poslal Nepřihlášený Jakkoliv byl na tom Izrael po duchovní stránce za proroka Jeremjáše
zle,
jeho proroci prorokovali jako o překot o vysvobození, požehnání,
přicházejícím vítězství. Skutečnost byla však taková, že Bůh se
rozhodl s Izraelem skoncovat a přetavit jej ve výhni Babylonského
zajetí. Bylo jen málo lidí, kteří byli ochotni slyšet, co Bůh skutečně
říká. Jedním z nich byl Báruk, oddaný služebník Hospodinův a
zapisovatel slov, které Bůh mluvil k Izraeli skrze proroka Jeremjáše.
Báruk se však trápil. Ale jinak než Jeremjáš. Jeho utrpení pramenilo
z něčeho jiného než z bolesti za neposlušné Izraelce, kteří
pošlapali právo a spravedlnost a naslouchali tak rádi falešným prorokům.
Báruk chtěl činit velké věci pro Boha uprostřed Izraele. Pravděpodobně
měl velké stylistické schopnosti, když byl schopen formulovat Boží slovo
a vykreslovat je v podobenstvích. Nemyslím, že byl jen Jeremjášovým
diktafonem. Dokázal i jeho slova, když je král pálil, pod vedením
Ducha svatého zrekonstruovat. Musel však nést spolu s Jeremjášem jho
vydědění a stálého pronásledování od krále a jeho velmožů. Ale Bohu
to nebylo jedno, znal skryté touhy Bárukova srdce, měl s ním soucit a
tak skrze Jeremjáše mu poslal své slovo:„Slovo, které promluvil prorok Jeremjáš k Bárukovi, synu
Nerijášovu, když psal tato slova z Jeremjášových úst do knihy ve
čtvrtém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského.
„Toto praví Hospodin, Bůh Izraele, o tobě, Báruku. Řekl jsi:
‚Běda mi, neboť Hospodin přidal k mé bolesti ještě starost. Do
zemdlení vzdychám, a odpočinutí nenalézám.‘ Toto mu povíš: Toto
praví Hospodin: Hle, bořím, co jsem vybudoval, vyvracím, co jsem
zasadil,
celou tuto zemi! A ty bys chtěl pro sebe usilovat o veliké věci?
Neusiluj. Neboť hle, já uvedu zlo na všechno tvorstvo v ní, je výrok
Hospodinův, ale tobě dám jako kořist život na všech místech, kamkoli
půjdeš.““ (Jr 45, 1–5)
Možná se nalézáš v podobné situaci a s bolestí vzdycháš
nad svojí církví, svým sborem, která se třeba zapojila do podobné
prorocké horečky o průlomu, vysvobození, vítězství a probuzení a
dopouští se bezpráví. Snad by ses chtěl s druhými sdílet
o tom, co Bůh dal do tvého srdce. A možná tě i tvá
vlastní žádostivost svádí k tomu trochu se před ostatními
blýsknout skutečným poznáním, zatímco proroci růstu a probuzení
svádějí Boží lid ke klamnému doufání. Je-li tomu tak, pak právě tobě
jsou určena slova Jeremjášova. Opravdu toužíš mít podíl na moderním
gnosticismu? Osobně jsem poznal řadu lidí, kteří viděli, že něco je
špatně, ale řekli si: když se ujmu nějakého úřadu a učiním trochu
kompromisu, možná se mi podaří zabránit nejhoršímu. Viděl jsem lidi,
kterých jsem si vážil, jejichž opatrnost je svedla na scestí tak, že už
nevidí. Říkají si: kdybych tady nebyl já, mohl by tu být někdo jiný,
kdo by dělal ještě horší věci a proto musím občas učinit úlitbu.
Myslí si, že tím slouží Bohu. Tím, že jim byl nabídnut podíl na
daných věcech, jim ale byla elegantně zavřena ústa. Musí činit
kompromisy s Bohem a při každém dalším kompromisu ztrácejí trochu
z toho světla, které ještě měli. Jednoduše už mají co ztratit a
bojí se. Pamatuj ale, že žádná lež nevychází z pravdy a že nikdy
nevede cesta k cíli skrze kompromis s pravdou. Co kdo zaseje, to
také sklidí. Bůh se brzy ujme svého úradku, i když zatím prodlévá
a hledá ty, kdo jsou čistého srdce. Pak dostaneš kořist kamkoliv
půjdeš
