Apoštol Jan napsal: Bůh je láska. Apoštol Pavel se modlil za Filipské, aby se jejich láska ještě víc a více rozhojňovala 1) v důkladnějším poznání, rozuměj poznáním Boha, který je láska, přičemž poznávání Boha Otce a Pána Ježíše Krista je věčný život (J 17:3).  2) ve vší vnímavosti - vnímavost zde znamená schopnost rozlišovat, jelikož následuje "abyste uměli rozpoznat to na čem záleží." Co by měl věřící v Krista rozlišovat? Především to, co pochází od Boha. Ř 8:6-9 nám říká: Myšlení těla znamená smrt, myšlení Ducha život a pokoj. Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže. Ti, kteří jsou v těle, se Bohu líbit nemohou. Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás vskutku Duch Boží přebývá. Mám za to, že právě o toto Pavlovi šlo, aby Filipští uměli rozpoznat, co je z těla, co je z Ducha a šlo jim o život a pokoj, tzn. aby uměli rozpoznat, co přináší život a pokoj a co přináší smrt a v širším měřítku, co je v Božích očích správné a přijatelné a co je nesprávné a pro Boha nepřijatelné.

Z výše uvedeného můžeme vidět, jak je důležité pro Boha i pro nás, jakým životem, jakým způsobem života žijeme, jestli naším vlastním nebo Kristovým. Nestačí a pro Boha je nepřijatelné napodobovat Krista naším přirozeným životem. Bůh Otec nám dal Syna, abychom měli život, Jeho život, věčný božský život, abychom tímto životem žili. To znamená, že nežijeme sami ze sebe a sami sobě či pro sebe, nýbrž tak jako Pán Ježíš žil skrze Otce i my žijeme skrze Krista tím, že Ho jíme (J 6:57), že z Něho pijeme - 1K 12:13, Zj 21:6 a že Jej dýcháme vzýváním Jeho jména - Žd 13:15 Skrze Něho tedy přinášejme Bohu stále oběť chvály, to jest ovoce rtů, vyznávajících Jeho jméno. Amen. Takový život je v Duchu, v Duchu, který je život. Kristus se stal ve vzkříšení Duchem oživujícím a tento Duch žije ve věřících v Krista,  který je a chce být naším životem a vším: A když se ukáže Kristus, náš život, tehdy i my se s Ním ukážeme ve slávě. (Ko 3:4 převedeno do první osoby množného čísla)

Tož tak.