Povzbuzení: 9.Blaze chudým a plačícím
Vloženo Pátek, 30. srpen 2002 @ 19:53:51 CEST Vložil: et |
9.
Blaze chudým a plačícímAbychom dobře pochopili Ježíšovo učení v
kázání na hoře, podívejme se na politické a náboženské souvislosti, které
platily v době, kdy Pán Ježíš chodil po této zemi.Politický kontextŽidé vyhlíželi mesiáše. Jejich představa
mesiáše však byla více politická než duchovní. Jejich mesiáš měl vítězně vjet
do Jeruzaléma a vyhnat Římany. Mesiáš, tak jak si jej Židé představovali, byl
jenom jejich zachránce, měl je ochránit před ostatními národy. Židé si
představovali, že jejich mesiáš vytvoří prosperující židovský stát, kde bude
všem dobře. Čím více lidí Ježíš uzdravil, tím větší davy jej následovaly. A
když nasytil pět tisíc mužů, měli o důvod víc provolávat slávu svému králi.Ježíš řekl: "Ať se všichni
posadí!" Na tomto místě bylo mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi
pět tisíc. Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby,
kolik kdo chtěl. Když se nasytili, řekl svým učedníkům: "Seberte zbylé
nalámané chleby, aby nic nepřišlo nazmar!" Sebrali je tedy a naplnili
dvanáct košů nalámanými díly, které z těch pěti ječných chlebů po jídle zbyly.
Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: "Opravdu je to ten
Prorok, který má přijít na svět!" Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a
zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám. (Jan
6:10-15)Kdyby k nám dnes někdo přišel a uzdravoval
nás nebo krmil tisícové davy, jsem přesvědčen, že i odpůrci monarchie by
změnili názor a začali provolávat slávu králi, pod jehož mocí létají pečené
ryby a chléb do úst a ještě přebývá. Kdo by nepřišel za takovou podívanou.
Proto druhý den lidé usilovně hledali Ježíše. A jejich motiv?Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen,
pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste
jedli chléb a nasytili jste se. (Jan 6:26)Davy šly za Ježíšem, aby dostali zadarmo
najíst. Proto chtěli takového krále. Věřili, že jejich mesiáš bude politická
osobnost, která zázračně pobije nepřátele a zajistí blahobyt všem. Židé
očekávali pozemské království židovské prosperity, zdraví a štěstí bez námahy,
podobně jako mnoho lidí dnes. Z pohledu tělesného člověka se jim vůbec nedivím.
Není národa, který by takového mesiáše nepřijal za svého patrona. Ale o takovou
přízeň Ježíš nestál. Před Pilátem prohlásil:Moje království není z tohoto světa. Kdyby
mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl
vydán Židům; mé království však není odtud.(Jan 18:36)Ježíšovo království je duchovní, ne
politické. To Židé tehdy nechápali. Pro hlubší pochopení oné doby musíme kázání
na hoře zasadit do historicko-politického prostředí. Ježíš nikdy o politice nehovořil. Ježíš
nikdy neřekl ani slovo o změně stávající Římské říše. Ježíš nikdy nemluvil o
nutnosti nápravě sociální struktury. Nikdy. Ježíše vždy zajímala pouze vnitřní
struktura srdce každého jednotlivce. Ježíš věděl, kde je příčina
nespravedlivého společenského systému. Jsou to srdce jednotlivců. Ježíš neléčil
symptomy nemocného srdce, Ježíš léčil přímo kořen věci - proměňoval nemocné
srdce. Přirozené, tedy kamenné srdce, nemůže být obřezáno. Tohle pochopil v
obráceném smyslu Jan Neruda: "bude-li každý z nás z křemene, je celý národ
z kvádrů". Pán Ježíš se ve svém učení na hoře
nesoustřeďuje na vládnutí a vlastnictví, ale soustřeďuje se na bytí a bytí učí.
Ježíšovou prioritou není to, čím lidé jsou, ale kdo jsou a jaké mají srdce. Jak
je to jasné! Ježíšovo učení je v přímém protikladu s
ideály světa v každé oblasti lidské činnosti. Ti nejvznešenější a
nejoslavenější v Kristově království, jsou ti, kdo jsou nejponíženější v očích
světa. Kdo byl nejvýznamnější člověk, který kdy žil až do příchodu Pána Ježíše?
Sám Ježíš jej identifikuje:Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se
narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel; (Matouš 11:11a)Víte jak by jej dnes nazval svět?
Excentrický náboženský fanatik, který žije na poušti, obléká se do velbloudí
srsti a živí se kobylkami a medem. Ježíš ale pokračuje:... avšak i ten nejmenší v království
nebeském je větší nežli on. (Matouš 11:11b)Ten, kdo je na zemi v tomto nebeském
království Ježíše Krista nejmenší, ten je větší než největší člověk
starozákonní doby - Jan Křtitel! Kdo to je? Ten, kdo je chudý v duchu, ten, kdo
pláče, ten, kdo je mírný, poddajný a pokorný, ten, kdo hladoví a žízní po
spravedlnosti, ten, kdo je milosrdný, ten, kdo má čisté srdce, ten, kdo působí
pokoj, ten, kdo je pronásledován pro spravedlnost, ten, kdo je tupen kvůli
Ježíši Kristu. Království Pána Ježíše Krista hlásá, abychom milovali své
nepřátele a neodpláceli zlem za zlo. Jak vidíme, podle měřítek tohoto světa to
nejsou největší lidé, ale největší propadlíci! Svět hlásá úplný opak: Požaduj
svá práva, buď mocný, pokračuj tak, abys dosáhl co nejvyšší postavení, nebuď
sluhou, ale pánem, máš svoji hrdost. Očekávali mocného politického vůdce, místo
toho měli před sebou nějakého náboženského idealistu. Ježíšova apolitičnost
byla jedním z důvodů, proč Židé svého mesiáše odmítli. Dopad Ježíšova učení byl
pro Židy zdrcující. Ještě jednou se podívejme na okolnosti,
které platily v době, kdy Pán Ježíš chodil po této zemi. Ty jsou velmi
důležité, abychom porozuměli reakcím Židů na Ježíšovo učení.Náboženský kontextV židovství tehdy byly čtyři hlavní
náboženské školy, čtyři sekty, čtyři strany: farizeové, saduceové, essejci a
zélóti. 1. Farizeové měli ve svém programu, že
správnost, spokojenost a blaženost vězí v tradici, nacionalismu a zákonictví.
Dělat vše, jak dělávali otcové, a nic neměnit. Novoty byla jejich smrt.
Farizeové měli pravdu v tom, že opravdová víra musí vycházet z minulosti.
Farizeové byli konzervativní pravicovou stranou. 2. Saduceové měli ve svém programu, že
správnost a blaženost stojí na základech moderní aplikace. Musíme interpretovat
zákon podle nových, moderních, řecko-římských hledisek. Zbav se starého.
Strnulost je smrt. Saduceové měli pravdu v tom, že opravdová víra musí být živá
v moderním prostředí. Saduceové byli levicovou liberální stranou. 4. Essejci byli asketi a požadovali
důslednou separaci od světa. Essejci byli něco jako naši republikáni. 5. Zélóti byli revolucionáři. Ti bojovali
otevřeně proti Římské říši a všem. Zélóti byli něco jako naši komunisté. Farizeové byli nostalgici a táhli zpět.
Saduceové byli modernisté a táhli vpřed. Essejci byli izolacionisté a táhli
napravo. Zélóti byli sociální aktivisté a táhli nalevo. Do tohoto politického
chaosu, který tak připomíná dnešek, přišel Pán Ježíš Kristus a řekl, všichni
chybujete! Farizeům řekl, že víra není plnění předpisů, a saduceům, že víra
není moderní lidská filozofie a relativistické chápaní světa. Essejcům řekl, že
víra není zeměpisná separace, a zélótům, že jeho učení není sociální
aktivismus. Vše, co Ježíš řekl, bylo: moje království
není z tohoto světa, moje království je uvnitř srdcí mých lidí! Tohle je
základní osnova Ježíšova učení všeobecně i Jeho kázání na hoře. Království Boží
je interní, ne externí. Království Ježíše Krista není úřad, filozofie, geografické
místo ani aktivismus. Ježíšovo kázání na hoře otevírá dveře nové smlouvy, o níž
psal již Jeremjáš:Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem
izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra,
vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. (Jeremjáš 31:33)Ježíš řekl:... Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho
přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království
nebeského. (Matouš 5:20)Ježíš v podstatě říká: (1) Jestliže nemáš
nové, přetvořené srdce, potom ti žádný farizejský vnější tradiční náboženský
obřad ani teologie nepomůže a nejsi součástí mého duchovního království. (2)
Jestliže nemáš přetvořené srdce, potom ti žádná saducejská vnější liberální
filozofie ani teologie nepomůže a nejsi součástí mého duchovního království.
