Stručné a výstižné! 

Dzehenuti  má v otázkách víry v hlavě chaos, podobný nicku, který si zvolil.

Zachraňuje nás Boží milost, naše víra je až důsledek následného lidského přijetí Boží milosti.

Nikoli vy jste si vyvolili mě, ale já si vyvolil vás.....!  (J 15,16)

Je to především Bůh, který zachraňuje, nikoli  jakási "skvělá" lidská víra v jakéhosi imaginárního "Krista" bez církve!!

Sama církev je živé Kristovo tělo - mimo církev není spásy!

Jasně a ty máš v oku trám a pak ještě přes trám pásku.

Boží spása lidí se uskutečňuje v církvi, uskutečňuje se skrze církev!

Církev ve světě působí třemi hlavními směry:

1.) Hlásá radostnou zvěst o Kristu, který přišel zachránit, co bylo ztraceno.

2.) Skrze službu církve se křesťan posvěcuje na těle i na duchu svátostmi.

3.) Službou lásky církev vykonává charitu (diakonii) všem potřebným.

Hlásat jakousi "víru v Ježíše" bez církve je hlubokým nepochopením Kristova učení - Kristus se totiž uskutečňuje, nachází příbytek v lidských srdcích, právě skrze církev.

Je absurdní hledat Krista jaksi samostatně mimo církev!

oko

Kdo je v Kristu, je tedy i součástí jeho těla. 

 

Ale další věci z toho co píšeš, komentovat nebudu.

Nedomluvili bychom se. 

K zamyšlení:

(Žd 2,7-13)

Učinils jej o málo menším než anděly, korunovals jej slávou a ctí, ustanovils jej nad dílem svých rukou,

..."Kdo je v Kristu, je tedy i součástí jeho těla. "...

Platí to i obráceně: Kdo je součástí jeho těla (církve), ten je v Kristu. Kdo opustil církev, ten není v Kristu.

 "Kdo opustil církev, ten není v Kristu"

 Apoštol Pavel píše něco jiného: 

Apoštol nepíše nic jiného!

Církev živého Boha je pilířem pro křesťany, je základnou pravdy, je Božím domem (1 Tim 3,15).

(Ef 5,31-32)

"Proto člověk opustí svého otce i matku a přilne ke své manželce a ti dva budou jedno tělo."

Duch sice vane, kam chce, ale své "domovské místo" má především v církvi!

A tato církev jsou lidé, kteří patří Kristu. 

"vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem." (2.Kor.6)

Kdo nemá Kristova ducha, není jeho. Tedy do jeho těla nepatří, není součástí chrámu Ducha (je ovšem možné, že časem třeba bude.......) 

 

  To je velmi trefná charakteristika církve živého Boha. 

  I v tom pilíři pro křesťany se liší církev živého Boha od jiných organizací, které křesťany pronásledovaly, přivazovaly je v zimě ke kůlům a týrali (jako například Metoděje), tahali je nahé trním a prodávali do otroctví (jako jeho žáky), upalovali (jako Jana Husa či Jeronýma), připravili je o domov (jako Jana Amose Komenského) nebo jen pomlouvali, jako to dělají "vlci hltaví" z té organizace zde.

  I v té základně pravdy se liší církev živého Boha od jiných organizací, které jsou naopak základnou lži a proti pravdě Božího slova se celé dějiny stavěly, dokonce likvidovaly i překlady bible, aby se lidé pravdu nemohli dovědět (jako například ten překlad Metodějův nebo kralický) a ve lžích a pomluvách či opozici písmu pokračují členové těch organizací až dodnes - i zde na GS.

  I v tom Božím domě se liší církev živého Boha od jiných organizací, kde lidé Boha neznají, nikdy ho nepoznali, neznají ani Spásu a zoufale jí hledají. 

  Alespoň tedy někteří.

  Kdybys byl součástí té církve, věděl bys, že jí nejde opustit. Ta církev je všude tam, kde je někdo její součástí, kde mají lidé Ducha Kristova.

..."Kdybys byl součástí té církve, věděl bys, že jí nejde opustit. "...

To je právě velmi rozšířený omyl!

Pokud ji nelze opustit - jak to, že je v Písmu tolik varování před různými způsoby selhání, ztráty víry? Co třeba Démas - spolupracovník apoštola Pavla na božím díle, kterého později zlákal tento svět?

Proč vlastně varovat před svody satana, když pravý křesťan prý nemůže Krista opustit?  K čemu být ostražitý vůči  pokušení zla?

(2 Tim 2,12)

Jestliže vytrváme, budeme s ním také kralovat. Jestliže jej zapřeme, zapře i on nás.

Stále ti nedochází ta hloupost, že nejde církev (Krista) opustit?

Říká to ovšem popleta heretik.

Jako už tradičně - s důkazy se neobtěžuje.

  Toník

Toníku, své dokazování jsi obrátil naruby. Když varuješ dítě: "Nelez na okraj, spadneš!"  znamená to, že když neuposlechne, spadne a ublíží si.  Neznamená to, že ho opustíš, znamená to, že dítě opustilo tebe.

Neznamená to, že dítě snad nemůže spadnout!

Podobně varování před pádem do hříchu neznamená, že člověk při neuposlechnutí nemůže Krista opustit!  Může!

Já nikde netvrdil, že Kristus opustí hříšníka - ale že hříšník může opustit Krista! O tom je to varování v Písmu!

  Dal jsi otázky, k čemu být ostražitý, jak to, že je v písmu tolik varování, odpovídal jsem ti na ně, docela normálně. Nevím o tom, že bych já někde něco "dokazoval".

  Možná ty si něco dokazuješ nebo potřebuješ dokázat?

  Ale vůbec ne. Taková blbost! 

  Měl jsi někdy vůbec děti? A přežily tvoji výchovu, vidíš je ještě někdy, nebo už tě všechny dávno opustily při prvním pádu? (Můžu si taky dovolit osobní poznámku? ;-)

  Samozřejmě, že to neznamená, že dítě opustilo mně. Alespoň v normální rodině to neznamená, že dítě opustilo rodiče. Ani s Bohem to neznamená: Naopak, když Boží dítě padne, má ještě větší potřebu být s Bohem a situaci řešit. Podle toho se také pozná.

  Možná v nějaké hodně divné, vadné rodině, psychicky narušené, to může znamenat, že dítě opustilo otce. Možná, když je otec tyran, despota, úchyl, ješitný na to, když někdo neposlouchá jeho varování, tak to může znamenat, že se pak dítě bojí a opustí rodinu. 

  Pak ovšem slova "dej pozor ať nespadneš" v takové rodině nejsou varování, ale vydírání.

  No, to určitě neznamená. Proč by znamenalo?

  Stando, i když nevím, proč by člověk takovou pitomost dělal, i když by takový naprostý nesmysl udělal, neznamená to, že Kristus opustí jeho, pokud ten člověk Kristu patří, pokud patří do jeho církve.  

  Jejej, to určitě. 

  Hříšníci, co mají "svobodu" hřešit a nejsou ničím vázáni, si jistě "můžou" dělat, co chtějí. Do určité míry, než začne být jejich chování donebevolající. O tom je určitě taky spousta varování v písmu.

  Ale nemusí tak jednat všichni hříšníci: I dost hříšníků má rozum, svědomí, normální logiku, a když padnou, tak se logicky obrátí a přimknou k Bohu, protože ví, že jim stejně nikdo jiný nepomůže.

  Toník

1) Kristus,  Otec a Duch si učiní příbytek v člověku, a tento příbytek se nazývá chrámem Ducha. 

2) Kristus není "jaksi" vně JE v nás kristovcích. 

3) Církev je společenství JEDNOTLIVÝCH kristovců. 

4) Kristus přebývá v duchovním nitru Kristovce, a pokud se shromáždí v Jeho Jménu, přebývá UPROSTŘED nich. 

Spása se neuskutečňuje v církvi! Spása je v Kristu, a církev je společenství spasených v Kristu! 

Služba církvi neposvěcuje, služba je poslání!  Posvěcuje boží milost prodtřednictvím Krista a to každého kristovce indviduálně. 

Charita je placenou službou "lásky". 

ŘK"C"  není církev, je to padlá církev biblicky padlá žena, nevěstka, která má namísto Krista ohavnou modlu, namísto božího slova katechetismus a na místě Boha papežského antikrista. 

Bogare, ty zde píšeš o jakési církvi, ve které ti zcela schází kristovci. 

Podívej se na sebe, vehementně zde obhajuješ řk ideologii, ALE KRISTA V PRAVDĚ DUCHA VYZNAT NEDOKÁŽEŠ! 

Tak co ty chceš psát o církvi?? 

  Tam, kde se uskutečňuje Boží spása, tam, kde jsou lidé spaseni, tam je církev Pána Ježíše Krista.

  Tam, kde lidé spaseni nejsou a spasení teprve zoufale hledají, tam církev Pána Ježíše schází. Neznamená to, že tam nepřijde - za námi také církev přišla, když jsme spasení hledali a byli mimo církev, v zatemnění rozumu herezemi, uprostřed zmatené té velké nevětsky.

  Toník

Církev Pána Ježíše není žádná imaginární církev - je naprosto konkrétní a historicky dokazatelná.

Sloupy římské církve jsou apoštolové Petr a Pavel - a tato církev dostala od Krista ujištění, že ji brány pekelné nepřemohou. Navzdory tomu, že v ní byli a stále jsou i "draví vlci" - jsou v ní ovšem stále i Ježíšovi učedníci, kteří svými skutky, životem i učením  neustále přivádějí Krista na tento svět. Tato církev je zlem nezničitelná, protože právě jí seslal Kristus Utěšitele - Ducha svatého.

(Mt 16,16-19)

Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.“  [obohu.cz]Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone Bar-Jona, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec, který je v nebesích.  [obohu.cz]A já ti pravím, že ty jsi Petr, a na té skále vybuduji svou církev a brány podsvětí ji nepřemohou.  [obohu.cz]A tobě dám klíče království Nebes, a cokoli svážeš na zemi, bude již svázáno v nebesích, a cokoli rozvážeš na zemi, bude již rozvázáno v nebesích.“...

  Církev je reálná a lze jí snadno poznat, mnoho charakteristických znaků církve (kromě toho, co jsi uvedl, že v církvi se děje spasení) je uvedeno v písmu [granosalis.cz]. Je naprosto konkrétní: Církev Pána Ježíše jsou konkrétní lidé, kteří patří Ježíši.

..." V církvi Pána Ježíše Krista nikdy nebyli draví vlci - podle toho se také ta církev pozná."...

 -  říká Toník - Cizinec. Gratuluji ti k takové církvi!  :-)  A jsi si opravdu si jistý? Vidíš všem do srdce?

Apoštol Pavel o té skutečné Kristově církvi tvrdí ovšem pravý opak:

(Sk 20,28-30)

Kristus vidí do srdce! 

Bogare, ty tvoje sarkastické poznámky, že gratuluješ k takové čisté církvi jsou tak nesmírně ubohé, že je mi až líto. 

Poučím tě. 

Každý pastýř ví, že vlk do stáda ovcí nepatří, nikdy nepatřil, ani patřit nebude. Když pochopíš toto, pochopíš to správně celé. 

Ty sis zase vzal do hlavy hloupost, že vlci a koukol patří do církve Krista! Nepatří Bogare, a nikdy nepatřili ani patřit nebudou. Netahej špínu z vykřičeného domu u římské nevěstky do čisté a svaté církve, nevěsty Krista! 

To je takový historický dotaz.

j.

Proč se ale ptáš na katolické učení zběha z církve,

který má pochopitelně mnoho věcí ohledně katolické věrouky popletených, zkreslených?

Že je pole i církev, je přímým učením Ježíše Krista - jak by to tedy mohlo nebýt v katolické věrouce?

Bogare, nejsi mi schopný ani oponovat  ve znalostí biblických i znalostí řk uċení!  Konkretizovat moje údajně zkreslené a popletené znalosti nedokážeš! 

Za to já ano, a ve tvém případě to dělám PROKAZATELNĚ dost často. 

Popleteně a zmateně se zde vyjadřuješ ty! Jako třeba naposledy v "kauze tajemství"  kdy jsi uváděl na obhajobu svých hloupých tvrzení biblické verše, které tě z hlouposti přímo usvědčovaly. 

tak to máme jinou Bibli nebo jiného Krista. 

Když tedy podle ŘKC a jejího Krista má být koukol v církvi a je to normální stav, proč tady ten koukol ta církev trhala a házela ven, aby byl spálen a proč nečekala na anděly? 

Před pár dny jsme měli jedno výročí, kdy ŘKC trhla z církve a podle tvého výkladu je to v rozporu s přímým učením Krista.

Tomu nerozumím. 

Ahoj Jirko.

V zásadě všichni jsme hříšníci - jsme jen hříšníky s hříchy různě závažnými. Jsou hříchy všední, které sice nejsou úplně neškodné, ale nezbavují nás milosti posvěcující - nezbavují nás důvěrného napojení na Krista. A jsou hříchy závažné, hříchy způsobující duchovní smrt - zpřetrhávající důvěrný vztah s Bohem. Člověk v tomto stavu by Krista přijímal nehodně (svatokrádežně) - ke svému odsouzení.

To se dá vyčíst i z Písma.

Zvláštní kategorií těžkých hříchů zůstává hřích veřejný: je jím např. život v konkubinátu, či homosexuálním svazku. Je jím také veřejné hlásání herezí - pokud byl člověk na ně upozorněn a přesto zůstal zatvrzelým, církev takového ve shodě s Písmem vylučovala ze svého středu.

Starověk i středověk byl na hereze zvlášť citlivý - z prosté lidové logiky, že kdo svede do herezí, připraví člověka o věčnou spásu a to je přece horší, než vražda! Trest upálením za veřejné šíření herezí zavedl císař Bedřich někdy v 11. století pro celou Evropu a  bylo to historicky vždy záležitostí světského práva. Tato praxe vydržela dobrých pět století!

Katolická církev neměla nikdy ve svém kanonickém právu žádný trest smrti a nikdy ho nevykonávala!

Snad víš, že po celý středověk bylo trestní právo duplicitní - Bylo právo církevní, které se zabývalo pouze zločiny lidí z duchovního stavu (duchovní osoby nepodléhaly panovníkovi) - bylo i právo světské, které řešilo zločiny všech ostatních. Pokud byla církev nucena pro hereze či zločiny duchovní osoby zasáhnout, jen takového vyloučila ze svých řad - a tím se automaticky dostal pod právo světské.

Když Hus odmítl odvolat, církev ho byla nucena prohlásit heretikem - zbavila ho jako kněze ochrany církve a vydala ho tím světskému právu - ovšem historicky je také pravdou, že ho vydala zároveň se žádostí, aby bylo ušetřeno Husova života.

Na události historie třeba hledět očima tehdejšího myšlení, tehdejší mentality - nikoli je vytrhnout z kontextu tehdejších událostí a  posuzovat optikou dnešní doby.

///Když Hus odmítl odvolat, církev ho byla nucena prohlásit heretikem///

To je omyl.

Církev měla možnost uznat Husovy argumenty, vrátit se k Božímu slovu, k Ježíši Kristu, a činit pokání z pobloudění a hříchů.  

Ovšem hloubka hříšné zatvrzelosti to delegátům koncilu neumožnila. Takže ke svým hříchům přidali ještě vraždu.

Hus zcela prokazatelně hlásal veřejně Wicklefovy bludy (už tehdy byly církví za bludy označené)

- v červenci r. 1410 na Karlově univerzitě např. zorganizoval veřejné přednášky Wickleffových děl - sám vystoupil na téma Wicklefova spisu "Trinitate" (O Boží Trojici).

Pokud chceš hodnotit historii, měl by ses s ní nejdříve lépe seznámit!

Ovšem bludy nejsou to, co katolická církev, sama bludařská, označí za bludy. To je dobré mít na paměti.

Můžeš říct za které "bludy" byl Hus upálen ?

Napiš aspoň 2 nebo 3 nejvýraznější.

Proč mám podporovat tvoji lenost a servírovat ti to jako na talíři?

Jsou to obecně dostupné informace!

Pokud nemáš k dispozici Palackého, zkus třeba historika Sedláka:

http://librinostri.catholica.cz/download/SedlakHusText-150dpi.pdf

  To obvinění není tak úplně napoprvé snadné najít, když nevíš, co hledat, navíc někteří "historici" (z jedné nejmenované "církve") ta obvinění překládají hodně po svém.

  Kdysi si dal s překladem práci ssns a na GS je dal jako 2 články ( 1 [granosalis.cz] a 2 [granosalis.cz]). Pak např. na wikisource.

  Tonik

Díky Toníku, podívám se na to.

Mě jen trochu překvapuje, jak katolíci (i oko například) jsou velmi rychli říct  něco na způsob "Hus zcela prokazatelně hlásal veřejně Wicklefovy bludy", ale nejsou s to aspoň 2 ty bludy uvést. Přijde mi, že nemají o nich páru..

Ne oko. Wycliff měl pravdu a pranýřoval katolické bludy a smutné a hrozivé ovoce odklonu od Písma.

Např.:

V traktátu De veritate sacre Scripture (1378) zdůrazňuje, že Písmo svaté je neomylný pramen učení Kristova, je to stěžejní norma, kterou je třeba poměřovat církev, tradici, koncily i papeže.

V traktátu De ecclesia (1378) píše, že církev nepředstavují papež a duchovenstvo, nýbrž tvoří ji vyvolení Boží, jejichž hlavou je Kristus. Jestliže papež a preláti svým životem ukazují, že nepatří k vyvoleným Božím, nemohou duchovně vést církev Kristovu, ale jsou sborem satanovým. Viklef zde odmítá i odpustky, odpouštět hříšníku může jen Bůh, nikoliv kněz. V traktátu De potestate papae (asi 1379) odmítá božský původ papežství. Papež, který není opravdovým následovníkem Krista, je Antikrist. V traktátu De apostasia (asi 1379) tvrdí, že z církve Boží není možno člověka vyobcovat a člověk ji nemůže ani opustit, ledaže by to byla vůle Boží.

V traktátu De eucharistia (asi 1379) vyslovil Viklef pochybnosti o dogmatu transsubstanciace (přepodstatnění), tj. o učení, že při mešní oběti dochází k přeměně chleba a vína v pravé tělo a krev Ježíše Krista, a to takovým způsobem, že po proměňování zůstávají vnímatelné vlastnosti chleba a vína (barva, chuť, vůně), ale podstata chleba a vína je nahrazena podstatou těla a krve Kristovy.[pozn. 1] Viklef vystoupil proti tomuto ztotožnění chleba (hostie) s Kristovým tělem, chtěl se vrátit k duchovnějšímu chápání eucharistie, jaké dle něho bylo v církvi prvotní. Hrozil se představy, že kněz „dělá tělo Boží" nebo že věřící mohou tělo Kristovo drtit zuby. Viklef věřil, že chléb a víno zůstanou i po pronesení konsekračních slov zachovány (tzv. remanence) a Kristus je v hostii přítomen svátostně a duchovně („jako duše v těle").

  Tuto věc právě Jan Hus nezastával, protože byl pravověrný římský katolík. Nezastával tedy remanenci. Obvinění z remanence bylo jedno z mnoha falešných a lživých obvinění, které proti němu jeho nepřátelé falešně vznesli a Hus se proti tomu obvinění bránil - marně, samozřejmě, protože ve vražedném politickém procesu šlo o to ho odstranit.

  Toník

Vím, že se Hus dost inspiroval Wycliffem a to mu také bylo zazlíváno. Kostnický koncil také v březnu nebo dubnu 1415 prohlásil Wycliffa za kacíře a nařídil, aby jeho tělesné zůstatky byly exhumovány a spáleny. Což se po 13 letech skutečně provedlo. Prohlášení Wycliffa kacířem dost předznamenalo Husovy další vyhlídky na koncilu.

Jinak to co jsem se o Wycliffovi v rychlosti dočetl, mi přijde jako pravdivé, dobrá snaha napravit katolické bludy.  Možná ne všechno, ale nevím, protože tak důkladně jeho učení neznám 

  Hus samozřejmě veřejně nehlásal Viklifovy bludy. 

  Snad alespoň tolik bys mohl vědět, že přednášky či distputace na vysoké škole o nějakém tématu jsou něco dost jiného, než veřejné hlásání v kostele, na ulici a podobně. Školu už tehdy měly samostatný status a akademická debata na nich se  brala jako něco jiného, než vyučování v církvi či na veřejnosti.

  To, že Husovi nepřátelé lživě Husa obviňovali z takových věcí - a někteří ty jejich lži dodnes opakují - neříká nic o Husovi a jeho učení, ale vypovídá to o to více o tvůrcích a šiřitelích podobných lží a pomluv a jejich neznalosti historie či spíše účelové zaujatosti.

  Toník

Přečetl jsem všechno o Husovi od Palackého i od Sedláka.

Nikdo nic lepšího, obsáhlejšího a úplnějšího z řad historiků nevydal.

Hus byl stejně jako Wicklef stoupencem výstředního realismu.

Husův "Výklad víry" a "Postilla"  jsou vlastně svým obsahem přímým přetlumočením Wicklefových spisů.

Úrovní teologickou stojí však mnohem níže, než např. skvělá díla, která tehdy vydal Tomáš Štítný ze Štítného.

Hus byl vysvěcen na kněze někdy kolem r. 1400 a zastával úřad kazatelský. Zachovalo se jeho tehdejší kázání ze 3. neděle po Zjevení Páně, kde tři důvody, proč Kristus zakázal malomocným mluvit o svém uzdravení byly opsány z nedělní Postily Wicklefovy. 

