Grano Salis - 4.Blaze chudým a plačícím

4. Blaze chudým a plačícím Zkoumáme sami sebe. Důkaz opravdového spasení se projeví ve spravedlnosti, tedy ve správnosti žití. Víme, že v biblickém křesťanství je spása příčina a skutky jsou důsledek spásy. Ve všech ostatních náboženských systémech je tomu přesně naopak. V nich jsou skutky příčina a spása je důsledek. Jinými slovy, za dobro nabízí nebe, za zlo přijde odplata - peklo. Bible ale říká něco zcela jiného:Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. (Efezským 2:9)Boží slovo jasně říká, že dobré skutky, správnost žití nás nemůže spasit. Zkažené lidské srdce je totiž motivováno k dobrotě vlastním prospěchem. Tak to čteme v Bibli. Spasený ale žije spravedlivě! Jeho život dokazuje, že je spasen.Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil. (Efezským 2:10)Spasení není z našich skutků, je z Božích skutků! Bůh je absolutně svrchovaný ve všem. Spásu zapříčinil jenom Bůh! Dobré skutky nemohou pomoci naši spásu vysloužit ani zaplatit, protože za naši spásu zaplatil sám Pán Ježíš Kristus. Kromě toho, Bůh s námi nebude provozovat směnný obchod něco za něco:Kdo mu něco dal, aby mu to on musel vrátit?' Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen. (Římanům 11:35-36)Bohu nemůžeme předložit naše dobré skutky ke zvážení, aby nám dal spásu jako odměnu. Žijeme-li spravedlivě, je to Boží dar a správný život je jen ujištění spásy. A jistota je také dar.Proto také vynaložte všecku snahu na to, abyste ke své víře připojili ctnost, k ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku. (2. Petrův 1:5-7)Já vím, teď někteří namítnete - připravil nám všechny ctnosti Bůh, nebo máme vynaložit všechnu snahu ke ctnosti sami? Jsem přesvědčen, že když Bible řekne, skutky nám připravil Bůh, tak je připravil. Když Bible řekne, vynaložte všechnu snahu, vynaložíme ji, pokud žijeme v poslušnosti. Co Bible učí, to také platí. Bůh svrchovaně předurčil nejen cíle, ale i prostředky, jimiž tyto cíle dosáhne, a jeden takový prostředek je - vynaložení veškeré naší snahy. Jemu buď sláva ve všem. Ještě jednou opakuji:
Co Bůh na věčnosti ve svém nepřístupném světle svrchovaně nadekretoval, pro to se člověk v časoprostoru historie svobodně rozhodne a ponese za to zodpovědnost.
Vím, v našem časoprostoru to moc logicky nezní, ale právě zde nastupuje víra. Bible tuto koncepci neustále zdůrazňuje, a tělesný člověk ji nechápe a proto tvrdí, že si Bible protiřečí. V čase a prostoru, tedy v historii, připouštím, to tak vypadá, ale na věčnosti, v nepřístupném světle, kde přebývá Bůh, rozhodně ne. Bible si nemůže v absolutním prostředí protiřečit; a právě absolutní prostředí, okolnosti a kontext je Boží nepřístupné světlo, jež stojí mimo historii, tj. čas, hmotu a prostor.
