Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 251, komentářů celkem: 429586, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 467 návštěvník(ů)
a 5 uživatel(ů) online:

Mikim
oko
rosmano
ivanp
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116498349
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Očistit duši poslušností pravdě.
Vloženo Čtvrtek, 17. září 2009 @ 21:47:54 CEST Vložil: Stepan

Katolicismus poslal oko

Je - li duše smrtelná, tak proč to dělat?


Mějte v srdci posvátnou úctu ke Kristu jako k Pánu
a buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje“ (3,15). Křesťanská víra je naděje. Otevírá cestu k budoucnosti. Je to naděje, v níž spočívá rozumnost; naděje, jejíž důvody můžeme a máme podávat. Víra prochází z věčného Rozumu, který vstoupil do našeho světa a ukázal nám pravého Boha. Přesahuje schopnost našeho vlastního rozumu, tak jako láska vidí víc než pouhá inteligence. Avšak víra mluví k rozumu a v dialektické konfrontaci může rozumu čelit. Neprotiřečí mu, ale jde s ním ruku v ruce a zároveň vede za něj – uvádí do většího Rozumu Božího.

Jako Pastýři své doby je naším úkolem chápat důvody víry jako první. Úkol nenechat víru, aby zůstala prostě tradicí, ale rozpoznat ji jako odpověď na naše otázky. Víra vyžaduje naši racionální účast, která se prohlubuje a očišťuje sdílením lásky. Součástí našich povinností jakožto pastýřů je pronikat víru myšlením, aby byla s to ukázat důvody naší naděje v konfrontaci naší doby. Nicméně, myšlení samo nestačí. Tak jako nestačí samotné mluvení. Petr ve své křestní a eucharistické katechezi ve druhé kapitole svého listu navazuje na Žalm, užívaný prvotní církví v kontextu sv. přijímání, a říká: „Vždyť jste okusili, jak dobrý je Pán“ (Žl 34, 9; 1 Petr 2,3). Pouze okoušení vede k vidění. Pomysleme na Emauzské učedníky: teprve ve společenství s Ježíšem u stolu, teprve při lámání chleba se jim otevírají oči. To platí pro nás všechny. Kromě myšlení a mluvení, máme zapotřebí zkušenost víry; vitální (živý) vztah s Ježíšem Kristem.

Víra nesmí zůstat teorií: musí být životem. Setkáváme-li se ve svátosti s Kristem, pak „vidíme“, jak je dobrý. Pak zakoušíme, že je dobré být s Ním. Z této prožité jistoty plyne schopnost předávat věrohodně víru druhým.

Nakonec bych rád zmínil ještě nenápadná, ale důležitá slova svatého Petra. Hned na počátku svého listu nám říká, že cílem naší víry je spása duše (srov. 1,9). V jazyce a myšlení aktuálního křesťanského světa zní toto tvrzení cize, pro některé možná dokonce skandálně.

Slovo „duše“ upadlo v nevážnost.
Říká se, že prý vede k dělení člověka na ducha a hmotu, duši a tělo, zatímco ve skutečnosti jde o nedělitelnou jednotu. Kromě toho „spása duší“ jako cíl víry patrně odkazuje na individualistické křesťanství, na ztrátu odpovědnosti za svět jako celek v jeho tělesnosti a materiálnosti. O tom všem ale v listě svatého Petra nic není. Celý text je o horlivosti pro svědectví dané naději, odpovědnosti za druhé.

Abychom lépe porozuměli slovům o spáse duší jako cíli víry, musíme podívat na věc z druhé strany. Je pravdou, že nedbalost o duše, chudnutí vnitřního člověka neničí jenom jednotlivce, ale ohrožuje osud lidstva jako celku. Bez ozdravení duší, bez ozdravení člověka zevnitř, nemůže lidstvo dojít spásy. A za skutečnou duševní nemoc označuje svatý Petr ignoranci, tj. nepoznání Boha. Kdo nezná Boha, kdo jej alespoň upřímně nehledá, zůstává mimo pravý život (srov. 1 Petr 1,14). K lepšímu porozumění formulace „spása duší“ může posloužit ještě další slovo z tohoto listu: „Očistit duše poslušností vůči pravdě“ (srov. 1,22). Poslušnost pravdě očišťuje duši. A soužití se lží ji znečišťuje. Poslušnost pravdě začíná malými každodenními pravdami, které mohou být často náročné a bolestné. Tato poslušnost pak sahá až k bezvýhradné poslušnosti Pravdě samotné, kterou je Kristus. Tato poslušnost nás nejenom očišťuje, ale především osvobozuje ke službě Kristu a tím spáse světa, která přitom vždycky začíná poslušným očištěním vlastní duše skrze pravdu. Můžeme ukazovat cestu k pravdě jedině tehdy, pokud se my sami v poslušnosti a trpělivosti necháme očistit pravdou.

(homílie Benedikta XVI.).


Podobná témata

Katolicismus

"Očistit duši poslušností pravdě." | Přihlásit/Vytvořit účet | 68 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 17. září 2009 @ 23:38:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, já se tak těším, až se jednou dočteš až k tomu verši 1 Petr 1, 23 ...



Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 18. září 2009 @ 07:56:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku
Ona změna, nutná pro každého z nás, je ve verši 22. Očistit se poslušností... Až pak je možno plně pochopit pravý smysl verše 23.


]


Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 18. září 2009 @ 07:49:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Protože se zde stalo málem už tradicí označovat papeže za "antikrista", dávám k posouzení každému, co takový "antikrist" vlastně hlásá.


Jak říká Pán Ježíš, když ho obvińovali, že uzdravuje pomocí démona.: "Je - li království vnitřně rozděleno, jak obstojí?"



Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 18. září 2009 @ 08:14:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím si že skuteční a poctiví evangelíci papeže za Antikrista nepovažují, i když proti němu mají někdy určité výhrady. Kromě toho svévolné označování kohokoliv za Antikrista nebo Šelmu je dost nebezpečné. Na tomto světě hrozí blamáž a posměch v případě nenaplnění souvislostí a myslím si že ani Pánbůh nemá rád když mu někdo vyvádí podobné věci. Z označování papeže za antikrista bych podezíral spíš skryté či otevřené satanisty a militantní ateisty než bratry a sestry v Kristu. Na tomto místě bych hádal že by si moc přáli abychom podobné věci připočítali na vrub evangelíkům a naštvali se na ně. Ekumenismus a vzájemnou úctu a lásku považuji za jednu z věcí která moc bolí všechny čerty a zlé lidi.


]


Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 18. září 2009 @ 08:49:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, nejsem mezi těmi, co píšeš, spíše věřím bibli. Myslím, že to označení pochází z dob, kdy byl papež vůdce těch, co vedli vyhlazovací války proti křesťanům, a když si čtu situaci tehdejších křes´tanů, tak to měli těžké a chápu je, proč to označení dali.


  S tím článkem a učením je to stále to stejné, co píšu od začátku a co mám vlastně jako jediné proti ŘKC. Posloucháš-li to učení a zařizuješ se podle něj, tak se pořád snažíš očistit svoji duši, pořád "něco děláš", několikrát za týden "přijímáš Krista ve svátosti" a pořád žiješ v útlaku, protože víš, že jsi duši ještě pořád neočistil tak dobře, aby to stačilo na spásu tebe samotného, natož pak spásu lidstva.

  A pak přijdou nějací lidé a řeknou:
"Všelijakými skutky spásy a nebeského království stejně nedosahneš, když se znovu nenarodíš, tak to království ani neuvidíš. Musíš se znovu narodit"

  A já jim řeknu:
"Jak jako znovu narodit, to už se přece stalo když jsem byl malej"

  A oni mi řeknou:
"Spásu si nemůžeš vyrobit, musíš se smířit s Bohem, přijmout Ježíše."

  A já na ně koukám jak debil, protože se smiřuju s Bohem co čtrnáct dní a Ježíše přijímám třikrát za týden a ještě k tomu chodím adorovat.

  No a pak mi po půl roce dojde, co že to vlastně musím udělat a za dalšího půl roku se pokořím a "přijmu Ježíše". A hele - stane se najednou něco divného, co způsobí "abych lépe porozuměl slovům o spáse duší jako cíli víry".


  Nemyslím si, že by za to lidi v ŘKC mohli, že mi o spasení a přijetí věčného života neřekli - nevěděli o něm, nikdo jim o tom taky neřekl. A když neslyšeli, jak by mohli uvěřit?


]


Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 18. září 2009 @ 15:51:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." pořád snažíš očistit svoji duši, pořád "něco děláš""...

Toníku, začínám ti rozumět,
já ale nežiji v útlaku. Křesťan má žít v radosti a ve společenství s Bohem a docela se mi to většinou daří. Prostě reaguji na věci, které v životě přicházejí. Domnívám se, že o tom je Boží plán se světem, abychom v každém okamžiku konali Jeho vůli. Podřídit své plány realitě, která nastává. Přijímám Krista ne proto, abych se dostal do nebe, ale proto, že mě to těší. Mám z takového setkání radost a zkušenost, že mi dává sílu.

Nepotřebuji žádný zvláštní důvod k tomu, abych si sedl třeba s manželkou, dali jsme si kafe a popovídali. O tom je život - vzájemné sdílení lásky.
Také proto přijímám eucharistii.

(2. Kor 5,9)
Proto také, ať už zůstáváme doma nebo se vzdalujeme, usilujeme o to, abychom mu byli příjemní.

Celé Písmo nás k úsilí nabádá, bez úsilí prostě nejde. Naplňování Božího plánu úsilí podmiňuje. Nic není zadarmo, bez námahy. Ani přijetí naší spásy - přijmout spásu, znamená volit úsilí, ne netečnost:

(2. Tim 2,15)
Usiluj, aby ses mohl představit jako osvědčený před Bohem, dělník, který se nemá za co stydět a který správně vykládá slovo pravdy.

(Ž 12,14)
Usilujte o pokoj se všemi lidmi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.

(1. Tim 6,6-12)
Opravdu velikým ziskem je však zbožnost se spokojeností.
Nic jsme přece na svět nepřinesli a je zřejmé, že si také nemůžeme nic odnést.
Máme-li tedy jídlo a oděv, budeme s tím spokojeni.
Ti, kdo touží zbohatnout, však upadají do pokušení a pasti a do mnoha nerozumných a škodlivých žádostí, které ponořují lidi do záhuby a zkázy.
Neboť kořenem všeho zla je láska k penězům; když po nich někteří dychtili, zbloudili od víry a sami se naplnili mnoha bolestmi.
Ty, Boží člověče, však od takových věcí utíkej. Následuj pak spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, krotkost.
Bojuj ten dobrý boj víry, chop se věčného života, k němuž jsi také povolán, a vyznal jsi dobré vyznání před mnoha svědky.



]


Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 18. září 2009 @ 17:07:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Celé Písmo nás k úsilí nabádá, bez úsilí prostě nejde. Naplňování Božího plánu úsilí podmiňuje. Nic není zadarmo, bez námahy. Ani přijetí naší spásy - přijmout spásu, znamená volit úsilí, ne netečnost

  Oko, zase se mi chce napsat: Přijetí vaší spásy ano. Jak jen to napsat jinak? To snad ani jinak napsat nejde.

  Ale o tomhle už jsme se bavili mockrát, takže nemá cenu to znovu rozvíjet. Tak jen poznámku, oko, moudrost věků a mnoha generací: Nejcennější věci na světě, to nejdůležitější co člověk v životě má, nemůže získat jinak než zadarmo, z milosti a bez zásluh. V Božím království to jsou celkem dvě věci: Věčný život a křest Duchem svatým. Doporučuju studium míst okolo slova zdarma nebo zadarmo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 19. září 2009 @ 12:43:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku

Kdy ale konečně začneš rozlišovat to, že ti někdo něco nabízí ZADARMO, ale na tobě záleží, zda "natáhneš ruku" a dar přijmeš! O tomto totiž je celé naše nedorozumění.

Protože spása je nabízena každému člověku ZADARMO, přesto ne každý člověk bude spasen.

Na každém člověku tedy záleží, jak se zachová.
Pokud dar odmítneš, může být stokrát zadarmo a nic ti to nebude platné, nic nedostaneš.


Spása tedy rozhodně je zadarmo (a neznám nikoho, kdo by toto zpochybňoval), ale její přijetí vyžaduje úsilí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 20. září 2009 @ 14:15:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, z toho co píšeš, není z mé strany žádné nedorozumění. Rozumím ti dobře, prožíval jsem totéž co prožíváš ty a znám to velmi důvěrně a zblízka.

  Přijmout záchranu není tak složité. Spadnu si do díry, letí ke mne provaz s okem, tak ho chytnu, omotám kolem pasu a uvážu. Před tím ovšem musím věřit, že ten provaz mi hodil někdo, kdo mě chce zachránit a ne sežrat. A nahoře hodně poděkuju tomu, kdo mě vytáhnul.

  I nejblbější na tom nemůže nic zkazit. Ti nejchytřejší špekulanti a nedůvěřivci ano.

 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. září 2009 @ 07:54:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku!
Takže se vlastně shodujeme.
"Hozený provaz" je z milosti, naprosto zadarmo a je spolehlivý a silný, aby se nepřetrhl.


Ovšem pro skutečnou realizaci tvé spásy je zde podmínka skutku ze tvé strany!

Musíš provaz chytit, omotat si ho a uvázat. Takový skutek je potvrzením tvé víry v toho, kdo ti hodil lano, to s tebou myslí dobře a chce ti skutečně pomoci. Tato víra, bez tohoto skutku, by vyšla naprázdno a bez užitku. Byla by mrtvá. Tvá spása tedy závisí i na tvé odpovědi na hozené lano.

Bez tohoto skutku víry (chycení lana a uvázání) je tvá spása nemožná - i když je zadarmo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 21. září 2009 @ 08:24:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  No, takže se shodnem - to je dobré, jsem rád že si za tu dobu diskuzí tady změnil názor, to je pokrok.


  Shodnem se nejspíš i v tom, že pro někoho vyžaduje přijetí spásy úsilí a jiný přijme spasení lehce a nemá s tím problém.

  Pro mne bylo pro přijetí spásy největším úsilím překonat to skutkařské náboženství. Byl jsem od mala přesvědčen, že spasen budu až po smrti, že tady na zemi nemůžu být zachráněn, jediné, co musím dělat, jsou dobré skutky a poslouchat učení církve, snažit se nehřešit a když zhřeším, tak se zpovídat, chodit často ke svátostem a doufat, že v okamžiku smrti nebudu v těžkém hříchu a že se za mne někdo přimluví. Taky jsem se hodně modlil všelijaké růžence a tak a doufal, že čím víc se jich budu modlit, tím pravděpodobnější bude, že se v okamžiku smrti za mne někdo přimluví.

  Proto pro mne bylo opravdu velikým úsilým celý tenhle konglomerát lidských smyšlenek a domyšlenek opustit a jednoduše přijmout spásu od Boha a spolehnout se na něj, že tu záchranu provede dobře a děkovat mu. Trvalo mi to víc než rok zkoumání bible a života lidí okolo mne, těch lidí, kteří spásu od Boha přijali dřív, než já.

  Projít takovou cestu ale vůbec není nutné. Třeba Marek, Marian nebo Maruška přijali Boží spasení celkem lehce, bez většího úsilí a problémů, jakmile se dověděli, že Bůh je a že je má rád a chce je zachránit.


  Takže někdy vyžaduje přijmout spasení velké úsilí a někdo přijme spasení docela lehko, omotá provaz kolem pasu a už jen děkuje a chválí Boha.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. září 2009 @ 12:00:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku!

Docela mě těší, že jsme se na něčem shodli. A nemyslím si, že bych proto musel měnit názor.
Zůstaňme u tvého příkladu spadnutí do díry (nebo do studny), je velmi názorný.

Přijal jsi svou spásu, uvázal sis lano.
Ale úplně spasen budeš, až budeš z té díry vytažen ven, ne dříve.
A úplně vytažen ven z té díry (bez rizika, že bys do ní znovu spadl) budeš až v okamžiku své smrti. Do té doby - i když jsi neustále tažen vzhůru, je zde stále riziko, že si to rozmyslíš a lano si odvážeš. protože Bůh ani teď tvoji svobodu nijak neomezuje. Jakmile se pustíš záchranného lana, bude tvůj konec horší, než začátek.

Budeš mně namítat, že tvůj živý vztah, tvá víra a spoléhání na Boha ti to nedovolí - a já ti dávám za pravdu. Pokud zůstane tento vztah živý, není se čeho bát.

Ale Písmo varuje i před příklady lidí, u nichž se rozmohla nepravost a láska vychladla. Tedy ani takový scénář není vyloučen a je třeba o tomto nebezpečí vědět a vyvarovat se ho.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 21. září 2009 @ 20:12:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Co k tomu napsat, oko: Pokud svoje spasení svěříš profesionálovi, který tomu rozumí a nedělá to poprvé, nemusíš na něj čekat jak na smrt.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. září 2009 @ 05:31:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemám pochyby o tom, kdo ten provaz vytahuje. Ale jsi si tak jistý sám sebou, že se ten uzel na laně, který sis sám vázal, nedá rozvázat? Protože to je tvůj díl spolupráce na tvé spáse. Jestli je uvázán ledabyle, nic nepomůže spolehlivost toho, kdo vytahuje lano...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 22. září 2009 @ 08:22:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, jako křesťané říkáme: Bůh už nás zachránil, vzkřísil z mrtvých spolu s Kristem (spolu s Kristem jsme zemřeli a byli pohřbeni ve vodě křtu) a spolu s Kristem nás posadil na nebesích. Jsme spaseni milostí, silou a kvalitou Ježíše Krista, ne naší silou a dokonalostí, v tom je rozdíl. Nemusím se tedy spoléhat na sebe, jako v jiných náboženstvích, kde pořád nevíš, jak to dopadne a jestli ti neposlali zezhora špatnou karabinu.

  Tohle jsme ti psali mockrát: Přestan oko spoléhat na sebe, na svoje skutky, na "kvalitu" svojí spolupráce na záchraně a svěř svůj život Ježíši Kristu a až pak zažiješ Kristovu smrt a vzkříšení, dej se ponořit od Církve do vody. To je jediný způsob, jak pochopit, o čem tu jako křesťané píšeme. Slova jsou v tomhle zajímavá, ale poznání ti nedají.

  Pak nebudeš muset vymýšlet pořád dokola kličky a háčky jak to zařídit, abys nebyl spasen, nebudeš muset stále dokola obhajovat ty lidské domyšlenky skutkařských náboženství a budeš moc předávat moc toho spasení lidem okolo sebe a budeš moc vymýšlet to, jak to udělat, aby lidi byli také spaseni.

  Nedokážu ti to napsat lépe.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. září 2009 @ 13:59:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jestli ten "hozený provaz" musíš přijmout a sám si ho uvázat, platí co jsem řekl. Spolehlivost uzlu je tvým dílem. Konečná Spása je výsledkem spolupráce člověka a Boha.


Jestli si myslíš, že Bůh nás chytá do lasa jako kovboj dobytek, pak máš pravdu ty. Nemusíš pro svou záchranu udělat vůbec nic.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností prav (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Úterý, 22. září 2009 @ 14:29:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko,zdar
Víš kolika činitelů je potřeba k tomu, aby člověk uvěřil? Dvou! Bůh si tě přitahuje, a ty se bráníš! Ale on je silnější, takže si tě nakonec přitáhne. Už se ti po mně stýskalo, viď?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 23. září 2009 @ 22:27:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
:-))


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností prav (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 22. září 2009 @ 20:22:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, myslím si o spáse (záchraně od soudu a rozsudku, od smrti k věčnému životu) to, co je o tom napsané v bibli. T.j. že ke spáse je potřeba jeden skutek:  Ten, který jmenoval Ježíš. I když to vlastně není skutek, to byla jen slovní hříčka. A pak druhý skutek, to je ten, který je v souvislosti se spasením popsán v metodickém postupu, který o spasení hovoří.

  Je tedy jeden skutek, kterým se stalo moje spasení: Když jsem vyznal Ježíše jako Pána svého života.


  Je to asi tak, oko. Řekněme, že zdědíš šedesát milionů. Dozvíš se to od právníka, sebereš se a dojdeš k notáři a do banky.

  Normální člověk řekne: "No, zbohatnul jsem tak, že můj bohatý strýček mi odkázal všechno své jmění. Jsem mu za to vděčný."

  A katolík (římský) řekne: "No, zbohatnul jsem tak, že jsem spolehlivě došel k notáři, tam jsem se správně podepsal, pak jsem se pevně držel madla v tramvaji, když jsem jel do banky a nespadl jsem, dával jsem pozor, aby mě nepřejelo auto, a v bance, představte si, v bance jsem se správně podepsal!! A od té doby jsem bohatý. Vlastně to záleželo hlavně na mě. Kdybych něco z toho zkazil, byl bych docela chudák".


  O Božím spasení je napsané, že ani nejhloupější na té cestě nezabloudí. Jediné, co ho může zatemnit, jsou různá andělská náboženství klamající falešnou pokorou, která se snaží lidi připravit o vítěznou odměnu. A znám jedno takové, které to dělá kvalitně.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 23. září 2009 @ 22:40:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslíš, že Pán Ježíš měl na mysli tvůj správný podpis, nebo madlo v tramvaji?

Tak nechte své světlo zářit před lidmi, ať vidí vaše dobré skutky a vzdají slávu vašemu Otci, který je v nebesích.

Máš pravdu: Jediné, co ho může zatemnit, jsou různá andělská náboženství klamající falešnou pokorou, která se snaží lidi připravit o vítěznou odměnu. Děláš svou práci opravdu kvalitně.

Chce to ale opravdu ignorovat značný kus Písma.
Veďte mezi pohany poctivý život, aby místo toho, že vás pomlouvají jako zločince, viděli vaše dobré skutky a díky nim vzdali chválu Bohu v den navštívení.

.To slovo je spolehlivé a chci, abys na těchto věcech trval, aby se ti, kteří uvěřili Bohu, snažili vynikat v dobrých skutcích. Tyto věci jsou totiž dobré a užitečné pro lidi

Boží zachraňující milost se zajisté zjevila všem lidem.
Ta nás vyučuje, abychom se zřekli bezbožnosti a světských žádostí a žili v tomto světě rozvážně, spravedlivě a zbožně,
v očekávání té požehnané naděje, totiž slavného příchodu našeho velikého Boha a Spasitele Ježíše Krista,
který dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si pro sebe svůj zvláštní lid, horlivě milující dobré skutky.


Možná by to chtělo, aby sis pro sebe zvlášť upravil Písmo!

My katolíci jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich chodili.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušno (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 24. září 2009 @ 08:31:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, ve skutečnosti je to v tom mém obrazu tak, že běžný římský katolík si ani k tomu notáři a do banky nedojde, protože nevěří, že něco zdědil a že by si pro to měl dojít.

  Takže místo toho, aby si vzal to dědictví, které je v tom testamentu od počátku křesťanství odkázané, a investoval ho tak, aby vyneslo více, vymyslí si, že si to dědictví musí odpracovat. Takže si někde vybere nějakého otrokáře, věnuje mu svůj život a u kterého do smrti maká, a myslí si, že mu to pomůže nějak víc získat to dědictví, které je možné dostat zadarmo a z milosti.


  Pokud jde o skutky, oko, asi o tom napíšu článek tak jako o společenství svatých. Nesmíš zapomenout, že jsme v ŘKC žili, takže tvoje naivní útoky, lži, balamucení a kamufláže reálného stavu spolkne jen ten, kdo to nezažil.


  Když jsem byl v ŘK, byl jsem ve farnosti, ve které bylo asi 400 lidí. Asi tak 50-80 z nich chodilo do kostela a asi tak 20 z nich chodilo ke svátostem. Z těch 20 lidí se extra nějakým dobrým skutkům či nějaké činnosti, která by se tak dala nazvat, věnovalo tak tři nebo pět lidí. To je asi 1-2% lidí ve farnosti. Všichni ostatní se starali jen sami o sebe, o svoje domy, svoje rodiny, jejich okolí je moc nezajímalo (kromě pomluv). Že by se starali o to kdo čemu a jak věří a jak mu pomoci, to ani náhodou.

  Službě "v církvi" se věnoval jen farář. Dnes je to o maličko jiné, farář má tři farnosti, takže mu pomáhá jáhen. A k tomu 3-4 ministranti, kteří zapalují svíčky, cinkají zvonky při pozdvihování a drží konvičky.


  V běžných křesťanských církvích, které znám osobně, je tak mezi 20-100 lidmi. Asi tak 50% z nich se věnuje vnějším "dobrým skutkům" - zakládají různa občanská sdružení na pomoc slabým lidem, chodí do domovů důchodců, do dětských domovů, zakládají různé nadace, vysílají misionáře, zakládají centra pro maminky, děti, starají se o bezdomovce, o nově příchozí do církve. a podobně.

  Z těch zbylých 50% je tak 10-30% lidí, kteří těch prvních 50% podporují, ale ně tak, že by jim dávali drobty, ale tak, že jim věnují značnou část svého čadu nebo peněz. Dalších 10-20% lidí jsou nováčci, kteří mají dost starostí sami se sebou a tak 10-20% lidí na první pohled "nedělá nic".

  Kromě toho většina z těch lidí - třeba tak 60-70% - se věnuje službě v církvi, do které je Bůh povolal. Tak 20% lidí se věnuje pastýřské službě, stará se o nově příchozí i stávající lidi v církvi, pomáhají jim v běžném i duchovním životě. Asi tak 10-20% lidí se věnuje evangelizaci, t.j. modlí se a konkrétním způsobem oslovují další lidi s Boží mocí ke spasení. Tak 10% lidí se věnuje vyučování - studují různá témata a pak je učí na veřejných nebo privátních shromáděních. Hodně lidí slouží slovem poznání, proroctvími a dalšími službami. Práci v křesťanské církvi se tak běžně věnuje okolo 50-80% lidí.


  Pokud jde tedy o skutky které svítí, oko: Reálná situace, skutečné skutky, křičí na dálku víc, než tvoje teorie a svatá prázdná slova a šermování s nimi.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši posl (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 24. září 2009 @ 16:22:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Nesmíš zapomenout, že jsme v ŘKC žili, takže tvoje naivní útoky, lži, balamucení a kamufláže reálného stavu spolkne jen ten, kdo to nezažil."...

Právě proto, že z ŘKC vyšels, bys měl vědět, že nelžu a nebalamutím. I když, mezi námi, to vypadá, že jsi byl stejně přes všechny aktivity katolíkem "na baterky". Že pro samé stromy jsi neviděl les. Chápu, že cítíš zlost. Co na ty výroky také říct, když jsou z Písma a přitom tak jasné? A hovoří proti tvé podobě víry! Takže to alespoň spláchneme označením "prázdná svatá slova".
 
Nech katolíky na pokoji, já ti taky neútočím na tvé souvěrce, abych soudil jejich skutky. To, co u nás nazýváš teorií, tak se například impulzem z naší farnosti, i pomoci okolí zhmotnilo do podoby nákladního auta Pragy V3S naplněné až po okraj humanitární pomocí. Dnes se už vesele prohání po Haiti a dováží zásoby do školy z "Zátoce slepic". Na třista dětí, které neměly co jíst, má alespoň zčásti vyřešené problémy.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 24. září 2009 @ 22:29:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ale oko.

  Ta slova z bible odpovídají přesně tomu, co mezi křesťany zažívám (a co jsem nezažíval mezi katolíky) a to jsem ti v mém příspěvku také velmi podrobně popsal - mezi křesťany se "skutkům" věnuje tak 10x více lidí, než mezi katolíky. Protože uvěřili Bohu, přijali spasení a věčný život, chodí podle ducha ve skutcích, které pro ně Bůh připravil.

  Katolíky nechávám na pokoji, nijak na ně neútočím, jen ti vysvětluju, že na tvoje naivní slova o skutcích a o ignorování písma neskočím, když znám realitu. Jako člověk, který toho zná trochu víc než ty jsem ale schopen rozlišit ovoce různých učení - a je velmi zvláštní, že tam kde se učí o záchraně z Boží milosti je skutků mnohonásobně více, než tam, kde se učí o záchraně pomocí skutků.

  Spíše by bylo zajímavé abys ty vysvětlil proč je to s těmi katolíky tak. Proč se naprostá většina katolíků stará jen sama o sebe a svého okolí si nevšímají, na rozdíl od křesťanů?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit d (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 25. září 2009 @ 14:58:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
TĚŽKO MOHU VYSVĚTLOVAT NĚCO, CO NENÍ PRAVDOU.

Jsi mimo katolickou církev a to, co z ní znáš, jsou jen chabé útržky. Jen se domníváš, že znáš trochu víc... Ta farnost, ze které pocházíš, musela tehdy být pěkně naležená a zapařená! Ani se nechce věřit, že byla katolická.

V katolické církvi je nespočet různých směrů, které se věnují třeba charitativním činnostem. Od výchovy problematické mládeže, přes pomoc misiím - až po adopci na dálku, nebo příspěvky na léčení lepry.

Lidé, kteří nemohou pomáhat hmotně, tak se alespoň scházejí a modlí třeba za nenarozené děti. Nemáš ani páru, co je to ve skutečnosti žít v živé církvi! Kolik možností a činností nabízí.

Ale už dost vychvalování, nebyl jsi tam spokojen, hlavně že dneska jsi. Jen aby ti to také vydrželo.

O odplatě za skutky z víry učí přece Písmo, ty "biblický křesťane".


(Mt 6,2-4)
Proto když prokazuješ milosrdenství chudým, nevytrubuj před sebou, jako to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby se nechali chválit od lidí. Amen, říkám vám, že už mají svou odplatu.
Ale když ty prokazuješ milosrdenství, ať tvá levice neví, co dělá pravice,
aby tvé milosrdenství bylo vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně."

I o záchraně pomocí skutků učí Písmo.
(Mt 25,40)
A Král jim odpoví: 'Amen, říkám vám, že cokoli jste udělali pro nejmenšího z těchto mých bratrů, to jste udělali pro mě.'

Toto je skutečné křesťanství, ne ten iluzionismus, který hlásáš.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očist (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. září 2009 @ 00:01:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj oko.

  Možná by sis ty moje příspěvky mohl ještě jednou přečíst, o čem jsou. Psal jsem někdy, že jsem nebyl spokojen, oko? Co si to vymýšlíš?

  Pokud jde o skutky, tak samozřejmě věříme, že člověk dostane odměnu za svoje skutky - někdy už tady na zemi, někdy až "v nebi". Taky věříme, že každý půjde na soud, kde budou jeho skutky souzeny - kromě těch, kteří už soudem prošli, přijali rozsudek a není proti nim žádné odsouzení - ale to už jsme ti psali mockrát.

  Škoda že se stálé plácáš v tom zmatku - na soud národů půjdou lidé, kteří nemají s křesťanstvím nic společného, právě proto, že jim nikdo neřekl o záchraně v krvi Ježíše. Pokud ty evangelium Ježíše, jeho moc k záchraně z milosti a bez skutků nazýváš iluzionizmem, mluví to samo za sebe.

  Ale stejně si myslím, že už nejsi od spásy daleko a tahle tvoje silná slova jsou jen rétorika.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 26. září 2009 @ 00:29:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku,

píšeš: Ale stejně si myslím, že už nejsi od spásy daleko ...

Kéž bys v tom měl pravdu, obávám se však, že to zdaleka tak "dobré" není! Kéž bych se mýlil já. Pán je mocný a úžasný a co je nemožné u lidí, to je možné u Boha - a tak Pane, smiluj se nad Stanislavem a dej se mu poznat jako jeho Spása, tj. Spasitel, který ho chce zachránit svou milostí bez jakýchkoliv jeho skutků a to skrze víru v Tebe coby Božího Krista a ve Tvé jméno, které je jménem nad každé jméno a není žádné jiné jméno pod nebem, skrze Něž by lidé mohli být spaseni. Amen.

w.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 26. září 2009 @ 20:44:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Spasitel, který ho chce zachránit svou milostí bez jakýchkoliv jeho skutků a to skrze víru"...


Ale Spasitel chce zachránit přece každého, ne jenom mě. Tak v čem je rozdíl mezi těmi, co budou zachráněni a těmi, co zachráněni nebudou? Tento rozdíl je právě v lidské odpovědi na Boží volání. Bůh nikoho nezachraňuje proti jeho vůli, čeká na lidskou odpověď, na jeho souhlas. Trvání této odpovědi je až do naší smrti. Bůh nestojí o naše slovní vyjádření, že jsme se rozhodli přijat nabízenou spásu. K Bohu je potřeba se přihlásit celým životem, dnes a denně a vytrvat v tom až do konce. Celý takový život je složen ze skutků víry, těmito skutky se teprve doopravdy hlásíme ke Kristu. Tak to říká Písmo.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 26. září 2009 @ 21:04:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku

Jestli jsi byl v ŘKC spokojen, proč jsi tedy odcházel?

Podle mého mínění "soud národů" je zase jen specifický výklad, odtržený od reality. Nebudou národy, kde by se nehlásalo evangelium, nebudou národy, ve kterých by nebyli křesťané. Takže smysl bude asi trochu jiný.

Souzen bude každý, a máš pravdu v tom, že proti komu nebude žádné odsouzení, půjde okamžitě k Bohu. U koho budou překážky, musí se ony nejdříve odstranit (očistný oheň) - to jsem dodneška nepochopil, co podle vás se stane s takovými lidmi). Kdo bude hoden odsouzení, bude odsouzen a na věky zavržen.

Jako iluzi jsem myslel tvé tvrzení, že katolíci se starají jen sami o sebe. Víš, ona nepravda taky někdy zabolí a naštve.

Ono s tím soudem - ve světle dnešního lidského poznání o rozměru času a metafyziky, to může být ještě o trochu jinak, než si to představovali v předchozích generacích. Ale jen nastínit tuto problematiku je na celý článek (až bude víc času, po sezóně).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 27. září 2009 @ 09:47:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Svůj postoj ke ŘKC jsem vysvětloval docela dlouho. Já byl v ŘKC velmi spokojený a věřil jsem jejímu učení. V Ježíše jsem uvěřil a dal mu svůj život jenom proto, že jsem ten život nezvládal a nevěděl co s ním, kdybych byl trochu víc psychicky stabilní, byl bych asi v ŘKC dodnes spokojeným členem a včera bych s papežem korunoval Jezulátko.

  Změna nastala právě až tím, že jsem přijal Krista (a teď nemyslím přijímání Eucharistie, ale "přijmout Ježíše" ve významu první kapitoly Jana). Tím jsem zjistil, že křesťané mají pravdu a že jedno jediné vyznání ústy k víře srdce, které mi připadlo pitomé a nesmyslné, je to nejdůležitější vyznání v životě (ostatně to popisuju v jednom starém příspěvku)

  První moje potíže v ŘKC tedy nastaly potom, kdy jsem zjistil, že prostá důvěra Ježíši, víra v jeho záchranu je v ŘKC vážný problém (tvoje příspěvky jsou takovou ukázkou toho, na co jsem narážel) - a to jsem byl tenkrát katolík jako řemen, vůbec jsem nebyl žádný protestant jako teď.

  Pak k tomu taky přispělo to, že jsem hledal lidi, kteří by věřili a doufali v Ježíše, mohl jsem si s nimi o víře v Ježíše a životě s ním povídat a stále a stále dokola jsem narážel jen na ty, co věřili a doufali v Marii, Královny, Početí a jiná zjevení. Vlastně ti nejvíc "věřící" přátelé, věřili právě jim. A tam mi došlo, že životní zážitky s Ježíšem jsou poněkud radikálně jiné, než zážitky s jinými mocnostmi a že to moc dohromady nejde.

  No a hlavní problém pak nastal se křtem, když mi Bůh ukázal, že k víře patří křest ve vodě, tak to už vůbec s celým tím, co se nazývá ŘKC nejde dohromady. Nemůžeš se nechat pokřtít ve vodě kvůli svojí víře v Ježíše a zůstat v plném společenství s ŘKC.

 

  Pokud jde o ty skytky: Já neříkám, že v ŘKC nejsou skutky, to jsi špatně pochopil. Pracoval jsem v samizdatové tiskárně, opravoval kostely a fary, chodil do Jedličkárny k dětem, pomáhali jsme nezištně na různých místech, pracovali s mladými a podobně. Jenže my jsme byli "echt" katolíci, ti aktivní z aktivních, "praktikující".

  Vždycky se někde daleko v ŘKC najde někdo, kdo se něčemu věnuje - ale to se najde i v ODS, u zahrádkářů, ... Je otázka, jestli v ŘKC je nějaký statisticky větší poměr lidí, kteří dělají "skutky". Jsi technik, snad chápeš otázku.

  Přečti jsi co jsem psal z zkus odpovědět:
 - kolik je u vás ve farnosti lidí
 - kolik z nich se věnuje službě lidem ("skutkům") a kolik jen sobě
 - kolik z nich se věnuje službě v církvi, kolik duchovní službě, kolik praktické.

  Poměry v naší farnosti jsem ti vylíčil. Zajímalo by mne, jestli v té vaší je to nějak radikálně jiné.


  Pokud jde o odsouzení tak je to tak: Existují lidé, kteří už prošli soudem, přijali spravedlivý rozsudek a podrobili se mu, neodvolali se proti němu. Proti těm už není žádné odsouzení - člověk nemůže být dvakrát souzen a odsouzen za totéž, to by byla nespravedlnost.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 27. září 2009 @ 22:02:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Žádný živý člověk ještě nestál před soudnou stolicí Kristovou. To je jedna věc.

Odpuštěné hříchy jsou smazány - ale tím jsme neskončili - přibudou další. Budeme mít možnost z nich zase učinit pokání, aby nám je Bůh mohl odpustit?

Přes svou aktivitu v ŘKC jsi neodhalil samotnou podstatu - vertikální vztah k Bohu a horizontální vztah k bližním. Všechno ti splývalo vjedno. Z toho pak vyplynul názor, že úcta ke svatým konkuruje Bohu.


Při posledním sčítání přišlo u nás v neděli na bohoslužby něco přes 400 lidí. Naprosto nedokážu postihnout všechny činnosti, kterým se kdo věnuje, abych mohl početně srovnávat. Jsme ale živá farnost. Obrovský posun vidím v chápání potřeby přijímat Krista. Za mého mládí to bylo mimo základní svátky jen pár výjimek, dneska přijímá Krista téměř každý. Ubylo nás, to je pravda, ale vztahy jsou srdečnější, opravdovější. Pokud jsou nějaké přednášky, besedy, přijde kolem stovky lidí. A kolikrát zírám, když lidé pak promluví o svém vztahu k Bohu.


Odmítám tvrzení, že bych neměl naprostou důvěru v Ježíše, že je ochoten a schopen mě zachránit. Ale nemám důvěru ve svou vytrvalost v dobrém až do konce. Vím, že nemám vyhráno a musím si dávat pozor, abych nepadl, aby má hříšná přirozenost neuhasila mou lásku. Vím ale také, že se nesmím soustřeďovat pouze na své chyby, ale soustředit se na jejich opačné dobro a hledat naplnit ve svém životě Boží vůli. Protože to je v životě podstatné, konat to, k čemu jsme byli stvořeni.

My si vyčítáme různé názory, ale podstatným je vztah. Bez vztahu ke Kristu není víra živá. Kristus nám promine mylné názory, z toho nemám obavy. Ale konat jeho vůli, konzultovat s ním svá rozhodnutí - v tom vidím podstatu nového života. "Ne má, ale tvá vůle se staň"..."Nežiji už já, ale žije ve mě Kristus".

To poslední vnímám tak, že žije - li ve mě Kristus, nepotlačuji svou osobnost, ale naopak, naplno ji rozvíjím. Protože jednám vlastně podle toho, k čemu jsem byl stvořen.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. září 2009 @ 12:13:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Taky jsem se hodně modlil všelijaké růžence a tak a doufal, že čím víc se jich budu modlit, tím pravděpodobnější bude, že se v okamžiku smrti za mne někdo přimluví"...

Toníku
tohle není má podoba víry, takový přístup je mi naprosto cizí. Nesbírám "bobříky".

Modlím se proto, abych prožíval společenství s Bohem i se svatými. Je to potřeba sdílení v lásce. Také anděl strážný je můj kamarád a společník na cestách, kterému vdědčím za mnoho. I za to, že jsem dosud tady a mohu si s tebou psát. Svatí v nebi jsou ti, kteří už byli "vytaženi z díry" s konečnou platností. Ti jsou zachráněni, ti mě povzbuzují a nabádají, abych se od záchranného lana neodvazoval.

Beru život jako obrovskou šanci seberealizace, jako dar od Boha, jako výsadu moci s ním spolupracovat (svým drobečkem) na přeměně světa. Každý z nás by se měl ptát: Proč jsme zrovna tady a v této době!

Bůh s námi ve svém scénáři počítá, poznávejme tedy jeho vůli!


]


Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pátek, 18. září 2009 @ 09:11:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Křesťanská víra je naděje.

Nechci být přehnaně vtipný, ale když si sám papež plete víru s nadějí, pak se nedivím, že jeho ovečky si pletou ducha s duší.



Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Pátek, 18. září 2009 @ 21:06:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lu
Nejsi přehnaně vtipný, ale uvažuji nad tím, že lidé si mohou plést ducha s duší a nemusí být v oblasti náboženství vzdělaní, protože ne každý je vzdělaný. Ale víš co je důležité???? Důvěra - Abrahámova důvěra. Opřít se o Hospodina.. Po každém člověku nemůžeš chtít, aby všemu rozuměl. :O)) Je mnoho prostých lidí, kteří si pletou ducha s duší, ale v důvěře, jsou na tom, jako praotec Abrahám.


]


Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pátek, 18. září 2009 @ 22:34:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano. to máš pravdu.
Právě jsem dokoukal film Všichni moji blízcí, a jsem plnej dojmů.


]


Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 19. září 2009 @ 13:13:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Lu.

Pokud chceš být přehnaně vtipný, zkus nám vysvětlit rozdíl mezi tělesným a hmotným.
Smysl tvého výroku:
"Oko,
ty si pleteš tělesné a hmotné !Kdyby duše byla tělesná, tak by ses nemohl modlit za duše v očistci. Zde bude jádro pudla, že
."

Já opravdu nerozlišuji mezi tělesným a hmotným. Ale jsem učenlivý. Těším se, že ono "jádro pudla" vysvětlíš.

Tedy: "Jaký je podle tebe  rozdíl, mezi tělesným a hmotným?"


]


Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Sobota, 19. září 2009 @ 21:41:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
1- Jádro pudla. Pokud je duše smrtelná, pokud zemře i s tělem, pak nemůže být v očistci. Smrtelností duše by byl narušen řk systém modliteb za duše v očistci.

2- Tělesné a hmotné. Na hmotné si mohu sáhnout, hmotu mohu držet v ruce. Ale mohu si sáhnout na chuť jídla, na vůni květiny, nebo na myšlenku ? Mohu si sáhnout na smutek nebo radost. A jsou ony jmenované věci tělesné nebo duševní ?

Když mluvíme o duchu, duši a těle, tak můžeme mít na mysli buď "skupenství" nebo kvalitu. Voda je buď pára, kapalina nebo pevná hmota. Ale mají jiné kvalitativní vlastnosti, z ledu si eskymák postaví obydlí, nikoli však z páry.
Duch má vyšší duchovní kvalitu než duše a než tělo. Když moji mysl zaplňuje Bůh, je to myšlenka duchovní, když např. slovíčka z němčiny, tak duševní. A když myslím např. na vepřoknedlozelo, tak tělesná.
Hmotné je vždy hmatatelné, tělesné nikoliv.

Tolik filosofamatér Lu.


]


Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 20. září 2009 @ 00:10:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Skvělý komentář Lu, to se ti povedlo....   :-)


]


Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 20. září 2009 @ 10:10:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Lu.
Hezké, ale je tu "vada na kráse". Jsou to jen lidskými výmysly. Tvé závěry se příčí pravdě.

Pokud je duše smrtelná, pokud zemře spolu s tělem, přestala by existovat. Jak by potom mohla být spasena, či zavržena? Jak by mohla být zachráněna pro věčný život s Bohem? Mluví - li Pán Ježíš o ceně lidské duše, nemá na mysli slovíčka z němčiny, ani myšlenku.

(Mk 8,34-38)
Potom svolal zástup se svými učedníky a řekl jim: "Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne.
Kdokoli by si totiž chtěl zachránit duši, ztratí ji, ale kdokoli ztratí svou duši pro mne a pro evangelium, ten ji zachrání.
Vždyť co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale uškodil své duši?
A co dá člověk na oplátku za svou duši?
Kdo by se totiž v tomto cizoložném a hříšném pokolení styděl za mne a za má slova, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly."

Kdyby byla duše smrtelná, nebyla by cennější, než tělo, byla by na tom stejně. Ty ji taky tak zařazuješ - na rovinu s tělem: "Duch má vyšší duchovní kvalitu než duše a než tělo."

Pravda v Písmu je o něčem docela jiném. Lidská duše je cennější, než celý svět. Nic cennějšího nemáme.

 Lidská duše je naše osobnost, je to duch v těle. Podobně jako jsou osobnostmi duchové jiní - andělé.

Chuť jídla i vůně květiny jsou věci hmotné, na které si v určitém slova smyslu "můžeš sáhnout". Je to podobné, jako tvrdit, že vzduch není hmotný, protože si na něj nemůžeš sáhnout. Přesto unese letadlo a vyvrací stromy.
Jinou věcí je, že "chuť jídla i vůně květiny" mohou být spojeny s krásou a ta už je vnímána naší duší.

Smutek a radost jsou projevy lidské duše, duchovní podstaty naší osobnosti, vázané na existenci v těle. Smutek a radost mohou prožívat i andělé.


Ještě drobná oprava kvůli pořádku: Eskymák si nestaví obydlí z ledu - to by spolehlivě zmrzl! Staví ho ze sněhu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Neděle, 20. září 2009 @ 10:44:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Eskymák si nestaví obydlí z ledu - to by spolehlivě zmrzl! Staví ho ze sněhu.

  Ano, děkuji za opravu. Je to ale už takový tvrdší sníh. (Šlo mi o to, že je to pevný materiál, ať už led či snih. Na rozdíl od páry, která je též vodou.) Možná okénko si udělá z ledu.

Kdokoli by si totiž chtěl zachránit duši, ztratí ji, ale kdokoli ztratí svou duši pro mne a pro evangelium, ten ji zachrání.

Jak je možné ztratit nesmrtelnou duši, duchovní podstatu naší osobnosti ? (Navíc vázanou na existenci v těle.)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 20. září 2009 @ 12:07:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nesmrtelnou duši lze ztratit věčným zavržením, tedy ztratit výsadu sdílet svou existenci ve společenství Lásky - Boha.

(Mt 10,39-40)
Kdo nalezne svou duši, ten ji ztratí, a kdo ztratí svou duši kvůli mně, ten ji nalezne."
"Kdo vás přijímá, ten přijímá mne, a kdo přijímá mne, přijímá Toho, který mě poslal.

Po vzkříšení budeme mít svá těla (říkáme těla oslavená) - budou mít už poněkud jiné schopnosti, ale stále to budou fyzická těla. Tato těla budou mít podíl na odměně, či na našem zavržení.
O záchraně duše hovoří:
(Zj 21,7)
Kdo vítězí, bude dědicem všeho a já mu budu Bohem a on mi bude synem.

O ztrátě nesmrtelné duše hovoří (Zj) jako o druhé smrti. není to ale konec existence, ale začátek existence bez lásky (pláč a skřípění zubů, ohnivé jezero).

(Zj 21,8)
Ale bázliví, nevěrní, ohavní, vrazi, smilníci, čarodějové, modláři i všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou; a to je druhá smrt."



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 20. září 2009 @ 12:35:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To nejdůležitější jsem měl napsat na začátek:
Jsme stvořeni pro sdílení se v lásce, je to naše přitozenost. Zachránit duši k účelu, pro který byla stvořena - sdílet lásku v Bohu.


Žít bez lásky je pro člověka nepřirozené, v tom spočívá podstata věčného utrpení. Ztratit smysl existence naší duše - ztratit společenství s Bohem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Neděle, 20. září 2009 @ 13:10:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 ...ztratit duši pro Ježíše a evangelium.... Mk 8,35

Rozumím ti. Popisuješ jakési náboženství slušnosti, lásky, lidskosti. Jistě oba známe mnoho milých, obětavých lidí. Křesťané by se od nich mohli učit. Jsou plni lásky, pokory, radosti.

Kristus nám naši cestu zkřížil svým křížem. To je zase to, co pořád popisuji já.

Nech si svoji duši, pečuj o ni, zušlechťuj ji, uč ji lásce, pokoře a trpělivosti.
Já jsem svoji duši už ztratil, pro Krista a pro evangelium. 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. září 2009 @ 08:04:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lu
to je od tebe pěkně sprostá podpásovka. Předvádíš tu slovní gymnastiku a obracíš smysl řečeného.

A to na naprosto jasný komentář ke tvé otázce, jak lze ztratit svou duši:
Nesmrtelnou duši lze ztratit věčným zavržením, tedy ztratit výsadu sdílet svou existenci ve společenství Lásky - Boha.

Přeji ti, aby to byla tedy skutečně jednou pravda, že svou duši ztratíš pro Krista. Zatím to tak nevypadá. Zvláště když hlásáš, že tvá duše má tělesnou podstatu. K čemu by byla Bohu dobrá tvá "přirozená" duše, když zemře spolu s tělem?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pondělí, 21. září 2009 @ 11:07:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K čemu by byla Bohu dobrá tvá "přirozená" duše, když zemře spolu s tělem?

To já také nevím. Asi je Bůh tak dobrý, že si dělá nějakou sbírku ztracených duší.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. září 2009 @ 12:41:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Asi je Bůh tak dobrý, že si dělá nějakou sbírku ztracených duší"...


Pán Ježíš pro spásu lidských duší šel na smrt!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 20. září 2009 @ 14:10:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Lidská duše je cennější, než celý svět. Nic cennějšího nemáme.


  To je škoda, oko. Taky jsem dlouhou dobu nic cennějšího, než svoji duši neměl.

  A pak jsem svoji duši položil pro nebeské království. Zapřel jsem jí, všechny její nápady, všechno, co se naučila a co do ní natloukli, zapřel jsem to pro Ježíše a jeho království. A stala se zvláštní věc: Bůh mi dal něco cennějšího, než moji vlastni duši - dal mi nového ducha a nové srdce.

  A tak dnes máme něco mnohem cennějšího, než jen duši - máme to nové stvoření, toho nového člověka, který je náš život. V tom novém duchu slyšíme hlas jeho Otce, podle toho ducha se učíme chodit - a ne už podle vrtochů duše nebo žádostí těla. A naše duše už nemusí produkovat imitaci "duchovního" života.

  A pracujeme na tom, aby skrze přijímání Božího slova byla spasena i naše duše a tělo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. září 2009 @ 08:17:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tím že, jak říkáš, položíš svou duši pro nebeské království, o ni nepřijdeš, ale naopak - duše je obohacena darem nového ducha - společenství s Bohem.
Je to pořád ta samá duše, ale už žije jinak, ve světle. A je to na ní vidět. Viz podobenství o Toníkovi (o novém člověku) v mém komentáři dole.


Duše neprodukuje imitace duchovního života. Ani nemůže, protože je sama svojí podstatou duch. Duch, který ale u někoho žije ve tmě hříchu, u jiného žije ve světle Boží lásky. To je onen dar nového ducha - nový život duše ve světle Boží lásky.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 21. září 2009 @ 08:43:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, stále dokola píšeš stejný zmatek.

  Kdyby byla duše stejná, co by bylo jiné? Co by se s tím Toníkem stalo, že by byl najednou jiný? Měl by jiné tělo?

  Říká se: Ten člověk má dobré srdce. Neříká se: Ten člověk má dobrou duši. V tom je Boží spasení, ten dar: Bůh vymění srdce, duchá, jádro člověka, charakter, vnitřního člověka. To je reálná změna, ne jen výměna nějakých projevů čehosi. Duše v tu chvíli zůstává stejná - člověk se stejně rozhoduje, má podobné pocity, stejnou inteligenci. Tyhle věci se novým narozením nijak nemění.

  Vyjímkou je to, pokud byl člověk obsazen zlým duchem a jeho mysl, city či rozhodování byly tímhle duchem zastíněny. Při novém narození pak nečistý duch prchne a ten člověk má jasnou mysl a může se svobodně rozhodovat, což je obrovská změna, ale není to tím, že by jeho duše byla změněna, ale tím, že jeho duše byla osvobozena od útlaku ducha, který sídlil v jeho těle - spolu s mrtvým duchem člověka.


  Řečeno počítačovou terminologií - je to výměna hardware, jádra, ne software, který běží nahoře. Snažit se o spasení duše bez nového narození ducha je jako instalovat 64 bit Windows 7 na Intel 286.

  Takže při znovuzrození mění Bůh srdce, niterný charakter člověka. Člověk byl zlý (každý člověk je zlý, všichni se ztratili z Boží cesty) a Bůh vymění srdce, takže člověk je dobrý. Tuhle změnu a rozdíl ti popisuju na článcích spasení ze skutků (to by se dalo nazvat "evoluce", postupná spása vlastními skutky) nebo spasení z milosti (kreace, nové stvoření)

  Duše člověka ale zůstává stejná a člověk sám musí spolu-pracovat na její záchraně. Musí cvičit vůli, musí si naplňovat mysl Božím slovem místo výmyslů ďábla (my tomu říkáme vymýt mozek Božím slovem), musí se učit nově rozhodovat - chodit v novotě toho života, co dostal od Boha. Musí se učit poradit si s nově nabytou svobodou, schopností nehřešit a svobodně se rozhodovat.

  Čili před člověkem, který dostal nebo dostane nového ducha od Boha je hodně práce, ale už to není práce na jeho spáse - nemůžeš zachránit něco, co je od Boha - ale na spáse duše a těla. To je to, co zbývá doplnit.

  Duch člověka není duše člověka, to jsme ti psali stokrát. Celý člověk je duch, duše a tělo. Duše a tělo je necelý člověk - člověk, který má mrtvého ducha, nemá duchovní život, jen jeho imitaci, neslyší Boha a je ovládán duševními nebo tělesnými věcmi. Ne tak je to z Božími dětmi - jejich práce je právě naučit se chodit podle toho ducha, kterého dostali od Boha, ne podle vrtochů duše nebo žádostí těla.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. září 2009 @ 12:34:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku
Měl by sis nejdřív odpovědět, co je to tedy duše, že má pro Boha tak obrovskou cenu. Takovou cenu, že za spásu duší se Boží Syn vydal na smrt. Zda má duše podstatu tělesnou, nebo duchovní. Zda je tedy nesmrtelná, nebo umírá spolu s tělem.

Duše člověka není jen jakýsi soubor psychických vlastností, projevů těla, či lidského rozumu, ale duše člověka je nesmrtelná osobnost člověka (obraz Boha), tak jak byla kdysi stvořena, v zatím smrtelném těle (následek hříchu). Duše člověka je tedy ve stejném významu, jako výraz "lidské srdce".

Co se s Toníkem vlastně stalo? Nedostal nové tělo, ani novou duši, ale poznal Boží lásku. Ta ho změnila, že se stal "Novým člověkem". Člověka změní jedině vztah, živé sdílení s Bohem. To je podstata toho "nového ducha", který člověk dostane = Společenství s Bohem v Duchu svatém.

Úplný člověk je tedy tělo a duše (lidská duše je duch - podívej se na stvoření člověka), zda žije "podle těla, nebo "podle nového ducha" odvisí od jeho napojení na Boží lásku, od společenství s Bohem. To je všechno.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 22. září 2009 @ 08:12:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Oko.

  To, že člověk pozná Boží lásku k lidem je dobrý základ k uzavření smlouvy s Bohem a k novému narození. Ale to, že člověk pozná Boží lásku ještě nemusí znamenat žádnou změnu - po křesťanském světě běhá příliš mnoho lidí, kteří zažívají Boží dotek, pláčou při chvalách, modlí se jak o život, ale jejich život zůstává stejný.

  V tom životě totiž chybí to základní, co je třeba pro změnu - tomu jako křesťané říkáme nové stvoření, nové srdce, nový duch. Člověk, který není narozen znovu je mrtvý v hříchu. Jeho duch je mrtvý, nemůže slyšet Boha, nerozeznává duchovní svět, uvažuje přirozeně, duševně. To je ten první člověk, duševní.

  To nové stvoření, to je ten nový duch, který se narodil z Boha. Nové stvoření je něco víc než jen ošlechtění něčeho starého, je to opravdické nové stvoření a narození. Tehdy je člověk úplný - dostane nového ducha od Boha, skrze kterého očiš´tuje svoji duši a hlídá svoje tělo.

  Bez toho nového narození, bez nového srdce a ducha, je náboženské pachtění beze smyslu, s velmi rozporuplnými výsledky. Tělo a krev nemůže mít společenství s Bohem - to je nesmysl. Bůh je duch a společenství s ním mohou mít ti, kteří se narodili z Boha, jeho dětí. A co se z ducha narodilo (to je to nové stvoření, vnitřní člověk) je duch.


 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. září 2009 @ 14:35:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku
Odpověděl sis, zda má duše podstatu tělesnou, nebo duchovní? Protože od toho se všechno další odvíjí. Poznat Boží lásku je to hozené lano. Je třeba ji také přijmout a "uvázat se".

Pokud ji přijmu a uvážu se, jsem s Bohem svázán, mám s ním společenství. Moje duše není jen "ošlechtěna", společenství s Duchem (ona svázanost), jí dává nový život (Duch obživuje) v naprosto jiné kvalitě.

Tedy můj závěr: Člověk je tělo a duše, byl stvořen ke společenství s Bohem. Pokud si uděláš čáru - hranici, na jedné straně je svět hmotný (neživá příroda, rostliny, zvířata) a na straně druhé bude svět duchovní (Bůh, andělé, zlí duchové), člověk zde má místo přímo na oné hranici. Lidské tělo je ze světa hmotného, lidská duše je ze světa duchovního. Úplný člověk je tehdy, když tělo i duše jsou ve společenství s Bohem. To je ten nový život (nový duch), oproti dřívějšímu životu "podle těla". To, o co přišli hříchem první lidé v ráji, bylo právě ono důvěrné společenství s Bohem. Znovuzrození nám to vrací.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 22. září 2009 @ 20:36:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, neodpověděl, nepřijímám hry na podstaty.

  První člověk byl stvořen Božím dechem a spolu s hmotou se zněj stala duše živá. Když člověk zhřešil, zemřel. Nezemřela jeho duše, ta byla pořád živá dál. Zemřel duch člověka, to je ta duchovní část člověka, ta část, která vnímá duchovní svět.

  Druhý člověk, Ježíš Kristus, se stal duchem obživujícím. Přinesl v novém narození člověku tu část, která mu scházela, která byla mrtvá - toho obživujícího ducha, který slyší Boží hlas, může vnímat Boha a může s ním mít společenství. To je ten nový život, nové stvoření, ten vnitřní člověk, který je tak vzýcný Bohu.

  Člověk, který se znovu narodí má tedy kromě živé duše (kterou měl od narození či početí) také živého ducha, to nové stvoření, nové srdce. Pak je celý. Toho starého ducha, který zemřel hříchem, tu mrtvolu pak pohřbí ve vodě křtu - tak jako byl Kristus pohřben (protože zemřel pro naše hříchy).

  Člověk, který nemá toho nového ducha od Boha je taky úplný člověk, ale je na tom podobně jako třeba člověk hluchý a němý v tělesném světě: Neslyší Boha, nemůže ho vnímat, protože jeho duch je mrtvý.

  Závěry máš zajímavé, oko, ale nepravdivé, neodpovídají realitě.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: bettymcdonald v Úterý, 22. září 2009 @ 21:03:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ano a Amen!

I.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 23. září 2009 @ 23:14:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Odpovědět si na to, co je lidská duše, je přece podstatné. To není hra. Duše lidská byla stvořena Božím dechem.
Podle tvého výkladu zde máme tělo (podstaty materiální), duši (dech života - podstaty jaké???) a ducha - podstaty jaké???
Má snad člověk dva duchy?

Co se narodilo z Ducha, je přece duch. Žádný duch nepodléhá fyzické smrti, protože není fyzické podstaty.

Smrt duše znamená ale její trvalé odloučení od Boha
. Každý duch byl stvořen ke sdílení společenství s Láskou, je to jeho přirozenost. Každý duch dostal ale také svobodnou vůli se rozhodovat (včetně andělů). Rozhodne - li se pro život bez Lásky, je to respektováno, byla to jeho volba. Protože jeho přirozenost není naplňována, takový duch nesmírně trpí.