Třeba si uvědomit souvislosti - Hus nebyl osamocený, Wicklefa hájila v Čechách celá skupina  (Stanislav ze Znojma, Jakoubek ze Stříbra, Jeroným pražský a další. Např. traktát Jakoubkův z r. 1408 již zcela hájí blud remanence.

Hus sám v tomto období napsal traktát "De corpore Christi", kde tvrdí: "Dlužno neoblomě učiti, kázati a držeti, že Kristus jest chléb!" - dodává, že to ovšem není chléb obyčejný, ale nadpodstatný.

Tímto traktátem se osvědčil Hus opravdu hlavou vicklefistů. Tyto názory jsou celé převzaté z většího traktátu Wicklefova "De eucharistia", kterým Wicklef a jeho spojenci dokazovali remanenční nauku. Hus se tímto přidal jako jejich spojenec, o když sám otázce, zda v eucharistii zůstává podstata chleba se opatrně vyhnul.

S Wicklefem se Hus také vyslovuje shodně proti řeholím.

Hus nesprávně - v rozporu s katolickým učením učí, že hříšníkům dobré skutky nic neprospívají a naopak predestinovaným prospívají i jejich hříchy.

V r. 1410 na Boží tělo se Hus svým kázáním znovu přihlásil k remanenčnímu bludu:

"A já pravím, že je Bůh - a a že je chléb posvěcení, protože vidíš bělost a okrouhlost, cítíš vůni chleba a  lámání slyšíš ...."

..."přednášky či distputace na vysoké škole o nějakém tématu jsou něco dost jiného, než veřejné hlásání v kostele, na ulici a podobně. Školu už tehdy měly samostatný status a akademická debata na nich se  brala jako něco jiného"...

V tomto konkrétním případě se ale jednalo hlavně o demonstraci vůči arcibiskupovi  (odveta za jeho pálení Wicklefových spisů)- K žádné disputaci po těchto přednáškách tudíž nedošlo, protože nebylo oponentů- z katolické strany byla tato demonstrace inorována.

Nesouviselo to tudíž s akademickou svobodou, ale byla to akce ryze politická.

Remanence není blud.

Blud je transsubstanciace.

  Stando, zvlášť ten Sedláka stojí za to - už jen úvod jeho knihy si stačí přečíst, aby člověk věděl, o co jde.

  A to je pro ŘKC nějaký problém, "blud"? 

  Má ŘKC nějaký problém s tím, co Ježíš sám o sobě říkal a apoštol to zaznamenal [obohu.cz]?

  Toto je pro vás tedy ten "blud"? Je to proto, že hostie je bez chuti a bez vůně? Nenapadlo tě, že tehdy možná voněla jako chleba?

  Když se tedy popíše skutečná realita, je to pro vás "blud"? Proto tolik píšete o virtuálním světě a sugescích?

  Stando, víš ty vůbec, co to je "blud remanence"? To opravdu není o vůni, chuti či lámání, o materiálních věcech. A k remanenci se Hus jasně vyjádřil že jí neučil, nezastával.

  A to tak označil kdo? Sedlák, nebo Palacký? Nebo ty?

  Toník

překvapil jsi, myslel jsem, že tento výklad mají jen luteráni a ejhle i katolíci.

Zkus si přečíst jak Pán pokračuje, přesně naopak než pokračovala ŘKC v dějinách.

Pán říká, že pole je svět a ve světě to máme nechat být růst společně. Že nemáme upalovat heretiky. Že to máme nechat andělům, ale Pán nikde neříká, že pole je církev. To říkal Luther a novinka ... a katolíci.

Pole jest svět, církev není svět. Je ve světě, ale není světem. V církvi máme naopak koukol trhat a dávat jej do světa, nepálit, vytrhnout a nechat růst ve světě. Pavel používá termín vydat satanu (světu). A to ne k upálení jak činila ŘKC, ale k naději k pokání a návratu z pole (světa) do církve.

Pravda, hodná a pravá ŘKC nikdy neupalovala, ta vydala jen do světa a ten zlý svět to vždy učinil. ŘKC ronila krokodýlí slzy, ale ten zlý svět to dělal. 

Je škoda, že žádný farář svoje ovečky (ty co upalovaly) neučil, že na poli nemáme upalovat. že to máme nechat andělům. Nebo dokonce neučil lutherovu herezi, že pole je církev, jak nyní ty píšeš. To by pak ta hodná církev nikoho tomu zlému světu nevydávala. 

Dělali jste to nějak špatně.

A teď vážně, RKC opravdu věří, že pole jest církev? Nebo jsi se jen upsal anebo je to tvůj osobní názor? Luther to učil a jeho žáci to žijí do dnešního dne, ale nevěděl jsem, že jde o katolické dědictví. Nebo je to jen tvůj překlep?

Poznávacím znamením pravé církve je to, že se tam koukoli nedaří a že si koukol roste ve světě, nikoliv v církvi. Ale máš Oko pravdu, že v ŘKC se koukolu docela daří, pouze je smutné to považovat za církev. Pán Ježíš to za církev nepovažoval, pole jest svět, nikoliv církev.

jirka

Ale je fakt, že říká Boží pole, nejen pole = svět.

Víš Willy, přiznávám, že to vůbec nechápu, jde o podobenství, které Pán vyloží, aby nedošlo k pochybnostem, a lidi jsou takoví borci, že i přímo Pánem vyložené podobenství převrátí. Jak pak mohou chápat podobenství přímo nevyložená. 

To mi hlava nebere. 

Proč věřím, že v podobenství o koukoli neplatí pole je církev? To by popíralo jiná slova Krista, například o kázni ... to by Pán nemohl napsat, ať je vám jako pohan a celník. Prostě už je vně. A Pán říká, lidi vně neupalujte. A borci co vykládají podobenství pole je církev navíc neměli problém heretiky nechat vytrhnout ze světa. Prostě to převrátili. Z církve netrhat, ale ze světa ano. Pán říká přitom pravý opak a pro méně chápavé to i vyložil, aby nezůstalo jen u podobenství. 

..."Máš pravdu, jinde je Boží pole církví, ale podobenství o koukoli je o jiném světě. Tak věřím."...

Není to ode mne myšleno jako urážka - jen prostý fakt. Já tě skutečně vidím jako heretika, zmateného různými omyly lidských výkladů Písma.

..."Pole je svět"....

A jsme pořád hříšníci - i když proti hříchům v našem životě bojujeme a činíme z nich pokání - stejně úplně bez hříchu není z nás nikdo.

My věříme, že křesťané dosud žijící své pozemské životy tvoří část církve putující - křesťané v nebi u Krista pak tvoří církev vítěznou.

Křesťané, kteří třeba zemřeli náhlou smrtí a nestačili se očistit pro nebe, pak tvoří část církve trpící (očišťující se pro nebe).

Tato část církve putující v tomto světě je součástí Božího pole, na kterém roste nejenom pšenice, ale i plevel. Je to Pán (hospodář tohoto pole) který v podobenství říká: Nevytrhávejte plevel - pošlapali byste přitom i obilí - nechte všechno růst společně až do žně! Pak se to vytřídí....

Boží pole vůbec neznamená, že vedle obilí nemůže vyrůstat i plevel! My všichni lidé rosteme na tomto jednom velkém Božím poli, kterému říkáme svět. A naše skutky o nás prozrazují, zda patříme k plevelu, nebo ke pšenici - poznáte je po ovoci!

(1 Kor 3,6-13)

Já jsem zasadil, Apollos zalil, ale Bůh dával růst. [obohu.cz]Tedy ani ten, kdo sází, ani ten, kdo zalévá, nejsou něčím zvláštním, ale Bůh, který dává růst. [obohu.cz]Ten, kdo sází, i ten, kdo zalévá, jsou jedno, každý však dostane svou vlastní mzdu podle své námahy. [obohu.cz]Neboť jsme Boží spolupracovníci; vy jste Boží pole, Boží stavba. [obohu.cz]Podle Boží milosti, která mi byla dána, jsem jako moudrý stavitel položil základ a jiný na něm staví. Každý ať si dává pozor, jak na něm staví. [obohu.cz]Neboť nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je již položen, a tím je Ježíš Kristus. [obohu.cz]Jestliže někdo na tomto základě staví ze zlata, stříbra, drahých kamenů, dřeva, sena nebo slámy, [obohu.cz]dílo každého se stane zjevným........

Bůh dává růst jak tomu člověku v církvi, tak i tomu druhému mimo církev.

Z katolického učení:

(KKC §827)

„Kristus byl ‘svatý, nevinný, neposkvrněný’, nepoznal hřích a přišel jen usmířit hříchy lidu: v církvi však jsou i hříšníci; je zároveň svatá i stále potřebuje očišťování a jde trvale cestou pokání a obnovy.“ Všichni členové církve, včetně jejích služebníků, musí uznávat, že jsou hříšníci. Ve všech je ještě až do konce časů smíšen plevel hříchu s dobrým zrnem evangelia. Církev tedy shromažďuje hříšníky, dotčené Kristovou spásou a nacházející se stále na cestě k posvěcení: „Církev je svatá, i když má v sobě hříšníky, protože sama nemá jiný život než život milosti: její členové se posvěcují tím, že žijí z jejího života; jestliže se od jejího života odkloní, upadají do hříchů a zmatků, které znemožňují působení její svatosti. Z toho důvodu církev trpí a dělá pokání za tyto hříchy — má však moc uzdravit z nich své děti Kristovou krví a darem Ducha svatého.“

A pro příště! 

Heretik jsi ty, a to už jenom proto, že praktikuješ modloslužbu! Ve způsobu jakým slovo Boha překrucuješ, tě lze kvalifikovat jako božího nepřítele. Na tvou obhajobu lze říct, že pro tvou pomýlenost o tom zatím nevíš. 

Pochop, že řkc učí takovým způsobem, že o červené karkulce můžeš tvrdit, že je modrá. Můžeš překroutit a obrátit cokoliv. 

No, a když se k tomu přidá řk nadřazenost- my jsme jediná a pravá církev, my máme pravdu a ostatní jsou odpadlíci a heretici, tak výsledek zde ukázkově demonstruje Oko. 

Je to nadřazenost a zvrácenost! 

Pobláznění katolíci v Okovê věku si myslí, že ze své zasloužilé nadřazené pozice mohou vydávat za pravdu kdejakou blbost! Ostatně tak to v řkc chodí, vyžaduje se nekritické přijímání kdejakého nesmyslu, a argumentem je- ty jsi na to příliš hloupý abys tomu mohl rozumět. A toto na nás zde nadřazeně Oko zkouší, neb v tom on celý život žije. 

Vyznávám v pravdě Ducha svatého, že Ježíš Kristus je můj Spasitel a Pán. Ať Ti Pán Ježíš Kristus dá poznat osvobozující pravdu v Duchu svatém. 

V modlitbě v Ducha svatého- myslivec. 

  Díky, gratulace je na místě.

  Ano, samozřejmě.

  Ne. Proč by?

  Kdyby snad někde apoštol Pavel mluvil o Kristově církvi "pravý opak", tak by snad od tebe bylo dobré, abys ten "pravý opak" uvedl, ne? Jinak jsou takovéhle tvé tučné podtržené texty jen mlácení prázdné slámy a ztráta času.

  Stando, i na GS chodí draví vlci, uvažují ve všem zle jak o Bohu, tak o lidech, útočí, pomlouvají, nadávají do hlupáků... Ale ani jeden z nich není v církvi Ježíše Krista. Stejně tak jako draví vlci, kteří se kdekoliv na světě snaží vetřít mezi křesťany.

  To, že někdo chodí mezi křesťany neznamená, že je křesťanem. Tak jako když někdo chodí do pekárny, neznamená, že se stane rohlíkem  i kdyby mezi rohlíky chodil denně.

  Jen pro pořádek, Stando: I do církve Pána Ježíše můžou vstoupit draví vlci. Jen takový "dravý vlk" musí projít tou "úzkou branou", narodit se znovu. Dostat to nové srdce. Pak už ale není "dravým vlkem" - jako například jeden člověk, apoštol Pavel. Který před tím, než vstoupil do církve, také nešetřil Kristovo stádo.

  Ale to vůbec ne: Z takové "církve kristovy" obilí dřív nebo později uteče nebo je vyvrženo samovolně a od takové "církve" se drží co nejdál to jen jde. A od takového "krista" a jeho "církve" se i normální slušní lidé drží co nejdále.

  Toník

..."V církvi Pána Ježíše Krista nikdy nebyli draví vlci - podle toho se také ta církev pozná. "...

Kristus si vybral dvanáct uċedníků, jako BUDOUCÍ apoštoly. Zkouškou prošlo jedenáct z nich. 

..."Jidáš nikdy nebyl apoštol...."...

Mt 10,1-8)

Zavolal si svých dvanáct učedníků a dal jim pravomoc nad nečistými duchy, aby je vyháněli a aby uzdravovali každou nemoc i každou slabost.

[obohu.cz]Jména těch dvanácti apoštolů jsou tato: první Šimon zvaný Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub Zebedeův a jeho bratr Jan, [obohu.cz]Filip, Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův, Tadeáš, [obohu.cz]Šimon Kananejský a Juda Iškariotský, který ho pak zradil.

[obohu.cz]Těchto dvanáct Ježíš poslal, když jim předtím nařídil: „Nechoďte na cestu pohanů a do samařského města nevstupujte; [obohu.cz]ale jděte raději k zahynulým ovcím z domu Izraele. [obohu.cz]Cestou hlásejte: ‚ Přiblížilo se království Nebes.‘ [obohu.cz]Uzdravujte nemocné, probouzejte mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte démony — zadarmo jste přijali, zadarmo dejte.

  I když si z nás bezbožník udělá srandu, poznal jsi okamžitě při přečtení, že něco není v pořádku. Viděl jsi mu snad do srdce? Potřeboval jsi vidět do srdce, abys věděl, že se nezměnil?

  Samozřejmě se někdy člověk může splést, vlk se může maskovat lépe, nanést na sebe víc nátěru z křesťanských slov a skutků. Může se stát, že oklame lidi na delší dobu - i mně se to stalo. Tedy ne tak, že bych nepoznal, že ten člověk není křesťanem, ale že jsem nepoznal, jak moc je ten člověk zlý a jak moc má touhu a potřebu škodit.

  Myslím, že tohle je jeden z důvodů, proč Pán Ježíš říká: Buďte obezřetní. A ne nadarmo.

  Nesmysl. Výmysl. Nereálné. Virtuální svět - váš svět sugescí, kdy píšete o něčem, co neznáte, nezažili jste, tak domýšlíte, co není.

  Nikdy v životě jsem neslyšel, že by se někdo stal křesťanem ve křtu - ani jedno jediné svědectví, jeden jediný důkaz. A to jsem slyšel stovky svědectví o tom kdy a jak se stal někdo křesťanem.

  Opět nesmysl, vycházející z neznalosti reality [obohu.cz]: Nikdo není dobrý, jen Jeden.

  Stando, uvádíš spoustu nesmyslných, nepravdivých tvrzení a uvádíš je bez jediného důkazu: Naopak důkazy jsou proti tvým tvrzením 

  Jak jsi hezky napsal: "Že je člověk iracionální poznáme podle toho, že u něho trvale panuje absence důkazů o všem, co tvrdí."

  Stando, vedle si srdceryvně stěžuješ, jak ti lidi ubližují, ale ty sám děláš totéž. Píšeš mi osobní příspěvek, ale na tebe typicky: nesmyslně, mimo mísu, lživě. Píšeš jen a jen projekci vašeho uvažování, popisuješ římskokatolickou praxi a drze jí připisuješ mně, i když víš, že v ŘKC dávno nejsem.

  To, co popisuješ ve tvém příspěvku, tu přesně předváděl Martino, když se bavil s Frantou a Kjubikem o Chorvatských vrazích z ŘKC.

  Chápu, že tak vy heretici uvažujete - my takto neuvažujeme. 

  Ano, vaše uvažování je podobný nesmysl.

  Jidáš hlavně nikdy nebyl křesťanem - nedožil se chvíle, když se na zemi objevili první křesťané, když se narodila znovu Magdalena, Petr, Kleofáš a potom další učedníci.

  Toník

"...

Je to moje víra, nikomu ji nenutím.

..."Vy heretici to máte jasné: u vás máte jen ty dobré - pokud se jeden z vás v praxi projeví jako špatný, prohlásíte, že u vás ve skutečnosti vlastně nikdy nebyl (i kdyby předtím zastával významné místo mezi vašimi staršími) a v tomto svém sebeklamu žijete a je vám dobře."...

Nemyslel jsem to jako osobní urážku, promiň!

Věříš evidentně odlišně ode mne, z mého pohledu v omylech (herezích). Musím si najít jiné slovo (obrat), které tak neuráží.

..."Jidáš hlavně nikdy nebyl křesťanem ..."...

Osoba Jidáše (a jeho konec) je kontroverzní a je důvodem k mnoha otázkám. O Jidáši každopádně Písmo svědčí, že nedílně patřil mezi Ježíšovy apoštoly, že byl Kristem vyvolen mezi apoštoly.

..."Osoba má samostatnou vůli. Má ji i Duch svatý ...."...

Kdyby měla každá z božských osob samostatnou vůli, jednalo by se logicky  o tři bohy! 

Duch svatý má ale spolu s Otcem i Synem jedno společné chtění i činění! Žádná z božských osob nedělá nic samostatně - vždycky jsou přítomny i ostatní dvě - ve společném dialogu jednoty.

Vždyť Duch vychází z Otce a ten samý duch následně vychází i ze Syna - Jak by mohli chtít každý něco jiného?

Já a Otec jedno jsme!  (J 10,30)

To říká Syn.

Bogar:

Bogar:

Překopíruji z níže uvedeného pramene:

VELIKONOČNÍ ÚVAHA 2017 [notabene.granosalis.cz]  Ćást 6

BA

Já chápu, že pro některé z vás je to těžké pochopit (pro některé třeba i nemožné pochopit).

My však rozlišujeme Kristovo božství a Kristovo lidství. Odlišujeme - ale neoddělujeme!

Pán Ježíš ve svém lidství (jako člověk) upřednostňuje vůli nebeského Otce před lidskou vůlí člověka - Krista, který lidsky pochopitelně nijak netouží po utrpení a smrti, kterou má podstoupit. Jeho vnitřní boj ve jménu lásky k člověku proti lidskému pudu sebezáchovy byl tak intenzívní, že se dokonce potil krví!

Výsledek: "Nikoli má, ale tvá vůle se staň!"

Už Chalcedonský koncil (r. 451) definoval tuto dvojí podstatu Božího Syna a uznává ji většina křesťanských církví dodnes.

Pokud však má platit, že Bůh je jeden - pak logicky musí také platit, že je jenom jedna Boží vůle, jedno chtění a jedno činění.

Božská Trojice nejsou tři různí bohové, ale pro pochopení člověka nedosažitelná forma jakéhosi vnitrobožského dialogu dokonalého božského bytí, která nám byla zjevena Kristem

- ale tuto skutečnost nelze obsáhnout lidským rozumem. To by byl skutečně pak malý bůh!

Toto bytí Boha ve vnitrobožském dialogu je pro nás lidi tajemstvím.

Popíráš modloslužebníku slova Krista!! 

Kristus mluví o SVÉ vůli a mluví o vůli Otce!! 

Nemluví o společné vůli, odevzdává SVOU vůli do vůle Otce před svým ukřižováním. 

A nebuď drzý!  Ty nemůžeš ani bednout o tom, že zde někdo něċemu nechápe,  když si vůbec, ale vůbec nic neděláš z jasných a snadno pochopitelných slov Krista! 

CO SI TO DOVOLUJEŠ MODLOSLUŽEBNÍKU TVRDIT NĚCO ZCELA JINÉHO NEŽ KRISTUS?!  IGNORUJEŠ I PŘES UPOZORNĚNÍ PŘÍMÁ SLOVA KRISTA, BOŽÍ TREST TĚ NEMINE! 

"Já Slovo, které ještě nebylo tělem. " 

Až se Slovo stalo tělem, Kristem, člověkem, tak Kristus měl svou vůli, kterou odevzdal do vůle Otce. 

Kristus ODEVZDÁVÁ svou vůli Otci! Tedy žádná společná vůle- Otcova vůle! 

Ten, kdo uvěří rouhavým fantasmagoriím Liguoriho, je naprosto nepřístupný Božím pravdám. Prostě římští katolíci už nedokáží přijmout Boží slovo v jeho

jednoduchosti (či spíše genialitě) a utápějí se v lidských pitomostech. 

Osobně nepochybuji o upřímnosti pana oko. Nicméně jemi jasné, že je pouhou  hlásnou troubou ŘKC katechismu, což z něj činí politováníhodného člověka. Snažím se mu svědčit. Ale jestliže už nechápe že Liguoriho bláboly jsou mimo realitu (biblickou realitu!!!), je pak jasné, že jde o člověka již maximálně zotročeného. On byl stejně jako my všichni postaven před volbu: Kristus - nebo církev? A on si zvolil (bohužel) to druhé. Jestliže si myslí, že ho ta jeho (samospasitelná) církev zachrání, pak bude na konci svého pozemského života, velmi šeredně zklamán. 

K tématu:   SLUŽBA UMÍRAJÍCÍM [www.notabene.granosalis.cz]

BA

..."On byl stejně jako my všichni postaven před volbu: Kristus - nebo církev? "...

Není žádné takové volby. Církev je tělem Kristovým a proto tento tvůj výrok odporuje zdravému rozumu. Evidentně je takovéto tvrzení jen heretickým blouděním.

..."Nicméně je mi jasné, že je pouhou  hlásnou troubou ŘKC katechismu,"...

Chybí tu, co konkrétně jsem měl říci z katechismu a chybí tu, co na tom bylo řečeno nesprávně. Důkaz!

Mariánský kult totiž plyne z křesťanského učení, plyne i z Písma. Počínaje Gn 3,16 a konče Zj 20,4.

BA

BA

Že je člověk iracionální poznáme podle toho, že u něho trvale panuje absence důkazů o všem, co tvrdí.

Já teď uvedl (na ukázku) pouze dvě konkrétní místa v Písmu, na kterých stojí úcta ke svatým v nebi - obzvláště úcta mariánská. Na tobě tedy bylo vysvětlit, v čem snad nemám pravdu.

Nevím, jestli je zrovna toto správná definice, nemyslím si to, nicméně toto je přesně jev snad nejlépe pozorovatelný u uživatele oko. Žel jeho iracionalita a zmanipulovanost katolicismem se do jeho duše a myšlení promítla natolik, že si tuto smutnou skutečnost evidentně neuvědomuje.

A žádný z těch textů nevyzývá k uctívání Marie a vytváření jejího kultu.

ŘKC ten poměr zcela svévolně a modlářsky změnila.

ŘKC seznam svatých nemá nic společného s pojmem svatých jak jej používají apoštolové.

Usilovat o svatost máme bez rozdílu my všichni křesťané. Není to ovšem ještě svatost dokonalá, potřebná pro vstup do nebe.

"Svatí v nebi" jsou všichni ti, kteří už ukončili svůj pozemský život a v něm  ZVÍTĚZILI!

(Zj 2,26)

Kdo vítězí a zachovává mé skutky až do konce, tomu dám moc nad národy.

Seznam církví veřejně svatořečených lidí je jen nepatrným zlomkem celkového množství svatých v nebi (oblaku svatých, kterými jsme obklopeni - Žd 12,1). Církev je uvádí proto, abychom v nich viděli vzory pro svůj vlastní život.

(Zj 3,21)

Kdo vítězí, tomu dám usednout se mnou na mém trůnu, jako jsem i já zvítězil a usedl jsem se svým Otcem na jeho trůnu.

Svatí v nebi mají už nyní podíl na Kristově trůnu (na Kristově slávě a moci - srv. Mt 28,18 - Byla mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.....)

(Zj 20,4-6)

Taky se jednalo o tvůj manipulativní pokus. 

Dal jsi odkaz na dva verše, které zde opakovaně mylně vykládáš. 

Takže žádné tvé lživé počínaje a konče! 

A zapamatuj si, ty překrucovači božího slova! 

Žena=církev! 

A protože jsi hlupákem, tak zůstaneš medvědem!

zde

omezím se pouze na jeden rouhavý blábol Liguoriho a vyhrožování, kterého se mi od jednoho katolíka dostalo:

..."Střízlivost se mému článku nedá upřít. "...

Bohužel ani nevzdělanost a hloupost se tomu tvému článku nedá upřít.

..."Nejvíce však ukázala svoji hrdinnou poslušnost vůle Boží, když obětovala na smrt svého Syna,"...

Tento výrok je starý čtyři století - třeba ho tedy vnímat v jeho historickém kontextu.

O tom, že Mariiným srdcem pronikne meč bolesti prorokoval už stařeček Simeon.

Maria vždycky ochotně vyplnila Boží vůli - v tom je nám příkladem.

Nebyla to právě Boží vůle, která přivedla Krista na kříž?  (Nikoli má, ale tvá vůle se staň! - Mt 26,42).

Ve světle těchto skutečností:

"Ten, kdo schvaluje vraždu Spasitele, je, jak ostatně dokumentuje rouhavý blábol Liguoriho, sám SCHOPEN ZAVRAŽDIT Spasitele - a je tedy Božím nepřítelem!!!" 

- se zde evidentně jedná o tvůj vlastní blábol, postrádající jakoukoli logiku.

"Nelze směšovat Boží s lidským, Písmo svaté s Tradicí, pravdu se lží." 

Pokud tuto pravdu neuznáváte, pak jste totálně vedle, i když máte občas dobré postřehy - např. vaše odpověď Leonetovi v článku, který poslal judaista Vota. 

"Nebyla to právě Boží vůle, která přivedla Krista na kříž?  (Nikoli má, ale
tvá vůle se staň! - Mt 26,42)."

Pokud jde o Spasitele, překopíruji odstavec z mého článku    VELIKONOČNÍ ÚVAHA 2017 [notabene.granosalis.cz] část 6

Pokud jsi byl ve křtu ponořen do Krista tak, jako i já, jsme bratři. Bratři si tykají - není důvod, aby si v rodině vykali.

To jen na okraj.

...""Nelze směšovat Boží s lidským, Písmo svaté s Tradicí, pravdu se lží." "...

Právě tímto výrokem ty nevědomky směšuješ pravdu se lží. Platí tedy:

..."Nelze směšovat Boží s lidským,  pravdu se lží. "...

Podle historické skutečnosti Písmo svaté Nového zákona nám dala až tradice církve (během prvních čtyř století trvání církve).

Nejdříve byla Kristem ustanovená církev, která začala vytvářet svá pravidla (tradici), podle kterých fungovala, objevily se postupně první spisy evangelií, epištoly.... Nakonec (téměř po stu letech) apoštol Jan sepsal Knihu zjevení.

Tradice církve je všechno to, co apoštolé hlásali, ale nezapsali.

Samo Písmo o této tradici svědčí, že zapsáno bylo jenom to naprosto stěžejní, jen nejdůležitější zlomek toho, co církev učila a o čem svědčila. Ani zdaleka není v Písmu napsáno úplně vše, o čem církev učila.

(Např. J 20,30-31)

                             začneme s Tradicí.

Tradice v pravém smyslu je všechno, co Bůh seslal lidem. Tedy Písma Starého a Nového Zákona. Tato Písma jsou dokonalá, jednou provždy uzavřená, nelze je tedy "doplnit", či "vylepšit", byť se o to ŘKC usilovně snaží. 

1Kor. 11:2 „Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali.“ (EP)
 
2Tes. 2:15 „Nuže tedy bratří, stůjte pevně a držte se toho učení, které jsme vám odevzdali, ať už slovem, nebo dopisem.“
 

 

..."tato Písma jsou dokonalá, jednou provždy uzavřená, nelze je tedy "doplnit", či "vylepšit", byť se o to ŘKC usilovně snaží. "...

Přiznej si upřímně! Jaký ty osobně máš přehled o tom, o co se katolická církev vlastně snaží? Jak by ses o tom mohl prakticky dovědět, když stojíš zcela mimo??

Cožpak znáš někoho v katolické církvi, kdo by usiloval nějak změnit či doplnit Písmo? Víš o tom asi tolik, jako já o dění v církvi tvé!

Lišíme se pouze v porozumění tomuto Písmu.

..."Chválím vás, že si mne stále připomínáte a držíte se tradice, kterou jste ode mne přijali."...

V řeckém originále Pavel nepoužil slovo tradice - to máš jen volný překlad.

..."Napodobujte mne, tak jako já sám napodobuji Krista.  [www.obohu.cz] Chválím vás, že si ve všem vzpomínáte na mne a dodržujete podání tak, jak jsem vám je předal."...

..."ZÁVAZNÉ JE TEDY JEN UČENÍ OBSAŽENÉ V KANONIZOVANÝCH KNIHÁCH NZ !!"...

Tak to máš ale jenom ty!

Závazné pro mě je úplně všechno, co učí katolická církev. Ty knihy byly kanonizovány až v závěru čtvrtého století - a to ještě nemluvím o tom, že protestanté převzali "vzdoro - kánon" od Židů v Jamě z r. 70 po Kristu!

...""...

Takto nás to učili ve vyučování náboženství už v základní škole.

///...""...

Takto nás to učili ve vyučování náboženství už v základní škole. ///

No a učili vás to špatně.

Oko, vaše duchovní celebrity přišly až po 1900 letech na to, že bylo nějaké nanebevzetí Marie, jak je to možné ?  

Apoštolové to hlásali, ale nezapsali ?  A až po 1900 letech (v roce 1950) to papeže trklo a vyhlásil k tomu dogma, kterému se musí věřit ?

No, to jste velký chudák, pane oko. Učení katolické církve je směsí Božího a lidského, což vede (Vy sám jste toho skvělým příkladem) k naprosté dezorientaci. 

Pro mě jsou směrodatná pouze Svatá Písma Starého i Nového Zákona. Bohatě mi postačí!!! Ale nejen mně - ale každému upřímnému následovníku Krista. 

Písmo svaté má tu zvláštnost, že uchýlíme-li se od pravdy, dostaneme se tak na půdu lži a jedná úchylka pak stíhá druhou. Toto můžeme vidět i na příkladu katolické mše, která s prostou Poslední večeří nemá vůbec nic společného. 

Dále:   MŠE Z POHLEDU NEKATOLÍKA [notabene.granosalis.cz]

To jistě, jenže podstatou tradice je odevzdání, předávání něčeho (traditio). Apoštol Pavel nám odevzdal to, co od Boha přijal (1Kor. 11:23; 1Kor. 15:3; 2Tes. 2:15).

To vás, vážený pane nijak neomlouvá. My máme s Bází s chvěním uvádět ve skutek své spasení (Fp. 2:12). Před Bohem se po smrti nebudete moci vymlouvat na to, že vás tak ve škole katecheta učil, a vy jste mu uvěřil, protože Bůh pak řekne: "Mně jsi neuvěřil!"

Byl bych rád, abyste se konečně probudil!

BA

To vás, vážený pane nijak neomlouvá. My máme s bázní s chvěním uvádět ve skutek své spasení (Fp. 2:12). Před Bohem se po smrti nebudete moci vymlouvat na to, že vás tak ve škole katecheta učil, a vy jste mu uvěřil, protože Bůh pak řekne: "Mně jsi neuvěřil!"

Opravené slovo v textu je psané tučně s podtržením, kurzívou. 

Všem se omlouvá BA

..."Pro mě jsou směrodatná pouze Svatá Písma Starého i Nového Zákona. Bohatě mi postačí!!! "...

Tento výrok však svědčí velmi výmluvně pouze o nevzdělanosti.

I Písmo se vždycky  vykládá příslušnou tradicí.

Tato tradice je jiná v judaismu, jiná je v křesťanství.

Dnešní judaisté např. odmítají Krista jako Mesiáše - celá tradice křesťanství staví vše právě na této skutečnosti.

Zkoumáte Písma, neboť se domníváte, že v nich máte věčný život, a ona svědčí o mně. (J 5,39)

Bez tradice církve (srov. Berojští) je pro každého Písmo nesrozumitelné. Že ti Duch svatý všechno objasní je chabý pokus! Duch se s lidskou pýchou moc nekamarádí!

Písmo bez tradice bylo dobré Dänikenovi tak akorát k tomu, aby tam vyčetl, že nás prý kdysi v minulosti navštívili mimozemšťané!

Děkuji Vám za laskavé hodnocení mého vzdělání. Nicméně musím konstatovat, že pokud se takto o mně vyjadřujete, pak mým bratrem v Kristu rozhodně NEJSTE. 

Jestliže vykládáme Písmo něčím, co do kánonu nespadá, pak NUTNĚ průzračnou zvěst evangelia zakalíme, což může mít pro posluchače i fatální následky. Je to asi tak, kdyby do poháru čisté vody z pramene někdo vložil byť jen jednu kapku jedu. Kdo se z toho poháru napije, zemře. Boží pravdy s pravdami lidskými směšovat bez následků rozhodně nelze! 

Dále:   AUTORITA PÍSMA SVATÉHO [notabene.granosalis.cz]   ČINNOST SATANA V CÍRKVI

Berojští měli k dispozici pouze psaná písma SZ. Apoštol Pavel jim zvěstoval Krista a ukazoval jim, kde se v Písmech SZ o Něm mluví. 

"My se můžeme jen domnívat, které texty vykládal. Snad Izajáše 53, možná Žalm 22, Žalm 16, možná vykládal hod beránka z knihy Exodus, možná oběti z knihy Leviticus. Poté, co Pavel „zhmotnil“ zaslíbeného Mesiáše v jejich myslích skrze učení Starého zákona, ukázal na Ježíše. Pavel doslova říká: "A ten Mesiáš," … "je Ježíš, kterého já vám zvěstuji" (Sk 17,3). Jak skvělé učení a úžasné vyznání!"

Citace z:  Rozlišuj, nebo zemřeš! | Reformace.cz [www.reformace.cz]

Reformace č. 121, část "Berojští a jejich příklad pro nás!" 

Bohužel Oko je tam zaslepen ze ten vers nikdy nepochopi.

"...

Já to ale nemyslel jako urážku osoby, ale je to pouhé konstatování reality. Každý máme v různých oblastech své limity ve vzdělání!

Ani já nejsem výjimkou.  Kdybych se tady měl vyjadřovat třeba k výsledkům hokeje či fotbalu, vyjmenovat hráče reprezentace - projevil bych se tady jako úplně nevzdělaný analfabet!

Bratry si nevybíráme, sami neurčujeme.

Buď jsme příbuzní na základě příbuznosti (skrze Kristův křest, skrze naše obléknutí Krista) - nebo nejsme - ale to nijak neovlivníš .... Příbuzné si opravdu nevybíráme, jsou nám určeni.

..."Písmo se může logicky vykládat jen Písmem"...

"Sola scriptura" je výplodem až protestantismu. V Písmu tento názor nemá žádnou oporu.

Pokud by se Písmo vykládalo jedině Písmem - jak je možné, že výklady SZ u  judaistů a u křesťanů se tak diametrálně liší?

..."J. 16:13 "Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, . . ." (EP)"...

Ty jsi to vztáhl na svoji osobu a tím povýšil všechny své názory za názory Ducha - a každý odlišný názor označuješ za "jed".

To je však typickým projevem pýchy, nikoli pokory!

...""Písmo bez tradice bylo dobré Dänikenovi tak akorát k tomu, aby tam vyčetl, že nás prý kdysi v minulosti navštívili mimozemšťané!"

Vážený pane,
                    neurazte se, prosím - ale co je toto za blábol???"...

To není žádný blábol - to je fakt!  Přečti si Dänikenovu populární knihu: "Vzpomínky na budoucnost!"

Na základě Písma SZ v ní autor dokazuje, že nás v minulosti navštívili mimozemšťané na létajících strojích.

  Daniken postupuje přesně opačně, než popisuješ: Postupuje tak, že si vymyslel, že Zemi navštěvovali mimozemšťany a tuto svou vymyšlenku (byť i jen v náznacích) vyhledává ve všech starých textech, tedy i v bibli. 

  Postupuje tedy opačně, než je princip "sola scriptura" a stejně, jako tvůrci model a mnozí další: Bere svou myšlenku a snaží se jí všemožně a kostrabatě natlačit do bible.

  To je jen tvá hrubá neznalost jak písma, tak historie (a pravděpodobě i toho, co je to to "Sola scriptura")

  Samozřejmě, že Sola Scriptura není až výplodem protestantismu - protestanté vznikli někdy v 16. století. 

  Ale snad víš, že už v 15. století se u nás i na Moravě se lidé odvraceli od pohanských báchorek a obraceli do písma a vyučovali písmo.

  Už nekdy v 10. století napsal jeden člověk (jehož dílo ŘKC kompletně zničila a teď mu staví pomníky, což je jedna z mála věci, co dělají přesně podle slov Ježíše [obohu.cz]) o písmu toto:.

  Už když se ve 4 století sešli biskupové v Africe, řekli: Jen tyto knihy, "genesis, exodus, prproci, spisy, evangelia, skutky ... listy jana, Petra, Zjevení" a žádné jiné se mají číst v církvi jako inspirované Boží písmo. Tedy typický postoj "Sola scriptura".

  A pak samozřejmě apoštol píše jasně [obohu.cz]:

  Tedy opět postoj "Sola scriptura" jak vyšitý.

  Toník

Proč tento Spasitelův příkaz trvale přestupujete a nazýváte papeže Svatým Otcem? Myslíte si snad, že vám to u Boha projde???"...

Jedná se o postoj k Bohu, jako naší svrchované autoritě. Proto slovo Otec píšeme velkým Písmenem.

O tomto Ježíš hovoří - o postoji našeho srdce, nikoli o slovíčkaření.

Také sám Ježíš používá slovo "otec" i v jiných případech, než jen ve vztahu k nebeskému Otci. Zkus použít konkordanci a budeš překvapen.

Např. apoštol Pavel hovoří o Onezimovi, kterého "zplodil" ve vězení a nazývá ho synem (Prosím tě tedy ohledně svého syna, jehož jsem zplodil ve svém vězení, Onezima, - Fil 1,10).

Je tedy evidentní, že se Pavel považoval za duchovního otce člověka, kterého obrátil na křesťanskou víru.

Podobně se vyjadřoval i apoštol Petr.

(Pozdravuje vás spoluvyvolená církev, která je v Babylónu, a Marek, můj syn. - 1 Pt 5,13).

V této rovině i my nazýváme papeže "Svatým otcem" - je to jeden z titulů papeže. Další jsou např,: "Kristův náměstek",  "Stavitel mostů" a pod.

Neznamená to ovšem, že papež je pro nás snad náhradou za nebeského Otce!  V této rovině otcovství je pro nás nejvyšší autoritou jen sám nebeský Otec.

Takže vidíš, že tvé předsudky  (a naše odsuzování) plynou jen z povrchní znalosti věcí ....

Jenže Däniken existenci mimozemšťanů dokazuje právě principem "sola scriptura"!

Přečti si to, je to velmi zábavné!

..." Kde se v Písmu hovoří o apoštolech Pavlovi a Petrovi jako o Otcích?"...

Hovoří se tam o jejich synech. Prokazatelně.

A tak, jako otec je otcem jedině tehdy, když má syna, tak je syn synem jedině v případě, že má otce!

I nebeský Otec je Otcem jedině proto, že má Syna a Syn je Synem proto, že má Otce!

To je železná logika, obrácený případ by byl rezignací zdravého rozumu.

O mnohých svatých, kteří se výrazně svými životy a učením zapsali do života církve hovoříme jako o "otcích".

Nikoli Otcích, ale církevních duchovních otcích.

  V tomto to bylo s křesťanskou církvi hodně jiné, než s těmi vašimi různými "kristy": Nejdříve bylo písmo svaté, podle kterého se narodil Pán Ježíš Kristus, podle toho stejného písma Pán Ježíš žil, sloužil, podle toho písma zemřel, byl odsouzen a podle toho písma byl také Pán Ježíš pohřben. Podle písma vstal také z mrtvých.

  Podle písma se pak od počátku řídila křesťanská církev, podle písma Bůh seslal Ducha svatého. Podle písma se i pak dále řídila křesťanská církev. Podrobně jsem to popisoval v samostatném článku [www.cizinec.com].

  

..."Nejdříve bylo písmo svaté, podle kterého se narodil Pán Ježíš Kristus, podle toho stejného písma Pán Ježíš žil, sloužil, podle toho písma zemřel, byl odsouzen a podle toho písma byl také Pán Ježíš pohřben. Podle písma vstal také z mrtvých."...

Naprosto souhlasím, právě tak to bylo..

A návazně " byla Kristem ustanovená církev, která začala vytvářet svá pravidla (tradici), podle kterých fungovala, objevily se postupně první spisy evangelií, epištoly.... Nakonec (téměř po stu letech) apoštol Jan sepsal Knihu zjevení."

Bez této naprosto nové křesťanské tradice tomuto novému porozumění Písmu (zkoumáte Písma, ale ona hovoří o mě - říká Ježíš)  by nebylo křesťanství. Berojští svědčí o novém přístupu k výkladu písem Starého zákona.

Judaismus dodnes tuto tradici porozumění Písmu odmítá a Ježíše za Mesiáše nepovažuje.

Každý příslib a proroctví Starého zákona začne být zjevné až v okamžiku, kdy se naplní. Do té doby je lidem nejasné o přesné době i o okolnostech - i o konkrétních osobách.

Evangelista to komentuje lakonicky: "Když se čas naplnil ...."

Nikde tak ze Starého zákona nelze konkrétně vyčíst, že sám Bůh se stane člověkem, Mesiášem...

Toto porozumění přineslo až Ježíšovo učení a už před vznikem Nového zákona dávno žilo svým životem v tradici učení této nově vzniklé církve, jejíž členové se začali (poprvé v Antiochii) nazývat křesťané.

Vím o ċem píšeš, sám jsem byl po mnoho let bigotní katolík a mnohem zdatnější obhájce římského katolicismu než je Oko. 

Modloslužebné prožitky, způsob uvažování, nelogická argumentace ve stylu MY katolíci máme pravdu protože jsme "jediná pravá církev" a vy ostatni jste odpadlíci.  

Všechno to znám z vlastní zkušenosti. Bigotní katolík si ani na okamžik nepřipustí myšlenku, že by řkc byla podvodná. Jako mariánský ctitel jsem byl natolik horlivý, že si mi dostalo i mariánkého zjevení. Takže o poutech katolicismu a mariánském kultu něco vím, a vím i to, že tak jako já bych reagoval kdysi, tak nyní reagují bigotní katolíci. Přesto všechno je zde cesta, kterou zde detailně zmiňovat nebudu.

A něco Tobě pro zajímavost.  Zjevení v Medjugorje se představuje jako kralovna míru, nikdy se nepředstavilo jako Maria. Marií ji pojmenovali oklamaní lidé. A tak je to u řk se vším. Nechají na sebe působit nějakého ducha, aniž vůbec tuší co je zač, duch je zásobuje emocionálnimi prožitky a řk si ducha pojmenují jak jim libo, třeba i kristus. Je třeba zamezit řk aby na něho působil duch klamu, a ve Jménu božím přikázat duchu aby zjevil klamanému své jméno. Jméno v duchovní oblasti je vždy jasnou identifikací, a ve jméně jsou vždy obsažené hlavní znaky bytosti. 

To poznal každy kdo v pravdě Ducha svatého rozlišuje duchy. 

BA

Nevím, co má být ta "nominální církev".

Já patřím Kristu, patřím do jeho církve, kterou on sám ustanovil na apoštolech, předně na Petrovi (Mt 16,18). Apoštol Petr spravoval ke konci života převážně místní církev v Římě - v Římě byl pro Krista i ukřižován. Patřím tedy do jeho římské obce.

Myslivec: A proč Krista nedokážeš v pravdě Ducha vyznat?

Myslivec: A nakolik patříš Kristu? Spásu podmiňuješ svou záslužností. Ve svou slabost věříš víc než v sílu Krista. Jistotu spásy nemáš. S Kristem se chceš setkat až za hranicí smrti. Patříš Kristu a Jeho slova běžně ignoruješ, dokonce i překrucuješ.

Oko: ..patřím do jeho církve, kterou on sám ustanovil na apoštolech, předně na Petrovi (Mt 16,18)

Myslivec: A na kterém Petrovi?

Bůh není jen Stvořitelem bytí, to On sám je tím životem!

Skrze něho totiž i dýcháme, pohybujeme se a jsme.

Bůh je jeden - nejvyšší LOGO (rozum i Slovo) - a protože je dokonalý, i tento rozum o něm svědčí, že mu žádný tvor už nemůže nic dalšího přidat na kvalitě, co by On už neměl měrou vrchovatou.

Z toho samého rozumu tak vyplývá, že Bůh musí být nutně vnitřně vztahový - protože jinak by mu tvor, vstupující s ním do vztahu, přidával novou kvalitu (vztahovost), kterou jednoosobový bůh v sobě logicky mít nemůže.

Kdyby měla nastat tato situace - Bůh by přestal být dokonalým Bohem - byl by to pak "malý bůh", kterého by si člověk mohl postavit na dlaň a zkoumat vlastním rozumem.

Ten skutečný Bůh zůstává ale pro člověka tajemstvím - logicky - protože velikost bytí Boha lidský rozum nemůže pojmout.

Bogare, přestaň fantazírovat. 

..."Bůh není žádný tajemstvím !"...

Bůh pro nás zcela evidentně zůstává tajemstvím - a jde to jednoduše dokázat Svatým písmem.

(Ef 3,8-10)

Čím lépe a jasněji Ti někdo argumentuje, tím hloupěji odpovídáš... diskutovat s Tebou dlouhodobě je v jistém smyslu slova odkazem na diskuzní neobratnost. Tebe argumentačně dostat do úzkých je oko velmi snadné.

Na jeho příkladě jde dobře vidět, jak římský katolicismus dokáže člověka ohlušit a oslepit. Bogar už ani nevidí, že poskytuje důkazy proti sobě samému. Neslyší logický argument! 

Nedá se přece diskutovat s člověkem, který mě neustále hrubě uráží, který ignoruje ta nejzákladnější pravidla slušnosti při internetových diskusích.

Každý slušný člověk toto vidí a udělá si obrázek!

Ani ty tomuto jednání nejsi moc vzdálený - o racionalitě tvých komentářů ani nemluvě!

A co Ti vadí na racionálních komentářích? Nebo jsi tím chtěl naznačit něco jiného?

Poslechni modloslužebníku, ty se zde naparuješ jako by ta tvoje padlá římská nevěstka měla na boží slovo autorské práva!! 

Boží slovo schvaluje člověk!?!  Ufff!!! 

Bacha na to píšeš, aby sis nevysloužil boží klatbu, už tak je toho na tebe dost! 

NZ prošel zacyklenou redikcí, a klíčem redikce byla poznaná pravda Ducha v božím slově. Boží slovo je jako voda, má samočistící schopnost! Lidské pokusy z božího slova něco ubrat, nebo k němu něco přidat vždy ztroskotali. Literu můžeš překroutit, můžež zde lhát jako když tiskne, můžeš boží slovo zneužívat, překrucovat, popírat, zakazovat! 

Ale nic,  vůbec nic nezměníš na pravdě kterou nám Bůh dává svým věrným poznat v Duchu svatém. Nic nezměníš na božím slově které je napsáno v našich srdcích, a ne na papíře. 

Tradice, která vznikla během těch 400 let, se do Písma vůbec nedostala, což jasně ukazuje, že ji na roveň s Písmem nepokládali. 

To až potom jste se divoce rozjeli...   a začali sypat bludy jak z rukávu.

To za těch 400 let nevzniklo žádné literární dílo "inspirované Duchem svatým" o uctívání Marie? Které by se do Písma mohlo zařadit ?

To se nic nevědělo o nanebevzetí Marie, nebyli žádní očití svědkové a nikdo to nepopsal aby se to mohlo zařadit do Písma ?

Nic o modlitbách k Marii o přímluvy, stejně tak ke svatým ? Nic o Matce církvě ? Nic o Matce každého křesťana ?  Jestliže je to důležitá a pravdivá součást křesťanství, proč něco takového ty duchovní autority do Písma nezařadili ? Nebo nic takového v té době ještě nebylo vytvořeno ?   

Nebyli ti duchovní otcové, kteří sestavili a potvrdili kánon Písma pod konec 4. století vlastně protestanti ?

..."Nic o modlitbách k Marii o přímluvy, stejně tak ke svatým ?"...

To je samozřejmě nesmysl, plynoucí z neinformovanosti.

Víra prvních křesťanů byla vírou živého společenství živých na této zemi s živými v nebi u Krista.

V Kalixtových katakombách se např. zachoval nápis z prvního století: "Svatý Petře a Pavle, orodujte za nás!" 

Je historickou realitou, že první křesťané se scházeli slavit bohoslužby na hrobech mučedníků za víru.

Už první církevní sněmy potvrzovaly svými závěry Mariino nedotčené panenství.

První církevní otcové (Irenej z Lyonu (+ 202), Meliton Sardský (+ 190); Hilarius z Poiutiers , Cyril Jeruzalémský; Řehoř Naziánský; Ambrož Milánský... až po Augustina;  -  zanechali četné spisy o mariánské úctě.

Před deseti lety vykopali archeologové v Nazaretu kamennou stélu ze 3. století, na které poutníci vytesali nejstarší dochovanou mariánskou modlitbu (Pod tvou ochranu se utíkáme...).

Toto je skutečná realita víry církve prvních století až do vyhlášení Efezského koncilu (431) o Bohorodičce.

Asi si mi neporozuměl.

Tak bludy a hereze se začaly šířit už v Pavlově době, o tom Pavel jasně svědčí. I další apoštolové. To nebyla žádná novinka. A jak je vidět ty bludy a hereze se objevovaly třeba na zdi katakomb. Nebo v dílech tzv. církevních otců.

Ale duchovní autority ještě na konci 4. století tyto bludy byli schopni oddělit od pšenice a žádné pochybné dílo obsahující tyto bludy do kanónu Písma nevčlenili.

To ty jsi mi neporozuměl!

Biblická mariologie staví na biblických základech, nikoli na tradici!

Na zdech katakomb je svědectví obrazu víry prvních křesťanů - nikoli heretiků. Ti se objevili až později.

"Duchovní autority"  - o kterých hovoříš ( byli právě mnou vyjmenovaní církevní otcové) - zasedaly na koncilech, vyhlašující mariánská dogmata (např. Hilarius)  i na koncilu, který v Hyppo Regiu ustanovil kánon Písma (Augustin).

Stejně jako nejsou pro davidologii, abrahamologii, mojžíšologii, petrologii,  filipologii, pavlologii, janologii, šalamounologii, ....

Každá taková ..logie, včetně mariologie, je urážkou Boha.

Teologie je věda, založená na rozumovém poznání, na logických argumentech, důkazech. 

Nijak nemusí souviset s praktikováním víry, s životem křesťana podle Boha. Ale nabízí nezkreslený rozumový pohled na realitu věcí.

Dá se samozřejmě přežít ve sladké nevědomosti i bez ní!  :-)

Bez té tvé teologie se opravdu dá žít. 

A naopak s plnou hlavou informací z katechismu a jiných knih žít bez Boha, bez víry a se špatným svědomím umírat. 

Křesťan ovšem má povinnost se vzdělávat ve víře (zvlášť v dnešním světě), protože nevědomost je našim nepřítelem a bez znalostí víry jsme pak  bezbranní vůči různým lákavým herezím.

Co si počneš s mečem Ducha bez vědomostí o víře?

Používáš pro mě neobvyklé slovní obraty.

Když já mluvím o víře, tak o jejím růstu.

 O tom, že je darem od Boha. Že k víře je třeba připojit ctnost, poznání, vytrvalost, zbožnost a lásku.

A k tomu poznání:(2.Petrův 3)

Abych mohla o někom říct, že ho znám, že ho poznávám, nestačí si o něm číst, studovat jeho životopis a stohy knih, co o něm napsali jiní. Je třeba s ním být, žít.

 O tom, že je darem od Boha. Že k víře je třeba připojit ctnost, poznání, vytrvalost, zbožnost a lásku.

"...

S tímto nahoře naprosto souhlasím.

Jsou zde ovšem dvě základní roviny víry:

1.) Osobní prožívání víry (soukromé, osobní vztah).

2.) Prožívání víry veřejné, ve společenství ostatních lidí -  také svědectví o víře dalším lidem (evangelizace).

Ohledně vztahu s Bohem v budování ve víře na tom může být obyčejná venkovská babička lépe, než vzdělaný profesor teologie. Protože to má léty promodlené - svou důvěru, vztah.

Ovšem ke skutkům duchovního milosrdenství patří mimo těšit zarmoucené, či trpělivě snášet obtížné lidi i radit pochybujícím a poučovat neznalé - a to už bez vzdělání opravdu dost dobře nejde!

A také je důležité dokázat si obhájit svoji víru sám před sebou, před svým svědomím. V dnešní době mediálních útoků na víru všeho druhu křesťan bez vzdělání prostě jen těžko obstojí.

 těšit zarmoucené, či trpělivě snášet obtížné lidi i radit pochybujícím a poučovat neznalé - a to už bez vzdělání opravdu dost dobře nejde! 

Asi jde o to, jaké vzdělávání.

Já si myslím, že co k tomu opravdu potřebuješ, je moudrost, ta shůry.(mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování )

A když se jí nedostává, má se o ni žádat.

Víru nedělím na soukromou a veřejnou. Bez vnitřního přesvědčení, bez jistoty ze vztahu k Bohu, by se ani venku nic neprojevilo. 

Je zcela irelevantví, zda ty svou víru dělíš, nebo ne.

Pořád zůstává stejnou skutečností, že víra má tyto dvě rozdílné roviny působení - jedním směrem působí dovnitř lidského srdce a buduje člověka - druhým směrem pak působí ven, směrem k ostatním lidem.

To je fakt, s tím nic nenaděláš.

Plodem žité víry je pak i moudrost - my rozeznáváme, že je to jeden ze sedmi hlavních darů Ducha svatého.

(Moudrost, rozum, rada, síla, umění, dar bázně Boží, dar zbožnosti)....

Život z víry pak formuje člověka, takže se přirozeně projevuje těmito cnostmi:

(nadpřirozenými - božskými) - víra, naděje, láska

(základními - lidskými) - moudrost, statečnost, spravedlnost a mírnost (umírněnost).

Všechno co píšeš, jsou takové teorie, vyjmenovávání, třídění.

Jenže život funguje jinak než podle teoríí. 

Abys neřekl, že se ti chci vloupávat do soukromí, budu mluvit v první osobě.

Nevedu svůj život v manželství, ve vztahu s lidmi podle teorií. Ne že bych je neznala, ale motorem, který vede a řídí to, co udělám, je má víra. Dříve to bylo ze mě, působil vztah k člověku a proto jsem pak něco pro něj udělala, nebo taky ne.

Kdyby se ke mě choval můj manžel podle rad z příruček, protože se to naučil, přečetl, tak to by bylo hodně špatné. Kdybych se tak chovala já k němu, tak by to taky vypovídalo o špatném vztahu, a ne, že vše je v pořádku. 

Dnes jsem křesťan, mnohé se změnilo, já jsem se změnila. Žiju s Bohem, v milosti.

Jsem " zajisté jeho dílo, jsouce stvořené v Kristu Ježíši k skutkům dobrým, kteréž Bůh připravil, abych v nich chodila."

Dary: víru, její růst, moudrost, statečnost, ...a další....to je na něm, kolik mi jakého dá, a možná taky - jak kdy, podle potřeby, abych mohla chodit v tom, co mi připravil.

Tak jako si nevedu evidenci o emocích a skutcích v manželství (i když psychologie a její rady - tedy vzdělání v tomto oboru, mi není cizí)  tak to nedělám ani ve vztahu k Bohu.

Projevy víry k lidem, jsou od toho, co mám v srdci a mysli, neoddělitelné.

A že Bůh umí podpořit, jeho Duch umí učit, vést, dát potřebná slova, to vím. Už jsem řešila různé situace .....(jaké psát nebudu, zatahovala bych sem životy jiných..)

  Pro člověka z náboženství má slovo "víra" jiný obsah. Je to ekvivalent "souhrn axiomů, předpokladů, domněnek, nápadů, kterým je třeba věřit". 

  Je to hodně jiné než v běžném životě, kde slovo "víra" znamená vztah mezi dvěma lidmi (nebo mezi člověkem a Bohem).

  Vzdělávat (se) ve víře (katolické) tak může kdokoliv klidně i nevěřící. 

  Nevěřící farář může vést farníky ve "vzdělávání ve víře", protože to "vzdělávání ve víře" je předání informací o dogmatech a předmětech víry ŘKC. 

  Stejně tak se nevěřící člověk může "vzdělávat ve víře" například na teologii - jeden můj známý ateista prošel katolickou teologii v Olomouci, je tak "vzdělán ve víře" a teď píše jako redaktor už léta články v (rudém) Právu.

  Pokud tedy někdo z ŘKC píše o "nevzdělanosti ve víře", myslí tím obvykle neznalost ŘKC axiomů - nemusí to nesouviset se vztahem k Bohu ani k lidem a obvykle ani nesouvisí.

  Toník

O kvalitě víry v Krista, nikdy nerozhodovalo vzdělání. 

Ve víře v katolicismus se vzdělávají převážně lidi bez víry v Krista. 

V naprosté většině případů zasedl v chrámu jejich těl na místě Boha ohavný podvodník vydávající se za Marii. 

Praktikující katolíci mají neustále Krista vně, stále jim ho musí farář podávat z nebe, stále Ho musí přijimat, zakrátko je opouští. 

Falešnou Marii mají řk v srdci nastálo, nevystupuje z nich, nevstupuje do nich. Sedí v nich pevně na místě Krista, a Krista z nich vyhání. 

2 . Tesalonickým 2, 4 [www.biblenet.cz]Ten se postaví na odpor a ‚povýší se nade všecko, co má jméno Boží‘ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce ‚usedne v chrámu Božím‘ a bude se vydávat za Boha.

Ahoj

Ano, já vím.

Proto když jde opravdu o víru, skutečný vztah k Bohu a lidem, používám to, co se píše v písmu - růst. Ne vzdělávání.

Dvě slova! 

ŘIMSKOKATOLICKÁ TRADICE! 

Tradice postavená nad boží slovo! 

Tradice popírající boží slovo! 

K tomu ti zde bylo napsáno konkretně dost a dost. Jenomže ty neslyšíš a nevidíš! 

  Přesně tak. 

  A ještě více: V tom 4. století vydávaly koncily pravidla ve stylu: "Nic jiného nesmí být v církvi čteno jako inspirované Boží písmo, než..." ... (vyjmenované knihy písma od Genesis po Zjevení). Tedy ve 4. století byly ještě synody silně "sola scriptura".

  Ale nekteré "církve" se pak těmi pravidly necítí být vázány, i když se k těm sněmům velkohubě hlásí - i podle toho se pozná, co jsou takové "církve" zač.

  Toník

Boží Syn je ústřední postavou Písem Starého i Nového zákona a to je nedílně víra skutečných  křesťanů. Marie pak je druhá, nejčastěji zmiňovaná další postava Nového Zákona (po Petrovi).

Není tedy pravdou, že o ní Písmo snad mlčí.

Ovšem o vás některých pořád platí: "Mají oči, ale nevidí ..."

Oko, s tou Marii to silně přeháníš.

Obávám se, že co do četnosti zmínek i délky textů týkajících se Marie by se nevešla ani do první padesátky.

Těch textů týkajících se Marie není víc než nějaké 2 - 3 stránky.

A  žádný z těchto textů nenabádá k uctívání Marie.

Mě stačí Písmo.

A vím, co je v něm psáno. A kde jsou jaké zmínky o Marii a o čem vypovídají.

Třeba o Ester je toho napsáno v Písmu více. Srovnatelně je o sestrách Marii a Martě. A to nemluvím vůbec o mnoha Božích mužích.

A každému, kdo není oblbnut marijním duchem, je to na první pohled zcela zřetelné.

Ale je oko v Písmu něco o Královně nebes - o vaší Márii .

Jr 7:18 [www.obohu.cz]:Děti sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají těsto, aby pekly koláče královně nebes. Lijí úlitby jiným bohům, aby mě rozzlobili. Jr 44:17 [www.obohu.cz]:nýbrž jistě splníme všechno, co vyšlo z našich úst; budeme obětovat královně nebes a lít jí úlitby tak, jak jsme to dělávali my i naši otcové, naši králové a naše knížata v judských městech a na ulicích Jeruzaléma. Nasytili jsme se chlebem, bylo nám dobře a zlo jsme neviděli. Jr 44:18 [www.obohu.cz]:Ale od té doby, co jsme přestali obětovat královně nebes a lít jí úlitby, jsme měli nedostatek ve všem a hynuli jsme mečem a hladem. Jr 44:19 [www.obohu.cz]:A když jsme obětovaly královně nebes a lily jí úlitby, cožpak jsme jí pekly koláče, abychom ji zobrazily, a lily jí úlitby bez vědomí svých mužů? Jr 44:25 [www.obohu.cz]:Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Vy i vaše ženy jste svými ústy vyslovili a svýma rukama pak naplnili slova: Jistě splníme svoje sliby, které jsme učinili, že budeme obětovat královně nebes a lít jí úlitby. Jen si svoje sliby plňte, jen si svoje sliby uskutečňujte.

Zajímavé je také podívat se na to, kolik např. v silně katolickém Polsku je kostelů pojmenovaných a zasvěcených Bohu Otci (asi 1 nebo 2), pak kolik je zasvěcených Ježíši (tak na prstech jedné ruky), a kolik Nejsvětější panně Marii - tisíce.

Je to hodně výmluvné, koho se v katolicismu uctívá nejvíce.  Stvoření před Bohem. Což je odpornou ohavností v Božích očích.

Již samotný způsob takového prohlášení ukazuje na opovážlivost. Nikdo z lidí nemá moc Krista prohlásit za Krále.

Kdyby zněl titulek takto, tak to beru. 

Křesťani Krista Krále VYZNÁVAJÍ, a ne za Krále PROHLAŠUJÍ!

Možná někdo nevidí ten rozdíl, ale JE tam a je obrovský. Prohlašovat Krista za Krále je vlastně rouhání, je to neoprávněné a pyšné schvalování je královského majestátu. 

Tak toto vyznání není zcela v pořádku! O Kristu se mluví před vyznáním. Přímo ve vyznání NENÍ uvedené kdo je tím Králem všehomíra. Vyznáváme před nebem a zemí? Co to má být? Vyznáváme vždy a všude PŘED BOHEM!

Z etického důvodu má ve vyznání být na prvním místě největší rys osobnosti. A v případě Krista je tento rys spasitelský. I andělé prohlásili "dnes se Vám narodil Spasitel" a ne král všehomíra.

Z etického důvodů, obzvláště když se vyznání děje v takovém rozsahu, je třeba oslovovat Krále králů v duchu dvorní etikety.

Začínáme pokornou poklonou, pokračujeme titulovaným oslovením, následuje vyznání dosvědčené Duchem svatým. Končíme prosbou, poděkováním a závěrečným odevzdáním se do vůle Boha. 

Po poděkování rozjímáme a trpělivě čekáme na boží odpověď v Duchu svatém.

Modlitba za český národ. Přidá se někdo?

Ke Tvé modlitbě jsem se ve svém duchu přidal okamžitě. Leč celých pět dní jsem čekal, zda se přídá i někdo další.

Kéž se tak stane. Amen.

Polsko slavnostně prohlásilo Ježíše Krista za krále a Pána země i národa. [www.fatym.com] [www.fatym.com] 

  Toník

Mariánská socha není žádnou modlou.

Na Marii ctíme tu skutečnost, že je nyní oslavená - oblečená do Ježíše (žena, oděná sluncem - Zj 12,1).

Ježíš - je také označován výrazem:  "Jitřní hvězda".

(Zj 2,26-28)

Každá socha před kterou se někdo modlí proto, že v něm socha vyvolala představivost je modla. 

Modla vyvolá modloslužebnou představivost, načemž se modloslužebník klaní svým modlářským představám. 

Typická mariánská modla dneška. Oči skleněnky podněcující žibost sochy. 

Koruna na hlavě podněcující představivost moci.  Atd. 

Oko, je jeden velký důkaz jak usvědčit modloslužebníka.