|
Právě je 405 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116463926 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Co je a co není sekta?
Vloženo Sobota, 24. duben 2010 @ 16:07:19 CEST Vložil: Stepan |
poslal Nepřihlášený Co je a co není sekta? Jsou adventisté, letniční a kvakeři atd. (viz článek) sekta? Pro Brusli 7 k uvažování k jejímu životnímu kroku, jestli chce zůstat v církvi nebo vstoupit do nějaké manipulativní sekty.
Co je a co není sekta Je
potřeba kultivovat pojmoslovíautoři: VÍT PROFANT a IVAN
O. ŠTAMPACH Článek vyšel v časopise DINGIR č. 4/2000.Je třeba
pokračovat v ujasňování, co je a co není sekta. Hlavně
je třeba se vyvarovat zaměňování různých významů, jež toto slovo nese v
obecné a novinářské češtině. Co je třeba
vědětNež se pustíme do souvislejší úvahy o tom, co je a
co není sekta, konstatujme, že je řeč o náboženském
sektářství. Podobné jevy ale existují i v jiných
oblastech, např. v politice.V této souvislosti je vhodné
upřesnit, že náboženskou společností
je seskupení lidí, hlásících se k některému náboženství. K
témuž náboženství se obvykle hlásí více náboženských společností
lišících se v obřadu, ve výkladu nauky nebo ve vnitřním uspořádání.Církví
pak je podle tradiční terminologie křesťanská
náboženská společnost, a to i tehdy, když to o sobě přímo v
názvu neříká (např. Jednota bratrská, Bratrská jednota baptistů,
Křesťanské sbory, Křesťanská společenství). Teologicky se mluví o církvi
jako souhrnu všech křesťanů. Religionisty, historiky, sociology,
právníky a další zajímají v této souvislosti různé křesťanské církve.Jistý
problém tvoří náboženské společnosti mimo křesťanství,
které se samy v názvu označují jako církve (např.
Scientologická církev nebo Církev sjednocení). Neteologické
humanitní obory tuto jejich sebeidentifikaci respektují. Křesťanské
církve jistě budou poukazovat na rozdíl, ale mohou být velkorysé, nebo
aspoň vzít tento fakt na vědomí. Navíc je třeba počítat s tím, že
neinformovaní politici a žurnalisté používají výrazu církev pro
kteroukoli náboženskou společnost, a to třeba i pro takovou, jíž to
není milé. Např. Židům nebo muslimům, i když nábožensky tolerantním, je
zřejmě nemilé, jsou-li označováni za církve.O církvi je tu třeba
uvažovat nejdříve nejen proto, že občas někteří křesťanští činitelé
upírají odlišným náboženským společnostem právo nazvat se, jak samy
uznají za vhodné. Dalším důvodem je i to, že církev bývá považována za
logický protějšek sekty. I když pojem sekta teprve dále zpřesníme,
můžeme už zde konstatovat, že kterákoli z církví (v uvedených významech)
může a nemusí být sektou (v některém z dále probraných významových
odstínů). Různé chápání sektyPod
výrazem náboženská sekta se nejčastěji míní seskupení
vystižené některou ze čtyř dále uvedených charakteristik: - 1. Náboženská společnost vzniklá
ve snaze reformovat nauku a/nebo praktiky větší a starší náboženské
společnosti, např. některé etablované církve. Obvykle přejímá
většinu nauky původní skupiny, ale má i nové, odlišné
ideje. Protože porušila tradice, existuje mezi ní a okolím
určité napětí. Mnoho takových sekt brzy zanikne. Jiné přežívají. Další
rostou a vyvíjejí se v etablované náboženské společnosti, od kterých se
případně zase odštěpují nové sekty. Jako sekty v tomto smyslu začínala
mnohá dnes etablovaná náboženství, včetně křesťanství. (Římští Židé
označili podle Skutků apoštolů 28, 22 v rozhovoru s apoštolem Pavlem
začínající křesťanství jako sektu.)
