poslal ssns Kdo z nás by neznal případ zlatého býčka, kterého si Hebrejci zhotovili po svém vyjití z Egypta (Ex 32)? I v běžné řeči se setkáme s výrazem "zlaté tele". Obvykle tak nějak tušíme, že si ideu Boha v podobě býčka vyvolený lid přinesl z Egypta. Snad bude užitečné dovědět se něco málo o historických kořenech této nejznámější modly.
Na konci 19. objevil archeolog Auguste Mariette v Sakkaře (asi 25 km jižně od dnešní Káhiry) velké pohřebiště býků. Jednalo se o pozůstatky býků, kteří byli uctíváni pod jménem Apis (Hapis). Apis byl inkarnací boha Ptaha a současně symbolizoval i životodárnou řeku Nil. Býk byl obecně považován za symbol plodnosti a síly. Apis hrál nemalou roli při slavnosti Heb Sed, která se poprvé pořádala v roce třicátého výročí usednutí toho kterého faraóna na trůn a pak se opakovala každé tři roky. Faraón při ní procházel rituálním zabitím a vzkříšením.
Když nějaký Apis zemřel, byl stejně jako faraón sjednocen s Osirem a jako takovému mu byl vystrojen královský pohřeb, tj. včetně balzamování. Následně došlo ke sjednocení Ptaha a Osira, takže je Apis znám spíše jako inkarnace Osira. Kněží z Memfisu, kde byl Ptah hlavním bohem, byli pověřeni nalezením jeho další inkarnace. Taková inkarnace se rozpoznala podle fyzických znaků novorozených telat, např. převráceného bílého trojúhelníku na čele, chocholatého ocas, znaku skaraba na jazyku (někteří autoři uvádějí že pod jazykem). Takto rozpoznaný býček byl následně v slavnostním průvodu dopraven do Memfisu, kde přijímal žádosti věřících. Nemalé úctě se těšila i Apisova matka, tj. kráva-bohorodička. Byla spojována s bohyní Isis. Není bohužel zcela jasné, jakou podobu úcta ke krávě-bohorodičce měla a v čem spočíval kult kolem ní.
Kult Apisův je dobře doložen od nejstraších dob (již první dynastie) až do doby helénistické (tj. cca roku 332 p.n.l.), kdy byl nahrazen populárním kultem Serapise. Egypťané každoročně pořádali sedmidenní slavnost, kdy se do Memfisu shronažďovali lidé, aby spatřili procesí, kdy byl Apis svými kněžími veden mezi nimi. Věřilo se, že jeho dech může dětem dát dar předpovídat budoucnost, a sám Apis byl považován za spolehlivé orákulum. Kněží mu položili nějakou otázku a následně nabídli potravu. Pokud se býk dal do jídla, považovalo se to za dobré znamení, opačný případ pak za znamení zlé.
Vedle kultu Apise, který byl v Egyptě nejpopulárnější, najdeme obdobné kulty. V Helipolis byl uctíván býk Mnevis, který byl spojován s bohem Ra. Kvůli této asiciaci se slunečním bohem byl zachován i za vlády faraóna Achnatona. V případě Mnevise však máme k dispozici pouze dva pohřbené býky (z období Ramese II. a Ramese IV.) Dalším kultem byl ten kolem býka Bakha, který byl původně spojován také s bohem Ra a následně Osirem, ale jednalo se inkarnaci boha války.
