Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 631 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116494138
přístupů od 17. 10. 2001

Život církví: Bohoslužba u kvakerů
Vloženo Neděle, 04. říjen 2009 @ 20:10:11 CEST Vložil: Stepan

Z našich církví poslal ssns

Cizinec tu ve svém nedávném článku Společenství svatých - soukromá, nebo veřejná záležitost popsal své zkušenosti s pojetím společenství v různých církvích. Psal o ŘKC a svém současném sboru, čímž vlastně ukázal dva způsoby pojetí života ve sborech. Rád bych vám poodhalil cestu třetí, cestu kvakerů.


Úvodní poznámka k terminologii

Pokud vím, není v češtině zcela ustálená terminologie. V článku tedy uvádím při prvním výskytu nějakého slova používané anglické termíny s možným českým ekvivalentem, který podle mě nejlépe vystihuje smysl a význam. Český jazyk umožňuje tři způsoby psaní slova kvaker. Jednak přímo z angličtiny převzatý termín quaker [1], dále pak vlastně fonetický přepis kvejkr a následně mnou používaný kvaker.

Moje první setkání s kvakery

Do místního kvakerského Meeting House (dům setkávání) jsme se se ženou vypravili tak, abychom na místě byli asi půl hodiny před stanoveným začátkem Quaker Meeting (Setkání). Od ostatních domů v ulici ho odlišovala pouze cedule "Dům stekávání - The Religious Society of Friends" (Náboženská společnost přátel, což je oficiální název, ale slovo "kvaker" není chápáno nijak hanlivě a sami kvakeři ho běžně používají). Hned po vstupu do budovy jsme vzbudili pozornost asi deseti lidí, kteří se k nám vydali a vyptávali se nás na vše možné. Když jsme potvrdili, že máme v úmyslu zúčastnit se Setkání, vzali nás dva z nich do malé místnosti, kde nás zběžně seznámili s kvakery. Myslím, že hlavním účelem bylo připravit nás na to, jak Setkání probíhá. Upozornili nás na to, že kvakeři nemají žádné duchovní a žádné krédo (tj. nějaký soupis nauk, které by všichni vyznávali).

Asi pět minut před plánovaným zahájením Setkání jsme se vydali do místnosti k tomu určené. U kvakerského Setkání není úplně správné mluvit o čase zahájení. Je sice určen, ale Setkání se považuje za zahájené v okamžiku, kdy první člověk zasedne. Místnost, kde Setkání probíhalo, připomínala ze všeho nejvíc klubovnu. Uprostřed byl stolek, na kterém byly ve váze květiny, Bible a kniha Quaker faith and practice [2] (Kvakerská víra a praxe). Kolem stolu byly ve třech řadách křesla a lavice a na nich vedle výtisků Bible a Kvakerské víry a praxe ještě brožurka Advices and Queries [3] (Rady a otázky). Nikde nebyly žádné náboženské symboly, žádné obrazy, nic kromě nápisu FIRE EXIT a nástěnných hodin.

Usedli jsme. Prvních 25 minut se nedělo nic. Do místnosti sice vešlo pár opozdilců, ale ti se jen v tichosti posadili a připojili se ke kolektivnímu mlčení. Představte si asi 30 dospělých lidí (na tomto Shromáždění nebyly děti, ale obecně se děti účastní, ale po nějaké době místnost opustí a věnují se jiným aktivitám) sedících v prosté místnosti bez jediného slova. Zpočátku jsem zvědavě (a nenápadně) pozoroval, co vlastně ostatní dělají. Většina měla zavřené oči, někteří se dívali z okna. Čas od času někdo sáhl po některé z výše uvedených knih, pro sebe si kousek přečetl a pak knihu odložil. Po těch 25 minutách (ano, podíval jsem se na hodinky a docela mě překvapilo, že už uběhlo tolik času) se postavila jedna žena a promluvila o tom, že ticho (mlčení) je nejlepší přípravou pro setkání s Bohem. Říkala, že v životě mluvíme vesměs my a že je dobře na nějakou chvíli zmlknout a nechat mluvit Boha přímo k nám. Svá slova doplnila osobní zkušeností, kdy při cestě z dovolené zaparkovali u dálnice, aby se prospali, a i přes hlučný provoz byly ostrovem ticha. Celá promluva trvala asi tak 3 minuty. Taková promluva se nazývá vocal ministry (vocal znamená ústní, hlasitý a ministry je tu pak použito ve smyslu kněžský úřad) a není to předem připravená řeč. Kvakeři věří, že je k takovému proslovu vede přímo Bůh. Při některých Shromážděních nepromluví vůbec nikdo, jindy je člověk svědkem i několika. Rozhodl jsem následovat to, co říkala, sáhl jsem po Radách a otázkách. Náhodou jsem si přečetl úryvek, který je v poznámkách [3], a modlil se k Bohu.

Setkání je ukončeno v okamžiku, kdy někdo (později jsem zjistil, že je to obvykle předem určená osoba) potřese rukou svému sousedovi. Totéž následně udělají i ostatní. Když se tak stalo, postavil se člověk, kterému říkají Clerk (tajemník). Kvakeři si mezi sebou vybírají lidi, jejichž úkolem je sbory spravovat (elder = starší, clerk = tajemník, overseer = dohlížitel, podle toho, co mi k tomu řekli, je to vlastně označení pro diakona). Tyto "funkce" jsou však čistě administrativního charakteru (často neplacené) a nejde tedy o nějakou obdobu starších, pastorů, kněží, které známe z jiných denominací. Tito lidé kromě správy (majetku, vydávání knih atp.) kvakery reprezentují ve vztahu k okolí. Úkolem tajemníka je pak po shromáždění seznámit ostatní s připravovanými akcemi. Při popisovaném Shromáždění tajemník nejprve představil mě a manželku, pak se přítomných zeptal, chtějí-li něco ostatním sdělit (tři lidé se vyjádřili k tomu, co během Shromáždění řekla ta paní). Pak následovalo upozornění na nějaké akce, mezi nimi i jednu pořádanou komunitou Taizé.

