Ve Skutcích apoštolů můžeme vidět apoštoly Petra a Jana, kteří se setkávají s chromým žebrákem a Petr mu říká: „Stříbro a zlato nemám, ale co mám, to ti dám: ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“ Slyšeli jste někdy, že by papež něco takového řekl a pak uzdravil chromého od narození?! Já ne!

Dnešní papež by mohl říci spíše to: Mám stříbro i zlato, ale to, co měl apoštol Petr, žel, nemám, takže to nemohu pomoci! Jaké divné a nepatřičné svědectví tím papež vydává o Pánu Ježíši Kristu!

Sk 5:12-16 Skrze ruce apoštolů se mezi lidem dálo mnoho znamení a divů. A všichni jednomyslně pobývali v Šalomounově sloupoví. Z ostatních se k nim nikdo neodvažoval připojit, ale lid je velebil. A ještě více věřících bylo přidáváno Pánu, množství mužů i žen, takže dokonce na ulice vynášeli nemocné a kladli je na lůžka a lehátka, aby na některého z nich padl aspoň Petrův stín, když tudy půjde. Scházelo se také množství lidí z okolních měst do Jeruzaléma, přinášeli nemocné a trápené nečistými duchy, a ti všichni byli uzdravováni.

Slyšeli jste, že by někdy někde byl uzdraven někdo - aspoň jeden člověk - na něhož padl papežův stín?! Já ne!

Ve Skutcích 10:34-43 apoštol Petr hlásal v Kornéliově domě radostnou zvěst takto: „Opravdu nyní chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý/přijatelný/vítaný ten, kdo se ho bojí a činí spravedlnost. To je slovo, které poslal synům Izraele, když zvěstoval pokoj skrze Ježíše Krista — on je Pánem všech. Vy sami víte o tom slovu/věci/o událostech, které se děly…, co se dálo po celém Judsku, počínajíc Galileou, po křtu, který hlásal Jan. Jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše, toho z Nazareta, jenž procházel zemí, činil dobře a uzdravoval všechny, kteří trpěli pod mocí Ďábla, protože Bůh byl s ním. My jsme svědky všeho, co učinil v té krajině Židů a v Jeruzalémě. A oni ho pověsili na dřevo a zabili. Bůh jej však třetího dne probudil a dal mu zjevit se; ne všemu lidu, ale svědkům předem Bohem určeným, nám, kteří jsme s ním po jeho vzkříšení/vstání z mrtvých jedli a pili. A nařídil nám, abychom lidu vyhlásili a dosvědčili, že on je ten Bohem ustanovený soudce živých i mrtvých. Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří.“ Ve verších 44-48 je popsáno, že následovalo toto: