Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 464 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116485036
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Lidská svoboda a svoboda křesťana
Vloženo Úterý, 14. červen 2011 @ 16:04:36 CEST Vložil: Stepan

Katolicismus poslal oko

Podle sebe soudíme druhé.


Ačkoli toho už bylo na toto téma zde napsáno docela dost, pořád je realitou hluboké nedorozumění v otázce lidské svobody.


Lidská svoboda se rozhodovat je darem
.
Dostal ji naprosto každý člověk bez výjimky. Bůh z lásky k nám omezil svou všemohoucnost a stvořil člověka s lidským srdcem, schopným milovat, i nenávidět.



Dveře lidského srdce mají však kliku jen zevnitř a to my sami otevíráme, jen komu chceme.
Bůh jenom klepe na dveře lidského srdce, ale to my sami mu je musíme otevřít. Představa některých z vás, že to Bůh sám si s námi dělá co chce, je představa nepravdivá a naprosto ujetá.
Bůh vždy vyžaduje od člověka souhlas, čeká na jeho odpověď.
Nikdy lidskou svobodu se rozhodovat neznásilní.

Bůh tedy dává každému člověku i možnost ho nemilovat, dává mu také možnost, že mu může být Bůh lhostejný, ukradený.
 Dává mu však také možnost se svobodně pro Boha rozhodnout, svobodně ho milovat a žít s ním svůj život!




Svoboda křesťana je stav člověka v důvěrném přátelství s Bohem.
Tento stav je už důsledkem svobodného lidského rozhodnutí pro Boha. Je životem ve svobodě Božího dítěte, ideálním stavem spolužití člověka s Bohem. K tomu jsme byli stvořeni.

Pro takový život se ale musíme sami rozhodnout, to za nás Bůh neudělá.
Jako když by vám někdo poslal na účet miliony a vy si musíte přijít do banky je vyzvednout (když to neuděláte, banka vám je nedoručí, ale je za čas pošle odesilateli zpátky). To přijití do banky je právě tou lidskou odpovědí, potvrzením lidského souhlasu s obdrženými dary.
My sami tedy nejsme schopni žít svatým životem (nemáme ty miliony) a potřebujeme k tomu Boží milost. Potřebujeme být naplňováni Duchem svatým a nechat ho v sobě volně působit. Pak se mohou dít v našem životě věci.


K tomuto rozhodnutí se pro život s Bohem je potřeba svobodného lidského souhlasu.
K tomu, abych se mohl dávat cele Bohu, se musím sám nejdříve cele vlastnit. Logicky nikdo nemůže dát to, co sám nemá. Znamená to přijmout sám sebe jaký jsem, jakého mě Bůh stvořil. I s mými nedostatky, neschopnostmi a hříchy. Protože i takového mě Bůh miluje. Uvědomit si svou cenu. Vždyť pro Boha mám takovou cenu, že neváhal za mě nasadit vlastní život!
Když nám Bůh ukazuje náš hřích, činí tak pro naše dobro, proto, abychom se naučili hříchy rozlišovat. Nevyčítá nám hřích, i když ho zraňuje.
Ten, kdo nás z hříchu obviňuje, je ďábel: "Co chceš po Bohu? Takového hříšníka Bůh přece milovat nemůže!" Činí všechno proto, aby nás přesvědčil k beznaději.



Někteří z vás stále nechápou.
Vyčítají mně, že co je to za vztah se každý den znovu rozhodovat, zda budu své manželce věrný.
 Ovšem je to jejich problém, nikoli můj.
To v nich samých je problém a mě ho svým soudem nevědomky podsouvají. Každý člověk totiž soudí toho druhého podle sebe, podle svého nitra. A tak se odhaluje, jaký vlastně je on sám.
Vždyť mě nic takového, co mě vytýkají, ani na mysl nepřišlo!
Mám v této věci jasno a toto rozhodnutí jen svým životem potvrzuji. Nemusím váhat, kterou cestou se na křižovatce dát, cesta je mi jasná. Přesto musím i tak nutně na každé křižovatce provést okamžitou volbu správné cesty, protože ty ostatní cesty tam existují stále, i když nemám zájem na ně zatočit. O tom je každodenní volba a o tom je vytrvání v dobrém až do cíle života.


Podobná témata

Katolicismus

"Lidská svoboda a svoboda křesťana" | Přihlásit/Vytvořit účet | 45 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: karkulka v Úterý, 14. červen 2011 @ 19:43:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidím to velmi podobně. Pouze z  vlastní ješitnosti si dovolím podotknout, že ta "banka" mi kdysi stále posílala upomínky, aby jsem si tu výhru konečně  už vybral. :-D. 



Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 14. červen 2011 @ 23:16:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Svoboda křesťana je stav člověka v důvěrném přátelství s Bohem. Tento stav je už důsledkem svobodného lidského rozhodnutí pro Boha. Je životem ve svobodě Božího dítěte, ideálním stavem spolužití člověka s Bohem. K tomu jsme byli stvořeni.

  Moc hezky napsané, přesně tak to je. Jsem rád, že jsi tedy opustil ten nesmysl že svoboda je v tom, že si člověk může vybírat dobro a zlo.

Pro takový život se ale musíme sami rozhodnout, to za nás Bůh neudělá.

  Natož pak člověk.

Jako když by vám někdo poslal na účet miliony a vy si musíte přijít do banky je vyzvednout (když to neuděláte, banka vám je nedoručí, ale je za čas pošle odesilateli zpátky). To přijití do banky je právě tou lidskou odpovědí, potvrzením lidského souhlasu s obdrženými dary.
K tomuto rozhodnutí se pro život s Bohem je potřeba svobodného lidského souhlasu.


  Mám stejnou zkušenost, jakou popisuješ: Bůh mi dal obrovskou milost, když Ježíš místo mne zemřel na kříži. Ale nebylo mi to vůbec nic platné do té doby, dokud jsem se o tom vkladu v bance nedověděl, nedorostl a nedošel do té banky a ten dar milosti nepřijal. Měl jsem to ještě o to víc komplikované tím, že jsem se hloupě domníval, že tenhle dar někdo přijal za mne, bez mého svobodného rozhodnutí a že já už žádné takové rozhodnutí nepotřebuji. Vidím to tedy velmi podobně jako ty, jsem rád, že jsi po mnoha rozhovorech zde dospěl k tomu, jak věci jsou a že ti tedy naše psaní bylo k něčemu užitečné.

  Teď ještě jestli jsi pochopil, že Bůh opravdu nechal to konečné rozhodnutí na člověku - ze své strany už o životě rozhodl a konečné rozhodnutí vydal a jiné Boží rozhodnutí, než které Bůh udělal v Kristu, nebude. Bůh nereviduje to, co rozhodl a nepotřebuje se rozhodovat znovu. Že tedy rozhodnutí člověka je ve věci života jeho samého s Bohem konečné a nikdo jiný do něj nemá co mluvit. A že Bůh dal člověku opravdovou možnost a schopnost se rozhodnout.


  Je velký rozdíl, jestli člověk zkouší žít s Bohem ve svobodě, rozhoduje se ale nerozhodne se pro něj trvale a nechává si zadní vrátka v tom, že by se třeba ještě někdy mohl rozhodnout odejít a žít bez Boha protože ho něco láká ve světě hříchu a mezi tím, kdy doroste do té věčné smlouvy, rozhodne se pro Boha a vydá mu svůj život, neohlíží se zpátky a pohřbí svoji minulost a s ní i toho nepřítele, který se bouřil proti Bohu.

  Protože po tom rozhodnutí se mění situace člověka, mění se právní stav v duchovní oblasti. Mění se nárok hříchu na člověka a mění se i nárok Boží. Když člověk vydá život Bohu, dostává se pod jeho vládu a dává tím Bohu právo zasahovat do jeho života. Bůh pak zasahuje do života takového člověka i proti jeho vůli, vychovává ho, protože člověk se stává Božím dítětem a Bůh je dobrý otec. Ten rozdíl v situaci jsem ti vysvětloval v článku Parchant.


  Pak ještě jistě existuje Boží vyvolení, kdy Bůh sám rozhodne o nějakém člověku, bez toho, že by člověk Boha hledal a že by se o něj zajímal a Bůh sám s tím člověkem jedná a někdy velmi, velmi proti jeho vůli. Svědectví o obou situacích tu proběhlo mnohokrát.


  Pak jsou věci, ve kterých máš ještě zjevně zmatek. Zkus si je pořádně pročíst v bibli.



K tomu, abych se mohl dávat cele Bohu, se musím sám nejdříve cele vlastnit. Logicky nikdo nemůže dát to, co sám nemá.

  Tohle je poněkud jinak. Pokud jde o vlastnictví, byla naše situace jiná. Jednalo se o otroctví hříchu. Hřích byl majitel a my jsme byli sluhové. On s námi zacházel tak, jak se mu zlíbilo. Dokázal i občas vyvolat iluzi toho, že my ovládáme hřích a ne on nás, ale o¨bvykle jen nakrátko. V tom je právě vykoupení: Ježíš nás nevykoupil z vlastnictví nás samotných - to by nebylo potřeba - ale vykoupil nás z hříchu.

Znamená to přijmout sám sebe jaký jsem, jakého mě Bůh stvořil. I s mými nedostatky, neschopnostmi a hříchy. Protože i takového mě Bůh miluje. Uvědomit si svou cenu. Vždyť pro Boha mám takovou cenu, že neváhal za mě nasadit vlastní život!

  Jistě, Bůh miluje všechny lidi, ale nenávidí hřích. Přijmout Krista znamená spíše vzepřít se hříchu, odmítnout ho. Když člověk vydá život Bohu, tak ho Bůh vede k vzepření se mnoha věcem, včetně vzepření se slabosti, strachu, neschopnosti a podobně.


  Ale to jsou spíše detaily: Hřích a otroctví hříchu stejně dosvědčuje Duch svatý. Podstatné je to, že člověk má obvykle svobodu milost v Kristu Ježíši přijmout nebo odmítnout, Bůh dává člověku vybrat a že Bůh rozhodnutí člověka respektuje a potvrdí. A tohle rozhodnutí za člověka obvykle nikdo neudělá, jinak by to nemělo smysl: Musí ho udělat člověk sám. A to je vlastně to rozhodnutí, o kterém tu já a mnozí další od začátku píšeme.

  Toník



Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 15. červen 2011 @ 07:40:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, už jsem zapoměl, jak cizí mi bylo rozhodnutí pro Krista Ježíše a jak moc jsem se proti němu bouřil. Článek už vypadal, že jsi v mnoha věcech pochopil lidskou svobodu a sílu rozhodnutí člověka, ale zřejmě jsem se spletl.


  Zkusím ti tu situaci člověka s Bohem vysvětlit ještě jednou.


  Život s Bohem je hodně podobný, jako manželství. Vlastně proto je manželství dočasně tady na světě, aby člověk mohl lépe věci pochopit, na věčnosti manželství potřeba není.

  Když je člověk  mladý, tak postupně dorůstá k tomu, aby se stal manželem, našel si muže nebo ženu a oba byli jedno. Jak dorůstá, tak se rozhoduje, koho si vybere. Když někoho najde, tak se rozhoduje, jestli s ním uzavře manželství. Dokud se rozhoduje, ale nerozhodne, nemůže být manželem nebo manželkou: Je stále svobodný.

  Někteří lidé se takhle vydrží rozhodovat pro druhého celý život, ale nikdy se nerozhodnou.

  Manželství za člověka nemůže uzavřít nikdo jiný. Rodiče se třeba i mohou dohodnout na svatební smlouvě, na věnu a majetkovém vyrovnání (tak to v některých společnostech bývá) ale pak stejně přijde den, kdy ti dva co ještěnejsou manželé stojí před rozhodnutím a slibem.

  Když se pak člověk rozhodne, jde a uzavře manželství. To je rozhodnutí na celý život, od té chvíle až do smrti (těla). Člověk už pak nikdy neřeší a nerozhoduje, jestli bude nebo nebude manželem: K tomu je právě to jedno rozhodnutí, kterému se říká manželská smlouva.

  Manželská smlouva funguje tak, že v některých věcech dává svobodu a člověk se může rozhodovat jak chce a v některých svobodu nemá. Například člověk v manželství slibuje, že bude věrný, ale neslibuje, že bude horníkem. Na věrnosti tedy není v manželství co řešit (pokud člověk žije opravdu v manželství), na tom, jestli manžel bude horníkem se musí manželé domluvit a vyřešit to, rozhodnout. V manželství je tedy mnoho věcí, které manželé musí řešit a rozhodovat, ale pak jsou věci, které řešit a rozhodovat nemusí, protože už je rozhodli.


  Stejné je to s Kristem a jeho církví.



Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Středa, 15. červen 2011 @ 14:39:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lidská svoboda znamená míti svobodu od spravedlnosti a býti  tak  služebníkem hříchu...

Svoboda v Kristu znamená býti osvobozen od hříchu a býti služebníkem spravedlnosti,tedy služebníkem Božím.
                                                                                                                                                  
                                                                                                                                       Amen.




Re: Lidská svoboda a svoboda křesťana (Skóre: 1)
Vložil: vlastik v Středa, 15. červen 2011 @ 15:12:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
-----------Někteří z vás stále nechápou.
Vyčítají mně, že co je to za vztah se každý den znovu rozhodovat, zda budu své manželce věrný.
 Ovšem je to jejich problém, nikoli můj.
To v nich samých je problém a mě ho svým soudem nevědomky podsouvají. Každý člověk totiž soudí toho druhého podle sebe, podle svého nitra. A tak se odhaluje, jaký vlastně je on sám.
Vždyť mě nic takového, co mě vytýkají, ani na mysl nepřišlo! --------


Milé oko ,lžeš jako když tiskne! Nikdo Ti nic nepodsouvá!  A vždyť to vše píšeš sám,tak čťi po sobě. Odhaluješ zde svou nějakou nemoc.
Toliko článků a příspěvků kde jsi přirovnával svůj vztah s Bohem k manželce ,že se můžeš svobodně rozhodovat ,zda budeš věrný ,či ne,jsi zde napsal hodně. Tak zde prosím nelži v přímém přenosu! Že Ti to ani na mysl nepřišlo,když to píšeš v první větě!
Mnozí jsou i ženatí...:-) Řekli Bohu při křtu své jasné ANO ,tak jaké pak další "svobodné rozhodování" zda budu věrný,nebo ne .Co si to  zde vydupkáváš? Zase tu svou milovanou lidskou svobůdku od spravedlnosti? Čí  jsi  Ty vůbec služebník? A uvědomuješ si vůbec co zde druhým nabízíš a podsouváš ?



Stránka vygenerována za: 0.38 sekundy