Jak už je v Anglii v mnoha církvích zvykem, následovala společná půlhodinka nad čajem či kávou, kde jsme měli možnost popovídat si navzájem.

Závěr

Moje první návštěva Shromáždění byla nezapomenutelným duchovním "zážitkem". Prvních půl hodiny jsem se spíš zvědavě rozhlížel kolem sebe, ale druhou půlhodinu jsem prožil v intenzivním společenství s Bohem v modlitbě beze slov, kdy jsem se vlastně přidal k ostatním. Myslím, že katolíci mi budou rozumět, protože hodnotu ticha ve vztahu k Bohu poznali např. při rekolekcích.

Setkání jsou centrem života kvakerů. Velmi mě zaujal příběh jedné paní, která trpí poruchou spánku. Setkání je pro ni jedinou příležitostí, kdy opravdu hluboce usne. Pokud by někdo pravidelně usínal v kostele, pochybuji, že by to kněz (pastor) vítal. Oni mi však k tomu řekli, že jsou opravdu rádi, že ji Bůh takto dopřeje hodinku zdravého spánku. Asi vás zarazilo, že během Setkání neproběhlo nic připomínajícího Večeři Páně (eucharistii). Kvakeři nepřikládají takovým věcem (rituálům) žádnou váhu (dokonce u nich ani neprobíhá křest).

-----
[1] quaker je odvozeno z anglického to quake = chvět se, třást se; původ tohoto označení není jistý. Jednou možností je, že pochází ze skutečnosti, že se lidé chvěli, když pod vedením Ducha mluvili na shromáždění. Pravděpodobnější je však původ jiný. George Fox (zakladatel hnutí) byl během svého života opakovaně souzen a vězněn, což byl osud mnoha kvakerů. Byl obviňován zejména na základě zákona (Conventicle Act), který v Anglii zakazoval jiná náboženská setkání než ta spojená s Církví Anglie (Church of England). Kvakeři byli označováni za agenty vyslané z Říma "římskými ropuchami, jezuity a františkány, aby svedli Angličany z cesty evangelia". Když byl Fox v říjnu 1650 opět zatčen, byl vyslýchán G. Bennettem  a N. Bartonem. V jednu chvíli Fox dotyčným pravil, že by se měl "třást (to tremble) při slovu Hospodina" (Iz. 66,5). Bennett se Foxe zeptal, jestli se on třese. A když Fox odpověděl kladně, označil ho Bennett za kvakera.

[2] Na první pohled se jedná o jakýsi kvakerský katechismus, ale v samotném úvodu stojí prohlášení, že kniha není myšlena jako nějaký soubor pravidel. Jedná se v podstatě o sebrané výroky kvakerů různých dob, ke kterým každá generace přidá něco svého. Vzhledem k neexistenci společného vyznání víry (kréda, dogmat) je tato kniha chápáno jen jako jakási pomůcka pro cestu životem.

[3] Brožurka obsahuje různé náměty na přemýšlení. Jeden příklad za všechny: Jsi schopen rozjímat o své smrti a smrti svých nejbližších? Akceptujeme-li realitu smrti, jsme osvobozeni k naplněnému životu. V případě takové ztráty si ponech čas truchlit. Když truchlí druzí, zahrň je svojí láskou.


Podobná témata

Z našich církví

"Bohoslužba u kvakerů" | Přihlásit/Vytvořit účet | 36 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Neděle, 04. říjen 2009 @ 20:27:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Byl jsem dvakrát na shromáždění u kvakerů v Praze v Jeseniově ulici a líbilo se mi tam. Při tichu jsem měl zavřené oči. Až dokud mi někdo opravdu nepodal ruku. Byl jem na to ticho připravený dopředu z jejich internetové stránky, kterou mají, ale teď si nevzpomínám na její znění.



Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Neděle, 04. říjen 2009 @ 20:50:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to jsi mě potěšil, že jsou i doma v Praze. Ty stránky by neměl být problém najít - pokud ještě existují. Aspoň si poopravím tu českou terminologii. Mimochodem, byli mezi nimi nějací Češi nebo to byl sbor cizinců žijících v Praze?

Já jsem předem věděl, že mě čeká ticho (oni mi to ostatně sami řekli), ale připraven jsem na to nebyl a velmi mile mě to překvapilo. Opravdu mě překvapilo, jak jen krátké "kázání" obrovsky člověka pohltí a kolik mu toho dá. Zažil jsi tam také nějakou promluvu, nebo to byly dvě hodiny ticha?


]


Re: Re: Re: Bohoslužba u kvakerů v létě 2009 (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Pondělí, 05. říjen 2009 @ 09:57:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kvakeři se v Praze scházejí v Jeseniově uici v kulturním ccentru Trojka, ale vchod je z boku. Přes týden je tam nějaká dětská organizace. Zatím co jsem tam byl se scházeli jednou za dva týdny. A uvažují o častějším setkání. U nich nevadí, jestli člověk chodí ještě někam jinam. Scházejí se kvůli vdechnutímu slovu. Když jsem tam byl, neměl nikdo projev, na nikoho ´nepřišlo slovo´. Převážná většina je Čechové, ale je tam i jeden Němec (mluví ale také česky), a jeden člověk, který mluví současně česky, slovensky, polsky a maďarsky, to vše umí. 
Po sejití setrvají u společného oběda.


]


Re: Re: Re: Re: Bohoslužba u kvakerů v létě 2009 (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pondělí, 05. říjen 2009 @ 11:45:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To jsem rád, že jsi zmínil ten společný oběd. Tady to totiž taky dělají. Je docela těžké vynášet o kvakerech nějaké soudy, ale řekl bych, že oni naprosto neoddělují světské od posvátného. Takže jsem se setkal s tím, že jakékoli společné jídlo chápou jako vzpomínku na poslední večeři. Ono je tedy pravda, že křesťané zpočátku také při lámání chleba normálně jedli, časem (už v době apoštola Pavla) s tím ale byly problémy a tak to společné stolování získávalo stále více symbolickou podobu (aneb najezte se napřed doma).

Já jsem se tedy většinou setkal s tím, že někdo to slovo dostal. A prakticky vždy se přímo týkalo toho, na co jsem já a/nebo spousta dalších právě myslel. Na druhou stranu je pravda, že při shromáždění víc lidí je asi docela velká pravděpodobnost, že se svým slovem trefíš do myšlenek aspoň pár z nich. Je hrozně příjemné sejít se s partou lidí ke společnému uctívání, aniž by tě někdo posuzoval, jestli věříš správně, jestli se chováš správně a aniž by ti někdo hustil do hlavy svoje "moudra". Až budu zase doma, určitě tam vyrazím a třeba se potkáme.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Bohoslužba u kvakerů v létě 2009 (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Neděle, 11. říjen 2009 @ 21:23:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud by si někdo z přítomných chtěl s kvakerstvím získat trochu praktičtější zkušenost, nabízím účast v projektu Quaker in Europe. Je to desetitýdenní e-learningový kurz, prostě fórum podobné tomuto, ovšem spojené s četbou kvakerských textů a diskuzí nad nimi ve viruální komunitě. Zprovoznili jsme to letos na jaře a zatím jsme uskutečnili první běh. Mám prvního zájemce o spuštění druhého běhu, ale má to smysl tak nejmíň tak v 5-10 lidech. Bližší informace najdete na: http://www.kvakeri.cz/Home/qine-1


]


Re: Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Pátek, 09. říjen 2009 @ 05:15:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pražská bohoslužebná skupina existuje od roku 2003, začala jako skupina čtyř Čechů, pak se začali přidávat hlavně cizinci, takže to bylo jeden čas tak půl na půl a mluvilo se pouze anglicky. Teď je situace taková, že česky nemluvící cizinci sice jsou, ale nepříliš aktivní, objeví se tam párkrát do roka, za to přibylo několik Čechů, takže jsme přešli na češtinu a od toho se logicky odvíjela nutnost začít budovat tu terminologii.
Jsem velmi mile překvapen velmi rozumnými názory tady v téhle debatě o kvakerech (jiné jsem zatím nečetl), skoro jako by i přítomní věděli, o čem mluví :-) Takže si myslím, že budu pochopen, když vysvětlím, že to bohoslužebné setkání dává smysl i bez těch promluv. V tom tichu se setkáváme s Bohem a někdy o tom mluvit smysl má, někdy ne. Ty promluvy jsou milou, ale nikoli nutnou součástí toho setkání.


]


Re: Re: Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pátek, 09. říjen 2009 @ 16:42:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Byl bych nerad, kdyby si někdo myslel, že setkání bez promluv nemá smysl. Opak je pravdou - tady popisuju jen svoje první, ale zažil jsem i taková, kde nikdo nic neřekl a stejně mi to nijak nechybělo. Jsem si prakticky jistý, že se s vámi setkám osobně, až dorazím do Čech.


]


Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: Petro v Pondělí, 05. říjen 2009 @ 09:53:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
http://www.kvakeri.cz/


]


Re: Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pondělí, 05. říjen 2009 @ 15:32:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky.


]


Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. říjen 2009 @ 21:02:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj.

  Díky za článek.

  Jen bych upřesnil - nepsal jsem článek Společenství svatých jen o sboru, ve kterém jsem, ale i o několika jiných místních církvích, které znám a jejich praxi ohledně života vespolečenství - CB, SŽ, CKS, CASD, BJB, AC a pod. V nich vypadá "společenství" podobně, typ nebo řád bohoslužeb mají samozřejmě různý.



Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Neděle, 04. říjen 2009 @ 22:43:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když u nich neprobíhá křest, dají se stále ještě považovat za křesťany?
Spousta excentriků, co se hlásí ke křtům i k Večeři Páně za ně obvykle považována není!

Nechodí-li k Večeři Páně, nechybí jim něco???



Jak se pozná křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pondělí, 05. říjen 2009 @ 15:31:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, Ele, položil jsi zajímavou otázku. Já osobně křesťanskost neupírám nikomu, kdo se k tomu hlásí. Ale dobře - u kvakerů chybí křest a všechny ostatní "svátosti". S tou večeří Páně si nejsem úplně jistý, ale mám takový pocit, že u nich je nahrazena společným stolováním (obědem) a to asi nejen po setkání. U kvakerů je problém, že nikomu nepředepisují nějaká dogmata, takže v minulosti nepsali teologická pojednání ale osobní deníky. Jistou vyjímkou byl Barclay, který napsal Apologii (sepsáno kolem roku 1675, k dispozici mám desáté vydání z roku 1841). Jedná se tam o jakoési vysvětlení a obhajobu raného kvakerského myšlení a křtu je tam věnována celkem velká část (str. 387 až 421). Nevím do jaké míry jsou jeho závěry dnes mezi kvakery uznávané, ale při příštím setkání se zeptám. Oni si prostě nepotrpí na teologii a dogmata, ale snaží se prakticky žít Evangelium. Do jaké míry je jejich vysvětlení zbytečnosti křtu křesťanské, ponechme stranou a konstatujme, že křest ve smyslu nějakého rituálu spojeného s vodou nepraktikují.

Jenže máš církve, kde se nekřtí ponořením. Je to ještě biblický křest? Jsou takto pokřtění křesťany? A co otázka křtu dětí. Je vůbec platný? A když už bychom chtěli křesťanskost určovat podle rituálů, pak je otázkou, jestli jsou křesťané ti, kteří neuznávají všechny svátosti jako pravoslavní. Nebo se snad pravoslavní vzdali své křesťanskosti tím, že si něco dodali? A co tepreve večeře Páně. Pravoslavní vyznávají reálnou přítomnost těla a krve v darech, mnoho ostatních ne. Pokud mají pravdu pravoslavní, není to náhodou tak, že ti ostatní už tak nějak nejsou křesťany, protože vlastně neslaví eucharistii? A naopak, pokud je nauka o reálné přítomnosti nějakým nesmyslným dodatkem, je eucharistie ještě vůbec křesťanskou?

Pokud budeme "křesťanskost" posuzovat podle ovoce, pak jsou kvakeři mnihem víc křesťané než nemálo denominací, které za křesťanské označujeme. Je to ale hodně dobrá otázka a asi by si zasloužila samostatný článek. Nechceš to napsat? Pokud ne, asi to udělám sám:-)


]


Re: Jak se pozná křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Úterý, 06. říjen 2009 @ 19:09:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ssns
ke křtu dětí bych si dovolila poznamenat, že P. Ježíš by děti od křtu neodehnal
Marek 10, 13  - 16
  • 13Tu mu přinášeli děti, aby se jich dotkl, ale učedníci jim to zakazovali.
  • 14Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.
  • 15Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.“
  • 16Objímal je, vzkládal na ně ruce a žehnal jim.



]


Re: Re: Jak se pozná křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: Fera v Úterý, 06. říjen 2009 @ 19:50:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jaelo, to byl předobraz, že máme přistupovat k Bohu, jako malé  děti přistupují ke svým rodičům. Tedy že jsou pro ně vším, bezpečím, jistotou, útočištěm, autoritou, jedinými na koho jsou upnuté, prostě bezvýhrad jim důvěřovat.


]


Re: Re: Re: Jak se pozná křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Středa, 07. říjen 2009 @ 11:15:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Fera
Nesnaž se mi namluvit, že by P. Ježíš nepřijal dítě.


]


Re: Re: Jak se pozná křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 06. říjen 2009 @ 20:25:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Jaelo, ty jedna, už zase odháníš děti? Doufám, že do nich nebudeš kopat jako minule ...


]


Re: Re: Re: Jak se pozná křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Středa, 07. říjen 2009 @ 11:16:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinec
Neodháněj děti od P. Ježíše


]


Re: Re: Re: Re: Jak se pozná křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. říjen 2009 @ 13:16:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Dobrý nápad, Jaelo. Díky za radu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Jak se pozná křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Středa, 07. říjen 2009 @ 15:58:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinec
Nov Bibli ledacos najdeš.


]


Re: Jak se pozná křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Neděle, 11. říjen 2009 @ 21:11:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Barclay tu Apologii psal do prostředí, kde se byla Bible nástojem pro argumentaci a myslím, že on psal tak, jak psal ani ne tak kvůli tomu, že by takový byl sám, al e kvůli tomu, že věřil, že na to budou slyšet jeho čtenáři. Jeho Apologie a vyznání víry jsou totiž prakticky jen biblické verše pouze pospojované spojkami. Podle mě mu šlo o to ukázat, že kvakeři nejsou nějací věrouční samozvanci, ale že to, co tenkrát učili, je v zakotvené v Bibli.
Mám zkušenost pouze s evropskými liberálními kvakery a o Barclaym se mezi nimi prakticky nemluví. Možná proto, že oni nemají potřebu si dokazovat věci, které on potřeboval dokázat svým odpůrcům.
SSNS, kde právě pobýváš? V Anglii?
Pokud jde o ten druhý odstavec, já věřím, že tou změnou, kterou nám Ježíš přinesl, nebylo to, že by nějaká stará dogmata, rituály a požadované skutky, který mi je možno si zasloužit cestu do nebe, nahradil nějakými novými. Věřím, že nám na sobě samém ukázal, jaký je Bůh, jak daleko je ochoten pro nás lidi zajít a místo praktikování náboženství nám nabídl vztah s Bohem. Vztah lásky, důvěry a přátelství. V tomhle kontextu mi nedává smysl, jestli je něco platné nebo neplatné. U těchhle nábožestkých věcí jde o to, co má ten člověk v sobě, spíš proč to dělá, než jestli to dělá předepsanou formou, nebo přesně tak, jak to dělali třeba učedníci.
My tu přece nejsme od toho, abychom se snažili rekonstruovat to, jak svou víru prožívali lidé v prvním století. Doba je někde úplně jinde a Bůh je živý tady a teď, nebyl jen tenkrát.


]


Re: Re: Jak se pozná křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pondělí, 12. říjen 2009 @ 14:00:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jeho Apologie a vyznání víry jsou totiž prakticky jen biblické verše pouze pospojované spojkami.

Mluvíme o stejné knize? Ta moje se jmenuje: An Apology for the True Christian Divinity; Being an Explanation and Vindication of the Principles and Doctrines of the People Called Quakers. Je to desáté vydání z roku 1841, vydáno - London: Harvey and Darton, 55, Gracechurch Street. Má 556 číslovaných stran včetně indexu. A tato kniha tedy vůbec neodpovídá tvému popisu. Je to solidní teologická studie ve stylu Akvinského (často: teze - antiteze - odpověď). Písmo tam je citované, ale z celého textu to odhaduji tak na 10%.

SSNS, kde právě pobýváš? V Anglii?

Ano. Z hlediska kvakerismu jsem se setkal s rozdělením na tradiční (konzervativní), což jsou ti, kteří se drží původních principů (např. průběh setkání), a na liberály (zejména některé sbory v Americe), které jsou už v podstatě reformačními sbory s klasickým průběhem setkání (tj. kázání atp.) Zatím jsem tu potkal jen ty tradiční, o kterých tedy píšu v textu.

Pokud jde o ten druhý odstavec, já věřím, že tou změnou, kterou nám Ježíš přinesl, nebylo to, že by nějaká stará dogmata, rituály a požadované skutky, který mi je možno si zasloužit cestu do nebe, nahradil nějakými novými.

No to byla jen reakce na otázku, jestli jste křesťané, když nekřtíte a neslavíte nějakou obdobu eucharistie. Sám nevím, jestli je možné kvakery zařadit. Potkal jsem takové, kteří křesťany co do víry a vyznání byli (ono jich dost chodí kromě kvakerských setkání i do jiných církví - k anglikánům, metodistům a dalším), ale potkal jsem takové, kteří jimi nebyli a ani se za ně neoznačovali. V podstatě se jednalo o unitáře v kvakerském hábitu.


]


Re: Re: Re: Jak se pozná křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Pondělí, 12. říjen 2009 @ 16:24:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pardon, omlouvám se za svou nedostudovanost v kvakerské klasice. Kniha, kterou jsem měl na mysli je Catechism and Confession of Faith. Ta je podstatně tenčí, tak 100 stránek a vypadá, jak jsem popsal, prostě téměř cimrmanovsky povytahované verše z Bible spojené předložkami nejčastěji "protože", "a tedy" apod. Zajímavé dílko, ale mám za to, že dneska už má spíš jen historickou hodnotu.
S tím rozdělením je to trochu jinak. Kvakeři se dělí na konzervativní, kteří jsou vysloveně křesťané, ale jedinou věroučnou podmínkou pro členy je uznávat Krista jako Pána, zbytek je na individuálním hledání. Bohoslužbu mají tradiční, tedy tichou. Liberálové mají taky tichou s tím, že tíhnou víc k tomu univerzalismu. Není to tak, že by odmítali Ježíše nebo křesťanství, ale vědí, že o té zkušenosti, kterou křesťanští kvakeři popisují pomocí biblických pojmů a osoby Ježíše, se dá mluvit i jiným jazykem. No a evangelikální jsou v podstatě normální protestantská církev s více či méně kodifikovanou věroukou, pastory apod. V Evropě jsou v drtivé většině pouze liberální, jen v jižním Maďarsku, Srbsku a Rumunsku jsou evangelikální plus několik malých evangelikálních společenství tuším v Německu, Finsku a možná i někde jinde. Já se z nich setkal jen s těmi maďarskými a kdybych nevěděl, že mají kvakerské kořeny, vůbec bych to nepoznal. Silně mi to připomínalo baptisty, nebo třeba naši Církev bratrskou - ovšem spíš takového toho letničnějšího ražení.
Jinak téma, jestli být kvakerem znamená být nutně i křesťanem, je v poslední době hodně oblíbené. Najdou se kvakeři, kteří křesťany jsou, najdou se takoví, kteří nejsou. Já se za křesťana považuju, i když připouštím a z vlastní zkušenosti vím, že k Bohu se dá přistupovat i jinak, než to my křesťané děláme. Ono je totiž taky otázkou, co člověk míní tím, že není křesťan. Znám úžasnou osůbku, která se ke kvakerství dostala přes řecký panteon. Kdo ví, co bych vyznával já, kdybych byl jako ona z Polska. Třeba kdybych byl Angličan nebo Američan, asi bych byl katolíkem, ale tím bych určitě nebyl jako Polák, kdo ví. Jsem čech a vyšel mi z toho kvaker :-)


]


Re: Re: Re: Jak se pozná křesťan? (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Pondělí, 12. říjen 2009 @ 16:26:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V Anglii? A ve Woodbrooku už jsi byl? Být v Anglii a nenavštívit Woodbrooke, to je skoro, nebojím se říct, hřích.


]


Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Pátek, 09. říjen 2009 @ 05:23:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já to jako kvaker vnímám tak, že kvakerství se má vůči křesťanství podobně jako se mělo v Ježíšově době křesťanství vůči judaismu. Uvědomme si, že křesťanství je dnes starší než byl v době NZ třeba Abraham. Taky se křesťanství za ta léta dost změnilo. Nejsem protestant a neříkám, že je to špatně, že všechno musí být nutně jako v 1. století, ale kvakerství chápu jako návrat k té samé podstatě. Najde se celkem dost paralel mezi dnešním křesťanstvím a tehdejším judaismem a jedna z nich je křest dnes jako analogie obřízky tenkrát. A apoštol Pavel měl tenkrát taky odvahu říct, že obřízka byla znamením smlouvy s Bohem, ale když se tím znamením stal Duch, nebo prostě když se křesťany začali stávat lidé z jiných tradic, než byla ta židovská, že obřízka pro ně nemá význam. A u kvakerů dnes je to podobné. Dostávají se k nám lidé z různých tradic, kteří se setkali se stejným Bohem jako třeba já, který se za křesťana považuju (a mimochodem pokřtěný jsem, jako dospělý a pěkně celý ponořený, jestli to někoho zajímá :-)) no tak proč je tlačit do těch křesťanských tradic, když jim říkají asi tolik, jako v prvním století Řekům obřízka?