(3) Jestliže nemáš nové srdce, potom ti nepomůže ani essejská askeze, izolace
na poušti, život v klášteře, nejsi součástí mého duchovního království. (4)
Jestliže nemáš přetvořené srdce, potom ti nepomůže ani zélótská sociální
aktivita za spravedlivý svět, nejsi součástí mého duchovního království. Abychom si dobře rozuměli: každý z těchto
čtyř pohledů je pravdivý, ale jen částečně. Musíme být zakotveni v minulosti,
musíme být současní, musíme být odděleni od světa a musíme být sociálně
aktivní! Společným jmenovatelem těchto pohledů však je skutečnost, že jsou,
stojí-li samy o sobě, pouze externí - vnější projevy. Bůh se však zajímá o naše
srdce, o naše interní záležitosti, protože z těch všechny vnější projevy teprve
vyvěrají. To platilo v každé době a ve všech smlouvách mezi Bohem a člověkem:Hospodin však Samuelovi řekl: "Nehleď
na jeho vzhled ani na jeho vysokou postavu, neboť já jsem ho zamítl. Nejde o
to, nač se dívá člověk. Člověk se dívá na to, co má před očima, Hospodin však
hledí na srdce." (1. Samuelova 16:7)V prvé řadě ať každý zkoumá nejprve své
srdce a potom své akce. Z čistého srdce vyjdou jenom dobré akce. Dobrý strom
ponese dobré ovoce, jinak by nebyl dobrý. Kdybychom věnovali tolik vitamínů,
cvičení, běhů, cyklistiky a posilování našemu duchovnímu srdci, kolik věnujeme
našemu fyzickému tělu - to by bylo vidět! Cvičení duchovního srdce je
důležitější, na něm závisí náš věčný život, propojení s Bohem.Především střez a chraň své srdce, vždyť z
něho vychází život. (Přísloví 4:23)Když Bible hovoří o srdci, že si je máme
ohlídat, má na mysli duchovní podstatu člověka. Židé chápali srdce jako sídlo
veškeré znalosti o Bohu.Ale Pán mu řekl: "Vy farizeové
očišťujete číše a mísy zvenčí, ale vaše nitro je plné hrabivosti a špatnosti.
Pošetilci! Což ten, který stvořil zevnějšek, nestvořil také to, co je uvnitř?
Rozdejte chudým, co je v mísách, a hle, všechno vám bude čisté. (Lukáš
11:39-41)Existuje mnoho důvodů, proč se zabýváme
studiem Ježíšova učení. Kázání na hoře je nejlepší přípravou jak evangelizovat.
Kdyby křesťané žili, jak mají žít, jak Ježíš učí ve svém kázání, tak úplně
vyvedou svět z jeho kolejí. Nejprve si musíme uvědomit, že znovuzrození,
obřízka srdce, je nutnost. Boha nikdy neuspokojíme vlastní silou, námahou a
chtěním. Pouze ti, kdo jsou spoluúčastníky Boží svaté podstaty, kdo jsou do
Boha naroubováni, poznají opravdové požehnání a blaženost. Ježíšovo kázání
upevňuje Mojžíšův zákon. Samozřejmě, dodržováním zákona nikdo není spasen, ale
ze zákona se dovíme, jak má žít znovuzrozený člověk, jak evangelizovat svým
životem. Jestliže máme touhu poznat, jak původce života, Ježíš Kristus a Bůh v
jedné osobě, přemýšlí, potom se to nejlépe dozvíme z Ježíšova kázání na hoře.
Osobně je to pro mne nejsilnější antievoluční stať Písma jaká existuje. Tichost
totiž není způsob, jak v tomto světě přežít. Další velmi důležitý důvod proč žít
křesťanský život je, Boží potěšení, žijeme-li podle jeho návodu. Potěšit Boha,
to je výsada! Ježíš Kristus nám v kázání na hoře sděluje, že štěstí nenajdeme
skrze žádnou mystiku ani snění, ale pouze v Něm a v nikom a ničem jiném! Žít
podle jeho návodu však můžeme jenom tehdy, jsme-li nově zrození.--------------------------------------------------------------------------------
|