Františku, evangelium je tak jednoduché, že je až neuvěřitelné, kolik lidí tápe ve tmě. Ježíš zemřel, byl pohřben a třetí den vzkříšen! O tuhle historickou pravdu se opři a jsi spasen. Tvá spása není v tobě, ale v Kristu! Ty jen důvěruj a ON tě bude měnit ke svému obrazu.

Martino

studentík je starý kecal, který nic nezná. Tento student je ignorant a blb, když zatajuje např. sv. apoštola Pavla, který je razantně tvrdý na podobné típky, co si myslí, že mají spásu v kapsu a svůj recept nabízejí dále, v našem případě Frantovi. Studentíku, dávám ti pětku, když zatajuješ Frantovi celou pravdu, která vede ke spasení. Spása není automaticky u Ježíše, ale v nás a v anšem rozhodnutí následovat Ježíše v celé pravdě, jak to konstatuje sv. Pavel, když dodává, jinak si uvěřil nadarmo. A to bude asi tvůj případ studentíku. 

Jaký mají ty vaše svátosti účinky na lidi? Co takový křtěný a biřmovaný tolerantní ateista Zeman a stamiliony podobných?

Takovéto ceremonie odsuzovali už starozákonní proroci i samotný Ježíš Kristus. Bez víry (konkretni osoby) neni možno se Bohu líbit.

Boha nutno uctívat v duchu a v pravdě, nikoliv pouhými rituály.

  Kdyby tě to zajímalo, tak jsem popsal mou zkušenost s účinky svátostí v článku "Čím víc pruhů, tím víc Adidas". ˇučinky svátosti biřmování a svátosti kněžství zde před nějakou dobou popisoval nick op v článk Duch svatý jak ho poznám. 

  Ze svátosti kněžství více svědectví nemám, ale o účincích svátosti biřmování jsem slyšel asi dvacet svědectví a všichni ti lidé měli s účinky svátostí stejnou zkušenost, jako popisuji já a jak to popsal op, t.j. "Byl jsem stejný před i po biřmování i svěcení".

  Tonik

Vcelku dobře to popisuješ, jak to v ŘKC chodí, protože jsi byl uvnitř toho systému, podobně jako i další, kterým se zdařilo uniknout.

Já to mohu posuzovat jen zvenku na lidech, s kterými jsem přišel do styku a mohu potvrdit, že žádné automatismy nefungují. 

Nějaké "polepšování" vlastní snahou ve většině případů nefunguje, neboť nedochází k vnitřní proměně DS, může se však u někoho projevovat lepší fasádou - obílení hrobů na bílo. Takovou situaci nelze přisuzovat jen ŘKC, setkáváme se s tímto jevem u všech lidových církví i u protestantů, kteří mají svátosti jenom dvě, takže těch "pruhů" mají daleko méně a proto na tom musí být podle katolíků o mnoho hůře. Nechci vylučovat ani možnost, že i v katolické prostředí dojte k fenomenu "zrození z Ducha", navzdory tomu, se tam o ničem takovém člověk nedozví. Naději pro katolíky vidím dnes i v možnosti čtení Písma, dříve zakázaného. 

Největším nebezpečím je to, že lidé jdou udržováni ve falešném přesvědčení, že účastí na svátostech učinili svým náboženským "povinnostem" zadost, že nic jiného není třeba, smysl evangelia se jim nevysvětlí a v konečné fázi spraví vše očistec. 

Jsem přesvědčen, že i drtivá většina katolických kněží nejsou znovuzrozenými "křesťany" a komu tento faktor chybí, nemůže to ani očekávat u svých oveček. Vždy je to však Boží jednání s člověkem na osobní rovině, žádný člověk to nemůže rozhodnout za něho, žádná příslušnost k samospasitelné církvi ho nezachrání.   

  Ke znovuzrození: Znovuzrození se neděje z čtení písma, to je opravdu záležitost kontaktu s cíkví a mocí Ducha svatého, setkání s Bohem. Smysl evangelia těžko vysvětlí člověk, to se musí zažít, to je milost, dar.

  Se svátostmi to nefunguje tak jak popisuješ, že by "účastí na svátostech bylo učiněno náboženským povinnostem zadost, že nic jiného není třeba". Takto nás v ŘKC nevedli. Spíše naopak: Udržovali nás v pocitu, že nikdy není "zadost", že vždycky je potřeba "víc". Víc svátostí, víc modliteb, víc dávání na mše, víc poutí, víz zjevení, víc odpustků, víc, víc víc.

  Kněží v ČR jsou, pokud vím, z asi 90% zasvěceni některému ze zjevení, kterému jsme byli zasvěceni i my. Slouží tedy tomu celému systému.

  Kdyža tady bylo před nějakou dobou svědectví na dané téma od římské katoličky, kterou Pán zachránil a ona to velmi trefně popisovala a Andulka to komentovala, tehdy ses ještě proti téhle základní křesťanské pravdě bouřil.

  Teď už tedy rozumíš, že v žádném člověku není nic dobrého pokud je bez Ježíše Krista? Už bys tedy pochopil to tehdejší svědectví, to co psala Andulka a to, co píšu ze svého žovota já, nebo máš stále potřebu to převrátit a zneužít jako jsi to dělal doposud?

  Stando. Podle sebe nesuď ostatní. To, že ty tu nesmíš psát upřímně a musíš kličkovat v těchto tématech jak zajíc neznamená, že to tak mají všichni. Já už nejsem v ŘKC, mohu tedy v klidu psát o tom, co jsme žili a nemusím se přetvařovat tak jako vy.

  Nikam jsem nic neposunul. 

  Pokud se tobě něco z mého svědectví v hlavě převrátilo a posunulo a chtěl bys to zneužít proti mně, asi bys měl ty nejdřív napsat ty tvoje převrácené myšlenky, abychom věděli, na co vlastně reaguješ.

  Nevím, co vás učí teď: To klidně napiš. Pokud vás dnes učí, že nemáte co nejčastěji přistupovat ke svátostem, tak je to jistě vaše věc. Pokud sis Stando nevšiml, tak já v ŘKC nejsem a píšu o tom, co jsme žili a co nás učili, ne o tom, jak to teď máte "ponovu" předělané.

  Pokud jde o svátosti, tak nás opravdu učili "čím více, tím lépe" a za nás ještě platilo pravidlo "ex opere operato" a ty vaše nové klikyháky co tu dnes předvádíte jsme neměli. 

  Když jsem byl malý, chodili u nás lidi ke svátostem "jednou za čas", jednotlivci chodili každý týden. Někdy v 80 letech začalo chodit ke svátostem každý týden více lidí a někteří i v týdnu, podle možností. 

  A nás opravdu učili, že ke svátostem se má chodit nejlépe denně, "čím víc, tím líp".

  Pokud jde o očístec: My jsme měli ten stašlivý očistec z katechismu od pana Tomáška, co už je pro vás učení středověku. Tady na zemi jsme si museli vytrpět časné tresty za hříchy, to byly nemoci, neštěstí, posedlosti, prokletí a podobně. Tresty, které jsme si nestihli vytrpět tady na zemi, museli jsme vytrpět v očistci, kde tehdy ještě hořel oheň stejnéh charakteru jako v pekle.

  A cestou nejspolehlivější z očistce ven do nebe pro náše chudáky předky, pro dědečka a babičku, pro prababičku a další, bylo dávání na mše. Čím víc mší, tím větší pomoc předkům, tím dříve do nebe. Vás už to dnes neučí? Už pro vás není mše za duše v očistci nejspolehlivější prostředek pomoci jim?

  Zase: To, že se ti věci převrací v hlavě ke tvému obrazu a k tomu, co žijete tam u vás na vesnici, že dokážeš zneužít kde co k obhajobě tvých nesmyslů neznamená, že to co žijete, tak mají všichni.

  Toník

  Ano, samozřejmě. Na to jsem ti odpovídal. Když píšu, že "nás něco v ŘKC učili", tak téměř vždy nás to učili kněží. Pokud nás něco učili laici tak obvykle proto, že je to učili kněží, čili opět to bylo zprotředkované učení od kněží. 

  Jediná vyjímka byla různá zjevení, která často vyučovali laici, co ta zjevení propagovali a byli jim zasvěceni.

  Myslel jsem, že máš trochu představu kdo koho v ŘKC učí. Tedy ano, o očistci a mších za duše v očistci nás učili kněží, včetně toho, že "čím více, tím lépe" a "nikdy není dost".

  A to souvisí jak s tím, že jsi napsal, že "že v žádném člověku není nic dobrého"?

  Kličkováním nazývám to, když ti položím jednoduché otázky, dám ti je boldem a ty se jim vyhneš jen abys nemusel dát najevo, že jsi se spletl.

  Nebo snad je to opravdu tak, že "nikoliv víc přijímání"? Už nemáte pokun přijímat co nejčastěji? Pokud ne, jak vás to teď učí?

  

  A to souvisí jak s tím, že jsi napsal, že "že v žádném člověku není nic dobrého"?


Ani Noe nebyl spravedlivý sám ze sebe, ale proto, že popřál sluchu Hospodinu a poslouchal ho.

  Nás učili: Co nejčastěji, nejlépe denně. Což pro nás v tehdejší době znamenalo "víc".

  Proto se ptám, když píšeš "nikoli víc", tak: 

  Znovu se ptám proto, že jsi na tu jednoduchou otázku zatím neodpověděl. Až odpovíš, už se nebudu ptát.

  To tě prosímtě učil kdo, když tě to "dávání na mše" v praxi církve nemohli učit kněží?  (předpokládám, že podle sebe soudíš ostatní, protože nás to "dávání na mše" kněži normálně učili"

  Kdo to učil tebe, když to nebyli kněží?

  To tě učil nějaký jehovista, nebo adventista, že můžeš dát na mši? 

  Nebo nějaký římskokatolický laik?

  Přesně tak.

  To je dobře, že to víš. 

  Pokud by sis z diskuzí s křesťany odnesl alespoň to poznání, že "že v žádném člověku není nic dobrého." (slovy písma: "není ani jeden" jak o tom velmi hezky svědčí Stratená katolíčka spasená Božou milosťou a miliony dalších křesťanů a jak jsme sami poznali)  tak ti byly ty diskuze užitečné alespoň k něčemu. 

  Toník

  Ne, ani u nás v sektě jsme na to nezapoměli. "Na mše" jsem ale nedával já osobně (na to jsem byl přeci jen mladý), davali na ně moji blízcí. Na Svatou horu, na Hostýn, k Ignácovi a Tadeáškovi, ve vlastní farnosti, samozřejmě také na některá další místa.

  Psal jsem ti, že jsme žili to, co nás učili.

  Pokud se ptáš na "dávání na mše" a historii ŘKC, tak musíš počítat s tím, že ti budu odpovídat na to, na co se ptáš.

  Že na to, co nás učili, "víc svátostí, víc poutí, víc dávání na mše" a ty jsi napsal "nikoli víc, ale kvalitněji přijímaných," a pak ses do toho zamotal, až z toho nakonec vylezlo, že vás učí ještě dnes totéž, co tehdy nás?

Dávání na mše je jeden z mých omylů v ŘKC. Je mi z toho s odstupem špatně, že jsem tomuto všeobecnému zvyku občas podlehla. Dávalo se dokonce i na přímluvy přečtené v kostele od ambonu, též to byl vžitý zvyk.

Což je možné platit Bohu penězi za spásu nebo pomoc? Učil snad Kristus, že mají lidé dávat peníze kněžím na tyto úmysly?

(Dnes to vidím jako zavedený byznys v ŘKC. Dokonce manipulativně požadovaný od starých nemocných lidí, aby na tyto účely přispívali. Mám 3 tety ve věku mezi 82-87 let v ŘKC tak vím, o čem mluvím.)

takhle je třeba vymyšlena trojice?

nějak mi to "s*****í" manipulací...

Je to právě naopak. Bezduché rituály (automatismy-katolické svátosti), často za peníze (křesty, zádušní mše, odpustky),  jsou k ničemu, chybí-li prostá osobní víra v Ježíše Krista zjeveného v Písmu.

Jaelo,

Martino je tvůj manžel, milenec, bratr nebo jak to je? Slovník máte stejný. Ale určitě jste duchovně spřízněni skrze medjugorského Lucifera, to úplně stačí. Začíná se k vám družit i dosud slušnější apologeta  katolicismu Oko. 

Pozoruhodné je, že se k vám řadil i poměrně slušný, ale fanatický mariánský ctitel Wojtyla, proto ta vaše křečovitá snaha o obranu jeho "svatosti" za cenu popírání pravdy. 

Ta snaha neustále napadat a urážet druhé pochází ze společného "ducha".  Bohužel stejné "svědectví".

Když někdo nechce vidět, nevidí...

http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=1553

Na principu kolektivní viny uvažuješ právě ty (ad zmíněné kuchařky a katechetky). Nemám chuť s Tebou diskutovat. 

- morálna diskreditácia

- principiálna doktrína

morálna diskreditácia: rozumiem tomu, že v histórii a aj dnes žijú ľudia ktorí svojim morálnym profilom robia hanbu cirkvi... bolo mnoho pápežov ktorí boli zlodeji, vrahovia, smilníci... ale tu môže ísť o jednotlivcov, ktorí zlyhali... tak ako dnes sa nájde kňaz-pedofil. ale to neznamená že všetci sú pedofilní.  

principiálna doktrína: otázka je do akej miery je pápežstvo ako systém v súlade s písmom... historicky vzniklo až o niekoľko storočí po apoštoloch a prvotným kresťanom bol papežský primát úplne cudzí... vznikol až spojením ,,sveta,, a ,,cirkvi,,... náboženstva a politiky... dôležité pri tom je to, že vždy v dejinách cirkvi boli kresťania ktorý v pápežstve videli dielo antikrista... úplne jasne a zrozumiteľne to pomenovala reformácia cirkvi, ktorá vnímala tak isto pápežský systém ako protibožský...

principiálne nebibická doktrína pápežstva spojená s morálne zdiskreditovaným ,,primasom,, = antikrist

...aj keď na pápežskom stolci boli morálny ľudia, aj tak nebiblický pápežský princíp ,,svatého otca,, je výbušným prostredím ktorý napomáha k nemorálnosti a odpadnutiu od Boha... inak povedané: na pápežský stolec si nikdy nesadne človek- kresťan ktorý si ctí písmo a pravdu... na pápežský stolec si vždycky sadne len človek ktorý tradíciu povýši nad písmo, cirkev nad Krista a seba samého vníma ako ,,náhradu za Krista,,... to je ideálna kombinácia k nemorálnosti... a sme v začarovanom kruhu...

ivanp

v podstatě máš pravdu. Zjednodušil jsi to jak nejvíc to šlo, takže už by nebylo o čem diskutovat.

Já bych to vyjádřil ještě tak, že to božské - zjevené v Písmu, bylo nahraženo lidským 

  - tradice - bajky, pověry, Marie, papež, svatí, systém rituálů atd. , což slouží v prvé řadě jako

jako účinný nástroj s nálepkou křesťanství na ovládání lidí - v minulosti téměř absolutní.

  Brusle ten skutečný důvod ve svých příspěvcích popisuje a i v historii popisovala. Kdyby sis její příspěvky přečetl, věděl bys ten důvod a nemusel by ses pak okatě ptát na něco, co tu Brusle často a dost podrobně popisuje.

Já myslím, Toníku, že on ten důvod zná, ale nechce si ho připustit. Je to důvod pro něj nepohodlný. Proto si vymýšlí důvody jiné.

(Mimochodem i kvůli takovým lidem, jako je Oko, bylo nutno odejít od ŘKC a přejít k Bohu. Ve špíně a urážkách a výmyslech o druhých  nikdo Kristův  být nechce.)

mluvím o důvodu nesouhlasu s metodami  ŘKC, abych zamezila jiným spekulacím.... 

  Ty bys ten důvod mohl znát, když jsi velmi podobný těm kněžím, podle toho, co píše Brusle, zřejmě bys ho byl schopen vymyslet.

  Zkrátka se proti vám, chudákům, spiknul docela celý svět v jednom jediném velikém šiku a teď už dokonce i Brusle.

  Stando, slepý není ten, kdo prohlédl. 

  Slepý je ten, kdo nevidí. I třeba proto, že dobrovolně nechce vidět.

  Proto jsou také členové sekt tak alergičtí na témata, která jsou pro ně nepohodlná a která do jejich obrazu světa nezapadají, proto tak štvou proti lidem, kteří je přinášejí.

A což rovnou oheň místo biče pro ty, kdož mají jiné názory a nechtějí mít cenzuru zakázaných témat od Oka a spol.? 

(Nestačil Hus a mnozí další, jež ŘKC pro jiné názory upalovala za živa  - a dnes, když už ŘKC takto upalovat nemůže, tak vyhrožuje a ničí jinak?)

Děkuji za milé oslovení ze slovníku ŘKC.

  Pokud vím, tak jsem tu o Wotylovi psal pouze tu věc, že podle jeho příkladu a jeho hesla "totus tuus" jsme se zasvětili tomu zjevení a pak žili jeho "dary", podobně jako Matka Tereza. 

  Nikdy jsem mu to neměl zazlé. Ani bych nemohl. Nestojíme proti lidem. Považuji ho za stejnou oběť stejných duchů, jako jsme byli my.

  Papeže jsem osobně viděl jen jednou, na Letné. To už jsem znal evangelium, ale ještě ho tehdy nepřijal. Papež byl pro nás vzorem, jedničkou a nidky jsme nestáli proti němu. Když jsem se pak stal křesťanem, neměl jsem důvod řešit lidi (teda kromě těch, ke kterým mne Bůh poslal) a nemám ten důvod dodnes, není to můj business.

  Myslím, že srovnávat kupčení v chrámu s nemanželskými dětmi a pokrytectvím docela sedí. Ano, myslím, že tak jak se Ježíš choval k farizeům, tak se chová k pokrytcům a "obíleným hrobům" i dnes.

  Toník

  Jestli sis všiml, tak Ježíš ne vždy dělal proti bezbožníkům takové akce, jako v chrámu: velmi často vysvětloval, jak věci jsou, co on žije, co bude církev žít, učil písmo. Tak to dělám i já. Předpokládám, že bys sis s tím tvým posměchem proti Pánu Ježíši a proti vydání celého života Jemu, s tvou propagací "svobody hřešit" a "vybírat si dobro a zlo" a dalšími věcmi netroufnul vejít veřejně do křesťanského shromáždění, že se takto předvádíš jen v anonymitě internetu.

  Stejně tak pochybuju, že bys měl odvahu přiznat se v ŘKC k někomu, kdo by si myslel že lidé s platně udělenou svátostí křtu nikdy do ŘKC nepatřili.

  Pokud někdo systematicky zkoumá nějaký jev - například statisticky poměry jevů v nějaké sektě - tak to nepovažuji za útok proti Bohu. Naopak, vědecké, statistické metody jsou součástí inteligence, přirozeného daru. Mohou duševním lidem ukázat na skryté souvislosti. 

  Pokud ovšem duševní člověk nechce být slepý a nechce cíleně systematické zkoumání ignorovat. Což je obvykle případ členů sekty, jejíž sociologický jev je systematicky zkoumán.