]


Re: Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pátek, 09. říjen 2009 @ 16:46:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, mně zajímá ta večeře Páně. Něco o ní píšu výše jako komentář ke stejnému příspěvku jako teď ty. Myslím, že kvakeři prostě neodlišují posvátné od světského a opravdu jsem se setkal s názorem, že vlastně každé společné jídlo je tou večeří. Po setkáních se tu také chodí často na společný oběd.

A co ten Barclay? Vím, že nemáte žádnou dogmatiku, ale přikládá se jeho interpretaci Bible mezi vámi nějaký význam?


]


Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Neděle, 11. říjen 2009 @ 20:57:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nám kvakerům toho chybí určitě hodně, ale nemyslím si, že by to spravil ten obřad. Několik let jsem strávil v prostředí evangelikálního protestantismu a tamní večeře Páně mě naplňovala spíš pocitem splněné povinnosti, než Kristem. Tak jak Ježíš říká v Janovi 15, 15, že už nás nenazývá služebníky (nebo přesněji otroky), ale přáteli, je to to proto, že otrok nemyslí a udělá naprosto přesně, co mu řeknou. Přítel naproti tomu chápe záměr svého přítele a jde mu o naplnění toho záměru. Já chápu večeři Páně tak, že záměrem bylo společné rozjímání nad Kristem a sdílení společenství. To si myslím, že se nám kvakerům celkem daří naplňovat i bez toho obřadu. Jsem ochuzen o to, že jsem nikdy v životě nebyl katolíkem, přestože mezi nimi mám kamarády a chápu, že katolická tradice má svůj smysl. Čili uznávám, že svůj smysl může mít i katolické pojetí eucharistie, ale praktická zkušenost mi chybí. Stejně tak si ale umím představit, že se to může zmechanizovat jako jsem zažil u protestantů. On je to možná spíš technický problém. Učedníků bylo dvanáct. Těžko praktikovat večeři Páně jako fakt večeři a intimní společenství třeba ve sboru 150 lidí. Já nevěřím, že nám večeří Páně Ježíš naložil nějaké břemeno, které máme bezmyšlenkovitě zachovávat, a vůbec celkově je pro mě Bible spíš inspirací než normou, ovšem vážně branou inspirací, inspirací ověřenou staletími. šlo o tu myšlenku, ne dodržení formy. Nehledě na to, že ta dnešní forma s tou původní nemá mnoho společného.
Řečeno kvakerskou frazeologií: Neodmítáme vnitřní zkušenost, která se skrývá na křtem i večeří Páně. Odmítáme pouze ty vnější formy.
Tím se dostávám k tomu křtu. Nechme stranou Barclayho, ten měl na to velmi specifický názor, zkusím to vysvětlit, jak se k tomu stavím já. Jan Křtitel křest nevynalezl, to ponořování, jak jsem slyšel bylo praktikováno v v jeho době v některých židovských kruzích a mělo svůj určitý význam - vyjádření pokory před Bohem, symbol nového začátku. Pak se to dostalo do křesťanství a začalo to žít svým vlastním životem. Já se táži, jestli tím, že se člověk nechá pokřtít dnes, vyjadřuje to samé, jako když to udělal v době, kterou popisuje Bible. Kvakerské hnutí má počátky v době a kultuře, kde se křtily děti celkem automaticky a s tím původním významem to nemělo nic společného. Já jsme zase v církvi, kde se křtí pouze dospělí, zažil případy, kdy se dospělý člověk, jehož rodiče jsou rovněž členy stejné církve nechal pokřtít jen proto, že bylo vydáno nařízení, že církevní sňatek mohou mít dva lidé jen za předpokladu, že jsou oba pokřtění. Z logiky věci plyne, že aby mohl být cíkrevní sňatek a udělána radost rodičům, je třeba se nechat nejdřív pokřtít. No, zkrátka to bylo takové pokřivené. Kvakeři ale na druhé straně nikdy nezatracují ty, kteří to vidí jinak a ten obřad křtu pro ně význam má a opravdu tím něco chtějí vyjádřit, ne si jen splnit náboženskou povinnost. Tedy zpět k té kvakerské frázi: Nemáme nic proti zkušenosti obrácení, nemáme nic proti tomu, když chce člověk dát veřejně najevo to, že chce v životě dál pokračovat s Bohem, ale ten obřad toho ponoření do vody, nebo pokropení, to je jedno, pro nás není automatickou formou, jak to rozhodnutí vyjádřit.
Někde jinde v tomto fóru jsem zmínil paralelu křest dnes - obřízka v NZ. Čili bych mohl v tomto světle parafrázovat apoštola Pavla (tuším list Římanům): Pravým kvakerem není ten, který je pokřtěn navenek, ale ten, který prodělal křest Ducha. No zkrátka prošel tou vnitřní proměnou, setkal se s Bohem.



]


Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 05. říjen 2009 @ 08:55:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zajímavé. Tichému uctívání Krista říkáme adorace. Tady ale také postrádám křest a naplnění Nové smlouvy.



Re: Re: Bohoslužba u kvakerů a čekání (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Pondělí, 05. říjen 2009 @ 10:00:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Adorace, to jo. Ale připadá mi, že tady se otevírají směrem ´vzhůru´ a mezi jiným rozjímáním čekají, jestli se k někomu ´stane slovo´ a to pak přednesou.


]


Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Středa, 07. říjen 2009 @ 15:12:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Musím povedať, že čosi mi je na kvakeroch sympatické, ako aj na všetkých úprimných veriacich v Krista, nech sú kdekoľvek. A som presvedčenie, že tak nejako podobne je to sympatické aj Kristovi. Veď nemusí byť človek psychológom, aby nepochopil, že tu opísaná prax kvakerov zrejme je dôsledok ničoho iného, než znechutenia z toho, čo videli okolo a čo sa nazývalo kresťanstvom a v skutočnosti sa im to kresťanstvo nezdalo. Skrátka, aj ked by sa ortodoxnému kresťanovi ktorejkoľvek zanietenej cirkvi zdalo, že u kvaakerov tam čosi formálne chýba, a preto to nie je pokiaľ ide o cirkev to "pravé orechové", predsa nedá sa uprieť tam snahu o čistotu, opravdivosť, veľký rešpekt pred človekom, pred jeho názorom, slobodou atď. Povedal by som, že určitá dávka taejto "kvakerčiny" by sa zišla pridávkovať k mnohým cirkvám, vrátane KC všade tam, kde to chýba...

Aj ked teda kvakeri nespĺňajú kritéria toho, čo si predstavujeme pod pojmom "cirkev" v klasickom chápaní, zrejme Pán ich ponechal, či dopustil, či dokonca aj vzbudil, pretože čosi chce všetkým ostatným povedať. Myslím, že to je aj dôvod. prečo dopustil aj mnoho iného v rozličných cirkevných, kresťanských spoločenstvách, hnutiach. A preto bys om natomto mieste rád obrátil pozornosť nato, aby sme namiesto jednostranného kritizovania ocdchýľok iných od nášej sskupiny, cirkvi a pod. sa pokúšali rozmýšľať, čo nám tou, či onou skupinou, hnutím, cirkvou, dokonca náboženstvom  chcel Pán povedať... Ale nielen čosi negatívne, ale aj čosi pozitívne.

Aby to nebola len teória, tak o kvakeroch som sa už vyjadril, ale napríklad:

- baptisti sú pre mňa pripomienkou, že cirkvi - aj KC - by naozaj mali venovať väčšiu pozornosť dôslednej príprave na krst, neodflákať to, nebyť formalistami, ale naozaj vyžadovať splnenie rozumných požadovaných kritérií. /KC napríklad v tomto urobila krok vpred, ke´d obnovila katechumenátnu prípravu dospelých 1 až 2 roky, a u detí sprísnila podmienky.../

- U adventistov si zasa spomeniem vždy na svätenie nášho sviatočného ekvivalentu, teda - nedele. Keby kresťania jeden deň naozaj aspoň trochu viac sa venovali tomu, čo mal na mysli Pán, keď ustanovil jemu zasvätený deň v sobotu v Starom zákone, čo sme my v Novom zákone mnohí prenielsl na nedeľu, ale - žiaľ často - nenapĺňame jej obsah tak, ako by sa patrilo. Aj keď niekto je presvedčený, že nezáleží na dni, predsa si myslím s mnohými, že dobré je, ke´d jeden deň je naozaj úplne "iný", ked je viac preplnený Bohom, a keď je to deň spoločný pre kresťanov, aby aj na úrovni prežívania spoločenstva to bolo praktickejšie pre seba navzájom /vzájomná pomoc, stretnutie, bohoslužba, duchové podujatie, návšteva a pod./. Takže adventisti sú mne v tomto vzorom...

- Všetky cirkvi, ktoré podčiarkujú prítomnosť a pôsobenie Ducha Svätého, mi zasa napomínajú, že sme naozaj náš život kresťanský by mal byť životom vedeným Duchom Svätým, a nie nejakým iba vôľovým, často až kŕčovitým úsilím o morálne konanie, o konanie skutkov, a to niekedy až tak, že človek si neuvediňomuje pre Koho, a kvoli Komu..., ako to občas vidieť na mnohých nábožných ľudoch...

- Dokonca aj ked ich všeobecne nepovažujeme za kresťanov pre ich popieranie božstva Krista, ale aj Svedkovia Jahovovi by nás mnohých mohli podnietiť k väčšej apoštolskej horlivosti- Nie v tom dotieravom otravovaní ľudí po domoch, či po uliciach, ale snáď v tej ich snahe doslova študovať, učiť sa ako  prihovoriť sa súčasnému človeku tak, aby mu aspoň pripomenuli Boha, prípadne podať mu niečo do rúk, čo by mu ho mohlo pripomenúť... A tiež ten čas, ktorí sú occhotní pre tento cieľ obetovať...

Rád by som bol, keby niekto ddoplnil pozitívne charakteristky aj iných cirkví, či hnutí spoločenstiev, ktoré sú niečím typické, a domnieva sa, že sú v tom pozitívnym príkladom...



Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Pátek, 09. říjen 2009 @ 05:08:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím všechny dříve příchozí.
Dovoluji si podotknout, že základní kvakerská terminologie v češtině ustálena je, respektive už několik let se tvoří a postupně se používáním a konzultacemi mezi českými kvakery ustaluje. Mám to jako wordovský soubor, na požádání pošlu.
Chválím tě, že jsi intuitivně přišel na prakticky stejné termíny, jaké opravdu používáme :-)




Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pátek, 09. říjen 2009 @ 16:39:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten soubor jsem už našel na těch vašich stránkách, ale mám jeden problém. Už jsem navštívil více Setkání, ale vždy používali termín vocal ministry a našel jsem ho i v knihách. Vy tam máte (spoken contribution), což bude asi totéž, ale pro mě to má jiný smysl. Jak tedy česky říkáte vocal ministry?

Jinak mě fakt zarazilo, že jsem se s vámi tak shodl. Jediný rozdíl je ve vidu u Meeting House. Budu samozřejmě respektovat vaše Dům setkání, ale vzhledem k tomu, že ho ještě zvažujete, zkuste promyslet, jestli to moje Dům setkávání není výmluvnější.


]


Re: Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Neděle, 11. říjen 2009 @ 19:58:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No dívej, ono z toho, jak je ten soubor strukturovaný, snad je i vidět, že že se ta terminologie neutváří prvoplánově, ale podle toho, jak je nějakého termínu zapotřebí, tedy když třeba řešíme nějaké téma o ten termín zakopáváme na každém kroku, tak si dáme práci a soustředíme se na jeho stanovení, nebo, a to častěji, když jsme něco překládali, což jsem byla si tak v 85 % já, tak jsem na různé anglické termíny narážel a bylo třeba k nim ty české ekvivalenty hledat. Tedy to, které termíny byly vytořeny, do jisté míry určovala slovní zásoba těch překládaných materiálů. Tam bylo třeba přeložit "spoken contribution", ale "vocal ministry" se tam asi nevyskytovalo, přestože je to myslím termín častější. Na těch stránkách nevisí poslední verze, my jsme měli 27.9. organizační setkání o terminologii a trochu jsme tím zamíchali. Čili "vocal ministry" a "spoken contribution" jsme odsouhlasili jako "promluva", i když teď jak to sem píšu, tak vidím, že jsme závažně porušili jednu z mých terminologických zásad, že totiž jedním českým termínem není možné překládat dva anglické. Vocal ministry je totiž podle mě trochu širší. Je to i způsob služby, ta činnost, zatímco "spoken contribution" je jen ten jeden "kus", prostě ta jedna promluva. Nad tím bude třeba ještě trochu podumat. No, takhle to dopadá, když se překládání chytne absolvent techniky :-)
Pokud jde o "dům setkávání" tak to tě ještě víc může zarazit, že tahle varianta na tom posledním organizačním setkání padla taky :-) Ještě jsme ji neodsouhlasili, zatím ji vidím jako takovou možnost, která visí ve vzduchu, ale ono toho termínu asi v nejbližší době moc potřeba nebude, protože dům setkání zatím nevlastníme, natož dům setkávání :-)


]


Re: Re: Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pondělí, 12. říjen 2009 @ 14:28:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vocal ministry je takový překladatelský oříšek ve stylu "kolik třešní, tolik višní":-) Všimni si, že jsem se překladu v článku radši vyhnul. Promluva je jen popis vnější formy a absolutně nevyjadřuje podstatu, obsah a smysl, který v rámci setkání má. Se spoken contribution jsem se s jako synonymem k VC nesetkal zase já.

Jinak hlasuji pro dům setkávání, protože kvakeři se tam přece setkávají, ne?:-) Dům setkání asociuje jednorázovou a neopakovanou událost. Když si dáš jednou s někým schůzku na nějakém místě, je to místo setkání, které může být příště jinde. Když se ale s někým opakovaně scházíš na stejném místě, je to "místo opakovaného setkání", tj. "místo setkávání." Chápu ale, že ten vid chápete tak, že název domu odvozujete od vašeho termínu pro bohoslužbu, tj. setkání. A tak je kostel "domem bohoslužby" (ne bohoslužeb) a vy mluvíte o domu setkání.

Rozhodně přeju hodně zdaru s terminologií, i když ta není vlastně vůbec podstatná:-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: Ingmar v Úterý, 13. říjen 2009 @ 05:18:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takových kvakerských terminologických oříšků je :-) Třeba jsme si dost polámali hlavu na Foxově termínu Professor. On tak nazýval lidi, kteří professed (vyznávali), že jsou křesťany, ale tím to u nich tak nějak končilo. Zkrátka žili tak, jako by křesťany nebyli. No a teď to překládej do češtiny, když je tam v angličtině dvojsmysl a slušný člověk by ho měl zachovat i v češtině. V tom termináři, co ještě visí na našich stránkách, než ho aktualizuju, zjistíš, že je to slovo, pro které jsme našli nejvíc, asi osm, českých ekvivalentů, což ale není proto, že by to bylo tak snadné, ale naopak. Ani jeden se nám nelíbí. Nakonec to kupodivu vyhrál pámbíčkář, což není dvojsmysl, ale nejpřesněji to vystihuje ten původní význam.
"Promluva" byla odsouhlasena jako ekvivalent ke spoken contribution a k tomu se myslím hodí líp než k "vocal ministry". Oba cítíme, že to není totéž. Tohle je taky zatím jedno z těch slabých míst naší terminologie, ale než se vrátíš do Čech, třeba už to bude vyřešené :-)
Podstatná je a není. Kdyby nebyla vůbec, nedalo by se překládat. První kvakerský text jsem se ve své adolestentní naivitě snažil přeložit před dvanácti lety, kdy mi vůbec nedocházelo, že nejdřív musím vytvořit tu terminologii. Výsledek byl děs běs, skoro všechno jsem se snažil opisovat, nebo to bylo kostrbaté. Jinak se samozřejmě dá říct, že je jedno, jak té které věci říkáme, důležitá je ta věc sama, ale na druhé straně, jak říkával náš fyzikář, myšlení se děje v pojmech, a když neexistují, těžko se o dané věci přemýšlí. Já nechci, aby kvakerské hnutí bylo v Čechách vázáno výlučně na cizineckou komunitu a angličtinu. To myslím, že už se podařilo, a teď jen vytrvat.


]


Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: Marobud v Pátek, 09. říjen 2009 @ 11:00:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Před časem měl pěkný článek o kvakerech M. C. Putna v rámci svých bostonských zápisků
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/martin-c-putna.php?itemid=2845



Re: Re: Bohoslužba u kvakerů (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Pátek, 09. říjen 2009 @ 16:27:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky za odkaz. Řekl bych, že z toho měl úplně stejný pocit jako já.


]


Stránka vygenerována za: 0.33 sekundy