Grano Salis - Mrtvé kosti?

poslal oko

Aneb - jak z "modloslužby" učinit oslavu Boha.

Včera večer jsem se vypravil do "ciziny."
Do malé slovenské vísky, kde mám dobré přátele, dorazila na své pouti vzácná relikvie - kousek kosti z těla svatého Konstantina - filozofa.
Moje touha se alespoň takhle setkat s tímto světcem, byla nesmírná.

Velice si vážím a obdivuji dílo svatého Ducha, které skrze soluňské bratry Konstantina a Metoděje Duch svatý mezi Slovany způsobil.

Každý národ má svou cestu víry:
Řekové mají svatého Pavla, Irové zase Patrika.
My máme soluňské bratry. Jejich stopa je zakódována ve víře naší.

Nebudu zde hovořit o významu jejich apoštolského poslání, ani o významu kulturním. To všechno je dostatečně známo a přístupno pro každého, kdo o to má zájem.

Chci se podělit o svou vlastní zkušenost z tohoto setkání.
Schránka s částečkou Konstantinova těla byla uvítána na kraji vesnice velmi důstojně a za zvuků hudby a zpěvu v průvodu doprovázena k soše sv. Gorazda, která stojí na velkém prostranství před místní farou. Takto symbolicky uvítal žák svého učitele, po více, jak 1100 letech se symbolicky znovu ve společenství církve putující setkali.

Po stručném úvodu o významu soluňských bratří pro naši víru i kulturu národa, se přečetl úryvek z Písma:
(Sirach 44,1-15)
Nuže, chvalme slavné muže, otce všech našich pokolení.

 Mnohou slávu vyjevil Hospodin skrze ně,  a odkryl svou vznešenost v každém věku. 

 Panovali
 ve svých královstvích,  muži proslulí svou mocí; udíleli rady pro své 
znalosti a byli nositeli zvěsti pro svůj prorocký dar. 

 Vedli lid svými radami,  znalostí zákonů napsaných pro lidi, moudrými slovy své výchovy. 

Vymýšleli nápěvy písní a psali výpravné básně.

 Byli to muži bohatí, obdaření silou, kteří pokojně žili ve svých příbytcích. 

 Ti všichni byli váženi u svých současníků a za svého života byli předmětem chlouby. 

Někteří z nich nechali po sobě jméno, které hlásá jejich chválu.

 Po jiných není ani památky; jsou mrtví, jako by nikdy nebyli žili, jako by se nikdy nebyli narodili,  a stejně tak jejich děti. 

 Ale nebudou zapomenuty spravedlivé činy mužů, jimž se dostalo milosrdenství. 

 Zůstanou s jejich potomstvem jako dobré dědictví dalším jejich potomkům. 

 Jejich potomstvo setrvává v ustanoveních smlouvy a díky jim i jejich děti. 

Jejich potomstvo zůstane až na věky a jejich sláva nebude vyhlazena.

 Jejich těla byla v pokoji pohřbena, ale jejich jméno žije v dalších pokoleních. 

Lidé si budou vypravovat o jejich moudrosti a jejich chválu bude opěvovat shromáždění.

My se svatým opravdu neklaníme.
Nikdo z přítomných se relikvii neklaněl, dokonce ani před ní neklečel (až na moji ženu, kterou štípaly muchničky do lýtek a tak si klekla do trávy a zakryla si sukní nohy :-)). Ostatní lidé stáli v polokruhu kolem dokola.

My ctíme svaté pro dílo, které skrze ně vykonal Duch svatý, oslavujeme tím dílo Ducha svatého!
Chválíme svaté muže i ženy pro jejich příklad, hodný následování: Dát se cele k dispozici Bohu.
Jejich těla chováme v úctě, protože věříme ve vzkříšení z mrtvých.

Není - li vzkříšení z mrtvých, je naše víra marná a zbytečná - říká apoštol Pavel.
I tato Konstantinova kost je vlastně už nyní výhradně Božím vlastnictvím a jednou zase ožije!

(Iz 26,19)
Tvoji mrtví obživnou, má mrtvá těla vstanou! Probuďte se, plesejte, kdo přebýváte v prachu! Vždyť tvá rosa je rosou světel, porazíš i zemi stínů.

Nakonec byl v novém překladu slavnostně přečten Konstantinův předzpěv k evangeliu Proglas, dílo Konstantina i dílo Ducha svatého.
Proglas je obrovská oslava Boha, obrovské dílo Ducha svatého, obrana víry, která má být hlásána v rodném jazyce.

Pak byla schránka přenesena do farní kaple, kde bylo možno spolu s Konstantinem před živým Kristem ve svatostánku v tichu setrvat se svými myšlenkami, či v modlitbě.

Docela klidně bych mohl tento článek zařadit i mezi témata o ekumenismu.
Osobně jsem byl totiž velmi mile překvapen, že tohoto uctění Konstantinova těla se spolu s námi zúčastnili i někteří evangelíci (je to nábožensky smíšená farnost) - a dokonce i někteří zapřisáhlí ateisté, které zřejmě oslovila osobnost Konstantinova. Duch svatý tak zjevně skrze něho působí neustále napříč dějinami.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace