Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 529 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116489451
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Zajatci bílého boha
Vloženo Neděle, 27. listopad 2016 @ 22:45:24 CET Vložil: Tomas

Studijní materiály poslal Nepřihlášený



Dokument o tom, co to jsou křesťanské misie. Investigativní dokument o násilí páchaném na etniku v thajských a laoských horách ve jménu Krista. 



"Zajatci bílého boha" | Přihlásit/Vytvořit účet | 145 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Mvslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:45:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svatá Maria, Matko Boží,
Svatý Michaeli,
Svatí Boží andělé,
Svatý Jene Křtiteli,
Svatý Josefe,
Svatý Petře a Pavle,
Svatý Svatý Ondřeji,
Svatý Jene,
Svatý Máří Magdaléno,
Svatý Štěpáne,
Svatý Ignáci z Antiochie,
Svatý Vavřinče,
Svatý Václave,
Svatý Vojtěchu,
Svatý Jene Nepomucký,
Svatá PerPetuo a Felicito,
Svatá Anežko,
Svatý Řehoři,
Svatý Augustine,
Svatý Athanasie,
Svatý Bazile,
Svatý Martine,
Svatý Cyrile a Metoději,
Svatý Benedikte,
Svatý Prokope,
Svatý Františku Dominiku,
Svatý Františku Xaverský,
Svatý Jene Maria Vianneyi,
Svatá Anežko Česká,
Svatá Kateřino Sienská,
Svatá Hedviko,
Svatá Terezie od Ježíše,
Všichni svatí a světice Boží,
orodujte za nás.



Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 07:51:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jediný kdo rozhoduje o tom kdo je svatý a kdo ne, je jediný Bůh protože je Svatý Duch.  Jakési prý Svaté, které svatost byla udělena pozemskými církvemi je na stejné úrovni jako Klausova amnestie a Bradyho medaile a "nesvatý" Vatikánský páprda.


]


Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: ClZlNEC v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 11:53:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Chtěl bych se omluvit čtenářům. Jsem jen namyšlený pokrytecký svatoušek. Celý život mám nutkání se dělat lepším než jsem. Hraji takovou hru a zkouším, kdo mi uvěří. Spousta lidí mi mé svatouškovství uvěří. Píšu do diskusí, protože si o sobě namýšlím, že jsem něco víc. Mám pocit, že patřím k vyvoleným. Někdy se cítím skoro jako Kristus. Přitom jsem zavístivá sketa a nejraději bych byl diktátor, co každému vnutí svoji vůli. Přál bych, aby svět byl sjednocený podle mého přání. Nenávidím svobodu a volnost. Trpím obsesemi. Mám utkvělou představu, že mě pronásledují démoni. Za každým rohem vidím démona. Byl jsem s tím za lékaři, ale prášky zatím nechci užívat. 



Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 12:07:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No to je dost pozorovatelníku, že si to sám sobě konečně přiznal. Že ti to ale trvalo. Předvedl jsi přímo ukázkovou projekci. 


]


Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: ClZlNEC v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:32:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nic než Kristus. Amen.


]


Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Mvslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:38:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svatá Maria, oroduj za nás.
Svatá Boží Rodičko,
Svatá Panno panen,
Matko Kristova,
Matko Božské milosti,
Matko Syna Nejvyššího,
Matko Pána svrchovaného,
Matko Slitovníka nejlaskavějšího,
Matko Pomocníka nejvydatnějšího,
Matko Spasitele nejdobrotivějšího,
Matko Lékaře všemohoucího,
Matko Živitele nejútrpnějšího,
Matko Soudce nejmilosrdnějšího,
Matko, které byl Syn Boží poddán,
Matko, na jejíž přímluvu Syn Boží počátek divů svých učinil,
Matko svaté naděje,
Matko milosrdenství,
Matko dobré rady,
Matko všemi strastmi zkoušená,
Matko bolestná,
Matko naše,
Panno milosti plná,
Panno mocná,
Panno dobrotivá,
Panno věrná,
Přímluvkyně naše,
Prostřednice naše,
Řečnice naše,
Živote, sladkosti a naděje naše,
Uzdravení nemocných,
Útočiště hříšníků,
Potěšení zarmoucených,
Pomocnice křesťanů,
Jednatelko pokoje a míru,
Tišitelko Božího hněvu,
Hvězdo obtížených a trpících,
Ochránkyně Tebe vzývajících,
Ve všech potřebách a nehodách
V úzkosti a starosti
V těžkomyslnosti a malomyslnosti
V nejistotě a pochybnosti
V nouzi a nedostatku
V soužení a trápení
V útisku a pronásledování
V bolesti a nemoci
V těžkém pokušení
Ve zkouškách
V nebezpečí ztráty cti a dobrého jména
V nebezpečí života
V nebezpečí spásy
V hodině smrti a soudu


]


Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 10:18:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevím co to má společného s Kristovou Církví, což je jedna svatá a všeobecná ŘKC. Vše ostatní jsou podle papeže jen náboženská společenství, jak řek při své návštěvě v Praze Benedikt XVI. Je snad v tomto pořadu jediné slůvko o misii ŘKC? Pokud si chce někdo udělat v hlavě pořádek, ať se podívá na film Misie. Běžel opakovaně i v ČT. Skutečný misionář Kristův je připraven položit za své působení v misii i vlastní život.



Re: Re: Martinova jedna svatá a všeobecná ŘKC (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 11:22:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Synoda_mrtv%C3%BDch

Jediná všeobecná a svatá ŘKC a její neomylní papá..


]


Re: Re: Re: Martinova jedna svatá a všeobecná ŘKC (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 21:22:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslivče, ty musíš vždy zabučet, aby všichni věděli, že máš prázdnou hlavu a neznáš Písmo sv. Tvůj odkaz je přesně odkaz na příslib Krista, že Církev brány pekel nepřemohou. Co jiného to bylo, než útok pekel na Církev. Revoluce lidu ničila nejen Řím, ale i Petrův Stolec, protože sesazená císařovna Agiltruda mocná žena svým vlivem v Říme prosadila svého oblíbence na Petrův stolec, je přeci jasný vzkaz o tom, jak se Satan snaží, ale Krista nepřemůže. On dal příslib Boha a ten je trvalý, věčný e neměnný. Neznáš ani Písmo sv. ani dějiny.


]


Re: Re: Re: Re: Martinova jedna svatá a všeobecná ŘKC (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 22:31:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hele modloslužebníku, a pusť tam ještë tu pohádku o nepřerušené apoštolské posloupnosti v osobách papežů. Synoda mrtvých ti zrovna moc nevoní, což? Toto byli nástupci apoštolů? Při těchto historických faktech skřípeš zubama, pozor na plomby, jsou drahé!
Jsou to tvoji papínci, tvojí "svaté církve", a jak vidno, satan tu tvoji římskou nevěstku přemohl už dávno. Takže se uklidni, a z hluboka se nadechni. Nádech, výdech, nádech, výdech..


]


Re: Re: Re: Re: Re: Martinova jedna svatá a všeobecná ŘKC (Skóre: 1)
Vložil: Mvslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:40:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svatá Maria, oroduj za nás.
Svatá Boží Rodičko,
Svatá Panno panen,
Matko Kristova,
Matko Božské milosti,
Matko Syna Nejvyššího,
Matko Pána svrchovaného,
Matko Slitovníka nejlaskavějšího,
Matko Pomocníka nejvydatnějšího,
Matko Spasitele nejdobrotivějšího,
Matko Lékaře všemohoucího,
Matko Živitele nejútrpnějšího,
Matko Soudce nejmilosrdnějšího,
Matko, které byl Syn Boží poddán,
Matko, na jejíž přímluvu Syn Boží počátek divů svých učinil,
Matko svaté naděje,
Matko milosrdenství,
Matko dobré rady,
Matko všemi strastmi zkoušená,
Matko bolestná,
Matko naše,
Panno milosti plná,
Panno mocná,
Panno dobrotivá,
Panno věrná,
Přímluvkyně naše,
Prostřednice naše,
Řečnice naše,
Živote, sladkosti a naděje naše,
Uzdravení nemocných,
Útočiště hříšníků,
Potěšení zarmoucených,
Pomocnice křesťanů,
Jednatelko pokoje a míru,
Tišitelko Božího hněvu,
Hvězdo obtížených a trpících,
Ochránkyně Tebe vzývajících,
Ve všech potřebách a nehodách
V úzkosti a starosti
V těžkomyslnosti a malomyslnosti
V nejistotě a pochybnosti
V nouzi a nedostatku
V soužení a trápení
V útisku a pronásledování
V bolesti a nemoci
V těžkém pokušení
Ve zkouškách
V nebezpečí ztráty cti a dobrého jména
V nebezpečí života
V nebezpečí spásy
V hodině smrti a soudu


]


Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 08:06:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vždy jak někdo prohlásí, že jakákoliv pozemská církev je svatá/pravá... je to LEŽ. Jediná svatá církev (bez poskvrny) je Kristova. On je její hlavou a nepotřebuje žádného zástupce protože je zde mezi námi a v nás jako Svatý Duch.


]


Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 30. listopad 2016 @ 20:28:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Krasný dokument o falešné církvi.



Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 01:46:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hnusný dokument o falešné církvi.


]


Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 06:38:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
no hlavně ukazuje pravdivý obraz pozemských církví, které jsou odporné


]


Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 11:31:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten dokument není krásný.
 Nejedná se o církev, a tedy ani o žádný církevní obraz. To, že se něco samo nazývá církev, neznamená že to církev je, a neznamená to, že jim označení církev náleží, a neznamená to, že něco co církev není, budeme nazývat jako církev.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Mvslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:40:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svatá Maria, oroduj za nás.
Svatá Boží Rodičko,
Svatá Panno panen,
Matko Kristova,
Matko Božské milosti,
Matko Syna Nejvyššího,
Matko Pána svrchovaného,
Matko Slitovníka nejlaskavějšího,
Matko Pomocníka nejvydatnějšího,
Matko Spasitele nejdobrotivějšího,
Matko Lékaře všemohoucího,
Matko Živitele nejútrpnějšího,
Matko Soudce nejmilosrdnějšího,
Matko, které byl Syn Boží poddán,
Matko, na jejíž přímluvu Syn Boží počátek divů svých učinil,
Matko svaté naděje,
Matko milosrdenství,
Matko dobré rady,
Matko všemi strastmi zkoušená,
Matko bolestná,
Matko naše,
Panno milosti plná,
Panno mocná,
Panno dobrotivá,
Panno věrná,
Přímluvkyně naše,
Prostřednice naše,
Řečnice naše,
Živote, sladkosti a naděje naše,
Uzdravení nemocných,
Útočiště hříšníků,
Potěšení zarmoucených,
Pomocnice křesťanů,
Jednatelko pokoje a míru,
Tišitelko Božího hněvu,
Hvězdo obtížených a trpících,
Ochránkyně Tebe vzývajících,
Ve všech potřebách a nehodách
V úzkosti a starosti
V těžkomyslnosti a malomyslnosti
V nejistotě a pochybnosti
V nouzi a nedostatku
V soužení a trápení
V útisku a pronásledování
V bolesti a nemoci
V těžkém pokušení
Ve zkouškách
V nebezpečí ztráty cti a dobrého jména
V nebezpečí života
V nebezpečí spásy
V hodině smrti a soudu


]


Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 30. listopad 2016 @ 14:59:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tuhle knihu jsem si koupil již před třemi léty  a je v ní i DVD s filmem, který se uváděl i v naší TV. Je to otřesné a dokazuje, že křesťanství je zneužitelné, což není žádná novina.Vždycky bylo zneužívané a pod záminkou evangelizace se děly hrozné věci.Nedivme se , že mnoho lidí nechce křesťanům uvěřit. Je to moc strašné!!! Jenom netvrďme, že tato kniha a video je podfuk   a není pravda? Spíše umíte vysvětlit, proč se to děje? Proč žádná církev  a nikdo z věřících nevystoupí  proti tomu?? Proč se o tom mlčí? Zločiny páchali  a páchají katolíci i nekatolíci To je realita. Snadněji však odsuzujeme něco jiného.



Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: timg v Středa, 30. listopad 2016 @ 18:54:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
   Každý bude souzen podle svých skutků a vydá počet sám za sebe.. 

  O bez bázně před Bohem hodujících bludařích psal už Juda: 

List Judův 13 : 7  Podobně jako oni i Sodoma, Gomora a okolní města se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně. 
8  Podobně i tito blouznivci poskvrňují své tělo, žádnou autoritu neuznávají, nadpozemským mocnostem se rouhají. 

 Jsou jako mraky bez deště, hnané větrem, podzimní stromy bez ovoce, dvakrát mrtvé a vykořeněné,
 divoké vlny mořské, vyvrhující své vlastní hanebnosti, bludné hvězdy, jimž navěky je připravena nejčernější tma.

 



Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 30. listopad 2016 @ 21:25:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přesně tak a proto je i jediná pravá církev bez poskvrny.


]


Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Mvslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:41:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svatá Maria, oroduj za nás.
Svatá Boží Rodičko,
Svatá Panno panen,
Matko Kristova,
Matko Božské milosti,
Matko Syna Nejvyššího,
Matko Pána svrchovaného,
Matko Slitovníka nejlaskavějšího,
Matko Pomocníka nejvydatnějšího,
Matko Spasitele nejdobrotivějšího,
Matko Lékaře všemohoucího,
Matko Živitele nejútrpnějšího,
Matko Soudce nejmilosrdnějšího,
Matko, které byl Syn Boží poddán,
Matko, na jejíž přímluvu Syn Boží počátek divů svých učinil,
Matko svaté naděje,
Matko milosrdenství,
Matko dobré rady,
Matko všemi strastmi zkoušená,
Matko bolestná,
Matko naše,
Panno milosti plná,
Panno mocná,
Panno dobrotivá,
Panno věrná,
Přímluvkyně naše,
Prostřednice naše,
Řečnice naše,
Živote, sladkosti a naděje naše,
Uzdravení nemocných,
Útočiště hříšníků,
Potěšení zarmoucených,
Pomocnice křesťanů,
Jednatelko pokoje a míru,
Tišitelko Božího hněvu,
Hvězdo obtížených a trpících,
Ochránkyně Tebe vzývajících,
Ve všech potřebách a nehodách
V úzkosti a starosti
V těžkomyslnosti a malomyslnosti
V nejistotě a pochybnosti
V nouzi a nedostatku
V soužení a trápení
V útisku a pronásledování
V bolesti a nemoci
V těžkém pokušení
Ve zkouškách
V nebezpečí ztráty cti a dobrého jména
V nebezpečí života
V nebezpečí spásy
V hodině smrti a soudu


]


Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Sup v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 21:44:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pěkné! O křesťanských obludnostech lze třeba říkat.



Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 30. listopad 2016 @ 06:17:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Určitě, SUPe. 

  Mezi křesťany se pohybuje mnoho divných lidí, často i více let. I tady na GS byl před nedávnem jeden člověk, co je homosexuál, propagoval tu různé podivné převrácenosti a tvářil se jakoby křesťan a psal, že mnoho let spolupracoval na podobných věcech. Někdy se mezi křesťany dostanou i lidi se závistí, nesnášenlivostí proti druhým. Jindy zase lidi, kteří slouží démonům, uctívají různé duchy, posedlé temnotou, prázdnotou a hledáním na křivolakých cestičkách. 

  Někteří přijdou k Bohu a začnou s ním žít. A jiní si svoje "specifikum" a svou "kulturní odlišnost" radši ponechají.

  Cizinec.


]


Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Středa, 30. listopad 2016 @ 12:55:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A ten homosexuál propagoval jaké převrácenosti? Znásilňování dětí, jak to dělají křesťané ve videu? 


]


Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 30. listopad 2016 @ 13:06:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty tam vidíš nějaké křesťany?
 Já zde vidím opět další nový nick, který podezřele vstupuje do diskuse s hodně povědomými antikřesťanskými výpady. Aneb za všechno mohou křesťani, dejte se sežrat lvům..


]


Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Středa, 30. listopad 2016 @ 13:54:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano v tom videu jsou rozhovory s pastory, tedy křesťany. Tedy děti znásilňují jak katoličtí faráři, což bylo už známo z minulých dekád, ale dělají to i protestanté. Existuje nějaká církev nebo denominace, která dětem neubližuje? Místní křesťané takové jednání bagatelizují? Nebo je znásilňování dětí ve jménu Krista přípustná forma evangelizace? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 30. listopad 2016 @ 14:20:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Existuje nějaká církev nebo denominace, která dětem neubližuje? Místní křesťané takové jednání bagatelizují? Nebo je znásilňování dětí ve jménu Krista přípustná forma evangelizace? 

Takové a podobné otázky je třeba odmítnout, protože vycházejí z naprosté neznalosti toho, kdo je křesťan respektive věřící v Krista, co je církev a jak se liší denominace od církve a nakonec, co je evangelizace. Kdyby uživatel "Granosalis" znal uvedené pojmy a význam použitých slov, výše zmíněné otázky by nepoložil.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 30. listopad 2016 @ 18:16:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak. Pravdu máš.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Mvslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 14:23:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Historie úcty k Svaté Tváři
 
Svatá Tvář Pána Ježíše je velkým darem nebeského Otce. Šťastní jsou ti, kdo slyší jeho poselství a požehnáni ti, kdož podle něho jednají. Pán Ježíš řekl: „Až se vrátím, naleznu na zemi víru?“ Dar oddanosti Svaté Tváři je možno chápat jako čas Boží lásky a milosrdenství. Je lékem pro dny tohoto času, který se vyznačuje velkým nedostatkem víry. Byl nám dán prostřednictvím blahoslavené řeholnice Marie Pieriny de Micheli jako příslib mnoha milostí.


Více zde: http://svatatvar.webnode.cz/svata-tvar/historie-ucty/

rok 33 (dle tradice): Veronika utírá Ježíšův obličej, na které objeví otisk Svaté Tváře. Později roušku předává papeži Klementu I. Jedná se o třetího nástupce sv. Petra. Relikvie roušky je uchovávána v katakombách během pronásledování křesťanů další 3 století. Poté je závoj uchováván v kostele, který byl postaven nad hrobem sv. Petra (později bazilika sv. Petra). Od té doby zůstává rouška Svaté Tváře neporušená.
1843 – 1847: sestra Marie od sv. Petra, karmelitka z Tours ve Francii, prožije několik zjevení Pána Ježíše, který ji sdělí, že si přeje, aby byla uctívána jeho Tvář na celém světě. Smyslem této úcty je konat dostiučinění za četná rouhání a vulgarismy a také jako prostředek mnoha milostí.
8. července 1848 sestra Marie umírá v pověsti svatosti. Před svou smrtí předala místnímu biskupovi poselství zjevení, která trvala 5 let. Podrobnosti zná také přítel, penzionovaný právník z Tours, Leo Dupont.
1849: Krátce po smrti sestry Marie, nařídil papež Pius IX veřejné modlitby ve všech římských kostelích na vyprošení Božího milosrdenství pro papežský stát, který byl ohrožen revolucí. V rámci těchto modliteb byla vystavena Veroničina rouška k veřejnému uctívání. Třetího dne 6. ledna 1849 se udál zázrak, kdy se Tvář na roušce stala velmi výraznou a byla ozářena jasným světlem. Kanovník baziliky při pohledu na roušku nařídil, aby vyzváněly zvony. Přišlo mnoho lidí, kteří tento zázrak trvající tři hodiny spatřili na vlastní oči. Tato událost byla zdokumentována apoštolským notářem a zanesena do Denní knihy vatikánské baziliky.
Téhož večera byly provedeny detailní kopie podobizny, které se dotkly relikvie Svaté Tváře, relikvie sv. Kříže a kopí, které probodlo Ježíšův bok, a rozeslány do zahraničí.
1851 – 1876Leo Dupont, přítel sestry Marie od sv. Petra, obdržel kopii obrazu Svaté Tváře a umístil ho ve svém salonu nad křišťálovou olejovou lampu. Začal se soukromě s přáteli modlit modlitby získané od sestry Marie. Začala série zázračných uzdravení, o kterých brzy věděla celá Francie. K domu pana Duponta začaly putovat zástupy poutníků. Jejich číslo se zvyšovalo dalších následujících 30 let a to i po jeho smrti. Papež Pius IX prohlásil, že Leo Dupont je možná největším dělníkem na vinici zázraků v dějiných církve.Skutečnost, že se tolik prvotřídních zázraků událo prostřednictvím oddanosti k Svaté Tváři svědčí o pravosti zjevení, kterých se dostalo sestře Marii od sv. Petra.
1877: Po smrti Lea Duponta se jeho dům stává Oratoří Svaté Tváře
1885: Ačkoliv v dějinách vždy existovala určitá forma úcty k Svaté Tváři, teprve Bratrstvo, které založil papež Lev XIII, přineslo určitou formu a schválení. Na rozdíl od jiných pobožností, se tato velmi rychle rozšířila do celého světa.
1885 – 1897: rodina sv. Terezie z Lisieux byla zapsána jako členové Bratrstva. Úcta k Svaté Tváři byla v její rodině velmi oblíbená a ona sama si tento predikát přidala k svému řeholnímu jménu. Proto ji dnes známe nejenom jako sv. Terezii od Dítěte Ježíše, ale i od Svaté Tváře.
27. dubna 1910: papež Piux X schvaluje svátek Svaté Tváře pro masopustní úterý (před Popeleční středou) pro diecézi Cambrai ve Francii.
 1938 - 1939: Pán Ježíš a Panna Maria se zjevují sestře Marii Pierině de Micheli z kongregace Dcer Neposkvrněného Početí Panny Marie a požadují razit medaili Svaté Tváře a svátek Svaté Tváře na Masopustní úterý.

Více zde: http://svatatvar.webnode.cz/svata-tvar/historie-ucty/


]


Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 30. listopad 2016 @ 21:03:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Tak různě, to by chtělo si přečíst jeho příspěvky. Propagoval svého boha, co ho šmíruje v ložnici a pořád to opakoval. On ten bůh byl divný, vyráběl si ho totiž sám ve své hlavě četbou bible a posloucháním kázání. Taky mo ten jeho bůh dělal všelijaké nachytávky. Taky ten bůh nesnášel mrzáky, když ještě existoval. Nakonec existovat přestal. Nebo se schoval. To už jsme se nedozvěděli.

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 30. listopad 2016 @ 21:19:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, ten odkaz se přesměruje z pozorovatelnika na "Your account." A ten pozorovatelnikův je prázdný, tj. žádný příspěvek.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 30. listopad 2016 @ 21:37:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten odkaz se přesmërovává na seznam mých komentářů.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 30. listopad 2016 @ 21:42:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
přesně tak - "your account" je tvůj účet=profil.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 11:03:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, měl by to Cizinec vysvětlit. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Mvslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:48:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dne 18. prosince 1979 vydala Posvátná kongregace pro nauku víry "Deklaraci o některých hlavních bodech prof. Hanse Künga". Deklarace obvinila prof. Künga, že se ve svých dílech vzdálil od "integrální pravdy katolické víry", a prohlásila, že "ho již nelze více považovat za katolického teologa a nemůže více jako takový ani vyučovat". Küng byl jmenovitě obviněn "z pohrdání učitelským úřadem církve" v otázce (mezi jiným) neomylnosti papeže, jak to nejnověji vyjádřil v knize Kirche - gehalten in der Wahrheit? (Církev - setrvávající v pravdě?). To, co následuje, je odpověď profesora Künga.Není lehké odpovědět na tuto otázku uprostřed kontraverze, která okrádá o čas a energii, kdy se stává téměř neúnosným vůbec psát. Po nespravedlivé a nečestné proceduře ze strany nejvyšších církevních autorit jsem byl zbaven dekretem titulu "katolický teolog" a byly podniknuty kroky, abych byl propuštěn z fakulty katolické teologie, po dvaceti letech mé pedagogické činnosti na této fakultě, a abych byl bez přílišných skrupulí v metodách odstrčen na periferii katolické církve, krátce poté, kdy jsem dovršil 25 roků kněžství a oslavil toto své jubileum. Je možné tváří tvář šikanování a hrozbám vyjádřit prohlášení loyality anebo učinit vyznání víry? Proč zůstávám za těchto okolností katolíkem? S toutéž depresivní otázkou se setkáváme v tisících dopisů, telegramů, telefonických hovorů. Je vyjádřena různým způsobem - ve smutku, hněvu i zoufalství - nespočetným množstvím katolíků z celého světa. Mnozí vyjadřují obavy, aby se kolo dějin v naší katolické církvi nevrátito zpět do doby před Janem XXIII. a před II. vat. koncilem. Má snad nová otevřenost mysli, připravenost k dialogu, duch humanismu a křesťanství opět ustoupit před triumfalismem na koncilu zavrženým? Mají římské autority opět potlačovat svobodu teologie, zastrašovat kritické teology, má se jim opět dovolit, aby u těchto teologů vynucovali disciplínu použitím duchovní moci? Mají být biskupové pouhými přijímateli příkazů, jejichž povinností je prosadit římská stanoviska u těch, jež mají na starosti? Má se církevní instituce se svými pěknými ekumenickými slovy a gesty při svých neekumenických postojích a činech stát znova nepřátelskou, nehostinnou a neplodnou "pevností" v této naší moderní společnosti? Tento nejnovější vývoj už fakticky dohnal některé k formálnímu rozchodu s církví a velmi mnohé k definitivní vnitřní emigraci. Právě v tom spočívá nejtragičtější příznak současné církevní politiky: Pokračovat bude tichý odchod mas z církve. Zejména tedy ti, kteří jako faráři, kaplani a katecheté musejí rozdávat to, co pro ně namíchali hiearchové - to je ti, kteří bezmocně očekávají argumenty, kterými by tváří tvář kritickým poznámkám lidí vysvětlili římská nařízení - ti budou chtít znát odpověď na otázku "proč zůstávám katolíkem". Osobní otázka Není to záliba v teoretických problémech, která mě nutí položit si tuto otázku, nýbrž nevyhnutelnost obrany. Protože pochybnosti o mé katolicitě nejsou moje, byly vysloveny jistými autoritami a hierarchy.Proč tedy zůstávám katolíkem? Stejně tak jako pro mnohé, tak i pro mě musí být na prvém místě odpověď, že nikomu nedovolím, aby mě zbavil toho, co bylo pro mě hodnotné a drahé po celý život. Narodil jsem se do této katolické církve. Je pravda, že jsem byl pokřtěný do mnohem většího společenství všech těch, kdo věří v Ježíše Krista - nicméně jsem se narodil současně do katolické rodiny, která je mi drahá, do švýcarské katolické farnosti, do které se vždy rád vracím. Krátce řečeno, do katolické vlasti, kterou nechci ztratit, kterou nechci opustit. Všechno toto prožívám právě jako teolog. Velmi brzy jsem se seznámil i s Římem a papežstvím a navzdory všem pomluvám nemám žádné "protiřímské cítění". Jak často opakuji slovem i písmem, že nejsem proti papežství, že nejsem ani proti současnému papeži, ale že jsem vždy bojoval v církvi i mimo ni za Petrovu službu - skutečně očištěnou od absolutistických projevů a na biblických základech. Soustavně jsem se vyslovoval za opravdový pastorační primát ve smyslu duchovní odpovědnosti, vnitřního vedení a aktivní péče o blaho celé církve. Za primát, který by se tak mohl stát všeobecně uznávanou autoritou pro zprostředkování, jednání a pro smíření v celém ekumenickém světě. Byl by to pochopitelně primát ne panování, ale nezištné služby, vykonávané v odpovědnosti před Pánem církve a prožívané v nevyvyšujícím se bratrství. Byl by to primát ne v duchu římského imperialismu s náboženskými příkrasami, tak jak jsem ho poznal celkem zblízka za Pia XII. po dobu sedmiletého studia v Římě, ale primát v duchu Ježíše Krista, jak nám ho představili Řehoř Veliký a Jan XXIII. (jako teolog II. vat. koncilu jsem měl možnost ho pozorovat celkem zblízka). Byli to papežové, kteří neočekávali servilní podřízenost, nekritickou oddanost a sentimentální obdiv, ale loyální spolupráci, konstruktivní kritiku a neustálou modlitbu za ně; byli spolutvůrci naší radosti, ne pány naší víry, pokud mohu parafrázovat slova sv. Pavla. Velmi záhy jsem poznal i katolickou církev objímající celý svět a v ní jsem byl schopen přijmout a naučit se ohromně mnoho od nesčetného množství lidí a všude mezi nimi od mnoha přátel. Od té doby jsem si stále jasněji uvědomoval, že katolickou církev nelze prostě zaměnit za katolickou hiearchii, a tím méně za římskou byrokracii. Ale nade všechno zde byl Tübingen, protestantský Tübingen se svou katolickou fakultou. Zde jsem se od roku 1960 stále více stával jako profesor součástí této fakulty, která měla od svého založení velkou historii, nejen úspěchů, ale i konfliktů. Kolik katolických teologů z Tübingenu, včetně několika ještě žijících a přednášejících, bylo napomínáno, zařazeno na Index, šikanováno a disciplinárně stíháno! Nic nového pod tübingenským sluncem. Z této katolické univerzity v Tübingenu, ve svobodném ovzduší Tübingenu vyšly moje knihy a knihy mých kolegů: Bez něho by sotva vyšly anebo by vyšly v úplně jiné podobě. V nepřetržité diskuzi s kolegy a studenty se tu vynořila katolická teologie, která - na rozdíl od předchozí teologie polemické - má pravý ekumenický charakter a snaží se sloučit dvě věci: věrnost ke katolickému dědictví a otevřenost vůči křesťanství, ba vlastně vůči celému ekumenickému světu. Diskuze, zejména s protestantskými kolegy, měly rozhodující význam, ne pro znevažování katolické reality, a ještě méně k jejímu potlačení, ale proto, že se na ni mohlo v ekumenickém duchu vrhnout nové světlo evangelia a dosáhnout jejího hlubšího chápání. Tento úkol jsem považoval za svoji povinnost, a proto jsem r. 1963 přešel v rámci katolické teologické fakulty na nově zřízenou katedru dogmatické a ekumenické teologie. Tato funkce byla spojená s vedením Institutu pro ekumenická bádání, jehož náplní byla systematická práce na konverzi divergentních teologií, bez snahy se vyhnout otázkám považovaným až dosud za tabu. Je možné za těchto okolností obviňovat teologa za to, že se za pomoci všech legitimních prostředků brání proti tlaku odstranit ho z vlastní fakulty? Proč tedy zůstávám katolíkem? Nejen pro můj katolický původ, ale i pro můj životní úkol, který chápu jako velikou příležitost a který jako katolický teolog mohu přiměřeně splnit jen v rámci tübingenské fakulty katolické teologie. Nyní je však třeba položit otázku: Co je vlastně tou katolickou realitou, pro kterou chci zůstat katolickým teologem? Kdo je katolický teolog? Podle původního významu slova a staré tradice se za katolického teologa může považovat každý, kdo si je vědom, že ve své teologii musí být þkatolický, tj. že musí patřit k þcelku k þvšeobecné, všechno zahrnující, celé církvi. Tato katolicita má dva rozměry: časový a prostorový. Getsemany číslo 11 - 7. strana Za prvé katolicita v čase: Teolog je katolický, je{li si vědom své jednoty s celou církví, tj. s církví všech dob. Nebude proto už dopředu označovat určitá století za "nekřesťanská" nebo "neevangelijní". Je si jist, že v každém století existovala společenství věřících, kteří slyšeli radostnou zvěst Ježíše Krista a snažili se nějakým způsobem, pokud je to lidským bytostem při jejich slabosti a omylnosti vůbec možné, žít podle jeho vzoru. Protestantský radikalismus (netřeba zaměňovat s evangelijní radikálností) je na druhé straně vždy v nebezpečí, že bude chtít nehistoricky vycházet od nuly, přejít od Ježíše k Pavlovi, od Pavla k Augustinovi, a potom se přesunout velkým skokem přes středověk až k Lutherovi a Kalvínovi a od tohoto bodu kráčet svou vlastní þortodoxní tradicí k novějším církevním otcům, lépe snad řečeno k zakladatelům škol. Katolický teolog na rozdíl od toho vždy vychází z faktu, že Kristovo evangelium nebylo nikdy ponecháno bez svědectví a snaží se učit od církve minulosti. Trvá sice na nevyhnutelnosti kritického zkoumání, nikdy však nezapomíná na meze a na signály nebezpečí, které církev v minulosti - při svém zájmu a boji o jedinou a pravou víru, často v období velkých rozporů a nebezpečí - postavila ve formě vyznání víry a definicí, aby rozlišila mezi správnou a špatnou interpretací zvěsti. Nikdy nezanedbá kladné ani záporné zkušenosti svých otců a bratrů v teologii, těch učitelů, kteří jsou jeho staršími a zkušenějšími žáky ve škole Písma sv. Právě z tohoto kritického zkoumání vyplývá, že katolický teolog bude mít zájem na kontinuitě, která se zachovává navzdory všem rozkolům. Za druhé katolicita v prostoru: teolog je katolický, pokud si uvědomuje svoji jednotu s církví všech národů a kontinentů. Nesmí se proto orientovat jen na církev své země nebo na národní církev a nebude se izolovat od církve jako celku. Je si jist, že ve všech národech a na všech kontinentech existují společenství věřících, která nakonec nechtějí nic jiného než jejich vlastní církev, společenství, která nejsou o nic méně vedena evangeliem než jejich lokální církev, která mají stejně co říci této lokální církvi a její teologii. Protestantský partikularismus (není třeba jej zaměňovat s evangelickým kongregačním sdružováním) bude na druhé straně vždy náchylný orientovat se na lokálně vymezenou církev, na její víru, její život a spokojit se s teologickým (občas intelektuálně vysoce kultivovaným) provincialismem. Katolický teolog bude vždy vycházet z faktu, že Kristovo evangelium nebylo ponecháno bez svědectví v žádném národě, v žádné třídě nebo rase, a bude se snažit o to, aby se poučil od jiných církví. Ať je jakkoli hluboce připoutaný k určité lokální církvi, nebude svoji teologii vázat na určitý národ, kulturu, rasu, třídu, formu společnosti, ideologii nebo školu. Právě pro svoji zvláštní loyálnost bude mít katolický teolog zájem na univerzalitě křesťanské víry, zahrnující všechny skupiny. Právě v tomto dvojím smyslu chci být a zůstat katolickým teologem, bránit pravdu křesťanské víry v křesťanské hloubce a šířce. A není pochyb, že mnozí, kteří se označují za protestanty či evangelíky, mohou být a ve skutečnosti jsou v tomto smyslu katolíky, jmenovitě v Tübingenu. Je třeba se z toho radovat i na straně institucionální církve. Kritérium toho, co je katolické Znamená uvedené vysvětlení toho, co je katolické v čase a prostoru, v hloubce a šířce, že je třeba akceptovat víceméně všechno, co se oficiálně učilo, nařizovalo a zachovávalo po 20 století? Je takovou totální identifikací to, co mají na mysli vatikánská Kongregace pro učení víry a Německá biskupská konference, když hovoří o "celistvé", "úplné", "neporušené" pravdě katolické víry? Co se zde má na mysli, jistě nemůže být takováto totalitní koncepce pravdy. Neboť i na straně institucionální církve se dnes už sotva pochybuje o tom, že se v historii katolického učení a praxe vyskytly závažné, a dokonce teologicky "zdůvodněné" chyby, které byly později (v co největší tichosti) až do puntíku korigovány, dokonce samými papeži. Jejich seznam je obrovský a zahrnuje exkomunikaci cařihradského ekumenického patriarchy a řecké církve, zákaz liturgie v řeči lidu, odsouzení Galileiho a moderního vědeckého pohledu na svět, odsouzení čínské a indické formy bohoslužby a Božích jmen, udržování středověké světské moci papeže až do I. vat. koncilu pomocí všech světských a duchovních prostředků exkomunikace, popírání lidských práv a osobní svobody svědomí a náboženství stejně jako diskriminace židovského národa, a konečně v tomto století početná odsouzení moderní historicko-kritické exegeze (v otázkách autenticity knih Písma, kritiky pramenů, historičnosti a literárních druhů) a odsouzení v oblasti dogmatiky, zvláště ve spojitosti s "modernismem" (teorie evoluce, chápání vývoje dogmatu), a celkem v nedávné době očišťovací opatření Pia XII. (podobně dogmaticky zdůvodňovaná), která vedla k propouštění nejlepších teologů předkoncilního období, takových jako M. D. Chenu, Yves Congar, Henri de Lubac, Pierre Teilhard de Chardin, ze kterých se téměř všichni stali za Jana XXIII. katolickými teology.Není snad zřejmé, že právě z toho důvodu je nutné rozlišovat, co je skutečně katolické? Není katolické všechno, co se oficiálně učilo a praktikovalo v katolické církvi. Není pravda, že se katolicita zvrátí na "katolicismus", pokud se bez podrobení určitému kritériu akceptuje prostě všechno, co "se stalo katolickou realitou" (slova kardinála Josefa Ratzingera z Mnichova). A ani pro křesťana katolíka nemůže být takovým kritériem nic jiného než křesťanské poselství, radostná zvěst v její konečné konkrétní formě, sám Ježíš Kristus, který pro církev a - navzdory všem tvrzením o opaku - i pro mne je Synem a Slovem Božím. On je a zůstává normou, v jejímž světle - a o tom nelze diskutovat - je nutné posoudit každou církevní autoritu: normou, podle které je třeba hodnotit teologa a v jejímž světle i on sám se musí neustále kontrolovat v duchu sebekritiky a pravé pokory. Všechno toto znamená, že být katolíkem v žádném případě nevyžaduje falešnou pokoru, která poslušně přijímá všechno a všemu se podřídí kvůli zachování domnělé "plnosti", "integrity", "celistvosti", "neporušenosti". Byla by to osudná směs protiřečení, zatemnění rozlišování toho, co je pravdivé a mylné. Protestantismu se právem často vyčítalo, že akceptoval příliš málo, že činil jednostranný výběr z celku. Na druhé straně se však nedá zabránit výčitkám vůči katolicismu, že přebíral příliš mnoho - synkretickou akumulací různorodých, pokřivených a občas nekřesťanských, pohanských prvků. Co je horší: hřích z nedostatku nebo hřích z nadbytku? V každém případě je nutno katolicitu chápat kriticky - kriticky podle Kristova evangelia. Společně s katolickým "a" se musí brát v úvahu neustále potřebné ono "jedině", bez kterého ono "a" nemůže mít nikdy plný smysl. Reformy { praxe i učení { musí zůstat možnými. Pro teologa to neznamená nic jiného než skutečnost, že katolický teolog v opravdovém smyslu se musí orientovat evangelně, a naopak, že evangelický teolog se musí v pravém smyslu orientovat na katolicitu. Zajisté se v důsledku toho stávají teologická rozhraní objektivně i pojmově složitějšími, než se mohou zdát ve světle oficiálních doktrinálních dokumentů, které jsou často strašně jednoduché a prokazují málo katolické hloubky a šířky. Proč tedy zůstávám katolíkem? Právě proto, že jako takový mohu hájit "evangelijní katolicitu" orientovanou na Kristovu radostnou zvěst a organizovanou ve světle této zvěsti, což není nic jiného, než pravý ekumenismus. Být katolíkem potom znamená být ekumenickým v nejširším smyslu. Ale co s římským faktorem? "Římský katolík" je pozdní a zavádějící neologismus. Znovuopakuji: nemám nic proti Římu. Domnívám se, že přesně z toho důvodu, že jsem chtěl být katolickým teologem, jsem nemohl svoji katolickou víru a katolickou teologii prostě vázat na zavedené římské absolutistické nároky ze středověku i pozdějších dob. Jistě musí existovat vývoj nauky a praxe, ale jen evolutio secundum evangelium, "vývoj v souladu s evangeliem". Evolutio praeter evangelium t.j. vývoj mimo evangelium, lze tolerovat. Ale evolutio contra evangelium, "vývoj v rozporu s evangeliem", se musí odmítat. Ve vztahu k papežství to znamená, že jsem vždy uznával a bránil pastorační primát římských biskupů, spojených s Petrem a velkou římskou tradicí, jako prvek katolické tradice, který se opírá o Kristovo evangelium. Ale římský legalismus, centralismus a triumfalismus v otázkách víry, mravů a církevní disciplíny, který převládá jmenovitě od 11. stol., i když byl připravován mnohem dříve, nemá oporu ani v dřívější katolické tradici, ani - a to ještě méně - v samotném Písmu: odmítnutý byl i II. vat. koncilem. Právě naopak: tyto záležitosti byly hlavní příčinou schizmatu s Východem a s reformovanými církvemi.Reprezentují ten "katolicismus", proti kterému je ve jménu katolicity katolické církve namířen tento spor. Nejsou však někteří naši kardinálové a biskupové takoví, že nechtějí vidět, že v jednotlivých otázkách teorie a praxe je jejich smýšlení víc římské než katolické? Můj protestantský kolega Walter von Löwennich - autorita v problematice Luthera a moderního katolicismu - to správně postřehl (ve sporu o neomylnost), když píše: Základní otázka případu Küng není vhodně formulována jako "Je Küng ještě katolíkem?". Měla by znít: "Propracuje se katolicismus ze své dogmatické uzavřenosti k pravé katolicitě?" Katolicita je dar i úkol, indikativ i imperativ, začátek i budoucnost. A v rámci tohoto napětí chci pokračovat v teologickém bádání: se stejnou rozhodností jako doposud chci učinit poselství Ježíše Krista srozumitelným pro lidi dnešní doby, připravený přitom učit se být korigován, kdykoli je to otázkou diskuze mezi rovnými partnery v bratrském duchu. Proti všem tvrzení německých biskupů o opaku musím zdůraznit, že jsem takovouto diskuzi nikdy neodmítl ani římským autoritám a že jsem tento druh diskuze často vedl s představiteli německé biskupské konference, jakož i s místním biskupem. Ale z důvodu obrany lidských a křesťanských práv a z důvodu svobody teologické vědy jsem musel v průběhu všech těch kroků odmítnout výslechy před inkvizicí, která si všechna práva vyhradila pro sebe a prakticky žádné právo neposkytla obviněné osobě. Je to moje povinnost i vůči těm, kteří už trpěli - a jak se zdá, budou i v budoucnosti trpět při těchto nelidských a nekřesťanských procedurách. Katolická církev ano - římská inkvizice ne. Vím, že nejsem v této kontraverzi o pravou katolicitu sám. Budu bojovat proti každému porobování, společně s těmi mnohými, kteří mě dosud podporovali. Musíme pokračovat ve společné práci za skutečně katolickou církev, spojenou s evangeliem. Pro tento cíl stojí za to zůstat katolíkem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 07:26:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Nevšiml jsem si, asi byl jeho účet nějak zablokovaný. Dá se podívat na jeho články (pokud bude fungovat odkaz :-), na příspěvky už jen na google.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 07:57:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak můžu od někoho najít články ? Zkoušel jsem najít svoje ale nějak to nefunguje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 08:07:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
příspěvky i články se dají najít na tomto url:

http://www.granosalis.cz/modules.php?name=Your_Account&op=userinfo&username=Dzehenuti

články tam ale nejsou všechny. U některých nicků to navíc nefunguje.

Články samotné jsou na tomto url:

http://www.granosalis.cz/modules.php?name=Synopses&prehl=2&sp=Dzehenuti




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 09:56:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Diky


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Mvslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:49:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dne 18. prosince 1979 vydala Posvátná kongregace pro nauku víry "Deklaraci o některých hlavních bodech prof. Hanse Künga". Deklarace obvinila prof. Künga, že se ve svých dílech vzdálil od "integrální pravdy katolické víry", a prohlásila, že "ho již nelze více považovat za katolického teologa a nemůže více jako takový ani vyučovat". Küng byl jmenovitě obviněn "z pohrdání učitelským úřadem církve" v otázce (mezi jiným) neomylnosti papeže, jak to nejnověji vyjádřil v knize Kirche - gehalten in der Wahrheit? (Církev - setrvávající v pravdě?). To, co následuje, je odpověď profesora Künga.Není lehké odpovědět na tuto otázku uprostřed kontraverze, která okrádá o čas a energii, kdy se stává téměř neúnosným vůbec psát. Po nespravedlivé a nečestné proceduře ze strany nejvyšších církevních autorit jsem byl zbaven dekretem titulu "katolický teolog" a byly podniknuty kroky, abych byl propuštěn z fakulty katolické teologie, po dvaceti letech mé pedagogické činnosti na této fakultě, a abych byl bez přílišných skrupulí v metodách odstrčen na periferii katolické církve, krátce poté, kdy jsem dovršil 25 roků kněžství a oslavil toto své jubileum. Je možné tváří tvář šikanování a hrozbám vyjádřit prohlášení loyality anebo učinit vyznání víry? Proč zůstávám za těchto okolností katolíkem? S toutéž depresivní otázkou se setkáváme v tisících dopisů, telegramů, telefonických hovorů. Je vyjádřena různým způsobem - ve smutku, hněvu i zoufalství - nespočetným množstvím katolíků z celého světa. Mnozí vyjadřují obavy, aby se kolo dějin v naší katolické církvi nevrátito zpět do doby před Janem XXIII. a před II. vat. koncilem. Má snad nová otevřenost mysli, připravenost k dialogu, duch humanismu a křesťanství opět ustoupit před triumfalismem na koncilu zavrženým? Mají římské autority opět potlačovat svobodu teologie, zastrašovat kritické teology, má se jim opět dovolit, aby u těchto teologů vynucovali disciplínu použitím duchovní moci? Mají být biskupové pouhými přijímateli příkazů, jejichž povinností je prosadit římská stanoviska u těch, jež mají na starosti? Má se církevní instituce se svými pěknými ekumenickými slovy a gesty při svých neekumenických postojích a činech stát znova nepřátelskou, nehostinnou a neplodnou "pevností" v této naší moderní společnosti? Tento nejnovější vývoj už fakticky dohnal některé k formálnímu rozchodu s církví a velmi mnohé k definitivní vnitřní emigraci. Právě v tom spočívá nejtragičtější příznak současné církevní politiky: Pokračovat bude tichý odchod mas z církve. Zejména tedy ti, kteří jako faráři, kaplani a katecheté musejí rozdávat to, co pro ně namíchali hiearchové - to je ti, kteří bezmocně očekávají argumenty, kterými by tváří tvář kritickým poznámkám lidí vysvětlili římská nařízení - ti budou chtít znát odpověď na otázku "proč zůstávám katolíkem". Osobní otázka Není to záliba v teoretických problémech, která mě nutí položit si tuto otázku, nýbrž nevyhnutelnost obrany. Protože pochybnosti o mé katolicitě nejsou moje, byly vysloveny jistými autoritami a hierarchy.Proč tedy zůstávám katolíkem? Stejně tak jako pro mnohé, tak i pro mě musí být na prvém místě odpověď, že nikomu nedovolím, aby mě zbavil toho, co bylo pro mě hodnotné a drahé po celý život. Narodil jsem se do této katolické církve. Je pravda, že jsem byl pokřtěný do mnohem většího společenství všech těch, kdo věří v Ježíše Krista - nicméně jsem se narodil současně do katolické rodiny, která je mi drahá, do švýcarské katolické farnosti, do které se vždy rád vracím. Krátce řečeno, do katolické vlasti, kterou nechci ztratit, kterou nechci opustit. Všechno toto prožívám právě jako teolog. Velmi brzy jsem se seznámil i s Římem a papežstvím a navzdory všem pomluvám nemám žádné "protiřímské cítění". Jak často opakuji slovem i písmem, že nejsem proti papežství, že nejsem ani proti současnému papeži, ale že jsem vždy bojoval v církvi i mimo ni za Petrovu službu - skutečně očištěnou od absolutistických projevů a na biblických základech. Soustavně jsem se vyslovoval za opravdový pastorační primát ve smyslu duchovní odpovědnosti, vnitřního vedení a aktivní péče o blaho celé církve. Za primát, který by se tak mohl stát všeobecně uznávanou autoritou pro zprostředkování, jednání a pro smíření v celém ekumenickém světě. Byl by to pochopitelně primát ne panování, ale nezištné služby, vykonávané v odpovědnosti před Pánem církve a prožívané v nevyvyšujícím se bratrství. Byl by to primát ne v duchu římského imperialismu s náboženskými příkrasami, tak jak jsem ho poznal celkem zblízka za Pia XII. po dobu sedmiletého studia v Římě, ale primát v duchu Ježíše Krista, jak nám ho představili Řehoř Veliký a Jan XXIII. (jako teolog II. vat. koncilu jsem měl možnost ho pozorovat celkem zblízka). Byli to papežové, kteří neočekávali servilní podřízenost, nekritickou oddanost a sentimentální obdiv, ale loyální spolupráci, konstruktivní kritiku a neustálou modlitbu za ně; byli spolutvůrci naší radosti, ne pány naší víry, pokud mohu parafrázovat slova sv. Pavla. Velmi záhy jsem poznal i katolickou církev objímající celý svět a v ní jsem byl schopen přijmout a naučit se ohromně mnoho od nesčetného množství lidí a všude mezi nimi od mnoha přátel. Od té doby jsem si stále jasněji uvědomoval, že katolickou církev nelze prostě zaměnit za katolickou hiearchii, a tím méně za římskou byrokracii. Ale nade všechno zde byl Tübingen, protestantský Tübingen se svou katolickou fakultou. Zde jsem se od roku 1960 stále více stával jako profesor součástí této fakulty, která měla od svého založení velkou historii, nejen úspěchů, ale i konfliktů. Kolik katolických teologů z Tübingenu, včetně několika ještě žijících a přednášejících, bylo napomínáno, zařazeno na Index, šikanováno a disciplinárně stíháno! Nic nového pod tübingenským sluncem. Z této katolické univerzity v Tübingenu, ve svobodném ovzduší Tübingenu vyšly moje knihy a knihy mých kolegů: Bez něho by sotva vyšly anebo by vyšly v úplně jiné podobě. V nepřetržité diskuzi s kolegy a studenty se tu vynořila katolická teologie, která - na rozdíl od předchozí teologie polemické - má pravý ekumenický charakter a snaží se sloučit dvě věci: věrnost ke katolickému dědictví a otevřenost vůči křesťanství, ba vlastně vůči celému ekumenickému světu. Diskuze, zejména s protestantskými kolegy, měly rozhodující význam, ne pro znevažování katolické reality, a ještě méně k jejímu potlačení, ale proto, že se na ni mohlo v ekumenickém duchu vrhnout nové světlo evangelia a dosáhnout jejího hlubšího chápání. Tento úkol jsem považoval za svoji povinnost, a proto jsem r. 1963 přešel v rámci katolické teologické fakulty na nově zřízenou katedru dogmatické a ekumenické teologie. Tato funkce byla spojená s vedením Institutu pro ekumenická bádání, jehož náplní byla systematická práce na konverzi divergentních teologií, bez snahy se vyhnout otázkám považovaným až dosud za tabu. Je možné za těchto okolností obviňovat teologa za to, že se za pomoci všech legitimních prostředků brání proti tlaku odstranit ho z vlastní fakulty? Proč tedy zůstávám katolíkem? Nejen pro můj katolický původ, ale i pro můj životní úkol, který chápu jako velikou příležitost a který jako katolický teolog mohu přiměřeně splnit jen v rámci tübingenské fakulty katolické teologie. Nyní je však třeba položit otázku: Co je vlastně tou katolickou realitou, pro kterou chci zůstat katolickým teologem? Kdo je katolický teolog? Podle původního významu slova a staré tradice se za katolického teologa může považovat každý, kdo si je vědom, že ve své teologii musí být þkatolický, tj. že musí patřit k þcelku k þvšeobecné, všechno zahrnující, celé církvi. Tato katolicita má dva rozměry: časový a prostorový. Getsemany číslo 11 - 7. strana Za prvé katolicita v čase: Teolog je katolický, je{li si vědom své jednoty s celou církví, tj. s církví všech dob. Nebude proto už dopředu označovat určitá století za "nekřesťanská" nebo "neevangelijní". Je si jist, že v každém století existovala společenství věřících, kteří slyšeli radostnou zvěst Ježíše Krista a snažili se nějakým způsobem, pokud je to lidským bytostem při jejich slabosti a omylnosti vůbec možné, žít podle jeho vzoru. Protestantský radikalismus (netřeba zaměňovat s evangelijní radikálností) je na druhé straně vždy v nebezpečí, že bude chtít nehistoricky vycházet od nuly, přejít od Ježíše k Pavlovi, od Pavla k Augustinovi, a potom se přesunout velkým skokem přes středověk až k Lutherovi a Kalvínovi a od tohoto bodu kráčet svou vlastní þortodoxní tradicí k novějším církevním otcům, lépe snad řečeno k zakladatelům škol. Katolický teolog na rozdíl od toho vždy vychází z faktu, že Kristovo evangelium nebylo nikdy ponecháno bez svědectví a snaží se učit od církve minulosti. Trvá sice na nevyhnutelnosti kritického zkoumání, nikdy však nezapomíná na meze a na signály nebezpečí, které církev v minulosti - při svém zájmu a boji o jedinou a pravou víru, často v období velkých rozporů a nebezpečí - postavila ve formě vyznání víry a definicí, aby rozlišila mezi správnou a špatnou interpretací zvěsti. Nikdy nezanedbá kladné ani záporné zkušenosti svých otců a bratrů v teologii, těch učitelů, kteří jsou jeho staršími a zkušenějšími žáky ve škole Písma sv. Právě z tohoto kritického zkoumání vyplývá, že katolický teolog bude mít zájem na kontinuitě, která se zachovává navzdory všem rozkolům. Za druhé katolicita v prostoru: teolog je katolický, pokud si uvědomuje svoji jednotu s církví všech národů a kontinentů. Nesmí se proto orientovat jen na církev své země nebo na národní církev a nebude se izolovat od církve jako celku. Je si jist, že ve všech národech a na všech kontinentech existují společenství věřících, která nakonec nechtějí nic jiného než jejich vlastní církev, společenství, která nejsou o nic méně vedena evangeliem než jejich lokální církev, která mají stejně co říci této lokální církvi a její teologii. Protestantský partikularismus (není třeba jej zaměňovat s evangelickým kongregačním sdružováním) bude na druhé straně vždy náchylný orientovat se na lokálně vymezenou církev, na její víru, její život a spokojit se s teologickým (občas intelektuálně vysoce kultivovaným) provincialismem. Katolický teolog bude vždy vycházet z faktu, že Kristovo evangelium nebylo ponecháno bez svědectví v žádném národě, v žádné třídě nebo rase, a bude se snažit o to, aby se poučil od jiných církví. Ať je jakkoli hluboce připoutaný k určité lokální církvi, nebude svoji teologii vázat na určitý národ, kulturu, rasu, třídu, formu společnosti, ideologii nebo školu. Právě pro svoji zvláštní loyálnost bude mít katolický teolog zájem na univerzalitě křesťanské víry, zahrnující všechny skupiny. Právě v tomto dvojím smyslu chci být a zůstat katolickým teologem, bránit pravdu křesťanské víry v křesťanské hloubce a šířce. A není pochyb, že mnozí, kteří se označují za protestanty či evangelíky, mohou být a ve skutečnosti jsou v tomto smyslu katolíky, jmenovitě v Tübingenu. Je třeba se z toho radovat i na straně institucionální církve. Kritérium toho, co je katolické Znamená uvedené vysvětlení toho, co je katolické v čase a prostoru, v hloubce a šířce, že je třeba akceptovat víceméně všechno, co se oficiálně učilo, nařizovalo a zachovávalo po 20 století? Je takovou totální identifikací to, co mají na mysli vatikánská Kongregace pro učení víry a Německá biskupská konference, když hovoří o "celistvé", "úplné", "neporušené" pravdě katolické víry? Co se zde má na mysli, jistě nemůže být takováto totalitní koncepce pravdy. Neboť i na straně institucionální církve se dnes už sotva pochybuje o tom, že se v historii katolického učení a praxe vyskytly závažné, a dokonce teologicky "zdůvodněné" chyby, které byly později (v co největší tichosti) až do puntíku korigovány, dokonce samými papeži. Jejich seznam je obrovský a zahrnuje exkomunikaci cařihradského ekumenického patriarchy a řecké církve, zákaz liturgie v řeči lidu, odsouzení Galileiho a moderního vědeckého pohledu na svět, odsouzení čínské a indické formy bohoslužby a Božích jmen, udržování středověké světské moci papeže až do I. vat. koncilu pomocí všech světských a duchovních prostředků exkomunikace, popírání lidských práv a osobní svobody svědomí a náboženství stejně jako diskriminace židovského národa, a konečně v tomto století početná odsouzení moderní historicko-kritické exegeze (v otázkách autenticity knih Písma, kritiky pramenů, historičnosti a literárních druhů) a odsouzení v oblasti dogmatiky, zvláště ve spojitosti s "modernismem" (teorie evoluce, chápání vývoje dogmatu), a celkem v nedávné době očišťovací opatření Pia XII. (podobně dogmaticky zdůvodňovaná), která vedla k propouštění nejlepších teologů předkoncilního období, takových jako M. D. Chenu, Yves Congar, Henri de Lubac, Pierre Teilhard de Chardin, ze kterých se téměř všichni stali za Jana XXIII. katolickými teology.Není snad zřejmé, že právě z toho důvodu je nutné rozlišovat, co je skutečně katolické? Není katolické všechno, co se oficiálně učilo a praktikovalo v katolické církvi. Není pravda, že se katolicita zvrátí na "katolicismus", pokud se bez podrobení určitému kritériu akceptuje prostě všechno, co "se stalo katolickou realitou" (slova kardinála Josefa Ratzingera z Mnichova). A ani pro křesťana katolíka nemůže být takovým kritériem nic jiného než křesťanské poselství, radostná zvěst v její konečné konkrétní formě, sám Ježíš Kristus, který pro církev a - navzdory všem tvrzením o opaku - i pro mne je Synem a Slovem Božím. On je a zůstává normou, v jejímž světle - a o tom nelze diskutovat - je nutné posoudit každou církevní autoritu: normou, podle které je třeba hodnotit teologa a v jejímž světle i on sám se musí neustále kontrolovat v duchu sebekritiky a pravé pokory. Všechno toto znamená, že být katolíkem v žádném případě nevyžaduje falešnou pokoru, která poslušně přijímá všechno a všemu se podřídí kvůli zachování domnělé "plnosti", "integrity", "celistvosti", "neporušenosti". Byla by to osudná směs protiřečení, zatemnění rozlišování toho, co je pravdivé a mylné. Protestantismu se právem často vyčítalo, že akceptoval příliš málo, že činil jednostranný výběr z celku. Na druhé straně se však nedá zabránit výčitkám vůči katolicismu, že přebíral příliš mnoho - synkretickou akumulací různorodých, pokřivených a občas nekřesťanských, pohanských prvků. Co je horší: hřích z nedostatku nebo hřích z nadbytku? V každém případě je nutno katolicitu chápat kriticky - kriticky podle Kristova evangelia. Společně s katolickým "a" se musí brát v úvahu neustále potřebné ono "jedině", bez kterého ono "a" nemůže mít nikdy plný smysl. Reformy { praxe i učení { musí zůstat možnými. Pro teologa to neznamená nic jiného než skutečnost, že katolický teolog v opravdovém smyslu se musí orientovat evangelně, a naopak, že evangelický teolog se musí v pravém smyslu orientovat na katolicitu. Zajisté se v důsledku toho stávají teologická rozhraní objektivně i pojmově složitějšími, než se mohou zdát ve světle oficiálních doktrinálních dokumentů, které jsou často strašně jednoduché a prokazují málo katolické hloubky a šířky. Proč tedy zůstávám katolíkem? Právě proto, že jako takový mohu hájit "evangelijní katolicitu" orientovanou na Kristovu radostnou zvěst a organizovanou ve světle této zvěsti, což není nic jiného, než pravý ekumenismus. Být katolíkem potom znamená být ekumenickým v nejširším smyslu. Ale co s římským faktorem? "Římský katolík" je pozdní a zavádějící neologismus. Znovuopakuji: nemám nic proti Římu. Domnívám se, že přesně z toho důvodu, že jsem chtěl být katolickým teologem, jsem nemohl svoji katolickou víru a katolickou teologii prostě vázat na zavedené římské absolutistické nároky ze středověku i pozdějších dob. Jistě musí existovat vývoj nauky a praxe, ale jen evolutio secundum evangelium, "vývoj v souladu s evangeliem". Evolutio praeter evangelium t.j. vývoj mimo evangelium, lze tolerovat. Ale evolutio contra evangelium, "vývoj v rozporu s evangeliem", se musí odmítat. Ve vztahu k papežství to znamená, že jsem vždy uznával a bránil pastorační primát římských biskupů, spojených s Petrem a velkou římskou tradicí, jako prvek katolické tradice, který se opírá o Kristovo evangelium. Ale římský legalismus, centralismus a triumfalismus v otázkách víry, mravů a církevní disciplíny, který převládá jmenovitě od 11. stol., i když byl připravován mnohem dříve, nemá oporu ani v dřívější katolické tradici, ani - a to ještě méně - v samotném Písmu: odmítnutý byl i II. vat. koncilem. Právě naopak: tyto záležitosti byly hlavní příčinou schizmatu s Východem a s reformovanými církvemi.Reprezentují ten "katolicismus", proti kterému je ve jménu katolicity katolické církve namířen tento spor. Nejsou však někteří naši kardinálové a biskupové takoví, že nechtějí vidět, že v jednotlivých otázkách teorie a praxe je jejich smýšlení víc římské než katolické? Můj protestantský kolega Walter von Löwennich - autorita v problematice Luthera a moderního katolicismu - to správně postřehl (ve sporu o neomylnost), když píše: Základní otázka případu Küng není vhodně formulována jako "Je Küng ještě katolíkem?". Měla by znít: "Propracuje se katolicismus ze své dogmatické uzavřenosti k pravé katolicitě?" Katolicita je dar i úkol, indikativ i imperativ, začátek i budoucnost. A v rámci tohoto napětí chci pokračovat v teologickém bádání: se stejnou rozhodností jako doposud chci učinit poselství Ježíše Krista srozumitelným pro lidi dnešní doby, připravený přitom učit se být korigován, kdykoli je to otázkou diskuze mezi rovnými partnery v bratrském duchu. Proti všem tvrzení německých biskupů o opaku musím zdůraznit, že jsem takovouto diskuzi nikdy neodmítl ani římským autoritám a že jsem tento druh diskuze často vedl s představiteli německé biskupské konference, jakož i s místním biskupem. Ale z důvodu obrany lidských a křesťanských práv a z důvodu svobody teologické vědy jsem musel v průběhu všech těch kroků odmítnout výslechy před inkvizicí, která si všechna práva vyhradila pro sebe a prakticky žádné právo neposkytla obviněné osobě. Je to moje povinnost i vůči těm, kteří už trpěli - a jak se zdá, budou i v budoucnosti trpět při těchto nelidských a nekřesťanských procedurách. Katolická církev ano - římská inkvizice ne. Vím, že nejsem v této kontraverzi o pravou katolicitu sám. Budu bojovat proti každému porobování, společně s těmi mnohými, kteří mě dosud podporovali. Musíme pokračovat ve společné práci za skutečně katolickou církev, spojenou s evangeliem. Pro tento cíl stojí za to zůstat katolíkem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 12:19:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
    Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
    Vložil: 
    Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 30. listopad 2016 @ 22:03:03 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) )  Tak různě, to by chtělo si přečíst jeho příspěvky. Propagoval svého boha, co ho šmíruje v ložnici a pořád to opakoval. On ten bůh byl divný, vyráběl si ho totiž sám ve své hlavě četbou bible a posloucháním kázání. Taky mo ten jeho bůh dělal všelijaké nachytávky. Taky ten bůh nesnášel mrzáky, když ještě existoval. Nakonec existovat přestal. Nebo se schoval. To už jsme se nedozvěděli.

      


    Aha, takže vaše teologické spory jsou převrácenost, ale to, co je ve videu, tedy manipulace s dětmi, aby nemohli zpátky k rodičům a jejich znásilňování fyzické je v pořádku. Nebo to video tě/vás nezajímá? Je to snaha zamést pod stůl kriminální chování křesťanů? Jak si mám vysvětlit tvůj/váš příspěvek? Tebe/vás nezajímá, jak se na křesťany dívají lidé, které evangelizujete? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 22:09:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Máte hodně divné názory. Dost podobné tomu, s čím jsme se tu potkávali u vašich předchůdců. Ale myslím, že pozorovatelnik nešel tak daleko, že by fyzické znásilňování dětí považoval za "v pořádku".


 Nebo to video tě/vás nezajímá? 

  Ne, nezajímá. Viděl jsem ho před pár lety, je to klasická ideologická manipulace, kterých jsem za život potkal mnoho.


 Je to snaha zamést pod stůl kriminální chování křesťanů?

  To video? Těžko. 


Jak si mám vysvětlit tvůj/váš příspěvek?

  Jak chcete, to už je na vás.


Tebe/vás nezajímá, jak se na křesťany dívají lidé, které evangelizujete? 

  Mne (nás) nezajímá jak se na křesťany dívají lidé, které evangelizujeme, už jen proto, že žádné lidi neevangelizujeme. 

  Rád se ale bavím s normálními i méně normálními lidmi, zajímají mne jejich názory, trable, radosti, jejich život, i když je neevangelizujeme.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 23:23:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co ten tvůj odkaz? Záměr? Omyl? Manipulace? Věštění?
Stačí jedna věta.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 05:52:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Nevšiml jsem si, že profil "pozorovatelnik" s příspěvky byl zrušený. Ale jde se podívat na jeho články.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 09:16:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No tak nyní vím, že sis toho nevšiml. Jenže jsi stále neodpověděl na otázku. Proč jsi do svého komentáře vložil odkaz na moje komentáře? Mám to snad brát tak, že to co jsi v komentáři napsal jsi skutečně myslel na mne? Zatím předpokládám, že to byl tvůj omyl. Opravdu bych u tebe ocenil přímou a jednoznačnou odpověď. 
A) Byl to omyl
B) Nebyl to omyl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 09:59:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Myslivče, vím, že to na vás může být složité, že si nečtete moc příspěvky a jste hodně vztahovačný. Jestli máte zájem věc pochopit, zkuste si přečíst, co vám napíšu.

  Do svého příspěvku jsem dal odkaz:

http://www.granosalis.cz/modules.php?name=Your_Account&op=userinfo&username=pozorovatelnik

  O je odkaz, který si snadno najdete u každého příspěvku každého uživatele při kliku na "O uživateli". Omylem jsem se domníval, že se zobrazí příspěvky uživatele "pozorovatelnik", tak jak to funguje u ostatních uživatelů, například u oka

http://www.granosalis.cz/modules.php?name=Your_Account&op=userinfo&username=oko

willyho

http://www.granosalis.cz/modules.php?name=Your_Account&op=userinfo&username=willy

a i u vás:

http://www.granosalis.cz/modules.php?name=Your_Account&op=userinfo&username=Myslivec

či u mých příspěvků

http://www.granosalis.cz/modules.php?name=Your_Account&op=userinfo&username=Cizinec


  Pro nick pozorovatelnik to takto ale nefunguje, zřejmě proto, že je zablokovaný v systému.

  Tedy byl to můj omyl. Stejně jako byl váš omyl, že ten odkaz vede právě na vaše příspěvky. Pokud jste to nepochopil, tak ten můj odkaz vede jakoby na příspěvky uživatele, který si na odkaz kliknul, tedy willy tam vidí svoje příspěvky, já také. A anonymnímu uživateli se po kliku na můj chybný odkaz objeví form na přihlášení.

  Je to pro vás pochopitelné?

  Hezký den
  Cizinec.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 10:29:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud bych byl vztahovačný a nechápavý, nečekal bych tak dlouho na to co odpovíš a nepředpokládal bych, že to byl omyl. A proto jsem na obsah tvého komentáře nijak nereagoval.

Byl to tedy tvůj omyl. No dobře, tak to stačilo napsat, a dále to nebylo třeba rozebírat A stačilo napsat, že je to i technická chyba, kterou jsi ty ani nikdo jiný nepředpokládal. A děkuji za vysvětlení této technické chyby. Snadno dokážu pochopit pravdivě vyjádřené skutečnosti, a oddělit je od tvých výpadů na které nereaguji.

Proč nemůžeš odpovědět úplně normálně, jednoduše a bez výpadů. Opravdu bych to u tebe velmi ocenil. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 10:52:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Proč nemůžeš odpovědět úplně normálně, jednoduše a bez výpadů.

  Normálně, jednoduše a bez výpadů jsem odpověděl.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 11:14:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Normální odpověď? Musel jsem ze tvé "normální" odpovědi hodně odfiltrovat abychom se dostali k nějakému slušnějšímu způsobu komunikace.
Má snad být ukázka tohoto tvého způsobu normality i ukázkou normality ve tvém žití? 
Máš při vysvětlování vlastního omylu potřebu obviňovat ze vztahovačnosti, z nechápavosti. To podle mne normální není. Podle mne je normální omluva. Ale to od tvé normality asi čekat nejde, i když, kdo ví. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 13:05:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Co vám na mojí odpovědi připadalo neslušné

  Za tu druhou odpověď se omlouvám. Teda ne tak za tu odpověď, ale za to, že jsem na vaše typické domýšlení vystartoval a zbytečně.

  Obviňovat ze vztahovačnosti nemám potřebu, jen jsem reagoval na to, že jste si obecný odkaz na vlastní příspěvky vztáhnul sám na sebe. Což by si jistě mohl udělat každý v této diskuzi, ale udělal jste to jen vy.

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 14:13:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Odkaz jsem na sebe nevztáhl, jelikož jsem předpokládal omyl, a proto jsem na obsah tvého komentáře nereagoval, a snažil jsem se tě přimět aby ses k tomu nějak vyjádřil. Snažil jsem se ti podsunout jednoznačnou formu odpovědi, protože vím jaký s tím máš někdy problém. 
Kolikrát ti to mám ještě zopakovat, že jsem na sebe nic nevztahoval? A kolikrát ještě k tomu budeš domýšlivě dodávat to, co vůbec není pravda? 

Důvod mojí reakce byl a je úplně jiný, než si- domýšlíš. Klidně ti to povím. Tím důvodem jsi ty, zaměřuji se nyní na tvoje reakce, jestli je v tobě skutečně to, co zde prezentuješ. No a taková tvoje drobná chybka mi k tomu poskytla příležitost. 
Je skvělé, že se umíš omluvit za svou nekontrolovanou emoci, je jen škoda, že svou omluvu zbytečně oklešťuješ nepravdou.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Sup v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 14:15:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je ta křesťanská jednota a pospolitost...duch svatý nás přivede do pravdy a podobné žvásty. Přitom se jen dohadujete mezi sebou. Tisíce denominací, sekt...nespočet válek ve jménu Krista, zvěrstev, obludností. Náboženství je nechutná věc a křesťanství jim vévodí jako vrchní hnus. Lepší by pro lidstvo bylo kdyby tahle hnusná nauka nikdy nebyla.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého bo (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 14:36:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsou lidé kteří se o vzájemné porozumění snaží, a jsou zbabělé a špinavé skety, které nedokáží ani diskutovat pod jedním nickem. Což? Supogranomvslivciwilllmomorkretino. Ten poslední nick jsi ještě nepoužil, ale seděl by ti jako ulitý. Tak zase někdy příště až tě admin zase smázne.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bíléh (Skóre: 1)
Vložil: Sup v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 17:14:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bavíš mě :-) Křesťanská láska v praxi. Moc se ale nerozčiluj, není to dobré na tlak.


]


Proč zůstávám katolíkem? (Skóre: 1)
Vložil: Mvslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:49:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dne 18. prosince 1979 vydala Posvátná kongregace pro nauku víry "Deklaraci o některých hlavních bodech prof. Hanse Künga". Deklarace obvinila prof. Künga, že se ve svých dílech vzdálil od "integrální pravdy katolické víry", a prohlásila, že "ho již nelze více považovat za katolického teologa a nemůže více jako takový ani vyučovat". Küng byl jmenovitě obviněn "z pohrdání učitelským úřadem církve" v otázce (mezi jiným) neomylnosti papeže, jak to nejnověji vyjádřil v knize Kirche - gehalten in der Wahrheit? (Církev - setrvávající v pravdě?). To, co následuje, je odpověď profesora Künga.Není lehké odpovědět na tuto otázku uprostřed kontraverze, která okrádá o čas a energii, kdy se stává téměř neúnosným vůbec psát. Po nespravedlivé a nečestné proceduře ze strany nejvyšších církevních autorit jsem byl zbaven dekretem titulu "katolický teolog" a byly podniknuty kroky, abych byl propuštěn z fakulty katolické teologie, po dvaceti letech mé pedagogické činnosti na této fakultě, a abych byl bez přílišných skrupulí v metodách odstrčen na periferii katolické církve, krátce poté, kdy jsem dovršil 25 roků kněžství a oslavil toto své jubileum. Je možné tváří tvář šikanování a hrozbám vyjádřit prohlášení loyality anebo učinit vyznání víry? Proč zůstávám za těchto okolností katolíkem? S toutéž depresivní otázkou se setkáváme v tisících dopisů, telegramů, telefonických hovorů. Je vyjádřena různým způsobem - ve smutku, hněvu i zoufalství - nespočetným množstvím katolíků z celého světa. Mnozí vyjadřují obavy, aby se kolo dějin v naší katolické církvi nevrátito zpět do doby před Janem XXIII. a před II. vat. koncilem. Má snad nová otevřenost mysli, připravenost k dialogu, duch humanismu a křesťanství opět ustoupit před triumfalismem na koncilu zavrženým? Mají římské autority opět potlačovat svobodu teologie, zastrašovat kritické teology, má se jim opět dovolit, aby u těchto teologů vynucovali disciplínu použitím duchovní moci? Mají být biskupové pouhými přijímateli příkazů, jejichž povinností je prosadit římská stanoviska u těch, jež mají na starosti? Má se církevní instituce se svými pěknými ekumenickými slovy a gesty při svých neekumenických postojích a činech stát znova nepřátelskou, nehostinnou a neplodnou "pevností" v této naší moderní společnosti? Tento nejnovější vývoj už fakticky dohnal některé k formálnímu rozchodu s církví a velmi mnohé k definitivní vnitřní emigraci. Právě v tom spočívá nejtragičtější příznak současné církevní politiky: Pokračovat bude tichý odchod mas z církve. Zejména tedy ti, kteří jako faráři, kaplani a katecheté musejí rozdávat to, co pro ně namíchali hiearchové - to je ti, kteří bezmocně očekávají argumenty, kterými by tváří tvář kritickým poznámkám lidí vysvětlili římská nařízení - ti budou chtít znát odpověď na otázku "proč zůstávám katolíkem". Osobní otázka Není to záliba v teoretických problémech, která mě nutí položit si tuto otázku, nýbrž nevyhnutelnost obrany. Protože pochybnosti o mé katolicitě nejsou moje, byly vysloveny jistými autoritami a hierarchy.Proč tedy zůstávám katolíkem? Stejně tak jako pro mnohé, tak i pro mě musí být na prvém místě odpověď, že nikomu nedovolím, aby mě zbavil toho, co bylo pro mě hodnotné a drahé po celý život. Narodil jsem se do této katolické církve. Je pravda, že jsem byl pokřtěný do mnohem většího společenství všech těch, kdo věří v Ježíše Krista - nicméně jsem se narodil současně do katolické rodiny, která je mi drahá, do švýcarské katolické farnosti, do které se vždy rád vracím. Krátce řečeno, do katolické vlasti, kterou nechci ztratit, kterou nechci opustit. Všechno toto prožívám právě jako teolog. Velmi brzy jsem se seznámil i s Římem a papežstvím a navzdory všem pomluvám nemám žádné "protiřímské cítění". Jak často opakuji slovem i písmem, že nejsem proti papežství, že nejsem ani proti současnému papeži, ale že jsem vždy bojoval v církvi i mimo ni za Petrovu službu - skutečně očištěnou od absolutistických projevů a na biblických základech. Soustavně jsem se vyslovoval za opravdový pastorační primát ve smyslu duchovní odpovědnosti, vnitřního vedení a aktivní péče o blaho celé církve. Za primát, který by se tak mohl stát všeobecně uznávanou autoritou pro zprostředkování, jednání a pro smíření v celém ekumenickém světě. Byl by to pochopitelně primát ne panování, ale nezištné služby, vykonávané v odpovědnosti před Pánem církve a prožívané v nevyvyšujícím se bratrství. Byl by to primát ne v duchu římského imperialismu s náboženskými příkrasami, tak jak jsem ho poznal celkem zblízka za Pia XII. po dobu sedmiletého studia v Římě, ale primát v duchu Ježíše Krista, jak nám ho představili Řehoř Veliký a Jan XXIII. (jako teolog II. vat. koncilu jsem měl možnost ho pozorovat celkem zblízka). Byli to papežové, kteří neočekávali servilní podřízenost, nekritickou oddanost a sentimentální obdiv, ale loyální spolupráci, konstruktivní kritiku a neustálou modlitbu za ně; byli spolutvůrci naší radosti, ne pány naší víry, pokud mohu parafrázovat slova sv. Pavla. Velmi záhy jsem poznal i katolickou církev objímající celý svět a v ní jsem byl schopen přijmout a naučit se ohromně mnoho od nesčetného množství lidí a všude mezi nimi od mnoha přátel. Od té doby jsem si stále jasněji uvědomoval, že katolickou církev nelze prostě zaměnit za katolickou hiearchii, a tím méně za římskou byrokracii. Ale nade všechno zde byl Tübingen, protestantský Tübingen se svou katolickou fakultou. Zde jsem se od roku 1960 stále více stával jako profesor součástí této fakulty, která měla od svého založení velkou historii, nejen úspěchů, ale i konfliktů. Kolik katolických teologů z Tübingenu, včetně několika ještě žijících a přednášejících, bylo napomínáno, zařazeno na Index, šikanováno a disciplinárně stíháno! Nic nového pod tübingenským sluncem. Z této katolické univerzity v Tübingenu, ve svobodném ovzduší Tübingenu vyšly moje knihy a knihy mých kolegů: Bez něho by sotva vyšly anebo by vyšly v úplně jiné podobě. V nepřetržité diskuzi s kolegy a studenty se tu vynořila katolická teologie, která - na rozdíl od předchozí teologie polemické - má pravý ekumenický charakter a snaží se sloučit dvě věci: věrnost ke katolickému dědictví a otevřenost vůči křesťanství, ba vlastně vůči celému ekumenickému světu. Diskuze, zejména s protestantskými kolegy, měly rozhodující význam, ne pro znevažování katolické reality, a ještě méně k jejímu potlačení, ale proto, že se na ni mohlo v ekumenickém duchu vrhnout nové světlo evangelia a dosáhnout jejího hlubšího chápání. Tento úkol jsem považoval za svoji povinnost, a proto jsem r. 1963 přešel v rámci katolické teologické fakulty na nově zřízenou katedru dogmatické a ekumenické teologie. Tato funkce byla spojená s vedením Institutu pro ekumenická bádání, jehož náplní byla systematická práce na konverzi divergentních teologií, bez snahy se vyhnout otázkám považovaným až dosud za tabu. Je možné za těchto okolností obviňovat teologa za to, že se za pomoci všech legitimních prostředků brání proti tlaku odstranit ho z vlastní fakulty? Proč tedy zůstávám katolíkem? Nejen pro můj katolický původ, ale i pro můj životní úkol, který chápu jako velikou příležitost a který jako katolický teolog mohu přiměřeně splnit jen v rámci tübingenské fakulty katolické teologie. Nyní je však třeba položit otázku: Co je vlastně tou katolickou realitou, pro kterou chci zůstat katolickým teologem? Kdo je katolický teolog? Podle původního významu slova a staré tradice se za katolického teologa může považovat každý, kdo si je vědom, že ve své teologii musí být þkatolický, tj. že musí patřit k þcelku k þvšeobecné, všechno zahrnující, celé církvi. Tato katolicita má dva rozměry: časový a prostorový. Getsemany číslo 11 - 7. strana Za prvé katolicita v čase: Teolog je katolický, je{li si vědom své jednoty s celou církví, tj. s církví všech dob. Nebude proto už dopředu označovat určitá století za "nekřesťanská" nebo "neevangelijní". Je si jist, že v každém století existovala společenství věřících, kteří slyšeli radostnou zvěst Ježíše Krista a snažili se nějakým způsobem, pokud je to lidským bytostem při jejich slabosti a omylnosti vůbec možné, žít podle jeho vzoru. Protestantský radikalismus (netřeba zaměňovat s evangelijní radikálností) je na druhé straně vždy v nebezpečí, že bude chtít nehistoricky vycházet od nuly, přejít od Ježíše k Pavlovi, od Pavla k Augustinovi, a potom se přesunout velkým skokem přes středověk až k Lutherovi a Kalvínovi a od tohoto bodu kráčet svou vlastní þortodoxní tradicí k novějším církevním otcům, lépe snad řečeno k zakladatelům škol. Katolický teolog na rozdíl od toho vždy vychází z faktu, že Kristovo evangelium nebylo nikdy ponecháno bez svědectví a snaží se učit od církve minulosti. Trvá sice na nevyhnutelnosti kritického zkoumání, nikdy však nezapomíná na meze a na signály nebezpečí, které církev v minulosti - při svém zájmu a boji o jedinou a pravou víru, často v období velkých rozporů a nebezpečí - postavila ve formě vyznání víry a definicí, aby rozlišila mezi správnou a špatnou interpretací zvěsti. Nikdy nezanedbá kladné ani záporné zkušenosti svých otců a bratrů v teologii, těch učitelů, kteří jsou jeho staršími a zkušenějšími žáky ve škole Písma sv. Právě z tohoto kritického zkoumání vyplývá, že katolický teolog bude mít zájem na kontinuitě, která se zachovává navzdory všem rozkolům. Za druhé katolicita v prostoru: teolog je katolický, pokud si uvědomuje svoji jednotu s církví všech národů a kontinentů. Nesmí se proto orientovat jen na církev své země nebo na národní církev a nebude se izolovat od církve jako celku. Je si jist, že ve všech národech a na všech kontinentech existují společenství věřících, která nakonec nechtějí nic jiného než jejich vlastní církev, společenství, která nejsou o nic méně vedena evangeliem než jejich lokální církev, která mají stejně co říci této lokální církvi a její teologii. Protestantský partikularismus (není třeba jej zaměňovat s evangelickým kongregačním sdružováním) bude na druhé straně vždy náchylný orientovat se na lokálně vymezenou církev, na její víru, její život a spokojit se s teologickým (občas intelektuálně vysoce kultivovaným) provincialismem. Katolický teolog bude vždy vycházet z faktu, že Kristovo evangelium nebylo ponecháno bez svědectví v žádném národě, v žádné třídě nebo rase, a bude se snažit o to, aby se poučil od jiných církví. Ať je jakkoli hluboce připoutaný k určité lokální církvi, nebude svoji teologii vázat na určitý národ, kulturu, rasu, třídu, formu společnosti, ideologii nebo školu. Právě pro svoji zvláštní loyálnost bude mít katolický teolog zájem na univerzalitě křesťanské víry, zahrnující všechny skupiny. Právě v tomto dvojím smyslu chci být a zůstat katolickým teologem, bránit pravdu křesťanské víry v křesťanské hloubce a šířce. A není pochyb, že mnozí, kteří se označují za protestanty či evangelíky, mohou být a ve skutečnosti jsou v tomto smyslu katolíky, jmenovitě v Tübingenu. Je třeba se z toho radovat i na straně institucionální církve. Kritérium toho, co je katolické Znamená uvedené vysvětlení toho, co je katolické v čase a prostoru, v hloubce a šířce, že je třeba akceptovat víceméně všechno, co se oficiálně učilo, nařizovalo a zachovávalo po 20 století? Je takovou totální identifikací to, co mají na mysli vatikánská Kongregace pro učení víry a Německá biskupská konference, když hovoří o "celistvé", "úplné", "neporušené" pravdě katolické víry? Co se zde má na mysli, jistě nemůže být takováto totalitní koncepce pravdy. Neboť i na straně institucionální církve se dnes už sotva pochybuje o tom, že se v historii katolického učení a praxe vyskytly závažné, a dokonce teologicky "zdůvodněné" chyby, které byly později (v co největší tichosti) až do puntíku korigovány, dokonce samými papeži. Jejich seznam je obrovský a zahrnuje exkomunikaci cařihradského ekumenického patriarchy a řecké církve, zákaz liturgie v řeči lidu, odsouzení Galileiho a moderního vědeckého pohledu na svět, odsouzení čínské a indické formy bohoslužby a Božích jmen, udržování středověké světské moci papeže až do I. vat. koncilu pomocí všech světských a duchovních prostředků exkomunikace, popírání lidských práv a osobní svobody svědomí a náboženství stejně jako diskriminace židovského národa, a konečně v tomto století početná odsouzení moderní historicko-kritické exegeze (v otázkách autenticity knih Písma, kritiky pramenů, historičnosti a literárních druhů) a odsouzení v oblasti dogmatiky, zvláště ve spojitosti s "modernismem" (teorie evoluce, chápání vývoje dogmatu), a celkem v nedávné době očišťovací opatření Pia XII. (podobně dogmaticky zdůvodňovaná), která vedla k propouštění nejlepších teologů předkoncilního období, takových jako M. D. Chenu, Yves Congar, Henri de Lubac, Pierre Teilhard de Chardin, ze kterých se téměř všichni stali za Jana XXIII. katolickými teology.Není snad zřejmé, že právě z toho důvodu je nutné rozlišovat, co je skutečně katolické? Není katolické všechno, co se oficiálně učilo a praktikovalo v katolické církvi. Není pravda, že se katolicita zvrátí na "katolicismus", pokud se bez podrobení určitému kritériu akceptuje prostě všechno, co "se stalo katolickou realitou" (slova kardinála Josefa Ratzingera z Mnichova). A ani pro křesťana katolíka nemůže být takovým kritériem nic jiného než křesťanské poselství, radostná zvěst v její konečné konkrétní formě, sám Ježíš Kristus, který pro církev a - navzdory všem tvrzením o opaku - i pro mne je Synem a Slovem Božím. On je a zůstává normou, v jejímž světle - a o tom nelze diskutovat - je nutné posoudit každou církevní autoritu: normou, podle které je třeba hodnotit teologa a v jejímž světle i on sám se musí neustále kontrolovat v duchu sebekritiky a pravé pokory. Všechno toto znamená, že být katolíkem v žádném případě nevyžaduje falešnou pokoru, která poslušně přijímá všechno a všemu se podřídí kvůli zachování domnělé "plnosti", "integrity", "celistvosti", "neporušenosti". Byla by to osudná směs protiřečení, zatemnění rozlišování toho, co je pravdivé a mylné. Protestantismu se právem často vyčítalo, že akceptoval příliš málo, že činil jednostranný výběr z celku. Na druhé straně se však nedá zabránit výčitkám vůči katolicismu, že přebíral příliš mnoho - synkretickou akumulací různorodých, pokřivených a občas nekřesťanských, pohanských prvků. Co je horší: hřích z nedostatku nebo hřích z nadbytku? V každém případě je nutno katolicitu chápat kriticky - kriticky podle Kristova evangelia. Společně s katolickým "a" se musí brát v úvahu neustále potřebné ono "jedině", bez kterého ono "a" nemůže mít nikdy plný smysl. Reformy { praxe i učení { musí zůstat možnými. Pro teologa to neznamená nic jiného než skutečnost, že katolický teolog v opravdovém smyslu se musí orientovat evangelně, a naopak, že evangelický teolog se musí v pravém smyslu orientovat na katolicitu. Zajisté se v důsledku toho stávají teologická rozhraní objektivně i pojmově složitějšími, než se mohou zdát ve světle oficiálních doktrinálních dokumentů, které jsou často strašně jednoduché a prokazují málo katolické hloubky a šířky. Proč tedy zůstávám katolíkem? Právě proto, že jako takový mohu hájit "evangelijní katolicitu" orientovanou na Kristovu radostnou zvěst a organizovanou ve světle této zvěsti, což není nic jiného, než pravý ekumenismus. Být katolíkem potom znamená být ekumenickým v nejširším smyslu. Ale co s římským faktorem? "Římský katolík" je pozdní a zavádějící neologismus. Znovuopakuji: nemám nic proti Římu. Domnívám se, že přesně z toho důvodu, že jsem chtěl být katolickým teologem, jsem nemohl svoji katolickou víru a katolickou teologii prostě vázat na zavedené římské absolutistické nároky ze středověku i pozdějších dob. Jistě musí existovat vývoj nauky a praxe, ale jen evolutio secundum evangelium, "vývoj v souladu s evangeliem". Evolutio praeter evangelium t.j. vývoj mimo evangelium, lze tolerovat. Ale evolutio contra evangelium, "vývoj v rozporu s evangeliem", se musí odmítat. Ve vztahu k papežství to znamená, že jsem vždy uznával a bránil pastorační primát římských biskupů, spojených s Petrem a velkou římskou tradicí, jako prvek katolické tradice, který se opírá o Kristovo evangelium. Ale římský legalismus, centralismus a triumfalismus v otázkách víry, mravů a církevní disciplíny, který převládá jmenovitě od 11. stol., i když byl připravován mnohem dříve, nemá oporu ani v dřívější katolické tradici, ani - a to ještě méně - v samotném Písmu: odmítnutý byl i II. vat. koncilem. Právě naopak: tyto záležitosti byly hlavní příčinou schizmatu s Východem a s reformovanými církvemi.Reprezentují ten "katolicismus", proti kterému je ve jménu katolicity katolické církve namířen tento spor. Nejsou však někteří naši kardinálové a biskupové takoví, že nechtějí vidět, že v jednotlivých otázkách teorie a praxe je jejich smýšlení víc římské než katolické? Můj protestantský kolega Walter von Löwennich - autorita v problematice Luthera a moderního katolicismu - to správně postřehl (ve sporu o neomylnost), když píše: Základní otázka případu Küng není vhodně formulována jako "Je Küng ještě katolíkem?". Měla by znít: "Propracuje se katolicismus ze své dogmatické uzavřenosti k pravé katolicitě?" Katolicita je dar i úkol, indikativ i imperativ, začátek i budoucnost. A v rámci tohoto napětí chci pokračovat v teologickém bádání: se stejnou rozhodností jako doposud chci učinit poselství Ježíše Krista srozumitelným pro lidi dnešní doby, připravený přitom učit se být korigován, kdykoli je to otázkou diskuze mezi rovnými partnery v bratrském duchu. Proti všem tvrzení německých biskupů o opaku musím zdůraznit, že jsem takovouto diskuzi nikdy neodmítl ani římským autoritám a že jsem tento druh diskuze často vedl s představiteli německé biskupské konference, jakož i s místním biskupem. Ale z důvodu obrany lidských a křesťanských práv a z důvodu svobody teologické vědy jsem musel v průběhu všech těch kroků odmítnout výslechy před inkvizicí, která si všechna práva vyhradila pro sebe a prakticky žádné právo neposkytla obviněné osobě. Je to moje povinnost i vůči těm, kteří už trpěli - a jak se zdá, budou i v budoucnosti trpět při těchto nelidských a nekřesťanských procedurách. Katolická církev ano - římská inkvizice ne. Vím, že nejsem v této kontraverzi o pravou katolicitu sám. Budu bojovat proti každému porobování, společně s těmi mnohými, kteří mě dosud podporovali. Musíme pokračovat ve společné práci za skutečně katolickou církev, spojenou s evangeliem. Pro tento cíl stojí za to zůstat katolíkem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 00:44:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co ten tvůj odkaz? Záměr? Omyl? Manipulace? Věštění?
Stačí jedna věta.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 05:38:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pane Cizinec, pokud to video je pro vás ideologická manipulace (když tomu člověku, co to natáčel, šlo o život), tak vy jste pro mě převrácený člověk. A k tomu manipulujete s textem. Vy, pane, jste převrácený a k tomu lžete, že prý neevangelizujete. Co děláte, vy křesťané, celé dějiny, už 2000 let? Jak se rozšířila vaše nauka, vaše vyznání než přes evangelizaci? 




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 06:06:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Pane Cizinec, pokud to video je pro vás ideologická manipulace (když tomu člověku, co to natáčel, šlo o život), tak vy jste pro mě převrácený člověk. 

  Ano, to video je ideologická manipulace, poměrně běžná manipulace davem, jakých probíhá v ČT bezpočet. Co jsem pro vás je mi poměrně jedno, vám jsem odpovídal tak, jak jste začal vy. Už mnoho let se neřídím manipulacemi médií a podobnými pořady, ani lidmi, jako jste vy. Určitě jsem k vám převrácený.


  K dané situaci jsem vám postoj napsal. Pokud vás zajímá křesťanství, přečtěte si něco o Pánu Ježíši Kristu. Co učil a dělal je napsané v několika desítkách knich, kterým se říká Bible, Bibli najdete veřejně na internetu, například na na adrese obohu.cz/bible. Křesťané totéž dělají dodnes: Starají se o druhé lidi, stejně jako Ježíš. Křesťanství se šíří tak, že lidé přijímají stejnou moc, kterou měl Ježíš: To je moc, která lidem pomáhá od hříchu. 


  Pokud vás zajímají zločiny jako znásilňování dětí a podobně, tak ty nesouvisí s křesťanstvím, Ježíš neučil znásilňovat děti. Znásilnění dětí je zločin. Ve společnostech, které vznikly z křesťanství, je znásilnění dětí těžký zločin, lidé jsou za ně souzeni a trestáni. Společnosti, které morální hodnoty křesťanství relativizují nebo jsou přímo proti nim, pak umožňují adoptovat děti sexuálním úchylům, jsou i společnosti, kde si malé děti berou "za manželky" staří chlapi. Tyhle typy společností mají jedno společné: Nesnáší Židy a křesťany, tedy lidi, kteří se řídí biblí, pronásledují je, nebo přímo vraždí. Zkuste se nad tím zamyslet, pokud smíte.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 13:53:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pane, ten dokument odvysílala Česká televize a ukazuje odvrácenou tvář vašeho náboženství. Ani v tom dokumentu nikdo netvrdí, že všichni věřící znásilňují děti, ale dobře je tak podchyceno, že ve jménu vašeho bílého boha lze velmi snadno krást děti, vyměnit jim obsah hlavy a použít je pro mrzké účely. Všichni se zaštiťujete Kristem. Ale kdo z vás, věřících, má jaké úmysly, vyjde najevo až když je často už pozdě a napáchali jste škodu. Z těchto důvodů by se měla zakázat infiltrace cizích kultur vaším bílým bohem. Vaše evangelizace by měla být mezinárodním právem označena jako zločinné jednání. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 14:21:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh nenávidí náboženství. Křesťanství provozované jako náboženství není výjimkou, protože odvádí lidi od Boha a žití života způsobem, který se líbí Bohu. Páchání zla ve jménu Boha je hřích. který Bůh nenávidí úplně stejně jako náboženství. Evangelium je radostná zvěst a šíření této zvěsti je bohulibá činnost, ne zločin.
Zmíněný pořad tedy nemá s Bohem ani se skutečným křesťanstvím nic společného, ale není nic divného, že jej média rada zneužijí k diskreditaci křesťanství.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 15:44:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 přitlačit...je to nenávist projektovaná do Boha nebo Boží projekce v Kristu zjevená ?
prosím důkaz této nenávisti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 15:48:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdybys znal Boha, nemusel by ses takto ptát - věděl bys, o čem mluvím.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 15:54:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
a zase Willyho projekce do zeryka,
vím že, projektuješ sebe do druhých, je problém dát odkaz či verš na nenávist Boha  ?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 16:01:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je pro tebe problém přestat poštěkávat? Je pro tebe problém vyjadřovat se smysluplně v celých větách? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 16:18:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty nemáš Bibli a konkordanci? Jenže ani Bible ani konkordance ti nenahradí osobní důvěrné intimní poznání Boha. Proto jsem ti napsal to, co jsem napsal. Já za tebe poznávat Boha nemohu, to musíš ty sám.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 16:36:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
v bibli se nepíše o nenávisti Boží vůči náboženství, jen o lidech kteří páchají zlo, a vymýšlejí si o druhých ....Bůh sám hovoří skrze Krista ,který miloval i nepřátelé.
   ...takže jen projekce....


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 16:58:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mýlíš se ...


]


Proč zůstávám katolíkem? (Skóre: 1)
Vložil: Mvslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:50:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dne 18. prosince 1979 vydala Posvátná kongregace pro nauku víry "Deklaraci o některých hlavních bodech prof. Hanse Künga". Deklarace obvinila prof. Künga, že se ve svých dílech vzdálil od "integrální pravdy katolické víry", a prohlásila, že "ho již nelze více považovat za katolického teologa a nemůže více jako takový ani vyučovat". Küng byl jmenovitě obviněn "z pohrdání učitelským úřadem církve" v otázce (mezi jiným) neomylnosti papeže, jak to nejnověji vyjádřil v knize Kirche - gehalten in der Wahrheit? (Církev - setrvávající v pravdě?). To, co následuje, je odpověď profesora Künga.Není lehké odpovědět na tuto otázku uprostřed kontraverze, která okrádá o čas a energii, kdy se stává téměř neúnosným vůbec psát. Po nespravedlivé a nečestné proceduře ze strany nejvyšších církevních autorit jsem byl zbaven dekretem titulu "katolický teolog" a byly podniknuty kroky, abych byl propuštěn z fakulty katolické teologie, po dvaceti letech mé pedagogické činnosti na této fakultě, a abych byl bez přílišných skrupulí v metodách odstrčen na periferii katolické církve, krátce poté, kdy jsem dovršil 25 roků kněžství a oslavil toto své jubileum. Je možné tváří tvář šikanování a hrozbám vyjádřit prohlášení loyality anebo učinit vyznání víry? Proč zůstávám za těchto okolností katolíkem? S toutéž depresivní otázkou se setkáváme v tisících dopisů, telegramů, telefonických hovorů. Je vyjádřena různým způsobem - ve smutku, hněvu i zoufalství - nespočetným množstvím katolíků z celého světa. Mnozí vyjadřují obavy, aby se kolo dějin v naší katolické církvi nevrátito zpět do doby před Janem XXIII. a před II. vat. koncilem. Má snad nová otevřenost mysli, připravenost k dialogu, duch humanismu a křesťanství opět ustoupit před triumfalismem na koncilu zavrženým? Mají římské autority opět potlačovat svobodu teologie, zastrašovat kritické teology, má se jim opět dovolit, aby u těchto teologů vynucovali disciplínu použitím duchovní moci? Mají být biskupové pouhými přijímateli příkazů, jejichž povinností je prosadit římská stanoviska u těch, jež mají na starosti? Má se církevní instituce se svými pěknými ekumenickými slovy a gesty při svých neekumenických postojích a činech stát znova nepřátelskou, nehostinnou a neplodnou "pevností" v této naší moderní společnosti? Tento nejnovější vývoj už fakticky dohnal některé k formálnímu rozchodu s církví a velmi mnohé k definitivní vnitřní emigraci. Právě v tom spočívá nejtragičtější příznak současné církevní politiky: Pokračovat bude tichý odchod mas z církve. Zejména tedy ti, kteří jako faráři, kaplani a katecheté musejí rozdávat to, co pro ně namíchali hiearchové - to je ti, kteří bezmocně očekávají argumenty, kterými by tváří tvář kritickým poznámkám lidí vysvětlili římská nařízení - ti budou chtít znát odpověď na otázku "proč zůstávám katolíkem". Osobní otázka Není to záliba v teoretických problémech, která mě nutí položit si tuto otázku, nýbrž nevyhnutelnost obrany. Protože pochybnosti o mé katolicitě nejsou moje, byly vysloveny jistými autoritami a hierarchy.Proč tedy zůstávám katolíkem? Stejně tak jako pro mnohé, tak i pro mě musí být na prvém místě odpověď, že nikomu nedovolím, aby mě zbavil toho, co bylo pro mě hodnotné a drahé po celý život. Narodil jsem se do této katolické církve. Je pravda, že jsem byl pokřtěný do mnohem většího společenství všech těch, kdo věří v Ježíše Krista - nicméně jsem se narodil současně do katolické rodiny, která je mi drahá, do švýcarské katolické farnosti, do které se vždy rád vracím. Krátce řečeno, do katolické vlasti, kterou nechci ztratit, kterou nechci opustit. Všechno toto prožívám právě jako teolog. Velmi brzy jsem se seznámil i s Římem a papežstvím a navzdory všem pomluvám nemám žádné "protiřímské cítění". Jak často opakuji slovem i písmem, že nejsem proti papežství, že nejsem ani proti současnému papeži, ale že jsem vždy bojoval v církvi i mimo ni za Petrovu službu - skutečně očištěnou od absolutistických projevů a na biblických základech. Soustavně jsem se vyslovoval za opravdový pastorační primát ve smyslu duchovní odpovědnosti, vnitřního vedení a aktivní péče o blaho celé církve. Za primát, který by se tak mohl stát všeobecně uznávanou autoritou pro zprostředkování, jednání a pro smíření v celém ekumenickém světě. Byl by to pochopitelně primát ne panování, ale nezištné služby, vykonávané v odpovědnosti před Pánem církve a prožívané v nevyvyšujícím se bratrství. Byl by to primát ne v duchu římského imperialismu s náboženskými příkrasami, tak jak jsem ho poznal celkem zblízka za Pia XII. po dobu sedmiletého studia v Římě, ale primát v duchu Ježíše Krista, jak nám ho představili Řehoř Veliký a Jan XXIII. (jako teolog II. vat. koncilu jsem měl možnost ho pozorovat celkem zblízka). Byli to papežové, kteří neočekávali servilní podřízenost, nekritickou oddanost a sentimentální obdiv, ale loyální spolupráci, konstruktivní kritiku a neustálou modlitbu za ně; byli spolutvůrci naší radosti, ne pány naší víry, pokud mohu parafrázovat slova sv. Pavla. Velmi záhy jsem poznal i katolickou církev objímající celý svět a v ní jsem byl schopen přijmout a naučit se ohromně mnoho od nesčetného množství lidí a všude mezi nimi od mnoha přátel. Od té doby jsem si stále jasněji uvědomoval, že katolickou církev nelze prostě zaměnit za katolickou hiearchii, a tím méně za římskou byrokracii. Ale nade všechno zde byl Tübingen, protestantský Tübingen se svou katolickou fakultou. Zde jsem se od roku 1960 stále více stával jako profesor součástí této fakulty, která měla od svého založení velkou historii, nejen úspěchů, ale i konfliktů. Kolik katolických teologů z Tübingenu, včetně několika ještě žijících a přednášejících, bylo napomínáno, zařazeno na Index, šikanováno a disciplinárně stíháno! Nic nového pod tübingenským sluncem. Z této katolické univerzity v Tübingenu, ve svobodném ovzduší Tübingenu vyšly moje knihy a knihy mých kolegů: Bez něho by sotva vyšly anebo by vyšly v úplně jiné podobě. V nepřetržité diskuzi s kolegy a studenty se tu vynořila katolická teologie, která - na rozdíl od předchozí teologie polemické - má pravý ekumenický charakter a snaží se sloučit dvě věci: věrnost ke katolickému dědictví a otevřenost vůči křesťanství, ba vlastně vůči celému ekumenickému světu. Diskuze, zejména s protestantskými kolegy, měly rozhodující význam, ne pro znevažování katolické reality, a ještě méně k jejímu potlačení, ale proto, že se na ni mohlo v ekumenickém duchu vrhnout nové světlo evangelia a dosáhnout jejího hlubšího chápání. Tento úkol jsem považoval za svoji povinnost, a proto jsem r. 1963 přešel v rámci katolické teologické fakulty na nově zřízenou katedru dogmatické a ekumenické teologie. Tato funkce byla spojená s vedením Institutu pro ekumenická bádání, jehož náplní byla systematická práce na konverzi divergentních teologií, bez snahy se vyhnout otázkám považovaným až dosud za tabu. Je možné za těchto okolností obviňovat teologa za to, že se za pomoci všech legitimních prostředků brání proti tlaku odstranit ho z vlastní fakulty? Proč tedy zůstávám katolíkem? Nejen pro můj katolický původ, ale i pro můj životní úkol, který chápu jako velikou příležitost a který jako katolický teolog mohu přiměřeně splnit jen v rámci tübingenské fakulty katolické teologie. Nyní je však třeba položit otázku: Co je vlastně tou katolickou realitou, pro kterou chci zůstat katolickým teologem? Kdo je katolický teolog? Podle původního významu slova a staré tradice se za katolického teologa může považovat každý, kdo si je vědom, že ve své teologii musí být þkatolický, tj. že musí patřit k þcelku k þvšeobecné, všechno zahrnující, celé církvi. Tato katolicita má dva rozměry: časový a prostorový. Getsemany číslo 11 - 7. strana Za prvé katolicita v čase: Teolog je katolický, je{li si vědom své jednoty s celou církví, tj. s církví všech dob. Nebude proto už dopředu označovat určitá století za "nekřesťanská" nebo "neevangelijní". Je si jist, že v každém století existovala společenství věřících, kteří slyšeli radostnou zvěst Ježíše Krista a snažili se nějakým způsobem, pokud je to lidským bytostem při jejich slabosti a omylnosti vůbec možné, žít podle jeho vzoru. Protestantský radikalismus (netřeba zaměňovat s evangelijní radikálností) je na druhé straně vždy v nebezpečí, že bude chtít nehistoricky vycházet od nuly, přejít od Ježíše k Pavlovi, od Pavla k Augustinovi, a potom se přesunout velkým skokem přes středověk až k Lutherovi a Kalvínovi a od tohoto bodu kráčet svou vlastní þortodoxní tradicí k novějším církevním otcům, lépe snad řečeno k zakladatelům škol. Katolický teolog na rozdíl od toho vždy vychází z faktu, že Kristovo evangelium nebylo nikdy ponecháno bez svědectví a snaží se učit od církve minulosti. Trvá sice na nevyhnutelnosti kritického zkoumání, nikdy však nezapomíná na meze a na signály nebezpečí, které církev v minulosti - při svém zájmu a boji o jedinou a pravou víru, často v období velkých rozporů a nebezpečí - postavila ve formě vyznání víry a definicí, aby rozlišila mezi správnou a špatnou interpretací zvěsti. Nikdy nezanedbá kladné ani záporné zkušenosti svých otců a bratrů v teologii, těch učitelů, kteří jsou jeho staršími a zkušenějšími žáky ve škole Písma sv. Právě z tohoto kritického zkoumání vyplývá, že katolický teolog bude mít zájem na kontinuitě, která se zachovává navzdory všem rozkolům. Za druhé katolicita v prostoru: teolog je katolický, pokud si uvědomuje svoji jednotu s církví všech národů a kontinentů. Nesmí se proto orientovat jen na církev své země nebo na národní církev a nebude se izolovat od církve jako celku. Je si jist, že ve všech národech a na všech kontinentech existují společenství věřících, která nakonec nechtějí nic jiného než jejich vlastní církev, společenství, která nejsou o nic méně vedena evangeliem než jejich lokální církev, která mají stejně co říci této lokální církvi a její teologii. Protestantský partikularismus (není třeba jej zaměňovat s evangelickým kongregačním sdružováním) bude na druhé straně vždy náchylný orientovat se na lokálně vymezenou církev, na její víru, její život a spokojit se s teologickým (občas intelektuálně vysoce kultivovaným) provincialismem. Katolický teolog bude vždy vycházet z faktu, že Kristovo evangelium nebylo ponecháno bez svědectví v žádném národě, v žádné třídě nebo rase, a bude se snažit o to, aby se poučil od jiných církví. Ať je jakkoli hluboce připoutaný k určité lokální církvi, nebude svoji teologii vázat na určitý národ, kulturu, rasu, třídu, formu společnosti, ideologii nebo školu. Právě pro svoji zvláštní loyálnost bude mít katolický teolog zájem na univerzalitě křesťanské víry, zahrnující všechny skupiny. Právě v tomto dvojím smyslu chci být a zůstat katolickým teologem, bránit pravdu křesťanské víry v křesťanské hloubce a šířce. A není pochyb, že mnozí, kteří se označují za protestanty či evangelíky, mohou být a ve skutečnosti jsou v tomto smyslu katolíky, jmenovitě v Tübingenu. Je třeba se z toho radovat i na straně institucionální církve. Kritérium toho, co je katolické Znamená uvedené vysvětlení toho, co je katolické v čase a prostoru, v hloubce a šířce, že je třeba akceptovat víceméně všechno, co se oficiálně učilo, nařizovalo a zachovávalo po 20 století? Je takovou totální identifikací to, co mají na mysli vatikánská Kongregace pro učení víry a Německá biskupská konference, když hovoří o "celistvé", "úplné", "neporušené" pravdě katolické víry? Co se zde má na mysli, jistě nemůže být takováto totalitní koncepce pravdy. Neboť i na straně institucionální církve se dnes už sotva pochybuje o tom, že se v historii katolického učení a praxe vyskytly závažné, a dokonce teologicky "zdůvodněné" chyby, které byly později (v co největší tichosti) až do puntíku korigovány, dokonce samými papeži. Jejich seznam je obrovský a zahrnuje exkomunikaci cařihradského ekumenického patriarchy a řecké církve, zákaz liturgie v řeči lidu, odsouzení Galileiho a moderního vědeckého pohledu na svět, odsouzení čínské a indické formy bohoslužby a Božích jmen, udržování středověké světské moci papeže až do I. vat. koncilu pomocí všech světských a duchovních prostředků exkomunikace, popírání lidských práv a osobní svobody svědomí a náboženství stejně jako diskriminace židovského národa, a konečně v tomto století početná odsouzení moderní historicko-kritické exegeze (v otázkách autenticity knih Písma, kritiky pramenů, historičnosti a literárních druhů) a odsouzení v oblasti dogmatiky, zvláště ve spojitosti s "modernismem" (teorie evoluce, chápání vývoje dogmatu), a celkem v nedávné době očišťovací opatření Pia XII. (podobně dogmaticky zdůvodňovaná), která vedla k propouštění nejlepších teologů předkoncilního období, takových jako M. D. Chenu, Yves Congar, Henri de Lubac, Pierre Teilhard de Chardin, ze kterých se téměř všichni stali za Jana XXIII. katolickými teology.Není snad zřejmé, že právě z toho důvodu je nutné rozlišovat, co je skutečně katolické? Není katolické všechno, co se oficiálně učilo a praktikovalo v katolické církvi. Není pravda, že se katolicita zvrátí na "katolicismus", pokud se bez podrobení určitému kritériu akceptuje prostě všechno, co "se stalo katolickou realitou" (slova kardinála Josefa Ratzingera z Mnichova). A ani pro křesťana katolíka nemůže být takovým kritériem nic jiného než křesťanské poselství, radostná zvěst v její konečné konkrétní formě, sám Ježíš Kristus, který pro církev a - navzdory všem tvrzením o opaku - i pro mne je Synem a Slovem Božím. On je a zůstává normou, v jejímž světle - a o tom nelze diskutovat - je nutné posoudit každou církevní autoritu: normou, podle které je třeba hodnotit teologa a v jejímž světle i on sám se musí neustále kontrolovat v duchu sebekritiky a pravé pokory. Všechno toto znamená, že být katolíkem v žádném případě nevyžaduje falešnou pokoru, která poslušně přijímá všechno a všemu se podřídí kvůli zachování domnělé "plnosti", "integrity", "celistvosti", "neporušenosti". Byla by to osudná směs protiřečení, zatemnění rozlišování toho, co je pravdivé a mylné. Protestantismu se právem často vyčítalo, že akceptoval příliš málo, že činil jednostranný výběr z celku. Na druhé straně se však nedá zabránit výčitkám vůči katolicismu, že přebíral příliš mnoho - synkretickou akumulací různorodých, pokřivených a občas nekřesťanských, pohanských prvků. Co je horší: hřích z nedostatku nebo hřích z nadbytku? V každém případě je nutno katolicitu chápat kriticky - kriticky podle Kristova evangelia. Společně s katolickým "a" se musí brát v úvahu neustále potřebné ono "jedině", bez kterého ono "a" nemůže mít nikdy plný smysl. Reformy { praxe i učení { musí zůstat možnými. Pro teologa to neznamená nic jiného než skutečnost, že katolický teolog v opravdovém smyslu se musí orientovat evangelně, a naopak, že evangelický teolog se musí v pravém smyslu orientovat na katolicitu. Zajisté se v důsledku toho stávají teologická rozhraní objektivně i pojmově složitějšími, než se mohou zdát ve světle oficiálních doktrinálních dokumentů, které jsou často strašně jednoduché a prokazují málo katolické hloubky a šířky. Proč tedy zůstávám katolíkem? Právě proto, že jako takový mohu hájit "evangelijní katolicitu" orientovanou na Kristovu radostnou zvěst a organizovanou ve světle této zvěsti, což není nic jiného, než pravý ekumenismus. Být katolíkem potom znamená být ekumenickým v nejširším smyslu. Ale co s římským faktorem? "Římský katolík" je pozdní a zavádějící neologismus. Znovuopakuji: nemám nic proti Římu. Domnívám se, že přesně z toho důvodu, že jsem chtěl být katolickým teologem, jsem nemohl svoji katolickou víru a katolickou teologii prostě vázat na zavedené římské absolutistické nároky ze středověku i pozdějších dob. Jistě musí existovat vývoj nauky a praxe, ale jen evolutio secundum evangelium, "vývoj v souladu s evangeliem". Evolutio praeter evangelium t.j. vývoj mimo evangelium, lze tolerovat. Ale evolutio contra evangelium, "vývoj v rozporu s evangeliem", se musí odmítat. Ve vztahu k papežství to znamená, že jsem vždy uznával a bránil pastorační primát římských biskupů, spojených s Petrem a velkou římskou tradicí, jako prvek katolické tradice, který se opírá o Kristovo evangelium. Ale římský legalismus, centralismus a triumfalismus v otázkách víry, mravů a církevní disciplíny, který převládá jmenovitě od 11. stol., i když byl připravován mnohem dříve, nemá oporu ani v dřívější katolické tradici, ani - a to ještě méně - v samotném Písmu: odmítnutý byl i II. vat. koncilem. Právě naopak: tyto záležitosti byly hlavní příčinou schizmatu s Východem a s reformovanými církvemi.Reprezentují ten "katolicismus", proti kterému je ve jménu katolicity katolické církve namířen tento spor. Nejsou však někteří naši kardinálové a biskupové takoví, že nechtějí vidět, že v jednotlivých otázkách teorie a praxe je jejich smýšlení víc římské než katolické? Můj protestantský kolega Walter von Löwennich - autorita v problematice Luthera a moderního katolicismu - to správně postřehl (ve sporu o neomylnost), když píše: Základní otázka případu Küng není vhodně formulována jako "Je Küng ještě katolíkem?". Měla by znít: "Propracuje se katolicismus ze své dogmatické uzavřenosti k pravé katolicitě?" Katolicita je dar i úkol, indikativ i imperativ, začátek i budoucnost. A v rámci tohoto napětí chci pokračovat v teologickém bádání: se stejnou rozhodností jako doposud chci učinit poselství Ježíše Krista srozumitelným pro lidi dnešní doby, připravený přitom učit se být korigován, kdykoli je to otázkou diskuze mezi rovnými partnery v bratrském duchu. Proti všem tvrzení německých biskupů o opaku musím zdůraznit, že jsem takovouto diskuzi nikdy neodmítl ani římským autoritám a že jsem tento druh diskuze často vedl s představiteli německé biskupské konference, jakož i s místním biskupem. Ale z důvodu obrany lidských a křesťanských práv a z důvodu svobody teologické vědy jsem musel v průběhu všech těch kroků odmítnout výslechy před inkvizicí, která si všechna práva vyhradila pro sebe a prakticky žádné právo neposkytla obviněné osobě. Je to moje povinnost i vůči těm, kteří už trpěli - a jak se zdá, budou i v budoucnosti trpět při těchto nelidských a nekřesťanských procedurách. Katolická církev ano - římská inkvizice ne. Vím, že nejsem v této kontraverzi o pravou katolicitu sám. Budu bojovat proti každému porobování, společně s těmi mnohými, kteří mě dosud podporovali. Musíme pokračovat ve společné práci za skutečně katolickou církev, spojenou s evangeliem. Pro tento cíl stojí za to zůstat katolíkem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 16:49:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ten "dokument", který odvysílala ČT je běžný ideologický paskvil, štvaní, které má v našich zemích bohatou a dlouhou tradici. Liší se jen skupiny lidí, proti kterým jsou takové dokumenty médií namířeny. Aktuálně míří proti křesťanům a proti lidem, kteří mají rádi "evropské hodnoty", vzdělanost, toleranci, svobodu, demokracii a aktuálně ČT propaguje proudy, které mají rády nesnášenlivost, totalitní proudy a náboženství, které jsou zaměřena proti křesťanství nebo židům.


  Jakýkoliv zločin je v rozvinuté společnosti souzen soudem, ve kterém se posuzují důkazy a ne doměnky výzkumníků, co obhajují uctívání démonů a strach z duchů stromů a chtěli by, aby v něčem takovém vyrůstaly děti i nadále. Tím spíše se prošetřuje znásilnění dětí, které je považované všude za zvlášť zavrženíhodný zločin. A to je dobře.



  S křesťanstvím v dokumentu souvisí důležitá věc: Křesťané určitě nenechávají lidi ve strachu z démonů, z "duchů stromů" a podobných věcí, ve kterých lidé žijí, ale lidi vyučují základním principům světa, přirody, společnosti, vědě (kromě běžné gramotnosti, kterou se začíná). Ani Ježíš lidi nenechal ve službě démonům, ale vysvobozoval je z ní a vyučoval lidi, kteří byli s ním. Kdo byl vysvobozen ze strachu "duchů přírody" a získal bežné vzdělání, už samozřejmě nemá zájem vracet se dále do služby démonům. A lidé, kteří démonům slouží, často klidně zavrhnou svoje vlastní děti za to, že nechtějí v té službě pokračovat.

  Pokud vám vadí vzdělání a je to pro vás "mrzký účel" a vzdělání byste zakázal, tak co byste udělal s náboženstvím, které vede lidi ke službe "duchům přírody" a ke strachu z "duchů stromů"?

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 17:50:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinče, cizinče,  kdyby jsi měl v srdci Pána Ježíše, tak bys vyjádřil politování nad jednáním falešných křesťanů ve filmu, kteří zneužívají děti k práci na vlastní plantáži. Copak těm jde o nějakou evangelizaci? To je ten Tvůj kapitalistický duchovní svět, který tak miluješ a maskuješ pobožnými řečičkami. Nad tím by jsi se měl zamyslet, ale Ty před pravdou zavíráš oči. Ty nejsi schopen říct, tohle je hanba a takhle se křesťan nesmí chovat!! V tvém kapitalistickém světě ano???? Místo toho plácáš nesmysly o tom, jak ti obyčejní domorodci mají horší víru, zatímco ti, co jim berou děti a staví je pak proti nim  a jejich děti využívají k práci  a nechají je zneužívat, jsou lepší.??   Nedivím se lidem, co odmítají uvěřit v Ježíše a v Boha. Kdybych neměl víru, uděláš ze mne pořádného ateistu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 07:16:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
 Místo toho plácáš nesmysly o tom, jak ti obyčejní domorodci mají horší víru, zatímco ti, co jim berou děti a staví je pak proti nim  a jejich děti využívají k práci  a nechají je zneužívat, jsou lepší.??

  Františku, koukám, že už jsi zase tady s tvými klasickými obviněními a útoky z tvého světa a tvého způsobu myšlení, Kdybych byl hlupák zmanipulovaný ideologií, komentoval bych nějaké propagační video. Pokud jde o tvůj příspěvek a tvoje myšlenky: Ne, nemyslím jako vy, závistivci, štváči a neávistníci.


  Pokud tě něco zajímá k práci, tak křesťané vedou k práci, od mala, i děti. Je lepší, když dítě pracuje na poli a je zvyklé pracovat, naučí se nějaké konkrétní výrobní postupy a dělá to celý život, než když odmala hraje hry, ve třinácti začne z nudy kouřit a chlastat, v šestnácti fetovat, v sedmnácti se dá na sex a od vaceti je na dávkách. 

  Na tom, že dítě pracuje není nic špatného. Moje děti odmala pracovaly. Když jsme mnoho let dělali s romskými dětmi, jedna z věcí, ke které jsme je vedli, byla práce: Uklízeli jsme s nimi okolí, učili jsme je pracovat v dílnách manuální práci, tvorbě, malování, keramice. 

  Na práci není nic hanebného, na rozdíl od služby démonům, od strachu před tím, co ten který satan může dělat a co je třeba mu obětovat. 

  Není nic hanebného na tom, když pracují děti, ani na tom, když pracují třeba staří lidé. Práce a užitek pro druhé lidi je totiž součástí života, součástí smylu, spokojenosti. Pokud člověk nepracuje a nudí se, je mnohem snáz zmanipulovatelný médii k nenávisti k druhým lidem, kteří jsou jiní než on.

  
  Pokud chceš zaše šířit tvoje štvaní, tvůj kapitalismus a nenávist, a vylévat tu tvůj zničený život, tak si posluž.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 08:59:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Víš, ono je něco jiného, když rodiče vedou děti k práci. To je správné. Je dokonce smutné dnes, když dnes nesmí děti ze základní školy na nějakou brigádu, dokonce ani sbírat byliny apod., protože si dnešní rodiče plní lidských práv stěžovali.  To je chyba dnešní doby a ta vede k tomu, že tu máme mladé lidi, kteří se štítí práce, flákají se a berou drogy. V tom máme vzor i ze Západu.   Ale Ty jsi nepochopil, že v tom videu  a v té knize jde o zneužívání práce děti pro jednoho či více křesťanských kapitalistů, kterým nejde o šíření Pána Ježíše, ale své kapitalistické víry, kterou asi máš i Ty, a ze které mají hlavně oni sami kapitalisté s kapitalistickým Kristem prospěch? Podívej se v jakém paláci žije ten misionář , který má dvě vily, jednu pro svoji rodinu a druhou pro hosty. A těch šedesát dětí žije v místnosti, kde je místo akorát na vyspání. Na otázku. Kolik má dělníků pro svoji čajovou plantáž, odpovídá, že jednoho. Tak málo? Přece mám šedesát dětí. Jak nezištná křesťanská láska!   Já vím, že pro Tebe kapitalistu s kapitalistický kristem budu jen štváč a špatný člověk, zatímco Ty jsi ten pravý svatý.   Předpokládal jsem , že zůstaneš věrný své kapitalistické špinavé víře, která umí každé zlo, které páchají křesťané, chránit.   Jsem rád, že stále více poznávám Tvoje nitro  a duši plnou křesťanské přetvářky. Nezklamal jsi mne.   A je smutné, že se tu nenajde nikdo  z věřících, kdo by řekl, tohle chování misionářů mne trápí    a mrzí.  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 11:49:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku, křivdíš mu. Podívej se na to kam až dosáhlo zlo těch zločinců, kteří se neoprávněně označují jako křesťani. Dosáhlo až do tvého srdce a bují dál. A tento proces bujení my skuteční křesťani zastavujeme, a dál nešíříme. Záleží jen na tobě zda chceš někomu křivdit za to na čem nenese vůbec žádnou vinu, a necháš se přitom motivovat zlem někoho jiného. Není ti to líto?
V prvním komentáři ses bavil o falešných misionářích, v dalším ses o nich bavil jako o skutečných, které své poslání zneužívají. Co tedy chceš? Odsouzení falešných křesťanů, kteří křesťany nikdy nebyli a jsou to vlci v rouše beránčím? To jsme přece už napsali, není to církev, nejsou to křesťané a jejich skutky jsou odporné. Stačí ti takové posouzení?
Pokud ovšem tyto zločince  považuješ za křesťany, a chceš po křesťanech projev lítosti nad skutky jejich "bratří", tak chceš něco moc hloupého. Oni to totiž žádní naši ani tvoji bratři nejsou. A litovat zlých skutků musí oni, naše lítost projevená za ně by působila značně parodicky a pseudo demonstrativně. Nemyslíš? Pokud bys měl vyjadřovat lítost nad skutky zločinců, nedělal bys celý žibvot nic jiného, a ta tvoje lítost by měla stejně jen pseudo- demonstrativní charakter. Ale přimět lotra k lítosti a pokání, to už je jiná, a o takovou lítost se snaž. Měj se moc  hezky.
 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 12:43:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To jsi napsal úžasně hezky. Ale je třeba napsat ne, že je to ideologická propaganda, ale, že to jsou jen lidé, kteří se za křesťany vydávají. Já se na to dívám i očima toho, co neví, že jsou křesťané dvojí. A ti praví by měli uvést věci do pravdy  a nikoliv mlžit tím, že jde jen o propagandu a tedy lež. Jak se v tom mají chudáci nevěřící čili málo věřící vyznat. Strčí všechny do jednoho "pytle" a to Satan chce. Ten misionář je vlastně Cizincem obhajován. Kdo je vlastně ten Cizinec??? Koho hájí?? Na čí stranu se staví?? Vůbec mu nerozumím!!!   Jinak tu nejde o moji víru, i když někdy pořádně zacloumá. Ale ti ostatní potřebují jasné vyjádření, že toto je svinstvo, a ne místo toho mlžit. A tohle tu jasně nezaznělo. Potom má důvod každý ateista být v právu  a v ráži a tomu budou nevěřící či hledající rozumět lépe než opravdovým věřícím, kteří mlčí. To takový Dzehenuti to vyjádřil jasněji  a Ty vlastně pak také. Jenže od Cizince nic. Jen tohle: Ten "dokument", který odvysílala ČT je běžný ideologický paskvil...A mělo zaznít, pokud je pravdivý, tak je to hnus, se kterým bytostně nesouhlasím. Je to úplně stejně jako když nevěří mne, co jsem psal o Amíkovi a cokoliv napíšu. K čemu je křesťanství bez pravdy????? On má jen svoji pravdu, která způsobuje  bujení, které zase škodí mně.  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 13:28:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku, způsob jakým se Cizinec vyjadřuje mě taky nesedí, připomíná mi to zašmodrchanou právnickou mluvu. Když si však pozorněji přečteš co napsal k tématu tohoto článku, uvidíš, že nenapsal nic špatného, právě naopak poukázal na další, od toho odvíjejíci se neblahé společenské jevy. Jenže to napsal tím svým typickým způsobem, a tento způsob může být někdy příčinou špatného pochopení a špatně předané myšlenky. Abys mi rozuměl, já ho za jeho diskusní způsob neobhajuji, upozorňuji ho, že kdyby se začal vyjadřovat víc jednoznačněji a přímo, tak by se vzájemná diskuse víc zkvalitnila. No, a nyní mám k Tobě přání, prosím splň mi ho. Přečti si prosím ještě jednou a nezaujatě co Cizinec k tomuto tématu píše.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého bo (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 08:21:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aktuálně míří proti křesťanům a proti lidem, kteří mají rádi "evropské hodnoty", vzdělanost, toleranci, svobodu, demokracii a aktuálně ČT propaguje proudy, které mají rády nesnášenlivost, totalitní proudy a náboženství, které jsou zaměřena proti křesťanství nebo židům. Tento dokument, zdůrazňuji dokument, pravě poukazuje a ty hodnoty, které mají k evropským hodnotám daleko. Boháč, který má dvě drahé  a přepychové vily a tu druhou jen pro hosty, přijme na šedesát dětí, které žijí v kasárenských podmínkách a jak je vidět podle plantáže, která není zahrádkou před domem, využívá dětskou práci. Ale Cizinec svým náboženským kapitalistickým duchem považuje tohle za správné. Majitel  a kapitalista zde ukazuje dva světy. Svět bídy a svůj kapitalistický svět, kde se bohatne z vykořisťování druhých. Tohle je jak červený hadr na kapitalistického býka Cizince. On bude vždy a za všech okolností chránit kapitalisty a zbohatlíky. A mistrně, velice mistrně. Vlastně on takové počínání tohoto zbohatlíka v Thajsku chválí. Asi by se choval stejně a Ježíš mu bude tak platný jako tomu zloději v dokumentu.   S křesťanstvím v dokumentu souvisí důležitá věc: Křesťané určitě nenechávají lidi ve strachu z démonů, z "duchů stromů" a podobných věcí, ve kterých lidé žijí, ale lidi vyučují základním principům světa, přirody, společnosti, vědě (kromě běžné gramotnosti, kterou se začíná). Ani Ježíš lidi nenechal ve službě démonům, ale vysvobozoval je z ní a vyučoval lidi, kteří byli s ním. Kdo byl vysvobozen ze strachu "duchů přírody" a získal bežné vzdělání, už samozřejmě nemá zájem vracet se dále do služby démonům. A lidé, kteří démonům slouží, často klidně zavrhnou svoje vlastní děti za to, že nechtějí v té službě pokračovat.   Jenže tihle falešní křesťané vedou lidi k jinému strachu. V dokumentu je vidět leták s obrázky, kde se těm chudákům vysvětluje, že bud nebe nebo peklo. Opět strašení. Prakticky nemají volby záchrany jinou než uvěřit  novému bílému božstvu prezentovaném kapitalistickými agitátory. A oni mají prachy na to, aby si je koupili. A vzdělání? Do jaké výše. Do výše dělníků, které budou vykořisťovat.   Křesťané už napáchali tolik zla, zotročili miliony lidí pod záminkou evangelizace, že vlastně je to spíše satanská moc. Ti chudáci, kteří věří duchům přírody, mají určitě větší víru než vyžraný kapitalistický náboženský lump, který se přišel do jejich země obohatit  a jejich zem jim sebrat.   Cizinec si myslí, jakou má víru  a jakého že má Krista v srdci. Prd. Je obětí nějaké západní sekty a srdce z kamene a horší než možná ti chudáci v thajských horách  z dokumentu.   On ztratil schopnost rozeznat dobro od zla, což je typické pro náboženské sekty.   To je vše. Suď si mne , jak chceš. Já nechci naletět žádné sektě, protože vím, co to  s lidmi udělá a poškodí rodinu a všechny vztahy.  Já mám rád Ježíše z Bible kralické a nepotřebují učení  a politiku, která se do křesťanství propasírovává už celá staletí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bíléh (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 08:52:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Františku, jen ke tvým drzím a sprostým lžím, které si o Cizinci vymýšlíš  z vaší nenávisti a zvrácené ideologie, z toho, co žijete vy. 

  Pro ty, co budou číst dizkuzi: Cizinec neuvažuje jako vy, není komunista ani nemá třídní nenávist. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci b (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 09:03:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jistě, Cizinec je křesťanský antikomunista, který mistrně vnucuje Františkovi komunismus. Haleluja. Tak udělej něco, abych z té zvrácené ideologie se vymanil. Neumíš nic  a jen mne v tom podporuješ, To Ti nedošlo??? Komunistou jsme nebyl a sektářem jako Ty být nechci. Je to je druhé zlo. Nerad myslíš samostatně, že? Musí ve být v souladu s Tvými vůdci ze západu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajat (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 10:33:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Františku, jen dál tvoje štvaní a lži. Nic nového. Komunistou jsi nebyl, jen myslíš jako komunisté. To chápu.


  K tématu článku a videa, abychom neodcházeli daleko. 

  Homosexuální loby se (i v aktivní spolupráci s ČT, rozvojovými neziskovkami a různými levicovými radikály) snaží už delší dobu prosadit v ČR adopci dětí homosexuály. V médiích probíhá aktivní propagační kampaň na podporu tohoto záměru. Odpůrci tohoto záměru jsou démonizováni, posmívání, označování za "středověk" a podobně.

  Jakpak jsi na tom ty, jaký máš postoj k tomuto tématu? Co jsi udělal proti tomu, aby nebyly ve společnosti ustanovené převrácené normy?

  Toník



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Z (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 11:00:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Snad zvítězí zdravý rozum. Dítě má právo na jednoho otce  a jednu maminku. Berme to očima dítěte. Pokud si lesbický pár pořídí vlastní děti, pak do toho nikdo nemá co mluvit. Je to jejich věc  a jejich svědomí. Aby si však homosexuální páry vybíraly děti z kojeneckých ústavů či z DD se mi nelíbí, i když je možné, že se u nich budou mít líp než v DD, ale děti potřebují vzor normální rodiny. Otázkou je , když zemře někdo z příbuzných a zanechá sirotky. Ti sirotci však i u lesbického či homosexuálního  páru, pokud to jsou bližší příbuzní, budou štastnější než v DD.
 I takhle to musíme brát. A vždy by měly právo rozhodnout to sami děti.
Co se mi nelíbí jsou průvody Pride a pod., což je provokace a výsměch ostatním  a navíc precedens pro mladé lidi, kde to ohrozí jejich vývoj.

Kdybych byl poslanec, hlasoval bych proti zákonu adopce.

A není homosexuál jako homosexuál. Ponechme jim určitou svobodu, protože někteří jsou i dost prospěšní svojí prací. A je vůbec otázka, jak se této úchylky zbavit a zda je to možné. A pokud není, smiřme se s tím, že takoví lidé tu jsou a mají právo na svůj život bez ponižování. Adopce dětí je však něco, co přesahuje a zasahuje i tam, na co nemají právo, protože to může poškozovat adoptované děti špatným příkladem  a bere jim právo na normální rodinu.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 11:08:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Františku, moc děkuju za názor. Vážím si tvého otevřeného přístupu. Máme podobný názor na věc.

  To jistě. Jen by mne zajímalo, jak by si takový lesbický pár pořídil "vlastní" děti. ;-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 12:04:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím tím ženu. Má přece dělohu a símě si pořídí i umělým oplodněním. Muži jsou na tom hůře.


]


Modleme se společně (Skóre: 1)
Vložil: Mvslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:51:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svatá Maria, Matko Boží,
Svatý Michaeli,
Svatí Boží andělé,
Svatý Jene Křtiteli,
Svatý Josefe,
Svatý Petře a Pavle,
Svatý Svatý Ondřeji,
Svatý Jene,
Svatý Máří Magdaléno,
Svatý Štěpáne,
Svatý Ignáci z Antiochie,
Svatý Vavřinče,
Svatý Václave,
Svatý Vojtěchu,
Svatý Jene Nepomucký,
Svatá PerPetuo a Felicito,
Svatá Anežko,
Svatý Řehoři,
Svatý Augustine,
Svatý Athanasie,
Svatý Bazile,
Svatý Martine,
Svatý Cyrile a Metoději,
Svatý Benedikte,
Svatý Prokope,
Svatý Františku Dominiku,
Svatý Františku Xaverský,
Svatý Jene Maria Vianneyi,
Svatá Anežko Česká,
Svatá Kateřino Sienská,
Svatá Hedviko,
Svatá Terezie od Ježíše,
Všichni svatí a světice Boží,
orodujte za nás.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci b (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 09:08:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ti co budou číst uvidí, že dělíš svět na my a oni. Není takové smýšlení náhodou smýšlením revoltujících padlých andělů, kteří tím nakazili i lidstvo. Dělil nás snad Kristus na dva tábory my a oni? Přemýšlej nad tím Cizinče.
Několikrát jsem ti psal, že se mě vůbec nijak nedotýká to co lživého si o mě kdo myslí. To dává velkou výhodu. Víš jakou?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajat (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 10:42:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Myslivče, ano, dělím svět.

  Tady v diskuzi je spousta lidí, kteří se vydávají jakoby za křesťany, jako ti lidi v tom videu a dělají křesťanství ostudu. František je jeden z nich. Na jednu stranu píše jakoby svaté pobožné články, na druhou stranu dští svou třídní nenávist, své kapitalisty a celý ten ansámbl okolo a ještě má drzost svoji třídní nenávist přičítat druhým. Nedávno tu byl pozorovatelnik, člověk posedlý sexem a strachem, který se vydával jakoby za křesťana a svoje postoje vnucoval druhým. Jinde v diskuzi je oko, který žije uzavřený v sektě, ve svém virtuálním světě, ve svých poučkách a doměnkách, o nic z okolí se nesmí zajímat, o to více svůj svět a to, co žije nutí druhým.


  A tak by se dalo pokračovat: Je tu spousta lidí, kteří se za křesťany vydávají, mají ale jedno společné, a to že útočí na lidi, kteří věří bibli, věří slovům proroků, slovům Pána Ježíše, apoštolů. Skrytě či otevřeně vyjadřují nenávist vůči křesťanům, svoje předsudky o nich. Často je součástí jejich světonázoru antisemitismus, odpor proti židovskému národu, na něj zase svalují všechny hříchy světa.


  Takže ano: Dávám jasně najevo, že mezi tyto lidi nepatřím a že neuvažuji jako oni. Neposmívám se lidem, kteří věří Pánu Ježíši a žijí pro něj, ale vážím si jich.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Z (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 11:05:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A jak poznáš, že lidé opravdu věří v Pána Ježíše? Na Tobě to nepoznávám ani trochu. Jsou to jen fráze, kterých jsem viděl už dost. I Ty každého odsuzuješ  a hajzly chráníš. Tvůj svět je svět pokrytectví  a klamu. Nenávist zase z druhé strany a po Pánu Ježíši ani stopy. Rozděluješ zase  po svém a Ty se řadíš mezi ty lepší. O, jaká pýcha!!!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 05:10:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Františku, a podle čeho to na mne nepoznáš?

  Že s tebou nesdílím tvou třídní nenávist?

  Že tady nenadávám na Davida, na Mojžíše a na Židy?

  Že mne bible nevede k válce a nenávisti, ale k pokání?

  Je něco konkrétního, co máš proti mne, proti našemu vyznání (kromě svobody?)




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 07:48:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je jednoduché. vaše životy, vaše faleš a vaše pokrytectví.  Přece vím, jací jste vy  falešní panbíčkáři.  Oni ti dobří ani nejsou. Nechci se posmívat těm opravdovým věřícím, ale existují vůbec?? Plno sekt a faleš a ovládání odněkud ze Západu. Bible je jen zástěrka, pomocí níž obhájíte každé zlo. Máš zase jinou nenávist než třídní. Jinak jsi ji pojmenoval, ale je to také nenávist. Tak jako židé v Bibli nenáviděli pohanské národy  a vraždili je. Máte stejné chyby jako to bibličtí židé, kteří na jedné straně páchají hříchy a zákon Boží je nezajímá. Zlo plodí zlo a vy nejste vůči němu imunní. Podívej se na dějiny křesťanství plné válek, násilí a sociální nespravedlnosti. Páni, šlechta a pak chudí lidé, kteří na ně museli robotovat. Tady už se společnost dělila na třídy a v kapitalismu to pokračovalo. A Tvůj mozek vymytý západním náboženstvím to nemůže a ani nechce pochopit. Ano, ve mně je třídní nenávist. Já neobdivuji šlechtu a ty zbohatlíky dnešní doby. To vše bylo příčinou bojů  a válek. Třídní rozdělení vede k nepokoji  a k válkám a třídní nenávist roste. Cítil jsem to již jako dítě a vyrůstal k nenávisti k těm boháčům, kteří byli kolem. A pokud Tvoje západní víra učí, že máte boháče milovat a ctít, pak je to jen druh politiky, kterou si vymysleli ti , co vládnou mocí  a bohatstvím. Tvoji víru chápu jako duchovní zrůdnost, která má význam jen pro jednu vrstvu lidí.  To bylo příčinou komunismu a i ateizmu. Sociální nespravedlnost. A vás západní guru učí něco jiného, jenom ne pravdu. Vy budete kecat o tom, že chudý má víc pracovat  a další řečičky. Tady je vidět, jak je vám Ježíš k hovnu, protože nemáte schopnost vžít se do role chudého. A vaše svoboda? K čemu je člověku svoboda? Důležitá je svoboda svědomí a tu mohu mít i za největší totality. U mně jsi jen produkt kapitalistického náboženství, ideologie, která oblbuje ostatní lidi  a vám dává pocit dokonalosti.   Chceš-li slyšet, tak jsi se dozvěděl hodně a zase to mistrně obrať proti mne. Ty jsi jeden  z těch, kde jen koncentrovaná západní náboženská  kapitalistická  politika a neletěl stejně jako jehovisté na svoje ústředí v USA. Nikdy mne nepochopíš  a já nepochopím Tebe.  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 18:41:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Františku, o boháčích ani o ničem, co je v tobě a co píšeš ve tvém příspěvku, jsem tu nepsal ani to nežiju. Nemusím nic proti tobě obracet, je to jen a jen tvoje.

  Ptal jsem se na to, jestli máš něco proti mne, proti tomu, co jsem tu psal, proti mému životu, něco konkrétního. Opět ses vyhnul odpovědi na konkrétní a jasnou otázku a vytáhnul jen tvé lži, kterými sis sám otrávil tvůj život. 

  Proti mne, nebo proti tomu, co jsem psal k tématu, nic nemáš? Kdyby tě ještě něco k tématu článku zajímalo, tedy alespoň pokud jde o křesťany, tak se zeptej, ještě jsem si pár informací a faktů zjistil. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 07. prosinec 2016 @ 19:59:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co mám? Prostě Ti nerozumím. Sám mi dáváš podnět k tomu, abych pak reagoval tak, jak jsem reagoval.Žiješ si ve svém světě  a já také v jiném. A já mám ke křesťanským fanatikům Tvého typu odpor a cítím v nich lež, přetvářku, pokrytectví. Asi je to tím, že Tě osobně neznám a ve mně vyvoláváš určité představy, které jistě nejsou pěkné. Také mám jiné zkušenosti než Ty. A to, co jsem poznal mne vede k nedůvěře vůči většině křesťanů. Znám adventisty, kteří za nejdůležitější považují sobotu a ta je základ.  Pak kladou důraz na jídlo  bohužel zbaví lidi tak svobody. Víra es posuzuje podle toho, jak se obětovali sobotě.Jsou tam i hodní lidé, ale v zajetí soboty a mne to připadá strašné. Znám jehovisty, a to je ještě horší. Nechají člověka umřít kvůli nesmyslům  z ústředí v USA. Znal jsem sekty, kde se žvatlá jazyky a konají zázraky v uzdravování, ale zase je to jen podvod a vedení je někde v USA či jinde na Západě. Prostě církve jsou produkt  lidského podvodu. Katolickou církev neznám, do kostela jsem nechodil a akorát znal jednoho stařičkého faráře, který nás oddal za totality tajně  a ten byl moc hodný. Moje zkušenosti jsou špatné. Ale zatím jsme nedopadl jako Pozorovatelník. Asi tím, že mám šťastný domov, ženu a děti. A pak jsem poznal, že přes všechny zkoušky mne Bůh vedl a pomáhal. Komunisty nemusím,ale chápu jak se mohlo stát, že komunismus vznikl.   S Tebou nemá moc cenu se bavit. K ničemu dobrému mne to nevede  a potvrzuje nedůvěru ke křesťanství a sektám.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 22:01:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Františku, já ti opravdu nedokážu pomoci od těch třídních problémů. Nežiju je, nemám potřebu útočit na chudé nebo na bohaté, odsuzovat je, nemám ani potřebu je obhajovat. Snažím se jim vyhýbat i v mých příspěvcích, abych tě nepopudil. 

  S adventisty a jehovisty moc zkušenost nemám. Jak tu píší, tak mi to přijde podobný život, jaký jsme žili jako římští katolíci, jen mají trochu jiná pravidla. Vegetariánská strava či střídmost a rozumnost v jídle mi nevadí, považuji to v dnešní době za nutné přemýšlet nad tím, co si člověk kupuje, co jí, řešit to a dávat pozor. Úcta k Božímu slovu mi také připadá důležitá.

  S charizmatiky a letničními zkušenost mám, zažil jsem tam dost lidí jako pozorovatelnik, co se jakoby tvářili jako křesťani, ale ve skutečnosti měli dost hrozné postoje k životu a i k lidem okolo.

  Stejně jako ty nemám rád pokrytectví, když se někdo tváří jako křesťan a není.

  Nevyznávám "kulturu" holywoodu, kapel a elit, která se sem valí se západu, se vší tou homosexualitou, relativizací morálky, rozvody, hýřením, lidskou pýchou na rozum člověka, se všemi pravidly, co se snaží sešněrovat lidi. Mám naopak rád svobodu, tvořivost lidí, bezpečnost, hodnoty jako rodinu, děti, práci. Proti tomu snad nejsi?

  Na druhou stranu se moc rád modlím za uzdravení, jedno bylo na začátku mého křesťanského života a zažil jsem jich za život více. Takže mám rád i lidi, co věří Bohu a modlí se za uzdravení, ať už nemocí těla, nebo duše. To by ti vadilo?

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 07:10:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nic z toho, co píšeš není, špatné, ba naopak. Se vším souhlasím. Uzdravování a modlitba  ano, ale ne teatrálně a s okamžitým výsledkem před lidmi, což vypadá jak divadlo, kdy lidem doroste noha a nevidomý má zrak. U bohatých je třeba rozlišit bohatství z vlastní práce, tedy poctivé, a bohatství z nepoctivého jednání. Stejně tím však nic nezměním, jen věřit, že Boží mlýny melou. Hezký den.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 09:29:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
U bohatých je třeba rozlišit bohatství z vlastní práce, tedy poctivé, a bohatství z nepoctivého jednání. 

  Samozřejmě. Ale to i u chudých. V tom se nijak neliší. 

  Spíše se lidi liší v tom, v čem vidí bohatství. Někdo bohatství vidí v množství majetku. A jiný bohatství vidí v jiných hodnotách, než materialistických: Například v práci, tvořivosti, Božím požehnání.


Stejně tím však nic nezměním, jen věřit, že Boží mlýny melou. Hezký den.

  No, přesně! Když člověk věří Bohu, může mu přenechat i spravedlnost ve věcech, které lidsky nejdou řešit. 

  Podívej se jen do české politiky na zloděje, o kterých je nejspíš zřejmé, že si nakradli nějaké větší množství majetku, jak si to "bohatství" užívají. Mnozí z nich jsou před soudy, na útěku před mafií, ve vzájemném strachu mezi sebou, pokud se navzájem obrali...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 14:02:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vůbec nechápu, proč se tedy s Tebou stále přu. Je to moje škoda. S tímhle vším souhlasím. Tele o Tobě tak hezky psal. Asi se o Tobě mýlím ,a  to bylo bylo jen dobře. Promítám si do Tebe všechny špatné zkušenosti a to není dobře.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 21:34:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Františku, taky bych si radši povídal normálně. Ale ty hned vytáhneš ty kapitalisty a už s tebou není moc řeč. :-)

  Tele se u nás bylo podívat, ale i kdyby ne, tak tu nejsem anonymně, každý si do internetu může zadat "kdo je to cizinec.com" a tak nemůžu tak snadno riskovat, abych se přetvařoval. Snad se ve mne mýlíš, ale určitě mám na mnoho věcí hodně jiný pohled, zvlášť na majetek, bohatství, na podnikání.... Ale na krádeže, nespravedlnost,, přetvářku, v tom bysme se nejspíš shodli.

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Z (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 11:40:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To co nyní popisuješ není to revoltující dělení světa. A není to ani o rozdělování, je to o rozpoznání v daru rozlišování duchů u několika zdejšich individualit, diskutujícich.

Diskutuješ tady s někým, ten někdo je třeba jen oběť třídní nenávisti, která potřebuje vlídné a povzbudivé slovo, a místo toho abys nenávist hasil, tak přiléváš olej do ohně tím, že oběť řadíš do kategorie "oni".
 Pokud nejsi svobodný v Bohu v duchovní oblasti, myšleno vůči tomu když Tě někdo pomlouvá a špiní, jsou zde stále určité vazby na zlo. Jedna z těch vazeb se obrazně projevuje tak, že bláto které na tebe někdo hodí vezmeš a hodiš ho zpátky nejenom po někom, ale po všech " oni" .
 Bavme se zde a v pravdě popisujme zločinost různých ...ismů, i vůdčích osobností a propagátorů těchto ...ismů. Ale vždy v pravdě rozlišujme oběti od zločinců, a nestrkejme oběti do ...ismu pytle "oni". A to jenom pro trochu vrženého bláta proti nám, které se nás stejně nijak nedotýká, ale ty se dotýkáš jeho když ho házíš zpátky a špiníš si své ruce.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 15:29:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oběť třídní nenávisti není jen oběť, ale je to zároveň šiřitel té nenávisti. A to velmi vytrvalý, systematický šiřitel třídní nenávisti. 
  
  Stejně tak by se dalo říci, že šiřitel římskokatolického modlářství je jen oběť a utěšovat ho, nebo že národněsociální voják je oběť a je potřeba ho utěšit či že muslimský terorista je oběť a je potřeba ho utěšit.


  Nebo se nenávisti a zlu jasně a otevřeně postavit.

  S tím špiněním je to pravda. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 15:47:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Obět nějakého ...ismu šíří kolem sebe nevëdomě nfekci jako nakažený člověk. Ta infekce může být zatím lehce lěčitelná.

Terorista není oběť, je to zloduch. Je určitá duchovní hranice, za kterou se z oběti stává tyran.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 06:18:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ano, přesně tak.

  Ta hranice je mezi tím, kdy člověk hledá vysvobození, a tím, kdy začne infekci aktivně a cíleně šířit.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 12:26:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak.
Jsou lidé hledající vysvobození. Jsou Bohem vysvobození lidé, označení cejchem Boha, a jsou lidé veskrze prodchnutí zlem, zloduši, označení číslem šelmy. Dvě třetiny zatracených je hrozivé apokalyptické  číslo. Lidská společnost se čím dál více v tomto duchovním smyslu diferencuje, a hledajících osvobození (nedozrálých) je čím dál méně. Dozrává žeň pozemská jako pšenice, žel dozrává (usychá) i koukol, který bude dle slov Jana Křtitele spálený.
Všiml sis někdy v podobenství, že o pšenici se bible vyjadřuje, že dozrává, a koukol dle zemědělských zkušeností při dozrávání pšenice usychá. Usychání plevele a dozrávání pšenice je průvodním znakem brzké sklizně. Pšenice se sklízí a zužitkuje, zbylý suchý koukol se posbírá a spaluje. Pokud by se vytrhával koukol jako zelený, poškodily by se kořeny pšenice. Při sklizni již na pozemských kořenech nezáleží. Biblické podobenství o koukolu a pšenici je vynikající, a každý kdo má minimální zemědělské znalosti mu rozumí. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bíléh (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 08:53:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak jsi přišel na to, že tohle považuje za správné? Nikde v jeho komentářich k tomuto tématu jsem nic takového nečetl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci b (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 09:11:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak čti pozorně!  Proč, když dokumentu nevěří, nám neukáže, kde je pravda? Jasně se toho zbohatlíka zastává. Tím je vidět, jaké má Cizinec myšlení  a kde je jeho srdce. Hnusí se si vším a ničemu mu nevěřím. Je stejní jako ti po roce 89. Banda křiváku v životě i v politice. Já blbec byl proti komunismu a dnes  naletěl znova na křesťanský kapitalismus. Všechno je to svinstvo, obojí je jen svinstvo  a politika.Druh opia



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajat (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 09:55:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Byl a jsem proti komunismu, a nepovažuji se za to za blbce. Jsem proti tomu co se děje dnes, a co nemá přesný název. Každý ..ismus měl svůj způsob manipulace. V dnešní době všechny  ...ismy zapoměli na vzájemnou rivalitu, své manipulativní úsilí spojili do jednohom celku. V rámci globalizace už je jedno kdo je kdo, až sem dospěl současný svět. A ty aní já ho nenapravíme. A nechat se zlem tohoto světa ovlivňovat v mysli je moc špatné, a o to přece tomuto světu zla jde- rozeštvat, zpitomět, pošpinit, znehodnotit, nahánět strach. Máme přece Krista který nám dává pokoj, který nám předem pověděl, že toto všechno se bude dít, a že se toho nemáme bát. Ježíš přece přemohl tento svět.
Přečti si Jan 16,33


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Z (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 10:25:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je nádherná věta, že Ježíš přemohl svět. Jenže tuhle krásnou zvěst najednou ohrozí to, že zjistíš, že Ježíš je zneužíván. Že si na Ježíši založí svůj byznys lidé, kteří zneužívají dětské práce, kteří  vezmou lidem svobodu, straší je peklem a celkově Ježíš je pro ně způsob, jak zbohatnout a mít se dobře oni sami. A jiný křesťan, jako  je Cizinec, se takových lidí zastává a zastává se všeho toho západního svinstva. To je síla, to je hrůza. Přemohl pak Ježíš svět, když ho jiní zneužívají? A co tím napáchají škody. Tady u toho článku mělo od začátku zaznít jasné odsouzení, a ne to vnímat jako nepravdivý dokument. Já si vzpomínám, jak mne naivku po roce 89. rozčílil takový starý Benda, zakladatel KDH, který vyjádřil přání setkat se s Pinochetem a děkovat mu. Už tehdy jsme pochopil, že křesťanství je jen druh politiky  svinstvo. Křesťan neumí rozeznat, kde je zlo a kde dobro.   Někdy mám pocit, že svět spíše přemáhá Ježíše.Jinak komunismus jako totalita, kde není možné diskuse, kde se za pravdu zavírá, kde vládnou  vyvolení ze  strany apod, to jsme rád neměl. Ale na druhé straně bohužel měli komunisté i kus pravdy o kapitalismu. A sociální cítění zde bylo. Bohužel boj proti víře byl jen druh politického boje, který štěstí nenosí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 12:05:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku, skutečně si myslíš že tvůj Ježíš by se nechal zneužít? Přijmi od Něho pokoj, a nenech se děním ve světě znepokojovat. Ježíš přece řekl, že mnozí přijdou po më, a budou se vydávat za mě. Děje se to, tak se s tím přestaň znepokojovat, Pán to věděl již dávno a připravil nás na to. A pro Něho je tohle všechno jenom záležitostí dechnutí úst, kterým navždy zničí vůdce všeho zla.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 12:20:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Umíš potěšit a to je obrovský dar, který máš od Boha. Díky


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 13:29:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co pomůže potěcha, když bys jí duchem nevnímal? Umíš naslouchat, a to je mnohem víc.


]


Proč zůstávám katolíkem? (Skóre: 1)
Vložil: Mvslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:50:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dne 18. prosince 1979 vydala Posvátná kongregace pro nauku víry "Deklaraci o některých hlavních bodech prof. Hanse Künga". Deklarace obvinila prof. Künga, že se ve svých dílech vzdálil od "integrální pravdy katolické víry", a prohlásila, že "ho již nelze více považovat za katolického teologa a nemůže více jako takový ani vyučovat". Küng byl jmenovitě obviněn "z pohrdání učitelským úřadem církve" v otázce (mezi jiným) neomylnosti papeže, jak to nejnověji vyjádřil v knize Kirche - gehalten in der Wahrheit? (Církev - setrvávající v pravdě?). To, co následuje, je odpověď profesora Künga.Není lehké odpovědět na tuto otázku uprostřed kontraverze, která okrádá o čas a energii, kdy se stává téměř neúnosným vůbec psát. Po nespravedlivé a nečestné proceduře ze strany nejvyšších církevních autorit jsem byl zbaven dekretem titulu "katolický teolog" a byly podniknuty kroky, abych byl propuštěn z fakulty katolické teologie, po dvaceti letech mé pedagogické činnosti na této fakultě, a abych byl bez přílišných skrupulí v metodách odstrčen na periferii katolické církve, krátce poté, kdy jsem dovršil 25 roků kněžství a oslavil toto své jubileum. Je možné tváří tvář šikanování a hrozbám vyjádřit prohlášení loyality anebo učinit vyznání víry? Proč zůstávám za těchto okolností katolíkem? S toutéž depresivní otázkou se setkáváme v tisících dopisů, telegramů, telefonických hovorů. Je vyjádřena různým způsobem - ve smutku, hněvu i zoufalství - nespočetným množstvím katolíků z celého světa. Mnozí vyjadřují obavy, aby se kolo dějin v naší katolické církvi nevrátito zpět do doby před Janem XXIII. a před II. vat. koncilem. Má snad nová otevřenost mysli, připravenost k dialogu, duch humanismu a křesťanství opět ustoupit před triumfalismem na koncilu zavrženým? Mají římské autority opět potlačovat svobodu teologie, zastrašovat kritické teology, má se jim opět dovolit, aby u těchto teologů vynucovali disciplínu použitím duchovní moci? Mají být biskupové pouhými přijímateli příkazů, jejichž povinností je prosadit římská stanoviska u těch, jež mají na starosti? Má se církevní instituce se svými pěknými ekumenickými slovy a gesty při svých neekumenických postojích a činech stát znova nepřátelskou, nehostinnou a neplodnou "pevností" v této naší moderní společnosti? Tento nejnovější vývoj už fakticky dohnal některé k formálnímu rozchodu s církví a velmi mnohé k definitivní vnitřní emigraci. Právě v tom spočívá nejtragičtější příznak současné církevní politiky: Pokračovat bude tichý odchod mas z církve. Zejména tedy ti, kteří jako faráři, kaplani a katecheté musejí rozdávat to, co pro ně namíchali hiearchové - to je ti, kteří bezmocně očekávají argumenty, kterými by tváří tvář kritickým poznámkám lidí vysvětlili římská nařízení - ti budou chtít znát odpověď na otázku "proč zůstávám katolíkem". Osobní otázka Není to záliba v teoretických problémech, která mě nutí položit si tuto otázku, nýbrž nevyhnutelnost obrany. Protože pochybnosti o mé katolicitě nejsou moje, byly vysloveny jistými autoritami a hierarchy.Proč tedy zůstávám katolíkem? Stejně tak jako pro mnohé, tak i pro mě musí být na prvém místě odpověď, že nikomu nedovolím, aby mě zbavil toho, co bylo pro mě hodnotné a drahé po celý život. Narodil jsem se do této katolické církve. Je pravda, že jsem byl pokřtěný do mnohem většího společenství všech těch, kdo věří v Ježíše Krista - nicméně jsem se narodil současně do katolické rodiny, která je mi drahá, do švýcarské katolické farnosti, do které se vždy rád vracím. Krátce řečeno, do katolické vlasti, kterou nechci ztratit, kterou nechci opustit. Všechno toto prožívám právě jako teolog. Velmi brzy jsem se seznámil i s Římem a papežstvím a navzdory všem pomluvám nemám žádné "protiřímské cítění". Jak často opakuji slovem i písmem, že nejsem proti papežství, že nejsem ani proti současnému papeži, ale že jsem vždy bojoval v církvi i mimo ni za Petrovu službu - skutečně očištěnou od absolutistických projevů a na biblických základech. Soustavně jsem se vyslovoval za opravdový pastorační primát ve smyslu duchovní odpovědnosti, vnitřního vedení a aktivní péče o blaho celé církve. Za primát, který by se tak mohl stát všeobecně uznávanou autoritou pro zprostředkování, jednání a pro smíření v celém ekumenickém světě. Byl by to pochopitelně primát ne panování, ale nezištné služby, vykonávané v odpovědnosti před Pánem církve a prožívané v nevyvyšujícím se bratrství. Byl by to primát ne v duchu římského imperialismu s náboženskými příkrasami, tak jak jsem ho poznal celkem zblízka za Pia XII. po dobu sedmiletého studia v Římě, ale primát v duchu Ježíše Krista, jak nám ho představili Řehoř Veliký a Jan XXIII. (jako teolog II. vat. koncilu jsem měl možnost ho pozorovat celkem zblízka). Byli to papežové, kteří neočekávali servilní podřízenost, nekritickou oddanost a sentimentální obdiv, ale loyální spolupráci, konstruktivní kritiku a neustálou modlitbu za ně; byli spolutvůrci naší radosti, ne pány naší víry, pokud mohu parafrázovat slova sv. Pavla. Velmi záhy jsem poznal i katolickou církev objímající celý svět a v ní jsem byl schopen přijmout a naučit se ohromně mnoho od nesčetného množství lidí a všude mezi nimi od mnoha přátel. Od té doby jsem si stále jasněji uvědomoval, že katolickou církev nelze prostě zaměnit za katolickou hiearchii, a tím méně za římskou byrokracii. Ale nade všechno zde byl Tübingen, protestantský Tübingen se svou katolickou fakultou. Zde jsem se od roku 1960 stále více stával jako profesor součástí této fakulty, která měla od svého založení velkou historii, nejen úspěchů, ale i konfliktů. Kolik katolických teologů z Tübingenu, včetně několika ještě žijících a přednášejících, bylo napomínáno, zařazeno na Index, šikanováno a disciplinárně stíháno! Nic nového pod tübingenským sluncem. Z této katolické univerzity v Tübingenu, ve svobodném ovzduší Tübingenu vyšly moje knihy a knihy mých kolegů: Bez něho by sotva vyšly anebo by vyšly v úplně jiné podobě. V nepřetržité diskuzi s kolegy a studenty se tu vynořila katolická teologie, která - na rozdíl od předchozí teologie polemické - má pravý ekumenický charakter a snaží se sloučit dvě věci: věrnost ke katolickému dědictví a otevřenost vůči křesťanství, ba vlastně vůči celému ekumenickému světu. Diskuze, zejména s protestantskými kolegy, měly rozhodující význam, ne pro znevažování katolické reality, a ještě méně k jejímu potlačení, ale proto, že se na ni mohlo v ekumenickém duchu vrhnout nové světlo evangelia a dosáhnout jejího hlubšího chápání. Tento úkol jsem považoval za svoji povinnost, a proto jsem r. 1963 přešel v rámci katolické teologické fakulty na nově zřízenou katedru dogmatické a ekumenické teologie. Tato funkce byla spojená s vedením Institutu pro ekumenická bádání, jehož náplní byla systematická práce na konverzi divergentních teologií, bez snahy se vyhnout otázkám považovaným až dosud za tabu. Je možné za těchto okolností obviňovat teologa za to, že se za pomoci všech legitimních prostředků brání proti tlaku odstranit ho z vlastní fakulty? Proč tedy zůstávám katolíkem? Nejen pro můj katolický původ, ale i pro můj životní úkol, který chápu jako velikou příležitost a který jako katolický teolog mohu přiměřeně splnit jen v rámci tübingenské fakulty katolické teologie. Nyní je však třeba položit otázku: Co je vlastně tou katolickou realitou, pro kterou chci zůstat katolickým teologem? Kdo je katolický teolog? Podle původního významu slova a staré tradice se za katolického teologa může považovat každý, kdo si je vědom, že ve své teologii musí být þkatolický, tj. že musí patřit k þcelku k þvšeobecné, všechno zahrnující, celé církvi. Tato katolicita má dva rozměry: časový a prostorový. Getsemany číslo 11 - 7. strana Za prvé katolicita v čase: Teolog je katolický, je{li si vědom své jednoty s celou církví, tj. s církví všech dob. Nebude proto už dopředu označovat určitá století za "nekřesťanská" nebo "neevangelijní". Je si jist, že v každém století existovala společenství věřících, kteří slyšeli radostnou zvěst Ježíše Krista a snažili se nějakým způsobem, pokud je to lidským bytostem při jejich slabosti a omylnosti vůbec možné, žít podle jeho vzoru. Protestantský radikalismus (netřeba zaměňovat s evangelijní radikálností) je na druhé straně vždy v nebezpečí, že bude chtít nehistoricky vycházet od nuly, přejít od Ježíše k Pavlovi, od Pavla k Augustinovi, a potom se přesunout velkým skokem přes středověk až k Lutherovi a Kalvínovi a od tohoto bodu kráčet svou vlastní þortodoxní tradicí k novějším církevním otcům, lépe snad řečeno k zakladatelům škol. Katolický teolog na rozdíl od toho vždy vychází z faktu, že Kristovo evangelium nebylo nikdy ponecháno bez svědectví a snaží se učit od církve minulosti. Trvá sice na nevyhnutelnosti kritického zkoumání, nikdy však nezapomíná na meze a na signály nebezpečí, které církev v minulosti - při svém zájmu a boji o jedinou a pravou víru, často v období velkých rozporů a nebezpečí - postavila ve formě vyznání víry a definicí, aby rozlišila mezi správnou a špatnou interpretací zvěsti. Nikdy nezanedbá kladné ani záporné zkušenosti svých otců a bratrů v teologii, těch učitelů, kteří jsou jeho staršími a zkušenějšími žáky ve škole Písma sv. Právě z tohoto kritického zkoumání vyplývá, že katolický teolog bude mít zájem na kontinuitě, která se zachovává navzdory všem rozkolům. Za druhé katolicita v prostoru: teolog je katolický, pokud si uvědomuje svoji jednotu s církví všech národů a kontinentů. Nesmí se proto orientovat jen na církev své země nebo na národní církev a nebude se izolovat od církve jako celku. Je si jist, že ve všech národech a na všech kontinentech existují společenství věřících, která nakonec nechtějí nic jiného než jejich vlastní církev, společenství, která nejsou o nic méně vedena evangeliem než jejich lokální církev, která mají stejně co říci této lokální církvi a její teologii. Protestantský partikularismus (není třeba jej zaměňovat s evangelickým kongregačním sdružováním) bude na druhé straně vždy náchylný orientovat se na lokálně vymezenou církev, na její víru, její život a spokojit se s teologickým (občas intelektuálně vysoce kultivovaným) provincialismem. Katolický teolog bude vždy vycházet z faktu, že Kristovo evangelium nebylo ponecháno bez svědectví v žádném národě, v žádné třídě nebo rase, a bude se snažit o to, aby se poučil od jiných církví. Ať je jakkoli hluboce připoutaný k určité lokální církvi, nebude svoji teologii vázat na určitý národ, kulturu, rasu, třídu, formu společnosti, ideologii nebo školu. Právě pro svoji zvláštní loyálnost bude mít katolický teolog zájem na univerzalitě křesťanské víry, zahrnující všechny skupiny. Právě v tomto dvojím smyslu chci být a zůstat katolickým teologem, bránit pravdu křesťanské víry v křesťanské hloubce a šířce. A není pochyb, že mnozí, kteří se označují za protestanty či evangelíky, mohou být a ve skutečnosti jsou v tomto smyslu katolíky, jmenovitě v Tübingenu. Je třeba se z toho radovat i na straně institucionální církve. Kritérium toho, co je katolické Znamená uvedené vysvětlení toho, co je katolické v čase a prostoru, v hloubce a šířce, že je třeba akceptovat víceméně všechno, co se oficiálně učilo, nařizovalo a zachovávalo po 20 století? Je takovou totální identifikací to, co mají na mysli vatikánská Kongregace pro učení víry a Německá biskupská konference, když hovoří o "celistvé", "úplné", "neporušené" pravdě katolické víry? Co se zde má na mysli, jistě nemůže být takováto totalitní koncepce pravdy. Neboť i na straně institucionální církve se dnes už sotva pochybuje o tom, že se v historii katolického učení a praxe vyskytly závažné, a dokonce teologicky "zdůvodněné" chyby, které byly později (v co největší tichosti) až do puntíku korigovány, dokonce samými papeži. Jejich seznam je obrovský a zahrnuje exkomunikaci cařihradského ekumenického patriarchy a řecké církve, zákaz liturgie v řeči lidu, odsouzení Galileiho a moderního vědeckého pohledu na svět, odsouzení čínské a indické formy bohoslužby a Božích jmen, udržování středověké světské moci papeže až do I. vat. koncilu pomocí všech světských a duchovních prostředků exkomunikace, popírání lidských práv a osobní svobody svědomí a náboženství stejně jako diskriminace židovského národa, a konečně v tomto století početná odsouzení moderní historicko-kritické exegeze (v otázkách autenticity knih Písma, kritiky pramenů, historičnosti a literárních druhů) a odsouzení v oblasti dogmatiky, zvláště ve spojitosti s "modernismem" (teorie evoluce, chápání vývoje dogmatu), a celkem v nedávné době očišťovací opatření Pia XII. (podobně dogmaticky zdůvodňovaná), která vedla k propouštění nejlepších teologů předkoncilního období, takových jako M. D. Chenu, Yves Congar, Henri de Lubac, Pierre Teilhard de Chardin, ze kterých se téměř všichni stali za Jana XXIII. katolickými teology.Není snad zřejmé, že právě z toho důvodu je nutné rozlišovat, co je skutečně katolické? Není katolické všechno, co se oficiálně učilo a praktikovalo v katolické církvi. Není pravda, že se katolicita zvrátí na "katolicismus", pokud se bez podrobení určitému kritériu akceptuje prostě všechno, co "se stalo katolickou realitou" (slova kardinála Josefa Ratzingera z Mnichova). A ani pro křesťana katolíka nemůže být takovým kritériem nic jiného než křesťanské poselství, radostná zvěst v její konečné konkrétní formě, sám Ježíš Kristus, který pro církev a - navzdory všem tvrzením o opaku - i pro mne je Synem a Slovem Božím. On je a zůstává normou, v jejímž světle - a o tom nelze diskutovat - je nutné posoudit každou církevní autoritu: normou, podle které je třeba hodnotit teologa a v jejímž světle i on sám se musí neustále kontrolovat v duchu sebekritiky a pravé pokory. Všechno toto znamená, že být katolíkem v žádném případě nevyžaduje falešnou pokoru, která poslušně přijímá všechno a všemu se podřídí kvůli zachování domnělé "plnosti", "integrity", "celistvosti", "neporušenosti". Byla by to osudná směs protiřečení, zatemnění rozlišování toho, co je pravdivé a mylné. Protestantismu se právem často vyčítalo, že akceptoval příliš málo, že činil jednostranný výběr z celku. Na druhé straně se však nedá zabránit výčitkám vůči katolicismu, že přebíral příliš mnoho - synkretickou akumulací různorodých, pokřivených a občas nekřesťanských, pohanských prvků. Co je horší: hřích z nedostatku nebo hřích z nadbytku? V každém případě je nutno katolicitu chápat kriticky - kriticky podle Kristova evangelia. Společně s katolickým "a" se musí brát v úvahu neustále potřebné ono "jedině", bez kterého ono "a" nemůže mít nikdy plný smysl. Reformy { praxe i učení { musí zůstat možnými. Pro teologa to neznamená nic jiného než skutečnost, že katolický teolog v opravdovém smyslu se musí orientovat evangelně, a naopak, že evangelický teolog se musí v pravém smyslu orientovat na katolicitu. Zajisté se v důsledku toho stávají teologická rozhraní objektivně i pojmově složitějšími, než se mohou zdát ve světle oficiálních doktrinálních dokumentů, které jsou často strašně jednoduché a prokazují málo katolické hloubky a šířky. Proč tedy zůstávám katolíkem? Právě proto, že jako takový mohu hájit "evangelijní katolicitu" orientovanou na Kristovu radostnou zvěst a organizovanou ve světle této zvěsti, což není nic jiného, než pravý ekumenismus. Být katolíkem potom znamená být ekumenickým v nejširším smyslu. Ale co s římským faktorem? "Římský katolík" je pozdní a zavádějící neologismus. Znovuopakuji: nemám nic proti Římu. Domnívám se, že přesně z toho důvodu, že jsem chtěl být katolickým teologem, jsem nemohl svoji katolickou víru a katolickou teologii prostě vázat na zavedené římské absolutistické nároky ze středověku i pozdějších dob. Jistě musí existovat vývoj nauky a praxe, ale jen evolutio secundum evangelium, "vývoj v souladu s evangeliem". Evolutio praeter evangelium t.j. vývoj mimo evangelium, lze tolerovat. Ale evolutio contra evangelium, "vývoj v rozporu s evangeliem", se musí odmítat. Ve vztahu k papežství to znamená, že jsem vždy uznával a bránil pastorační primát římských biskupů, spojených s Petrem a velkou římskou tradicí, jako prvek katolické tradice, který se opírá o Kristovo evangelium. Ale římský legalismus, centralismus a triumfalismus v otázkách víry, mravů a církevní disciplíny, který převládá jmenovitě od 11. stol., i když byl připravován mnohem dříve, nemá oporu ani v dřívější katolické tradici, ani - a to ještě méně - v samotném Písmu: odmítnutý byl i II. vat. koncilem. Právě naopak: tyto záležitosti byly hlavní příčinou schizmatu s Východem a s reformovanými církvemi.Reprezentují ten "katolicismus", proti kterému je ve jménu katolicity katolické církve namířen tento spor. Nejsou však někteří naši kardinálové a biskupové takoví, že nechtějí vidět, že v jednotlivých otázkách teorie a praxe je jejich smýšlení víc římské než katolické? Můj protestantský kolega Walter von Löwennich - autorita v problematice Luthera a moderního katolicismu - to správně postřehl (ve sporu o neomylnost), když píše: Základní otázka případu Küng není vhodně formulována jako "Je Küng ještě katolíkem?". Měla by znít: "Propracuje se katolicismus ze své dogmatické uzavřenosti k pravé katolicitě?" Katolicita je dar i úkol, indikativ i imperativ, začátek i budoucnost. A v rámci tohoto napětí chci pokračovat v teologickém bádání: se stejnou rozhodností jako doposud chci učinit poselství Ježíše Krista srozumitelným pro lidi dnešní doby, připravený přitom učit se být korigován, kdykoli je to otázkou diskuze mezi rovnými partnery v bratrském duchu. Proti všem tvrzení německých biskupů o opaku musím zdůraznit, že jsem takovouto diskuzi nikdy neodmítl ani římským autoritám a že jsem tento druh diskuze často vedl s představiteli německé biskupské konference, jakož i s místním biskupem. Ale z důvodu obrany lidských a křesťanských práv a z důvodu svobody teologické vědy jsem musel v průběhu všech těch kroků odmítnout výslechy před inkvizicí, která si všechna práva vyhradila pro sebe a prakticky žádné právo neposkytla obviněné osobě. Je to moje povinnost i vůči těm, kteří už trpěli - a jak se zdá, budou i v budoucnosti trpět při těchto nelidských a nekřesťanských procedurách. Katolická církev ano - římská inkvizice ne. Vím, že nejsem v této kontraverzi o pravou katolicitu sám. Budu bojovat proti každému porobování, společně s těmi mnohými, kteří mě dosud podporovali. Musíme pokračovat ve společné práci za skutečně katolickou církev, spojenou s evangeliem. Pro tento cíl stojí za to zůstat katolíkem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 15:26:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Františku, o tom je práce. Vést děti k práci, ke schopnosti pracovat, vytrvat, ke znalosti hodnoty práce, k rozmýšlení, moudrosti, k šetření, k tomu, aby mysleli na budoucnost, je důležité. Je to přirozená součást křesťanství. Děti, které jsou vedené k práci, mají podstatně menší problémy a těžkosti, které mají děti, co měli jen a jen prachy, závist, lennost, nudu či cokoliv podobného. Je jedno, jestli ta práce je plení na zahradě, sběr bylin, úklid doma, vyrábění něčeho ve výtvarce, dílny s pájkou, pilou, hraní na piano, sport, cokoliv.


  Zneužívat děti ke svému prospěchu je zlo, hřích, opak křesťanství.


  Ten rasistický xenofobní manipulativní "dokument" ale nepřináší žádné informace, fakta, ze kterých by se dalo usoudit na to, o jakou variantu jde. Přináší jen ideologické dojmy, které mají za úkol štvát lidi. Nikde tam nejsou pořádné informace,jen útržky. Není tam informace kde se vzaly ty dvě vily: Jestli je má ten člověk z práce dětí, kterou zneužívá, jestli je má z darů někoho, kdo ho vyslal, nebo jestli si ty vily koupil za svoje, ze své práce a svoje prostředky poskytuje dětem k výuce. Nikde tam není informace, co je ta "čajová plantáž", jestli je to ta mini zahrádka na kameře (na podobné jsem dělal já jako malý taky, na podobné dělají i moje děti, jeden zaměstnanec je na ní až dost) nebo jestli je to osmdesát hektarů čaje kdesi. 

  Pokud tedy čekáš, že odsoudím lidi na základě nějaké útržkovité a zjevně účelové informace, tak to se ode mne nedočkáš.


  Ode mne určitě ani nečekej, že se postavím na stranu tvých lží, co sis o mne vymyslel, na stranu tvých kapitalistů a celého vašeho nenávistného třídního boje, co máš ve tvé hlavě. Ten ti rád ponechám, nepřidám se k tobě a nezklamu tě, zůstanu věrný Ježíši a jeho učení a v žádném případě vaše zlo, co šíříte, nebudu hájit a vždy se proti němu jasně postavím.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 17:12:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No jo, zase stejné řeči. Kapitalista musí chránit kapitalistu. Zapře pravdu a vše změní tak, aby to vyhovovalo jeho politice. Zastáváš se člověka, který podle Tebe je asi správný křesťan. Těch šedesát dětí tam jistě je rádo. On má dvě vily  a děti bydlí v podmínkách, které jim musí stačit. Běž se vycpat.  proč se asi autor ptal, kolik má zaměstnanců. Asi tu Tvoji zahrádku poznal, jak je veliká. Hnusíš mi Tvého Krista a proto ten Tvůj Ježíš je jen kapitalistická duchovní zrůda, která se zrodila v Tvém srdci velice dobře zpracovaném západními náboženskými guru. Moje lži, moje lži. A co Tvoje pravda? Na čem stojí?  Zase se ukázalo, co je v Tvém srdci dokonalé promaštěném západním náboženstvím a duchovním svinstvem.   Sloužíš moc dobře Satanovi. A zazpívej si Haleluja a zažvatlej jazyky. Modlit se stejně neumíš  a když tak, jako farizej.   Z Tebe pramení kapitalismus jako hrom. Chráníš každé zlo ,  a proto Tvůj Ježíš není ten z Božího Slova, ale ten, kterého do Tebe naočkovali západní náboženské a satanské síly   Šiř jsi dál svoje zlo, ale já mlčet nebudu. Tak zbabělý nejsem, zvláště, když se jedná o Pána Ježíše, kterému Ty škodíš!!!!!  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 17:57:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Františku, asi budeš tušit, že si z tvéh štvaní, nenávisti a lží nebudu nic dělat. Vím, že se mezi křesťany pohybuje spousta takových lidí, jako jsi ty, co rozeštvávají, pomlouvají, lžou, nadávají a vůbec si sami sebe promítají do druhých a omylem se domnívají, že všichni jasou jako vy. To už jsme zažili od pozorovatelnika, podobně se tu chová oko a mnozí další vám podobní.

  To, že neodsoudím lidi na základě propagandistického filmu a jeho křiklavých nejasností neznamená, že jsem přijal vaši třídní nenávist a vaši nesnášenlivost. A ani ty toto tvým štvaním nedosáhneš. Ale to ty asi nepochopíš.

  Máš něco k mému příspěvku, k tomu, co jsem psal? Nebo zas jen tvoje lži a štvaní?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého bo (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 19:48:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak můžeš vědět, že je to propagandistický film?  Ty to přesně víš? Předem odsoudíš něco a také nevíš víc než já. Rozdíl ode mně je v tom, že Ty ten film musíš vidět tak, aby to nepoškodilo Tvoji falešnou  a pokryteckou víru. Proto mlčíš ke každému zlu a zlobíš se jen na to, co by ohrozilo Tvoje kapitalistické myšlení, které do Tebe nahustili západní fanatici.  Nejasnosti si sám umělé vytváříš, abys měl zbraně proti pravdě. Připomínáš mi jehovisty, kteří také musí poslouchat jen svoje ústředí a Strážnou věž  a  Ty posloucháš také nějaké to vaše sektářské ústředí. Jistě člověka jako Ty  s falešným Ježíšem nic nerozchází, máš satanskou výdrž. Ty akorát umíš odsoudit komunisty, to jsi mistr, což není divu, když máš západní školitele v náboženském zrůdném a absenci všech slušných citů a citů vůbec. Tvůj příspěvek jako vždy je plný pokrytectví. Každý slušný člověk by řekl, tohle je svinstvo takové zneužívání. Vzhledem k tomu, že o podobné věřící není nouze, tak nejsi nijak výjimečný. Poznal jsem vaše myšlení po roce 89, znám už dopředu vaše odpovědi i váš pokrytecký život. Jste důkazem, že Kristus nefunguje a to je škoda. Satan se tak raduje i díky vám a Pozorovatelník může mít právem radost. Jeho pravda se díky vám jen potvrzuje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bíléh (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 07:47:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Takže opět jen a jen tvoje lži, tvoje štvaní, tvoje nenávist. 

  Nic konkrétního proti mému příspěvku nemáš?


  Františku, já právě neodsoudím něco, o čem nic nevím na základě jednoho rasistického videa, které je zjevně účelové. V tom se od tebe liším. 


  Ale napíšu ti něco jasného, aby ses měl při tvých nadávkách a štvaní čeho chytit.


  Ten "dokument" mixuje mnoho věcí:


  1. Jeden starý kmen, který žije v chudobě, drancuje přírodu, věří na démony, duchy lesa, stromů, bojí se jich, slouží jim, věří strašlivým pravidlům a naráží na civilizaci, žije v dřině, nejistotě, hladu. Neumí oficiální jazyk, nemají občanství, jsou pro okolí "nelidé".

  Přesto, že "výzkumník" zkoumá ten kmen a píše o tom, že se ten kmen řídí jakýmisi tradovanými pravidly, tak neuvádí ale ta pravidla, žádná fakta. I když ty domorodce, jak sám říká, léta zkoumal. 

  Nevšiml sis toho?

  Jedno z těch pravidel je to, že pokud se lidem v tom kmeni narodí dvojčata, nazývají ta dvojčata "stínoví lidé". Takovou věc považuje podle svých pravidel ten kmen za prokletí rodičů, za "zlou karmu", za to, že se rodiče zle provinili proti bohům lesa, něco ukradli, nebo provedli něco hrozného. Pro rodiče je to strašná pohana. Proto narozená dvojčata zabijí, aby se zbavili pohany a prokletí ze svého hříchu a svého trestu za hřích proti bohům lesa.

  Neodsuzuju ty lidi, naopak: Jsou to pro mne oběti šílené ideologie, typické v takovém prostředí. Taková pravidla ale jasně odsuzuju. Jsem rád za kohokoliv, kdo lidem z takového zákona duchů lesa pomůže a zachrání dvojčata, která se narodí.


  K tomu se můžu vyjádřit, protože jsem byl součást takového "kmene" a přírodního náboženství, věřil jsem na různé pověry, uctíval jsem se stvoření a žil podle bajek. Křesťanům jsem dodnes vděčný za to, že mne z toho vysvobodili.


  2. "výzkumníka", který ten kmen zkoumá jako pokusné králíky a buduje si na nich svůj business, svoje tituly, svou kariéru.

  Neodsuzuju výzkumníka za to, co dělá. Chápu, že ne každý je schopen či ochoten pomoci v něčím neštěstí. Vyjadřovat se k tomu nebudu, jeho postoje nejsou "můj šálek čaje". K tomu ať se vyjádří někdo, kdo tomu rozumí.


  3. "Křesťany", křesťany a různé druhy o snahu lidem pomoci.

  K tomu se můžu vyjádřit, protože jsem se mnohokrát snažil pomoci či pomáhal někomu, kdo byl v těžké situaci a pracoval jsem s romským etnikem, které funguje podobně, jako kmen ve videu: Nestará se o děti a jejich budoucnost, drancuje své okolí a zanechává po sobě spoušť, věří na všelijaké démony a slouží jim....


  Pokud by tě toto téma zajímalo a chtěl bys o něm něco vědět, tak se stačí v "dokumentu" podívat na cedule a zadat názvy jednotlivých křesťanských a "křesťanských" misíí do internetu.

  V tomto případě například akha youth development center

  K té se mohu vyjádřit, protože to jsou nejspíše "moji", lidé, co mám rád a je to "moje krevní skupina". Je to organizace, kterou vede Akha, tedy domorodec a pracuje pro domorodce, což bylo vidět i na videu v článku. I na internetu je k ní poměrně hodně dokumentace, videí od lidí, kteří tam jezdi pomáhat, jejich stránky.

  Věnují se výuce a vzdělání dětí od klasického teoretického vzdělání po praktické dovednosti. Na videích (a nejen od té organizace, ale i od jiných lidí) je vidět i čajová plantáž a práce na ní. Je tam také vidět další činnosti, které se v rámci udržitelného rozvoje snaží Akha naučit: Pěstování rýže, ryb, trvalému farmaření na terasách, pěstování skotu. A získání čisté vody. Věnují dětem sami sebe, starají se o ně, pravděpodobně 24 hodin denně, protože s nimi žijí na jednom místě. Přijímají návštěvy z celého světa, které tam jezdí pomáhat. Z teorie je učí nejdříve oficiální jazyk, aby Akha mohli fungovat ve společnosti.

  Organizace funguje na sponzoringu, to znamená, že má externí dárce, kteří sponzorují buď práci, nebo přímo jednotlivé děti a náklady na ně.

  Kdyby tě téma zajímalo, a umíš trochu anglicky, podívej se na jejich videa nebo videa návštěvníků, například na svědectví jednoho z těch lidí, video z pomoci návštěvy lékařů či příběh jedné rodiny

  Děti vedou k víře a důvěře Pánu Ježíši, k modlitbě, k písmu svatému. To je mi blízké. Jsem vděčný za to, že jsme dostal víru Ježíši, i když se nám lidé jako vy posmívají, nenávidí nás.


  Tohle určitě nebudu odsuzovat. Obrovsky si vážím lidí, kteří dávají sami sebe, aby pomohli druhým, nebo kteří alespoň přispívají, aby pomohli. Vážím si lidí, kteří přijedou pomoci na krátkou chvíli, cokoliv. Takoví lidé jsou pro mne vzorem. Jsem rád za každého, kdo je křesťan a bere vážně slova Pána Ježíše, nemlátí jen na netu prázdným pantem, nedělá si kariéru na chudých a normálně pracuje pro druhé, pomáhá.


  Pak jsou v tom videu vidět další organizace, katolíci, nějací protestanté, kteří pomáhají. Neměl sem víc času se podívat na témata, k tomu by ti zase mohl napsat někdo, kdo tomu rozumí. 

  Rozumím ještě katolictví, k tomu ti mohu něco napsat. Je tam vidět jedna věc, která je pro katolíky typická, to je výchova k řádu a je to v dokumentu bráno jako negativum. To jako negativum neberu a takovou věc neodsuzuju. Řád a výchovu k řádu považuju za dobrou věc. Pak je tam vidět uctívání materií, které jsme žili, to jasně odsuzuju. Pokud vedou ke stejným pověrám, jako jsme žili my, odsuzuju to, a mnohokrát jsem to tu psal. Ale to z dokumentu nevyplývá a nechci předpokládat něco, co nevím.


  4. Komunismus, socializmus, UN, totalitu a celý ten ansámbl okolo s jeho násilnou asimilací "nepřizpůsobivých" pro získání dělníků do jejich otroctví.

  To je strašlivé svinstvo a jasně ho odsuzuju a mnohokrát jsem to tu psal. 

  To je mi naprosto cizí, je to opak toho, co žiju, čemu věřím. V měkkém komunismu jsem pár let žil a jsem moc rád, že je pryč. Pokud se naší zemi či komukoliv jinému podaří co nejvíce ubránit této převrácené věci, budu jen rád.

  Jinak se k tomu nevyjadřuju, vyjádřil jsem se tu k tématu dost a to i tobě. K tomu by ses mohl vyjářit spíš ty, Františku, to jsou "vaši", které tak obdivuješ a propaguješ je tady.


  5. Homosexuály a pedofily, kteří zneužívají děti i dospělé a jejich situaci a vydávají se tu za "pomoc", tu za "křesťany", tu za někoho dalšího a dokonce tvoří pro své zájmy organizovaný zločin.

  To je strašlivé svinstvo a jasně ho odsuzuju a mnohokrát jsem to tu psal. Přál bych autorovi, pokud už na to narazil, aby jeho video a svědectví mohlo sloužit u běžného US soudu k tomu, aby kteréhokoliv z lidí tohoto druhu pomohlo usvědčit a potrestat.

  Jinak se k tomu nevyjadřuju, není to můj šálek čaje, nejsem ani homosexuál, ani na děti. K tomu by se měl vyjádřit někdo z té komunity a jejich životního stylu, který propaguje. Škoda, že tu není pozorovatelnik, mohl by napsat něco blíže k jeho komunitě a k tomu, co žil, co tu propagoval, jak rozumí tomu, co dělají lidi ze směru, který tu propagoval a proč se tak chovají. 

  Toník
  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci b (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 08:57:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jistě , Ty nikdy nic neodsoudíš a mistrně se ze všeho vykroutíš. Musíš hájit své kapitalistické bratry v sektě.  Ad 1 Starý kmen. Má hrozné tradice. Nevědomost, bída. A proto se jim pomůže tak, že se jim ukradnou či od nich koupí dětí. Vím, že práce s takovými lidmi musí být těžká. Ale ten člověk v dokumentu nebyl ten, kdo jim chce pomoci, ale ten, kdo chce na tom vydělat. Půdu jim seberou, protože k ní nemají práva, vydrancují veškeré přírodní bohatství, protože tohle je typické pro západní křesťanskou civilizaci. A pár třeba dobrých křesťanů tomu nezabrání. Ti křesťanští kapitalisté jsou mocnější než pár poctivých.   Ad 2 Jistě, že ten výzkumník měl z toho aspoň profit k získání titulu a popularity. Ale jeden člověk jejich svět nezmění a nezabrání páchání zla křesťany. Je to hrdina, že se o tom nebojí svědčit. A že nás i Tebe upozorňuje na svinstvo páchané tak zvanými misionáři.   Ad 3 Nemám připomínek, pokud je to pravda. Ale já po zkušenostech u nás po roce 89 ničemu, co je ze západu nevěřím. Pokud je to vše pravda, bohužel neumím anglicky, pak je to úžasné a krásné. Ale já tomu po zkušenostech  s křesťany u nás nevěřím. Nakonec víme k čemu vede vždy pomoc západu těmto zemím. Možná je to jen vzácný ostrůvek dobra a Boží přítomnosti. Ale jinak vše ze západu je hnus!!! Hnus, který voní vykořisťováním a válkami. Stačí se podívat na dějiny objektivně,  a ne tak, jak tě učí západní náboženští vůdci.   Ad 4 Já žil v měkkém komunismu a postupně prací se můj život zlepšoval. A tady je vidět rozdíl mezi námi  a příčiny. Já vím, co plodí závist a zlo. Já znám ty panbíčkáře, kteří se jen chlubí. Ty odsuzuješ jen totalitu levicovou  a krajně levicovou. Ale ony byly i totality pravicové a vykořisťování dělníků a rolníků, což pak vedlo ke vzniku levicových myšlenek  a proudů. Ale v tomto směru Ti Tvoji náboženští guru ze západu pořádně vypatlali mozek, takže nejsi schopen myslet objektivně a ani se Ti tak myslet nechce. Tvůj hnusný pokrytecký kapitalismus, který si libuje jen ve lži a nechce slyšet pravdu, neobdivuji  a je pro mne důkazem, že Kristus je u vás jen pohádka a politika a nepůsobí na lidské srdce. Produkuje stejnou zášť , z jaké mne obviňuješ. Stačilo mi těch pár měsíců po roce  89 a ta komedie, kterou hráli Tvoji křesťané  s pravicovým myšlením. Jsi jako oni,  a proti Ti nic nevěřím. nechci naletět na vaši lež  a nenávist. Jste živým důkazem, že víra je mrtvá a Bůh není. Pryč od vás!!   Ad 5 To také není můj šálek a mám k tomu odpor.    


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajat (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 10:57:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Františku, takže ti napíšu poctivý, jasný a dlouhý komentář, se kterým jsme si dal dost práce, a z tvé strany opět halda ideologických lží o mne.

  Že se nestydíš, ty "křesťane".

  Snad si někdo tvoje "komentáře" přečte a vzpomene si na to, co jsi zač, až se tu zase budeš přetvařovat a psát tvoje rádoby pobožné články.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Z (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 12:01:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jasně jsme ti odpověděl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 12:17:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku, tu práci si opravdu dal, a v komentáři otevřeně objasnil svoje postoje, i ukázal na svůj rozšířený pohled k tématu. Buď spravedlvý a uznej to. Poraď se o tom se svým Ježíšem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Sup v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 14:29:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je taková legrace číst ty řeči hloupých křesťanů...furt se jenom dohadují, osočují mezi sebou. Křesťanská láska a jednota v praxi...já jsem ten pravý křesťan, nene já, já jsem kristovec a ty ne...je to vážně vadná věc. Každý den jsem víc a více rád, že jsem se této odporné věci zbavil.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 14:56:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Práci si s tím dal. Akorát u 4. bodu k tomu  -ismu chyběl kapitalismus. Ten poznáváme dnes a pouze jsme o něm do roku 89 jen slýchávali a nevěřili tomu, co o tom komunisté žvanili. Ale oni měli i kus pravdy. Práci si dal, ale moc mi to nepomohlo. Třetí bod se mi líbil, pokud by byl pravdou a to nevím. Jinak si myslím, že my dnes drancujeme více než ti chudáci tam v pralesích. Podívejme se na zašpiněné moře, ovzduší atd. a to dělá moderní civilizace, která se neštítí drancovat  ty země, které jsou chudé.  Oni tam mají strach z duchů a my dnes se strachujeme také. Máme strach  z islámu a migrantů, z katastrof, z válek a nemocí. Oni tam používají třeba opium  a my dnes zase jiné drogy včetně alkoholu. Nejsme lepší, abychom měli právo jim brát děti a pak je poštvat proti rodičům. To je pak náboženské násilí. A já stále nevěřím, že většinu těchto lidí tam vede láska k Pánu Ježíši. Stejně tak jako láska k Ježíši těžko mohla vést bělochy, aby vyvraždili indiánské obyvatelstvo, ukradli jejich zlato a z desítek milionů černochů udělali otroky. Zakladatel Ku-klux -klanu byl dokonce pastor. Ale buďme asi optimisty. Díky Bohu za každého člověka, kdo opravdu  a nezištně  pomáhá. U nás to moc nevidíme.  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 22:58:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řeknu Ti to tak, čím méně se dīvám na televizi, tím více lidī ochotných pomáhat poznávám. Skoro rok už se nedíváme skoro vůbec na televizi, úplně jsme si odvykli, a došlo to úplně samo. Ve zprávách stejně lžou, filmy jsou plné přiblblých reklam a hodnota pořadů se blíží nule, umělecké osobnosti se vytratili. Televize se stala otevřeným šiřtelem nepokoje a zla. Františku, píšu Ti to proto, protože se domnívám, že na Tebe televize má negativní duchovní vliv. No ale mohu se mýlit, ale podle tvého vyjadřování mė to tak připadá.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 10:30:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Máš Myslivče, velkou pravdu. Televize a také dnes spíše internet může moc člověka poškodit. Protože jde o komunikaci. A víme, že člověk se nakazil v ráji právě tou komunikaci se Satanem prostřednictvím hada. Komunikací se šíří hřích. Ale komunikací se šíří i Slovo Boží. Ten boj mezi Bohem a Satanem je vlastně na poli komunikace a tím tedy i médií. Důležité je, že mi potřebujeme informace, které nás vedou k Bohu, které v nás probouzejí pozitivní city, lásku  a úctu k Bohu, vděčnost Bohu  a Pánu Ježíši. Já filtruji, či se snažím filtrovat to, co je dobré a co je špatné. Dívám se rád na filmy na Zoomu o přírodě, cestopisy apod. Ty komentáře typu, že ptáci se sami naučili to, či ono, že to či ono samo... přejdu  s úsměvem, jak se nás tu snaží někdo ošálit.  Existují i filmy, které potěší a rozhodně nepoškodí. Řada těch dobrých filmů vznikla i za totality  a mají hodnotu. Bohužel to, co k nám přichází ze Západu a z USA  a co se dnešní naši tvůrci snaží napodobovat, je hrozné špatné a škodlivé. A internet je úplná hrůza. A mladí lidé právě u PC tráví většinu času u pochybných klipů a hudby, která je hrubá a vede člověka spíše k hrubosti. Nedávno jsme četl, jaké texty rapuje Bango, který se ohradil proti Ortelu. Strašná vulgarita. A tohle se lidem líbí. Jistě, že se mně nelíbí u Ortelu jeho lebky na trikách, ale texty nemá špatné. Nedivím se, že získal dva stříbrné slavíky. A zase je to komunikaci. Snadno  pak člověk přilne k něčemu, co nemusí být dobré. Lidé v době, kdy neexistovala média, měli zase výhodu toho klidu a více času na Bibli, pokud ji měli a studovali ve svých malých shromážděních jak třeba čeští bratři a protestante.,. A v kostele byla zase jiná komunikace. Cílená na to, aby lidé věřili tak, jak chce vůdce církve a vrchnost. Svět by potřeboval oněmět, aby Satan neměl prostor. A někdy bychom oněmět potřebovali i my sami. Hezký den.  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 12:02:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak. 
A to že to stojí za *****, si nemusíme ještě zhoršovat tím, že bychom si nechali vzít pokoj.
Pokoj Tobě Františku.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci b (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 09:35:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinče, je zvláštní, že souhlasíš s řk výchovou k řádu, a nesouhlasíš s uctíváním matérií. Upozorňuji tě, že řk výchova k řádu v sobě zahrnuje i tuto modloslužebné uctívání matérií a to je pak jedním z největším podvodů spáchaných na dítěti. Tento podvod je u dítěte završený přibližně v deseti letech, úctou k ohavné oplatkové materii. To se do mozku dítěte nahraje a velmi těžce se to i po mnoha letech odstraňuje, a to i v připadě, že člověk je vůči řk pasivní. To modloslužební učitelé vědí, a proto s modloslužebnou výchovou u dětí tak spěchají. Zjisti si něco o řk výchově k řádu, než ji začneš obhajovat. S jedním "produktem" takové výchovy zde vedeš dlouholetou diskusi.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajat (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 11:04:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Myslivče, výchovu k řádu považuji opravdu za dobrou, pozitivní hodnotu. Řád jde samozřejmě naplnit kde čím, třeba uctíváním model, jako v ŘKC, a to je pak chyba. Chyba ale není ten řád. Chyba je to uctívání materií a služba pověrám.

  V "dokumentu" je ale jako chyba označena sama ta výchova k řádu a řádu jsou přičítány negativní věci. To jsem tedy komentoval. 

  Řád a výchova k řádu nemůže za to, že člověk přijde o spontánnost či o radost. Za to může služba modlám. Což samozřejmě autor nemůže vědět, protože natáčel "dokument" o něčem, čemu nerozumí a co nezná, ani se o to zjevně nezajímal (to by to zmínil). Podle všeho potřeboval naplnit nějaký účel a směr při své ideologické propagaci, ne zjišťovat fakta a porozumět do hloubky tématu.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Z (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 11:53:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na obsah, podání, formu a hodnotu dokumentu mám podobný názor, o tom diskutovat netřeba.
Ty se však v pozitivním smyslu bavíš o výchově řk k řádu, tedy o výchově řk řádu. Řk jiný řád než ten svůj vyučovat nesmí a nebude. Neomylné magisterium jedfinné a pravé "církve". Zapoměl si snad?
A součástí výchovy řk, je řádně přijímat svátosti, žít řádný modloslužebný život, řádně předávat modloslužbu dalším. Na jiném konci diskuse s tím bojuješ, a tady to chceš považovat za pozitivum?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 12:37:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Myslivče, snad se neumím dobře vyjádřit.

  Výchovu k řádu, ve kterém se člověk modloslužbou snaží spasit sama sebe a proměnit se, protože nezná Boha a jeho moc, považuji za zlou věc. Odsuzuji to a to jasně (ostatně je to jedno z témat, co znám velmi podrobně a často tu o něm píšu). Problém ale není řád samotný (jak je to v dokumentu označeno). Řád nemůže za depresi, ztrátu radosti, ztrátu spontánnosti.

  Řád jako takový je pozitivum. Pokud jsem byl v ŘKC vychovaný v řádu, jsem za to rád. Řád jsem vyhodit nepotřeboval, nepotřeboval jsem se zbavit řádu. Řád se mi hodil a hodí dodnes. Potřeboval jsem vyhodit modly a pověry, bezbožnost, vlastní snahu o své spasení, uctívání stvoření, démonů.

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 13:11:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Napsal jsem souběžně s tebou komentář, kde jsem ti položil otázku. Nyní na této odpoivědi vidím, že jsi byl součástí výchovy řk, a rychle ses všech negativ zbavil. Nebude cto třeba tím, že jsi měl kliku, a neměli tě v rukou opravdoví "mistři" řk výuky?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Z (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 13:05:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Píšeš o typické výchově řk k řadu.
Píšeš, že na této typické výchově Ty nevidíš nic negativního. Neoddělitelnou součástí typické řk výchovy k řádu, je výchova k modloslužbě. Postaví před tebe modlu, a na službe jí založí tvůj životní řád a tvou víru. Pokřtí tě jako nevědomé dítě, zaručí se za tvou "víru", nastrčí před tebe modlu, a v tomto " řádu" vedou výchovu, ve které se cyklicky střídá strach a krásný pocit. Chvilku se straší peklem, a chvilku se pějí krásné písně..Proto se dospělý  řk modloislužebník bojí svou modlu opustit, jelikož se bojí, že se mu sesypou všechny základy, na kterých stojí jeho vīra a životní řád. To je princip této pasti. Byl jsiv ní někdy Cizinče?

Řád v životě kristovce stojí na pravdě božího slova, a ne na modlách!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 14:35:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Píšu, že na řádu samotném není nic negativního. Řád je dobrá věc. Řád nemůže za ztrátu spontánnosti či radosti.

  A ano, byl jsem v té pasti. 

  Byl jsem už jako miminko zasvěcen démonu a zapomětlivosti jsem sloužil mnoho let. Prošel jsem zlomením charakteru před modlou a následnou modloslužbou. Věřil jsem skoro všem těm pověrám o samospasení svými skutky, které tu propagují (někteří) lidé z ŘKC. Honil jsem se za "dobrými skutky", za svátostmi, za adoracemi a kde čím, čím se zaplácává temnota a prázdnota v náboženství, aby se člověk nemusel zamýšlet nad realitou života. Žil jsem v tom virtuálním světě, co popisuje věrně ze své zkušenosti oko. Poznal jsem osobní zasvěcení démonu a službu tomu rouhání až téměř na smrt (které asi ne každý z ŘKC osobně zná). Poznal jsem do hlubiny bezbožnost, prázdnotu a beznaděj v té službě.

  Nevím, zda jsem měl ty "nejlepší" učitele, to nebudu jmenovat. Asi neměl. Povedlo se mi zabřednout do toho bahna i bez nich, jen na základě literatury a zjevení těch démonů.

  Protože znám podrobně realitu, tak právě proto v klidu napíšu, že řád a pořádek v životě člověka nemůže za to, za co je v tom "dokumentu" neprávem obviňován.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 15:22:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Máme stejné zkušenosti s praktikováním modloslužby.
Nemáme stejné zkušenosti s modloslužebnou vyukou. Ty považuješ modloslužbu za oddělitelnou od pevnéhp základu, já považuji modloslužbu za neoddělitelnou od "pevného" základu, a to proto, že jsem byl vychován k modloslužbě, ve které jsou všechny hodnoty postavené až na ní a vní. Je to jako dům postavený na písku, o tom více ve článku Dúm na písku. V tomto máme dvě rozdílné zkušenosti. Ty sis ponechal to dobré, a oddělil jsi modloslužbu, mě když jsem oddělil modloslužbu nezůstalo nic, žádný základ. Žádný totiž nikdy nebyl. Byl to jen písek. Pracně budovaný dům zmizel, a nezůstalo po něm vůbec nic, ani základy. Žádné totiž nikdy neměl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 18:41:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pane, s přezdívkou cizinec - vy se mi snad zdáte! Vy zcela bagatelizujete chování svých spoluvěrců. Vaše kultura se infiltruje někam, kam nepatří. Obsadí to území, v minulosti v podobě kolonií, podrobí si je a uměle tam naroubují pro ně cizí víru. Proto máte ten nick  cizinec? Také šíříte cizí víru? Děláte něco podobného, co vaši spolubratři v tom dokumentu? A vy ještě napíšete, že je to štvaní proti křesťanům? Vám by se líbili, kdyby vaše špatnosti nevypluly na povrch. Pane, vy jste špatný. A o démonech píšete tady jen vy. Vy jste z démonů vyděšený. Nikdy jsem neviděl tak vyděšeného člověka z démonů jako jste vy. Většina lidí na vaše démony nevěří. Vy žijete nějakými démony, už v několikátém příspěvku jimi strašíte (sebe? ostatní) a ještě bagatelizujete kriminální chování křesťanů v oblastech, kde evangelizují původní obyvatele. Pane, vaše příspěvky je hrůza číst. Jako byste byl sám v něčem podobném namočen a snažil se obhájit neobhajitelné...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 19:35:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Kde se v tobě bere ta drzost tyto zločince označovat za něčí spoluvěrce. Co to tady žvaníš "vaší" kultuře?! Kdo ti dává právo takto o někoho špinit a odsuzovat? Jak jiným měříš, tak i bude jednou naměřené, a nějak tuším, že ve tvém případě to nebude už dlouho trvat.
 Jsi dost profláknutý Prznoznatelníku, tu tvoji typickou agresivní tupost žádným dalším anonymním nickem nezakryješ. S*****íš démonem z každého tvého slova. Jsi zkažený člověk.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 20:39:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Úžasné, jak se spolubratr bije za spolubratra. Jak soudruzi seřazeni v jeden šik. Ještě vám chybí prapor. Za jakoukoliv cenu prosadit svoji víru, svoji pobožnost i v zemích, kde je to zcela cizí a u toho znásilňovat jejich obyvatele, co se nemohou bránit. Tak jste tu dva, co máte rádi násilí a démony. Je to zvláštní mix víry v devítihlavé draky s ideologickou neústupností. Myslím, že vás nejvíce vytáčí, že v sekulární zemi nemáte moc a ztrácíte ji čím dál více. A tuto svoji moc tedy realizujete v zemích, kde je obyvatelstvo ovlivnitelné. Zkažení jsou křesťané. Zkažení jsou ti, co dělají zkažené věci. Propagovat fanatickou ideologii je zkažená věc, A zkažená věc je obhajovat ty, co k tomu ještě przní malé děti v té oblasti. A jak se moc snažíte odvést pozornost od toho, co křesťané dělají, jako byste sami měli máslo na hlavě. Tento poslední výpad od nicku myslivec -  že by sám prznil děti? Ve jménu Krista jsi schopen čeho? Co všechno děláš ve jménu tvého Krista? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 20:46:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak u tebe typické. Co ostatně čekat od úchyláka.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 20:49:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Napiš, ty pobožné prase, co děláš ve jménu tvého Krista? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 22:42:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak snadné tě bylo odhalit. Jak snadno se dáš vyprovokovat. Musí to s tebe ven. Jsi plný nenávisti a dusíš se jí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého bo (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 23:45:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsi zajatec bílého boha. To po ideologické stránce. Po stránce charakterové jsi prase. Takže dohromady pobožné prase. Co všechno děláš ve jménu tvého bílého boha, pobožné prase, jsi mi neřeklo. Ale to se dá poznat i z toho, co děláš, pobožné prase, tady. Jak už jsem psal, pobožné prase, jsi v sekulární zemi a musíš respektovat zdejší zákony. Pokud tady budeš prasit ve jménu Krista jako prasí tvá křesťanská spoluprasata v zahraničí, tak půjdeš, pobožné prase, před soud. Ale na to, si dáš, pobožné prase, majzla, viď? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bíléh (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 07:58:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A už je to s tebe venku, ulevilo se ti? Co tam mæš dál?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bíléh (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 12:20:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro granulakravis

Nenávistná slina teče koutky,
nezvládnutá mysl, úlet, choutky.
To fialová kráva bučí o dobytčí svá práva,
na pastvině z betonu hlady řvouce,
vyzábla jest na kost řezník řkouce.

Proč není zelené trávy pro nažrání fialové krávy?
No ona to tak chtěla a vstřic svému osudu nadšeně spěla.
Nebylo jí dobré nic, nedala si radu říct.
To celé její history,
žel náboj v  jatečné je pistoli.
Bum.
.
.
V masošu zaskřipala šajba,
maso mele řezník Klajba.
Hnusné maso tuhé, z toho nic nebude.
Snad granule pro pejsky.







]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 07:04:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Tuhle vaši "taktiku" diskuze už známe poměrně dobře. Místo psaní k tématu článku či odpovědi na jednoduché otázky útočíte na lidi, kteří diskutují, vymýšlíte si o nich různé lži. To je běžná součást kampaní, které tu už historicky probíhaly. Stejně se chovají vaši soukmenovci v "diskuzích" na facebooku a podobně. Naprosto stejně jako vy se chovali lidé při pogromech na židy či křesťany v historii.

  Pokud by vás ještě zajímalo něco k tématu článku, tak se klidně zeptejte. Pokud už nemáte nic jiného, než lži a útoky tak si je užijte.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 11:10:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, je to je ta známá taktika nenávisti. Nenávistně nějaké etnikum pošpinit, nenávistně obvinit, nenávistně pronásledovat a zabíjet, a všechno toto zlo ospravedlňovat jak jinak, než nenávistnými argumenty. Aneb "právo" postavené na nenávisti a zlobě. Kolik takových nenávistných ...ismů už bylo, kolik lidského neštěstí z toho bylo a je, a stále se objevují lidé nafouknutí satanem, kteří právo staví na nenávisti.

Neber to jako výtku, ale já bych nikdy nenapsal ať si někdo něco takového užívá. Z takového "užívání" se mi ježí vlasy.


]


Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 12:09:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Největší dvě přikázání říkají něco jiného než, že bychom měli odsuzovat něčí orientaci, rasu, inteligenci atd...


]


Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 00:48:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Největši ze dvou přikázání nejsou o lásce k hříchu.

Deset přikázæní je o největším hříchu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 06:40:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dvě největší přikázání jsou nad všechny ostatní... shrnují celé poselství Boha a byly vyřčeny přímo živoucím Bohem přišlém v těle.


]


Re: Zajatci bílého boha (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 07:13:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Granoznámý nicků klon, na mozku mu sedí slon.




Stránka vygenerována za: 0.88 sekundy