Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marek.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 157, komentářů celkem: 429683, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 446 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116561150
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Vzkříšení a vytržení
Vloženo Sobota, 07. březen 2009 @ 21:43:36 CET Vložil: gojim

Zamyšlení poslal Willy

Filipenským 3:8b-11: Pro Něho (Pána Ježíše) jsem se všeho zřekl a pokládám to za hnůj, abych získal Krista a byl nalezen v něm, nemaje svou spravedlnost, která je ze Zákona, ale tu, která je z víry Kristovy, tu spravedlnost, která je z Boha na základě víry, a abych poznal Jej a moc Jeho vzkříšení i účast na jeho utrpeních. Připodobňuji se Jeho smrti, zda bych nějak nedospěl ke vzkříšení z mrtvých.

1Te 4:15-18: Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zemřeli (řecky: spí/usnuli;), protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem. Proto se těmito slovy navzájem povzbuzujte.

 Tento článek píšu jako povzbuzení pro všechny, kteří očekávají Pána Ježíše Krista, aby se s Ním setkali tím, že budou uchváceni (vytrženi) do vzduchu k setkání s Pánem, aby s Ním byli navždy a navěky.

 Vytržení je výsledkem a zakončením procesu proměny naší duše a našemu připodobňování Pánu, abychom byli jako On, byli Mu podobní a byli Ho hodni jako Jeho nevěsta, tj. Jeho vhodný protějšek. Tento proces probíhá tím, že žijeme Krista a skrze Krista ve vzkříšení již nyní tady na zemi, abychom poznali Pána a moc Jeho vzkříšení, připodobňujíc se Jeho smrti, abychom dospěli ke vzkříšení z mrtvých.

 Chceme-li poznat Pána Ježíše a moc Jeho vzkříšení, musíme na sebe nejprve nechat působit moc Jeho všezahrnující smrti, jíž jsme byli spolu s Ním ukřižováni, tj. odsouzeni a ukončeni na kříži Golgoty a spolu s Ním jsme byli zároveň vzkříšeni a dokonce posazeni po pravici Poží moci. Abychom měli tomuto Slovu odpovídající zkušenost, musíme tomuto Slovu věřit a nechat na sebe působit skutečnost toho, co říká. Skutečnost tohoto Slova je v našem duchu, pokud je přijmeme vírou a modlitbou a vztáhneme je na sëbe osobně. Pak jsme mrtví sobě, hříchu i světu a jsem živí Bohu, který nám dává svůj život v Kristu skrze Ducha Svatého, který je nám dán, aby nás vedl (uváděl do veškeré Pravdy) a naučil nás chodit podle Ducha, abychom Ducha také následovali a mysleli na věci Ducha - život a pokoj.

 V Duchu Svatém k nám přišel také Pán Ježíš Kristus coby Duch oživující (1K 15:45b), aby byl naším životem a vším, co k žití podle Boží vůle a k Boží slávě máme a potřebujeme, aby se náš život, který je skrytý s Kristem v Bohu, mohl Bohu líbit; a to především vírou (viz He 11:6), neboť je psáno: ‚Spravedlivý bude živ z víry (vírou).‘ (Ab 2:4, Ř 1:17, Ga 3:11)

 To znamená, že vytržení se nestane jaksi automaticky jenom proto, že jsme křesťané, ale musí mu předcházet to, co je zmíněno výše. V Lukášově evangeliu (21:34-36) Pán Ježíš říká: „Mějte se na pozoru, aby vaše srdce nebyla zatížena nestřídmostí, opilstvím a zájmy každodenního života nebo: úzkostlivým pečováním o tento život a onen den na vás nepřišel náhle jako past. Neboť přijde jako past přijde na všechny, kteří přebývají na povrchu celé země. Bděte a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit se před Syna člověka.“

Kéž se nad námi Pán smiluje a dá nám sílu uniknout všemu tomu, co se má dít tím, že si při nás použije Jeho láskyplnou moc, aby nás zachoval bez klopýtnutí a postavil bezúhonné s jásotem před svou slávu. (
Ju 24) Amen.


Podobná témata

Kázání

"Vzkříšení a vytržení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 42 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 07. březen 2009 @ 22:10:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
oprava: Vytržení je ... a našeho připodobňování Pánu, ... Omlouvám se.

w.



Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. březen 2009 @ 09:57:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Jeho všezahrnující smrti, jíž jsme byli spolu s Ním ukřižováni, tj. odsouzeni a ukončeni na kříži Golgoty a spolu s Ním jsme byli zároveň vzkříšeni a dokonce posazeni po pravici Boží moci."...

Willy

Tomu nerozumím. Ty jsi byl spolu s Kristem ukřižován, zemřels, jsi vzkříšen a už sedíš po Boží pravici?

Gratuluji. Mohu tě tedy požádat (jako žádám i jiné svaté) o přímluvu? Ztratíš za mě slovo?



Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Neděle, 08. březen 2009 @ 10:36:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak tady znam bratra Willyho, tak on za vas oko urcite ztratil slovo a kdovi, jest-li ho ted zrovna neztraci, ale divim se, proc chodite ke kovarickovi, kdyz muzete jit primo k tomu, ktery vas stvoril? To neverite, ze by vas slysel? Bez viry se mu mu nezavdecite, vsak to vite a poslouchat ve vire, je lepsi nez davat obet. To taky urcite vite. Tak proc tyto vyhody nevyuzivate a berete to oklikou?


]


Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Neděle, 08. březen 2009 @ 12:25:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Koloským 1,13: On nás vysvobodil z nadvlády temnoty a přenesl do království svého milovaného Syna...


]


Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. březen 2009 @ 19:12:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vždyť já to pořád tvrdím, že Kristovo království na zemi už dávno trvá.


]


Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 08. březen 2009 @ 12:52:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Víš, oko, tohle je to, co jsem se ti snažil napsat.

  Víra, kterou máš, zdůrazňuje velmi věci těla a materiální věci. Tak musíš čekat na to, až umře tvoje tělo, aby se něco stalo - abys mohl být spasen, abys mohl přijít před Boží trůn milosti.

  Křesťani ale věří někomu jinému a nepotřebují smrt vlastního těla na to, co už bylo vykonáno a bylo to vykonáno dobře.


]


Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. březen 2009 @ 19:16:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím, že nejenom já, ale i všichni ostatní musíme čekat až na smrt, abychom se mohli setkat s Bohem tváří v tvář. Do té doby jsme tu pořád jen na zkoušku, zda se osvědčíme a vytrváme, zda naplníme náš smysl v Božím plánu, smysl, pro který jsme se narodili.


]


Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 08. březen 2009 @ 21:14:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  oko, já vím, že tohle je tvoje víra a rozumím ti. Popisuješ to přesně. Jsi tu zatím na zkoušku, jako mnozí ostatní, běžíš kvalifikaci. Už jsme si to víckrát psali.

  My už tu nejsme na zkoušku. Už neběžíme kvalifikaci, ale ostrý závod. Neběžíme abychom se kvalifikovali, ale už běžíme za tým.

  Některé věci nejdou dělat na zkoušku. Je to jako třeba s manželstvím. Když jsem si bral mojí ženu a ona mě, neuvažovali jsme: "je to na zkoušku, buď to vydržíme a budeme se mít rádi, nebo to nepůjde a bude konec". Někteří lidé takhle uvažují. Ale my jsme od začátku uvažovali ve stylu: "S tímhle člověkem chci být až do smrti." A uvažuju tak i dnes.

  Ani ten nový život, věčný život, ani ten nejde udělat na zkoušku. Na zkoušku to nefunguje. A že jsem zkoušel to zkusit na zkoušku víckrát, než mi došlo, že to asi fungovat nebude.
 

 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 09. březen 2009 @ 16:15:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toto cítím jinak.
Můj nový život začal křtem a pak už je jenom růst a poznání. Žádná změna, žádné druhé, nebo třetí "znovuzrození". Byly doby duchovní dřímoty, byly okamžiky nového obrácení. To k životu patří. Když padneš, vstaneš a běžíš dál. 

Nikdy jsem netvrdil nic o kvalifikaci.
Běžíme skutečný a neopakovatelný závod života, ale během něho jsme zkoušeni, jako zlato v ohni.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Pondělí, 09. březen 2009 @ 16:51:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Rozumím ti dobře, přesně to odpovídá tomu, co jsem prožil a zkoumal.

  Schválně otázka: Jak vypadal tvůj "starý život" před křtem, jak se lišil? Jaká změna nastala při křtu?

  Nové narození je jen jedno, nemůžeš ho prožít víckrát. Jako nemůžeš prožít víckrát vlastní narození těla. Ale jednou by ho člověk prožít měl, ten život, který už není o mne, o tom jak JÁ se osvědčím při zkouškách, ale o Bohu, jeho moci a o tom a jak on se osvědčí, stojí za to.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 10. březen 2009 @ 07:20:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj.
Už jsem to podobně vysvětloval Daggie.
Vzhledem k tomu, že jsem byl pokřtěn v nemocniční kapli na třetí den po svém narození, tak si na "starý život" moc pamatovat nemohu.

Malé dítě má víru, přiměřenou svému poznání. Ale taková víra nemá u Boha menší cenu, než u toho, kdo uvěřil až v dospělosti. Bůh hledí na stav lidského srdce, ne na poznání. To budeme mít všichni, i ti nejchytřejší a nejzbožnější, vždycky jen omezené. Cena dětského křtu spočívá v milosti Boží, kterou člověk při křtu dostává, smazání dědičných vin a mimořádné ochraně před působením satana. V tom spočívá moc dítěte Božího. Nejde jen o dědičný hřích prvních lidí, ale i o důsledky hříchů našich rodičů a prarodičů. Vždyť je psáno, že Bůh trestá za hříchy rodičů do třetího i čtvrtého kolena!

A tato kletba je křtem dítěte smazána, zapomenuta.

(Mt 19,14)
Ježíš ale řekl: "Nechte děti a nebraňte jim přicházet ke mně, protože takovým patří nebeské království."


Tedy jde o to, že mladý člověk, i když mnohé ještě nechápe, vyrůstá v milosti Boží, už jako křesťan, nezatížený minulostí a čistý, ne jako pohan, na kterého doléhají následky vin jeho předků. I takový křesťan přijde postupným poznáním na to, že ten život není jen o něm a až přijde jeho čas, nabídne se Kristu.
Zkoušky jsou v životě nutné, Bůh nás tak tříbí, jako zlato v ohni. Jinak bychom nakonec nebyli čistí, ale samá hlušina.



]


Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 08. březen 2009 @ 13:48:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko,

Ř 6:6 A víme (ř.: Toto vědouce ‚ginóskontes‘) (Ty nevíš?!), že náš starý člověk byl spolu s Ním ukřižován, ...

Ef 2:5-6 i když jsme byli mrtvi pro svá přestoupení, obživil nás spolu s Kristem/v Kristu — milostí jste zachráněni — a spolu nás probudil k životu a spolu posadil na nebeských místech v Kristu Ježíši, ...

Ko 2:12-13 když jste byli spolu s Ním ve křtu pohřbeni a v Něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha/vypůsobenou Bohem, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás (i tebe oko, jestli tomu věříš), když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s Ním obživil, když nám všechna provinění  odpustil ...

A jestli se necítíš zahrnut v modlitbě na konci článku, pak věz, že v ní zahrnut jsi. Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. březen 2009 @ 19:09:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Willy.
Téměř se vším s tebou budu souhlasit - až na tvůj závěr: a spolu posadil na nebeských místech v Kristu Ježíši
Tímto nepřesným překladem a zamlčením dalšího verše /Ef 2,7), který vysvětluje smysl dvou veršů předcházejících, posouváš realitu a smysl výkladu do absurdity.

Opravdu už sedíš po Boží pravici, když jsi to vyčetl vytrhnutím z Písma? Nebo žiješ stále v tomto hříšném, ale reálném světě?


Smysl Pavlova vyjádření:
Jsme tak spojeni s Kristem v jeho tajemném těle, že my, údy, máme účast v tom, co se děje s hlavou. Proto když Bůh vzkřísil Krista z Mrtvých, máme v tom záruku svého vzkříšení i my, Kristovy údy a budeme jednou svou Hlavu následovat i v tom, že se dostane nesmrtelnosti i našemu tělu. Podle Božího rozhodnutí se to mělo stát ale v "budoucím čase"!

Pavel zde mluví o vzkříšení a oslavení křesťanů jako o věci už hotové v minulém čase (toto estachologické vidění - o vykoupení světa už dovršené druhým Kristovým příchodem - je příznačné pro apoštolovy listy z vězení), kdežto jinde (Ř 6,2-11; Ř 8,11; Ř 8,17;) na to hledí, jako na událost, která se teprve uskuteční.

Písmo je třeba vykládat vždy v souvislostech s jinými místy v Písmu!



(Ef 2,6-7)
Když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. Tím chtěl v budoucím čase ukázat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám, a to pro Krista Ježíše.


Tedy závěrem shrnutí, aby bylo jasno:

Místa v nebi máme zajištěna (když vytrváme), ale pokud žijeme na zemi, ještě na nich nesedíme.


]


Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 08. březen 2009 @ 19:50:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko,

kdyby byla pravda to, cos napsal, pak by církev neměla autoritu modlit se ve jménu Pána Ježíše Krista tzv. "z trůnu" proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této temnoty, proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech (Ef 6:12), protože by byla pod nimi. Někdy se modlíme "k trůnu", např. když stojíme v poníženém postavení před trůnem milosti. Jindy se modlíme "s trůnem", např. když vyhlašujeme zjevenou Boží vůli nebo se modlíme v souladu se zjevenou Boží vůlí, aby se děla. Ale pak také existuje modlitba autority, kdy uplatňujeme Boží autoritu proti pravomoci temnoty, a to bez patřičného postavení církve nejde, nebot by se nám satan vysmál a neposlechl by nás. A jelikož působí skrze své vlády, autority, světovládce temnoty a duchovní mocnosti zla v nebeských oblastech, církev musí mít a má v Kristu Ježíši a v Jeho jménu postavení autority pro vedení níže uvedeného zápasu již nyní. Kdyby toto postavení a z něho vyplývající autoritu neměla, nemohla by takový zápas vést! Tož tak.

Pavel píše jasně v Ef 6:12 Neboť náš/váš zápas není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této temnoty, proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech. Řekni, oko, kdyby církev neměla postavení, o němž mluvil apoštol Pavel v Ef 2:6, jak by mohla bojovat výše zmíněný zápas (boj)?

Ano, žijeme v tomto zlém světě, ale díky Bohu nejsme z tohoto světa jako náš Pán neí z tohoto světa. Církev je spolu s Ním v "Jeho světě" = Boží Království, Království Milovaného Syna Božího, do něhož jsme byli přeneseni z pravomoci temnoty.

Právě epištola Efezským vykresluje církev jako Tělo Kristovo, Nevěstu Kristovu a jako Božího bojovníka s plnou zbrojí, aby se mohla postavit proti ďáblovým nástrahám, tj. aby ji brány podsvětí nepřmohly. Takovou Církev buduje Pán Ježíš Kristus, který jí dal své jméno, které je nad každé jméno, a v tom jménu a s tím jménem ji dal sám sebe a také svou autoritu ke svazování a rozvazování toho, co je už svázáno či rozvázáno v nebi. Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 09. březen 2009 @ 09:35:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy
Jestli je pravda, co jsem napsal, si odpověz sám. Sedíš snad už po Boží pravici? Ignoruješ budoucí čas v Ef 2,7!


Křesťan má autoritu - moc dítěte Božího, už od okamžiku křtu.

(J 1,12)
Ale všem, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, totiž těm, kteří věří v jeho jméno,

(Ž 2,14-16)
A jelikož děti mají účast na těle a krvi, i on se jich podobně stal účastným, aby skrze smrt zničil toho, kdo měl moc smrti, to jest ďábla,
a osvobodil ty, kdo byli po celý život drženi v otroctví strachem ze smrti.
Andělů se totiž opravdu neujímá, ale ujímá se Abrahamova semene.

Odtud pochází moc křesťana, od Krista, skrze jeho viditelné tělo - církev. Správně tedy píšeš, že církev má moc bojovat zápas se zlem. Správně píšeš, že Boží království už je - a to jak v nebi - církev oslavená, tak na zemi - církev putující.

Ale my křesťané, putující po této zemi, ještě po Boží pravici nesedíme. To je třeba rozlišovat.


]


víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: daggie (http://dagg.blog.cz) v Pondělí, 09. březen 2009 @ 10:51:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj milý/á oko.

Já se už do debat na GS moc nezapojuji, ale tohle mi tak nějak "nedalo". Odpusť mi prosím, když bych se tě nějak dotkl.

Budu tě citovat: "Křesťan má autoritu - moc dítěte Božího, už od okamžiku křtu." Víš, tohle je tak trochu věroučný problém lidových církví. Člověk se Božím dítkem v Kristu nestává automaticky křtem - v novorozeneckém věku (díky víře rodičů a kmotra). Ano, Bůh je s ním a chrání ho. A také vede životem. Vede ho tak, aby se na této cestě (mnohdy nevědomě) dostal do kontaktu s Písmem a Boží milostí. Aby se setkal i s upřímně věřícími křesťany. Jedno jakého vyznání. jen jestli věří upřímě evangeliu. A pak mu pomůže měnit jeho pohled na život, Písmo, Krista atd. Taková obrazně řečeno "neuvědomělá cesta" byla společná mnohým z nás,kteří jsme žili v Československu za totáče, kde se o jiném typu křesťanství než katolickém nebo evangelickém moc njevědělo. A Písmo se interpretovalo "tak tak všelijak" :)

Pokud se ale človíček hledající "Něco nebo Někoho nad ním a nad celým světem", Někoho spravedlivějšího než sebe nebo svět (ať už východní či západní) a setkal s evangeliem a jeho výkladem v listu Římanům, začal si věci uvědomovat a skládat (s Boží pomocí) do jakési mozaiky. Do mozaiky, ve které se Kristus ježíš měl a zároveň musel objevit na prvním místě: "...to je slovo víry, které zvěstujeme. Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení..." List Římanům 10,8-10

Pak se takto uvěřivšímu a vyznávajícímu človíčkovi reálně změnil život a pohled na sebe i svět. Vstoupil skrze víru již tady - na zemi a v čase do Božího království. Uvěřil totiž evangeliu. Četl Písmo - evangelijní příběhy i jejich pavlovskou interpretaci. Ano, četl očima, slyšel i ušima - svědectví o změně životů čerstvě uvěřivších Božích dítek kolem něj. Slyšel, rozvažoval ve svém nitru, chtěl věřit, modlil se a... uvěřil. Jako dítě, jsa však podle těla již dospělý a rozumný. Uvěřil "skrze slova apoštolů zapsaná v Písmu". A potom ho křesťané přivedli do církve, kde byl na základě své upřímné víry a svého vědomého a veřejného vyznání víry pokřtěn.

V tom je tedy,dle mého pohledu, tak trochu rozdíl mezi tzv. "lidovými církvemi" a "vyznavačskými církvemi".

Že jsi katolík? Mě to nevadí. Sám mám mezi katolíky známé a kolegy. A vedeme hluboké (a doufám, že přátelské) rozhovory o víře a teologii. Blbý by bylo, kdybychom se "fundamentalisticky řezali hlava nehlava". No...a hlavou je přece Kristus - Koloským 1, 15-18.

...a tož tak z Moravy. Snad jsem se vyjádřil přátelsky a srozumitelně. God bless U :)


]


Ještě jednou - víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: daggie (http://dagg.blog.cz) v Pondělí, 09. březen 2009 @ 11:12:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
mnohé základní věroučné věci jsou přijetelné jen "ve víře a skrze víru". Sedět "spolu s Kristem na pravici Boží" je zrovna záležitost hojně zneužívaná v určitém směru protestantismu ke "spirituálnímu elitářství". Raději bych se soustředil na jiné věroučné místo - věřit ve vzkříšení a hlavně ve vzkříšení Kristovo. Protože touhle vírou jsme ospravedlněni. Tady a teď. Viz. Římanům 4, 24-25.

Nevěřili-li bychom osobně ve vzkříšení Kristovo - a důsledcích vzkříšení, které nám jsou jako dar nabídnuty a dány - neměli bnychom dle Písem podíl na věčném životě s Kristem a Bohem Otcem. Viz . Korintským 15, 17-19

Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli. A proto věříme (nebo jsme "byli uschopněni věřit"), že v poslední den staneme našemu milovanému Spasiteli tváří v tvář. Tak to vnímám dle tohohle: "Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. 1. List Korintským 13,12

...myslím že nejsem sám, kdo takhle věří v evangeliu, ne? :)
Mrkněte na: http://dagg.blog.cz/0903/bono-vox-z-u2-karma-kontra-milost

ahoj a mějte se fajn v Kristu. :)


]


Re: víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 09. březen 2009 @ 16:08:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
daggie [dagg.blog.cz]
Myslím, že já nerozlišuji mezi "lidovými" a mezi "vyznavačskými" církvemi. Cesta každého z nás k Bohu je jedinečná a neopakovatelná.  Těžko někoho nasazovat na nějaký mustr.

Ona "neuvědomělá cesta"vyplývá z přirozenosti každého dítěte. Jak roste obecné poznání a postupné uvědomění si své osobnosti, mění se kontinuálně i podoba naší víry do intenzivního vztahu.
Ten, kdo tohle promešká a dospěje s dětskými představami o Bohu nijak nezměněnými, takovou víru snadno odhodí. Nedává mu smysl, nenaplňuje ho.

Malé dítě má víru, přiměřenou svému poznání. Ale taková víra nemá u Boha menší cenu, než u toho, kdo uvěřil až v dospělosti. Bůh hledí na stav lidského srdce, ne na poznání. To budeme mít všichni, i ti nejchytřejší a nejzbožnější, vždycky jen omezené. Cena dětského křtu spočívá v milosti Boží, kterou člověk při křtu dostává, smazání dědičných vin a mimořádné ochraně před působením satana. V tom spočívá moc dítěte Božího. Nejde jen o dědičný hřích prvních lidí, ale i o důsledky hříchů našich rodičů a prarodičů. Vždyť je psáno, že Bůh trestá za hříchy rodičů do třetího i čtvrtého kolena!

A tato kletba je křtem dítěte smazána, zapomenuta.

(Mt 19,14)
Ježíš ale řekl: "Nechte děti a nebraňte jim přicházet ke mně, protože takovým patří nebeské království."

Taky jsem z Moravy. Měj se hezky.  :-))


]


Re: Re: víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Úterý, 10. březen 2009 @ 07:18:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Cena dětského křtu spočívá v milosti Boží, kterou člověk při křtu dostává, smazání dědičných vin a mimořádné ochraně před působením satana. V tom spočívá moc dítěte Božího. Nejde jen o dědičný hřích prvních lidí, ale i o důsledky hříchů našich rodičů a prarodičů. Vždyť je psáno, že Bůh trestá za hříchy rodičů do třetího i čtvrtého kolena!
  A tato kletba je křtem dítěte smazána, zapomenuta.

  Oko, celý problém toho, co píšeš, je v tom, že je to teorie, kterou jsi někde zaslechl a jí věříš a ne praxe a něco, co lidi prožívají. Daggie ti to popsala hezky a výstižně.

  Mám doma papír, na kterém je napsáno "křestní list" s datem 7 dnů od mého narození. A jestli vím nějakou věc jistě, tak je to tohle: Ten tehdejší "křest" rozhodně nesmazal prokletí, které na mne přešlo z mého rodu a rozhodně mě nějakým mimořádným způsobem nechránil před působením satana (stejně tak jako Marušku, o které jsem napsal článek a mnohé další se kterými jsem se bavil a které znám)

  Takže jsou tu dvě možnosti:

  1. Buď ta Jediná Pravá Všeobecná Církev a Pokračovatelka Prvních Apoštolů (a další podobné církve jako třeba ČCE) vyrábí svými "křty" nemluvňat občas zmetky, prostě se ten křest občas "nepovede" (není proveden právoplatně a Církev tím tak klame lidi, protože neumožňuje reklamace dle občanského zákoníku) a to "občas" je docela hodně často.

  2. Nebo ta teorie o křtu miminek, které věříš a kterou tu prezentuješ, je nesmysl.
 
  Nebo: Jak si vysvětluješ, že u naprosté většiny lidí nefunguje že by "'křtem' byla smazána prokletí rodu" a že by byli "'křtem' mimořádným způsobem chráněni před působením satana"?
 

P.S. Křest dětí je "normální" věc, stejně jako křest dospělých. Když píšeš "dětský křest" zbytečně tím mateš situaci, protože něco takového v ŘKC skoro neexistuje. Píšu o křtu nemluvňat, aby bylo jasno.


]


Re: Re: Re: víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 10. březen 2009 @ 07:40:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Ten tehdejší "křest" rozhodně nesmazal prokletí, které na mne přešlo z mého rodu a rozhodně mě nějakým mimořádným způsobem nechránil před působením satana"...

Tak na tomto se neshodnem, to je zcela jisté.  A dokázat, či vyvrátit takové věci asi nepůjde. Podle mého mínění tady zklamala právě víra (nebo spíš by se dalo říct NEVÍRA) rodičů.

..."Jak si vysvětluješ, že u naprosté většiny lidí nefunguje že by "'křtem' byla smazána prokletí rodu" a že by byli "'křtem' mimořádným způsobem chráněni před působením satana"?"...

Je to dost odvážné a ničím nedoložené tvrzení. Chápu, že je to tvé přesvědčení, ale jak víš, jak hrůzně by dopadly životy těch, kteří by nebyli pokřtěni?

..."Když píšeš "dětský křest" zbytečně tím mateš situaci,"...

Cožpak nemluvně se nepočítá za dítě? Lidské poznání neroste po schůdkách, ale průběžně. Jak chceš určit, kdy je dítě "zralé" pro křest? Co musí splňovat?
Jistě, můžeš říct, že podmínkou je víra, ale jak ji změříš, zda je už dostatečná? A nemluvňata se křtí na základě víry jejich rodičů.

Nakonec jsou to tvoje děti, byly ti svěřené a ty za ně odpovídáš. Je tvojí odpovědností, jestliže čekáš, až samy "dostanou  rozum" a budou chtít křest. Ale jak říkám, je to podobné, jako neposílat dítě do školy, neučit ho nic a čekat, až "dostane rozum" a samo se bude chtít učit.
Otázkou zůstává, co když dříve přijde úraz a smrt nepokřtěného?


]


Re: Re: Re: Re: víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Úterý, 10. březen 2009 @ 18:05:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, s těmi rodiči jsi to trošku přehnal.

  Tvoje slova jsou zajímavá, mají ale jednu vadu: Je to teorie. Na praktické otázky života, na reálné zkušenosti neodpovídáš a jen stále dokola opakuješ, co tě učili odmala. Anis neřekl, jak se tvůj život změnil křtem, alespoň osobní zkušenost.


  Pokud jde o děti, narození, vývoj a tak.


  S vývojem se to má asi tak: Nejdřív je miminko u maminky v bříšku, v teplounkém pelíšku a prochází trvalým a dlouhým vývojem. Vlastně se ani nepozná, že vývoj už je u konce, ale miminko to pozná. A spustí v pravý čas porod.

  Porod není vývoj a netrvá dlouho. Někdy minuty, někdy hodiny. Když trvá dny, je to fakt nářez pro všechny okolo. Při porodu se nic kontinuálně nevyvíjí, kdo někdy nějaký porod viděl, ví, že se od vývoje před porodem i po porodu liší.

  A pak je období po porodu. Zase vývoj a růst, dlouhodobý.


  V duchovním světě má tohle docela přesnou analogii, proto to taky bible k tomuhle přirovnává na více místech. A v téhle analogii se nijak neliší děti a dospělí, není tedy důvod je odlišovat ani pokud jde o křest. Takže pro ně to platí úplně stejně: Jakmile se narodí znovu, jdou hned pod vodu, a to co nejdřív.


]


Re: Re: Re: Re: Re: víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 11. březen 2009 @ 07:36:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj
..."Anis neřekl, jak se tvůj život změnil křtem, alespoň osobní zkušenost."...

Pokud jsi četl moji odpověď o kousek výš, tak je tato výtka zcela mimo realitu. Co si může pamatovat mimino 3 dny po narození? Leda bys moji odpověď nutně potřeboval zabudovat do své myšlenkové konstrukce. Ale tak to nefunguje.

Musel bych dávat skutečné příklady ze svého života a to by bylo obsáhlé. S rodiči jsem to nepřehnal. Víra rodičů a blízkých je strašně důležitá v každém věku. Když člověk ještě nemá rozum, nebo má krize ve svém vztahu k Bohu, vždycky jsou lidé, kteří se za něho modlí, kteří "tlačí jeho káru".
Není větší deviza, než když jsou lidé, kteří se za tebe modlí. I z tohoto důvodu je role starých lidí v rodině tak důležitá.
To není teorie, ale má celoživotní zkušenost.
Já měl to štěstí, že vždycky v mé rodině takoví lidé byli. Nikdy jsem nepoznal nic podobného maniodepresívní psychóze. I tehdy, kdy jsem Bohu dostatečně neděkoval, děkovali za mě jiní.
Smysl křesťanství je ve společné spáse, nejen v záchraně jedince. Společně si pomáháme, povzbuzujeme se, společně kráčíme ke Kristu.