Vraťme se k Petrovu verši. Jaký je tedy cíl takového duchovního charakteru, který ke své víře připojí ctnost, k ctnosti poznání, k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti trpělivost, k trpělivosti zbožnost, ke zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku? Petr nám zase dokonale odpoví:Máte-li tyto vlastnosti a rozhojňují-li se ve vás, nezůstanete v poznání našeho Pána Ježíše Krista nečinní a bez ovoce. Komu však scházejí, je slepý, krátkozraký a zapomněl na to, že byl očištěn od svých starých hříchů. Proto se, bratří, tím více snažte upevňovat své povolání a vyvolení. Budete-li to činit, nikdy neklopýtnete.(2. Petrův 1:8-10)Vidíte, tímto ctnostným, spravedlivým, správným životem nezískáme spásu, ta spočívá plně v Boží svrchované ruce. Petr zde říká, že budeme-li poslušni, žijeme-li spravedlivě, tak upevňujeme, své povolání a vyvolení, tj. předurčení. Skutky dávají spasenému jistotu, záruku, a řekl bych odvahu a troufalost hlásat evangelium - a jsme zpět u ovoce, kruh se uzavírá. Skutky jsou tedy nedílným důsledkem vstupu do Božího království. Zanedbáme-li poslušnost, správnost chování, ztratíme ujištění, nebo v horším případě, dotyčný křesťanem vůbec nebyl. Ztráta Božího ujištění znamená ztrátu vnitřní křesťanské radosti. Jste skutečně spaseni? Předstoupili jste před Pána Ježíše Krista s pláčem a lítostí nad svým hříchem? Patříte tomuto světu? Pozná svět, že jste jiní? Posloucháte Boha? Činíte Jeho vůli? Toužíte, žízníte, hladovíte po Jeho vůli? Jestliže jste opravdu obrácení, potom budete mít nové srdce. Princip Božího vyvolení a svrchovanosti zůstává stejný ve starozákonní době, tak i v novozákonní:A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Vložím vám do nitra svého ducha; učiním, že se budete řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich. (Ezechiel 36:26-27)Vidíte tu totožnost s Novým zákonem? Bůh svrchovaně vkládá do člověka nové srdce od Adama a bude tomu tak až do druhého příchodu Pána Ježíše Krista. Spása milostí platila vždy. Bůh určil ve starozákonní době, že se někteří vyvolení Židé a pohané řídili Božími nařízeními; ti, kdo se neřídili, chtěli uplatňovat svoji vlastní spravedlnost, stejně jako je tomu dnes v novozákonní době. I dnes, naprosto stejně, je to Bůh, kdo nás přijal - pokřtil do Ježíše Krista, našeho Pána, abychom konali dobré skutky, které nám On připravil. Když je Ježíš Kristus Pánem našeho života, tak svého Pána posloucháme! Jsme Jeho? Máme opravdu nové masité srdce, nebo je naše srdce stále ještě kamenné? Nové srdce, to je novozákonní znovuzrození. Ježíš svými výroky potvrdil, že náš prvotní, výchozí, fundamentální problém je naše srdce. Poslouchejme:Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: ,Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu.' Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. (Matouš 5:21-22)Vražda je jen dokonaná nenávist. Nenávist má kořeny v srdci. Nenávist je podle Ježíšových měřítek totožná s vraždou. Když se nad tím zamyslíme, bez nenávisti, by nebylo ani vražd.Obdobně Ježíš řekl:Slyšeli jste, že bylo řečeno: ,Nezcizoložíš.' Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci. (Matouš 5:27-28)Chtivé pohledy, prohlížení pornografie, se rovná podle Ježíšových slov cizoložství. Chtivý pohled v srdci, opakuji v srdci, na kolemjdoucí ženu se rovná dokonanému cizoložství. Ať se na problém našeho srdce díváme z kterékoli stránky, jsme v hlubokém mínusu jako dlužníci a žebráci. K záchraně není jiné cesty, než skrze Pána Ježíše Krista. Před Něj předstupujeme s prázdnou a nic z našeho JÁ mu nemůžeme nabídnout.Což nevíte, že nespravedliví (ti co nežijí správně) nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení (kral. samcoložníci), ani zloději, ani lakomci, opilci, utrhači, lupiči nebudou mít účast v Božím království. (1. Korintským 6:9-10)Jestliže někdo tvrdí, že je křesťan a žije na hromádce, má předmanželské pohlavní styky, je smilník, jako ten, kdo chtivě okukuje ženy. Jestliže křesťan je svému manželovi nebo manželce nevěrný, tak je cizoložník. Jestliže má křesťan "boha" v čemkoliv jiném než v pravém Bohu, Ježíši Kristu, a může to být i lidsky ušlechtilý bůžek - jako je rodina, zdraví, kariéra, prosperita, umění, sport a podobně, pak je to modlář. Jestliže je křesťan homosexuálem, po kralicku samcoložníkem, tak je nemravný. Jestliže se křesťan obohacuje i jen drobnými krádežemi na pracovišti, tak je zloděj a lupič. Jestliže je křesťan upřen na svůj majetek, tak je lakomec. Jestliže křesťan holduje alkoholu, tak je opilec. Jestliže křesťan lže, tak je utrhač. Ani jeden kdo je takový, nemá účast v Božím království zajištěnu, i kdyby své křesťanství vyhlašoval na internetu.
Kdo tedy může mít účast na Božím království? Snad už si uvědomujeme, že v takovém světle nemůžeme obstát! Ani jeden člověk o své vlastní síle není bez hříchu a provinění. Já k nim patřím na prvním místě. Všichni jsme bez Pána Ježíše Krista ztraceni. Před něj přicházíme s prázdnou náručí, nemáme Mu co nabídnout. Předstupujeme jako žebráci, nazí a bezmocní, bez jakéhokoliv vlastnictví, kromě duchovní bídy. Před Bohem stojíme pokořeni a zlomeni. Jestliže i po tomto setkání s živým Bohem neučiníme pokání (což je odvrat od smilnění, cizoložství, modlářství, nemravnosti, homosexuality, krádeží, lhaní, lakomství a opilství), potom s největší pravděpodobností máme pouze intelektuální znalost, jsme jen nábožensky založení, máme srdce obrostlé tukem, srdcem nechápeme a jsme jako plevel. Některé dělí od spásy jen něco víc než 30 centimetrů, ale ty bez Božího zásahu nepřekonáme. Dokud nedostaneme nové masité srdce, Bůh v nás nezpůsobuje dobro. Pokud nejsme znovuzrozeni a nejsme Jeho dílo v Kristu Ježíši, stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám On připravil, klameme jen sami sebe. Situace je nadmíru vážná pro nekřesťany i mnohé křesťany. Do království nás vedou Boží podmínky, ne naše!
Pán Ježíš Kristus také řekl, že křesťan bude používat jiný slovník než používá svět. Křesťan se pozná podle toho, co vychází z jeho úst, neboť co vychází z úst, to má svůj původ v srdci. Právě proto Bůh hledí přímo do srdce, aniž by analyzoval jazyk.Já Hospodin zpytuji srdce a zkoumám ledví, já každému splatím podle jeho cesty, podle ovoce jeho skutků. (Jeremjáš 17:10)My do srdce nevidíme jako Bůh, proto zkoumáme produkty srdce, mluvu a ovoce. Ústa vynesou na povrch to, co je skryto uvnitř. Čím srdce přetéká, to se vyplaví ústy. Co myslíte, která mluva vyplaví ze srdce více hnoje? Ta, která v rozčilení vypustí nějaké vulgární slovo, nebo ta, která ve vší uhlazenosti sjedná smlouvu mezi dvěma podnikavci v kravatách, kteří vytunelují banku? Bůh vidí i ty myšlenky, které se k ústům nikdy nedostaly.
Jestliže tvé srdce hladoví po dobru a spravedlnosti, potom budeš poslušný. Poslušnost Bohu znamená, že přemýšlíš správně a když otevřeš ústa, vyjdou z nich spravedlivá slova. Potom jednáš správně, konáš dobré skutky a žiješ spravedlivě. Budeš laskavý a nebudeš odplácet zlo zlem, ani stejným dílem. Za to tě budou nenávidět a pronásledovat, alespoň posměchem.Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, (Matouš 5:44)Není snadné milovat bližního i svého nepřítele. Víte, kolik mi to dalo práce, než jsem přestal nenávidět ty, kdo mne nepřímo vyhnali na dvacet tři let z rodné země? Jestliže jsi spravedlivý, budeš milovat i ty, kdo nám ztrpčují život. To se snadno říká, ale hůře žije. Takové lásce se stále učím a trénuji ji proti své přirozenosti. Kdo z nás má např. rád státní úředníky, ale vím, že v důsledku naší hříšnosti, Bůh ustanovil veškerou moc a není moci, leč od Boha.
Všechny zásady křesťanského chování vrcholí v následujícím verši, který nikdo určitě nesplní:Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. (Matouš 5:48)To neznamená, že jsme dokonalí nebo že dosáhneme dokonalosti Boží kvality. Pravdou zůstává, že se mu v dokonalosti máme stále přibližovat. Spravedlivé, správné, chování je neustálý nikdy nekončící vzestup. Hříšné činy neusmrcujeme vlastní vůlí, ale Boží mocí, Duchem svatým, protože On je Bůh. Víra a následné skutky tvoří jeden nedílný celek. Jakub to přirovnal ke svazku těla a ducha.Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků. (Jakubův 2:26)Víra musí produkovat akci. Noe věřil že přijde potopa, proto stavěl koráb. Nejsme křesťany proto, že nám to někdo ze starších řekl. Jsme křesťany, protože v nás přebývá Duch svatý, Duch Boží. Ten nám vnitřně dosvědčuje a způsobuje, že se odvracíme od zlých skutků.A tak, bratří, jsme dlužni, ale ne sami sobě, abychom museli žít podle své vůle. Vždyť žijete-li podle své vůle, spějete k smrti; jestliže však mocí Ducha usmrcujete hříšné činy, budete žít. (Římanům 8:12-13)--------------------------------------------------------------------------------

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace