Grano Salis - Zkouška lidských srdcí

přehlednější verze : https://www.scribd.com/document/349288448/Zkou%C5%A1ka-srdci-docxV minulém příspěvku jsem se zmiňoval o tomto článku, tak je zde také přikládám

Uprchlictví aneb jedna ze zkoušek zatvrzelosti lidských srdcí Rozhodl jsem se napsat tento článek, neboť vidím vlnu nenávisti k uprchlíkům a imigrantům obecně. Na této problematice je totiž jasně vidět, jak se nás Satan snaží svést, abychom opustili nauku našeho vzkříšeného Pána a zatvrdili svoje srdce k našim bližním, naší duchovní rodině. Každý křesťan, ještě než vyřkne svůj názor na uprchlictví, by se měl zamyslet, jak by se k uprchlictví postavil sám Ježíš Kristus. Neřekl snad: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“ (Matouš 11:28)? Apoštol Jan taktéž píše: „Řekne-li někdo: „Já miluji Boha,“ a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí.“ (1. Janův 4:20) V první řadě je třeba říct, že ne všichni uprchlíci jsou opravdoví uprchlíci. Jsou takoví, kteří se za ně jen vydávají a zneužívají výhod. Každopádně ale většina uprchlíků jde za lepším životem, i když se nám způsob, kterým to činí, líbit nemusí. Nemůžeme ale odsoudit celý strom kvůli špatnému ovoci. Kdo z nás by nesáhl po lepším životu, pokud by byl na dosah? Nemůžeme zavrhnout skutečné uprchlíky, mezi kterými jsou jistě i křesťané, utlačováni a zabíjeni např. ISIS. Jistě se modli k Bohu o pomoc a odmítnout je by bylo odmítnout Krista, neboť řekl: „Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ (Matouš 25:40) Bůh je milosrdný nadevše, vzpomeňme na záchranu Lota a jeho rodiny ze Sodomy, neboť Abrahám smlouval s Bohem o záchranu spravedlivých z onoho padlého města (Genesis 18:22-33). Zachránil taktéž společníky proroka Daniela z ohně, kam je uvrhl zlý král (Daniel 3:23-26) a rovněž zachránil samotného Daniela, když byl vhozen do jámy lvové (Daniel 6:13-24) a jiné. A to jsem ani nedošel k největšímu milosrdenství ze všech, kdy za nás poslal jako výkupné svého jediného Syna. Samozřejmě, je přirozené mít obavy, ale jakožto křesťané bychom obavy mít neměli a už vůbec ne obavy o věcí týkající se tohoto světa. V Matoušovi 6:24-34 se dočítáme, že nemáme mít obavy o světské věci, ale máme hledat Boží království a spravedlnost a vše ostatní nám bude přidáno. První dvě přikázání známe, Spasitel nám je vylíčil a jsou jasná: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“ (Matouš 22:37) a druhé je mu podobné: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“ (Matouš 22:39). Křesťané se všichni snaží o přijetí Bohem. Přijme ale Bůh takové, kteří soudí druhé, ačkoliv nejsou bez hříchu a odmítají jim pomoci? Milují takoví lidé skutečně Boha a pochopili učení Syna? Viz verše z druhého odstavce. Pomoc uprchlíkům není jednoznačná věc a nemá jen jedno či dvě řešení – buďto přijmout všechny migranty, dát jím peníze, aby si mohli hovět, či naopak je všechny odmítnout. Máme je přijmout, dát jim podmínky k tomu, aby ukázali, co v nich je a prokázali snahu budovat lepší budoucnost. Paušálně ale odmítnout trpící by bylo jako odmítnout Krista. A proto vás prosím – nezatvrzujte svoje srdce. Přejme uprchlíkům to, co si oni přejí od Boha, jako by to byla naše vlastní rodina (a to ona skutečně duchovně je). Samozřejmé však je, že konečné rozhodnutí je na vládách a Satanovi, který je ovládá. My však musíme rozhodovat sami za sebe a ne se spoléhat na zlé vlády, koneckonců Pán již říkal, že kdo je věrný v málu, je zároveň věrný i ve velkém (Lukáš 16:10). Proto prosím čiňte to, co by činil náš Živý Bůh. Věřím, že se v srdci rozhodnete správně.
P.Sje zajímavé, že ačkoliv jsem tento článek napsal, nakonec jsem byl naplněn zlobou. Jsem rád, že mě včera Svatý Duch opět navedl na dobrou cestu a zbavil mě té zloby.

	Hledej
	Je a svátek má Jiří. Vytvoření registrace