Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Písmo mluví o hříchu (jed. číslo) a o hříších (mn. číslo).

Hřích je zlá moc ovládající starého člověka a hříchy jsou jeho produkty. Hřích je továrna, hříchy jsou její výstupy. Hřích je strom, hříchy jsou jeho ratolesti a ovoce.

Máme zde tedy 3 entity - hřích, starý člověk a fyzické tělo. Vysvobození z hříchu není boj proti hříchu (to je nemožné), hřích se v současné dispenzaci nedá vykořenit. Vysvobození nespočívá ani v asketickém potlačování fyzického těla. Bůh na kříži jednal jinak - jednal se starým člověkem.
Spolu ukřižoval ho s Kristem (Ř6). Zatímco dříve to bylo tak, že hřích dával návrhy a rozkazy starému člověku a ten svým tělem vykonával příkazy hříchu, nyní je starý člověk zbaven sil, ukřižován a stal se nečinným - nezaměstnaným. Tím pádem hřích nemá komu dávat příkazy a návrhy. Namísto starého člověka je vloženo NOVÉ STVOŘENÍ, které hřešit nemůže.

To je realita-pravda Božího Slova. Jasná výpověď. Když ji věříme a stále na tom zůstáváme stát, vyznáváme to (jako to správná víra dělá), také to prožijeme a okusíme. 

Pokušení je tu samozřejmě stále. Jsou dvě vůle. Boží a satanova. Hřích je vlastně jednání podle satanovy vůle. Satan se snaží našeho starého člověka pokušením znovu vzkřísit a donutit k poslušnosti. Když se mu to povede, zhřešíme a vykonali jsme satanovo slovo (myšlenku), vůli. 

Pak musíme hřích vyznat a vírou se vrátit k původnímu základu, tedy k realitě spolu ukřižování starého člověka s Kristem a v Kristu. Ten základ se nikdy nezmění. Ani když zhřešíme. Kristova Oběť byla položena jen jednou a byly tím vyřešeny všechny hříchy. Takže dnes spáchaný hřích, je vlastně hřích už dávno odpuštěný před 2000 lety. Před Bohem je už dávno vyřešený a odčiněný. Kristus již byl za něj odsouzen a já, můj starý člověk taktéž. Tato realita se před Bohem nikdy nezmění. Pouze před mým duchovním zrakem se hříchem zatemní Kristus - Slunce Spravedlnosti. Hřích je temný mrak, který mi zastíní Krista a prožívání jeho spásy (Viz. David:"Navrať mi radost svého spasení" - ne spasení samotné). Takže Ho následkem hříchu nejsem schopen po určitou dobu vidět - sklouzl jsem do temnoty.

I po tu dobu však stále platí, že jsou mi dokonale odpuštěny všechny hříchy (včetně budoucích), protože byla přinesena jen jedna dostačující Oběť Kristova. Bůh už na mé hříchy nevzpomene. Mám dokonalé svědomí, věčné odpuštění hříchů, věčné vykoupení, věčnou dokonalost a Bůh mě vidí v Kristu a skrze Krista. Vidí mě jako Krista. Ve stejném stupni spravedlnosti, dokonalosti a svatosti. Jinak bych nemohl ani pomyslet na vstup do Boží přítomnosti v nebeské svatyni svatých. Na jiném základě, než na základě Jeho KRVE tam ani vstoupit nemohu. 

Vysvobození z hříchu se tedy již stalo na kříži. Bůh to vše již DOKONALE DOKONAL (význam toho slova). Nic k tomu není nutné ani možné přidávat. Přijímá se to pouze vírou a jediné, co mohu dělat, je za to Bohu děkovat a chválit Ho za to. Tedy přinášet mu duchovní oběti skrze Krista. 

Věřící již od počátku své víry musí stát na tomto neměnném základu Slova. Když to ve víře činí, také to v budoucnu okusí, protože je psáno: "Věřte, že se právě děje to, čemu věříte (přít. čas) a budete (bud. čas) to mít." To je princip víry. Proto je psáno: "Počítejte se za mrtvé hříchu...." (Ř 6,11). Proto Abraham věřil (počítal s tím s jistotou), že Sára bude mít syna od Boha, přestože již to byla stařena. Víra je JISTOTA O NEVIDITELNÝCH VĚCECH - Žd 11). 

Buď tedy věříme Božímu Slovu, které je skutečnou realitou, Pravdou, Skutečností anebo věříme satanově "realitě" (lži) v našem životě, kterou se on snaží vytvořit v opačném gardu než Bůh. Pak se však nacházíme v NEVĚŘE a v NEPOSLUŠNOSTI, přesně jako adresáti listu Židům. Zejména 3. a 4. kapitola mluví o tom, abychom se usilovně snažili vejít do Božího odpočinutí (= vysvobození z hříchů v zaslíbené zemi, dědictví v Kristu). Za příklad je nám dán Izrael na poušti, který právě nevešel pro nevěru. Izrael se bál Anákovců, obrů obývájících zaslíbenou zemi, které měli přemoci a obsadit jejich území. Měli být vysvobozeni od svých nepřátel (my z hříchu a od satana). A měli mít pokoj v zemi - odpočinutí. Tak i dnes se mnoho Božích dětí v nevěře bojí satana a hříchu a netroufá si na ně (myslí si, že je to nemožné). 

Nejen, že musíme vírou stát na Božích zaslíbeních a skutcích, ale je nutné neustále za ně Bohu děkovat, číst si je nahlas, vyznávat je ("homologein"), prohlašovat je v případě satanských útoků jako meč Ducha, tak jako Pán Ježíš na poušti ("Psáno jest.") Verš Žd 3,11 o naší snaze o vejití do odpočinutí ihned poté mluví o Živém a Mocném Božím Slově (v. 12-13) a hned poté o našem Veleknězi Ježíši, Synu Božím a o tom, že máme TOTO VYZNÁNÍ PEVNĚ DRŽET. Protože On je Velekněz našeho vyznání:

Židum 3:1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,

Židum 4:14 Protož majíce nejvyššího kněze velikého, kterýžto pronikl nebesa, Ježíše Syna Božího, držmež vyznání naše.

Židum 10:23 A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)

A Boží Slovo vykoná, k čemu bylo posláno - protože je Živé a Mocné. Proniká až do rozdělení duše i ducha a až do morku kostí. A to je přesně to, o co jde - být Božím Slovem (zejména Božími fakty Kristova díla kříže) PROLNUTI AŽ DO MORKU KOSTÍ.

Čím více vyznáváme, tím více Velekněz našeho vyznání víry, který se za nás přimlouvá u Boha, podle naší víry naplňuje to, čemu věříme.

A máme o to usilovat velice intenzivně, abychom se neopozdili a neupadli do stejné nevěry jako Izrael (Žd 4,11). To jest, se spalující touhou, až násilně, máme uchvacovat Boží Království a Krista samotného:


Matouš 11:12: Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je.

A také: 
Fil 3,12: Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažně běžím, zda bych i uchvátiti mohl, načež uchvácen jsem od Krista Ježíše.

Uchvátit Krista se spalující touhou, to byla Pavlova meta a má být i naše. Pak prožijeme, jak Kristus uchvátí nás... Sláva Pánu.