Máme stejný věk Cizinče. Lidé v našem věku většinou přehodnocují svůj život, plánují čím by ještě mohli být své rodině prospěšní a hlavně začínají předávat zkušenosti. Je to tak u mne, myslím si dle toho co píšeš, že i u Tebe a je tomu tak u všech mých přátel v našem věku. 

Ani jako modlář jsem se nehonil za pozlátky světa. Něco takového mi bylo vždy podezřelé, vnímal jsem z pozlátek faleš. Upřesním nyní to, co považuji za pozlátka. Je to něco, jako lejno zabalené ve zlatém papíře. Za přeslazenými úsměvy se často ukrývá podvod a manipulace, za servilitou která se dá krájet vidličkou se často ukrývá dravec co jde po něčím postu, za nabídkou snadného zisku se většinou ukrývá podvod a zlodějna, libozvučnými sliby se nejčastěji zaštiťují lháři, za vyzývavostí bývá lehká žena a zlatokopka.  Poznal jsem v životě hodně lidí, co se za těmito pozlátky honili a vyhledávali je. Poznal jsem vedoucího pracovníka, u kterého se dvě sekretářky předháněli v servilnosti. Bylo to tak přeslazené, až to bylo odporné všem kolem. Ale vedoucímu to dělalo evidentně dobře. Pro některé lidi jsou pozlátka jako droga a honí se za nimi. Dobře patrné je to v zaměstnání, kde se lidé honí za pozlátky zisku výměnou za pochlebování, servilitu, bonzáctví, lezení po zádech jiným nahoru. 

A přitom si lze snadno zařídit život bez všech těchto nebezpečných pozlátek a pořídit si skutečné zlato. Tolik lidí má zlato přímo před nosem a stačí si jej jenom vzít a začít používat, ale oni se raději honí za pozlátky a skutečné poklady ponechávají bez povšimnutí.

To ale v našem věku již víme Cizinče. Dávno vím v čem jsou v životě skutečné poklady a pozlátka mne proto nelákají a troufám si, že je to u tebe stejně, tak jako u mým přátel v našem věku.

Ale co je fakt divné, je tvrzení Oka, že by se někdo mohl začít honit za pozlátky v pozdním věku.

Divné v tom, že dle mých zkušeností se za pozlátky honí stále stejní a nepoučitelní lidé po celý život. Charaktery těchto podivínu jsi zde popsal.  Nevím o nikom kdo by se za pozlátky honil v mládí, pak zmoudřel a zanechal toho, a v pozdním věku se za nimi začal honit znovu. To je fakt divné. A ještě divnější je ten jeho předpoklad rizika, že se to může stát v pozdním věku. Za mne mohu říct Cizinče, že nemůže. Nikdy jsem se za pozlátky nehonil, viděl  jsem jak dopadnou lidé, co se za nimi honí, viděl jsem jak destruktivní vliv to má na jejich životy a faleš pozlátek je mi z hloubi duše odporná.

Tak fakt nevím, co by mne na tom mělo lákat..

Všiml jsem si u Oka, že uvažuje v hypotetických intencích, že možné je úplně všechno. Podle něho je možné, že bude spasený, ale i zatracený. Je to takové to uvažování pokerových hráčů hop anebo trop. Vůbec přitom nevychází z absolutních jistot, které nám dává Bůh, a namísto toho aby tyto jistoty aplikoval do možností, a některé možnosti tak zcela vyloučil, tak obráceně možnostmi zpochybňuje jistoty. Prostě ten člověk uvažuje zvráceně naprosto ve všem.

  Tvoje postoje svádět to na někoho jiného by mne ani nenapadly. 

  Ale díky za tvůj styl uvažování - i na tomto můžeš vidět, jak smýšlíme jinak, než ty. 

  Určitě. 

  Pokud tedy není člověk otrokem hříchu, to pak takto pády nefungují.

  Zpět ale od stáda koz k vozu, k tomu, co jsi psal před tím a co máme hlavně jiné, než ty.

  Psal jsi tu sám za sebe:

  A věřím ti, že to tak dokonce i máš máš. Myslivec k tomu podal svědectví:

  A i já mám zkušenost jinou, než ty a stejnou, jako Myslivec. Takže na tom můžeš vidět, že fungujete podobně, máte nějaké postoje k zakázanému a chutná vám, ale nejsou všichni lidi jako ty, nefungují stejně.

  Toník

  

..." kdybys poznal lidi, kterým nechutná zakázané ovoce ani o něj nemají zájem"...

Já opravdu nevím, zda byli první lidé v ráji cholerici, sangvinici , flegmatici či melancholici.

Či snad směsicí toho všeho.

Vím ale jistě, že jim ono zakázané ovoce chutnalo!

Dokonce se o tom takto píše v Písmu.

Nevím tedy jak ty, ale já se považuji po krevní linii pořád za jejich potomka. I když zásluhou Krista jsem se stal nad svoji přirozenost přímo dítětem Božím.