|
Právě je 546 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116581913 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Re: Spasitel se narodil 25.prosince (Skóre: 1) Vložil: mikim v Pátek, 29. prosinec 2017 @ 11:46:58 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Tady je to mnohem lépe a podrobněji popsáno, kdy se Ježíš narodil pravděpodobněji než ten Váš římskokatolický paskvil od Ratzingera: |
]
Re: Re: Spasitel se narodil 25.prosince (Skóre: 1) Vložil: martino v Pátek, 29. prosinec 2017 @ 16:01:32 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | mikim
Tady je to mnohem lépe a podrobněji popsáno, kdy se Ježíš narodil pravděpodobněji než ten Váš římskokatolický paskvil od Ratzingera:
martino
Díky za odkaz. Čtu tam toto: Papeži Liberiovi se v roce 354 zalíbilo datum 25. prosince a tím pádem se v Římě ujalo. No, pokud u vás v jednotě přijímají členové pohádky, pak je to váš problém a vaše vizitka. Omlouvám se, ale ať každý kdo nerezignoval na zdravý rozum posoudí sám názor vaší jednoty a FAKTA ŘKC, která odkazují na Talmona, docenta Jeruzalémské univerzity, který byl žid. / zemřel 2010 / Těžko ho bude někdo podezřívat, že svůj výzkum prováděl na objednávku ŘKC. Více zde. |
]
Re: Re: Re: Spasitel se narodil 25.prosince (Skóre: 1) Vložil: mikim v Sobota, 30. prosinec 2017 @ 13:24:49 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | ...Těžko ho bude někdo podezřívat, že svůj výzkum prováděl na objednávku ŘKC.
Zvlášť když se perou černé prachy ve Vatikánské bance, až v ní musel papež František vyměnit ředitele a židé jsou jak víme na prachy, takže si podplacení dokážu klidně představit.
Každopádně ten žid je stejně mimo, protože v době kdy Marie a Josef přišli do Betléma byly podle Lukáše stáda a pastýři venku a tudíž nebyla zima, což ten katolík vůbec nezohledňuje a 25. 12. roku -1 určitě nebylo. Ledaže by tam přišli v záři a počkali až do 25. 12., aby mohli splnit přání nějakého žida ve 21. století aby se potvrdilo narození Ježíše právě 25. 12. A na bajky nevěřím. |
]
Re: Re: Re: Re: Spasitel se narodil 25.prosince (Skóre: 1) Vložil: martino v Sobota, 30. prosinec 2017 @ 14:18:50 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | mikum
Zvlášť když se perou černé prachy ve Vatikánské bance, až v ní musel papež František vyměnit ředitele a židé jsou jak víme na prachy, takže si podplacení dokážu klidně představit.
martino
Tak koukám, že jsi v koncích a tak hned dáváš odbočku. Kdyby tě v jednotě trochu vzdělávali, věděl bys více jak o vánocích tak o skutečnosti, že žádná Vatikánská banka neexistuje. Je to - IOR / Instituto per le Opere Religione /. S bankou jak to zníme my to nemá nic společného. Rozhodně nikdo si nemůže zde otevřít účet, jen zaměstnanci Vatikánského státu a úřadů. A pokud jako neplatnost mnou předložených faktů máš jako odpověď blábol o Vatikánské bance a úplatném docentu Jeruzalémské univerzity, pak musíš předložit důkazy, proč že jeho kolegové z university, také ortodoxní židé dosud neodhalili skutečnost, že jejich kolega byl úplatný a jeho vědecká práce je manipulace. No, již víme jakou máš diskusní úroveň ty a tvoje jednota. Kolik členů má ta tvá jednota v ČR a kolik ve světě? Na tvoji písničku já nevěřím. Tečka. |
]
Re: Spasitel se narodil 25.prosince (Skóre: 1) Vložil: monsek v Pátek, 29. prosinec 2017 @ 12:30:37 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Narození Kristovo je jednou z největších událostí v dějinách lidstva. není proto divu, že se lidé snaží tuto událost vzpomínat a oslavovat. je ale pozoruhodné, že v Bibli Kristovo narození přesně specifikováno není a jeho časové umístění je pouhou spekulací. Uvádí se jako důvod přizpůsobení se pohanskému kalendáři, ale i to, že první křes´tané, pocházející převážně z Židů věřili pověře, že významné udáílosti v životě člověka, i v historii, se dějí ve stejný den a tak když vycházeli z data ukřižování, které je přesně určeno, ztotožnili s ním i datum početí Krista, který se pak narodil 25. prosince.
Nejpravděpodobněji se Kristus narodil v jiný den, než v den 25. prosince našeho kalendáře .
Je hezké si na Krista vzpomenout kterýkoliv den, nejlépe však žít s ním den každý a nedělat z vánočních svátků povinnost - byla by stanovena člověkem, nikoliv Bohem, ale ani hřích, pokud nepodléháme pohanským pověrám lití olova a podobně. Ježíš Kristus vyčítá náboženským pokrytcům, že ctí více ustanovení lidská, než ustanovení Boží a je jedno, jedná li se o Korban a nebo vánoce.
Ustanovení Boží jsou jasně dána. Pokud nekomu tak velice záleží na přesném určení vánoc - tedy narození Krista, divím se, že mu nezáleží na přesném dodržování data velikonoc - bylo přece změněno, aby nebylo stejné, jako mají žid.
Chceme li se řídit touhou po "pravdě" tak po celé a jestliže trváme na vánocích, které se neslavily a ani nebylo určeno jejich datum a na rozdíl od velikonoc, které jsou přesně specifikovány, o nich v Bibli v podstatě zmínka není, jsme pokrytci, jestliže ctíme vánoce lidské a božské velikonoce si přesuneme, jak se nám líbí.
Aby bylo jasné, pro mně velikonoce jsou jen pouhou památkou, nikoliv svátkem obřadů, protože vše se naplnilo v Kristu - toho oslavuji památkou večeře atd... Veliké úsilí o určení a pak obhajování spekulativního data narození na straně jedné a lhostejnost ke zmanipulování data druhého a k tomu výsměch a nařčení ze zákonictví těch, kteří považují za lepší poslouchat Boha, než člověka. |
]
|
|
Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: monsek v Sobota, 23. prosinec 2017 @ 11:07:35 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | O původu slavení vánoc, jakož i jejich datování a smyslu, pojednává tento článek :
|
Re: Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: mikim v Čtvrtek, 28. prosinec 2017 @ 09:07:19 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Vánoce jakoby z pohledu římského katolíka:
Ježíš se o vánočních svátcích nenarodil což je fakt, proto je nelze slavit jako křesťanské svátky, a pokud je nikdo s křesťanů neslaví ani jako pohanské svátky zbývá jim slavit je jen jako ateistické svátky:
|
]
Re: Re: Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: Milka v Čtvrtek, 28. prosinec 2017 @ 12:48:04 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | A co když existuje ještě další možnost, Mikime?:) |
]
Re: Re: Re: Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 28. prosinec 2017 @ 13:17:54 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Dobrá, předpokládám, řečnická otázka. :-) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: Milka v Čtvrtek, 28. prosinec 2017 @ 16:13:24 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Není jen řečnická, Willy:)Vánoce nejsou pro mě křesťanským svátkem, přesto to bratrům- křesťanům, kteří si myslí, že ano, nevymlouvám. Neslavím pohanský svátek, i když třeba v práci s dětmi rozkrojíme jablíčko, hodíme se botou, pustíme svíčičky v oříšku. Je to součást práce. Akceptuju, že je období vánoc:) A tyhle zvyky se s nimi spojují, i když jsou pohanské:) Ateistický svátek byl Mikim popsán - zdobíme stromeček, dárky od "ježíška", jí se kapr, zpívají koledy. A pak hodně o tom shonu a pachtění při přípravě:) K tomu se nenechám stáhnout, neshromažďuju zásoby, negruntuju s jazykem na vestě:):) Nemám ráda kapra, jeho maso mi připadá jako bláto a s*****í. Dělám řízky, vepřové:):) Koledy nesnáším, nezpíváme:) V práci jich bylo při besídce dost:):) Takže, co jsou pro mě vánoce? Hurááá,...VOLNO!!! Možnost sejít se s rodinou, udělat si výlet, vyspat se:):)
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 28. prosinec 2017 @ 16:51:51 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Já vím, Milko, pro mě však řečnická byla ;-) , poněvadž to máme doma podobné jako ty. :-) |
]
|
|
Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: mikim v Neděle, 24. prosinec 2017 @ 12:15:41 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Vánoční
hody – A. Pražan (1937)
O vánočních svátcích tajemný ruch
v domech i na ulicích mění všední ráz ve sváteční a každý, ať jakéhokoliv
politického nebo náboženského přesvědčení, pospíchá potřásti svému druhu rukou
s přáním šťastných a veselých svátků vánočních. I v té nejchudší
chaloupce je veseleji než jindy, jakési kouzlo obestírá malé i velké, takže se
zdá, že přece láska světem vládne. Zvony dojemněji zní, takže i mnohý nevěrec
neodolá a zavítá do chrámu, kde nadšeně zpívá: „ Narodil se…“
Pohlédneme-li však na to blížeji, shledáme,
že i to zdánlivě krásné a malebné je bezcennou věcí pro křesťana, který
pochopil význam osobnosti Ježíše Krista. Zde se osvědčuje staré přísloví: není
všecko zlato, co se zlatem třpytí.“ Toho pozlátka o vánočních svátcích je všude
plno a ve skutečnosti všechny ty obřadnosti jsou jenom pozlátkem, ba méně než
pozlátkem, nebezpečným klamem, který odvádí od pravé zbožnosti.
Již doba, ve které se slaví narození Spasitele,
je nesprávná. Chtěl-li by zbožný křesťan vzpomenout narození Pána Ježíše, musel
by tak učinit v měsíci říjnu a nikoliv 24. Prosince. Již proto ne, že Pán
Ježíš se nenarodil v prosinci a že 24. prosinec je den pohanských svátků.
Osobnost Ježíše Krista nelze přece ztotožňovati s pohanskými zvyky a
svátky. Tyto dny byly od pohanů zasvěceny slunci a velmi okázale svěceny.
Snahou církevních otců bylo, aby získali pohany pro křesťanství a proto jejich
svátky zasvětili narození Kristovu. To ovšem mezi křesťany nezpůsobilo nic
dobrého, třebaže se tak stalo způsobem malebným a krásným. V pravém slova
smyslu lze říci, že křesťané se stali pohany, a pohané změnili jenom jméno a
rozmnožili řady křesťanů. Účel minul se cílem a mnoho nesprávností přešlo z pohanství
do křesťanství. I když některé zvyky jsou jakousi vzpruhou ke konání dobra,
nikdy nevyváží duchovní škody, které způsobují tyto vánoční zvyky.
Jsou to právě vánoční svátky, které dávají
podnět, aby víra opravdového křesťana a osobnost Pána Ježíše Krista byla
zlehčena. Zdánlivě nevinné žerty pověrečné, které s oblibou bývají
provozovány o štědrém večeru, mocně působí na dítky a často i na dospělé, takže
důstojná víra v Boha je nahrazována pověrou.
Mnohý zbožný otec neb matka nepozastavuje
se nad lží, když svým dítkám tvrdí všelijaké věci o Pánu Ježíši. Tu přesvědčuje
dítko, že Ježíšek mu přinese ověnčený stromek a andílkové mu budou zvonit. Ten
Ježíš, který pro člověka vykonal tak veliké dílo a dosud je v nebesích
koná, je takovýmto způsobem zlehčován, ba zesměšňován.
Vánoční stromek bývá ozdoben všelijakými
věcmi, hlavně třpytícími se věcmi, jakoby stříbrem a zlatem. A tak je to i
s těmi dobrými skutky, které se v tento den konají. Jako
v přírodě nenalezneme nepřirozeně ozdobený kterýkoliv lesní strom, tak i
ve všedním životě domnělých křesťanů nenalézáme trvalou vůli činit dobře. Snad
jenom trochu o vánocích a to ještě ne vždy s upřímností, často je to jenom
přetvářka. Jinak život rodinný i veřejný často bývá pravým opakem toho, co se
předstírá o vánocích.
Podivný by musel býti Bůh křesťanů, kdyby
měl mít něco společného s takovými svátky, kdy všelijak bývá slaven od
domnělých křesťanů. Zato jsou však vánoční svátky dobrým zdrojem obchodním a
příležitostí k vykonání něčeho dobrého. Právě takový účel má „Den matek“,
aniž by měl co činiti s náboženstvím. Pohané ve svém slavení „slunovratu“
byli upřímnější a jejich slavnosti měly své místo i účel, ale nynější vánoce,
jak je známo, jsou velikou příležitostí ke zlehčení Spasitele světa.
Opravdový křesťan se řídí vždy podle rady
samého Spasitele, který pravil: „Nadarmo mne ctí, učíce učení, přikázání
lidská“ (Mar. 15.9). Proto první křesťané neslavili vánoce. Neměli o tom
žádného příkazu od Pána Ježíše, ni od apoštolů, teprve v dobách pozdějších,
kdy i jiné pohanské zvyky se dostali do křesťanství, se staly vánoce svátky
křesťanskými. Opravdový křesťan však nemůže mít účastenství v tom, co se
neshoduje s vůli Otce nebeského. Jeho napomenutí zní: „Cestě pohanů neučte
se, aniž se znamení nebeských děste, neboť se jich děsí pohané.“ /Jer. 10.2).
Ustanovení pohanů jsou marnost, proto křesťan opravdově Boha se bojící, nezná
veselí vánočních hodů.
Článek
z časopisu HLASATEL PRAVDY, ročník XXVIII – 1937, číslo 4. |
|
|
Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: mikim v Neděle, 24. prosinec 2017 @ 12:16:32 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Kde se vzaly jesličky, cukroví a
stromeček?
Figurální zobrazování svaté rodiny v betlémské
stáji s ježíškem v jeslích, pastýři a ovečkami a třemi mudrci z Východu
spočívá na vyprávění v evangeliu sv. Lukáše o narození Ježíše. Tento zvyk
je doložen už ve 4. Století a jako prostředek zbožnosti zlidověl zásluhou sv. Františka.
Pak se stavění vánočních jeslí šířilo velmi rychle především v předalpských
zemích a v jižní Itálii mezi rolnickým obyvatelstvem. V Čechách se
stalo součástí vánočních zvyků až koncem 18. Století.
A jak se dostal k Vánocům stromeček? Má
původ v pohanství. Staří pohané spojovali kult Slunce s kultem matky
a s rituálem stále zelených stromů. V době oslav zasvěcených
slunečnímu božstvu pořádali veselice a na stromky věšeli různé ozdoby. Dřevo
stromu má však i jiný symbol: v jeslích se narodil Kristus, na kříži ze
dřeva zemřel.
Také vánoční pečivo má svůj původ v pohanství.
Pohané pekliu na počest bohů rozmanité koláče v podobě
pletenců, slunečních kotoučů a měsíčních srpků. Tyto zvyky převzali židé.
MF Dnes 21.12.2004 |
Re: Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Neděle, 24. prosinec 2017 @ 15:05:07 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | To je zajímavé, jak se tady vzájemně shoduje učení
adventistů s jehovisty. No jo, společné
sektářské kořeny. Proč to zrovna těmto sektám tak vadí?? |
]
Re: Re: Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: monsek v Neděle, 24. prosinec 2017 @ 15:38:30 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Františku, do jaké míry se učení toho či onoho shoduje, není důležité - snad jen pro nějakou seminární práci pro sběratele titulů. Důležité je, do jaké míry se učení shoduje s tím, co vyznává, jako základ své víry. Kdybych si teď chtěl ijá přihřát svou polívčičku, jako Ty, dal bych ti sem recept na nějakou vánoční rybí a nebo bramboračku, která prý v historických dobách vánočnímu stolu vévodila. Divím se, že jako člověk, který zná adventisty tak dobře, že dokáže vytknout tu či onu věc, kterou zažil z vlastní zkušenosti, tvrdíš něco, co vůbec není pravda. Adventisté nevystupují proti slavení vánoc, nevadí jim, ty to dobře víš. pokud se adventisté staví proti vánocům, tak pouze proti povinnosti je slavit, která je zcela nebiblická, a ponechávají slavení vánoc, včetně stromečku, na libovůli lidí - tak i píše zatracovaná EGW. A pokud se týká svědků, pokud mají pravdu, tak ji mají, úpokud ne, tak ne.. ale ohledně vánoc asi jsou k pravdě blíže.