  I mne logické uvažování a statistické sledování pomohlo k tomu, abych se zajímal o křesťanství. To jsem ti psal: Sledoval jsem na významném statistickém vzorku život lidí, kterým udělena svátost křtu a porovnával ho s životem lidí, kterým svátost křtu nebyla udělena a výsledkem bylo to, že jsem se opravdu začal zajímat o to, jak je to se znovuzrozením a zda znovuzrození mění či nemění člověka. A zjistil jsem, že změní. Což bylo impulsem k životu s Ježíšem.

  Jak bys to prosímtě udělal, když nemůžeš provézt výzkum toho, kolik kněží nebylo věrných svému slibu?

  V čem se tento tvůj výzkum liší?

  Už se zase zamotáváš do svých kliček, aby ses vyhnul jednoduché věci: Pokud o nějakém článku tvrdíš, že je lživý, měl bys vědět, jak je to ve skutečnosti a napsat to. Jinak je to z tvé strany jen prázdné plácnutí.

  Objektivně, Stando? No a jak asi zjistí soud objektivně důvod rozvodu, Stando?

  Opravdu nechápeš, že ten důvod lze zjistit pouze výpovědí svědků?

  Docela stejně, jako v případě sociologických výzkumů nějakého jevu - tedy například toho, kolik kněží žije nebo v minulosti žilo s partnerkami.

  Jak asi pro ten blok rozumu co o něm píšeš nepochopíš, tak stejným způsobem - dobrovolným přiznáním - jde zjistit jakákoliv jiná věc. I když si to při tvém uvažování a způsobu života nedokážeš představit.

  Když si vezmeš nějaký rozumný statistický vzorek populace - třeba 300 lidí, mladých, starých, na vesnici, ve městě, odpovídajících rozložení populace a zeptáš se jich, kolik mělo nebo má milenku, dostaneš nějaké čísla, například 30 těch, co řeknou že mají milenku, 60 těch co měli a nemají a 210 těch, co řeknou, že milenku neměli. 

  Z těch 210 se neví, kolik z nich je bezchybných neomylných křiváků kteří nikdy nepřiznají hřích jako ty a podle sebe soudí druhé, ale o těch 90 můžeš téměř s jistotou vědět, že měli nebo mají milenku. Málokdo totiž řekne, že má milenku když ji níkdy neměl, kdežto takových, jako ty, co si ani nedokážou představit pro svoji lež že by někdo řekl o hříchu pravdu, je v populaci více.

  Po takovém zjištění je tedy jasné, že minimálně 10% lidí v dané poměřované skupině má milenku a minimálně 20% pak milenku mělo. 

  Skutečná, reálná čísla jsou pak díky lidem, kteří milují lež a nikdy by nepřiznali chybu, ještě větší.

  

Mimo téma: 

Pro obrovské množství civilních rozvodových kauz soudy skutečné důvody rozvodu prakticky neřeší, pokud se někdo z manželů přímo nepřizná (ale drtivá většina lidí v tomto volí metodu : zatloukat, zatloukat, zatloukat)... 

Proto častým důvodem rozvodu, kryjící skutečný důvod, bývá neshoda povah a zájmů (včetně neshody názorů či praktikování třeba v oblasti manželské věrnosti apod.)...

Smutné je to, že ten bič si stále plno obílených hrobů neuvědomuje... 

Hlavně, že se odvoláváte na tu vaši nepřerušenou posloupnost od Petra. Takových podařených "svatých otců" máte v historii celou plejádu. 

Wojtyla si v r. 47 určitě nedělal ambice na papeže, či dokonce na to, že ho budete vyhlašovat za svatého, takže nějaký levoboček v této době není nic neobvyklého. Já ho za to neodsuzuji. 

Tobě se nejedná o osobu Wojtyly, ale o titul a úřad svatého otce, ve kterém, jak sám přiznáváš, byli i pěkní zloduši, což o Wojtylovi jako člověku neplatí. Hůř to už vidím ve spojitosti s pojmem křesťan, protože se před jinověrci za Krista styděl. 

Oko nelži. Žil s Marií a pro Marii.(Totus tuus).Za Krista se  před jinověrci styděl.