Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

O rozumnosti a nahotě v Bibli, a také o Božím humoru

Celý název tohoto článku vystihuje asi tak zhruba o čem se s vámi chci sdílet milí čtenáři. Bible samotná od nás vyžaduje občas rozřešit různé záhady. Na jednu takovou jsem „narazil“ při čtení třetí kapitoly knihy Genesis. Samozřejmě se jedná o problém spojený s originálním jazykem Bible, což je hebrejština. V hebrejštině je hned v prvním verši třetí kapitoly řečeno toto (Gn 3:1): ערום היה והנחשׁ vehanachaš haja arum – had byl nejlstivější… a jinde naproti tomu tady to (Gn 3:7): וידעו כי עירמם vajedu ki erumim – … a poznali /Adam a jeho žena/, že jsou nazí. To, co mě nejvíc zaujalo, je na první pohled zřejmá slovní hříčka, která je ale zjevná pouze v hebrejštině.

Je to slovo ערום arum lstivý, chytrý a ערומים erumim nazí. Tato dvě slova v hebrejštině jsou si totiž foneticky velice blízká. Chytří, jako množné číslo by se totiž v hebrejštině řeklo – ערומים arumim, kdežto nazí je řečeno v našem uvažovaném textu jako – ערומים erumim. Ale i když jsem si povšiml, že to slovo arum chytrý je podobné ke slovu erumim nazí, ještě pořád jsem si s tímto lingvistickým „problémem“ nevěděl rady.

Já se osobně domnívám, že ten, kdo tady tu zprávu sepsal, která je v Ekumenickém překladu Bible nadepsaná, jako Touha po bohorovnosti, tak chtěl něco sdělit. Sdělit něco víc, než jen to, co je vidět na první pohled. Ono hebrejské slovo arum se dá přeložit také jako chytrý, stejně tak, jako lstivý. Překládá se v závislosti ke kontextu samotného textu. Naproti tomu to druhé slovo ערומים erumim znamená docela jednoduše nazí. Je to množné číslo od עירם erom, což znamená nahý. Ale jak můžeme tyto dvě zdánlivě nesouvisející slova dát do souvislosti? A o co tomu svatopisci vlastně šlo? Až po troše přemýšlení jsem na to přišel. O hadovi je řečeno, že byl lstivý. Ale to samotné slovo znamená také chytrý. Adam se svojí ženou pojedli z ovoce stromu poznání dobrého a zlého a mysleli si, že budou chytří. Že na každého vyzráli. Ale první věc, která se o nich po pojezení ovoce píše je ta, že jakmile se jim otevřeli oči, poznali, ale co poznali? Co zjistili? Že nejsou chytří, že nejsou tak chytří, jak se domnívali, ale naopak, že jsou nazí! V samotné hebrejštině to je jen určitá změna výslovnosti, to slovo chytří by bylo hebrejsky – ערומים arumim, naproti tomu to slovo nazí z našeho probíraného textu je – ערומים erumim. Adam se svojí ženou totiž očekávali, že budou ערומים arumim chytří, namísto toho ale zjistili, že jsou ערומים erumim nazí. To je pointa, rozřešení tady této lingvistické „záhady“.

V tom je ale zcela jistě kus humoru s jakým nám svatopisec zanechává toto poselství. Ale v posledku je to sám Bůh, který je za tento vtip „zodpovědný“. Samozřejmě je v tomto humoru také veliký kus tragedie. Ale je to asi jako v našich životech. Některé události mohou mít tragikomickou příchuť. A možná je vám také celý motiv povědomý. Je velice blízký jedné pohádce, kterou zcela jistě znáte. Je o císaři, který se nechal napálit, když si koupil neviditelné šaty.

Mohu navíc podotknout, že nahota v Bibli nemá takový ten dnešní erotický, smyslný podtón. A také není nevinná, jak to chápal středověk. Nahota v Bibli, to je znamení hanby a opovržení. A pokud si uděláte studii na toto téma celým Písmem, dáte mi zapravdu. Viz například proroctví o Mesiáši a ukřižovaný Kristus na kříži, který byl zbaven oblečení.

Stejný motiv, stejná myšlenka zaznívá mnohem později, v jiné souvislosti, ale stále aktuálně. Je v posledním listu Bible, v listu Zjevení Jana. Je tak řečeno ve třetí kapitole do sboru v Laodikeji. Zj 3:17 „Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.“ V ekumenickém překladu Bible je navíc doložená varianta ještě jiného čtení – „…mám všecko a nikoho už nepotřebuji…“ Jestliže nikoho nepotřebuji, potom je ten člověk, ten věřící člen Laodikejského sboru tak zaslepený, že nepotřebuje už nejen lidi, možná lidi z jeho sboru, ty nejbližší, ale nepotřebuje už ani Pána Boha. Jestliže je tam řečeno nikoho, potom tam musíme zahrnout totiž všechny. Pokud navíc ten věřící Laodikejského sboru vyznává, že nic nepotřebuje, potom tím dává najevo, že ani Boží slovo už pro něho není nutné. Možná i kázání nepotřebuje, obecenství Božího lidu… Jinými slovy tento člověk si sám u sebe myslí, že je dostatečně moudrý, že je chytrý. Jednoduše řečeno, ten člověk se domnívá, že si vystačí sám. A k tomu, že mu dopomůže jeho vlastní chytrost. Hebrejsky, by to bylo ערום arum chytrý, ale co mu na jeho představu odpovídá Pán Ježíš? Ty říkáš: „Jsem bohat, mám všecko a /nikoho/ nic už nepotřebuji!( jsem arum chytrý.) A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a erom, nahý“. Parafrázováno by to tedy bylo: „Člověče z Laodikeje, ty si myslíš, že jsi ערום arum chytrý, ale to je jenom tvoje představa, protože ty nejsi ערום arum chytrý, ale ty jsi jenom עירם erom nahý.“

Doufám tedy, že toto zamyšlení, tato úvaha nám může napovědět zase něco nového z Božího jednání, z Božího charakteru. A také nabídnout něco z bohatství biblických textů.

Karel Sýkora