Zajímavý pohled do zmatené duše!
Bůh to přece řekl jinak - výchovně
Přesně tak, Stando! A o tom jsem ti vždy znovu a znovu psal.
Takže bys porozuměl, proč je pro mne tvůj nápad ve stylu "Předkládám ti požehnání i prokletí. Zvol si ...!" docela nesmysl, hloupost, zvrácenost, amorálnost či bezbožnost? Rozumíš, proč je pro mne takové chování morálně vadné?
Vůbec to neřeší, co si ty osobně nakonec zvolíš - to je tvoje subjektivní záležitost - jedná se o to, že ty máš možnost (jako každý jiný člověk) zvolit si obojí - jak život, tak i smrt.
Opět tvoje psaní ve druhé osobě, převracení tvého života a tvých postojů na druhé lidi. Zbytečně. Nauč se popisovat tvůj život v první osobě a neschovávat se za "ty".
Pokud 𝓹𝓻𝓸 𝓽𝓮𝓫𝓮 jasný Boží příkaz neřeší, co si zvolíš, tak jsi docela obyčejný svévolník.
Pro mne takový jednoznačný příkaz řeší, co si zvolím a to bezpochyby. A to už jsem ti psal: Na tom ani není co volit, rozhodovat. Pokud člověk má příkaz, co dělat, není už dále co řešit, co volit. To je nejjednodušší životní situace, když má člověk příkaz, co dělat - pohoda. Jednoduše udělá to, co má přikázané.
Podobné je to v životě.
Když mám například zaměstnavatele, jsem zavázán smlouvou s ním, a ten mi řekne: 'Udělej mi graf zaměstnanosti a volných míst', tak už se nerozhoduju, jestli udělám či neudělám ten graf, ale rozhoduju se, jak ho udělám - tak, aby byl co nejdříve, co nejhezčí.... Na to, zda udělat či neudělat graf není co rozhodovat a určitě v tom není svoboda.
Když je člověk zaměstnaný a pokaždé se rozhoduje, jestli udělá nebo neudělá to, co mu zaměstnavatel přikáže, polemizuje sám se sebou, se svým okolím, je to chudák. Zbytečně se vyčerpává nesmysly a zbytečně vyčerpává i své okolí.
Mnohem víc rozhodování je, když mi zaměstnavatel neřekne, co mám dělat. Mám tak před sebou desítky datových sad, desítky grafů, tabulek, které si mohu vybrat k realizaci a tak vybírám. Vybírám svobodně - podle různých kritérií, z nichž první je služba lidem (co lidi nejvíc potřebují) a pak další kritéria. Vybírám, jestli je budu realizovat sám, na někoho to přehodím, nebo najmu dalšího člověka. A to je svoboda, svoboda výběru, volby.
A podobně to mám v jiných oblastech života.
Tím spíše s Bohem a s tím, co Bůh jasně přikázal či zakázal. nebo s tím, v čem mi Bůh dal svobodu a nechá mne rozhodnout, ať chci nebo nechci - a že bych často chtěl od Boha slyšet jasně, co mám dělat, abych měl jednodušší život, a Bůh najust ne, nechá mi svobodu se rozhodnout. ;-)
Toník |