- 2. Podle některých křesťanů relativně
nová, spíše menší náboženská společnost, buď výslovně mimo křesťanství,
nebo odmítající pojetí křesťanství jimi preferované. Vtéto
souvislosti bývají označováni za sektáře např. adventisté,
letniční křesťané jako celek, kvakeři, Křesťanská věda, Obec
křesťanů, případně antroposofie, a někdy také (zejména evropští) buddhisté,
hinduisté, taoisté, někdy i muslimové.
- 3. Náboženská společnost, v níž
převládají tendence jako autoritářství, uzavřenost, fanatismus,
nesnášenlivost, selekce informací apod.
- 4. Náboženská společnost, která
svým stoupencům škodí, obvykle takzvaným vymýváním mozku.
(Kolem toho ale zřejmě koluje mnoho pověr. Je nesnadné to exaktně
potvrdit. Z téhož bývají recipročně obviňovány i některé antisektářské
aktivity.) Dále do této skupiny patří náboženské společnosti s
násilnými, popř. vražednými či sebevražednými tendencemi.
Slovo
sekta pochází z latinského secta. Není rozhodnuto,
je-li původem slovo seco, secare (sekat) nebo sequor, sequi
(následovat). Do evropských jazyků proniklo z latinského překladu
Bible, kde v Novém zákoně je několikrát uvedeno jako překlad původního
řeckého hairesis, jež je nejbližší významu 1. Problémy
s užíváním termínuS užíváním termínu sekta
vznikají problémy. Může jít o ohrožení dobré pověsti, právní
komplikace, narušení rodinných a jiných sociálních vazeb. Proto je třeba
usilovat o výstižnou terminologii. Poukazujeme především na tyto
obtíže:- S nedávno odštěpenými náboženskými skupinami se
setkáváme vzácně. Něco takového bychom mohli vidět v rozdělení slezského
luterství před několika lety nebo v nedávném rozdělení na stávající
Jednotu bratrskou a nový Ochranovský seniorát Církve českobratrské
evangelické (ČCE), příp. též voddělení Křesťanského společenství
(původně v Praze - Maninách) před deseti lety od téže CČE. V této
souvislosti naštěstí nikdo nemluví o sektářství. Bylo by nespravedlivé a
nevýstižné vidět oddělenou skupinu hned jako sektu ve významu 2 a
zejména 3 a 4.
- Někteří křesťanští autoři, jak už jsme
připomněli, definují sektu jako skupinu sproblematickými praktikami (ad
3), nebo dokonce zdraví či životu nebezpečnou. Označují tak ale všechny
nebo některé zvolené nekřesťanské nebo výrazně jinak křesťanské
náboženské společnosti (ad 2). Pak by ovšem velká část lidstva byla
vnebezpečných sektách.
- Pokud chceme označit něčí praktiky za
podezřelé (ad 3), je krajně nesnadné přitom zachovat objektivitu.
Někteří polemicky vyhrocení pisatelé či přednášející si těchto
riskantních jevů všímají pouze u malých, nových, importovaných,
netradičních, atypických skupin. Přitom některé velké, tradiční
etablované církve, např. do značné míry pravoslavní, římští katolíci a
některé fundamentalistické denominace reformačního původu jsou též
uzavřené, neprůhledné, autoritářské, uzavřené dialogu, nesnášenlivé k
jinak smýšlejícím.
- Často se nerozlišuje mezi skupinou s
riskantními tendencemi (ad 3) a skupinou ohrožující tělesné či duševní
zdraví, nebo dokonce život (ad 4). To vede k tomu, že na skupinu
charakterizovanou jako sekta podle charakteristiky 3 je pohlíženo rovnou
jako na skupinu násilnou a extrémistickou (ad 4). To je velmi snadno
zneužitelné. Jednotlivcům nebo celým skupinám to může právně nebo
společensky ublížit.
Můžeme shrnout, že zmatek,
nepřesnost, nejednoznačnost a nedostatečnost v definování sekty znamená,
že netradiční a atypické náboženské společnosti, jež by mohly být někdy
i přínosem a povzbuzením pro ostatní, jsou vyřazovány, ba ohrožovány
tím, že se jim samovolně a nespravedlivě připisuje nebezpečný nebo
dokonce zločinný charakter. Něco takového je nutno velmi
pečlivě dokládat. Je třeba eliminovat u sebe i u jiných
třeba i skrytou a nepřiznanou zaujatost. ZávěrZmatek
plynoucí z obecně špatné definovanosti slova sekta je
živnou půdou pro útlak náboženských menšin a nejen jich.
Abychom tomuto zmatku zamezili, je třeba užívat termínu sekta s
maximální opatrností, tak aby bylo jasné, co jsme jím mínili, to
znamená, vždy jej předem definovat. Ale i pak zůstává nebezpečí,
že nás bude někdo citovat, aniž by ocitoval onu definici. Proto je
pravděpodobně nejrozumnější se tomuto slovu úplně vyhnout a
jednotlivé shora uvedené významy nahradit termíny, které se
vlastně již v menší míře používají.- 1. Pro (nedávno)
odštěpenou náboženskou skupinu můžeme použít termíny nové
náboženství, nové náboženské hnutí nebo nová
religiozita. Musíme si ale uvědomit, že tyto pojmy jsou
širší a zahrnují tedy i skupiny, které se odnikud nevydělily, ale
vznikly naprosto nově.
- 2. K označení nekřesťanské či výrazně
jinak křesťanské skupiny v křesťanském prostředí bychom měli používat
názvy alternativní náboženství / religiozita,
alternativní náboženské hnutí. Protože sám výraz
"náboženské hnutí" zahrnuje směry křesťanské i jiné, můžeme říci, že tu
vedle sebe stojí církve a alternativní směry. Nemusí nutně stát proti
sobě.
- 3. Skupině, které vyčítáme znaky shora uvedené u bodu 3,
bychom měli říkat konkrétně autoritářská / uzavřená /
nesnášenlivá náboženská skupina / společnost / organizace / církev
vzávislosti na tom, na co chceme upozornit.
- 4. Chceme-li
nějakou skupinu označit za nebezpečnou (ad 4), použijme termínů destruktivní
/ škodlivá / nebezpečná / zločinná náboženská skupina / společnost /
organizace, popř. destruktivní kult.
Zde je však na místě připomínka, že destruktivních náboženských skupin
je zřejmě málo, i když na sebe pochopitelně poutají pozornost. Ctěme
také důsledně presumpci neviny.
Zpracovalo ICM NIDM
MŠMT, 2006.
|
Podobná témata
|
|
Re: Co je a co není sekta? (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Pondělí, 26. duben 2010 @ 13:37:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Jak je vidět tak podobné pojmy se dají použít nebo zneužít na kohokoliv. Občas se můžeme setkat s tím že někteří lidé považují za fanatika každého kdo má nějaký pozitivní názor na cokoliv nebo nějakou zásadu, za sektáře každého věřícího a zejména toho kdo věří v Ježíše Krista a za fundamentalistu toho kdo alespoň občas chodí do kostela nebo čte Bibli. Dle názoru některých lidí má vymytý mozek každý kdo věří v Boha a poslouchá církev krom těch kteří mají "vlastní názor". To jsou podle nich ti kteří své církvi škodí, vyvolávají rozbroje nebo ještě lépe ti kteří věří jen v cosi a ne Komusi. V nějakého neosobního a neurčitého boha, princip nebo sílu. |
Re: Re: Co je a co není sekta? (Skóre: 1) Vložil: Ingmar v Pondělí, 26. duben 2010 @ 20:27:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No jistě, na druhé straně týž člověk jedněmi, vně církve považován za fanatika, může být jinými lidmi uvnitř církve považován za nenapravitelného volnomyšlenkáře a liberála. člověk se zkrátka lidem nezavděčí :-) Mimochodem, v jedné velmi zábavné knížce (Etiketa pro hulváty, aneb, jak se dnes chovat ve společnosti) autor, který je věřící, ale knihu napsal s jistou ironií vůči dnešní absenci téměř jakýchkoli nejen duchovních hodnot ve společnosti, uvádí, že v dnešní době je považován za dogmatika každý člověk, který čemukoli věří déle než deset minut :-) |
]
|
|
Re: Co je a co není sekta? (Skóre: 1) Vložil: Farel v Úterý, 27. duben 2010 @ 08:25:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | S nedávno odštěpenými náboženskými skupinami se
setkáváme vzácně. Něco takového bychom mohli vidět v rozdělení slezského
luterství před několika lety nebo v nedávném rozdělení na stávající
Jednotu bratrskou a nový Ochranovský seniorát Církve českobratrské
evangelické (ČCE), příp. též v oddělení Křesťanského společenství
(původně v Praze - Maninách) před deseti lety od téže CČE. V této
souvislosti naštěstí nikdo nemluví o sektářství. Bylo by nespravedlivé a
nevýstižné vidět oddělenou skupinu hned jako sektu ve významu 2 a
zejména 3 a 4.
S nedávno odštěpenými náboženskými skupinami se
setkáváme vzácně. Bejvávalo.
Vzhledem k tomu, že byl článek napsán před deseti lety. Je odchod Manin z ČCE již dvacet let starou záležitostí, takže si myslím že věta, že Bylo by nespravedlivé a
nevýstižné vidět oddělenou skupinu hned jako sektu, už může být zrevidována.
1) Už to není hned.
2) Nikdo z Manin se tím (sektářstvím uvnitř sebe sama) nijak výrazně nezabýval, takže hovořit o tom že by to bylo nespravedlivé, když se sami v tomto směru nerevidují a nekorigují, nemůže být bráno vůbec v potaz.
3) Nevýstižné ? Já se to snažím vystihnout jak jen to jde i mimo zmíněné body:-))
Kde jen je, ten soudce spravedlivý, který by v dešti pochlebenství a svých, na odiv stavěných, dobrých skutků, správný soud vynesl ???
Mimochodem ví někdo, proč Odilo už nekope za Lácio?
Joe
|
|
|
Re: Co je a co není sekta? (Skóre: 1) Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Úterý, 27. duben 2010 @ 10:11:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Děkuji za skvělý článek - podobný článku "Sekty a jiné maniulativní skupiny", kde jsem právě reagovala.
Mohu mít dotaz?
Kam řadíte ŘKC?
Díky :-)
|
Re: Re: Co je a co není sekta? (Skóre: 1) Vložil: eleonora v Úterý, 27. duben 2010 @ 11:30:44 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Samozřejmě mezi státem chráněné památky. |
]
Re: Re: Re: Co je a co není sekta? (Skóre: 1) Vložil: Lu v Úterý, 27. duben 2010 @ 13:01:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Uf, to se mi ulevilo, myslel jsem, že napíšeš, že mezi charismatiky ;-)
|
]
Re: Re: Re: Re: Co je a co není sekta? (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 27. duben 2010 @ 14:40:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ty si děláš zadní část těla, ale teprve při svém pobytu mezi charizmatiky začínám plně chápat původ a vznik ŘKC. Mnohé paralely v těchto hnutích jsou až příliš křiklavě viditelné.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Co je a co není sekta? (Skóre: 1) Vložil: Lu v Úterý, 27. duben 2010 @ 16:57:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, ještě žes mi to připoměl. Konkrétně mám na mysli vznik jakési charismatické mše. Sejdeme se, pokud nejsme "šerohluší" můžeme si před začátkem povídat s pastorem (zpověď), hodinu zpíváme (litanie), pak je kázání o tom, jací jsme dobří, pak někdo jde dopředu, pastor se svojí manželkou na něj vloží ruce, dotyčný padne na zem (sv. přijímání), pak je sbírka na hladové a Bonkemu na novou aparaturu, pak ješte chvíli zpíváme, uklidíme naši aparaturu a jedeme domů, pokud možno autem (prosperita, že) s pocitem, že jsem splnili svoji náboženskou povinost.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je a co není sekta? (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 27. duben 2010 @ 17:45:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Zapoměl jsi na prapory a další výzdobu pro oči a další nezbytný folklór, velmi kvalitní výuku o autoritě, vzpouře a reptání, kvalitní budování stavby vyjímečnosti a nepostradatelnosti a další věci. Ale jinak jsi to napsal moc hezky...
|
]
Re: Re: Co je a co není sekta? (Skóre: 1) Vložil: Farel v Úterý, 27. duben 2010 @ 13:03:52 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj
Pokud se o problematiku zajímáš. Tak jsou na trhu dvě knihy, které problematiku popisují celkem detailně.
Zdenek Vojtíšek :Pastorační poradenství v oblasti sekt a sektářství (vyšlo nákladem 500 ks)
Steven Hassan: Uvolnit putá (dát lidem silu mysleť za seba), to ale vyšlo na Slovensku ve vydavtelství Tranoscius. Pokud ti nedělá potíž slovenština, tak tato kniha je také dobrá. Hlavně není tak encyklopedická a zahrnuje snahu pomocí určitého programu dostat ven lidi ze sektářského prostředí. Sám jsem zkoušel ten program nějak nastudovat, ale rodinám které měli své bližní v sektě to bylo celkem fuk takže nic neproběhlo.
Pokud je kaktolická církev sekta, tak institucionalizovaná. Něco jako Jehovisté. Záleží na úhlu pohledu. Mohou se exekutivně chovat jen ke svým kněžím, případně tam mohou být také místa, kde se duchovní chová dominantně, to by ale nemělo mít dlouhé trvání. Shora takové malé mesiáše netrpí. Podle mého musí vnímat nejdřívě katolictví jako sektu ti, kteří jsou na organizaci závislí tedy faráři. Sekta je skoro vždy o dominatní osobnosti a systému který umožní její vzestup. To je zatím podle mého u katolíků v limitu protože při dominantím jednání od nich mohou lidé odejít.
Základními pilíři sekty jsou podřízenost a členství. Katolíci mohou na podřízenosti bazírovat jen u kněží. U normálních lidí hrozí že odejdou (pokud je ovšem duchovní nezatíží nějakou fobií typu, odejdeš-li ztratíš spasení a tím je přivážou ke sobě a podváží jejich víru, takže strach je pak silnější než zdravý rozum, který velí odejít, i víra, která vede ke svobodě).
O katolictví sice mnozí uvažují jako o sektě, ale bez zkušenosti s opravdovým sektářským prostředím. Proto je jeich zkušenost spíš jalová. katolictví poskytuje víc osobní svobody. Myslím, že větším nebezpečím u katolíků je spíš pokrytectví.
Sektářské prostředí dezintegruje osobnost a zruší její směřování. Identita je potlačena sektovým JÁ a utonomie člověka je narušena tak, že hranice osobnosti jsou propustné pro devastující vlivy. Ty přináší většinou politika vůdce a jeho smečky.
Prevence proti podobný věcem je ošidná, protože může hledající odradit i od správného směru.
Jak jsem psal články jsou sice popisné, ale jinak na nic protože ti co jsou venku si stále říkají, že jsou natolik moudří, že jim se to nemůže stát a naopak ti, co už jsou v sektě zase nepřipustí, že jsou součástí sekty.
Halt děvče problematika je široká.
ahoj M. |
]
|
|
|
|