné za konkrétní slovesný tvar - a čekali bychom „confingunt“ namísto tvaru participia „confingentes“
Ale o to mi nejde. Tvar „confingentes“ je dost blízký foneticky tvaru latinskému „confidentes“. Zatímco „confingentes“ znamená v našem uvažovaném textu, vymysleli, vytvořili atd. - my to slovo známe z českého jazyka dobře bez předpony „con“ jako tvar fingovat, nafingovat - což znamená vymýšlet si, předstirat, padělat atd.
Pokud zaměníme díky fonetické podobě „confidentes“ za „confingentes“ (tento tvar participia by byl v textu užit zástupně za konkrétní slovesný tvar) potom by „confidentes“ znamenalo doufat, věřit atd.
V Chalcedonském koncilním jednání jde o polemiku proti možnosti jedné jediné přirozenosti Ježíše Krista, kterou zastával Eutychés. Podle Eutychova názoru se po sjdenocení lidská přirozenost rozplývá v božské jako „kapka v oceánu“, dochází tedy ke smíšení přirozeností. Vzhledem k tomu, že podle Eutycha Kristus není skutečným člověkem, nemá význam opakovat, jaké má tato interpretace učení důsledky pro soteriologii a spiritualitu.[1]
V latinském textu, který jsem uvedl, jde o ty, kteří podle svého přesvědčení doufají „confidentes“ ve smíšenou přirozenost Ježíše Krista, zatímco text Chalcedonského koncilu je odhaluje jako ty, kteří si vymýšlejí „confingentes“ svou vlastní „fingovanou verzi“ osoby Pána Ježíše Krista.
A dále:
et passibilem Unigeniti divinam naturam per confusionem prodigiose dicentes
A ostudně říkají (učí), že utrpeníhodná a božská přirozenost Jednorozeného (tj. Ježíše) je zde díky smíchání (mixu).
Tady jsem dokonce musel vymyslet slovo pro latinský tvar „passibilem“ - „utrpeníhodná“, protože jsem nenašel tohle slovo ve slovníku, ale zřejmě je to adjektivum vzdělané od patior pati passus sum, což je vyjádřením lidství Našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. S největší pravděpodobností se tímto vyjádřením koncilní biskupové brání proti možné dezinterpretaci Ježíše jako toho, který by přijal lidské tělo jenom jako jakousi /promiňte mi ta přirovnání/ skořápku, jako jakýsi neosobní lidský „skafandr“.
Latinský tvar „passibilem“ nás přivádí k tomu, že Ježíš podstoupil utrpení stejně tak jako každý z nás na tomto světě, včetně posledního utrpení přináležíci všem pozemšťanům - a to smrti. V Ježíšově případě kruté smrti na kříži.
Latinský tvar „confusionem“, respektive „per confusionem“ je opět možná slovní hřířčka s jiným foneticky podobným slovem - tj „per confessionem“. „Confusio“ má ale nadto význam prolínání, směs, zmatek atd., ale je vyjádřením stejně tak i pro ostudu, hanbu atd.
Zatímco bychom zde čekali „confessio“, tj. vyznání, máme zde užito „confusio“, což je nejenom hanba, děs a ostuda /jedna konotace významu confusio/, díky zmatku, smíchání /druhá konotace latinského slova confusio/ dvou přirozeností Pána Ježíše Krista.
A dále:
propter hoc illis omnem machinationem contra veritate volens
Kvůli veškeré machinaci proti pravdě chceme oněm lidem (illis) /uzavřít synodu ... další text/
V jiném textu téhož vyznání je jako veritas označen Ježíš, tady se to dá dobře pochopit jako machinace proti samotnému Pánu Ježíši Kristu. „Machinationem“ - jsou úklady, pohroma (alespoň tak je užito slovo ve Vulgátě a přeloženo v Est 8,3 dle ČEP a Kralické Bible)
Summa: ač se někteří snažili mísit, sjednocovat dvě přirozenosti „confusio“do jedné, ukázalo se to jako hanba, ostuda „confusio“, je to doslova „fingování“ /„confingentes“/ skutečné osoby Pána Ježíše Krista, který má dvě oddělené přirozenosti. Nikoliv jednu! Ježíš má božskou a lidskou nesmíchanou přirozenost, alespoň díky závěrům, ke kterým došel Chalcedonský koncil.
Vím, že to většinu čtenářů nezajímá, ale uvažování a závěry Chalcedonského koncilu ukazují směr, kterým se ubírá křesťanské myšlení. (kdybych nedoučoval latinu, tak bych se k tomuto textu také stěží dostal)
Poznámky:
1. http://www.sfr.cz/clanek.aspx?a=1432
