|
Právě je 449 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116501174 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Ještě jednou o Narcismu
Vloženo Středa, 05. leden 2011 @ 22:50:16 CET Vložil: Stepan |
poslal ferda
Ještě
jednou o Narcismu – 2 -
( MK
4:35-39).Prosebná otázka vyjevuje narcistní prvky u kolektivu (
srov.1Kr 19:14,18).Učedníci jsou znepokojeni strachem o sebe a tak
se pokoušejí přimět nevšímavého Mistra,aby se jimi zabýval –
připomínají se Mu. Předpokládají,že Bůh je zaujat jimi samými
a na ně soustředěn tak jako jsou oni zaujati sebou. Vždyť co je
v tuto chvíli důležitější,než oni sami? Bůh se přece musí o
nás postarat. Marek však jako jediný zmiňuje,že na moři nejsou
sami. Jsou tam i jiné lodě a učednici to věděli,ale
neznepokojují se jimi. Jako by jiní neměli právo na to mít od
Ježíše užitek a jako bychom jen my mohli mít nároky a ignorovat
potřeby druhých. Až teprve bouře odhalí narcistní sebeobdiv
církve – to,čím se zaměstnává,zaobírá,na co je zahleděna –
zda na Krista,na druhé ,nebo jen na sebe.
Kolektivní
samolibost,sebechvála společenství ( Zj 3:17 ),je ohniskem dopisu
církvi v Laodiceji,jenž s oblibou vztahujeme na sebe.
Chápeme jej však pouze v kontextu ospravedlnění z víry,jako protest proti bohatství dobrých skutků,církevního majetku,a jako výzvu k větší horlivosti (Böttcher,Coffman),zatímco text nás konfrontuje s otázkou našeho vlastního narcismu. Jenže přehlížení výpovědi o rozpoznaném laodicejském narcismu může být příznakem oné Narcisový slepoty vyjádřené mýtem. Výzva 19 verše k pomazání očí a prohlédnutí je pak zřetelný impuls k pokání ze zahleděnosti do sebe. Text ukazuje,čím církev v Laodiceji žije. Nejen svým bohatstvím,ale chlubením se,vystavováním tohoto bohatství a následným vzhlížením se ve svém stavu. Žije úžasem sama nad sebou. Jsou fascinováni sebou samými – tím kam to dosáhli,jaké mají úspěchy a zkušenosti. Shromáždění takové církve nemohou být ničím jiným,než potleskem nad prezentací svých vlastních aktivit,svého správného učení. Že o prezentaci jde,slyšíme z Ježíšova:“ Neboť pravíš“. To znamená,že taková církev se tím nejen honosí,ale šíří,vyučuje,,sytí lačné krky neomylnou vše moudrostí vlastních bohatých zásob,svými vizemi,místo evangeliem. Opájet se a vyvyšovat své vlastní poslání je dle Zj 3 odhalováním vlastní nahoty,tedy neoblečenosti do Krista (Řim. 13:14). ***Ferda*** pokračování
|
Podobná témata
|
|
Re: Ještě jednou o Narcismu (Skóre: 1) Vložil: helena v Čtvrtek, 06. leden 2011 @ 11:27:36 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | jak víme ze starého Řecka, že se Narcis ZAMILOVAL SÁM DO SEBE... zde tento církevník miluje své výdobytky, místo, aby byl HORKÝ nebo i STUDENÝ, ale on je všude, tak napůl, protože je to HRA na lásku o které nemá církevník ponětí! neb temnotu nerozezná, není uspůsoben... hrůza vždyť je VLAŽNÝ a hlavně nahý jako ten král, co to jen netušil.../je to blb, nebo lotr?/ co mu radíš ferdíku? má co obléci, má co do úst? kde to má hledat? opět za dveřmi nějaké naparující se společnosti, nebo jediná rada je z toho náboženského marasmu vejití protentokrát již opravdové do Krista, bez přívlastků "církevní hry"na lásku a bohatost-my máme pojďte k nám u nás NAJDETE-NENAJDETE je to příliš vzacné na zápis do katastru nebo sborové knihy, je to a vždy bude jen v DUCHU SVATÉM! AMEN! jinak piš dál, ráda si Tě čtu |
Re: Re: Ještě jednou o Narcismu (Skóre: 1) Vložil: Ferda (nmcoqi6@iol.cz) v Pondělí, 10. leden 2011 @ 20:03:32 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Cílem křesťanského života je život
z Ducha svatého. Církve se chválí vlastni horlivosti a kultem
úspěchu. Člověk je vystavován stále větším tlakům jak se má
chovat. čemu věřit a dodržovat určité zásady. Církev nečinící
pokání se mění na továrnu,která vyrábí křesťany podle
určitého vzoru. Žel,společenství se chová určitým
způsobem,které nejsou chápány jako důsledek vztahu s Bohem.
Ve vztahu s Pánem Bohem totiž nelze
jednat podle modelu. Chování člověka nelze určovat direktivně.
Křesťanství je totiž náboženství srdce. Moje svoboda je
založena na vztahu já a můj Bůh.
Abych mohl vejít úzkou bránou,nesmím
přečnívat ,musím se zmenšovat,přestat se vyvyšovat. Vejít
bránou znamená nebýt jiný než On,nepřečnívat Ježíše –
být s ním totožný. V Lk. 14,33 Ježíš požaduje absolutní
soustředěnost na Boha,a maximální přísnost na sebe. Kdo
působení Boží zakouší jemu daná Boží milost. Má rada je,aby
Vlažný nezůstal ve své nahotě,a ve své hlouposti,a vzal na sebe
celé oděni Boží. ( Ef.6.13-17) Činil pokání,a našel radost v
Ježíši Kristu a Bohu Otci. Měl důvěru a bázeň v Bohu,a v
Ježíši Kristu nezávisle na okolnostech.
Strata bázně svědčí o vzdálení
se od Boha,rozbitém duchovním životě,mrtvém vztahu s Bohem.
***ferda*** |
]
Re: Re: Re: Ještě jednou o Narcismu (Skóre: 1) Vložil: helena v Čtvrtek, 13. leden 2011 @ 11:28:26 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | bázeň Boží JE v nenávisti mít zlé, psáno v Přísloví; ten, kdo se z Boha znovu narodil, má svobodu Božího syna a dcery, tedy v Duchu a Pravdě; ON modeluje Tvoje srdce, které učinil masitým, takže sobectví narcismu opravdu odzvonilo |
]
|
|
|
|