..."Při porodu se nic kontinuálně nevyvíjí,"...
Podle mého mínění i porod je obrovská změna. Mění se způsob výživy, dýchání, prostředí...

S tvým závěrem zcela souhlasím. Jen připomínám, že úplně male děti se znovuzrodí ještě ne svojí vírou, ale vírou svých rodičů a církve. Tam, kde je skutečná víra rodičů, je i Boží požehnání a dítě prospívá. Kde je víra rodičů jen naoko, nastávají problémy. I pokřtěný člověk, jakmile dojde do rozumu a odpovědnosti za své činy, může ztratit Boží milost a ochranu těžkým hříchem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 11. březen 2009 @ 08:57:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, to je stále dokola totéž. Teoretické povídání o moci polití s úmyslem církve za zaříkání správnou formulí, bez jakékoliv praktické vazby.

  Navíc jsi mimo pravověrnost ŘKC: Víra rodičů se "křtem" sice souvisí, ale neurčuje jeho platnost, to bys měl vědět. Byli-li jsem tedy právoplatně pokřtěn, měl mě ten "křest" zbavit prokletí rodiny. Což neudělal. Na tuhle moji výtku jsi reagoval "že máš na to jiný názor". Na mojí životní zkušenosti máš jiný názor. Jestli to chápu dobře, tak to znamená, že nevěříš tomu, co jsem přožil, ale budeš věřit teotetickým poučkám, které tě odmala učili?

  Pokud jde o tu víru mých rodičů, těžko bys hledal kvalitnější katolický rod, než je ten náš. Přahnal jsi to, jsi mimo realitu, snažíš se obhájit nesmyslnou praxi "křtu" a už ujíždíš na půdu, kterou neznáš až to kříčí na všechny strany. No, škoda. Třeba jednou přijde čas a přečteš si něco o znovuzrození.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 11. březen 2009 @ 10:59:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Chápu, že se rozčiluješ, když neodpovídám, jak si představuješ. Asi proto, že jsou věci jinak.

..."Byli-li jsem tedy právoplatně pokřtěn, měl mě ten "křest" zbavit prokletí rodiny. Což neudělal."...

A z čeho soudíš, že tvé problémy souvisely s prokletím?

..."Pokud jde o tu víru mých rodičů, těžko bys hledal kvalitnější katolický rod, než je ten náš."...
Nejde mně do hlavy, kde by se u tak kvalitního rodu vzalo prokletí. Pokud by tvé předky proklel někdo cizí, a oni přitom žili v milosti posvěcující (bez smrtelného hříchu), Boží milost je před prokletím chrání a prokletí by se vrátilo na hlavu proklínajícího.

Ne nadarmo jsem doplnil:
..."I pokřtěný člověk, jakmile dojde do rozumu a odpovědnosti za své činy, může ztratit Boží milost a ochranu těžkým hříchem."...

Mým záměrem nebylo zpochybnit platnost křtu, ale poukázat na to, že život v Bohu musí být žitý, křest není magická formule s předplatným do nebe.
Proto když mluvím o úpadku, mluvím o absenci modlitby rodičů za děti, než dojdou do rozumu a i potom. Ale až dítě dojde do rozumu, je to hlavně na něm. Není - li žitý život v Bohu, nastává úpadek, nastávají problémy. I když jsi byl právoplatně pokřtěný.

Já věřím tomu, co jsi prožil a nezpochybňuju to, ale mohu se lišit v názoru na důvody vzniku, i na samotný mechanismus událostí, příčin a následků.

Pokud jsi soudný - a já věřím, že jsi - musíš si přiznat ( protože se tě to niterně dotýká), že tvůj pohled je nutně subjektivní. A subjektivita se kolikrát moc nepřátelí se skutečnou pravdou.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 11. březen 2009 @ 11:36:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Víš, oko, s tebou je to těžké. Nevěříš ani základům učení ŘKC a o druhých si myslíš, že nejsou nebo nebyli dobrými katolíky. V hlavě máš spoustu předsudků, kolem sebe házíš teoriemi dlouhá léta ti tlučenými do hlavy a kličkuješ jak had.

  Tak tedy, oko: Není-li "křest" předplatným do nebe, proč se katolíci tolik bojí, aby jejich miminka nebyla ne-"pokřtěna" a nešla tak do pekla? Proč tedy ŘKC staletí učila, že "křest" je vstupenkou do nebe kdežto ne-"křest" do pekla?

  Pokud jde o prokletí, tak vím o čem mluvím. Prokletí je věc, která se pozná snadno - je to něco, co jde s rodem léta, poznáš to na to, že je to vidět už u dědy (babi), pak u táty (mámy), pak u tebe. To není nějaká subjektivní záležitost - subjektivní je to možná pro lidi, kteří na to koukají zvenku, jako jsi ty, pro lidi, kteří ani neví, o čem je řeč, jen teoretizují. Pro lidi, kteří v prokletí žijí je to realita.

  Pochybuju, oko, že by ses kdy zvládnul za své děti modlit tolik růženců, prodělat tolik novén, zaplatit tolik mší a navštívit tolik poutních míst a tak vzdálených, provést tolik zasvěcení života a já nevím co ještě jako moji rodiče a prarodiče za nás. Niterně se mně nedotýkají tvoje slova, ale tvoje ignorance reality, která se mně týká. I když velmi dobře vím, z čeho ta ignorance pochází.

  Když druhým nevěříš ani to, co sami prožili, je tvoje diskuze k smíchu, jen teoretizování, prázdné mlácení slámy a suchých slov.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 11. březen 2009 @ 14:39:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejsem si jist, zda si teď rozumíme. Jako bychom žili každý v jiné realitě. Já tě přece nechtěl ignorovat.

Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude spasen. To je katolické. Ale je třeba k tomu dodat, že to platí pro tento okamžik. Pro další platí, že je třeba vytrvat a víru si zachovat. I to je katolické.
V tomto smyslu samotný křest nestačí ke spáse, není jistým předplatným do nebe. I pokřtěný člověk může spáchat smrtelný hřích a nelitovat. Může tak zemřít dvojí smrtí.

Katolíci křtí mimina proto, aby byla už jako mimina v Boží milosti s dary Ducha svatého, které jsou určené pro Boží děti. Prospívají v milosti Boží, rostou a naplňují svůj život ve společenství s Bohem a pokud předčasně zemřou, nic jim nebrání, aby byly hned u Boha.

Mám základní znalosti o exorcismu a vím, že ne všechno, co se mu připisuje, je působením zlého ducha. Neznám samozřejmě podrobnosti tvého konkrétního případu a nesoudím. Nebyla to z mé strany ignorace, ale spíš pokus o pohled z jiné strany, o připomenutí určitých zásad a pravidel, zkušeností církve, podle kterých se hodnotí, zda se jedná o dílo zlého ducha, nebo jen o zdravotní problém.

Pokud jsem se tě nějak dotkl, nebylo to mým úmyslem a omlouvám se ti za to.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 11. březen 2009 @ 16:28:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj.

  Asi mě naštvalo navezení se do víry mých rodičů víc než je v diskuzi zdrávo. Opravdu si myslím, že v jejich víře nebyl problém a opravdu si myslím, že argument tohoto typu je hodně mimo mísu.

  Pokud jde o exorcismus, prokletí a požehnání: Tady si fakt nerozumíme. Pokud jde o moji tehdejší nemoc, tak ta nebyla dědičná, ta byla způsobena jinou věcí, nešťastným zasvěcením mého života v sedmnácti letech, provedeným už mnou samým.

  Dědičné věci a prokletí nemusí být vždy o vymítání démonů, to už zase generalizuješ. Někdy jsou a někdy ne. Někdy je to jen výchova, v mém případě zvrácené vzorce chování a vztahů, které jdou rodem celé generace a vztah k některým nečistým věcem.


   Pokud jde o tu ŘKC víru a křtění miminek, tak tomu rozumím, jak jsi to napsal a v tom je také rozdíl proti křesťanům

Katolická víra a víra v celou tu sestavu učení je hromadná víra, kolektivní víra. Existuje jen v rámci kolektivu, kde se vyučuje od malička, mimo něj ta víra v podstatě neexistuje. Ani konvertité do ŘKC tuhle víru nedokáží v plnosti sdílet a přijmout. Proto je ten křest do kolektivu a výchova od mala tak důležitá, ta víra samotná je společná, sdílená, jinak neexistuje.

Křesťanská víra je jiná. Je to individuální, osobní vztah, ke kterému musí dojít ve svém nitru každý sám. Společenství v tomhle vztahu do určité míry může pomoci, ale ke křesťanské víře a osobnímu vztahu  Bohu, osobní záchraně není nutné. Křesťanská víra v osobní spasení v Ježíši Kristu, v osobní vztah a záchranu se vyskytuje často a všude, kde se lidé Boží moc ke spasení dovědí, není k tomu nutná výchova "od mala" ani zasvěcení miminek.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: víra a křest (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 11. březen 2009 @ 17:40:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Pokud jde o tu ŘKC víru a křtění miminek, tak tomu rozumím, jak jsi to napsal a v tom je také rozdíl proti křesťanům"...

Myslím si, že spravedlivější by bylo napsat "...a v tom je také rozdíl proti jiným křesťanům!...

Měl by sis uvědomit, že katolíci jsou také křesťané. Taky bych tě mohl napadat, že nejsi křesťan a nedělám to.

"Ani konvertité do ŘKC tuhle víru nedokáží v plnosti sdílet a přijmout."...
Nenáš pravdu.
Moje manželka je konvertitka, křest měla ve dvaceti. Jako komunisti do kostela nechodili. Přesto dneska vyučuje na škole katolické náboženství.

V křesťanské víře jsou důležité oba vztahy, individuální a osobní vztah k Bohu, i vztah lásky k Bližním obecně, ale zvláště v komunitě církve. Společenství věřících - církev, je ustanovena samotným Kristem. Je to Kristovo tělo.

Bůh chce, abychom si pomáhali, abychom se navzájem podporovali, mysleli na jiné víc, než na sebe. On nestojí o individualisty, kteří sami usilují o jakýsi spravedlivý život- o soukromou víru, jakési osobní spasení. Už to je ve své podstatě sobectvím.

Společenství křesťanů tedy neoddělitelně patří ke křesťanské víře a k osobnímu vztahu k Bohu. Dokonce i poustevníci se čas od času sdružovali, konali různé činnosti ve vztahu k ostatním bližním.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pondělí, 09. březen 2009 @ 20:04:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Milé Oko,

při vší úctě, tedy žasnu nad katastrofální nevědomostí katolíků o základních věcech, které učinil Kristus.

Proto zde musím vyznat: Ano. Vírou a v duchu již sedím s Kristem a v Kristu na Boží pravice na nebeských místech a mé obcování a občanství je již nyní v nebesích (Fil 3.kap.).

Ano. Vyznávám, byl jsem s Kristem ukřižován, pohřben, vzkříšen a byl jsem s Ním a v Něm vzat na nebesa.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 09. březen 2009 @ 20:06:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Amen.

w.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pondělí, 09. březen 2009 @ 20:51:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gregu píšeš: Vyznávám, byl jsem s Kristem ukřižován, pohřben, vzkříšen a byl jsem s Ním a v Něm vzat na nebesa.
Tedy již jseš v nebi. :) Proč tedy používáš počítač, není to mrchaní tvojí věčnosti, kterou bys měl věnovat chválení Pana.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 09. březen 2009 @ 21:45:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kjubiku,

to nejdůžitější slovo je předložka "v". V Kristu, v Něm.

Ef 1:3-4 Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nám požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebeských věcech nebo: oblastech v Kristu. On (Bůh) si nás v Něm vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří v lásce, ...

Tedy nejen, že jsem v nebi v Kristu (v duchu) a s Kristem, ale byl jsem Bohem spolu s ostatními svatými vybrán v Něm před založením světa. Co na to říkáš?! Že ti to hlava nebere? To mně taky ne, což bude tím, že tato Boží "informace" není určena pro hlavu, nýbrž pro ducha a pro srdce k uvěření a vírou rozumění (He 11:3). Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pondělí, 09. březen 2009 @ 21:58:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


To nic, to jsou nebeské věci a ty nepochopí nikdo, kdo se soustřeďuje pouze na zemské věci (Jan 3,12).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 09. březen 2009 @ 22:30:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já vím, Gregu,

ale třeba se o ty nebeské začne víc zajímat.

w.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Úterý, 10. březen 2009 @ 07:28:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Je statisticky dokázáno, že průměrný člověk se musí setkat s evangeliem asi 12x za život, aby ho nějak oslovilo.

  U "nevěřících" je tohle číslo o hodně nižší - znám lidi, kteří odevzdali svůj život Ježíši na první impuls, nebo takové, kterým stačil jeden-dva rozhovory. No a tu statistiku pak musí dorovnávat náboženští lidé, kteří mají ze svých systémů vybudované předsudky a hradby proti evangeliu Ježíše Krista.

  Já jsem tu statistiku dorovnával srdnatě: než jsem uvěřil, že Ježíš mluví pravdu a že má smysl mu dát život a vydat se ze své moci a síly do jeho moci a důvěry, prošel jsem určitě přes stovku rozhovorů s desítkami lidí za dobu víc než rok.

  Ty rozhovory jsou ale stejně jen kvůli tomu, aby člověk pořádně věděl co dělá, když dává život ve smlouvě Bohu. Impuls pro uzavření smlouvy jde potom tak jako tak od Boha.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Úterý, 10. březen 2009 @ 11:46:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy napsal jsi: to nejdůžitější slovo je předložka "v". V Kristu, v Něm.
S tímto souhlasím ale musíme vidět dvojí pohled na skutečnost: Boží kde je vždy je, a lidskou skutečnost která je rozložená pro nás zatím v třech "zónách" minulost, přítomnost a budoucnost. 
A měl bych Willy na tebe je důstojné u člověka aby člověka rozděloval člověka na nějaké tělo, ducha a duší? Je správné člověka nazývat pouze tělem popřípadě duší čí duchem?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pondělí, 09. březen 2009 @ 22:01:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Kjubiku,

to, že používám počítač nemění nic na tom, že jsem vírou v duchu již teď v Nebesích s Kristem a v Kristu.

Právě tak to nemění nic u těch věřících, kteří s PC pracují ve svých zaměstnáních.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 10. březen 2009 @ 12:23:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gregu.
Jestli jsi byl spolu s Kristem vzat na nebesa, máš jistě už i nesmrtelné tělo, že?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Úterý, 10. březen 2009 @ 18:43:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko,

chtít po tobě, abys chápal nebeské věci, je asi nad tvé síly. Psal jsem, že jsem byl vzat na Nebesa vírou a v duchu, ne ve fyzickém těle.
Vírou žiji již nyní v Nebesích, což potvrzuje list Ef 2.kap., který mluví v minulém čase. Navíc všechna slovesa v příslušných verších 5. a 6. jsou v AORISTU, což je jednorázový, ukončený děj.

Člověče, četl jsi někdy vůbec Nový Zákon? Doporučuji. Je to skvělé čtení. Mnohem lepší než papežské encykliky.


]


Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 10. březen 2009 @ 07:52:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Gregu!
V duchu můžeš sedět kde chceš, třeba i v jiné galaxii a nikdo ti to nevyvrátí.

Krásná ukázka, jak se dá šermovat úryvky Písma, když se vhodně něco vynechá. Ale skutečně ti připadá, že už reálně sedíš po Boží pravici, nebo se zatím pořád plácáš v tomto světě? Nevynechávej 7. verš Efezským 2.

(Ef 2,6-7)
Když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. Tím chtěl v budoucím čase ukázat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám, a to pro Krista Ježíše.


Zamysli se nad smyslem Pavlova vyjádření:
Jsme tak spojeni s Kristem v jeho tajemném těle, že my, údy, máme účast v tom, co se děje s hlavou. Proto když Bůh vzkřísil Krista z Mrtvých, máme v tom záruku svého vzkříšení i my, Kristovy údy a budeme jednou svou Hlavu následovat i v tom, že se dostane nesmrtelnosti i našemu tělu. Podle Božího rozhodnutí se to mělo stát ale v "budoucím čase"!

Pavel zde mluví o vzkříšení a oslavení křesťanů jako o věci už hotové v minulém čase (toto estachologické vidění - o vykoupení světa už dovršené druhým Kristovým příchodem - je příznačné pro apoštolovy listy z vězení), kdežto jinde (Ř 6,2-11; Ř 8,11; Ř 8,17;) na to hledí, jako na událost, která se teprve uskuteční.

Písmo je třeba vykládat vždy v souvislostech s jinými místy v Písmu!



Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Úterý, 10. březen 2009 @ 18:48:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Oko,

já ti mohu jmenovat spoustu dalších míst Písma, která potvrzují, že naše občanství je v Nebesích, např. (Fil 3,20).

Zárpveň máš pravdu i ty, když říkáš, že ve fyzickém smyslu je to teprve před námi.

Ve víře a v duchu to však věřící mají už teď, protože jsou v Kristu a Kristus je na pravici Boží.


]


Re: Re: Re: Vzkříšení a vytržení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 10. březen 2009 @ 19:01:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já myslím, že toto je správný závěr.


]


Stránka vygenerována za: 0.33 sekundy