Člověk byl stvořen jako nesmrtelný, jeho smysl byl vyjadřovat neviditelného Boha ve viditelném světě. Proto ho Bůh ustanovil nad všemi tvory - podmanit si zemi. Nesmrtelnost člověka (tělo i duše pospolu) byla podmíněna plným společenstvím s Bohem. O tuto nesmrtelnost první lidé přišli. Žádný člověk vlastními silami (jakkoli spravedlivý) nebyl schopen společenství s Bohem znovu získat. Proto musel přijít Boží syn, narodit se jako člověk a svou smrtí usmířit vinu všech lidí. Do té doby totiž všichni zemřelí spravedliví neodcházeli k Bohu, ale na místo mrtvých (šeol, hádes). Tam byli i Abrahám s Lazarem. Ježíšovým vykoupením oni všichni získali plné společenství s Bohem. Nyní tvoří zástupy svatých v nebi.

 Bůh je dárcem veškerého života, ovšem "duch života", který je v rostlinách i zvířatech, dokonce v bakteriích, bacilech i virech, je ještě něco docela jiného, než "dech života", vdechnutý člověku. U všech tvorů v přírodě Bůh jen řekl - a stalo se. Člověka stvořil docela jinak. Stvořil ho jako svůj obraz ve viditelném světě. Adam se natolik lišil od všeho tvorstva, že pocítil prvotní samotu. Nenašel v celém Stvoření vhodný protějšek sobě rovný, naopak dal všemu jméno (znak nadřazenosti člověka).

 Existence člověka je přece umístěna přesně na oné hranici (stal se živou duší):tělo je ze světa fyzického, duše je ze světa duchovního. Během života lidská duše může žít podle těla (postoj ochutnávání zakázaného ovoce), nebo má možnost se znovuzrodit křtem skrze vodu a Ducha (J 3,5) a získat nový život - ztracené společenství s Bohem. To je onen dar NOVÉHO DUCHA. Jen v tomto stavu člověk dosahuje své úplnosti, smyslu, k jakému byl původně stvořen. Protože lidská duše je duch, jako každý jiný duch bez společenství s Bohem strádá a trpí. Člověk jenom jako tělo a duše není úplný, plnosti dosáhne až ve společenství s Bohem.

I znovuzrozený člověk zemře. Ale to už není podstatné, protože osten smrti je už zlomený. Takový člověk odchází do plného života v Bohu a bude mít zase tělo nové - oslavené.



..."Zemřel duch člověka, to je ta duchovní část člověka, ta část, která vnímá duchovní svět"...

Podle mého výkladu smrt ducha = ztráta společenství s Bohem. Znovuzrození skrze vodu a Ducha = obnovení tohoto společenství.
 V čem mé závěry neodpovídají realitě?


]


Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: pali v Pátek, 18. září 2009 @ 10:43:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Je-li duše smrtelná, tak proč to dělat?"

Práve preto, že je smrteľná. Nesmrteľnosť získame len prostredníctvom Ježiša Krista. Duša znázorňuje celého človeka aj s telom. Očistiť dušu znamená žiť s Bohom pokiaľ možno v jednote. Znamená to zabudnúť na vlastné ego, zbaviť sa našej vôle a nechať sa riadiť vôľou Božov. Stane sa to len tak, keď budeme mať pri každom našom rozhodovaní na zreteli Ježiša a premýšľať, čo by asi v danej situácii urobil On. Keď budeme rozmýšľať nad Ježišom, o jeho charaktere, o Božej láske k nám ľuďom, potom nám Boh začne odhaľovať aj nás samých, aký v skutočnosti sme, pretože ak toto nevieme, nemôžeme urobiť nápravu, alebo inak povedané, nemôžme sa očisťovať.



Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 18. září 2009 @ 15:27:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak se tvoje duše narodila? Narodila - li se z Boha (dechem Božím), tedy je duchovní podstaty. Co se narodilo z ducha, je duch (J 3,6).

Duch není smrtelný, smrtelné je pouze tělo.


]


Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: pali v Pátek, 18. září 2009 @ 19:22:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Duša podľa mňa nie je duch. Keď Boh stvoril človeka, najprv zformoval jeho telo, potom mu vdýchol duch života a človek sa stal živou dušou. Duch alebo Boží dych je len tá oživujúca esencia ktorá sa pri našej smrti vracia k Bohu nie je to živá bytosť ale čsť Boha, ktorá je nám darovaná, aby sme mohli žiť. Neviem to vysvetliť pretože to aj tak úplne nechápem, ale isté je, že človek prišiel o nesmrteľnosť pádom do hriechu a jediný kto nám chce nahovoriť, že nikdy nezomrieme je had.


]


Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 19. září 2009 @ 12:49:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Duch alebo Boží dych je len tá oživujúca esencia ktorá sa pri našej smrti vracia k Bohu nie je to živá bytosť ale čsť Boha, ktorá je nám darovaná, aby sme mohli žiť."...

Ahoj Pali
Potom by se člověk nijak nelišil od zvířat, byl by na stejné úrovni. A jakým právem by jim potom mohl dávat jména?
Ale člověk byl přece stvořen k Božímu obrazu. Kde máš ten obraz?


]


Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 20. září 2009 @ 10:38:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
pali
Podle takového výkladu by měla duši kdejaká kvasinka, kdejaký bacil tetanu, nebo virus HIV, dokonce každá travička, či plíseň. Protože v tom všem je přece také život. Život se automaticky nerovná duši.


]


Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 20. září 2009 @ 00:13:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Oko,

jak podle Písma vznikla duše? Tak, že Bůh vdechl svůj dech do těla člověka. Spojením ducha a těla tedy vznikla duše. A duše je psychosomatická, protože hnutí duše podstatně ovlivňuje i tělo.


]


Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 20. září 2009 @ 10:33:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tím,že Bůh vdechl svého Ducha do hmotného těla, vytvořil novou osobnost v historii vesmíru (svůj obraz - protože člověk vyjadřuje Boha ve viditelném světě), osobnost podobnou andělům, ale vázanou v životě na hmotné tělo. Úplný člověk je hmotné tělo a duše. To nejdůležitější na člověku je jeho duše, zrozená z Boha. Bůh je duch - a lidská duše je také duch - obraz Boha.


To, že při znovuzrození dostáváme nového ducha, to není žádná další věc, kterou bychom od Boha dostali. je to on sám, jeho blízké společenství, které naši duši promění. To je onen "dar nového ducha".

Malé podobenství:
Toník byl zlostný, hrubý a neurvalý člověk, ze kterého měli všichni ostatní hrůzu. Šel tvrdě jenom za svým prospěchem. Kdo s ním přišel do konfliktu, nevyšel ze šrámů na těle ani na duši. Kdo mohl, raději se mu vyhnul.
Pak se s ním stala změna. Začal být milý a pozorný k ostatním lidem, vlídný a přívětivý. Přestal být sobecký a zajímal se, jak udělat radost jiným. Znovuzrodil se.

Jeho známí se v názoru na jeho osobu shodují: Je to nový člověk!


]


Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: Didymos v Pátek, 18. září 2009 @ 18:40:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten Antikrist neví co jest Pravda



Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Pondělí, 21. září 2009 @ 09:18:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Papeš sa oháňa pravdou a pritom lež je jeho základným pracovným nástrojom.Celá nauka katolickej církve je v naprostom rozpore so slovom Božím. Na papeža platí následovný výrok z Biblie.

2 Korintským 11:13  Lebo takí falošní apoštolovia sú ľstivými robotníkmi, pretvarujúcimi sa na apoštolov Kristových.
14  A nie div, lebo veď sám satan sa pretvaruje na anjela svetla.
15  Nuž teda nie je to veľkou vecou, ak sa i jeho služobníci pretvarujú, ako čo by boli služobníkmi spravedlivosti, ktorých koniec bude podľa ich skutkov.

V ep.Kološanom sme dôrazne varovaní ,aby sme sa týmto falošným apoštolom nedali oklamať.

Kol.2,4  Ale to hovorím, aby vás nikto neoklamal falošnými dôvodmi, pravde podobnou rečou.

Matúš 7:18  Dobrý strom nemôže rodiť zlé ovocie ani zlý strom rodiť dobré ovocie.
20  A tak ich tedy po ich ovocí poznáte.



Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. září 2009 @ 12:38:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rudinec
nezlob se, ale vyjadřuješ se jako pako.

Spousta obvinění bez jediného důkazu. To se považuješ za křesťana, kterého mají poznat po lásce? Kde ji schováváš a pro koho?


]


Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Úterý, 22. září 2009 @ 14:34:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zasielam dôkazy o falošnej nauke katolicizmu o ktoré si žiadal. 

SEZNAM KACÍŘSTVÍ

Tato následující kacířství jsou odchylkami od skutečného Božího evangelia. Byla osvojena a stále udržována Římsko-katolickou církví v průběhu 1600 let. Ve skutečnosti jsou Římané kacíři minulých věků a ne ti lidé, které zabili, kvůli tomu, že se nepřizpůsobili těmto kacířstvím. Data, která jsou zmíněna níže, jsou v mnohých případech přibližná. Mnohá z těch kacířství byla běžná v dřívějších letech církve, ale až tehdy, když byla oficiálně uznána Církevním Koncilem a prohlášená papežem jako dogma víry, se stala pouty pro katolíky. Při reformaci v 16. století byla tato kacířství popřena, jako nemající nic společného s náboženstvím Ježíše, jak je mu vyučováno v Novém Zákoně.

(1) Ze všech lidmi vymyšlených učení, která jsou v rozporu s Biblí a která praktikuje Římsko-katolická církev, jsou nejstarší modlitby za mrtvé a znaky kříže. Oboje začalo po roce 300 po Kristu.
(2) Voskové svíce byly církvi představeny po roce 320 po Kristu.
(3) Uctívání andělů a zemřelých svatých začalo po roce 375 po Kristu.
(4) Mše jako denní oslava byla osvojena v roce 394 po Kristu.
(5) Uctívání Marie, matky Ježíše, a používání termínu Matka Boží, který se vztahuje rovněž na ni mělo původ v Efezské radě v roce 431 po Kristu.
(6) Kněží se začali oblékat rozdílně od laiků v roce 500 po Kristu.
(7) Nauka o očistci byla ustanovena Gregorym v roce 593 po Kristu.
(8) Latina jako jazyk modlitby a uctívání v církvi byla také zavedena papežem Gregorym I. v roce 600 po Kristu.
(9) Bible učí, že se modlíme pouze k Bohu (Jan 16:23-26). Jednoduché církevní modlitby nebyly nikdy namířeny k Marii ani k zemřelým svatým. Toto se začalo používat v Římské církvi okolo 600 let po Kristu.
(10) Papežství je pohanského původu. Název papeže nebo všestranného biskupa byl poprvé dán biskupovi v Římě zlým císařem Phocasem v roce 610 po Kristu. Ježíš neustanovil Petra do vedení apoštolů a výslovně zakázal takový nápad (L 22:24-26; Ef l:22,33; Ko 1:18; 1 K 3:11).
(11) Líbání papežových nohou začalo v roce 709 po Kristu. Líbání nohou císařů bylo pohanským zvykem. Slovo Boží zakazuje takovéto chování. (Sk 10:25,26; Zj 19:10; 22:9).
(12) Dočasná moc papežů začala v roce 750 po Kristu. Ježíš výslovně zakázal takovéto věci a On sám odmítl světské kralování (Mt 4:8,9; 20:25,26; Jan 18:36)
(13) Uctívání kříže, obrazů a relikvií (ostatky mrtvé osoby) bylo povoleno v roce 788 po Kristu. V Bibli se toto nazývá modlářstvím a několikrát je to odsouzeno (Ex 20.2-6; Dt 27:15; Žalm 115; Ř 2:22; 1 K 8).
(14) Svěcená voda smíchaná se špetkou soli a požehnaná knězem byla ustanovena v roce 850 po Kristu.
(15) Uctívání svatého Josefa začalo v roce 890 po Kristu.
(16) Křest zvonů byl ustaven papežem Janem XIV. v roce 965 po Kristu.
(17) Kanonizace zemřelých svatých - poprvé papežem Janem XV., v r. 995 po Kristu. V Bibli je každý věřící a každý následovník Ježiše nazýván svatým. (Ř 1:7; 1 K 1:2)
(18) Páteční půsty a Svátek Půstu byly založeny v roce 998 po Kristu, kdy papežové určili, že se budou jíst jen ryby.
(19) Mše byla postupně vyvinuta jako oběť a účast na ní byla povinná od 11. století po Kristu. Evangelium nás učí, že Kristova oběť byla nabídnuta jednou provždy a za všechny a nemá se už opakovat, ale jen připomínat při Večeři Páně. (1 K 11; Žd 7:27; 9:26-28; 10:10-14).
(20) Kněžský celibát byl nařízen papežem Hildebrandem a Bonifácem VII. v r. 1079 po Kristu. Ježíš, ani žádný z apoštolů nezaložili takový řád. Naopak Sv. Petr byl ženatým mužem (Mt 8:14-15) a Sv. , Pavel říká, že biskupové by měli mít ženu a děti ( 1 Tm 3:2-5,12; Tt 1 )
(21) Růženec nebo modlitební korálky byly představeny mužem, který se jmenoval Petr Hermit a to v roce 1090 po Kristu. Bylo to napodobením praktik hinduistů a mohamedánů. Počítání modliteb je pohanskou praktikou a je Kristem výslovně odsouzena (Mt 6:5-13).
(22) Inkvizice kacířů byla založena radou ve Veroně v roce 1184 po Kristu. Ježíš nikdy nevyučoval používání násilí k rozšíření jeho náboženství (Mt 5, 10).
(23) Prodej odpustků, který byl běžně viděn jako zakoupení si odpuštění a svolení k páchání hříchů, začal v roce 1190 po Kristu. Křesťanské náboženství, jak je vyučováno v evangeliu, takové provozování odsuzuje. A na protest proti takovémuto provozování vyvstala protestantská reformace v 16. století.
(24) Dogma přepodstatnění bylo prohlášeno papežem Innocentem III. v r. 1315 po Kristu. V této nauce kněz předstírá představení každodenního zázraku tím, že přemění oplatek v tělo Kristovo a pak předstírá, v přítomnosti svých lidí na mši, že Jej jí živého. Evangelium odsuzuje takovy nesmysl, vždyť Večeře Páně je jednoduše připomínka oběti Krista. (L 22:19,20; Jan 6:35; 1K 11:26).
(25) Vyznávání hříchů kněžím alespoň jednou do roka bylo založeno papežem Innocentem III. na Lateranském Koncilu v r. 1215 po Kristu. Evangelium nám přikazuje vyznávat naše hříchy přímo Bohu (žalm 51; Iz 1:18; L 7:48; 15:21; 1 Jan 1:8,9).
(26) Vzývání oplatku (hostie), bylo vymyšleno papežem Honoriusem v roce 1220 po Kristu. Takže Římská církev uctívá boha vytvořeného rukama. To je jasným modlářstvím a je to v naprostém protikladu s duchem evangelia (Jan 4:24).
(27) Pro obyčejné lidi ze shromáždění byla Bible zakázána a umístěna do Rejstříku zakázaných knih v r. 1229 Koncilem v Toledu. Ježíš a apoštolé nařizovali, aby Písma byla čtena všemi (J 5:39, 1. Tm 3:15-17).
(28) Kápě byla vymyšlena Šimonem Stockem, anglickým mnichem, v r. 1287 po Kristu. Je to kus hnědé látky s obrazem Panny, mělo to obsahovat nadpřirozenou ctnost, aby ochraňovala ty, kteří ji nosí na holém těle, od všeho nebezpečí. Je to fetiše.
(29) Římská Církev zakázala pohár obyčejným lidem ze společenství na Koncilu v Konstanci v r. 1414 po Kristu. Evangelium přikazuje všem Křesťanům, aby oslavovali Večeři Páně chlebem a vínem (Mt 26:27, 1 K 11:26-29). .
(30) Nauka o očistci byla prohlášena za dogma víry Koncilem ve Florencii v r. 1439 po Kristu. V Bibli není ani jedno slovo, které by učilo o očistci kněží: Krev Ježíše Krista nás očišťuje od hříchů.
( 1 J 1:7-9. 2:1-2, Jan 5:24, Ř 8:10, Zj 1:5, Ef 1:7).
(31) Nauka o Sedmi Svátostech byla založena v r. 1439 po Kristu Evangelium říká, že Kristus ustanovil pouze dvě svatosti - Křest a Večeři Páně (Mt 28:19, 26:26-28).
(32) Ave Maria nebo přidání části poslední poloviny bylo uděláno v r. 1508 po Kristu. Bylo to dokončeno 50 let poté a nakonec osvědčeno Papežem Sixtem V. na konci 16.st.
(33) Koncil v Trentu z r. 1545 po Kristu prohlásil, že tradice je rovnocenou autoritou jako Bible. Tradice znamená lidské vyučování. Farizeové věřili tomu samému a Ježíš je příkře odsoudil, že lidskými tradicemi zrušili přikázání Boží (Mk 7:7-13, Ko 2:8, Zj 22:18).
(34) Šest apokryfických knih bylo přidáno k Bibli Koncilem v Trentu v r. 1546 po Kristu. Je to v protikladu s Biblí (Zj 22:18.19).
(35) Vyznání víry Papeže Pia IV. bylo vystaveno jako oficiální vyznání víry katolíků v r. 1560 po Kristu. Skutečný křesťan zůstane u Svatých Písem jako u svého vyznání víry. A odtud je jejich vyznání víry o 1 500 let starší než vyznání římských katolíků (Ga 1:8, Zj 22:18-19, 2 Tm 2:15, 3:15-17).
(36) Neposkvrněná představa Panny Marie byla prohlášena Papežem Piem IX. v r. 1854 po Kristu. Evangelium prohlašuje, že všichni lidé, s jedinou výjimkou Krista, jsou hříšníky. I Marie sama měla potřebu Spasitele (Ř 3:23, 5:12, Ž 51:5, L 1:30, 46-47).
(37) V r. 1870 po Kristu Papež Pius IX. vyhlásil dogma neomylnosti Katolické církve.
(38) Papež Pius X. odsoudil v r. 1907, společně s "modernismem", všechny výzkumy moderní vědy, které nepotvrzovaly církev. Pius XI. udělal stejnou věc v souhrnu v r. 1864 po Kristu.
(39) V r. 1930 Pius XI odsoudil veřejné školy.
(40) V r. 1931 ten stejný Papež Pius XI. znovu upevnil doktrínu o tom, že Marie je "Matkou Boží." Tato doktrína byla poprvé založena Koncilem v Efezu v r. 431 po Kristu. Je to kacířství, které je v protikladu s vlastními slovy Marie (L 1:46-49).

Jaký bude další výmysl Římské Církve? Katolíci říkají, že se jejich církev nikdy nemění, ale zatím nedělá nic jiného, než že si vymýšlí nové doktríny, které jsou proti Bibli a provozuje obřady a ceremonie, které jsou celé převzaty od pohanů. Při nejmenším 95% obřadů a ceremonií Římské Církve jsou pohanského původu.

Kardinál Newman ve své knize "Rozvoj křesťanského náboženství" přiznává, že "Chrámy, kadidla, oleje, lampy, volené oběti, svěcená voda, svátky a období oddání, průvody, požehnání polí, kněžská roucha, ostříhání hlavy (kněží, mnichů a jeptišek), obrazy jsou všechny pohanského původu." Ať některé upřímné srdce najde Písmo na výše zmíněné praktiky a uvidí, že Římanství není biblické. Výše zmíněny chronologický přehled lidských smyšlenek vyvrací prohlášení knězů Římské církve o tom, že jejich náboženství bylo učeno Kristem a a že papežové byli věrnými ochraniteli tohoto náboženství.



]


Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. září 2009 @ 14:37:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale tohle jsi tu už jednou uveřejňoval a už jsem na to odpovídal. Najdi si to.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Středa, 23. září 2009 @ 16:18:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Vo svojej prvej reakcii na môj príspevok si ma nazval pakom.
Rád by som ťa upozornil na jeden výrok z Písma: 

Matúš 5:22  Ale ja vám hovorím, že každý, kto sa hnevá na svojho brata bez príčiny, bude vinný, aby bol vydaný moci súdu. A ktokoľvek by povedal svojmu bratovi: Ráka, bude vinný, aby bol vydaný moci vysokej rady; a ktokoľvek by povedal: Blázon, bude vinný, aby bol uvrhnutý do ohnivého pekla.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Očistit duši poslušností pravdě. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 23. září 2009 @ 22:44:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nenazval, jenom jsem řekl, že se tak vyjadřuješ. A příčinu jsem proto měl. Ty tvé "argumenty" prozrazují nevzdělanost, už jsem ti na ně jednou odpovídal, jsou nepravdivé jeden vedle druhého.


]


Stránka vygenerována za: 0.47 sekundy