Ingmar napsal:

Což jsem označil za trefnou poznámku a ty z toho vyrábíš aféru, že jsem příznivec Františka? Ty jsi fakt *****a, jaká tady na GS ještě nebyla. Na takové se musí tvrdě. To je největší hnus, co znám. Pobožnost, sladké kecy, ale sliz a nečestnost, falešné obviňování atd. 

O uspořádání na sdružení, unie, divize a na vrchu s generální konferencí a jejím předsedou v Bibli taky nic nenajdeš a přesto nemyslím, že by na tomhle uspořádání církve adventistů bylo a priori něco špatného.

Nedorozumění ohledně Bible pak plyne z toho, že katolická církev vnímá Bibli jinak než protestanté. Pro prostestanty je to, když to přeženu, papírový Bůh, pro katolíky je to záznam počátku tradice, která pak prostřednictvím církve pokračuje až do dnešních dnů a vyvíjí se. V tomhle pojetí si s katolíky velmi notuji, i když to neznamená, že bych automaticky souhlasil s tím, kam se jim vyvinula. Spíš z odstupu zachovávám zdvořilou úctu, vím z vlastní zkušenosti, že jsou mezi nimi lidé dobří i rozumní, ale můj šálek kávy to není.

Chci tedy říct, že když poukážeš na to, že to takhle v Bibli není, ano oni vědí, že to tam tak není, ale necítí potřebu, aby to tak bylo, v první století tvořila církev pár ostrůvků v Římské říši v počtu cca pár desítek tisíc vyznavačů s omezenou možností komunikace. Dneska je katolická církev někde úplně jinde. Geograficky, početně, historicky, politicky i tím, s jakými duchovními proudy se dostala do styku třeba při misii a musela k nimi zaujmout nějaké stanovisko.

Docela bych adventistům přál, aby si vyzkoušeli, jaké to je být na nějakém území většinovou církví. I jednu zemi světa bych k tomu klidně obětoval :-) Papua-Nova Guinea, Zambie, nebo nějaký jiný adventistán, kde už dnes je adventistů před 10 %? Plus tedy ještě ten faktor času. Adventistické učení se za těch 170 let taky dost proměnilo (Gott sei Dank) a je to určitě dobře. Kdo ví, kde budete za dalších 1830 let?

Jo je leda tak v charismatickém opojení a chaosu...

...Adventistické učení se za těch 170 let taky dost proměnilo (Gott sei Dank) a je to určitě dobře. 

Praví adventisté (stejně jako já) věří učení, kterému věřili zakladatelé církve dodnes. Falešní adventisté a nastrčení patolízalové římských katolíků se je snaží postupně změnit směrem k řk obrazu, a podle toho to dnes v církvi vypadá. A je potřeba si dávat pozor na to kdo co říká a co učí.

Já jsem strávil v katolickém prostředí čtyři roky, ale ne jako katolík, ale jako hudebník. A nikdy jsem tam neslyšel křivého slova vůči jinak věřícím a respektovali i to, že nedělám takové ty zbožné prostocviky, jako klekání před oltářem apod. Ale šlo o celkem vzdělané velkoměstské společenství v Čechách. Třeba moravskou vesnici nebo Slezsko jako celek jsem nezažil a třeba bych tam mezi nimi nevydržel.

Ad Veith a v zásadě všechny spiklenecké teorie: Dá se jich vymyslet neomezené množství a vyvracet je dá mnohem víc práce, než je vymýšlet. Doporučuju na ně tedy rezignovat a hledat Boha nějakým pozitivním způsobem, ne vyhledávání věcí, který je třeba se varovat nebo je odmítat, to k ničemu nevede, ne?

2) Děje se to napříč dějinami, pomalu během celých epoch, je to jízdní řád historie,. Pokud vím, tak tímhle směrem jdou adventisté, nevím, jestli ještě někdo další. Problém vidím v tom, že když jim to nesedí, drobet tu historii nahýbají. Ale budiž, je to jeden ze způsobů. Pokud vím, tak těch pohledů sami adventisté mají víc a navíc se s postupujícím časem ty výklady mírně upravují, aby v konfrontaci s dějinami nepůsobily opravdu mimo mísu.

3) Stane se to celé poměrně rychle v budoucnosti, je to jízdní řád pro poslední časy. Tohle tuším vyznávají některé letniční a charismatické církve.

4) Tohle jsem četl v jednom z našich zdrojů: Je to podobenství, které je nadčasové. Ten zápas probíhá v každém čase a v každém člověku. Kéž by to pro každého končilo tím happy-endem jako v té knize. Počítám, že Tobě v tom bude chybět výklad těch barvitých detailů. Ten Ti nedám. Ponoř se do toho, nech to na sebe působit a rozhodni se, na které straně chceš stát.

Celkově bych ale řekl, že kdo má víru - teď myslím v tom původním smyslu důvěry v Boha, ne v tom protestantském věření pravdivosti určitých věroučných výroků - ten se nebojí a jízdní řád pro budoucnost nehledá, protože nepotřebuje. Má Boha.

K Danieli za mě tolik: Makabejská teze by byla príma - viz ad1 Zjevení, tedy odehrálo se to rychle v minulosti a hotovo, ale problém je v tom, že se kniha Daniel vyskytuje i v Septuagintě, která byla napsána ještě před makabejskou dobou. Jinak by se mi ten výklad líbil. Na druhé straně k adventistickému výkladu mám poznámku, že jak má Daniel problém, jeho národ je v zajetí a on touží po vlasti a po chrámu, tak pochybuju, že by mu Bůh dal odpověď, která by jemu samotnému ani jeho generaci k ničemu nebyla, přes dva tisíce let by jí nikdo nerozuměl a čekalo se na adventisty, až tu Boží odpověď pochopí. Nejde mi to dohromady s Bohem, jak jsem ho poznal. Víc Ti na tohle téma asi neřeknu, není to tak úplně můj biblický koníček. Přijde mi totiž, že lidé, kteří se věnují tomu, "jak to bude" a rochní se v té teologii konce světa, tak trochu zapomínají, s kým že se to nakonec mají setkat. Že bych jako spíš řešil, jaký je Bůh, jak s námi jedná, jaci k sobě máme být my, než četl Bibli s kalkulačkou a dštil oheň a síru na ty, kterým to vychází jinak. Rozumíme si? Zkus se Veitha v duchu zeptat, jaký je Bůh? Co by Ti na to odpověděl? Toužíš ve společenství s takovým Bohem trávit věčnost?

no řekl bych podle toho jak píšeš, že v tom Vašem hnutí musíte mít asi  chaos...

Daniel a Zjevení jsou podobné knihy, které se opakují a navzájem doplňují, a je důležité pro všechny, kteří očekávají 2PJK, je pilně studovat!

Ale pro ty , kteří žijí hlavně pro teď a na budoucnost nemyslí, na 2PJK se netěší a nic do hloubky nestudují, jsou pak tyto knihy jen jako každé jiné...

Za sebe bych neřekl, že se na 2PJK netěším, ale myslím, že je důležitější vědět, kdo že to vlastně přijde, s kým, budeme mít tu čest, než to, kdy a jak se to odehraje. Nebo ne?

Já jsem z Veitha slyšel několik tehdy ještě kazet asi před patnácti lety. Uznávám, že mohl leccos změnit, upravit podle toho, jak se světové události vyvíjejí, ale poselství toho člověka bych shrnul jako: Toho se vyvaruj, tohle odmítej, tohle je nebezpečné, tohle je špatné, bezpečí je jen pod křídly organizace, k níž patřím já a to ještě jen pod podmínkou, že věříte stejně jako já. Nenutí je sice chodit do kostela, ale do sboru, a to v ten jediný správný den, ne pod hrozbou smrtelného hříchu, ale věčného zániku. Máš pravdu, matematicky je to něco jiného, ale není to variace na stejné téma? Nenahrazuje jeden záslužnický systém odměn a trestů jiným?

Mimochodem, Hans Küng kdesi píše, že je unfair srovnávat ideál svého vlastního náboženství s realitou náboženství jiného. A to je přesně to, co on dělá, a to mu ještě fandím, protože jsem zaslechl, že má tak trochu problémy s prameny a jejich ověřitelností a dohledatelností. Od adventisty, kterému to bylo skoro líto :-)

 Nejsem zaujatý vůči jeho osobě, ale vůči takovému vidění světa a náboženství. Bůh, jak jsem ho poznal, je zkrátka jiný. V jedné chytré knížce, Zahořet láskou se to jmenovalo, a shodou okolností to vydali také adventisté, tak před 12-3 lety, psal autor, že zdravé křesťanství klade důraz na to, na co klade důraz Nový zákon. Shodneme se na tom? A teď si vem, kolik z Ježíšova poselství bylo konstruktivního - království Boží je takové a takové, toho dělejte, takoví na sebe buďte, a kolik bylo toho, kdy před něčím varoval a něco odsuzoval. Ano, varoval taky, ale vem si ten poměr u Veitha.

Nedávno jsem narazil u mého oblíbeného Marcuse Borga (česky od něj tuším nic nevyšlo) na informaci, že celý koncept zástupné oběti Bibli cizí, nevyskytuje se tam a v křesťanské teologii se vynořuje poprvé až v 11. století. To mě šokovalo tak, že si to hodlám ověřit aspoň na Novém Zákoně, což znamená přečíst si ho celý pěkně popořádku znova a myslet na to. Jsem zvědav.

Ano. Na příští rok připadá řada výročí Fatimou počínaje. Je to ale celé divné, když údajnou vizionářku drželi jako ve vězení.Kristus nic před lidmi neskrýval a kázal veřejně.