Velikonoce - byly přesunuty a slaví se, ačkoliv byly stínem Golgoty a z pesachové večeře, neopomijitelné povinnosti každého Žida, nám zbyla památka večeře, kde sed přesouvá význam vyjití z otroctví na vyjití z otroctví hříchu. Tyto mají ale na rozdíl od vánoc, přesně určené datum i to, co se mělo při jejich oslavách dělat. Vánoce, jako svátek narození, se začaly slavit až v pozdějších stoletíéch, do té doby i církevní otcové y druhé poloviny druhého století, se tomuto zvyku vysmívali jako pohanskému přežitku, který by Žid a křesťan, neměly napodobovat. Není jistě hřích, vánoce slavit stejuně, jako není hříchem mít radost kterýkoliv jiný den v roce ye společenství s Pánem a z díla, které pro naše spaseníé vykonal Kristus. Měli bychom ale mít vždy na pamětitu ústřední postavu, kterou oslavujeme a nedělat z ní karikaturu nějakého skřítka, který nosí dárky a svítek konzumu. Nebudeme přece stavět za základ našeho vztahu k Bohu ustanovení lidská, opomíjejíce ustanovení Boží. Přemýšlej spíše o tom, než o učení svědků nebo adventistů.
Nahoře jsem dal link v angličtině, kde Ti o vánocích řeknou více - nikoliv adventisté, či svědkové a stojí za přečtení a přeložení, třeba googlem. |
]
Re: Re: Re: Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Neděle, 24. prosinec 2017 @ 15:51:52 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Ano, je pravdou, že u adventistů takový fanatický odpor k
vánocům není, spíše je výjimkou. Zjistil jsem si to.Tady EGW uvažovala rozumně.
Ale stejně jí nevěřím. Povýšila Desatero nad Pána Ježíše. Stále mám k jejímu
učení čím dál větší odpor. Čím víc studuji sobotní úkolky, tím více vnímám
manipulaci s vírou a zákonictví. Nevím,
co s tím. A když čtu její vidění o sobotě, pak je vše jasné. Láska jde stranou.
Na prvním místě je všude sobota. U jehovistů zase transfůze. A to, že se před
křtem vyžaduje slib, v němž musím souhlasit s jejím učením, má jasné znaky
sekty. A sekt se bojím. |
]
Re: Re: Re: Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: zeryk v Neděle, 24. prosinec 2017 @ 15:51:56 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Šalom Monseku,
zaujala mne tato stať : //kde sed přesouvá význam vyjití z otroctví na vyjití z otroctví hříchu//
otroctví (přece)bylo i za dob P.J.K, a bylo ještě hodně dlouho provozováno i v Izraeli....
a v ap.listech...vy otroci poslouchejte své pány.
Je tedy význam vyjití a přesun na otroctví hříchu "adekvátní" ?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: monsek v Neděle, 24. prosinec 2017 @ 21:31:29 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Otroctví v Egyptě neumožňovalo vytvoření a formování národa kolem chrámu, aby pak po jeho yboření r 605 př, nKr. bylo formováno učení - Judaismus. Bey svobodného Izraele by nebylo chrámu, bez babylonského zajetí by nebylo judaismu, ale jen chrámové služby. takže tím Bůh připravoval přijetí Mesiáše a porozumění jeho pozemské služby a oběti.
To jsou známá fakta a divil bych se, kdybys je neznal.
Co se týče otroctví, tak máš o něm asi mylnou představu. V době Kristově se odhaduje, že asi 60 až 70 procent obyvatelstva bylo otroky. Jiné otroctví bylo v Izraeli a jiná forma v ostatní Římské říši. Další změna nastala přijetím křesťanstvín jednak samotnými otroky a jednak jejich pány. Být otrokem jistě nebylo nic příjemného, ale životní podmínky a životní úrovň otroků prtože ne každý svobodný byl bohatý.
prostuduj si dobové pozadí Nového Zákona a pak možná i pochopíš, že dělat revoluáci pro zrušení otroctví v té době nebylo na pořžadu dne a že mnohý otrok od svého pána nechtěl odejít, naproti třeba 19 . století v Americe.
jako všetečný dotaz je to ale poslouží. Více studuj! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vánoce (Skóre: 1) Vložil: zeryk v Úterý, 26. prosinec 2017 @ 11:00:02 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj To víš , že budu studovat dále. Na otázku jsi neodpověděl. Nějaká dobře poskládána fakta, skutečně znám, jen nejsou až tak "fakty". Ty víš něco o mé představě otroctví ?
Kolik čítalo Egypťanů za Nové říše ( starověkého Egyptu ) ? Kolik tam z toho bylo "Židů" ? Židé podle Tebe byli zachráněni z otroctví "těla", a z otroctví "ducha" nikoli ?
|
]
|
|
|
|