Duch svatý jako reflektor ukazující nám na Ježíše.
Znovuotevření starého diskutovaného tématu, trochu jinak.


Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče. Gal 4:6
Duch Boží v hebrejštině rúach a v řečtině pneuma označuje prudce proudící vzduch – vítr nebo dech - nádech či výdech. Vyjadřuje představu uvolněné energie, konající síly, moci v činnosti, života projevujícího se aktivitou. Symboly a podoby Ducha Svatého ať kokrétní či obrazné jsou vítr, oheň, živá voda nebo holubice.
V řecké křesťanské filosofii je pneuma čili vanutí - aktivním principem, který určuje vlastnosti a povahu všech věcí - je principem života všeho jsoucího. Pneuma se projevuje ve formě tzv. tonos = vnitřní chvění, doslova napětí. Tonos je nejvlastnějším způsobem působení pneumatu - poukazuje na náhlost nepředvídatelnost zásadních proměn, které se nejprve dlouho a nenápadně rodí a připravují. V člověku působí pneuma tak silně, že tonos působí též jako logos (slovo, řád, smysl, záměr, viz J. 1;1 Na počátku bylo Slovo - logos). Pneuma - tonos umožňuje i poznatelnost věci;

• je všudypřítomné
• projevuje se mocí, pohybem a životem,

• označuje tvůrčí proud proměn,

• Duch svatý - Utěšitel (paraklétos' řec.) - ten, kdo utěšuje a posiluje, Rádce, Pomocník, Přímluvce, Obhájce, Spojenec, Přítel;